Bearašpolitihkka

Deháleamos ruhtajuolludeamit mánnábearrašiidda Norggas lea mánáidoadju ja váhnendoarjja. Mánáiddoarjja lea ruhtadoarjja bearrašii gokčat mánáidfuolahangoluid. Mánáidoaju ožžot buot váhnemat mánáid ovddas vuollel 18 jagi. Juohke jagi ožžot sullii 650 000 bearraša mánáidoaju oktiibuot sullii 1,1 miljovnna kruvnnu ovddas.

Váhnendoarjja (ovdal riegádahttindoarjja) máksojuvvo váhnemiidda riegádahttima dahje adopšuvnna oktavuođas dassá go mánná deavdá sullii jagi. Váhnendoarjja sihkkarastá sisaboađu váhnemiidda vai nubbi váhnen sáhttá orrut ruovttus mánáin vuosttas jagi. Bušeahttagolut leat sullii 15 mrd. kruvnnu (2011), ja dás leat mielde golut ovttaháválaš doarjja riegádahttimis.

Reaidodoarjja

Reaidodoarjaga oažžut jahkásaš ja guovttejahkásaš mánáid ovddas geat eai leat mánáidgárddis. Riekti lea čadnon dasa ahte lea go mánná mánáidgárddis vai ii. Lea maid vejolaš ovttastahttit oasseáigesaji mánáidgárddis reaidodoarjagiin.

Stuoradiggi lea dál dohkkehan rievdadit ortnega. Rievdadusat fápmuduvvojit borgemánu 1.beaivvi 2012.  Rievdademiid maŋŋá sáhttá reaidodoarjja máksojuvvot jahkásaš mánáid ovddas ja iige nu mo dál ahte sihke jahkásaččat ja guovttejahkásaččat ožžot doarjaga. Ovttaskas mánnái de oaniduvvo doarjjaáigodat 23 mánus 11 mánnui. Muddejuvvon doarjja rievdaduvvo maiddái. Dál galgá máksojuvvot dušše bealle dahje olles reaidodoarjja.

Otne lea reaidodoarjja 3 303 kruvnnu mánnui (2011).  Reaidodoarjja lea attus máná ovddas beroškeahttá sisaboađus dahje dárbbus. Das it dárbbaš máksit vearu. Stuoradiggi mearrida máksomeriid jahkásaččat. Lea maid vejolaš máksit 20 proseantta, 40 proseantta, 60 proseantta, 80 proseantta muddejuvvon doarjaga daid diimmuid ovddas bearaš lea šiehtadan mánná galgá mánáidgárddis.    

Mánná ja váhnen gii oažžu doarjaga galgá orrut Norggas.  EES-šiehtadusa bokte lea muhtun dilálašvuođain vejolašvuohta spiehkkasit gáibádusas ahte orrut Norggas.  Reaidodoarjaga ferte ohcat.

Mánáidoadju

Mánáidoadju máksojuvvo mánáid ovddas vuollel 18 jagi.  Vuoigatvuohta gusto dan mánu rájes go mánná riegáda gitta dan mánnui ovdalgo mánná deavdá 18 jagi. Mánáidoadju máksojuvvo juohke máná ovddas. Stuoradiggi mearrida máksomeriid.  Jagi 2000 rádjái lei ahkemearri 16 jagi.

Mánáidoadjomáksomearit jagi 2012:

  • Dábálaš mánáidoadju: 970 kruvnnu mánnui. 11640 kruvnnu jahkái.
  • Finnmárkolasáhus/Svalbardlasáhus: 320 kr mánnui. Jahkái 3840 kruvnnu.

