Sámelága giellanjuolggadusat ja sámegielaid hálddašanguovlu

Sámelága giellanjuolggadusat čađahuvvojedje jagi 1992. Sámeláhka cealká ahte sámegiella ja dárogiella leat dásseárvosaš gielat, ja ahte gielat galget leat dásseárvosaččat sámegielaid hálddašanguovllus. Soames sámelága mearrádusat gusket erenoamážit gielddaide, ja earát ges stáhtalaš ja guovlulaš eiseválddiide. Sámelága giellakapihttala mearrádusat leat vuollerádjegáibádusat. Buot almmolaš ásahusat ávžžuhuvvojit vuhtiiváldit sámegielat geavaheddjiid, maiddái viidát go mii lágas gáibiduvvo.

Vuođđolága § 108 geatnegahttá stáhtalaš eiseválddiid láhččet dili nu ahte sámi olmmoščearda sáhttá «sihkkarastit ja ovdánahttit iežaset Giela, Kultuvrra ja servodateallima ». Dát lea duogáš dasa go sámeláhkii 1990 mearriduvvui ođđa 3. kápihttala sámegielaid birra.

Eaktun dasa ahte sámi gielain galgá leat oadjebas boahtteáigi lea ovddidit gielaid árvvu, ja oainnusindahkat ásahuvvon gielalaš vuoigatvuođaid geavaheddjiide ja eiseválddiide. Viidáset lea dehálaš ahte suohkanat ja báikkálaš servodagat suodjalit ja movttiidahttet sámegiela geavaheami, dakko bakte go ásahit buori oahppaneavttuid mánáidgárddis ja skuvllas, ja láhčimis sámegiela oahpahusa vánhemiidda ja eará rávisolbmuide. Viidáset berrejit báikkálaš servodagat geahčalit ásahit sámegielat deaivvadanbáikkiid, ja fállat suohkanlaš bálvalusaid sámiide mas gelbbolašvuohta sámi giela ja kultuvrra birra lea vuođđun. Sámegielat galbbat suohkanvisttiin sihke olggobealde ja siskkobealde, ja máŋggagielat luoddagalben, fuomášuhttá ahte báikkálaš servodagas leat sámegielagat.

Vásáhusaid vuođul lea čielggas ahte searvan sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguvlui lea nannet giela. Dása leat guokte váldoákka. Searvamis hálddašanguvlui de suohkan oažžu liige resurssaid bargat sámegielain. Viidáset mielddisbuktá searvvaheapmi ahte suohkanis ja báikkálaš servvodagas sámegiella čalmmustahttojuvvo ja dagaha stuorit dihtomiela sámegiela ektui.

Nubbi eará hui positiiva váikkuhus sámelága giellanjuolggadusain lea ahte lea čađahuvvon viiddis ja buori muddui maiddái hutkás bargu vai leat sáhttán miehtat guovttegielatvuođa ja sámegielat bálvalusaid mihttomeriid, sihke suohkanlaš, fylkkasuohkanlaš ja stáhtalaš ossodagain.

Ráđđehus oaivvilda ahte lea dehálaš ásahit guovttegielat servodagaid doppe gos dat lea vejolaš, ja lea positiiva dasa ahte viiddidit sámegiela hálddašanguovllu.

 

Sámelága giellanjuolggadusat

Sámelága giellanjuolggadusat mearriduvvojedje 1990:s, ja čađahuvvojedje 1992:s. Ulbmil giellanjuolggadusaiguin lei seailluhit ja ovdánahttit sámegiela ja earenoamážiid nannet giellageavaheami almmolaš oktavuođain.
Sámelága § 1–5 gávnnaha ahte sámegiella ja dárogiella leat dásseárvosaš gielat, ja ahte gielat galget leat dásseárvosaččat sámelága 3. kapihttala mearrádusaid mielde. Soames sámelága mearrádusat gusket dušše sámegiela hálddašanguvlui, ja earáin eai leat dákkár geográfalaš gáržžideamit. Soames mearrádusat gusket suohkaniidda, ja earát ges stáhtalaš ja guovlulaš eiseválddiide. Maiddái stáhta ja guovlulaš almmolaš ásahusat leat geatnegahttojuvvon, omd. lea vuoigatvuohta geavahit sámegiela rievttis, ja lágat ja láhkaásahusat mat earenoamážit gusket juogo oassái dahje olles sámi álbmogii, galget jorgaluvvot sámegillii.

