Dát gihpa gieđahallá lágas nannejuvvon vuoigatvuođaid áhpehisvuođa, riegádahttima ja adopšuvnna oktavuođas ja dalle go mánát leat smávvát. ..." />   Dát gihpa gieđahallá lágas nannejuvvon vuoigatvuođaid áhpehisvuođa, riegádahttima ja adopšuvnna oktavuođas ja dalle go mánát leat smávvát. ..." />

Historjjálaš arkiiva

Smávvamánnáváhnemiid vuoigatvuođat

Historjjálaš arkiiva

Almmustahttináigodat Regjeringen Stoltenberg II

Almmustahtti: Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta

2007

Ovdasátni

 

Dát gihpa gieđahallá lágas nannejuvvon vuoigatvuođaid áhpehisvuođa, riegádahttima ja adopšuvnna oktavuođas ja dalle go mánát leat smávvát.  Leat čielggaduvvon doarjjaortnegat sidjiide geat leat ruovttubargit, fidnoaktiivvalaččat, bargguheamet, skuvlaoahppit ja studeanttat geain lea loatna Stáhta loatnakássas, ja sidjiide geat leat vearjogeatnegas bálvalusas. Jus fuolaha buohcci ja doaimmashehttejuvvon mánáid, de leat erenoamáš vuoigatvuođat mat namuhuvvojit maŋŋelis.

 

Addojuvvo maiddái oanehis diehtojuohkin dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid birra mánáide ja váhnemiidda, ja pedagogalaš fálaldagaid birra smávvamánáide. Fálaldagat dáin surggiin sáhttet gal rievddadit suohkanis suohkanii.

 

Gihpa čujuha áigeguovdilis láhkamearrádusaide, ja lágat leat listun loahpageahčen gihppaga. Gihpa lea ođasmahttojuvvon ođđajagemánus 2007. NAV ráhkada gihppagiid olu dain surggiin maid dát gihpa gieđahallá. Báikkálaš NAV gaskkusta gihppagiid.

 

Eambbo dieđuid ja diehtojuohkima vejolaš rievdademiid birra oažžu báikkálaš NAV-kantuvrras, Bargobearráigeahču kantuvrras dahje interneahtas:

 

• Bargobearráigeahčču: www.arbeidstilsynet.no

• Mánáid- ja dásseárvodepartementa:

www.bld.dep.no

• Suodjalusdepartementa: www.fd.dep.no

• NAV: www.nav.no

• Vearrodirektoráhta: www.skatteetaten.no

• Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartementa:

www.hod.dep.no

• Stáhta loatnakássa :

www.lanekassen.no

Gihppaga lea Mánáid- ja dásseárvodepartementa almmuhan.

Almmolaš kantuvrrat sáhttet diŋgot gihppaga dáppe;

Departementenes servicesenter

Kopi- og distribusjonsservice

www.publikasjoner.dep.no

E-poasta: publikasjonsbestilling.dep.no

Telefáksa: 22 24 27 86

Muital almmuhuskoda Q-0867 B


Sisdoallu

 

 

Ovdasátni

Vuoigatvuođat ja doarjagat áhpehemiide

Eretcealkinsuodjaleapmi

Gielddus vealahit áhpehemiid ja olbmuid geain lea virgelohpi

Riekti oažžut friddja barggus riegádahttima ja adopšuvnna oktavuođas

Váhnenruđat riegádahttima ja adopšuvnna oktavuođas

Dinet vuoigatvuođa váhnenruđaide

Movt rehkenastojuvvojit váhnenruđat

Váhnenruhtaáidogat

Juohkit doarjjaáigodaga eatni ja áhči gaskka

Áhččeearri

Maŋidit váhnenruhtaáigodaga

Graderejuvvon váhnenruhtageavaheapmi

Vuoigatvuohta váhnenruđaide jus riegádahttá jápmamáná dahje jus mánná jápmá doarjjaáigodagas

Gearddelunddotdoarjja riegádahttima ja adpošuvnna oktavuođas

Ruovttus riegádahttin

Doarjja váhnemiidda geat adopterejit máná olgoriikkas

Vuoigatvuohta unniduvvon ja fleksiibelis bargoáigái

Geas lea vuoigatvuohta unniduvvon bargoáigái

Beassan badjeláiggebarggus ja lassibarggus lea nannejuvvon bargobiraslágas § 10-6 (10)

Ekonomalaš doarjjaortnegat

Mánáidoadju

Reaidaruhta

Vearronjuolggadusaid mánnábearrašiidda

Penšuvdnačuoggát olbmuide geat fuolahit smávva mánáid

Doarjjaortnet aktoeadnái dahje aktoáhččái

Mánnádoarjja

Doarjjaovdamáksu

Vuoigatvuođat máná ja mánnageahčči buozanvuođa oktavuođas

Vuoigatvuohta oažžut friddja barggus

Doarjja mánáide geain lea bistevaš buozanvuohta

Mánát buohcciviesus

Loatnakássa ortnegat smávvamánnáváhnemiidda

Vearjogeatnagasat geain lea fuolahanovddasvástádus

Pedagogalaš fálaldagat ovdaskuvlamánáide ja mánnageahčči/praktikántadoaibma

Mánáidgárddit

Rabas mánáidgárdi

Erenoamášpedagogalaš veahkki

Mánnageahččit ja praktikánttat

Dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusat

Dearvvašvuođastašuvnnat

Bargoveahkkeortnet ja doarjjaolbmot

Fuolahanbálká

Ruovttubálvalusat

Bearašsuodjaleapmi

Váhnenbagadallan

Áigeguovdilis lágat


 

Vuoigatvuođat ja doarjagat áhpehemiide

 

Áhpehisvuođaiskkadeapmi

Áhpehis bargis lea vuoigatvuohta oažžut friddja barggus bálkkáin áhpehisvuođaiskkadeami oktavuođas, jus govttolaččat ii sáhte dákkár iskkadeami čađahit olggobealde bargoáiggi. 

 

Buozanvuohta áhpehisvuođa vuolde

Jus eadni šaddá jávkat barggus danne go lea buohcci áhpehisvuođa vuolde, de rehkenastojuvvo dát dábálaš buohcanjávkamin. Jávkan ii galgga rehkenastojuvvot oassin váhnenruhtaáigodagas. Maŋemus golbma vahkku ovdal riegádahttima galget váhnenruđat boahtit buohcanruđaid sadjái.

 

Goluid gokčan

Álbmotoadju gokčá dárbbašlaš doavttiriskkademiid iežasoasi áhpehisvuođa oktavuođas, ja ovtta iskkadeami maŋŋel go mánná lea riegádan. Seamma guoská rumašlaš divššu goluide nissonolbmuide geain lea spirralváttut ja vázzinváttisvuođat áhpehisvuođa oktavuođas, ja gitta 6 mánu maŋŋelii riegádahttima. Jus šaddá orrut earasajis go ruovttus dan botta go vuordá riegádahttima álgit, de gokčá oadju dábálaččat borran- ja orrungoluid gitta 10 jándora dan rájes go boahtá vuordinbáikái dassážii go váldojuvvo vuostá riegádahttinruovttus dahje buohcciviesus.

 

Vuoigatvuohta oažžut váhnenruđaid jus cuovkana

Vuoigatvuohta oažžut váhnenruđaid nohká jus nissonolmmoš cuovkana áhpehisvuođa 6 vuosttaš mánus. Cuovkaneapmi maŋŋel 6. mánu rehkenastojuvvo riegádahttimin, ja eatnis lea vuoigatvuohta oažžut váhnenruđaid 6 vahkku maŋŋelii riegádahttima.

 

Suodjaleapmi lossa barggu ja várálaš ávdnasiid vuostá

Muhtun nissonolbmuin lea dakkár bargu mii sáhttá šaddat lossat áhpehisvuođa loahpageahčen. Ovdamearkan leat nissonolbmot geat barget bassin, divššárfidnuin dahje rámbuvrriin. Idjabargu maid sáhttá leat lossat áhpehemiide.

 

Bargoaddis lea geatnegasvuohta nu bures go praktihkalaččat lea vejolaš heivehit barggu nu ahte bargonoađđi ii šatta nu stuoris áhpehis nissonolbmui. Bargu galgá lágiduvvot eará vugiin dahje áhpehis nissonolmmoš galgá oažžut eará bargodoaimmaid.

 

Muhtun fidnuin leat erenoamáš dilálašvuođat mat vahágahttet dahje sáhttet vahágahttit ohki:

-         Fysalaš áššit nu go ovdamearkka dihte bargu deaddagiin dahje ioniserejeaddji suonjardemiin.

-         Biologalaš áššit nu go ovdamearkka dihte toksoplasma dahje rubellavirus (ruksesboahkut)

-         Kemalaš áššit nu go ovdamearkka dihte luvvadanávdnasat, borasdávdda ovddideaddji ávdnasat, ládjometállat, eallisilba, kroma dahje nihkkel, cytostatika, dihto plástavuođđoávdnasat, dihto hilsko- dahje divremirkkot ja vel heahki, narkosegássat dahje eará gássat mat mannet varrii.

 

Bargoaddis lea erenoamáš geatnegasvuohta váldit vuhtii ahte áhpeheamit berrejit garvit buotlágán várálaš ávdnasiid bargobirrasis. Muhtun bargguid dáfus gos leat erenoamáš várat gustojit sierra njuolggadusat. Bargobearráigeahčču sáhttá addit dárkilit dieđuid dán birra.

 

Dievdoolbmot ja nissonolbmot geain leat váttisvuođat ráhkadit máná berrejit leat gohcevaččat das ahte sivva sáhttá vuolgit bargobirrasis. Bargoaddi lea geatnegas fuolahit ahte bargobiras ii dagat sáhkkehanváttuid nisson- dahje dievdobargiide.

 

Áhpehisvuođaruđat

Áhpehis nissonolbmuin geat šaddet heaitit barggus várálaš bargobirrasa geažil, sáhttá leat vuoigatvuohta oažžut áhpehisvuođaruđaid.

 

Bargiideavttut leat ahte nissonolmmoš láhkamearrádusaid bokte dahje njuolggadusaid bokte lea geatnegahtton heaitit barggus ja ahte bargoaddis ii leat vejolašvuohta heivehit barggu dahje sirdit nissonolbmo eará bargui. Áhpehis iešheanalis ealáhusdoallis dahje luođobargis lea vuoigatvuohta oažžut áhpehisvuođaruđaid jus su barggus leat dakkár várálašvuođat mat addet áhpehis bargái vuoigatvuođa oažžut áhpehisvuođaruđaid. Lea eaktu ahte várálašvuođat leat duođaštuvvon ja ahte sus ii leat vejolašvuohta heivehit doaimmas earaládje.

 

Áhpehisvuođaruđat máksojuvvojit dan áiggi rájes go nissonolmmoš lea geatnegahtton heaitit barggus ja golbma vahkku ovdalii riegádahttimii, dalle oažžugoahtá nissonolmmoš váhnenruđaid. Áhpehisvuođaruđat rehkenastojuvvojit seammaládje go buohcanruđat.

 

 

Eretcealkinsuodjaleapmi

 

Eretcealkinsuodjaleapmi lea bargobiraslágas § 15-9.

 

Suodjaleapmi eretcealkima vuostá áhpehisvuođa ja bargolobi oktavuođas

Ii oktage bargoaddi sáhte cealkit eret nissonolbmo danne go lea áhpeheapme. Dát guoská maiddái geahččalanáiggis. Áhpehis nissonolmmoš lea suddjejuvvon eretcealkima vuostá vaikko son áhpehisvuođa geažil ii sáhte ge bargat dan maid muđui láve bargat. Bargoaddi mii cealká eret áhpehis nissonolbmo ja bidjá eará áššiid vuođđun eretcealkimii go áhpehisvuođa, ferte duođaštit ahte eretcealkimii leat áššálaš sivat.

 

Go bargi váldá virgelobi riegádahttima dahje adopšuvnna oktavuođas, de ii sáhte celkojuvvot eret jávkanáigodagas go bargoaddi diehtá ahte sivva jávkamii lea virgelohpi. Jus bargi celkojuvvo eret lobálaččat virgelohpeáiggis, de rehkanastojuvvo eretcealkináigi olggobealde virgelohpeáiggi. Jus bealli eretcealkináiggis lea gollan go virgelohpi álgá, de álgá nubbi bealli eretcealkináiggis maŋŋel go virgelohpeáigi lea nohkan. Dát rihkkomeahttun eretcealkinsuodjaleapmi riegádahttin- ja adopšuvdnavirgelobi oktavuođas gusto gitta jagi.

