Fuođđut ja daid hálddašeapmi

Luondduviđa eallit ja lottit leat mávssolaš oasit min luonddus. Mii fertet fuolahit šlájaid ja daid genehtalaš šláddjivuođa guhkes áigodagas nu ahte šlájain leat ceavzilis nálit lunddolaš eallinguovlluin.

Mii lea fuođđohálddašeapmi ja man ollu fuođđut leat mis Norggas?

Fuođđohálddašeapmi fátmmasta buot njiččehasaid, lottiid, njomoniid ja cubboelliid. Norgga fuođđohálddašeapmi galgá čađahuvvot gustovaš lágaid ja njuolggadusaid ja riikkaidgaskasaš šiehtadusaid mielde. Ulbmil lea seailluhit šlájaid ja daid genehtalaš šláddjivuođa guhkes áigodagas, nu ahte šlájain leat ceavzilis nálit lunddolaš eallinguovlluineaset.

Nannán-Norggas leat 83 njiččehasšlája ja 253 loddešlája mat bessejit. Dain leat 18 njiččehasšlája ja 40 loddešlája mielde Norgga šládjarukseslisttus 2015.

Dihto šlájat muddejuvvojit lobálaš bivddu bokte. Loga eanet dan birra dáppe.

Organiseren ja ovddasvástádusa juohkin

Dálkkádat- ja birasdepartemeanttas lea bajimuš ovddasvástádus fuođđohálddašeames ja dat vástida bušeahtas ja njuolggadusain. Birasdirektoráhtas lea fuođđohálddašeami fágalaš ovddasvástádus nationála dásis.

Guovlludási ovddasvástádus fuođđohálddašeames juohkása Fylkkagieldda ja fylkkamánni gaskka.

Fylkkagieldda doaimmat

  • Hálddašit fuođđuid, maid bivdet, ja mat eai leat áitojuvvon
  • Čohkket, dárkkistit ja doaimmahit dieđuid nationála diehtovuođuide
  • Bagadallat gielddaid ja vuoigatvuođalaččaid
  • Juolludit stáhta fuođđofoanddas doarjaga fuođđodoaimmaide
  • Sihkkarastit buohkaide bivdo- ja guolástanvejolašvuođaid

Fylkkamánni doaimmat

  • Áitojuvvon šlájaid ja ovddasvástádusšlájaid hálddašeapmi. Ovdamearkkat: goddi, njálla, lidnu (hubro) ja giljobaš (dverggås)
  • Fylkkamánnii sáhttá váidit mearrádusaid, maid gielda dahká fuođđolága vuođul

Gieldda doaimmat

Gielddat leat báikkálaš fuođđoeiseválddit ja dain lea mávssolaš bargu sarvva/ealgga, ruksesgotti ja vuovderuoiggu hálddašeames. Gielddain leat maid iežaset fuođđofoanddat, maid dat hálddašit. Foandaruđat bohtet bivdodivadiin ja dakkár fuođđuid vuovdimis. Ruđaid galgá juohkit ja máhcahit fuođđodikšundoaimmaide gildii ja guvlui.

Eananeaiggádat ja bivdovuoigatvuođalaččaid doaimmat

Eananeaiggádiin ja bivdovuoigatvuođalaččain lea mávssolaš doaibma náliid geavatlaš plánemis ja guđege jagi bivddu plánemis.

Ovddasvástádusšlájat

Ovddasvástádusšládja lea šládja, man Eurohpá nális lea 25 proseantta dahje eanet Norggas. Njiččehasain Norggas leat 17 ovddasvástádusšlája (Svalbárda eallit leat mielde logus), main golbma orrot nannámis; geatki, goddi ja Svalbárda-boazu, 14 fas leat mearranjiččehasat (dáidda gullá maid jiekŋaguovža). Mis leat 33 loddešlája, mat leat Norgga ovddasvástádusšlájat (Svalbárda lea mielde loguin). Ovdamearkkat leat sávjahávda (stellerand), mearragoaskin ja rievssat.

Eanet dieđut ovddasvástádusšlájaid birra.

