Doalaha ruvkedoaibmalobi Nussiris ja Gumppenjunis

Maŋŋá go Birasdirektoráhtta attii ruvkedoaibmalobi, de váidojuvvui mearrádus Dálkkádat- ja birasdepartementii.

– Ruvkedoaimma birasváikkuhusat leat dárkilit čielggaduvvon. Mii bidjat hirbmat garra eavttuid, ja lea biraslaččat bealuštahtti addit lobi, dadjá dálkkádat- ja birasministtar Vidar Helgesen.

Eai váldde váidagiid vuhtii

Sámediggi, Luonddugáhttensearvi, Natur og Ungdom ja Norske Lakseelver dat leat váidán Birasdirektoráhta mearrádusa addit lobi nuoskkidanlága vuođul. Organisašuvnnat oaivvildit ahte lea váilevaš máhttu birasváikkuhusaid birra, ja ahte danne ii sáhte addit lobi. Sámediggi cealká ahte lea vásttuheapme addit ruvkedoaibmalobi biraslaš vahágiid geažil ja vahágiid geažil mat váikkuhit sámi kultuvrii, boazodollui, mearrasámi guolásteapmái ja geavaheapmái ja servodateallimii.

Dálkkádat- ja birasdepartemeanta oaivvilda ahte váidagiid vuođul ii leat vuođđu rievdadit árvvoštallamiid mat leat dahkkon, ja nu bisuha mearrádusa. Mearrádus lea loahpalaš, ii ge dan sáhte guoddalit gosage.

Regulerenplána dohkkehuvvon

– Ráđđehus láhčá dili minerálaealáhusa ovdáneapmái. Plánejuvvon ruvkedoaibma Nussiris ja Gumppenjunis lea okta dain stuorámus minerálaprošeavttain Norggas, ja dat addá ođđa bargosajiid ja positiivvalaš váikkuhusaid gildii ja regiovdnii, dadjá gielda- ja ođasmahttinministtar Jan Tore Sanner.

Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta dohkkehii regulerenplána Nussira ja Gumppenjuni várás Fálesnuori gielddas njukčamánu 20.b. 2014. Ruvkedoaibma Fálesnuoris addá sullii 150 bargosaji Finnmárkui.

- Elektrihkalaš biila dárbbaša golmma geardde eanet veaikki go vástideaddji dábálaš biila, čájeha raporta man NHO gieskat almmuhii. Mii dárbbašat minerálaid ruoná molsašumis, ja daid ferte roggat biraslaččat bealuštahtti láhkai. Dasa lea prošeakta Fálesnuoris ovdamearkan, dadjaba Sanner ja Helgesen.

Mearradeponiija molssaeavttut eai leat buoret

Ii gávdno fágalaš vuođđu čuoččuhit ahte deponiija nannámis oppalaččat lea buoret go deponiija mearas. Buot golbma nannándeponiijamolssaeavttu mat árvvoštallojuvvojedje, váikkuhit stuorrát ja negatiivvalaččat boazodollui.

– Juohke ášši árvvoštallo konkrehta. Dán konkrehta oktavuođas leat árvvoštallan mearradeponiija buoremus molssaeaktun, dadjá dálkkádat- ja birasministtar Vidar Helgesen.

Leat čađahan konsultašuvnnaid Sámedikkiin

Boazodoalu vahágat čatnasit vuosttažettiin areálageavaheapmái, eai ge nuoskkideapmái. Dálkkádat- ja birasdepartemeanta čujuha dasa ahte boazodoalu váikkuhusaid leat Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta árvvoštallan regulerenplánaid váidalusaid ektui. Regulerenplána vuođđun lea ahte doaimmaheaddji ovttas boazodoaluin gávnnahit váidudeaddji doaibmabijuid.

Dálkkádat- ja birasdepartemeanta lea árvvoštallan ahte lohpi nuoskkidanlága vuođul ii rihko eamiálbmotvuoigatvuođaid mat sápmelaččain leat álbmotrievtti bokte. Departemeanta lea čađahan konsultašuvnnaid Sámedikkiin, muhto eai leat boahtán ovttaide áššis.

Unnán riska vahágahttit meara luonddušláddjiivuođa

Iskkadeamit čájehit ahte deponerejuvvon mássaid partihkallávdama riska lea unni. Danne lea unnán jáhkehahtti ahte mearradeponiijas leat negatiivvalaš váikkuhusat meara luonddušláddjiivuhtii ja guollemáddodagaide Riehpovuonas deponiijaguovllu olggobealde. Riehpovuotna lea nationála luossavuotna, muhto deponiija unnán čuohcá lussii. Gáibiduvvo maiddái maksimála partihkallávdama lohpi sihke bajás ja láskut, ja maiddái vuona vákšun. Vákšunprográmma gokčá máŋga ášši vai sáhttet čuovvut birasdili.

Garra eavttut luoitit kemikálaid

Leat biddjon garra eavttut kemikálaluoitimii, luoitimiid vákšumii ja daid váikkuhusaide. Suođđaniskosat ja meroštallamat čájehit ahte ruvkebázahusain suđđet unnán metállat – nappo mollejuvvon málmma bázahusain – merrii. Veaikki ja nihkkela konsentrašuvnnat čázis leat hui unnánat go metállat leat garrasit čadnon bázahusaide.