 

Bargi mii váldá belohahkii virgelobi dahje virgelobi bálkká haga guhkit áiggi go dan vuosttaš jagi, ii sáhte celkojuvvot eret dan geažil. Nuppeládje sáhttá dadjat ahte lea suodjaleapmi eretcealkima ektui mii dahkkojuvvo virgelohpejávkama geažil. Bargoaddi mii cealká eret bargi mii váldá virgelobi badjel jagi, ferte duođaštit ahte eretcealkimii leat áššálaš sivat. 

 

Bargi sáhttá ieš cealkit eret virggis olles virgelohpeáiggi vuolde, dainna eretcealkináigemeriin mii gusto bargodoaimmas.

 

Vuoigatvuohta máhccat seamma virgái

Bargis lea vuoigatvuohta máhccat seamma virgái go dat mas lei ovdal virgelobi. Dát guoská maiddái go oasseáiggi virgelobi áigodat nohká, ja virgelobiid dáfus maid váldá lassin dan virgelohpái masa lea vuoigatvuohta áhpehisvuođa, riegádahttima, adopšuvnna ja biebmománáid fuolahussirdima oktavuođas.

 

Dát lea vuoigatvuohta mii čuovvu šiehtadusa bokte bargoaddi ja bargi gaskka.

 

Muhtun hárve háve sáhttá goitge leat govttolaš ágga sirdit bargi geas lea leamaš virgelohpi eará bargui. Dat sáhttá dahkkojuvvot bargošiehtadusa vuođul, dahje jus boahtá bargoaddi stivrenvuoigatvuođa vuollái. Muhto sirdin ii sáhte dahkkojuvvot virgelobi geažil.

 

Jus riegádahttima vuolde bohciidit vigit mat dahket eadnái váttisin joatkit dan barggus mas lei ovdal riegádahttima, de galgá virgi vuosttažettiin heivehuvvot dan ođđa dilálašvuođa mielde mii lea bohciidan. Jus šaddá sirdojuvvot ođđa virgái, de galgaba eadni ja su luohttámušolmmoš váldojuvvot mielde ráđđádallamii.

 

 

Gielddus vealahit áhpehemiid ja olbmuid geain lea virgelohpi

 

Dásseárvoláhka suddje sohkabealvealaheami vuostá. Álgoálggus lea buot vealaheapmi áhpehisvuođa, riegádahttima ja virgelobi geažil lobiheapme dásseárvolága mielde.

 

Lága mielde lea dattetge buoret suodjaleapmi virgelobiid dáfus mat leat várrejuvvon nuppi sohkabeallái. Dat mearkkaša ahte nissonolbmot eai sáhte vealahuvvot áhpehisvuođa, riegádahttima ja dan virgelobi geažil mii lea várrejuvvon nissonolbmuide (3 vahkku ovdal riegádahttima ja 6 vahkku maŋŋel riegádahttima). Ii dievdoolmmoš ge sáhte vealahuvvot dalle go váldá áhččeeari (6 vahkku).

 

Loahpa virgelohpeáiggis sáhttiba váhnenguovttos juogadit gaskaneaskka, ja vealaheapmi dáid vahkkuid ii nappo dárbbaš leat vuostálaga dásseárvolágain. Vealaheapmi virgelobi geažil dán áigodagas lea dattetge gielddus, earret jus vealaheapmái leat áššálaš sivat (erenoamáš oktavuođain).

 

Jus don oaivvildat ahte leat lobihemet vealahuvvon, de sáhtát váldit oktavuođa Dásseárvo- ja vealahanáittardeddjiin.

 

Áittardeaddji sáhttá árvvoštallat leat go don lobihemet vealahuvvon, ja sáhttá rávvet movt don galggat gieđahallat ášši. Áittardeaddji sáhttá buktit čálalaš cealkámuša láhkarihkkuma birra. Eanas áššiin čuovvolit bealálaččat dán cealkámuša.

 

Jus bealálaš ii leat ovttaoaivilis áittardeaddji cealkámušain, de sáhttá ášši loktejuvvot Dásseárvo- ja vealahanlávdegoddái. Áittardeaddji sáhttá ies maid ovddidit ášši lávdegoddái jus okta bealálaččain ii doahttal áittardeaddji cealkámuša. Lávdegoddi sáhttá dahkat mearrádusa áššis ja bealálaččat leat geatnegahtton čuovvut mearrádusa.

 

Lea nuvttá geavahit áittardeaddji ja lávdegotti.

 

 

Dihtolágán bargguid dáfus leat sierra lágat ja njuolggadusat

 

Lágat:

Bargobirasláhka §§ 4-5 ja 4-2

Njuolggadusat

-         Sáhkkehanvigit ja bargobiras (diŋg.nr. 535)

-         Bargiid suodjaleapmi váraid vuostá go bargá biologalaš faktoriiguin (diŋg.nr. 550)

-         Suodjaleapmi kemikálaid vuostá bargosajis (diŋg.nr. 566)

 

Bagadusat:

-         Hálddahuslaš norpmat nuoskkideami dáfus bargobirrasis (diŋg.nr. 361)

-         Luvvadanávnnasvahágiid ii sáhte buoridit. Dušše garvit. (diŋg.nr. 470)

-         Áhpeheapmi barggus (diŋg.nr. 475)

 

Diehtojuohkin

-         bargobiras ja áhpehisvuohta (diŋg.nr. 474)

 

Sáhttá diŋgot:

Tiden Norsk Forlag A/S,

tlf. 23 32 76 61, fáksa 23 32 76 98/99,

Interneahtta:

www.tiden.no/arbeidsliv dahje Bargobearráigeahčus.

 

 

Riekti oažžut friddja barggus riegádahttima ja adopšuvnna oktavuođas

 

Riegádahttima ja adopšuvnna oktavuođas lea váhnemiin riekti oažžut friddja barggus bargobiraslága njuolggadusaid mielde. Riekti oažžut friddja barggus lea buohtalas ja viiddiduvvon daid njuolggadusaid ektui mat leat álbmotoadjolága 14. kap. váhnenruđaid birra, mat regulerejit rievtti oažžut bálkká virgelobi oktavuođas. Buoret vuoigatvuođat sáhttet čuovvut kollektiiva šiehtadusaid bokte mat guoskkahit bargi.

 

Váhnenvirgelohpi máná vuosttaš eallinjagis

Váhnemiin lea oktiibuot vuoigatvuohta oažžut váhnenvirgelobi gitta guoktenuppelohkái mánu dahje nu guhká go váhnenruhta máksojuvvo álbmotoaju bokte. Ovdal riegádahttima lea eatnis vuoigatvuohta oažžut guoktenuppelohkái vahkku áhpehisvuođavirgelobi. Maŋŋel riegádahttima galgá sus leat riegádahttinvirgelohpi vuosttaš guhtta vahkku. Maŋŋel dán sáhttiba váhnenguovttos juogadit virgelobi. Váhnemat sáhttiba oktanis váldit virgelobi, muhto dás sáhttet leat váikkuhusat dasa mii guoská vuoigatvuhtii oažžut váhnenruđaid.

 

Dieđiheapmi bargoaddái

Dieđiheapmi bargoaddái lea nannejuvvon bargobiraslágas §12-7.

 

Váldonjuolggadus lea ahte bargoaddi galgá oažžut dieđu dakkaviđe go bargi diehtá ahte son boahtá ávkkástallat vuoidatvuođaiguin riegádahttima dahje adopšuvnna oktavuođas. Riegádahttima, ja erenoamážit adopšuvnna oktavuođas, lea váttis diehtit juste goas dat dáhpáhuvvá dahje goas fuolahanovddasvástádus sirdojuvvo sutnje.

 

-         Áhčis lea vuoigatvuohta guovtti vahkku fuolahanvirgelohpái riegádahttima oktavuođas.

-         Ovdal riegádahttima lea eatnis vuoigatvuohta oažžut guoktenuppelohkái vahkku áhpehisvuođavirgelobi.

-         Maŋŋel riegádahttima galgá sus leat riegádahttinvirgelohpi vuosttaš guhtta vahkku.

-         Váhnemiin lea maiddái vuoigatvuohta oažžut váhnenvirgelobi máná vuosttaš eallinjagis dahje nu guhká go váhnenruhta máksojuvvo álbmotoaju bokte.

-         Dasa lassin lea goappáge váhnemis vuoigatvuohta oažžut virgelobi bálkká haga gitta jagi guđege máná nammii.

-         Eatnis lea vuoigatvuohta oažžut friddja njamahit máná.

 

Jus váldá virgelobi 2 vahkku dahje eambbo ovdal go mánná riegáda, dahje 6 vuosttaš vahkku maŋŋel riegádahttima, de galgá dieđihit 1 vahkku ovdal. Jus váldá virgelobi 12 vahkku dahje eambbo máná vuosttaš eallinjagis, de galgá dieđihit unnimusat 4 vahkku ovdal.

 

Jus geavaha vuoigatvuođa váldit virgelobi bálkká haga maŋŋelii dan virgelobi mii lea máná vuosttaš eallinjagis, de galgá dieđihit unnimusat 12 vahkku ovdal.

 

Jus áigemearit eai dollojuvvo, de ii dagat dat ahte bargi šaddá maŋidit virgelobi jus dat leažžá dárbbašlaš dakkár diliid geažil maid bargi ii leat dovdan ovdal go áigemearri dievai. Dieđu addá nu jođánit go lea vejolaš.

 

 

Váhnenruđat riegádahttima ja adopšuvnna oktavuođas

 

Vuoigatvuohta váhnenruđaide lea nannejuvvon álbmotoadjolágas 14. kapihttalis.

 

Váhnenruđat máksojuvvojit máná eadnái ja áhččái riegádahttima oktavuođas dahje go adoptere máná mii lea vuollel 15 jagi.

 

Go adoptere náittosguoimmi máná, de dábálaččat ii leat vuoigatvuohta oažžut váhnenruđaid. Adoptiivaváhnen sáhttá almmotge oažžut vuoigatvuođa váhnenruđaide jus biebmománná-adopšuvdna čađahuvvo nu árrat ahte doarjjaáigodat riegádahttima oktavuođas lea ain gustome. 

 

Olbmot geat váldet badjalasaset ovddasvástádusa mánáide vuollel 15 jagi go váhnenovddasvástádus sirdojuvvo mánáidlága vuođul, sáhttet dihto eavttuid vuođul oažžut vuoigatvuođa váhnenruđaide adopšuvnna oktavuođas.

 

Gáibádus váhnenruđaid dáfus ovddiduvvo skovi bokte maid oažžu NAV báikkálaš kantuvrras dahje NAV neahttasiidduin: www.nav.no. Dát guoská vaikko bargoaddi máksá bálkká virgelobi oktavuođas.

 

 

Dinet vuoigatvuođa váhnenruđaide

 

Vuoigatvuođa oažžut váhnenruđaid dine go lea aktiivvalaš bargoeallimis. Sihke eadni ja áhčči sáhttiba dinet vuoigatvuođa oažžut váhnenruđaid go leaba aktiiivvalaččat bargoeallimis mas lea penšuvdnaávkkálaš dienas unnimusat guhtta mánu maŋemus logi mánus ovdal go geavahišgoahtá váhnenruhtavuoigatvuođa.

 

Bargoáigi eará EEO/EO-riikkas sáhttá ovttastahttojuvvut bargodoaimmain maid čađaha Norggas maŋŋel.

 

Áigodagat go oažžu buohcanruđaid, doarjaga máná buozanvuođa oktavuođas, váhnenruđaid, áhpehisvuođaruđaid dahje beaiveruđaid bargguhisvuođa oktavuođas, adnojuvvojit seamma árvvus go aktiivvalaš bargoeallin. Seamma árvvus go aktiivvalaš bargoeallin leat maiddái áigodagat go oažžu bálkká bargoaddis viidáset- ja lassioahpu oktavuođas, go oažžu vuordinbálkká, luohpanbálkká ja maŋŋilmávssu bargoaddis, ja áigodagat go lea militeara- dahje siviiilabálvalusas dahje geatnegahtton siviilasuodjalusbálvalusas.

 

Penšuvdnaávkkálaš dienas dinenáigodagas ferte vástidit unnimusat beali álbmotoaju jahkásaš vuođđosupmis. (Dat mearkkaša 31 446 jagis 2006).

