Jogat ja jávrrit
Artihkal | Maŋimuš ođasmahttojuvvon: 18.07.2016 | Dálkkádat- ja birasdepartemeanta
Dálkkádat- ja birasdepartemeanta bargá čázádagaid luonddu gáhttemiin ja sihkkarastá buori čáhcebirrasa Norggas. Buori čáhcebirrasa sihkkarastimis ráđđehus geavaha čáhceláhkaásahusa mávssolaš reaidun. Buorre čáhcebiras mearkkaša, ahte mii fuolahit buot mávssolaš elliid ja šattuid joavkkuin, mat leat čáziin.
Čáhcehálddašanplánaiguin ovddidit buori čáhcebirrasa
Čáhceláhkaásahusas mearriduvvo, ahte galgá ráhkadit guovlludási čáhcehálddašanplánaid. Plánaid ráhkadettiin galgá meroštallat čázádagaid birasulbmiliid ja árvalit makkár doaimmaiguin olahit ulbmiliid. Čáhcehálddašanplánaid leat dál ráhkadeamen. Fylkkagielddat galget mearridit čáhcehálddašanplánaid ja ráđđehus livčče galgan daid dohkkehan jagi 2015 loahpas, muhto go áššit leat maŋiduvvon de dohkkehuvvojit plánat easkka 2016:s. Čáhceláhkaásahusain ollašuhttet EU čáhcedirektiivva Norggas. Čáhceneahttabáikkis sáhtát čuovvut mo čáhcehálddašeami plánabargu ovdána.
Áitojuvvon luondu
Vihtta sáivačázi luonddušlája árvvoštallojuvvojit áitaga vuložin Norgga luonddušlájaid rukses logahallamis 2011. Ovdamearkkat leat gálkajávrrit ja čielga jávrrit main lea unnán gálka. Gálkajávrrit leat ožžon stáhtusa, mii mielddisbuktá ahte dat leat válljejuvvon luonddušlájat luonddušláddjiivuođalága vuođul. Dat mearkkaša ahte dakkár luonddušlájaid galgá vuhtiiváldit erenoamážit.
Ollu šaddo- ja eallišlájat mat ellet stuorámus oasi eallimis sáivačázis, árvvoštallet Norgga luonddušlájaid rukses logahallamis 2015 ahte leat áitojuvvon. Ovdamearkan leat erenoamáš reabbá, man dárogielnamma lea edelkreps, johkaskálžu (dárogillii elvemusling) ja elvesandjeger (divri). Maŋimužžan namuhuvvon divri lea meroštallojuvvon vuoruhuvvon šládjan luonddušláddjiivuođalága vuođul. Dat mielddisbuktá, ahte leat mearriduvvon njuolggadusat, maiguin suodjalit šlája. Biraseiseválddit barget vuogádatlaččat erenoamáš johkaskálžžu seailluheami ovdii. Ruhtaduvvo earret eará prošeakta, mas johkaskálžžuid ealihit dikšunrusttegis dassáigo dat leat rávásmuvvan ja birgejit viidáseappot jogain.
Bargu luondduviđa luosa ovdii
Norga hálddaša stuorra oasi Atlántta luosain, ja nu leage Norggas erenoamáš riikkaidgaskasaš ovddasvástádus dán šlája seailluheames. 1970 rájes lea luossanálli hedjonan miehtá Davvi-Atlántta. Norggas sállašat leat geahppánan 75 %:in ovddeža ektui, ja luossanáliid dássi lea historjjálaččat vuollegis dásis.
Luosa áitet máŋga ášši. Dutkit oaivvildit ahte gárgidan biebmoluosat ja luossadihkki leat stuorámus áitagat, maid eai vuos nagot hálddašit. Ealáhus- ja guolástandepartemeanttas lea ovddasvástádus gaskaomiin ja doaimmain, maiguin hehttet gárgidan biebmoluosaid ja luossadihkiid váikkuhusaid.
Mávssolaš áŋgiruššansuorggit, maiguin departemeanta hálddaša luondduviđa luosa:
- garrasit ráddjet luossabivddu
- gálket suvron luossačázádagaid
- bissehit luossaparasihta Gyrodactylus salarisa
- juogustit (klassifiseret) luondduviđa luosa ođđa kvalitehtanorpmain
Ráđđehus áigu hálddašit čázádagaid nu, ahte guolástan ja vuoiŋŋastanguovllut sihkkarastojuvvojit boahtte buolvvaide. Govven: Thomas Nikolai Blekeli, NRK.
Luossaparasihtta Gyro ja luossadihkki
Luossaparasihtta Gyrodactylus salaris lea hui duođalaš áitta norgga luondduviđa luossanáliide. Ulbmilin lea jávkadit parasihta, go dat lea vieris min čázádagain, ja hehttet dan leavvamis viidáseappot. Biebmobearráigeahču ovddasvástádussii gullá doaimmaid bidjat johtui dainna ulbmilin ahte gozihit, eastadit ja ráddjet dávddaid njoammumis, ja Birasdirektoráhta ovddasvástádus lea parasihta bisseheapmi. Luossadihkki (Lepeophtheirus salmonis) lea biebmoluosa dábáleamos parasihtta, ja dat vahágahttá maiddái luondduviđa luosa ja guvžžá. Luossadihkki ii ceavzze sáivačázis, ja gahččá eret luosas, go dat lea goargŋumin etnui dahje johkii.
Nationála luossačázádagat ja luossavuonat
Stuorradiggi lea ásahan ortnega, mas leat nationála luossačázádagat ja luossavuonat. Ortnegis leat 52 nationála luossačázádaga ja 29 nationála luossavuona. Ortnegiin áigot suddjet Norgga mávssoleamos luossanáliid erenoamážit vahátlaš doaimmaid vuostá. Eanet dieđut nationála luossačázádagaid ja luossavuonaid ortnega birra: St.prp. nr. 79 (2001-2002) Om opprettelse av nasjonale laksevassdrag og laksefjorder og i St.prp. nr. 32 (2006-2007) Om vern av villaksen og ferdigstilling av nasjonale laksevassdrag og laksefjorder .
Eanet dieđuid luondduviđa luosa hálddašeames gávnnat Luondduviđa luosa neahttabáikkis (Villaksportalen).
Čázádagaid gálken
Suvrra arvi áitá ollu norgga čázádagaid šattuid ja elliid ja gálkemiin sáhttet geahpedit vahágiid. Čázádagaid leatge dan geažil gálken juo máŋggaid jagiid. Čázádagaid leat gálken viidásamosit Agder-fylkkain, Rogalánddas ja Hordalánddas. Gálkemiin fertejit joatkit guhkes áiggi ovddos guvlui.