Áitojuvvon šlájat

Ollu šlájat váruhuvvojit jávkat norgga luonddus. Daid gohčodat áitojuvvon šládjan. Áitojuvvon šlájat leat mielde Norgga šlájaid rukseslisttus 2015. Áitojuvvon šlájat leat juhkkojuvvon golmma jovkui dan mielde man ollu dat leat áitojuvvon. Erenoamáš hearkkes šlájat (CR) váruhuvvojit áibbas jávkat norgga luonddus, ja lea erenoamáš stuora várra ahte sakka áitojuvvon šlájat (EN) sáhttet jávkat ja stuora várra ahte rašes šlájat (VU) sáhttet jávkat.

Eanemus áitojuvvon šlájat Norggas leat earret eará njálla, gumpe ja čohkanjunhálka. Buot diet šlájat leat erenoamáš áitojuvvon šlájat.

Norga lea vuolláičállán máŋga riikkaidgaskasaš šiehtadusaid sihkkarastin dihte áitojuvvon šlájaid. Biologalaš šláddjivuođakonvenšuvdna, Bern-konvenšuvdna, Bonn-konvenšuvdna, CITES ja Ramsarkonvenšuvdna leat deháleamos konvenšuvnnat.

Eanet dieđut áitojuvvon šlájain.

Bivddu olggobealde jápmán fuođđut

Bivddu olggobealde fuođđut jápmet lihkohisvuođain, buohcuvuođaid dahje eará sivaid geažil luonddus. Dábáleamos sivalaš lea biila dahje toga, mii vuodjá fuođđu njeaiga. Gielddaid ovddasvástádus lea gozihit ja registreret dakkár jápmimiid, ja daid galgá raporteret Statistihka guovddášdoaimmahahkii juohke jagi.

Amas organismmat

Amas organisma lea organisma mii ii gávdno Norggas dahje dat ii gula lunddolaččat Norgii. Amas organismmat sáhttet, jos eai gávdno lunddolaš vašálaččat, eará šlájaid ja luonddušlájaid duvdit eret go bohtet ođđa eallinguovlluide. Dat sáhttet duvdit eret báikkálaš šlájaid mat lunddolaččat gullet báikái ja buktit dávddaid ja parasihtaid.

Norgga eiseválddit geavahit juohke jagi stuora ruhtasupmi hehttet ja bivdit amas elliid nu go miŋkkaid ja neahtebeatnagiid.

Eanet dieđut amas organismmaid birra dáppe.

Máhttu

Vuđolaš máhttu šlájaid birra, daid eallinguovlluid birra ja das makkár rolla dain lea luonddus lea hui mávssolaš, go áigu hálddašit fuođđuid nu beaktilit ja ulbmillaččat go fal sáhttá. Buot šlájaid birra eai leat seammá ollu dieđut. Muhtun šlájaid birra leat hui unnán dieđut, ja dat sáhttet leat dakkár šlájat, mat min mielas leat nu dábálaččat, ja maidda eai čatnas matge riiddut eaige fuolastuvvamat, nu mo alitgaccat, skire ja oarri. Eará šlájain, nu go mat njálas ja gottis mii diehtit ollu. Daid šlájaide čatnasit riiddut dahje fuolastuvvan dasa ahte seilotgo dat šládjan.

Lágat ja njuolggadusat

Luonddušláddjiivuođaláhka ja fuođđoláhka leat mávssoleamos lágat fuođđuid hálddašeami dáfus. Luonddušláddjiivuođalága vuođul leat buot fuođđut álgovuolggalaččat ráfáidahttojuvvon, jos eará ii leat dárkileappot mearriduvvon lágain.

Luonddušláddjivuođalága kapihtal IV ja láhkaásahus amas organismmaid birra mat fápmuduvvojedje ođđajagimánus 2016 sisttisdollet njuolggadusaid amas organismmaid birra.

Mávssoleamos láhkaásahusat leat láhkaásahus bivddu ja goddima birra ja bivdoáigeláhkaásahus.

Loga eanet fuođđohálddašeami njuolggadusain.