 

 

Movt rehkenastojuvvojit váhnenruđat

 

Váhnenruđat rehkenastojuvvojit dan váhnema dietnasa mielde geas lea virgelohpi. Bargiid váhnenruđat dahket 100 proseantta dietnasis. Dattetge ii addojuvvo váhnenruhta dietnasis mii jahkásaččat dahká eambbo go 6G (377 352 kr, 2006). Bargis geas lea stuorát bálká go 6G, sáhttá dattetge leat vuoigatvuohta oažžut olles bálkká jus lea šiehtadus bargoaddiin.

 

Váhnenruđat rehkenastojuvvojit dábálaččat seammaládje go buohcanruđat. Lea dábálaččat bargi dienas maŋemus 4 vahkku go lei barggus mii biddjo vuođđun. Dás sáhttá dattetge spiehkastit jus dienas spiehkasta eambbo go 25 proseanta dábálaš jahkedietnasis.

 

Nissonolbmot geat molsot beaiveruđain bargguhisvuođa oktavuođas váhnenruđaide, galget oažžut váhnenruđaid dan dietnasa mielde mii lea leamaš maŋemus guhtta mánu dienasáigodagas, jus dát addá stuorát vuođu.

 

Iešheanalis ealáhusdoallit

Iešheanalis ealáhusdolliin lea vuoigatvuotha oažžut váhnenruđaid gitta 65 proseantta dietnasis, muhto sáhttet maiddái oažžut 100 proseantta gokčojuvvot jus vuolláičállet eaktodáhtolaš lassidáhkádusa (buohtanruhtadáhkádusa). Dáhkádus ferte leat vuolláičállojuvvon maŋemusat 10 mánu ovdal riegádahttima dahje adopšuvnna.

 

Dienasvuođđu mearriduvvo penšuvdnaávkkálaš dietnasa vuođul maŋemus 3 jagi mii lea gárvásit livnnetrehkeanstojuvvon. Eai máksojuvvo váhnenruđat dietnasis mii lea eambbo go guđa geardde stuorát go álbmotoaju vuođđosubmi.

 

 

Váhnenruhtaáidogat

 

Váhnenruhtaáigodat riegádahttima oktavuođas lea 44 vahkku olles meriin dahje 54 vahkku vuoliduvvon meriin. Doarjjaáidogat adopšuvnna oktavuođas lea 41 vahkku dahje 51 vahkku. Jus dušše áhčči lea dinen vuoigatvuođa, de lea doarjjaáigodat 39 vahkku dahje 29 vahkku.

 

Olles meriin oaivvilduvvo 100 proseantta rehkenastinvuođus (gitta 6G rádjái). Iešheanalis ealáhusdolliide geain ii leat lassidáhkádus, mearkkaša olles mearri 65 proseantta dienasvuođus.

 

Vuoliduvvon mearri mearkkaša 80 proseantta rehkenastinvuođus, bajás ráddjejuvvon gitta 6G rádjái. Iešheanalis ealáhusdolliide geain ii leat lassidáhkádus, mearkkaša vuoliduvvon mearri 80 proseantta dienasvuođu 65 proseanttas.

 

Váhnemat fertejit ieža válljet guđe meari háliidit go doarjjaáigodat álgá. Válljen guoská olles áigodahkii ja goappašat váhnemiid vuoigatvuhtii.

 

Máŋgamánáriegádahttin ja –adopšuvnnat

Go riegádahttá máŋga máná dahje go adoptere máŋga máná oktanis, de guhkiduvvo doarjjaáigodat 5 vahkkuin guđege máná nammii mii lea badjel ovtta máná. Dát guoská go vállje olles meari. Go vállje vuoliduvvon meari, de addojuvvo 7 vahkku eambbo guđege máná nammii.

 

Váhnemat sáhttet friddja válljet movt háliidit juogadit liigevahkkuid gaskaneaset, ja sáhttet váldit daid oktanis dahje doarjjaáigodaga guhkideapmin.

 

Árra biebmománnáadopšuvdna

Árra biebmománnáadopšuvnna oktavuođas lea adoptiivaváhnemis seammalágán vuoigatvuotha go áhčiin adopšuvdnaáigodagas ja maŋit oasis doarjjaáigodagas mii lea riegádahttima oktavuođas. dáin oktavuođain ii leat geatnegasvuohta geavahit áhččeeari.

 

 

Juohkit doarjjaáigodaga eatni ja áhči gaskka

 

Eadni ja áhčči sáhttiba válljet juogadit bálkáhuvvon virgelohpeáiggi. Dihto vahkkuid ferte dattetge geavahit dihto njuolggadusaid mielde. 3 vahkku ovdal riegádahttima ja 6 vahkku maŋŋel riegádahttima gullet eadnái. 6 vahkku gullet áhččái (áhččeearri, geahča dárkilet čilgehusa 13. siiddus).

 

Loahpa doarjjaáigodagas sáhttiba váhnemat lagat eavttuid vuođul juogadit gaskkaneaskka, jus goappašagat leaba dinen vuoigatvuođa dasa. Riegádahttima oktavuođas mearkkaša dát gitta 29 dahje 39 vahkku. Adopšuvnna oktavuođas mearkkaša dát 35/45 vahkku, dát mearkkaša olles doarjjaáigodaga earret áhččeeari. Jus dušše áhčči lea dinen vuoigatvuođa doarjagii, de sáhttá son lagat eavttuid vuođul geavahit vástideaddji oasi doarjjaáigodagas.

 

Eadni sáhttá válljet álggahit doarjjaáigodaga 12 vahkku ovdal riegádahttima. Áhčči dábálaččat ii sáhte geavahit váhnenruhtavuoigatvuođa ovdal 6 vahkku riegádahttima maŋŋel.

 

Eambbo áhčiid vuoigatvuođaid birra

Jus áhčči galgá sáhttit geavahit váhnenruhtavuoigatvuođa mii ii leat áhččeearrin, de ii sáhte eadni seammás leat ruovttus ja fuolahit máná. Dát guoská beroškeahttá lea go eatnis vuoigatvuohta oažžut váhnenruđaid vai ii. Áhčči sáhttá geavahit váhnenruhtavuoigatvuođa dušše jus eadni maŋŋel riegádahttima dahje fuolahussirdima

 

-         álgá bargui

-         váldá almmolaččat dohkkehuvvon oahpu ollesáiggis

-         kombinere barggu ja almmolaččat dohkkehuvvon oahpu nu ahte oktiibuot šaddá ollesáiggedoaibman

 

Áhčči sáhttá maiddái geavahit váhnenruhtavuoigatvuođa jus eadni buozanvuođa dahje vigiid geažil lea oalát dan duohken ahte oažžu veahki fuolahit máná, dahje jus lea sisačálihuvvon dearvvašvuođaásahussii.

 

Jus eadni bargá oasseáiggis (unnit go 75 proseantta virggis), de lea áhčis vuoigatvuohta váhnenruđaide seamma olu go eatni virgeoassi dahká. Jus eadni ovdamearkka dihte bargá 60 proseantta virggis, de sáhttá áhčči váldit oassásis 60 proseantta váhnenruđain.

 

Jus eadni álgá ollesáiggibargui (unnimusat 75 proseantta virgái) ovdal go doarjjaáigodat nohká, de sáhttá áhčči váldit oassásis loahpa doarjjaáigodagas.

 

Dárkilet juohku áhči ja eatni gaskka

Eadni ja áhčči sáhttiba goappašagat vállejt bargat oasseáiggis, ovdamearkka dihte nu ahte goabbáge váhnen bargá 50 proseantta virggis. Dalle sáhttiba váldit oassáseaska 50 proseantta váhnenruđain doarjjaáigodaga loahppaáiggis.

 

Nubbi dahje goappašat váhnemat sáhttiba viidáseappot maŋidit dahje guhkidit iežaska oasi áigodagas ollesáiggi- dahje oasseáiggibarggu olis. Geahča dárkilieappot s. 13 maŋideami ja s. 14 graderejuvvon geavaheami birra.

 

Go eadni ja áhčči juogadeaba váhnenvirgelobi, de eaktuda bargobirasláhka ahtea eadni váldá visot iežas oasi oktanis ja áhčči fas váldá visot iežas oasi oktanis. Virgelobi sáhttá dattetge juohkit earaládje jus  leat erenoamáš ákkdat dasa ja jus ortnet ii šatta eahpegovttolažžan bargoaddái. Ferte čállojuvvot čálalaš šiehtadus bargoaddiin barggu viidodaga birra jus galgá oažžut maŋideami dahje graderejuvvon geavaheami váhnenruđaid dáfus.

 

 

Áhččeearri

 

Guhtta vahkku doarjjaáigodagas lea oaivvilduvvon áhččái (áhččeearri) go sihek eadni ja áhčči leaba dinen vuoigatvuođa ja go eadni lea bargan unnimusat beallevirggis dienasáigodagas.

 

Jus áhčči ii ávkkástala áhčiideriin, de vahkkut dábálaččat sihkkojuvvojit. Spiehkastus lea jus áhčči buozanvuođa dahje vigi geažil lea oalát dan duohken ahte oažžu veahki fuolahit máná, dahje jus lea sisačálihuvvon dearvvašvuođaásahussii. Dalle sáhttá ohcat sirdit áhččeeari eadnái.

 

Áhčiideriin sáhttá áramusat ávkkástallat 6 vahkku maŋŋel riegádahttima. Máŋgamánáriegádahttima dahje adopšuvnna oktavuođas sáhttá dattetge ávkkástallat áhčiideriin vahkko goas doarjjaáigodagas.

 

Jus lea dahkan čálalaš šiehtadusa bargoaddiin, de sáhttá áhččeeari ávkkástallama maŋidit ollesáiggebarggu geažil dahje sáhttá graderet kombinašuvdnan oasseáiggebargguin.

 

Áhči váhnenruđat áhččeeari oktavuođas rehkenastojuvvojit su dietnasa mielde. Oažžu go son 100 proseantta vai 80 proseantta gokčojuvvot, vuolgá das makkár meari váhnemat leaba válljen olles áigodahkii (geahča s. 11 váhnenruhtaáigodaga birra).

 

Eai leat makkárge gáibádusat eatni aktiivvalaš bargoeallima dáfus go áhčči ávkkástallá áhčiideriin. Dán áigodagas sáhttá eadni jus háliida maiddái ávkkástallat váhnenruđaguin gitta 50 proseantta rádjái kombinašuvnnas oasseáiggebargguin.

 

 

Maŋidit váhnenruhtaáigodaga

 

Váhnenruhtaáigodat lea dábálaččat oktilas áigodat. Ovttaskas áššiin sáhttá dattetge maŋiduvvot. Váhnenruhtavuoigatvuohta ferte goitge geavahuvvot golmma jagi sisa maŋŋel riegádahttima dahje fuolahussirdima.

 

Luopmu

Váhnenruhtaáigodat sáhttá maŋiduvvot jus váldá lágas nannejuvvon luomu. Go luopmu lea loahpahuvvon, de ferte váldit loahpa áigodagas dakkaviđe.

 

Luomu sáhttá maŋidit dassážii go váhnenruhtaáigodat lea loahpahuvvon.

 

Bargi dine vuoigatvuođa luopmuruđaide váhnenruđain vuosttaš 12 vahkku doarjjaáigodagas jus lea válljen olles bálkámeari, dahje 15 vahkku jus lea válljen vuoliduvvon bálkámeari.

 

Bargu ollesáiggis

Váhnenruhtaáigodat sáhttá maŋiduvvot jus dat gii vuostáváldá váhnenruđaid lea dienasbarggus ollesáiggis. Sihke eadni ja áhčči sáhttiba maŋidit ávkkástallama. Ovdal go maŋideapmi sáhttá addojuvvot, de ferte leat vuostáváldán váhnenruđaid guhtta vahkku.

 

Áhči vuoigatvuohta váhnenruđaide (ii áhčiearri) lea dan duohken man aktiivvalaš edni lea riegádahttima dahje fuolahussirdima maŋŋel. Dát mielddisbuktá ahte eadni ii sáhte leat ruovttus áhči maŋideami oktavuođas. Go maŋida áhččeeari ávkkástallama dahje jus lea gollan eambbo go jahki riegádahttima dahje fuolahussirdima rájes go maŋida áigodaga, de eai biddjo makkárge gáibádusat eatni doibmii.

Ollesáiggebarggu áigodaga ferte duođaštit čálalaš šiehtadusa bokte bargoaddiin.

