Stáhta fállá boazodollui 114,5 milj. kruvnna 2017/2018 boazodoallošiehtadusas

Stáhta šiehtadallanlávdegoddi lea odne ovddidan fálaldaga boazodoallošiehtadusa šiehtadallamiidda. Stáhta šiehtadallanlávdegoddi evttoha 114,5 miljovnna kruvnna. Dát lea seamma olu go dálá šiehtadusas.

2017/2018 boazodoallošiehtadusa fálaldagas čujuhuvvo dasa ahte lea politihkalaš mihttomearrin ovdánahttit boazodoalu ulbmillaš márkanguvllot ealáhussan mii lea ceavzil guhkitáigge perspektiivvas. Ráđđehusvuođu vuođul vuoruhuvvojit doaibmabijut mat nannejit ekologalaš ceavzilvuođa.

Golmma maŋimuš boazodoallošiehtadusas leat čađahuvvon olu álkidahttindoaibmabijut. Dasa lassin leat čađahuvvon doaibmabijut loktet gánnáhahttivuođa sidjiide geain váldodienas lea boazodoalus. 2017/2018 boazodoallošiehtadusa šiehtadallamiin atná stáhta dehálažžan ain atnit dáid surggiid guovddážis. Dan oktavuođas čujuhuvvo dasa ahte dán ráđđehusa doaibmanáiggis lea njuovvanlohku lassánan 20 000 bohccuin, ja ekonomalaš bohtosat leat sakka buorránan.

Dakka maŋŋá boazologu heivehanproseassa oaidná stáhta dehálažžan doalahit dálá doarjjaortnega váldoosiid mas njuolgga doarjagat leat čadnon buvttadeami árvui, ja vuoruhit buvttadanguvllot doarjagiid. Dát lea mielde hábmemin stabilitehta ja einnostahttivuođa boazodoallošiehtadusa ortnegiidda. Dasa lassin seailluheapmi doarju daid boazodolliid geat leat čuvvon mearriduvvon geahpedandoaibmabijuid. Dan oktavuođas deattuhuvvo ahte siidaosiin geat eai čuovo geahpedangáibádusaid, ii leat vuoigatvuohta oažžut doarjagiid.

- Dáinna fálaldagain leat láhčán dili vuovdit eanet norgga bohccobierggu. Seammás láhčit dili eanet njuovvamiidda ja gánnáhahttivuhtii ealáhusas njuolgga doarjjaortnegiid bokte, dadjá Anne Marie Glosli, gii leat Stáhta šiehtadallanjođiheaddji.