Stáhta fállá boazodollui 111,5 miljovnna kruvnnu

Stáhta šiehtadallanlávdegoddi ovddidii otne iežas fálaldaga boazodoallošiehtadallamiidda. Stáhta šiehtadallanlávdegoddi árvala 111,5 miljovnna sturrosaš rámma. Dat lea 1,5 miljovnna unnit go dálá šiehtadus.

– Dáinna fálaldagain lea ealáhus ožžon buorre vuođu lasihit biergobuvttadeami ja biergojođu. Miessedoarjaga bokte mii háliidat movttiidahttit njuovvat eanet misiid mii lea sihke resursaekonomalaččat buorre ja dat maid mielddisbuktá ahte bohccobiergofitnodagain lea biergu vuovdemassii ja nu bisuhit ja ovddidit bohccobiergomárkana, cealká ekspedišuvdnahoavda Anne Marie Glosli, gii lea Stáhta šiehtadallanjođiheaddji.

Boazodoallošiehtadusa 2016/2017 fálaldaga politihkalaš mihttomearri lea ovddidit boazodoalloealáhusa ulbmillaš márkanheivehuvvon ealáhussan mii lea ceavzil guhkes áiggi perspektiivvas. Ráđđehuscealkámuša mielde vuoruhuvvojit doaibmabijut mat vuođđuduvvet ekologalaš ceavzilvuhtii.

Guovtti maŋimuš boazodoallošiehtadusa bokte leat čađahuvvon ollu álkidahttindoaimmat. Dasa lassin leat čađahuvvon doaibmabijut mat leat nannen ja buoridan siidaoassejođiheaddji sajádaga, ja dakko bokte leat láhčán dili daidda boazodolliide geain boazodoallu lea váldoealáhussan. Boazodoallošiehtadusa 2016/2017 šiehtadallamiid oktavuođas oaidná stáhta dehálažžan joatkit vuoruheamis dieid doaimmaid.

Dál boazologuheiveheami proseassa maŋŋil, lea stáhta mielas dehálaš bisuhit dálá doarjjavuogádaga váldoulbmiliid mas njuolggo doarjagat čadnojuvvojit buvttadeami árvui, ja vuoruhit buvttadanvuđot doarjagiid. Stáhta árvalusas lea miessedoarjja vuoruhuvvon go árvaluvvo lasihit doarjaga 400 kruvnnus 430 kruvdnui juohke miesi ovddas. Váldoulbmiliid joatkin mielddisbuktá ahte boazodoallošiehtadusa ortnegiin bisuhuvvo stáđisvuohta ja diehttevašvuohta. Doarjjaortnegiid joatkin doarju maid boazodolliid geat leat čuvvon mearriduvvon geahpedangáibádusaid.