 

Iešheanalis ealáhusdolliin ja luođobargiin ferte leat šiehtadus báikkálaš NAV:in. Guoskevaš šiehtadus skovit gávdnojit www.nav.no -siiddus dahje báikkálaš NAV:s.

 

Buozanvuohta

Jus doarjjavuostáváldi buozanvuođa dahje vigiid geažil lea oalát dan duohken ahte oažžu veahki fuolahit máná, dahje jus lea sisačálihuvvon dearvvašvuođaásahussii, de sáhttá doarjjaáigodat maŋiduvvot. Dárbbu ferte duođašit doavttirduođaštusain.

 

Doarjjaáigodat sáhttá maid maŋiduvvot jus mánná lea sisačálihuvvon dearvvašvuođaásahussii. Dát sáhttá leat ovdamearkka dihte jus mánná lea beare árrat riegádan. Dákkár oktavuođain ferte leat vuoigatvuohta oažžut dikšunruđaid, gč. s. 28.

 

 

Graderejuvvon váhnenruhtageavaheapmi

 

Lea vejolaš kombineret oasseáiggebarggu ja belohahkii (graderejuvvon) váhnenruhtageavaheami. Dát dahká vejolažžan álgit bargui ovdal go dábálaš doarjjaáigodat lea nohkan almmá massikeahttá váhnenruhtavuoigatvuođaid.

 

Eaktu lea ahte lea čálalaš šiehtadus bargoaddiin oasseáiggebarggu birra ja ahte váhnenruhtavuoigatvuohta lea geavahuvvon golmma jagi sisa maŋŋel riegádahttima dahje fuolahussirdima.

 

Earret golbma vahkku ovdal ja guhtta vahkku maŋŋel riegádahttima sáhttá doarjjaáigodat riegádahttima oktvuođas geavahuvvot graderejuvvon ávkkástallamii. Adopšuvnna oktavuođas sáhtte olles doarjjaáigodat geavahuvvot graderejuvvon geavaheapmái.

 

Graderejuvvon geavaheapmi sáhttá čađahuvvot almmá dan haga ahte doarjjaáigodat guhkiduvvo, ovdamearkka dihte dan bokte ahte goabbáge váhnen dihto áiggi bargá 50 proseantta ja vuostáváldá 50 proseantta váhnenruđaid. Graderejuvvon geavaheami sáhttá maiddái čađahit dan bokte ahte doarjjaáigodat guhkiduvvo. Dalle ferteba váhnemat vuostáváldit unnit go 100 proseantta váhnenruđaid oktanis. Ovdamearkka dihte sáhttá goabbáge váhnen bargat 60 proseantta ja vuostáváldit 40 proseantta váhnenruđaid. Loahppa 20 proseantta váhnenruđain sáhttá dalle geavahit guhkit áigodaga badjel.

 

Okta dahje goappašat váhnemat sáhttiba válljet geavahit iežaska oasi doarjjaáigodagas graderejuvvon málle mielde. Váhnemat sáhttiba válljet graderejuvvon geavaheami juogo oktanis dahje maŋŋálaga. Makkár ollesáiggi bargoproseantta vállje graderejuvvon geavaheami vuolde, mearrida man olu váhnenruhta máksojuvvo barggu vuolde ja maiddái dan man guhká váhnenruđat galget máksojuvvot.

 

Eatni bargoáigi mearrida man stuora oasi doarjjaáigodagas áhčči sáhttá geavahit. Jus áhčči áigu geavahit graderejuvvon meari váhnenruđain, de ii sáhte su oassi dahkat eambbo go eatni bargooassi. Jus váldá áhččeeari graderejuvvon málle mielde, de ii mearkkaš eatni doaibma maŋŋel riegádahttima dahje fuolahussirdima maidege.

 

Eavttut šiehtadusa birra

Bargit fertejit dahkat čálalaš šiehtadusa bargoaddiin oasseáiggebarggu dáfus mii čájeha virgeproseantta ollesáiggebarggus maid galgá bargat ja man guhká dat bargu bistá. Bargi sávaldagat galget doahttaluvvot jus dát eai dagat mihtilmas vahágiid bargoaddái. Jus bealálaččat eai leat ovttaoaivilis, de sáhttá nággu jođihuvvot riidočoavdinlávdegoddái maid Bargobearráigeahču Direktoráhta hálddaša.

 

Iešheanalis ealáhusdoallit ja luođubargit dahket čálalaš šiehtadusa báikkálaš NAV:in. Šiehtadus galgá leat addojuvvon báikkálaš NAV:ii ovdal go graderejuvvon geavaheapmi sáhttá álggahuvvot.

 

 

Vuoigatvuohta váhnenruđaide jus riegádahttá jápmamáná dahje jus mánná jápmá doarjjaáigodagas

 

Jus mánná lea jápmán go riegáda, de lea eatnis vuoigatvuohta oažžut 6 vahkku váhnenruđaid maŋŋel riegádahttima. Jus mánná jápmá doarjjaáigodagas, de addojuvvojit váhnenruđat gitta 6 vahkku báhcán doarjjaáigodagas.

 

 

Gearddelunddotdoarjja riegádahttima ja adpošuvnna oktavuođas

 

Nissonolbmot geat eai leat olahan vuoigatvuođa oažžut váhnenruđaid, ožžot máksojuvvot gearddelunddotdoarjaga. Gearddelunddotdoarjja dahká 33 584 kr (2007). Stuoradiggi mearrida gearddelunddotdoarjaga sturrodaga. Gearddelunddotdoarjagis ii máksojuvvo vearru. Go riegádahttá máŋga máná dahje go adoptere máŋga máná oktanis, de addojuvvo doarjja guđege máná nammii.

 

Gearddelunddotdoarjaga gáibádus ferte ovddiduvvot skovis maid oažžu báikkálaš NAV:s. Gáibádusa ferte ovddidit 6 mánu sisa maŋŋel go mánná lea riegádan.

 

Go eadni oažžu gearddelunddotdoarjaga, de sáhttá áhčči oažžut riegádahttin- dahje adopšuvdnadoarjaga gitta 39 vahkku 80 proseantta bálkkáin dahje 29 vahkku olles bálkkáin jus eadni maŋŋel riegádahttima/fuolahussirdima adopšuvnna oktavuođas álgá bargui, váldá oahpu dahje lea buohcci. Fidnoaktiivvalaččat geain lea leamaš dienas mii lea unnit go gearddelunddotdoarjja, ožžot máksojuvvot gearddelunddotdoarjaga dan sadjái go váhnenruđaid. Nissonolbmot geain lea vuoigatvuohta oažžut Loatnakássa riegádahttinstipneadda, ožžot dán gearddelunddotdoarjaga lassin.

 

 

Ruovttus riegádahttin

 

Vuoigatvuohta doarjagii go riegádahttá ruovttus lea nannejuvvon álbmotoadjolágas kap. 5. Go riegádahttá ruovttus, de lea vuoigatvuohta reaidadoarjagii mii dahká 1 765 kr (2007).

 

 

Doarjja váhnemiidda geat adopterejit máná olgoriikkas

 

Váhnemat geat adopterejit máná olgoriikkas ožžot reaidadoarjaga 38.320 kr (2007). Mánáid-, nuoraid- ja bearašhálddahus gieđahallá doarjjaohcamiid ja máksá doarjaga. Doarjja máksojuvvo go mánná lea ollen riikii.

 

 

Vuoigatvuohta unniduvvon ja fleksiibelis bargoáigái

 

Vuoigatvuohta unniduvvon bargoáigái lea nannejuvvon bargobiraslágas § 10-2 (4).

 

Geas lea vuoigatvuohta unniduvvon bargoáigái

 

Sihke eatnis ja áhčis lea vuoigatvuohta unniduvvon bargoáigái jus lea dárbu mihtilmas buresbirgenákkaid geažil. Mihtilmas buresbirgenággan rehkenastojuvvo ovdamearkka dihte smávvamánnáváhnemiid sávaldat  ja dárbu ovttastallat eambbo mánáideasetguin.

 

Eaktu oažžut unniduvvon bargoáiggi lea ahte ortnet sáhttá čađahuvvot almmá stuorát vahágiid haga doibmii. Nákkut bargi ja bargoaddi gaskka mearriduvvojit Riidočoavdinlávdegottis. Ášši sáddejuvvo álggos Bargobearráigehččui mii lea lávdegotti čállingoddi. Njuolggadusat čađahuvvojit dainnalágiin ahte vahágat fertejit leat mearkkašahttit ovdal go sávaldat unniduvvon bargoáiggi dáfus sáhttá hilgojuvvot.

 

Láhka ii atte vuoigatvuođa bargái gii oažžu unniduvvon bargoáiggi, doalahit olles bálkká.

 

Unniduvvon bargoáiggi sáhttá váldit oanehit bargobeaivin, oanehit bargovahkkun, dahje bargguhis áigodagaid mielde. Dárbu váldit bargguhis áigodagaid sáhttá ovdamearkka leat dalle go skuvllas lea friddja guhkit áigodagaid.

 

Bargi gii háliida unniduvvon bargoáiggi, galgá addit čálalaš dieđu bargoaddái nu johtilit go vejolaš ja unnimusat 4 vahkku ovdal. Sáhttá ohcat unniduvvon bargoáiggi 2 jahkái ain hávális. Go šihttojuvvon áigodat nohká, de lea bargis vuoigatvuohta máhccat ovddeš bargoáigái.

 

Go bargis lea unniduvvon bargoáigi, de ii rehkenastojuvvo bargu dobbelii šihttojuvvon áiggi badjeláigin, muhto lassibargun. Dát guoská bargui mii lea dábálaš bargoáiggi siskkobealde. Lassibargu ii atte bargobiraslága mielde vuoigatvuođa oažžut badjeláiggemávssu, gč. bargobiraslága § 49.

 

 

Beassan badjeláiggebarggus ja lassibarggus lea nannejuvvon bargobiraslágas § 10-6 (10)

 

Fidnoaktiivvalaš smávvamánnáváhnemat fertejit dávjá vuolgit ruoktot fásta áiggiide fuolahit mánáideaset. Sii fertejit ovdamearkka dihte viežžat mánáid mánáidgárddis. Bargi sáhttá beassat badjeláiggebarggus ja lassibarggus mii sáhttá dagahit máná fuolaheami ovdii. Jus leažžá dárbbašlaš oalát beassat dihto áiggi, de sáhttá bargoaddi gáibidit duođaštusa, ovdamearkka dihte mánáidgárddi jođihangottis. Jus lea nággu beassama birra, de lea Riidočoavdinlávdegoddi mii mearrida dan.

 

Bargis lea bargobiraslága § 10-2 goalmmát lađđasa mielde vuoigatvuohta fleksiibelis bargoáigái jus dát sáhttá čađahuvvot almmá stuorát vahágiid haga doibmii. Dát addá smávvamánnáváhnemiidda vejolašvuođa heivehit bargoáiggi iežaset dárbbuid mielde. Fleksiibelis bargoáiggi sáhttá ovdamearkka dihte čađahit šiehtadusa bokte ahte bargi galgá bargat eambbo dihto áiggiid jagis vai sáhttá váldit eambbo friddja eará áigodagaid, dahje ahte bargi ieš dihto rámmaid siskkobealde ieš mearrida goas beaivvis son bargá.

 

 

Ekonomalaš doarjjaortnegat

 

Váhnenruđaid lassin gustojit vel eará ekonomalaš doarjjaortnegat ja vearronjuolggadusat mánnábearrašiidda.

 

 

Mánáidoadju

 

Mánáidoadju lea nannejuvvon mánáidoadjolágas.

 

Mánáidoadju lea deaŧaleamos ekonomalaš doarjjaortnet mánnábearrašiidda.

 

Gii oažžu mánáidoaju

Sis geain leat mánát vuollel 18 jagi geat orrot fásta sin luhtte lea vuoigatvuohta mánáidodjui. Vuoigatvuohta gusto dan maŋit mánu rájes go riegádahttá/adoptere ja gitta dan ovddit mánu rádjái go mánná deavdá 18 jagi. Vuoigatvuohta oažžut mánáidoaju heaittihuvvo jus mánná náitala dahje dahká guimmešvuođasoahpamuša.

