Finánsamárkandieđáhus 2016–2017

Ráđđehus bidjá odne ovdan jahkásaš Finánsamárkandieđáhusa Stuorradiggái. Dehálaš fáttát leat golahusloanat, eallindáhkádusservviid friddjasat investerenlohpi ja buoret bagadallan innovatiivva doaimmain.

– Evttohusat váikkuhit buoret geavaheaddjisuodjaleapmái ja viidáseappot ovdánahttit finánsaealáhusa, dadjá finánsaministtar Siv Jensen (Ob).

Eallindáhkádusservviid friddjasat investerenlohpi
Dáhkádusfitnodagaid ođđa soliditehtagáibádusat láivudit dárbbu doalahit mearrádusa finánsafitnodatlágas mii mearkkaša ahte dáhkádusfitnodagat eai sáhte oamastit eanet go 15 proseantta eará doaimmain. Departemeanta lea danne bivdán Finánsabearráigeahču čállit gulaskuddannotáhta mas heaittihit mearrádusa.

– Mii háliidat láhčit dili geavahit eanet priváhta penšunruđaid investerenkapitálan norgga infrastrukturprošeavttain, ovdamearkka dihtii johtolat- ja energiijasektoris. Dál leat dáin sektoriin eanaš almmolaš eaiggátvuođat, muhto maiddái priváhta investorat sáhttet searvat, dadjá finánsaministtar Siv Jensen.

Buoret bagadallan innovatiivva doaimmain
Finánsaealáhusa ođđa teknologiija (fintech) innovašuvdnaleaktu ja investeremat leat lassánan maŋimuš jagiin, sihke Norggas ja riikkaidgaskasaččat. Ruđalaš teknologiija innovašuvdna Norggas dáhpáhuvvá sihke ásahuvvon finánsafitnodagain ja álggahanfitnodagain. Finánsadepartemeanta oaivvilda ahte berre láhčit dili nu ahte ruđalaš bálvalusaid buvttadeami jođánit sáhttá heivehit teknologalaš ovdáneapmái doppe gos lea sihkkarvuohta.

– Go láhčá dili ođđa aktevrraide ja ođđa gávpemodeallaide, de sáhttit mii ráhkadit eanet gilvvu ja buoret ja nannosat ruđalaš bálvalusaid fálaldagaid, dadjá Jensen.

Ođđa aktevrraid, ođđa teknologiija ja ođđa gávpemodeallaid lassáneapmi dagaha dárbbu čielggadit surggiid gos dálá njuolggadusain lea vuolggasadji oahpes gávpemodeallain ja buvttadanvugiin. Finánsadepartemeanta oaivvilda leat dárbu ásahit sierra struktuvrra bagadallat fintech-doaimmaid Finánsabearráigeahčus. Departemeanta lea danne bivdán bearráigeahču árvvoštallat mo dákkár vuosttašceahkke-oktavuođagaskaoapmi innovatiivva doaimmaid bagadallamii berre ásahuvvot.

Golahusloanat
Golahusloanat dagahit unna, muhto jođánit lassáneaddji, oasi dállodoaluid vealggis. Finánsadieđáhusa 4. kapihttalis čujuha departemeanta golahusloanaid márkana hearkivuođaide ja ovdanbuktá iešguđet doaibmabijuid nannet geavaheddjiid posišuvnna ja márkana doaibmanvuogi. Loga eanet cuoŋománu 4.b. 2017 sierra preassadieđáhusa.

Ruđalaš stabilitehta vejolašvuođat
Báŋkkuin leat buorit bohtosat 2016:s, vaikko loatnajuolludanvahágat oppalaččat lassánedje loatnajuolludanvahátgillámiid geažil oljoguoskevaš ealáhusaide. Nugo ovddit jagi, de dagahii doalahuvvon badjebáza ahte báŋkkut nannejedje iežaset vuođđokapitála ja soliditehta 2016:s, ja sii leat nu buoret ráhkkanan birgehallat loatnajuolludanvahátgillámiid. Dasto buoridedje báŋkkut iežaset likviditehtaposišuvnna jagi áigge ja leat ožžon dássedeabbo ruhtadeami. 

Dállodoaluid stuorra ja lassáneaddji vealgi dagaha riskka ruđalaš stabilitehtii Norggas. Velggiid ja ásodathattiid lassáneapmi joatkašuvai 2016:s. Dán ovdáneami vuođul mearridii Finánsadepartemeanta ovdal jahkemolsašumi ođđa gaskaboddosaš ásodatloatnaláhkaásahusa mii galgá váikkuhit dállodoaluid vealggi ceavzilat ovdáneapmái. Láhkaásahus fápmuibođii ođđajagimánu 1.b. 2017 ja galgá gustot geassemánu 30.b. 2018 rádjai. Loga maiddái juovlamánu 14.b. 2016 sierra preassadieđáhusa.

Ruhtapolitihka doaimmaheapmi
Finánsamárkandieđáhusas árvvoštallojuvvo Norgga Báŋkku ruhtapolitihka doaimmaheapmi maŋimuš jagi. Finánsadepartemeanttas eai leat mearkkašumit Norgga Báŋkku 2016 ruhtapolitihka doaimmaheapmái. 2016 ruhtapolitihka doaimmaheamis lea Norgga Báŋkku váldostivra árvvoštallan dássedis inflašuvnna vuhtiiváldima buvttadeami ja barggaheami ovdáneami stabiliserema vuhtiiváldima ektui. Norgga ruhtapolitihkka lea departemeantta árvvoštallama vuođul buorre eará riikkaid geavada ektui geain lea geabbilis inflašuvdnastivren. 

IMF doaibma
Dieđáhusas máinnašuvvo Riikkaidgaskasaš valuhttafoandda (IMF) doaibma. 2016 čavčča dagai Norga šiehtadusa IMF:in addit 300 miljovnna SDR – mii vástida su. 3,4 mrd. kruvnna – IMF erenoamáš loatnaortnegiid geavaheapmái vuollegisbálkáriikkaide. Ruđat leat ovddeš seammasubmásaš šiehtadusa lassin maid IMF dál lea ollásit geassán, muhto mii ii leat ollásit ruovttoluottamákson. Dasto lea Norga dál šiehtadan IMF:in dahkat ođđa bilaterála 6 mrd. SDR-sturrosaš loatnašiehtadusa (mii vástida su. 68 mrd. kruvnna) buhttet vástideaddji šiehtadusa mii nogai 2016 skábmamánu. Dát ruđat galget veahkehit ruhtadit IMF oppalaš loatnaortnegiid. Ođđa šiehtadus galgá vuolláičállojuvvot IMF giđđačoahkkima olis cuoŋománus dán jagi.

Loga eanet