Vuoruhit máŋggabealat mánáidgárdedoaimmaid ja unnoraččaid

Máhttoministtar lea sádden mánáidgárddiid ođđa rámmaplánaárvalusa gulaskuddamii. Son háliida earret eará nannet mánáidgárdedoaimmaid mat deattuhit unnoraččaid, máŋggabealatvuođa, borramušdábiid, givssideami eastadandoaimmaid ja giela.

– Dál leat 97 proseantta mánáin geat leat mánáidgárddis ovdal go skuvlii álget, ja dalle fertet mii fuolahit ahte sii ožžot buriid mánáidgárdefálaldagaid. Ođđa rámmaplána čielggasmahttá mánáidgárdde geatnegasvuođaid, ja dat unnida kvalitehtaerohusaid mánáidgárddiid gaskka, cealká máhttoministtar Torbjørn Røe Isaksen.

Dehálaš reaidu sihke váhnemiidda ja bargiide

Dálá rámmaplána lea logi jagi boaris, dat lea viiddis, ja ollu surggiin dat ii leat ođasmahttojuvvon. Earret eará leat unnoraččat ja unnitlogugielat mánát uhcán namuhuvvon.

– Ođđa rámmaplána vuhtiiváldá daid buoremus beliid norgga mánáidgárdeárbevierus gos duhkoraddan lea guovddážis. Rámmaplána šaddá mihá oaneheappot ja dárkil, ja das boahtá čielgasit ovdan maid mánáidgárdebargit galget bargat vai mánát loktet ja ovdánit.  Váhnemiidda šaddá álkit diehtit maid sii mánáidgárddis sáhttet vuordit iežaset mánáid ektui, muhto bargiide maid šaddá álkit bargat buori barggu, dadjá Røe Isaksen.

Oahpásmuvvan dehálaš

Ođđa rámmaplána vuhtiiváldá ahte jagi ja guovttejahkásaš mánáidgárdemánáid oassi  lea lassánan 54 proseanttas 81 prosentii áigodagas 2005-2015. Unnoraččat deattuhuvvojit olles rámmaplánas. Vuosttas geardde lea mielde sierra oahpásmuvvan oassi.

– Buorre oahpásmuvvanáigi lea dehálaš mánáid ovdáneapmái ja čálgui mánáidgárddis. Dalle leat váhnemat maiddái oadjebasat ahte bargit vuhtiiváldet juohke máná dárbbuid, ja ahte sii gávdnet buriid čovdosiid báikkálaččat, dadjá Røe Isaksen.

 

Nanne giellabarggu ja doaimmaid eastadit givssideami

Ođđa rámmaplána cealká čielgasit ahte mánáidgárdi galgá eastadit ja bissehit givssideami ja loavkideami. Duhkoraddan galgá leat ovttastallanbáiki gosa buohkaide lea sadji.

– Dutkan čájeha ahte mánáidgárdebargit sáhttet muhtomin eahpidit movt sii galget hálddašit givssideami, ja danne dat báhcá maŋŋelii. Dan dihte lea rámmaplána hui čielggas das ahte mánáidgárddi ovddasvástádussii gullá bissehit givssideami, cealká Røe Isaksen.

Máhttoministtar nanne maid giellabarggu ovdáneami. Ođđa rámmaplánas boahtá ovdan ahte mánáidgárddit galget láhčit dili nu ahte buot mánát váldojuvvojit mielde giellamovttiidahttin doaimmaide, ja bargit leat geatnegahtton atnit fuola daid  mánáin geat rahčet.  Rámmaplána cealká maid čielgasit ahte lea erenoamáš dárbu vuhtiiváldit unnoraččaid giellaovdáneami.


Nanne máŋggabealat mánáidgárddiid

Ođđa rámmaplána vuhtiiváldá maid dan ahte unnitlogugielat mánáid oassi geat leat  mánáidgárddis lea lassánan 54 proseanttas 78 prosentii áigodagas 2005-2015. Earret eará lea máŋggabealatvuođa gudnejahttin dehálaš oassi mánáidgárddiid árvovuođus.

 – Mánáidgárddit galget čalmmustahttit ja loktet daid positiivva beliid go mii leat iešguđetláganat, ja seammás addit mánáide oktiigullevašvuođadovddu. Mánáidgárddit galget maid ovddidit unnitlogugielat mánáid dárogielmáhtu ja geavahit máŋggabealatvuođa resursan pedagogalaš barggus, dadjá Røe Isaksen.  

Buorit borrandábit

 

Dearvvašvuohta ja eallinhálddašeapmi lea ožžon eanet fuomášumi ođđa rámmaplánaárvalusas. Earret eará borrandábit, mat ovdal eai leat namuhuvvon.  Dutkan čájeha ahte muhtun mánáidgárddiin čohkkájit mánát ovttas ja háleštit borranbeavddi guoras almmá bargiid haga.

– Mii háliidat ahte mánáidgárddit geavahit borranbottuid eanet aktiivvalaččat dainna ulbmilin ahte mánáide addit buriid borrandábiid, ja heivehit borranbottuid sosiálalávdin ságastallamii ja giellamovttiideapmái,cealká Røe Isaksen.   

Viiddis fágalaš vuođđu

Ođđa rámmaplánaárvalus lea viiddis ja fágalaččat nanus. Badjel 100 fágaolbmo mánáidgárddiin, fágabirrasiin ja organisašuvnnain leat bovdejuvvon buktit oaiviliid álgoevttohussii ja fágaseminárain.  Earret eará Oahpahuslihttu, dutkit, mánáidgárdeeaiggádat ja váhnenáirasat. Dál sáddejuvvo árvalus gulaskuddamii mas áigemearri lea golbma mánu, ja mii lágidat gulaskuddankonfereanssaid miehtá riikka. Máhttoministtar doaivu ollugat servet ja buktet buriid evttohusaid.