Dásseárvu sohkabeliid gaskka

2010 ovddidii Nissonpanela oaiviliiddis Ráđđehussii. Lea maiddái nammaduvvon almmolaš Dásseárvolávdegoddi mii čakčat 2012 buktá ávžžuhusaidis boahtteáiggi dásseárvopolitihkkii man vuođđun lea čearddalašvuohta, eallingeardi ja klássa.

Ráđđehusa politihkalaš ulbmilat:

  • Addit nissoniidda ja albmáide seammaárvosaš vuoigatvuođaid ja vuosttaldit vealaheami
  • Sihkkarastit nissoniidda ja albmáide duohta dásseárvvu, fáluid, ovddasvástádusa ja fámuid jeavddálaš juohkimiid bokte
  • Meannudit sohkabeliid oktilaččat čearddalašvuođa, seksuála soju, vuoliduvvon doaibmannávccaid, agi ja klássa vuhtiiváldimiin

Ráđđehus lea álggahan olu doaimmaid oažžun dihtii oaiviliid mo ovddidit dán suorggi politihka.  Jagi 2010 ovddidii Nissonpanela oaiviliiddis Ráđđehussii.  Lea maiddái nammaduvvon almmolaš Dásseárvolávdegoddi mii čakčat 2012 buktá ávžžuhusaidis boahtteáiggi dásseárvopolitihkkii man vuođđun lea čearddalašvuohta, eallingeardi ja klássa. Oassečielggadus gaskaoapmeortnegiid birra geigejuvvui čakčat 2011.  Ráđđehus lea mearridan čállit ođđa stuoradiggedieđáhusa dásseárvopolitihka birra.

Dásseárvoláhka

Riekti ahte ii vealahuvvot sohkabeali dáfus lea olmmošvuoigatvuohta nannejuvvon moanat konvenšuvnnain. Vealahanlágat leat deháleamos veahkkeneavvut čađahit dán lágan geatnegasvuođaid. Dásseárvoláhka suddje vealahuvvamis sohkabeali geažil.  Lága ulbmil lea ovddidit dásseárvvu sohkabeliid gaskka. Nissonat ja albmát galget oažžut ovttalágan vejolašvuođaid váldit oahpu, barggu, ja ovdánit kultuvrralaččat ja fágalaččat. Suddjen guoská sihke nissoniidda ja albmáide, vaikko dásseárvolága ulbmilat eanemusat ovddidit nissoniid beroštumiid gč. §1. 

Láhka geatnegahttá bargoaddiid ja almmolaš eiseválddiid aktiivvalaččat bargat dásseárvvu ovdii.  Muddejuvvon earri ja muđui positiivvalaččat sierra meannudit nuppi sohkabeali lea dásseárvolága § 3 vuođul lobálaš.

Dásseárvo- ja vealahanáittardeaddji (DVÁ) dárkkista ja bearráigeahččá ahte láhka čuvvojuvvo. DVÁ meannuda váidagiid jos láhka rihkkojuvvo, ja addá juridihkalaš veahki. DVÁ cealkámušaid sáhttá váidit Dásseárvo- ja vealahanlávdegoddái (DVL), mii sáhttá dahkat loahpalaš mearrádusa.  

Sohkabeliid dásseárvodoaibmaplána

Dásseárvu 2014 – ráđđehusa sohkabeliid dásseárvodoaibmaplána almmuhuvvui skábmamánus 2011 ja lea vuosttas dásseárvodoaibmaplána mii guoskkaha buot servodatsurggiid mat leat ilbmaduvvon maŋimuš 20 jagi.

Plána doaibmaáigodat lea 2011-2014 ja čilge ráđđehusa dásseárvosuorggi politihkalaš áigumušaid. Plána siskkilda 86 ođđa doaibmabiju maid olu departemeanttat vástidit.

 

Dásseárvoovttaiduhttin

Dásseárvopolitihkalaš váldo strategiija lea ovttaiduhttit dásseárvoperspektiivva buot politihkalaš doaimmaide, guovddáš, guovlulaš ja báikkálaš dásiin. Ráđđehusa dásseárvobargui gullá suorgevástideaddji strategiija.  Dát mearkkaša ahte juohke departemeanta vástida dásseárvodoaimmaid iežas doaibmasuorggis. Mánáid-, dásseárvo- ja searvadahttindepartemeanttas lea oktiiordnen ovddasvástádus dásseárvopolitihkas.

