Rahpansárdni mánáidgárde-konfereanssas

Máhttoministara Torbjørn Røe Isaksen rahpansárdni mánáidgárdekonfereanssas ”Máilmmi deháleamos unnoražžat – stuorra vejolašvuođat”

Ráhkis ustibat!

Departemeanta mánáidgárdeossodagas leat munnje muitalan ahte dát lea stuorimus konfereansa maid sii ovttas Oahpahusdirektoráhtain leat lágidan, ja dáppe sárdnestuolus oaidnit dan hui čielgasit. Dat lea áibbas dievva visti nu movt Porsgrunn guovllus dadjet.

Mun lean illudan deike boahtit ja hupmat mánáidgárddiid ja mihttomeriid birra maid mii dán suorgái leat mearridan. Maiddái danne go mun dál oaččun vejolašvuođa deaivvadit olbmuiguin geat duođaid áŋgiruššet mánáidgárddiid ovddas. Dás lehpet dii geat bargabehtet mánáidgárdesuorggis, suohkanpolitihkkarat ja suohkanhálddahusa ovddasteaddji, dutkit ja organisašuvnnaid ovddasteaddjit. Das lassin dáidet máŋgasis váhnenbeali vásáhusat go dis leat mánát mánáidgárddis. Lea miellagiddevažžan dás čuččodit din ovddabealde geat duođaid beroštit máilmmi deháleamos unnoraččain ja das ahte sidjiide láhččet stuorra vejolašvuođaid.

 

Okta hehttehusain stáhtaráđi doaimmas lea ahte ii leat doarvái áigi – don doalat iežat rahpansáhkavuorru ja dasto šattat doapmalit eará dáhpáhussii. Mun šállošan go mus odne ii leat dilli olles beaivvi leat mielde dás, muhto dii galgabehtet diehtit ahte Mánáidgárdeossodat gal doaimmaha munnje dieđuid deháleamos beliid birra.

 

Mánáidgárdeossodat lea vásihan stuorra ovdáneami oanehis áiggis, ja lea dál goalmmát stuorimus bálvalussuorgi norgga suohkaniin. Álggos go lei fálaldahkan dušše unnitlohkui, de dál measta buot váhnemat válljejit  mánáidgárddi mánáidasaset. Jus máhccat 90-logu álggogeahčai, de ledje váile 40 proseanta mánáin mánáidgárddis. Odne badjel 90.  Dát mearkkaša ahte go lea sáhka mánáid, bargiid, váhnemiid, oappáid/vieljaid ja áhkuid/áddjáid logus de mánáidgárdi odne guoská badjel guovtti miljovnna olbmuide.

Mun lean juo geargan finadit moanaid mánáidgárddiin maŋŋil go mun álgen ministariin, ja maiddái humadan váhnemiiguin. Oallugiid oaivvildit ahte sin mánát leat guhká mánáidgárddis. Sii livčče áinnas háliidan buktit mánáid veaháš maŋŋelis iđđedis ja fas viežžan  mánáid veaháš árabuš maŋŋelgaskabeaivve. Jus mun oanehaččat galggan čilget mii munnje ministtarin lea  deháleamos bargun mánáidgárdesuorggis lea, de lea munnje bargun juste bargat juoga dainna mii muosehuhttá. Mánáidgárddit ovddas main lea vel alit kvaliteahta ja mat leat dorvvolačča ja buori sihke váhnemiidda, mánide ja bargiide.

Maŋimus logijagiid lea mánáidgárdesuorgi garrasit viidánan. Mii leat viiddidan kapasitehta, ja mielas galggašii dál eanet deattuhit kvalitehta buorideami. ”Don it huma earágo kvalitehta birra”, soames dajai munnje dá gieskat, iige dat gal leat áibbas boastut. Muhto dat lea danin go dat lea nu dehálaš. Dat báidná ođđa ráđđehusa vuosttaš bušeahta. Das mii vuoruhat doaibmabijuid mat galget lasihit kvalitehta mánáidgárddiin. Midjiide lea dat buot deháleamos - mii leat ráđđehusvuođus mánáide, váhnemiidda, bargiide ja mánáidgárdesuorgái lohpidan ahte kvalitehta galgá buoriduvvot.

Váhnemat eai vállje mánáidgárddi dušše danin go dárbbašit dorvvolaš ja buori fuolahanfálaldaga dan áiggi go leat barggus ja oahpahusas. Mánáidgárdi lea maiddái dehálaš mánáid stoahkan, olmmáivuođa, hutkáivuođa, giela ja sosiála gelbbolašvuođa huksemii. Mánát ohppet juohke beaivvi ja geažosáigge go leat mánáidgárddis.