 

Lea eaktun oažžut mánáidoaju ahte mánná lea ásaiduvvan Norgii. Jus orru olgoriikkas badjel 6 mánu de sáhttá oažžut vuoigatvuođa mánáidodjui jus mánná ja son/sii geainna mánná orru fásta ovtas leat geatnegas ja eaktodáhtolaš miellahtut álbmotoajus. Jus orru olgoriikkas gitta 6 mánu rádjái, de dábálaččat ii masse vuoigatvuođa mánáidodjui. Mánát geat orrot Norggas oanehit áiggi go 12 mánu dábálaččat eai oaččo vuoigatvuođa mánáidodjui.

 

Dábálaš mánáidoadju easkašaddan mánáide juolluduvvo automáhtalaččat. Dát mearkkaša ahte váhnemat eanas háviid eai dárbbaš ovddidit gáibádusa mánáidoaju dáfus easkašaddan mánaide. Muhtun oktavuođain ferte ovddidit gáibádusa, ee. jus mánná lea boarráset go 6 mánu ja dain oktavuođain go lea vuoigatvuohta oažžut mánáidoaju ovtta lassimáná ovddas go dat mii lea duohta lohku (viiddiduvvon mánáidoadju).

 

Mearit

Mánáidoadju máksojuvvo guđege máná nammii. Stuoradiggi mearrida meriid.

 

Mánáid ovddas geat orrot Svalbárddas, Finnmárkku fylkkas ja čuovvovaš suohkaniin Davvi-Romssas: Gálsssa, Návvenis, Gáivuonas, Ivgus, Ráissas, Skiervvás ja Omasvuonas máksojuvvo sierra lasáhus.

 

Aktováhnemiidda geain leat mánát gaskal 0 ja 3 jagi, ja geat devdet eavttuid oažžut viiddiduvvon mánáidoaju mánáidoadjolága mielde ja olles gaskaboddosaš doarjaga álbmtooadjolága mielde, máksojuvvo smávvamánnálasáhus. Addojuvvo okta lasáhus guđege aktováhnemii. Lasáhus máksojuvvo dan maŋit mánu rájes go riegádahttá ja gitta dan mánnui go mánná deavdá 3 jagi.

 

Viiddiduvvon mánáidoadju aktováhnemiidda

Aktováhnemiin geain leat mánát vuollel 18 jagi lea vuoigatvuohta oažžut mánáidoaju ovtta lassimáná ovddas go dat mii lea duohta lohku (viiddiduvvon mánáidoadju). Dát mielddisbuktá ahte aktováhnemat geain lea okta mánná ožžot mánáidoaju guovtti máná ovddas jna. Vuoigatvuohta viiddiduvvon mánáidodjui hilgojuvvo jus aktováhnen náitala, oažžu máná ovttasássiin dahje jus lea eallán náittossullasaš oktavuođas oktasaš dállodoaluin unnimusat 12 mánu maŋemus 18 mánus.

 

EEO-šiehtadus

Oppalaš eaktu oažžut mánáidoaju lea ahte mánná galgá leat ásaiduvvan Norgii. EEO-boargár masa Norgga láhkaásahusat gusket 1408/71 njuolggadusa mearrádusaid bokte, deavdá álgovuolggalaččat ássangáibádusa vaikko guđege EEO-riikii son dahje su bearaš duođasge lea ásaiduvvan, ja sáhttá gáibidit mánáidoaju máksojuvvot ássanriikii jus eará eavttut leat devdojuvvon. Čuovvu ortnega artihkal 73:s ahte mánáidoadju, bearašdoarjjan, galgá máksojuvvot máná ovdas mii ássá olgoriikkas, jus váhnen (nubbi váhnen) juogo bargá Norggas, Norgga skiippas, Norgga kontinentálasokkelis dahje jus Norgga láhkaásahusat gusket sutnje go bargá olgoriikkas.

 

Dábálaš mánáidoadju ja lasáhusat 2007

Supmi mánus               Supmi jagis

Dábálaš mánáidoadju, 970 kr mánus (11 640 kr jagis)

 

Lasáhus

Finnmárkku-, Svalbárdda- ja Davvi-Romssalasáhus mánáide gaskal 0-18 jagi, 320 kr mánus (3 840 kr jagis).

 

Smávvamánnálasáhus aktováhnemiidda geain leat mánát gaskal 0-3 jagi, 660 kr mánus (7920 kr jagis).

 

 

Reaidaruhta

 

Reaidaruđa vuoigatvuohta guoská mánaide gaskal 1 ja 3 jagi ja adoptiivamánáide geat eai leat álgán skuvlii. Reaidaruhta sáhttá addot gitta 23 mánnui.

 

Eaktu oažžut reaidaruđa lea ahte mánás ii leat ollesáiggesadji mánáidgárddis masa addojuvvo almmolaš doaibmadoarjja. Jus mánás lea oasseáiggesadji dákkár mánáidgárddis, de sáhttá máksojuvvot graderejuvvon reaidaruhta jus šihttojuvvon mánáidgárdeáigi lea vuollel 33 diimmu vahkkus.

 

Reaidaruhta addojuvvo guđege mánnái almmái dienas- dahje dárbodárkkisteami haga. Doarjagis ii dárbbaš máksit vearu. Áigodat go oažžu olles váhnenruđa riegádahttima dahje adopšuvnna oktavuođas ferte leat nohkan ovdal go reaidaruhta sáhttá máksojuvvot.

 

Ii máksojuvvo reaidaruhta biebmománáid ovddas ja mánáid ovddas geat orrot ásahusain. Dábálaččat galgá mánná ja dat váhnen gii vuostáváldá doarjaga, orrut Norggas jus galgá oažžut reaidaruđa. Vuoigatvuohta oažžut reaidaruđa sihkkojuvvo jus mánná orru olgoriikkas guhkit go 3 mánu.

 

EEO-boargár masa Norgga láhkaásahusat gusket 1408/71 njuolggadusa mearrádusaid bokte, deavdá álgovuolggalaččat ássangáibádusa vaikko guđege EEO-riikii son dahje su bearaš duođasge lea ásaiduvvan, ja sáhttá gáibidit reaidaruđa máksojuvvot ássanriikii jus eará eavttut leat devdojuvvon. Čuovvu ortnega artihkal 73:s ahte reaidaruhta, bearašdoarjjan, galgá máksojuvvot máná ovdas mii ássá olgoriikkas, jus váhnen (nubbi váhnen) juogo bargá Norggas, Norgga skiippas, Norgga kontinentálasokkelis dahje jus Norgga láhkaásahusat gusket sutnje go bargá olgoriikkas.

 

Reaidaruhta galgá dábálaččat máksojuvvot dasa gean luhtte mánná orru fásta. Ollislaš reaidaruhta sáhttá juhkkojuvvot jus váhnemat eaba oro ovttas ja lea šihttojuvvon juhkkojuvvon orrunbáiki mánáidlága § 36 mielde. Eaktuduvvo ahte váhnemat leaba ovttaoaivilis juhkkojuvvon mávssu hárrái. Muđui sáhttá reaidaruhta ollislaččat máksojuvvot dan váhnemii gean lusa máná fásta orrunsadji lea čálihuvvon álbmotregistaris.

 

Reaidaruđaohcan sáddejuvvo čálálaččat báikkálaš NAV:ii doppe gos ohcci orru. Ohcanskovi oažžu báikkálaš NAV:s dahje www.nav.no- siiddus. Lea Stuoradiggi mii mearrida máksomeriid.

 

2007 reaidaruhtamearit

 

Šihttojuvvon áigi mánáidgárddis vahkkus

                        Reaidaruhta proseantan olleas áiggis    

                                               Ruvnnot jagis

 

Ii geavat mánáidgárdesaji         100 proseantta             39 636 ruvnno

Gitta 8 diimmu             80 proseantta               31 704 ruvnno

9-16 diimmu                            60 proseantta               23 784 ruvnno

17-24 diimmu                          40 proseantta               15 852 ruvnno

25-32 diimmu                          20 proseantta               7 932 ruvnno

33 diimmu dahje eambbo         ii leat reaidaruhta          0

 

 

Vearronjuolggadusaid mánnábearrašiidda

 

Ekonomalaš geahpádusat fuolaheddjiide vearrovuogádaga bokte leat nannejuvvon vearrolágas.

 

Váhnengeasus

Váhnemiin geain leat mánát vuollel 12 jagi lea vuoigatvuohta nu gohčoduvvon váhnengessosii. Váhnengeasus lea geasus legitimerejuvvon mánnágeahččo- ja fuolahangoluide mii addo go rehkenastá dábálaš dietnasa. Geasus dahká eanemusat 25 000 ruvnno ovtta mánás ja 5000 ruvnno guđege mánás meaddel dan vuosttaš máná. Náittosguimmiid ja ovttasássiid dáfus geain leat otkasaš mánát, lea ráddjejupmi oktasaš. Geasus addo beliin goappáge náittosguimmežii dahje ovttasássái jus váhnenguovttos eaba leat soahpan eará juogu.

 

Mánáid dáfus geain lea doaimmashehttejupmi dahje eará erenoamáš dárbbut dikšui ja fuolahussii, sáhttá addot váhnengeasus legitimerejuvvon mánnágeahččo- ja fuolahangoluide vaikko mánná lea ge 12 jagi dahje boarraseabbo. Mánnágeahčču ja fuolaheapmi ii sisttisdoala máná erenoamáš dikšo- ja fuolahandárbbuid gieđahallan.

 

Persovdnageasus dábálaš dietnasis

Náittosguimmežat geain goappašagain lea dienas, livdnejuvvoba dábálaččat sierra goappáge dietnasa vuođul. Dalle addojuvvo persovdnageasus 1. vearroceahkis. Náittosguimmežat geaid livdnejin oktan dietnasa dáfus, ožžot persovdnagessosa 2. vearroceahkis. Náittosguimmežiid livdnejit álo oktan opmodaga dáfus. Ovttasássiid livdnejit dábálaččat sierra opmodaga ja dietnasa dáfus ja sii ožžot persovdnagessosa 1. vearroceahkis. Aktofuolaheaddjit ožžot persovndagessosa 2. vearroceahkis. Stuoradiggi mearrida jahkásaččat persovdnagessosa. 2007:s lea dábálaš dietnasa persovndageasus 37 000 ruvnno 1. vearroceahkis ja 74 000 ruvnno 2. vearroceahkis.

Eambbo dieđuid vearronjuolggadusaid birra oaččut litnetkantuvrras ja www.skatteetaten.no.

 

 

Penšuvdnačuoggát olbmuide geat fuolahit smávva mánáid

 

Olbmot geat fuolahit smávva mánáid dinejit penšuvdnačuoggáid, nu gohčoduvvon fuolahančuoggáid. Addojuvvojit 3,00 penšuvdnačuoggá jagis bálkkákeahtes barggu ovddas mánáid dáfus vuollel čieža jagi.

 

Fuolahančuoggát addojuvvojit automáhtalaččat sutnje gii vuostáváldá mánáidoaju máná/mánáid ovddas. Jus fuolaheaddjis lea penšuvdnaávkkálaš dienas mii addá eambbo penšuvdnačuoggáid go 3,00, sullii 251 000 ruvnno jagis, de fuolahančuoggáin dábálaččat ii leat makkárge mearkkašupmi. Váhnemat sáhttet bivdit ahte fuolahančuoggát sirdojuvvojit dan nuppi váhnemii. Jus fuolaheaddji ii vuostáváldde mánáidoaju, de ferte son ohcat oadjokantuvrras oažžut fuolahusčuoggáid.

 

Go fuolaha doaimmashehttejuvvon / duođalaš buohcci máná badjel 7 jagi, de sáhttá maiddái ohcat oažžut fuolahusčuoggáid. Jus mánná vuostáváldá veahkkedoarjaga 3. dahje 4. meari mielde, de galgá fuolaheaddji oažžut čuoggáid automáhtalaččat.

 

 

 

Doarjjaortnet aktoeadnái dahje aktoáhččái

 

Doarjagat aktofuolaheddjiide leat nannejuvvon álbmotoadjolágas kap. 15.

 

Álbmotoadju addá ekonomalaš veahki eadnái dahje áhččái geas lea aktoovddasvástádus mánnái/mánáide. Aktoeadnái dahje aktoáhččái galgá sihkkarastojuvvot dienas ja gaskaboddosaš veahkki veahkehit iežas nu ahte ollislaččat dahje belohahkii nagodišgoahtá fuolahit iežas barggu bokte.