Jos leat oktofuolaheaddji ja leat mánát vuollel 18 jagi de lea dus riekti oažžut viiddiduvvon mánáidoaju, dat mearkkaša mánáidoadju ovtta mánnái eambbo go dan maid fuolahat.  Dát riekti ii gusto jos oktofuolaheaddji náitala, lea leamaš elošteaddji unnimusat 12 mánu maŋimuš 18 mánus dahje oažžu máná elošteddjiin.  Eaktun oažžut mánáidoaju lea ahte orru Norggas. Jos orru olgoriikkas earret dábálaš luomustallamis gustojit sierra regelat. EES-šiehtadusa bokte lea muhtun dilálašvuođain vejolašvuohta spiehkkasit gáibádusas ahte orrut Norggas. 

Mo oažžut mánáidoaju?

Eanaš oktavuođain ii leat dárbu ohcat mánáidoaju njuorat mánnái.  Álbmotregisttar sádde riegádahttindieđáhusa báikkálaš NAV:ii mii hálddaša ja máksá mánáidoaju.  Muhtumin ferte ovddidit gáibádusa, earret eará jos mánná lea badjel guhtta mánu, ja dakkár dilálašvuođain ahte lea riekti oažžut mánáidoaju ovtta mánnái eambo go dan maid fuolaha (viiddiduvvon mánáidoadju).

 

Váhnenruđat ja ovttaháválaš doarjja

Váhnendoarjja galgá váhnemiidda sihkkarastit sisaboađu váhnenvirgelohpeáigodagas ja nannet váhnendásseárvvu. Váhnemat juogadeaba váhnenruđa 47 vahkkui (dahje 57 vuoliduvvon gokčangradain). Váhnenruđat máksojuvvojit dábálaččat máná vuosttas jagiid, ja maŋŋil go mánná lea deavdán jagi de lea mánás riekti oažžut mánáidgárdesaji dahje reaidodoarjaga.

Vuoigatvuohta oažžut váhnenruđa ja ovttaháválaš doarjaga

Dus lea vuoigatvuohta oažžut váhnendoarjaga jos leat dienasbarggus logi maŋimuš mánus unnimusat guhtta mánu ovdal go doarjjaáigodat álgá. Eatnit geainna ii leat vuoigatvuohta oažžut váhnenruđaid sáhttet oažžut ovttaháválaš doarjaga riegádeami oktavuođas.

Váhnenruhta dábálaččat meroštallojuvvo dan sisaboađu vuođul mii váhnemis lea go oažžu doarjaga. Váhnenruđat vástidit dábálaččat ollislaš sisaboađu. Ovttaháválaš doarjja riegádahttimis maid Stuoradiggi mearrida lea 35 263 kruvnnu juohke máná ovddas.

Váhnemat sáhttet juogadit váhnenruđaid

Váhnenruhtaáigodagas leat golbma vahku ovdal ja guhtta vahku maŋŋil riegádahttima várrejuvvon  eadnái dearvvašvuođa geažil. Earret dáid vahkuid ja áhčieari sáhttet váhnemat juogadit váhnenruhtaáigodaga nu go háliideaba.  Jos áhčči háliida vuostáiváldit váhnenruđa mii ii leat áhčiearri, de  gáibiduvvo ahte sus lea váldofuolahus mánás. Dán gáibádusa sihkkarastimii gustojit erenoamáš njuolggadusat go eatni doaimmaide.  

Politihkalaš ulbmil lea ahte váhnemat galggašedje juogadit váhnenvirgelobi dássedeabbot go otne, vai eanet áhčit beasašedje leat okto mánáin smávvamánnááigodagas.

Ruhtadeapmi ja geavahus

 Váhnenruđat ruhtaduvvojit álbmotoaju bokte. Váhnenruhta ja riegádahttindoarjja juolludus stáhtabušeahta bokte dahká sullii 15 mrd kruvnnu (2011).  Jahkásaččat riegádit sullii 60 000 máná Norggas. Badjelaš 80 proseantta etniin ja sullii 70 proseantta áhčiin lea vuoigatvuohta váhnenruhtii.

NAV hálddaša váhnenruhtaortnega.