Aktiver Javascript i din nettleser for en bedre opplevelse på regjeringen.no

Buoret ovdáneapmi, vuollegis bargguhisvuohta ja ceavzileabbo čálgoservodat

Norgga ekonomiija lea ovdánan váttisvuođaid maŋŋá, ja das leat alla áigumušat ja addá nana ovdánanvejolašvuođaid. Stáhtabušeahtas mii ovddiduvvui diimmá čavčča lea buorre vuođđu dustet dilálašvuođaid mat mis dál leat. Dan geažil joatkit váldoulbmiliid 2018 reviderejuvvon bušeahtas.

– Norgga ekonomiija positiivva ovdáneapmi čájeha ahte politihkka doaibmá. Ráđđehus lea riikka oadjebasat láidestan hástaleaddji áiggis. Heajos oljohattiid geažil geavahii ráđđehus stáhtabušeahta ulbmillaččat hehtten dihte bargguhisvuođa ja lážii dili nuppástuhttimiidda ja ovdáneapmái. Reviderejuvvon bušeahtta láhčá dili dasa ahte buorit áiggit sáhttet joatkašuvvat, dadjá ruhtadanministtar Siv Jensen (OvB).

Ráđđehus joatká neutrála ruhtadanpolitihkalaš vuogádaga mii mearriduvvui bušeahta oktavuođas diimmá čavčča. Oljoboađuid geavaheapmi meroštallojuvvo 225,5 miljárdda kruvdnui 2018:s, ja vástida dán jagi 2,7 proseantta Stáhta olgoriikka penšunfoanddas. Duohta, vuollásaš gollolassáneapmi stáhtabušeahtas meroštallojuvvo 1,7 prosentii.

2018 stáhtabušeahtas áigut ain vuoruhit máhtolašvuođa, johtalusa, dearvvašvuođa ja buriid bálvalusfálaldagaid gielddain. Suodjalus ja vuođđostrukturdoaimmat galget buoriduvvot.

– Ráđđehus geahpeda vearuid, nanne čálgofálaldagaid, buorida riikka sihkkarvuođa ja áŋgiruššá dan ovdii ahte eanet gánnáhahtti bargosajit ásahuvvojit. Seammás ráhkkanat boahtteáigái go ovdánahttit ceavzilis čálgoservodagaid. Mii láhčit dili nuppástuhttimiidda ja ruoná molsumii. Das lea sáhka ahte Norga galgá leat riika gos lea buorre ássat, sihke dál ja boahttevuođas, cealká ruhtadanministtar.

Tabealla 1 Norgga ekonomiija váldologut. Ovddit jagi proseanttalaš rievdadus1

 

Mrd. kruvnnu 2

 

 

 

 

2017

2017

2018

2019

  Priváhta geavahus

1 474,7

2,3

2,6

2,9

  Almmolaš geavahus

790,6

2,0

1,4

--

  Bruttoinvesteremat bistevaš kapitálas

784,2

3,5

3,3

3,4

  Daid gaskkas: Oljobohkamat ja   revrrefievrrideamit

149,5

-4,0

5,2

8,0

              Nannán-Norgga fitnodagat

255,3

5,1

8,8

5,4

              Viesut

203,4

7,1

-5,2

1,7

              Almmolaš hálddašeapmi

178,6

5,8

1,6

--

  Nannán-Norgga gálvojearru 3

2 902,6

3,0

2,2

2,3

  Eksporta

1 148,2

0,8

 2,5

2,2

  Das: Luondduolju ja luonddugáss

441,8

1,9

-2,3

-3,0

              Gálvvut earret oljju ja gássa

381,5

2,2

4,6

4,9

              Bálvalusat earret oljju, gássa   ja olgoriikalaš mearrajohtalusa

224,9

-2,2

9,1

6,8

  Importa

1 082,2

2,2

4,0

3,8

  Bruttonationálabuvtta

3 279,4

1,8

1,9

1,9

  Das: Nannán-Norga

2 803,8

1,8

2,5

2,6

Eará váldologut:

 

 

 

 

  Barggahus, 1000 olbmo

 

1,1

1,3

1,1

  Bargguhisvuođalogut,   AKU (dássi)

 