 

Doarjagat maid aktoeadni dahje aktoáhčči sáhttá oažžut álbmotoadjolága mielde leat:

 

Gaskaboddosaš doarjja

Gaskaboddosaš doarjja addojuvvo gitta 2 mánu ovdal riegádahttima ja gitta dassážii go nuoramus mánná deavdá gávcci jagi, muhto ii eambbo go golbma jagi oktiibuot. Dárbbašlaš oahppogazzama oktavuođas sáhttá doarjjaáigodat viiddiduvvot gitta guvttiin jagiin. Go nuoramus mánná lea badjel golbma jagi boaris, de ferte fuolaheaddji leat barggus dahje oahpus unnimusat bealleáiggis, dahje ferte leat duohta bargoohcci jus galgá sáhttit oažžut gaskaboddosaš doarjaga. Doarjja mearriduvvo dietnasa vuođul ja sáhttá máksojuvvot gitta 1,85 G rádjái. Miessemánu 1. beaivvi 2006 rájes dahká dát 116 350 kr jagis. Golggotmánu 1. beaivvi 2003 rájes máksojuvvo gaskaboddosaš doarjja gessosa haga birgendoarjaga sajis.

 

Nuppástuhttináiggis maŋŋel sierraneami, earráneami dahje heaitaleami, sáhttá aktoeadni dahje aktoáhčči oažžut doarjaga gitta guokte jagi ovdal go nuoramus mánná deavdá logi jagi. Lea gáibádus fidnoaktiivvalašvuođa dáfus.

 

Oahppodoarjja

Oahppodoarjja sáhttá máksojuvvot aktofuolaheaddjái gii váldá dárbbašlaš oahpu áigodagas go lea vuoigatvuohta oažžut gaskaboddosaš doarjaga. Dábálaččat ii addojuvvo oahppodoarjja eambbo go golbma jagi ii ge maŋŋel go fidnogelbbolašvuođa lea ožžon.

 

Doarjja mánnágehččui

Doarjja mánnágehččui addojuvvo aktofuolaheaddjái gii šaddá earáid bivdit mánnágeahččin oahpu dahje barggu geažil olggobealde ruovttu, dahje jus lea dieđihan iežas duohta bargoohccin dahje lea ásahan sierra doaimma. Daorjja addojuvvo 64 proseantta duođaštuvvon goluid ovddas gitta eanemusmeriid rádjái. 2007 eanemusmearri lea 35 496 ruvnno ovtta máná dáfus, 46 308 ruvnno guovtti máná dáfus ja 52 488 ruvnno golmma dahje eanet mánáid dáfus. Doarjja sihkkojuvvo oalát jus dienas lea badjel 6 geardde vuođđosupmi (377 352 ruvnno miessemánu 1. beaivvi 2006 rájes). Doarjja sáhttá máksojuvvot ovtta jahkái jus fuolaheaddji lea buohcci buozanvuođa geažil mii ii leat bistevaš.

 

Doarjja sáhttá máksojuvvot dassážii go mánná geargá njealját skuvlajagiin, muhto sáhttá guhkiduvvot dihto eavttuid mielde.

 

Doarjja fárret go galgá álgit bargui

Jus lea dárbbašlaš fárret vai beassá bargui, de sáhttá máksojuvvot doarjja fárrengoluide. Doarjjavuostáváldi lea ieš geatnegahtton dieđihit oadjokantuvrii jus siviiladássi ja eará rievdá nu ahte ii leat šat vuoigatvuohta oažžut doarjaga.

 

Doarjja fárret go galgá álgit bargui

Jus lea dárbbašlaš fárret vai beassá bargui, de sáhttá máksojuvvot doarjja fárrengoluide. Doarjjavuostáváldi lea ieš geatnegahtton dieđihit NAV-kantuvrii  jus siviiladássi ja eará rievdá nu ahte ii leat šat vuoigatvuohta oažžut doarjaga

 

 

Mánnádoarjja

 

Mánnádoarjjanjuolggadusat leat mánnálága 8. kapihttalis. Leat addon dárkilet njuolggadusat mánnádoarjaga mearrideami ja rievdadeami birra njuolggadusas beaiváduvvon ođđajagemánu 15. b. 2003.

 

Goappašat váhnemat leaba geatnegasat fuolahit iežaska mánáid birgema dáfus buoremus lági mielde.

 

Dat váhnen goabbá ii oro fásta mánáin lea geatnegas máksit mánnádoarjaga. Dát guoská beroškeahttá leaba go váhnemat leamaš náitalan goabbat guimmiineaska vai ii, ja vaikko sus gii lea geatnegas máksit doarjaga ii leat váhnenovddasvástádus mánnái. Dat lea mánná geas lae vuoigatvuohta doarjagii. Dat gii vuostáváldá doarjaga máná ovddas, galgá geavahit dan máná fuolaheapmái.

 

Váhnemat sáhttiba gaskaneaska šiehttat man stuoris doarjja galgá leat. Váhnemat sáhttet oažžut bagadeami NAV-kantuvrras. Jus váhnemat eaba boađe ovttaoaivilii de sáhttiba divvaga ovddas gáibidit ahte doarjjafáldi mearrida doarjaga sturrodaga.

Mánnádoarjja mearriduvvo dan vuođul man olu máksá fuolahit máná. Birgendoarjja leat mearriduvvon árvvoštallama vuođul ja rievddadit ee. agi mielde. Birgengolut juogaduvvojit gorrálaččat váhnemiid gaskka sudno dietnasa mielde, jorbejuvvon lagamus guđádasoassái. Rehkenastojuvvon mánnádoarjja árvvoštallojuvvo doarjjamáksingeatnegasa máksinnávccaid ektui. Ovttastallan váldojuvvo maiddái vuhtii, dan bokte ahte golut ovttastallama oktavuođas gessojuvvojit rehkenastojuvvon doarjjamáksimis.

 

 

Doarjjaovdamáksu

 

Dan váhnemis gii vuostáváldá birgendoarjaga, sáhtát leat vuoigatvuohta oažžut doarjjaovdamávssu. Dábálaččat galgá ovdamávssu sturrodat árvvoštallojuvvot dárbbu ektui ovdamávssu vuostáváldi dietnasa vuođulo, siviila stáhtusa vuođul ja galle máná iežas dállodoalus son fuolaha. Maŋŋel dárboárvoštallama addojuvvo ovdamáksu juoguu 100 %, 75 % dahje 50 % ollislaš ovdamáksosupmis. Suoidnemánu 1. beaivvi 2006 rájes lea olles ovdamáksosubmi 1 250 ruvnno mánus guđege máná nammii.

 

Jus ovdamáksovuostáváldis lea jahkedienas eambbo go 320 geardde ollislaš mánnosaš doarjjaovdamávssu, de ii leat vuoigatvuohta oažžut doarjjaovdamávssu. Ovdamáksu lea unnimusmearri maid NAV-kantuvra máksá maiddái dalle go áhčči ii leat dieđus dahje go doarjjageatnegas eará sivaid geažil ii mávsse mánnádoarjaga.

 

Eambbo dieđuid oaččut NAV-kantuvrras dahje www.nav.no.

 

 

Vuoigatvuođat máná ja mánnageahčči buozanvuođa oktavuođas

 

Bargis lea vuoigatvuohta oažžut friddja jus mánná dahje mánnageahčči lea buohcci, bargobiraslága § 12-9 mielde.

Bargis lea jávkama vuolde vuoigatvuohta oažžut fuolahanruđaid álbmotoadjolága kapihtal 9 mielde.

 

 

Vuoigatvuohta oažžut friddja barggus

 

Mánáid buozanvuohta, dás maiddái guhkesáiggi buozanvuohta ja doaimmashehttejupmi

 

Bargiin geain leat mánát vuollel 12 jagi lea vuoigatvuohta oažžut friddja barggus fuolahanruđaiguin go mánát leat buohccit. Bargiin lea maiddái vuoigatvuohta oažžut friddja jus mánná galgá mieđuštuvvot doavttiriskkadeapmái dahje eará čuovvuleapmái buozanvuođa oktavuođas.

 

-         Goappáge váhnemis lea vuoigatvuohta váldit friddja gitta 10 beaivvi jagis.

-         Váhnemiin geain leat eambbo go guokte máná lea vuoigatvuohta váldit friddja gitta 15 beaivvi goabbáge.

-         Aktováhnemiin lea vuoigatvuohta váldit friddja gitta 20 beaivvi, dahje 30 beaivvi jus fuolaha eambbo go guokte máná.

 

Vaikko nuppi váhnemis lea fuolahanovddasvástádus akto, de sáhttiba váhnenguovttos juogadit virgelohpievuoigatvuođa gaskaneaskka šihttojuvvon ovttastallanáiggi mielde. Lea eaktu ahte oadjokantuvra oažžu čálalaš duođaštusa goappašat váhnemiin ovttastallanjuogu birra.

 

Vuoigatvuohta oažžut virgelobi jus mánná dahje mánnageahčči lea buohcci gusto beroškeahttá lea go oasseáigge- vai ollesáiggebargi, ja beroškeahttá movt bargoáigi juohkása vahkkobeivviide. Jus leat oanehit bargobeaivvit go dábálaččat, de rehkenastojuvvo goitge ovtta beaivvi jávkan olles beaivin.

 

Jus fuolaha bistevaš buohcci máná, guhkilmas ohcci dahje doaimmashehttejuvvon máná, ja gos dát dagaha ahte lea mearkkašahtti stuorát várra šaddat jávkat barggus, de lea goappáge váhnemis vuoigatvuođa oažžut 10 lassi doarjjabeaivvi. Dát mielddisbuktá ovdamearkka dihte ahte okta doaimmashehttejuvvon mánná addá vuoigatvuođa 20 doarjjabeaivái goappáge váhnemii. Váhnemiin geain leat guokte ii-doaimmashehttejuvvon máná ja okta doaimmashehttejuvvon mánná lea vuoigatvuohta oažžut 25 beaivvi goabbáge ja váhnemiin geain leat guokte doaimmashehttejuvvon máná lea vuoigatvuohta oažžut 30 beaivvi goabbáge. Jus lea aktofuolaheaddji duođalaš buohcci mánnái dahje doaimmashehttejuvvon mánnái, de duppalastojuvvojit doarjjabeaivvit.

 

Juolluduvvo fuolahanruhta jahkásaš dietnasii gitta 6G rádjái, 377 352 ruvnno (miessemánu 1. b. 2006 rájes). Dienas badjel dán ii máksojuvvo ruovttoluotta álbmotoaju badjel. Dát čuovvu buohcan- ja váhnenruđaid oppalaš njuolggadusaid. * Fuolahanruđat rehkenastojuvvojit seammaládje go buohcanruođat dalle go bargi ieš lea buohcci. Vuoigatvuohta oažžut fuolahanruđaid gusto gitta dan kalenderjagi go mánná deavdá 12 jagi. Jus mánná lea bistevaš buohcci dahje doaimmashehttejuvvon, de guoská vuoigatvuohta olggos dan jagi go mánná deavdá 18 jagi.

 

*Bargoaddi máksá fuolahanruđaid máná buozanvuođa oktavuođas, muhto oažžut máksojuvvot ruovttoluotta oadjokantuvrras dan mii lea máksojuvvon badjel 10 beaivvi.

 

Buohcci mánnageahčči

Jus son gii beaivválaččat bearráigeahččá máná lea buohcci (ovdamearkka dihte nubbi váhnen, mánnageahčči dahje bearašmánáidgárdebargi) dahje jus son ii sáhte bearráigeahččát máná danne go galgá čuovvut eará máná iskkadeapmái dahje dearvvašvuođaásodahkii sisačáliheapmái, de lea bargis maiddái vuoigatvuohta oažžut friddja oktan fuolahanruđaiguin seamma njuolggadusaid mielde go badjelis. Dát beaivvit váldojuvvojit seamma earis go dat beaivvit maid bargi geavaha go mánná lea buohcci.

 

Mánná sisačálihuvvon buohccivissui dahje eará dearvvašvuođaásahussii

Dat geas lea mánná buohcciviesus dahje sullasaš báikkis ja gii ieš lea mielde buohcciviesus, lea vuoigatvuohta oažžut virgelobi. Dát guoská beroškeahttá galli beaivvis lea sáhka. Vuoigatvuohta oažžut virgelobi guoská maiddái maŋŋelo go mánná lea beassan ruoktot, go bargi ferte leat ruovttus danne go mánná dárbbaša čađat geahču ja divššu. Dát vuoigatvuohta guoská olggos dan jagi go mánná deavdá 12 jagi, dahje 18 jagi jus mánná lea bistevaš buohcci, guhkilmas buohci dahje jus lea doaimmashehttejupmi.