Guovddáš gaskaoamit ráđđehusa dásseárvoovttaiduhttinbarggus leat doaibma- ja raporterengeatnegasvuođat mearriduvvon dásseárvo- ja vealahanlágain, čielggadusnjuolggadusas ja  Ruhtadandepartemeantta váldobušeahttajohtučállosis.

Ovttadássásaš gielddat

Jagi 2012 rájes ásahuvvo ođđa gielddaprográmma gohčoduvvon Ovttadássásaš gielddat, ja áigumuš livččii buoridit gelbbolašvuođa ja árjjaid ovttaiduhttut dásseárvoperspektiivva gielddaid politihkalaš doaimmain ja bálvalusain. Gielddaprográmma bokte lea gielddain vejolašvuohta ohcat álggahandoarjaga iežaset dásseárvodoaimmaide áigodagas 2012-2014. Gielddaprográmma namuhuvvo Dásseárvu 2014 – ráđđehusa sohkabeliid dásseárvodoaibmaplánas.

Sohkabealit ja dásseárvu bargoeallimis ja oahpahusas

Dásseárvu nissoniid ja albmáid gaskka bargoeallimis lea dásseárvopolitihka oktavuođas hui dehálaš, ja guoskkaha máŋgga departemeantta. Seammádássásaš bálkáheapmi ja oahppu ja ámmátválljen leat dehálaš bealit bargoeallima dásseárvopolitihkas. Seammadássásaš bálkáheapmi seammalágan bargguid ovddas, ja bargomárkan gos sohkabealit leat eanet dássálagaid lea dehálaš. Eanet nissonat (40 proseantta) go albmát (12 proseantta) leat oasseáigásaš bargit. Oasseáiggibargu lea hástalus duohta dásseárvvu ollašuhttimis ja lea čielga dásseárvogažaldat. Seammás go olu nissonat válljejit oanehit áiggi bargat de lea sávakeahtes oasseáigásaš bargu muhtun lágan bargguhisvuohta. Eaktun ekonomalaš dásseárvui lea mearreáigásaš bargu nissoniidda, fuolahannávccat ja bálká mainna sáhttá eallit.

Ráđđehusa ulbmil lea ahte eanet bargosajiin ja virggiin galggašii eanet dássedeabbu sohkabealeerohusat, maiddái jođiheddjiid gaskka.  Ráđđehusa ulbmil lea maid unnidit sávatkeahtes oasseáiggibarggu, vai sii geat háliidit ožžot mearreáiggibarggu.

Ráđđehus háliida ahte mánáidgárddit ja oahpahusásahusat ovddidit dásseárvvu ja vuosttaldit buot lágan vealahemiid. Mihttomearrin lea jeavddálaš sohkabealedássen buot oahpahussurggiin.

Bálká- ja sisaboahtoerohusat nissoniid ja albmáid gaskka

Nissoniid vearuhuvvon sisaboahtu dahká sullii 66 proseantta albmáid sisaboađus. Nissoniid diibmobálká lea sullii 15 proseantta albmáid diibmobálkkás.

Jagi 2010 ovddidii Ráđđehus stuoradiggedieđáhusa seammadássásaš bálkáheami doaimmaid birra.

 

Sohkabealit ja fápmu

Sohkabealedássen politihkas.

Jeavddálaččat juohkit fápmosajádagaid nissoniid ja albmáid gaskka lea mearrideaddjin demokráhtalaš ja ovttaárvosaš servodaga huksemii.  Mii leat olahan buriid bohtosiid go nissonoassi Stuoradikkis lea váile 40 proseantta, muhto lea ain buoridanmunni. Báikkálaš dásis lea sohkabealedássen heajumus. Stuorimus hástalusat leat báikkálaš politihkas, gos measta juohke njealját sátnejođiheaddji lea nissonolmmoš.

Sohkabealedássen stivrrain

Norggas lea lága bokte mearriduvvon ahte sohkabealidássen gusto stuora fitnodagain sihke almmolaš ja priváhta suorggis, earret priváhta OS.  Buot fitnodagat geaidda dát njuolggadusat gusket leat dál olahan sohkabealedássema stivralanjain.