Buorre hálddašeapmi Stáhta penšunfoanddas

– Mis lea buorre hálddašeapmi iežamet oktasaš seastinruđain. Dat lea rabas, vásttolaš, guhkesáigásaš ja golloseasti. Sihke Norgga Báŋkkus ja Álbmotoadjofoanddas leat leamaš buorit bohtosat guhká, dadjá finánsaministtar Siv Jensen.

Ráđđehus bidjá odne ovdan stuorradiggedieđáhusa Statens pensjonsfond 2018. Dieđáhus máinnaša Stáhta penšunfoanda olgoriikka (SPU) ja Stáhta penšunfoanda Norgga (SPN) hálddašeami. Norgga Báŋku ja Álbmotoadjofoanda hálddašit goabbatge foandda mandáhtaid vuođul maid Finánsadepartemeanta lea mearridan. Dieđáhus válddaha investerenstrategiija ja bohtosiid mat leat olahuvvon. Dat digaštallá maiddái strategiija viidásit ovdáneami ja vásttolaš hálddašeami barggu.

Norgga Báŋkku hálddašeami geahčadeapmi
Dieđáhusas ovdanbuktá Finánsadepartemeanta ođđa geahčadeami Norgga Báŋkku SPU-hálddašeamis. Leat vižžojuvvon olu olgguldas analysat ja árvvoštallamat, earret eará ekspeartajoavkkus. Geahčadeapmi dahkko juohke njealját jagi ja galgá váikkuhit rabasvuhtii ja áddejupmái hálddašeamis. Ođas dán jagi leat sierralágan raportat goluid ja vásttolaš hálddašeami birra.

Guovddáš oassi geahčadeamis leat analysat ja árvvoštallamat Norgga Báŋkkus spiehkastemiin referánsaindeavssas. Dábálaččat investerejuvvo foanda lahka Finánsadepartemeantta referánsaindeavssa, ja unnit go okta proseanta foandda vuoittu variašuvnnas sáhttá navdit Norgga Báŋkku aktiivvalaš hálddašeapmái. Leat buorit sivat dasa foandda ii berre hálddašit áibbas indeavssa vuođul. Foandda sturrodat ja eará erenoamášvuođat addet vejolašvuođaid oažžut eanet vuoittu go referánsaindeavssa.

– Buorre vuoitu min oktasaš seastinruđain lea dehálaš almmolaš finánssaide guhkes áiggi vuollái. Dánjagáš geahčadeapmi čájeha ahte Norgga Báŋku lea duddjon stuorra árvvuid, dadjá finánsaministtar Siv Jensen.

Ekspeartajoavku meroštallá aktiivvalaš hálddašeami buvttu 1998 ođđajagimánus rájes 2017 geassemánu rádjai gaskal 75 ja 112 miljárdda kruvdnan, sorjavaš das man stuorra oasi hálddašangoluin geassá eret. Illustrašuvdnan mearkkaša dát 2–3 miljárdda jahkásaš buktun ruhtadit almmolaš goluid stáhtabušeahta bokte, go mihtida doaibmanjuolggadusa vurdojuvvon vuoittu.

Geahčadeapmi čájeha seammás ahte lassivuoitu lea rievddadan gaskal ossosiid ja obligašuvnnaid ja gaskal ovttaskas strategiijaid maid Norgga Báŋku geavaha operatiiva hálddašeamis. Finánsadepartemeanta deattuha oppalaš bohtosiid áiggi badjel. Norgga Báŋkku váldostivrras dat lea ovddasvástádus báŋkku hálddašanvuogis ja geavahuvvon strategiijain.

Ráđđehus háliida doalahit referánsaindeavssa spiehkastanrámma dálá dásis.

Ođđa investerensuorggit SPU:s
Finánsadepartemeanta lea guovtti maŋimuš dieđáhusas árvvoštallan investeremiid čálekeahtes infrastruktuvrras. Ráđđehusa árvvoštallamis eai háliidan dákkár investeremiid dál. Finánsalávdegoddi guorrasii dása, muhto čujuhii maiddái beliide mat sáhtte dagahit lunddolažžan máhccat áššái fas fargga.

