Sámelága giellanjuolggadusat

Sámelágas celkojuvvo ahte sáme- ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat, ja ahte dat leat ovttadássásaččat sámegielaid hálddašanguovllus. Muhtun mearrádusat gusket erenoamážit gielddaide, muhtumat maiddái stáhta ja guovllu dási eiseválddiide.

Vuođđolága § 108 vuođul stáhta stivrenválddis lea geatnegasvuohta láhčit dilálašvuođaid dasa, ahte sámi álbmot sáhttá sihkkarastit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima. Dan vuođul sámeláhkii lea ráhkaduvvon giela birra ođđa kapihtal 3, mii bođii fápmui 1992. Giellanjuolggadusaid ulbmil lea seailluhit ja ovddidit sámegielaid erenoamážit dan bokte, ahte gielat geavahuvvojit almmolašvuođas.

Sámelága § 1-5 nanne ahte sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat, ja ahte dat galget leat ovttadássásaččat sámelága 3. kapihttala mearrádusaid vuođul. Muhtumat sámelága mearrádusain leat fámus dušše sámegielaid hálddašanguovllus, muhtumiin fas eai leat geográfalaš ráddjehusat. Muhtun mearrádusat gusket erenoamážit gielddaide, muhtumat maiddái stáhta ja guovllu dási eiseválddiide.

Sámelága giellanjuolggadusat addet borgáriidda gielalaš vuoigatvuođaid iešguđet almmolaš orgánaid oktavuođas. sa gullá njuolggadusaid, almmuhusaid ja skoviid jorgaleapmi sámegillii, vástádusaid oažžun sámegillii, sámegiela viiddiduvvon geavaheapmi riektevuogádagas, sámegiela viidásut geavaheapmái dearvvašvuođa- ja sosiálasuorggis, oktagaslaš girkolaš bálvalusat, vuoigatvuohta oažžut virgefriija oahpu oktavuođas ja vuoigatvuohta oažžut sámegiela oahpahusa.

Sámelága giellakapihttala mearrádusat leat unnimusgáibádus. Buot almmolaš orgánaid ávžžuhit váldit vuhtii sámásteddjiid viidábut go mii lágas geatnegahtto.

Gielda- ja guovlodepartemeanttas lea sámelága hálddašanovddasvástádus, ja departemeanta vástida jearaldagaid lága birra.