 

Máksojuvvojit dikšunruđat oaju badjel go dikšundárbu bistá guhkit go 7 beaivvi. Dát addojuvvojit seamma njuolggadusaid mielde go buohcanruđat addojuvvojit oaju badjel.

 

Mánát geain leat heakkavárálaš buozanvuohta

Fidnoaktiivvalaččain geat fuolahit máná geain lea heakkavárálaš buozanvuohta dahje eará hui duođalaš buozanvuohta dahje vihki lea vuoigatvuohta oažžut virgelobi. Dát guoská beroškeahttá galli beaivvis lea sáhka. Dát vuoigatvuohta guoská olggos dan jagi go mánná deavdá 18 jagi. Jus mánná lea doaimmashehttejuvvon, de ii leat makkárge ahkemearri.

 

Sáhttá leat vuoigatvuohta oažžut dikšunruđaid álbmotoajus sullasaš dilálašvuođain go lea vuoigatvuohta oažžut virgelobi. Maiddái earát go máná váhnemat sáhttet oažžut dikšunruđaid jus leažžá dárbbašlaš máná dihte. Goappašat váhnemat sáhttiba oažžut dikšunruđaid oktanis jus leažžá dárbu dasa. Dikšunruđat rehkenastojuvvojit seammaládje go buohcanruđat, muhto iešheanalis ealáhusdolliide sáhttá doarjja máksojuvvot vuosttaš jávkanbeaivvi rájes.

 

Kursa – oahpahus

Addojuvvojit oahpahusruđat, jus dat geas lea fuolahus mánnái mas lea doaimmashehttejupmi dahje guhkilmas buozanvuohta čađaha oahpahusa dohkkehuvvon dearvvašvuođaásahusas dahje jus oassálastá váhnenkurssas almmolaš erenoamášpedagogalaš gelbbolašvuođaguovddážis.

 

 

Doarjja mánáide geain lea bistevaš buozanvuohta

 

Jus mánás lea bistevaš buozanvuohta dahje doaimmashehttejupmi, de sáhttá addot vuođđodoarjja, veahkkedoarjja dahje goappašagat. Ahte buozanvuohta lea bistevaš mearkkaša ahte dat bistá unnimusat 2-3 jagi. Dáid doarjagiid ferte ohcat ja ohcamii ferte čállit čilgehusa. NAV-kantuvra sáhttá veahkehit dáinna.

 

Vuođđodoarjja

Dát doarjja galgá gokčat dihto lassigoluid mat bohciidit máná buozanvuođa geažil, omd. Go biktasaš ja gávnnit gollet, go šaddá erenoamáš divrras biepmu oastit ja nu ain. Buozanvuohta ja liigegolut fertejit leat bistevaččat, dat mearkkaša 2-3 jagi. Vuođđodoarjaga mearit rievddadit dan mielde man stuorrát dárbbašlaš liigegolut leat. Vuolimus mearri lea 6 864 ruvnno jagis (2007).

 

Veahkkedoarjja

Sáhttá máksojuvvot veahkkedoarjja  jus buozanvuohta dahje vihki lea nu stuoris ahte mánná dárbbaša liige geahču dahje divššu. Veahkkedoarjja gehččui ja dikšui lea ráddjejuvvon priváhta dikšui, dat mearkkaša ahte leat bearašlahtut dahje bálkáhuvvon priváhta veahkit geat fuolahit divššu ja geahču. Go suohkan juolluda ja rehkenastá fuolahanbálkká priváhta fuolaheami dáfus, de sáhttá gáibidit ahte galgá ohcat veahkkedoarjaga vuođđodoarjjan. 

Dábálaš veahkkedoarjja lea 12 312 ruvnno jagis (2007). Jus mánná dárbbaša eambbo geahču dahje divššu go dat mii addá vuoigatvuođa dábálaš veahkkedoarjagii, de sáhttá veahkkedoarjja lasihuvvot jus dát addá buoret vejolašvuođaid mánnái orrut ruovttus. Lea geahču dahje divššu viidodat mii mearrida.

 

Veahkkeneavvut

Veahkkeneavvut mat buoridit máná doaibmannávccaid, sáhttet luoikkahuvvot NAV veahkkeaneavvoguovddážis fylkkain.

 

 

Mánát buohcciviesus

 

Vuoigatvuohta oažžut oapmehačča orrut iežas luhtte

Mánáin lea vuoigatvuohta oažžut unnimusat ovtta iežas oapmehaččain orrut iežas luhtte čađat go lea buohccaviesus. Oapmehaččaide galgá fállojuvvot biebmu ja idjadeapmi buohcciviesus. Mánát ožžot friddja váldit vuostá gussiid olggobealde dábálaš guosseáiggiid.

 

Mátkegolut

Go buohcciviessu medisiinnalaš sivaid geažil gohčču oapmehaččaid boahtit, de gokčá álbmotoadju mátkegoluid dasa gii čuovvu máná buohccivissui go čálihuvvo sisa ja go čálihuvvo olggos.

 

Stoahkan ja oahpaheapmi

Buohcciviessu galgá láhčit diliid stoahkamii ja doaimmaide. Mánáid geat leat skuvlaagis lea vuoigatvuohta oažžut oahpahusa go leat buohcciviesus.

 

Diehtojuohkin

Mánáin ja oapmehaččain lea vuoigatvuohta oažžut ipmirdahtti diehtojuohkima buozanvuođa birra ja divššu birra mii čađahuvvo.

 

 

Loatnakássa ortnegat smávvamánnáváhnemiidda

 

Riegádahttinstipeanda

Oahppit ja studeanttat geat ožžot máná oahpu vuolde sáhttet oažžut riegádahttinstipeandda gitta 42 vahkku. Eavttut leat ahte oahppis/studeanttas lea leamaš vuoigatvuohta oažžut stipeandda ja loana Loatnakássas maŋemus guhtta mánu ovdal riegádahttima, ahte son orru ovttas mánáin ja ahte náittosguoibmi/ovttasássi ii seammás vuostáváldde riegádahttinruđaid álbmotoajus.

Spiehkasteapmi lea go geavaha graderejuvvon váhnenruhtaortnega.

(ovdde áigekonto).

 

Sihke eadni ja áhčči sáhttiba oažžut riegádahttinstipeandda jus evttut leat devdojuvvon, muhto golbma vahkku ovdal ja guhtta vahkku maŋŋel riegádahttima gullet eadnái. Loahpa áigodaga, 33 vahkku, sáhttiba váhnemat juogadit, muhto soai eaba sáhte oažžut riegádahttinstipeandda oktanis. Jus oasit áigodagas leat geasseluomus, de sáhttá stipeanda addot maiddái dán áigodahkii.

 

Stipeandasubmi lea seamma go maid studeanta muđui oččošii stipeandan ja loatnan guoskevaš vahkkuid. Erohus lea ahte visot addojuvvo stipeandan riegádahttinstipeandda áigodagas, ii mihkke leat loatna. Loga eambbo riegádahttinstipeandda birra www.lanekassen.no/fodsel.

 

 

Adopšuvdna

Oahppit ja studeanttat geaet adopterejit máná sáhttet oažžut riegádahttinstipeandda 39 vahkku maŋŋelii adopšuvnna. Eavttut leat seamma go riegádahttima oktavuođas.

 

Fuolahanstipeanda

Oahppit ja studeanttat geain leat mánát sáhttet oažžut veardiduvvon fuolahanstipeandda iežas ja náittosguoimmi mánáid ovddas. Eaktu lea ahte mánná lea vuollel 16 jagi ja ahte oahppi/studeanta orru ovttas mánáin unnimusat 40 proseantta áiggis. Fuolahanstipeanda veardiduvvo náittosguoimmi/ovttasássi dietnasa ektui ja oahppi dahje studeantta iežas dietnasa ja opmodaga ektui.

 

Ruovttoluottamáksima geahpádus riegádahttima ja fuolaheami oktavuođas

Máksináigi sáhttá maŋiduvvot ja sáhttá addot reantofriddja gitta guoktenuppelohkái mánu maŋŋelii riegádahttima dahje adopšuvnna. Jus galgá oažžut reantofriddja, de lea eaktu ahte dienas lea unni. Jus fuolaha mánáid vuollel logi jagi, de sáhttá oažžut máksináiggi maŋiduvvot ja reantofriddja meaddel dan vuosttaš jagi maŋŋelii riegádahttima/adopšuvnna. Gáibádus lea ahte sihke su dienas geas lea fuolahanovddasvástádus mánnái ja oppalaš bearašdienas lea vuolábealde mearriduvvon rájiid.

 

Aktofuolaheaddjit geain lea dienas vuolábealde mearriduvvon ráji, sáhttet oažžut máksináiggi maŋiduvvot ja reantofriddja nu guhká go mánná lea vuollel logi jagi.

 

Loga eambbo máksináiggi maŋideami birra www.lanekassen.no/utsettelse ja reantofriddja birra www.lanekassen.no/rentefritak.

 

Stuoradiggi mearrida Loatnakássa njuolggadusaid ovtta jahkái ain hávális. Fuomášuhttit ahte ortnega eavttut mat leat čilgejuvvon ovdalis sáhttet rievdat.

 

 

Vearjogeatnagasat geain lea fuolahanovddasvástádus

 

Buresbirgenvirgelohpi

Vearjogeatnegas bargit sáhttet geavahit iežaset bálkáhuvvon áhččeeari gitta 6 vahkku vuosttašgearddebálvalusa oktavuođas. Áhččeearri boahtá 14 beaivásaš virgelobi lassin maid oažžu iežas máná riegádeami oktavuođas. Virgelobi sáhttá juohkit guovtti áigodahkii. Nuvttá ruoktotmátki addojuvvo nuppi virgelohpemátkái. Mátkkoštanáigi lea mielde virgelohpeáigodagas.

 

Aktofuolaheaddjit

Vearjogeatneagasat geat leat mánáid aktofuolaheaddjit, ožžot vuosttašgearddebálvalusa maŋiduvvot nu guhká go fuolahandilli bistá, ja gitta dan jagi lohppii go vearjogeatnegas deavdá 33 jagi.

 

Hárjehallamiid oktavuođas sáhttá addot maŋideapmi jus lea mánáid aktofuolaheaddji, nu guhká go ossodat ii sáhte fállat dakkár fleksiibelis virgelohpeortnegiid ahte sáhttá vuhtiiváldit máná fuolahandárbbu hárjahallama oktavuođas sullii seammaládje go muđui.

 

Dát guoská maiddái jus vearjogeatnegasas lea gaskaboddosaš aktoovddasvástádus danne go nubbi fuolahanolmmoš ii sáhte bearráigeahččat máná iežas bargodili, oahpu dahje buozanvuođa geažil. (Gáibiduvvojit nanu ákkat).

 

Juhkkojuvvon váhnenovddasvástádus

Vearjogeatnegasain geain lea juhkkojuvvon váhnenovddasvástádus sáhttet biddjojuvvot doibmii nu lahka ruovttubáikki ahte sáhttá orrut ruovttus, dahje sáhttet oažžut oaneheamos vejolaš bálvalusáiggi.

 

Militearabálvalusa maŋideapmi

Jus geavaha lágas nannejuvvon vuoigatvuođa váldit riegádahttin- dahje adopšuvdnavirgelobi maid lea dinen barggus ovdal militearabálvalusa, de sáhttá visot militearabálvalus maŋiduvvot nu guhká go fuolahanvirgelohpi bistá.

 

Militeara- dahje siviilabálvalusa čađaheapmi addá dinenvuoigatvuođa riegádahttin- dahje adopšuvdnaruđaide

Militeara- dahje siviilabálvalusa čađaheapmi dahje geatnegahtton siviilasuodjalusbálvalusa čađaheapmi addá dinenvuoigatvuođa riegádahttin- dahje adopšuvdnaruđaide.

 

Guoskevaš ovttadat gieđahallá virgelohpeohcamiid. Váidininstánsa lea vearjogeatnegasdoaimmahaga hoavda. Riegádahttinvirgelobi ohcan bivdojuvvo sáddejuvvot buori áiggis. Virgelohpeáigodat sáhttá mearriduvvot go virgelohpi álggahuvvo.

