Ođđa norgga-suoma soahpamuš galgá hukset luondduluossamáddodaga Deanu čázádagas

Norga ja Suopma vuolláičállet ođđa soahpamuša Deanučázádaga guolásteami birra. Dasto galgá árvalus meannuduvvot Stuoradikkis ja suoma Riikkabeaivvis ovdal go fápmuduvvo guolástanáigodaga 2017 rájes.

Tanaelven i høstfarger
Tanaelven Govva: Øyvind Andreassen

– Ođđa soahpamuš boahtá mearkkašahtti ládje váikkuhit Deanučázádaga hálddašeami boahtteáigásažžan ja nanuguoddevažžan. Dat addá buori doaivaga hukset fas luossamáddodaga logi-viđanuppelotjagi mielde, dadjá dálkkádat- ja birasministtar Vidar Helgesen

– Soahpamuš boahtá gáržžidit turistaguolásteami, mii šaddá ovdamunnin báikkálašolbmuid guolásteapmái, ja sihkkarastit njuovžilis guolástanhálddašeami ja geahpedit obbalaš guolásteami. Dat njulge maid luossaresurssaid juogadeami gaskal Norgga ja Suoma mii oide  Norgga, dadjá son.

Soahpamušárvalus lea ráhkaduvvon vuđolaš vihkkedemiid vuođul norgga ja suoma beroštumiid gaskkas. Máŋgga suorggis lea leamaš gáibideaddji bargu boahtit ovttaide Suomain. Liikká leat, earret eará Sámediggi ja báikkálaš hálddašanorgána Deanučázádaga guolástanhálddahus, bivdán ahte šiehtadallamat jotkojuvvojit gos goappaš beliid báikkálaš beroštumiid rolla lea eambbo guovddážis.

– Go geahččá bohtosiid maid mii leat olahan, de ii leat ágga jahkkit ahte šiehtadallamiid joatkin buvttašii buoret bohtosiid Suoma ektui, dadjá Helgesen.

 – Soahpamuš lea buorre Norgii ja norgga beroštumiide. Mun lean duđavaš dainna ahte ráđđehusat Norggas ja Suomas leat nákcen boahtit ovttaide, dadjá son.

Go soahpamuša leat vuolláičállán Vuođđolága § 26 nuppi lađđasa mielde, de vižžo Stuoradikke miehtan dasa ahte dahkat soahp

amuša.

Plána mielde galgá soahpamuš vuolláičállojuvvot Helssegis dál maŋŋelgaskabeaivvi čakčamánu 30. beaivvi. 

Šiehtadus Suoma ja Norgga gaskka Deanu čázádaga guolástusa birra (pdf)

 

Duogáš

Deanu čázádat lea rádječázádat Norgga ja Suoma gaskkas, ja lea okta dain máilmmi stuorimus čázádagain gos lea Atlánta-luossa. Gosii 70 proseantta čázádaga fátmmastanguovllus lea Norggas. Čázádagas leat ollu smávva ja stuora oalgejogat gosa luossa álkit goargŋu.

Meroštallet ahte gávdnojit eambbo go 30 ovttaskas luossamáddodaga čázádagas. Deanus bivdojuvvo jahkásaččat eanemus Atlánta-luossa go muđui olles dan luosa lávdanguovllus. Muhtun jagiin lea Deanu bivdu leamaš 20 proseantta buot johkabivddus Eurohpás ja 50 proseantta Norgga johkabivddus.

Čázádat lea okta dain maŋimuš stuora luossačázádagain gos olbmot leat dušše bivdán guliid. Deanu čázádaga erenoamáš dovdomearka lea ahte doppe leat geavahuvvon árbevirolaš bivdovugiid nugo buođđu, golgadeapmi ja fierpmástallan. Guollebivdu dán čázádagas lea hui deaŧalaš báikkálaš ássiide ja sámiide eamiálbmogin.

Guolásteapmi Deanus lea 1873 rájes regulerejuvvon Norgga ja Suoma riikkaidgaskasaš soahpamuša bokte. Dálá soahpamuš dahkkui jagis 1990 ja lea áiggiid mielde daguhan beare stuora guolástandeaddaga luossamáddodagaide. Dat lea maid mielddisbuktán viiddis guolástanturismma mii lea hehttehussan báikkálaš olbmuid guolásteapmái. Dálá hálddašeapmi lea danne hirbmat čuolbmái.

Dán vuođul álggahii Norga jagis 2010 šiehtadallamiid Suomain ođđa soahpamuša birra. Šiehtadallamat álggahuvvojedje geassit 2012. Norgga šiehtadallanlávdegottis ledje áirasat  Dálkkádat- ja birasdepartemeantta, Olgoriikadepartemeantta, Birasdirektoráhta, Sámedikki ja Deanu čázádaga guolástanhálddašeami áirasat.