Dorvvolašvuohta ja fuolahus biebmoruovttuin

Buorebut kártet biebmománáid dili, háhkat eanet biebmoruovttuid fulkkiid lusa ja máná fierpmádahkii ja buorebut bagadallat biebmoruovttuid. Mánáidministtar Solveig Horne (OB) ovddidii otne ráđđehusa biebmoruovttudieđáhusa, man ulbmil lea addit buoret árgabeaivvi biebmománáide.

-Go mánná gártá biebmoruktui de ferte mánná oažžut buoret ja oadjebasabut árgabeaivvi go dan mii sus leai ovdal. Buorre biebmoruovttufuolahus galgá sihkkarastit mánáide ja nuoraide buori   divššu ja doarjaga maid dárbbašit vai sáhttet ovdánahttit návccaidis ja šaddat iešheanalaš olmmožin, cealká mánáid- ja dásseárvoministtar Solveig Horne. 

Biebmoruoktu lea eanemus geavahuvvon doaibmabidju go mánát ja nuorat eai šat sáhte orrut váhnemiiddis luhtte. 2014 loahpas ásse 11 200 máná ja nuora biebmoruovttuin. Dilli ferte láhččojuvvot nu ahte biebmománát, sin váhnemat ja biebmováhnemat ožžot buoret ja stáđđásat árgabeaivvi. 

Dan oktavuođas áigu ráđđehus:

  • Dárkilit kártet mánáid dili ovdal go mánáidsuodjalusdoaibmabijut válljejuvvojit.
  • Háhkat biebmoruovttuid mat sáhttet gokčat mánáid ja nuoraid dárbbuid.
  • Eanet geavahit bearašráđi gávdnan dihte biebmoruovttuid fulkkiid lusa ja máná fierpmádagas.
  • Biebmoruovttuide addit buoret bagadallama ja čuovvoleami. 

Kártendoaimmat ja fuolkebiebmoruovttut 

Mánáidsuodjalusbálvalusas ferte leat doarvái buorre máhttu ja áddejupmi máná birra vai lea vejolaš gávdnat rivttes biebmoruovttu ja garvit sávakeahtes sirdimiid. 

-Ollu gielddain lea dál buorre vuogádat kártet mánáid dili, ja gávdnat ruovttu mii gokčá ovttaskas máná dárbbuid. Mii háliidat oažžut dakkár našunála vuogádaga mii kárte mánáid dili, nu ahte buot mánát, beroškeahttá ássanbáikkis, ožžot rivttes doaibmabijuid, dadjá mánáidministtar.  

Mánáid lohku biebmoruovttuin dahje lagas fierpmádagain lea lassánan maŋimuš jagiid. Okta njealji mánás orru dál fuolkebiebmoruovttus. Gielddat leat dál geatnegahttojuvvon árvvoštallat geavahit bearašráđi dahje sullasačča go háhket biebmoruovttuid. 

-Mihttomearri lea gávdnat biebmoruovttuid lagaš bearrašis dahje máná fierpmádagas, earret eará bearašráđi geavahemiin. Jos mánná sáhttá fárret fulkkiid lusa dahje sin lusa geat gullet máná fierpmádahkii, de lea álkit doallat oktavuođa lagasbirrasiin, skuvllain ja ustibiiguin, joatká Solveig Horne. 

Č uovvoleapmi

Biebmováhnemat leat ieža váillahan buoret bagadallama ja čuovvoleami. Dat lea gielddaid ovddasvástádus čuovvolit mánáid geat orrot biebmoruovttuin.

-Dan ovddasvástádusa áigut mii dál buorebut čielggasmahttit, earret eará fágalaš doaimmaid bokte mat gusket galledemiide biebmoruovttuin ja ságastallamiidda  biebmománáiguin. Mii galgat maid árvvoštallet bearráigeahččoortnega mii bođii fápmui 2014, dadjá stáhtaráđđi.

Ráđđehus háliida maid oažžut áigái gáibádusa ahte buot biebmováhnemat galget čađahit oahpu ovddalgihtii, dahje dakka maŋŋá go mánná lea fárren sin lusa. 

Rámmaeavttut

Mánáid-, nuoraid- ja bearašdirektoráhtta áigu ráhkadit fágalaš njuolggadusaid maid vuođul árvvoštallat erenoamáš doaibmabijuid mat vuhtiiváldet mánáid dárbbuid ja fuolahusdoaimmaid.

-Mii háliidat addit biebmováhnemiidda einnostahtti rámmaid, vai nagodit mánáide addit nu buori fuolahusa go vejolaš, dadjá Solveig Horne.

Mihttomearri lea addit biebmováhnemiidda doarjaga vai nákcejit čađahit bargguset, ja nu áigut bidjat johtui erenoamáš doaibmabijuid mat galget buoridit čuovvoleami, bagadallama ja geavatlaš láhčima dan sadjái go lasihit ekonomalaš doarjaga ja lonisteami.

-Dakkár rievdadus gokčá maid buorebut mánáid dárbbuid. Lonisteapmi galgá ain doaibmat váikkuhangaskaoapmin daid mánáide geat dan eanemusat dárbbašit. 

Ráđđehus ii áiggo rievdadit biebmováhnemiid penšunortnega. Vejolaš ortnet galgá áin šiehtaduvvot gieldda ja biebmoruovttu gaskka. Go šiehtadallanbealálaččat ieža besset šiehtadit penšuvnna, de bisuhuvvo gielddalaš doaibmafriddjavuohta, ja vejolaš penšunortnega lea de vejolaš heivehit ovttaskas biebmoruovttu dárbbuide. Seammás joatkit prinsihpa ahte doaibmabijuid ovddasvástideaddjis berre maid leat ruhtadanovddasvástádus.  

Gielddat ožžot stuorit ovddasvástádusa

Ráđđehusa háliida nannoseappot čálgogielddaid. Addit stuorit ovddasvástádusa ja váldi gielddaide maiddái mánáidsuodjalussuorggis, lea dehálaš oassi dán barggus. Dan dihte leat álggahan mánáidsuodjalusođastusa, mii galgá rievdadit mánáidsuodjalusa ovddasvástádusjuohkima stáhta ja gielddaid gaskka. Mihttomearri lea buoridit mánáidsuodjalusa mii sáhttá fállat  eanet mánáide ja váhnemiidda rivttes veahki rivttes áigái.