Dál digaštallojuvvo das man muddui mánáidgárdi galgá leat juogo oahppanbáikin vai stoahkanbáikin  mánáide. Máŋggas fuolastuvvet go oaivvildit ahte mánáidgárdi beare ollu lea šaddan mannulágan ”ovdaskuvlan”. Dat lea dehálaš digaštallan.  EVO lea aitto evttohan ahte buot viđajahkásaččat Norggas berrejit leat mánáidgárddis nuvttá golbma diimmu beaivái, ja ahte dát galgá leat geatnegahttojuvvon fálaldat. Lea buorre ahte mis lea ealáhusorganisašuvdna mii berošta das makkár árvu mánáidgárddis lea, muhto dát ii leat ráđđehusa áigumuš. Odne iige leat áigeguovdilin ahte viđajahkásaččat galget skuvlii. Dat ii leat oassin ráđđehusa čuovvovaš njealji jagi ráđđehusvuođus.

Seammás ii dárbbaš leat vuostálasvuohta dan guovtti beliid gaskkas ahte mánáidgárdi lea mánáide stoahkanbáikin seammás go dat maiddái lea báikin gos mánát galget oahppat.

Máŋga suohkana ja priváhta mánáidgárddit barget bures ovdamearkka dihte láhččomis loguid ja matematihka lunddolaš oassin stoahkamis. Go mánáidgárdeoahpaheaddji muitala máidnasa golmma guovžžaid ja nieiddaža birra mánáide de loguid ja sturrodagaid dagaha lunddolaš oassin muitalusas.  Galle seaŋgga leat doppe, guhtemuš  lea stuorimus guovža, guhtemuš lea unnimus ja nu viidáset. Nu mánát ohppet juo unnivuođa rájes, muhto mánát ohppet stoahkama, imaštallama ja diđošteami bakte.

Mii diehtit ahte mánáidgárdebargiid gelbbolašvuohta lea áibbas mearrideaddjin buori mánáidgárdefálaldaga fállamis. Lea fiinnis go mánáidgárddiin leat ođđa ja ođđaáigásaš visttit, ai9ttomálejuvvon seainnit ja ihána fiinna stoahkanrusttegat, muhto leat mánáidgárddi rávisolbmot mat dagahit stuorimus ja deháleamos erohusa.

Jus gelbbolaš pedagogat váilot mánáidgárddis de dat váikkuha mánáidgárddi  kvalitehtii. Fáhkkestaga gávdnat máŋggaid duhát mánáidgárdeoahpaheddjiid ii gal leat vejolaš, muhto mii áigut bargat dan badjelii ahte leat eanet mánáidgárdeoahpaheaddjit mánáidgárddiin seammásgo mánáidgárddebargiid gelbbolašvuohta buoriduvvo. Lea maiddái dehálaš deattuhit  - gelbbolašvuođastrategiija galgá guoskat buot bargiide mánáidgárddis. Oktiibuot mii juolludat 170 miljovnna ruvnno gelbbolašvuođa- ja rekruterendoaimmaide, iige leat goassege ovdal adnon nu ollu ruhta kvalitehtadoaimmaide. Dát ruđat galget dušše adnot doaimmaide mat lasihit kvalitehta mánáidgárddiin.

Mii háliidat ahte eanet mánáidgárddi rávisolbmuin galget leat mánáidgárdeoahpaheaddjit. Seammás áigut maiddái geahčadit ahte leatgo eará fágaolbmot ja eará gelbbolašvuohta masa ii gáibiduvvo mánáidgárdeoahpaheaddji oahppu, mii sáhttá leat mielde loktemis kvalitehta mánáidgárddis.

Lea dehálaš ahte lea buorre ovttasbargu gaskal mánáidgárddi, sihke priváhta ja suohkana, ja eará suohkanlaš bálvalusfálut – dearvvašvuođastašuvdna, PPB, mánáidsuodjalus, skuvla, girjerájus jnv. Mánáidgárddeoahpaheaddji gelbbolašvuohta lea maiddái oaidnit čanastagaid resurssain ja jođihit, oaidnit girjjatvuođa ja ávkkástallat daid vejolašvuođaid mat dagahit vejolažžan dustet daid mánáid geain leat hástalusat ja addet buori ovdánahttinvejolašvuođaid sihke resursageahnohis ja resursagievrras mánáide.

Ovdal vahkkoloahpa mun ledjen Stavangeris ja fidnen Auglend mánáidgárddis Hillevågas. Okta duogáš dasa, lea ahte Stavanger suohkan bargan buori barggu vai ožžot, bisuhit  ja lasihit bargiid logu geain lea pedagogalaš oahppu.

Suohkan fállá lea earret liigeoahpu bálkkáin/stipeandaortnega sidjiide geat juo barget mánáidgárddis. Fálaldat lea fállojuvvon maiddái veahkkebargiide geat leat háliidan váldit oasseáiggi mánáidgárdeoahpaheaddji oahpu.

