Ruoná gilvovuoimmi bušeahtta

Ráđđehus áigu nannet Norgga ruoná gilvovuoimmi ja ovttasbarggu ealáhusaiguin ođđa bargosajiid háhkamis. Dálkkádat- ja birasdepartemeanta addá eanet ruđaid dálkkádatdutkamii, dálkkádatšiehtadallamiidda ja ON dálkkádatpanelii.

-Ráđđehus čađaha dálkkádatpolitihka mii geahpeda luoitimiid sisriikkas ja olgoriikkas. Dát bušeahtta lea ruoná gilvovuoimmi bušeahtta. Mii áigut ruoná kapitála oažžut Norgii ja ovddidit norgga fitnodagaid ruoná čovdosiid, dadjá dálkkádat- ja birasministtar Vidar Helgesen.

Riikkaidgaskasaččat ráđđehus áŋgiruššá eambbo dálkkádat- ja vuovdeálgaga ja lea mielde váikkuheamen dasa ahte Parisa riikkaidgaskasaš šiehtadus čađahuvvo.

Dálkkádat- ja birasdepartemeantta 2018 bušeahttaevttohusas lea gollorámma 10,45 miljárdda ruvnno, 2017:s dat lei 10,38 miljárdda ruvnno. Dát lea netto lassáneapmi mii lea sullii 74 miljovnna ruvnno, dahje 0,7 proseantta.

Ráđđehusa 2018 stáhtabušeahttaevttohusa muhtun čuoggát:

  • Ráđđehus áigu váikkuhit dasa ahte nanne riikkaidgaskasaš dálkkádatbarggu ja addá doarjaga vai dálkkádatšiehtadallamiid ja Paris-šiehtadusa lea vejolaš čađahit. Ráđđehus evttoha lasihit juolludeami dálkkádatšiehtadallamiidda ja ON dálkkádatpanelii 25 miljovnna ruvnnuin. Dán lea dárbbašlaš dahkat go lea eahpevissis maid eará stuora ruhtajuolludeaddjit juolludit..
  • Dálkkádat- ja arvevuovdedoaimma evttohit nannet 3 miljárdda ruvnnuin 2018:s. Dát bargu doarju ovddidanriikkaid áŋgiruššamiid unnidit arvevuvddiid dálkkádatgássaluoitimiid. Oktiibuot ráđđehus láhčá dili dasa ahte Norga máksá birrasiid 30 miljovnna tonna geahpiduvvon CO2 luoitimiid ovddas 2018:s.
  • Ráđđehus evttoha lasihit dutkanáŋgiruššama mii sáhttá ávkkuhit norgga dálkkádatmihtuid deavdimii jagi 2030 rádjái. 20 miljovnna ruvnno lasiheapmi galgá  earenoamážit adnot fievrredeapmái ja eanandollui, surggiide EO earrevuogádaga olggobealde. Dilli maid láhččojuvvo  mariidna ekovuogádagaid ja ráinnas meara máhttohuksemii. Pilohtaprošeakta riddobirrasa buorideapmái jotkojuvvo 2017 rájes.
  • Ráđđehus ovddida norgga fitnodagaide ruoná čovdosiid, oažžut ruoná kapitála Norgii ja veahkehit ođđa bargosajiid ásaheami. Innovašuvdna Norga galgá ásahit ođđa ovttasbarggu priváhta ealáhusaiguin. 2018:S evttoha ráđđehus 10 miljovnna ruvnno dán áŋgiruššamii.
  • Norgga suohkanat mielváikkuhit dehálaš dálkkádatčovdosiidda olbmuid lahka. Suohkanlaš dálkkádatdoaimmaid doarjjarortnet, Dálkkádatáŋgiruššan, evttohit jotkojuvvot 102,5 miljovnna ruvnnuin 2018:s.
  • 18,6 miljovnna ruvdno evttohuvvo gottiid vuoiŋŋašnjoammudávdda hehttemii.
  • 4,1 miljovnna ruvdno evttohuvvo gumppiid merkemii, 3,3, miljovnna ruvdno čuovvulit gumpeáššiid ja 20 miljovnna ruvdno ruhtadoarjja suohkaniidda gos leat orru gumppet.
  • 27,1 miljovnna ruvdno evttohuvvo stáda opmodagaid hálddašeapmái, veaikeruvkii Plassjes mii ostojuvvui 1980:s ja galgá sirdot Statsbyggii.
  • 180 miljovnna ruvdno evttohuvvo 2018 dálkkádateriid oastimii.
  • CO2-buhtadusortnet dahká 496 miljovnna ruvnno bušeahttaevttohusas.

Ráđđehus evttoha Meteorologalaš instituhta ja Šládjabáŋkku ovddasvástádusa sirdit Máhttodepartemeanttas Dálkkádat- ja birasdepartementii ođđajagimánu 1.b.2018 rájes.