 

 

Pedagogalaš fálaldagat ovdaskuvlamánáide ja mánnageahčči/praktikántadoaibma

 

Mánáidgárddit

 

Mánáidgárddit leat pedagogalaš fálaldat mii galgá leat mielde addime mánáide ovdánahtti, hástaleaddji ja oadjebas ovdaskuvlaáiggi. Mánáidgárdefálaldat rievddada eaiggátdiliid, pedagogalaš sisdoalu ja rabasáiggiid dáfus. Mánát váldojuvvot sisa ohcamiid vuođul, ja njuolggadusaid vuođul maid mánáidgárdeeaiggát (suohkan dahje priváhta eaiggát) mearrida. Suohkanis lea ovddasvástádus dohkkehit ja bearráigeahččat visot mánáidgárddiid suohkanis.

 

Visot mánáidgárddit galget leat dohkálaččat dearvvašvuođa dáfus ja suohkan ferte dohkkehit lanjaid (vej. dearvvašvuođaeiseválddit, dahje ferte leat dohkkehuvvon birasguoskevaš dearvvašvuođagáhttema njuolggadusa bokte mánáidgárddiin ja skuvllain).

 

Mánáidgárdelága mielde galget mánát geain leat unnit doaibmannávccat vuoruhuvvot sisaváldimis. Mánát galget oažžut erenoamášpedagogalaš veahki mánáidgárddis (gč. Erenoamášpedagogalalaš veahkki). Gávdnojit maiddái erenoamáš ortnegat mat galget fuolahit unnitgielat mánáid, aittoboahtán báhtareddjiid mánáid ja sámi mánáid.

 

Váldde oktavuođa suohkana mánáidgárdehálddahusain vai oaččut ohcanskovi ja lagat dieđuid.

 

Bearašmánáidgárddit

Muhtun suohkanat ja priváhtaolbmot leat ásahan bearašmánáidgárddiid gos mánát besset leat priváhta ruovttuin. Lea ovdaskuvlaoahpaheaddji mii jođiha bearašmánáidgárddit seammaládje go eará nai mánáidgárddiid.

 

Lágat ja njuolggadusat: Mánáidgárdeláhka, suohkandearvvašvuođabálvalusláhka ja birasguoskevaš dearvvašvuođagáhttema njuolggadus mánáidgárddiin ja skuvllain, njuolggadus bearašmánáidgárddiid birra.

 

 

Rabas mánáidgárdi

 

Muhtun suohkaniin/gávpotosiin gávdnojit rabas mánáidgárddit, mii lea nuvttá oanehisáiggefálaldat bearrašiidda geain ii leat dábálaš mánáidgárdesadji. Fuolaheaddji (váhnen, mánnageahčči, praktikánta d.e.) ferte mieđuštit máná dán fálaldahkii. Rabas mánáidgárdi lea jurddašuvvon leat deaivvadanbáikin sihke mánáide ja fuolaheddjiide/váhnemiidda, ja báikin gos sáhttá oažžut pedagogalaš veahki ja čuovvoleami.

 

Lágat ja njuolggadusat: Mánáidgárdeláhka, Mánáidgárddiid rámmaplána.

 

 

Erenoamášpedagogalaš veahkki

 

Mánáin vuollel skuvlaagi lea vuoigatvuohta oažžut erenoamášpedagogalaš veahki go áššedovdi árvvoštallá dan dárbbašlažžan. PP-bálvalus lea áššedovdi instánsa. Veahkki sáhttá addot ruovttus, mánáidgárddis dahje earaládje. Lea suohkana PP-bálvalus mii gaskkusta ja ovttastahttá doaimmaid.

 

Jus erenoamášpedagogalaš fálaldat addo mánáidgárddis, de galget dat diimmut go mánná lea ožžon juolluduvvot dákkár veahki gessojuvvot váhnenmávssus.

Lágat: Oahpahusláhka (§5-7)

 

 

Mánnageahččit ja praktikánttat

 

Jus váhnemat válljejit mánnagehččiid dahje praktikánttaid fuolahit mánáid, de gustojit sierra vearronjuolggadusat. Go virgáda olbmo fuolahit mánáidis, de šaddá bargoaddi. Bargoaddin ferte čuovvut gustovaš vearro- ja oadjolágaid. Lagat dieđuid dán birra oažžu go váldá oktavuođa báikkálaš NAV:in, litnetkantuvrrain ja vearrobearrandoaimmain.

 

Váhnemat geat leat praktikántta dahje mánnageahčči bargoaddit, eai galgga máksit bargoaddidivvaga bálkká ja eará buhtadusa dáfus go fuolaha ja bearráigeahččá máná. Dasa lassin sáhttá oažžut geasusin vearrogeatnegas dietnasis go duođašta goluid mánáid bearráigeahččamii ja fuolaheapmái (Gč. Váhnengessosa, siidu 22). Bálká go lea erenoamáš fuolaheami dahje dikšun máná dáfus mas lea doaimmashehttejupmi dahje sullasaš, sáhttá dagahit ahte šaddá geatnegas máksit bargoaddidivvaga.

 

Sidjiide geat bearráigehččet mánáid lea ovdamunnin jus lea sierra registrerejuvvon dienas. Das lea mearkkašupmi dasa maid álbmotoadju máksá buohcanruđaid dáfus, ja dat lohkko maiddái penšuvdnačuoggáid čoaggimii. Mánnageahčči mii váldá vuostá mánáid iežas ruktui dahje eará báikái, galgá fuolahit ahte lanjat leat dohkálaččat dearvvašvuođaeavttuid mielde.

 

Lagat dieđut: gč. gihppagiid “Vearronjuolggadusat mánnageahččama olis” ja “Bearašmánáidgárddit ja vearru” maid oažžu litnetkantuvrras. Gihppagiid gávdná maiddái interneahtas, gč. www.skatteetaten.no Almmuhusat, Gihppagat ja girjjt vuolde.

Lágat ja njuolggadusat: Suohkandearvvašvuođabálvalusláhka ja njuolggadus birasguoskevaš dearvvašvuođagáhttema birra.

 

 

Dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusat

Dearvvašvuođastašuvnnat

 

Dearvvašvuođastašuvnnat leat oassin láhkanannejuvvon suohkanlaš dearvvašvuođabálvalusas ja lea fálaldat nuoraide gaskal 0-20 jagi. Doaimmas, mii bargá fágaid rastá ja mii váldá vuođu bearraša návccain ja vejolašvuođain ovddidit mánáid dearvvašvuođa, leat dát váldobarggut:

-         dearvvašvuođaiskkadeamit ja ráđđeaddin oktan čuovvolemiin/čujuhemiin jus lea dárbu, dása guoská oaidnu, gullu ja giella

-         eastadeaddji psykososiála bargu

-         diehtojuohkindoaibma ja bagadallan oktagaslaččat ja joavkkuin – iešguđetge surggiin mii guoská mánnái dahje váhnemiidda ja mánnái

-         ruovttugalladeamit

-         ovttasbargu habiliteret mánáid geain leat erenoamáš dárbbut, dása gullet bistevaš buohcci ja doaimmashehttejuvvon mánát

-         diehtojuohkin boahkuheami birra ja čađaheapmi

-         ovttasbargu skuvllain ovddidit buriid oahppanbirrasiid ohppiide

 

Suohkanat galget maiddái fállat áhpehisvuođadárkkistemiid dearvvašvuođastašuvnnaid oktavuođas. Lassin dearvvašvuođaiskkademiide sisttisdoallá fálaldat maiddái ráđđeaddima oktan čuovvolemiin/čujuhemiin jus lea dárbu, diehtojuohkima ja ovttaseallin- ja váhnenbagadallama.

 

Eambbo dieđut, gč. Njuolggadusa b. Cuoŋománu 3. b. 2003 suohkana dearvvašvuođaovddideaddji ja eastadeaddji barggu birra dearvvašvuođastašuvdna- ja skuvladearvvašvuođabálvalusas; www.lovdata.no 15-1235 Našuvnnalaš fágalaš njuolggadusat go iskkada mánáid oainnu, gulu ja giela: www.shdir.no.

 

 

Bargoveahkkeortnet ja doarjjaolbmot

 

Suohkanis lea geatnegasvuohta fállat bargoveahkke- ja doarjjaolmmošortnegiid oassin iežas sosiála bálvalusain.

 

Bargoveahkki addojuvvo bearrašiidda geain leat erenoamáš lossa fuolahandoaimmat. Bálvalus addojuvvo ruovttus dahje olggobealde ruovttu.

 

Doarjjaolmmoš fállojuvvo ee. mánáide geain lea doaimmashehttejupmi ja mánáide dakkár bearrašiin gos leat iešguđetlágán sosiála- ja dearvvašvuođaváttut. Doarjjaolmmoš sáhttá veahkehit ovttaskas máná oažžut eambbo máŋggabealát ja buoret astoáiggi.

 

Suohkan árvvoštallá dárbbu ja viidodaga.

 

Ohcanskoviid oažžu go váldá oktavuođa suohkaniin.

Lágat: Sosialbálvalusláhka.

 

 

Fuolahanbálká

 

Fuolahanbálkáortnet galgá addit ekonomalaš buvttadusa olbmuide geain lea erenoamáš lossa fuolahanbargu. Fuolahanbálká lea okta dain bálvalusain maid suohkan lea geatnegahtton doalahit sosialbálvaluslága mielde, ja dat juhkkojuvvo árvvoštallama mielde das makkár dárbbut geavaheaddjis leat ja makkár eará bálvalusat sáhttet leat áigeguovdilat. Fuolaheaddjis ii leat riektegáibádus oažžut fuolahanbálkká seammaládje go eará sosiála bálvalusaid.

 

Johtočálus I-42/98 fuolahanbálkká birra muitala ortnega birra.

 

 

Ruovttubálvalusat

 

Suohkanis lea sosialbálvaluslága ja suohkandearvvašvuođabálvaluslága mielde geatnegasvuohta fállat veahki ruovttuin sidjiide geain leat erenoamáš dárbu veahkkái. Erenoamáš dárbu veahkkái sáhttá badjánit váhnemiid dahje mánáid doaimmashehttejumi, buozanvuođa dahje eará sivaid geažil. Suohkan árvvoštallá dárbbu ja viidodaga.

 

15-1298 Mánát ja nuorat geain leat unnit doaibmannávccat, makkár vuoigatvuođat leat bearrašis? ; www.shdir.no

 

 

Bearašsuodjaleapmi

 

Bearašsuodjalanbálvalus lea nannejuvvon bearašsuodjalankantuvrralágas.

Bearašlahtut geat vásihit váttisvuođaid dahje riidduid siskkáldasat bearrašis, sáhttet váldit oktavuođa bearašsuodjalanbálvalusain mii sáhttá addit ráđiid ja bagadallama olles bearrašii, bárrii dahje ovttaskas olbmuide. Juohke fylkkas lea bearašsuodjalankantuvra. Bálvalus lea nuvttá.

 

Bearašsuodjalankantuvra doaibmá maiddái soabaheaddjin sierraneami/earráneami oktavuođas. Soabaheapmi lea bákkolaš visot náittosbáraide ja ovttasássiide geain leat oktasaš mánát vuollel 16 jagi. Soabaheami ulbmil lea ahte váhnemat galget oažžut veahki ráhkadit buori šiehtadusa das gos mánát galget orrut, ovttastallanortnegiid birra jna. maŋŋel earráneami.

 

 

Váhnenbagadallan

 

Váhnenbagadallanfálaldat addojuvvo ee. dearvvašvuođastašuvnnas, mánáidgárddis ja skuvllas. Dáppe sáhttet váhnemat lonohallat vásáhusaid ja jearrat áššiid mat gusket dasa movt bajásgeassit iežas mánáid, ja sáhttet oažžut dieđuid ja bagadallama mánáid dárbbuid ja ovdáneami birra.

 

Dearvvašvuođastašuvdna, mánáidgárdi ja skuvla sáhttet maiddái veahkehit gávdnat eará veahkkeinstánssaid go váhnemat bivdet.

 

Eambbo dieđuid ja ođđa listu almmuhuvvon materiálaid dáfus gávnnat www.bufetat.no/foreldreveiledning

 

 

Áigeguovdilis lágat

 

Bargobirasláhka

Mánáidgárdeláhka

Mánáidláhka

Mánáidoadjoláhka

Bearašsuodjalankantuvra

Álbmotoadjoláhka

Fuolaheaddjegeasusláhka

Oahpahusláhka

Reaidaruhtaláhka

Vearroláhka

Sosialbálvalusláhka