4,2

3,8

3,7

  Bargguhisvuođalogut, registrerejuvvon (dássi)4

 

2,7

2,3

2,2

  Jahkebálkká lassáneapmi

 

2,3

2,8

--

  Konsumhaddelassáneapmi  (KPI)

 

1,8

2,1

1,7

  KPI-JAE lassáneapmi

 

1,4

1,6

2,0

  Luondduoljohaddi, kruvnnut juohke   oljofáhtas(jotkkolaš   hattit)

 

445

519

484

  Golmmamánnosaš ruhtamárkanreantu, pst5

 

0,9

1,1

1,4

  Importabuohtastahttojuvvon kursaindeaksa, jahkásaš   proseanttalaš ovdáneapmi 6

 

-0,8

0,9

1,0

  BNP ovdáneapmi Norgga gávpeguimmiin

 

2,8

2,8

2,4

1) Jos eará ii leat almmuhuvvon.
2)  Gaskaboddosaš nationálarehketdoallologut, 2017-hattit.
3) Earret vuorkárievdadusa.  
4) Mihtiduvvon oassi AKU bargoveagas.  
5) Meroštallojuvvon čakčamánu mearreáigehattiid ektui.
6) Positiivvalaš logut almmuhit heajos kruvdnoárvvu.
7) Norgga 25 deháleamos gávpeguoimmi buohtastahttojuvvon norgga eksportagálvvuiguin earret oljju ja gássa 

Gáldut: Statistihkalaš guovddášbyrå, Bargo- ja čálgodirektoráhta, Norgga Báŋku, Reuters, Macrobond, ICE  ja Ruhtadandepartemeanta.

 

 

Tabealla 2 Stáhtabušeahta ja Stáhta penšunfoandda váldologut. Mrd. kruvnnu  

 

Rehketdoallu

Meroštus

 

2016

2017

2018

Sisaboađut oktiibuot

1 162,5

1 225,9

1 304,4

1    Sisaboađut petroleumdoaimmain

152,6

194,4

249,3

      1.1    Vearut ja divadat

47,6

71,2

112,0

      1.2    Eará petroleumsisaboađut

105,0

123,2

137,3

2    Sisaboađut earret petroleumsisaboađut

1 009,9

1 031,5

1 055,1

      2.1    Vearut ja divadat   Nannán-Norggas

916,8

943,6

973,2

      2.2    Eará sisaboađut

93,1

87,9

81,9

Golut oktiibuot

1 246,1

1 280,9

1 325,5

1    Golut petroleumdoaimmaide

27,8

26,6

25,0

2    Golut earret petroleumdoaimmaide

1 218,3

1 254,3

1 300,5

Badjebáza   stáhtabušeahtas ovdal sirdima Stáhta

olgoriikka   penšunfoanddas

 

 

-83,6

 

-55,0

 

-21,1

-     Netto ruhtaboahtin petroleumdoaimmain

124,8

167,8

224,3

=    Oljomuddejuvvon badjebáza

-208,4

-222,8

-245,4

+    Sirdojuvvon Stáhta olgoriikka penšunfoanddas

212,5

231,4

245,4

=    Stáhtabušeahta badjebáza

4,1

8,6

0,0

+    Netto várrejuvvon Stáhta olgoriikka penšunfondii

-87,7

-63,5

-21,1

+    Stáhta penšunfoandda reantoboađut ja vuoitu jna1

196,6

203,6

211,6

=    Stáhtabušeahta ja Stáhta penšunfoandda badjebáza oktiibuot1

113,0

148,6

190,5

Memo:

 

 

 

Stáhta olgoriikka   penšunfoandda márkanárvu 2

7 510

8 484

8 400

Stáhta penšunfoandda   márkanárvu 2

7 722

8 724

8 653

Álbmotoaju   ahkepenšuvdnageatnegasvuođat  2,3

7 979

8 201

8 504

1) Das eai leat mielde kursavuoittut dahje –massimat.
2) Jagi loahpas.
3) Čohkkejuvvon ahkepenšuvnna vuoigatvuođaid dáláárvu maid álbmotoadju lea geatnegahtton máksit.

Gáldut: Ruhtadandepartemeanta ja Statistihkalaš guovddášbyrå.

Bajás