Suohkan lea maiddái veahkehan aitto virgáibiddjon mánáidgárdeoahpaheddjiide háhkamis ásodaga. Sii leat vuoruhan bálkádoaibmabijuid, ja sii leat ovttasbargan Stavanger universitehtain mii dál oahpaha 170 mánáidgárdeoahpaheaddji jagis, mii lea badjel 60 eanet go ovddit jagiid.

Buot dát lea dagahan ahte sierralobi bakte spiehkastagat dohkkehuvvon oahpahus gáibádusas leat njiedjan ja buozalmasjávkan lea maiddái garrasit njiedjan.  JA: Mánáidgárdeoahpaheaddjit bissot fidnosuorggis.

Dát duođašta ahte mánáidgárdeeaiggádat duođaid sáhttet váikkuhit dán dili. Mun dieđán bures ahte eai buot suohkanin lea seamma valljodagat go mat Stavangeris leat, muhto gávdnojit maiddái buori ovdamearkkat mas smávit suohkanat ja eaŋkilmánáidgárddit  mat ovttasbarget vai galget lihkostuvvat. Ii leat nu ahte álot lea dušše sáhka ruđain – dás lea maiddái dat ahte nagoda oaidnit vejolašvuođaid.

Vai mii boahtteáiggis galgat oažžut eanet olbmuid válljet mánáidgárdeoahpaheaddji oahpu, de lea dehálaš ahte dálá nuorat fuomášit man gelddolaš ja mávssolaš dát fidnu lea. Danin joatkašuvvo GLØD nammasaš prošeakta, mas mihttomearri lea buoridit bargiid gelbbolašvuođa ja lasihit rekruterema sihke ohppui ja mánáidgárdái. Ja dasto fertet mii ovttas bargat dan badjelii ahte mánáidgárddeoahpaheddjiid árvu nannejuvvo. Dát lea viiddis ja áddjás bargu, muhto váikko mannáge guhkes áigi ovdalgo bohtosiid oaidnit, de dat ferte vuoruhuvvot.

Guorahallamat duođaštit ahte váhnemiin lea stuorra luohttevašvuohta mánáidgárdái. Bargit dahket dan maid sii sáhttet addimis mánáide dan fálaldaga máid mánát galget oažžut, ja vai mánáidgárddi beaivválaš bargu lihkostuvvá. Dat lea buorre, muhto mii háliidat ahte mánáidgárddi goziheapmi man servodat doaimmaha galgá sirdojuvvot eret suohkaniin. Mii háliidat eanet sorjjasmeahttun goziheami. Bohtosat galget dahkot eanet olámuddui.

Mii leat gergosat láhččet eanet rabasvuođa mánáidgárddiin. Dál juo sáhttet váhnemat ja eará berošteaddjit álkit gávdnat ja veardidit dieđuid mánáidgárddiid birra Norggas. Dieđut mánáidlogu, bargiid oahpu ja rávisolbmuideatnatvuođa, ja eará logut suohkaniin, leat gávdnamis mánáidgárdeuskkádaga BASIL rabas oasis. Čuovvovaš dásis galgá maiddái leat vejolaš gávdnat dieđut ovttaskas mánáidgárddiin birra. Dát dagaha váhnemiidda álkibun gávdnat mávssolaš ja čohkkejuvvon dieđuid dan dahje daid mánáidgárddiid birra maid sii ohcet.

Joksamis dan maid mii áigut – nationála dásseárvosaš mánáidgárdefálaldat, de gáibiduvvo ovttasbarggu gaskal guovddáš ja báikkálaš eiseválddiid, mánáidgárdeeaiggádiid ja váhnemiid. Vel buoret mánáidgárddit dagaha vel eanet mánáide buoret vuođu lihkostuvvat eallimis, ja jávkada oasi dan vuorrádusas mii váhnemiin lea go dolvot mánáid mánáidgárdái.  Danin go buori mánáidgárddiin báhcet buori muittut. Dalle go muhtun veahkebargi guhte 20 jagi lei bargan mánáidgárddis mas mu olbmás lei mánná, de čohkkejedje sin buoremus Wenche-muittuid skeaŋkan. Okta juohke jahkái. Okta ovddeš mánáidgárdemánáin čálii – ”don dat oahpahit mu liikot čuoigama. Ollu giitu.” Dát lea unna, eaŋkilis duođaštussan dasa ahte buorre mánnávuohta buori mánáidgárddis bistá olles eallinagi.

Mun sávan ja doaivvun ahte dát konfereansa dagaha ahte dii máhccabehtet ruoktut ođđa ja buriid jurdagiiguin movt dii sáhttibehtet dagahit erohusa – kvalitehtaerohusa.    

Giitu áicilvuođa ovddas ja lihkku konfereanssain!