Sámelága giellanjuolggadusat addet ássiide gielalaš vuoigatvuođaid go deaivvadit iešguđetlágan almmolaš ásahusaiguin. Dát guoská jorgalahttimis njuolggadusaid, dieđáhusaid ja skoviid sámegillii, vuoigatvuođa oažžut vástádusa sámegillii, viiddiduvvon vuoigatvuohta geavahit sámegiela dikkis, viiddiduvvon vuoigatvuohta geavahit sámegiela dearvvašvuođa- ja sosiálasuorggis, oktagaslaš girkolaš bálvalusat, riekti oažžut oahpahusvirgelobi ja vuoigatvuohta oažžut oahpahusa sámegielas.
Sámelága giellakapihttala mearrádusat leat vuollerádjegáibádusat. Buot almmolaš ásahusat ávžžuhuvvojit vuhtiiváldit sámegielat geavaheddjiid, maiddái viidát go mii lágas gáibiduvvo.

Lea Ođasmahttin-, ja hálddahus- ja girkodepartemeantas geas lea ovddasvástádus hálddašit sámelága, ja gažaldagat lága birra sáhttet ovddiduvvot departementii.

Áigeguovdilis čujuhusat:

  • Sámelága giellanjuolggadusat (Kapihttal 3.  Sámegiella)
  • Od.prp. nr. 38 (2004-2005) Kultur- ja girkodepartemeanta. Árvalus rievdadit 1987 geassemánu 12.beaivvi lága nr 56 Sámedikki ja eará riektedilálašvuođaid birra (sámegiela hálddašanguovllu mearrádusaid rievdadeami birra)
  • Od.prp. nr. 114 (2001-2002) Kultur- ja girkodepartemeanta. Lága birra mii rievdada 1987 geassemánu 12.beaivvi lága nr. 56 Sámedikki ja eará sámi riektedilálašvuođaid birra (ođđasit hábmet bargu sámegielaid ovddas)

 

Sámegiela hálddašanguovlu

Sámegiela hálddašanguovllus lea sámegiella ja dárogiella dásseárvosaš gielat. Dát mearkkaša ahte buohkain lea vuoigatvuohta bálvaluvvot sámegillii go sii váldet oktavuođa sámegiela hálddašanguovllu almmolaš ásahusaiguin. Sámegielaid hálddašanguvlui gullet Guovdageainnu suohkan, Kárášjoga, Deanu, Unjárgga, Porsáŋggu gielddat Finnmárkkus, Gáivuona ja Loabát suohkanat Romssas, Divttasvuona suohkan Nordlánddas,Snåasa gielda ja Røyrvik gielda Davvi-Trøndelagas.

Dat njeallje davimus fylkkasuohkanat, Finnmárku, Romsa, Nordlanda ja Davvi-Trøndelaga, gullet hálddašanguvlui. 
 

  • Sámegielat hálddašanguovllus galget sámelága giellanjuolggadusat dáhkidit vuoigatvuođa
     
    Geavahit sámegiela gulahallamis almmolaš ásahusaiguin
  • Gullat sámegiela almmolaš oktavuođain.

 

 

 

Sámegielaid hálddašanguovllus lea čuovvovaš gáibádusat almmolaš ásahusaide:

  • Almmuhusat almmolaš ásahusain mat earenoamážiid gusket olles dahje oasi hálddašanguovllu álbmogii, galgá čađahuvvot sihke sámegillii ja dárogillii. Skovi man galgá geavahit báikkálaš dahje guovlulaš almmolaš ásahusa ektui galgá leat gávdnamis sihke sámegillii ja dárogillii (§ 3-2).
  • Son guhte sámegillii váldá oktavuođa hálddašanguovllu báikkálaš almmolaš ásahusain, lea riekti oažžut vástádusa sámegillii(§ 3-3).  
  • Sus guhte háliida geavahit sámegiela iežas beroštumiid áimmahuššamis ja ovddideames báikkálaš dahje guovlulaš dearvvašvuođa- ja sosiálaásahusaiguin, lea riekti oažžut bálvalusa sámegillii (§ 3-5).  
  • Bargit hálddašanguovllu báikkálaš dahje guovlulaš almmolaš ásahusas lea riekti oažžut virgelobi bálkkáin háhkat sámegielat gelbbolašvuođa go dasa lea dárbu (§ 3-7).  
  • Suohkanstivra sáhttá mearridit ahte sámegiella galgá leat dásseárvosaš dárogielain olles dahje muhtun oasis suohkana hálddahusas (§ 3-7).

Oahpahusláhka, mánáidgárdeláhka, ja báikenammaláhka bidjet earenoamáš gáibádusaid hálddašanguovllu suohkaniid:

  • Lea suohkaniid ovddasvástádus ahte sámegiella ja kultuvra lea vuođđun mánáidgárdefálaldagas sámi mánáide (mánáidgárdeláhka § 8) 
  • Sámi Oahppaplána – Máhtolokten -Sámi – galgá geavahuvvot skuvllas suohkanis (oahpahuslága láhkaásahus, § 1-1) 
  • Galbemis luottaid gos máŋggagielat báikenamma geavahuvvo, galgá sámegielat namma čállojuvvot álggos (báikenammaláhka láhkaásahus, § 7)

Áigeguovdilis čujuhusat:

 