– Mii dieđihit dieđáhusas ahte áigut árvvoštallat galgá go ođasmuvvi energiija čálekeahtes infrastruktuvra gullat birasmandáhtaide. Dákkár investeremiin galget dalle leat seamma gáibádusat rabasvuhtii, vuitui ja riskii nugo eará investeremiin, dadjá finánsaministtar Siv Jensen.

Ráđđehus čuovvola dákko bokte finánsalávdegotti mearkkašeami. Finánsadepartemeanta áigu maiddái geahčadit birasmandáhtaid muddemiid, dása gullá mandáhta sturrodat.

Ráđđehus lea maiddái árvvoštallan galgá go rahpat SPU čálekeahtes ossosiidda. Dát sáhttá addit Norgga Báŋkui eanet investerenvejolašvuođaid, muhto hástala maiddái min hálddašanmodealla, man vuođđun leat rabasvuohta, vuollegis golut ja ráddjejuvvon aktiivvalaš hálddašeapmi. Ráđđehus lea oppalaš árvvoštallama vuođul gávnnahan ahte ii galgga rahpat dákkár investeremiidda oppalaš vuođu vuođul. Dálá mandáhta addá Norgga Báŋkui vejolašvuođa investeret čálekeahtes servviide main stivra lea celkojuvvon áigumuš ohcat čáliheami bursii.

Vásttolaš hálddašeapmi
Stáhta penšunfoanda galgá leat vásttolaš investor. Sihke Norgga Báŋku ja Álbmotoadjofoanda leat njunnošis riikkaidgaskasaččat iežaset surggiin. Lea govda politihkalaš doarjja vásttolaš hálddašeami ja SPU dárkon- ja lihccunnjuolggadusaid rámmaid hárrái.

Maŋimuš jagi lea vásttolaš hálddašeami bargu nannejuvvon eanet. Sihke Norgga Báŋku ja Álbmotoadjofoanda čuovvolit riikkaidgaskasaš bargojoavkku ávžžuhusaid dálkkádatriskka raporterema birra. Dasto lea Norgga Báŋku ovddidan guokte ođđa vuordámušdokumeantta, vearu ja rabasvuođa birra ja antikorrupšuvnna birra.

Dálá bargu
Dieđáhusas máinnašuvvojit máŋggat áigeguovdilis áššit SPU:i maidda Finánsadepartemeanta áigu máhccat maŋŋelaš:

  • Viiddidit 70 proseantasaš ođđa oasusoassái
  • Obligašuvnnaid referánsaindeavssa árvvoštallamii
  • Hálddašeami organiseremii (Gjedrem-lávdegoddi)
  • Energiijaossosiid investeremiidda

STÁHTA PENŠUNFOANDDA VÁLDOLOGUT

 

SPU

SPN

Árvu jagi 2017   loahpas

 

 

Márkanárvu

8 484 mrd. kruvnna

240 mrd. kruvnna

Oasusoassi

66,6 pst.

64,5 pst.

Obligašuvdnaoassi

30,8 pst.

35,5 pst.

Čálekeahtes giddodagaid oassi

2,6 pst.

 -

 

 

 

2017 bohtosat

 

 

Vuoitu oktiibuot

13,7 pst.

13,2 pst.

Ossosiid vuoitu

19,4 pst.

19,3 pst.

Obligašuvnnaid vuoitu

3,1 pst.

3,6 pst.

Čálekeahtes giddodagaid vuoitu

7,5 pst.

 -

Lassivuoitu oktiibuot

0,7 pst.

0,5 pst.

Golut kapitála oassin

0,06 pst.

0,07 pst.

Golut kruvdnan

4 728 milj. kruvnna

166 milj. kruvnna

 

 

 

Duohtavuoitu 1998   rájes

4,2 pst.

5,3 pst.

 

 

 

Riska jagi 2017   loahpas

 

 

Vurdojuvvon relatiiva volalitehta

0,33 proseantaovttadaga

0,49 proseantaovttadaga

Vurdojuvvon absoluhtalaš volalitehta kruvdnan

920 mrd. kruvnna

18 mrd. kruvnna

Bajás