Doarjja guovttegielat suohkaniidda ja fylkkasuohkaniidda

Sámediggi lea 2011 juohkán 46 milj. ruvnno guovttegielalašvuođadoarjaga suohkaniidda ja fylkkasuohkaniidda mat leat sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguovllus. Suohkanat ožžot gaskal 3 milj. ruvnno ja 7,5 milj. ruvnno doarjaga 2011:s, ja fylkkasuohkanat ožžot gitta 1,4 milj. ruvnno rádjai. Dasa lassin juohká Sámediggi ruđaid logi giellaguovddážiidda (5,7 milj. ruvnno 2011:s), ja ohcamušaid vuođul gielladoaimmaide sihke siskkobealde ja olggobealde hálddašanguovllu (oktiibuot 7,6 milj. ruvnno 2011:s).

Go geahččá giela ektui de lea maiddái Sámedikki doarjja oahpahussii – mii mearkkaša oahpponeavvuide, mánáidgárddiide ja stipeanddaide – earenoamáš dehálaš doaibmabijut joksamis daid ulbmiliid mat leat mearriduvvon sámegiela ovdánahttima várás. Sámediggi lea 2010:s rádjen oktiibuot 31,3 milj. ruvnno doarjjan sámegielat oahpahusa várás. Lassin dasa Sámediggi juolluda doarjagiid museaide, kulturguovddážiidda ja kulturviesuide, ja doarjja doaibmabijuide dearvvašvuođasuorggis, mat maiddái leat dehálačča go ásahat buoremus rámmaeavttuid sámi gielaide.

Sámediggi lea 2010:s árvvoštallan guovttegielalašvuođa doarjagiid suohkaniidda ja fylkkaide mat leat sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguovllu siskkobealde. Dát árvvoštallan galgá leat oassin  earret eará doarjaga meroštallannjuolggadusaid ja raporterengáibádusaid árvvoštallanvuođus.

Oassin ortnega árvvoštallanbarggus ja dan olis vejolaš rievdadusaid ortnegis de lea Sámediggi čađahan čoahkkimiid buot sámegiela hálddašanguovllu suohkaniiguin ja fylkkasuohkaniiguin. Maiddái lea lágiduvvon sierra seminára Sámedikkis mas suohkanat ja fylkkasuohkanat ožžo vejolašvuođa ovddidit oainnuideaset. Sámediggi lei sádden ođđa meroštallannjuolggadusaid gulaskuddamii, ja lei bidjan cealkámušáigemeari 2010 juovlamánu 1. beaivái.
Sámedikkis lea rabas gulahallan suohkaniiguin ja sámi giellaguovddážiiguin čoahkkimiid, semináraid ja konferánssaid bakte barggadettiin sámegielaid seailluhemiin ja ovdánahttimiin. Sámediggái dát leat dehálaš ovttasbargoguoimmit.

Sámedikki 2011 guovttegielalašvuođadoarjaga juolludemiid sáhttá lohkat Sámedikki 2011 bušeahtas čuoggás 5.2.1.

 

Proseassa searvat hálddašanguvlui

Makkár suohkanat leat searvan sámegiela hálddašanguvlui, mearriduvvo sámelága láhkaásahusa bakte . Dalle go sámelága giellanjuolggadusat mearriduvvojedje 1990:s, serve guhtta davvisámi suohkana hálddašanguvlui. Jagi 2005 searvvai Divttasvuona suohkan Nordlánddas, 2008 Snoasa suohkan Davvi-Trøndelagas, ja 2009 Loabát suohkan Romssas sámegiela hálddašanguvlui. Røyrvik suohkan Davvi-Trøndelagas mearridii 2010 geassemánus ohcat lobi searvat hálddašanguvlui. 

Go okta suohkan ohca lobi searvat hálddašanguvlui, dáhpáhuvvá dat čuovvovaš proseassa mielde:

  • Suohkan mearrida ohcat searvama hálddašanguvlui.
  • Suohkanat sáddejit ohcamuša Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartementii.
  • Departemeanta bivdá Sámedikki cealkámuša suohkana ohcamuššii, maiddái guovttegielalašvuođadoarjaga sturrodaga ektui.
  • Departemeanta čađaha hálddahuslaš ja ekonomalaš árvvoštallama, ja gárvvista gulaskuddanášši.
  • Láhkaásahusa rievdadanárvalus sáddejuvvo gulaskuddamii áigeguovdilis gulaskuddanásahusaide (gulaskuddanáigemearri lea álgoálggus biddjon golmma mánnui)   
  • Departemeanta rievdada láhkaásahusa mii mearriduvvo gonagaslaš resolušuvnna bakte, mii mearkkaša ahte ášši meannuduvvo stáhtaráđis. 

Unnimusat okta jahki gollá das rájes go suohkan ohca dohkkehuvvoma dassážiigo dat duođai dáhpáhuvvá.

Sámelága sámegielaid hálddašanguovllu láhkaásahus