Aktiver Javascript i din nettleser for en bedre opplevelse på regjeringen.no

Historjjálaš arkiiva

Ráđđehusa politihka sámi gielaid hárrái

Historjjálaš arkiiva

Almmustahttináigodat Regjeringen Stoltenberg II

Almmustahtti: Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanta

Ráđđehusa politihka bajimuš ulbmil sámegielaid ektui lea láhčit diliid nu ahte Norggas lea oadjebas boahtteáigi sámegielaide. Dehálaš ulbmil lea buoridit sámegielalaš olbmuid loguid. Dat gáibida viiddis ja guhkesáigásaš áŋgiruššama buot servodatsurggiin.

Ráđđehusa politihkalaš vuođđu deattuha dáhtu ja sávaldaga ealáskahttit sámi giela, kultuvrra ja ealáhus- ja servodateallima. Ráđđehus áigu nannet barggu sámi gielaid ektui Norggas, earenoamážiid das go nannejit Sámedikki ja suohkaniid ovddasvástádusa. Ráđđehus dáhttu oahpahusvuogádaga mii vuhtiiváldá sámiid earenoamáš dárbbuid.

St.dieđáhusas nr. 28 (2007-2008) Sámepolitihka lea ráđđehus cealkán ahte sámegiella galgá leat ealli giellan. Sámegiela galgá sáhttit geavahit buot servodatsurggiin ja sámegiela geavaheapmi almmolašvuođas galgá buoriduvvot. Stuorradiggedieđáhus gávnnaha viidáset ahte sámepolitihkalaš hástalusat giela ja kultuvrra ektui fertejit čovdojuvvot das go nannet almmolašvuođa ovddasvástádusa ja rolla sámegielat geavaheddjiid ektui guovddáš čálgosurggiin nugomat dearvvašvuođa, fuolahusa ja oahpahussurggiin. Dát eaktuda aktiivvalaš politihka mii ovttaiduhttá sámegielalaš ja kultuvrralaš perspektiivva almmolaš bálvalusain ja fálaldagain.


Ráđđehus oaivvilda ahte lea dehálaš ásahit guovttegielalaš servodagaid doppe gos dat lea vejolaš, ja lea positiiva dasa ahte sámegielaid hálddašanguovlu ain viiddiduvvo. Dohkkeheames suohkaniid sámegiela hálddašanguvlui lea dehálaš juohkehačča vuoigatvuhtii beassat hupmat sámegiela go lea oktavuohta almmolaš eiseválddiiguin. Dasa lassin orru dál leamen dábálaš ipmárdus ahte sámegiella ja dárogiella leat seammaárvosaš gielat ja mearkkaša ollu juohkehačča identitehtii ja iežas gudnái. Loahpas searvan hálddašanguvlui dagaha ahte gelbbolašvuohta lassána ja váikkuha maiddái dasa ahte sámegiella nannejuvvo ja ovdánahttojuvvo.

 

St.dieđáhusas. nr. 35 (2007-2008) Ulbmil ja oaivilat lea ráđđehus hábmen vuođu ollislaš giellapolitihka hábmemii. Gielladieđáhusa ollislašvuohta mearkkaša dan ahte sihkkarastimis sámegillii dorvvolaš boahtte áiggi maiddái lea oassin bajitdási giellapolitihkalaš ovddasvástádusas. Lassin dasa ahte lea guovddáš sámepolitihkalaš hástalussan de lea bargu sámegiela ovddas maiddái oppalaš giellapolitihkalaš hástalussan. Sámegiella, ja earenoamážit smávit sámi gielat, leat mealgat vártnuheappot dilis go maid norgga riikkagiella lea. Giellajápmu lea duohta várra smávit sámi gielaide. Muhto maiddái davvisámegiella adnojuvvo riikkaidgaskasaččat uhkiduvvon giellan. Eastadeames giellajámu de gáibiduvvo nannoset ja eanet ulbmillaš ja vuogádatlaš áŋgiruššan. Gielladieđáhusas dadjo ahte ráđđehus áigu bargat láhččomis vuođu ođđa sámi giellapolitihkkii mas lea strategalaš ja ollislaš perspektiiva sámi giela ja servodaga ektui. Dát doaibmaplána lea oassin dan barggus.

 

St.dieđáhusas nr. 23 (2007-2008) Giella gaskavuođahuksejeaddjin namuhuvvojit doaibmabijut ollislaš giellaoahppan-politihka várás olles eallinagi ja máŋggagielat perspektiivvas. Mánáidgárdi lea dat buoremus ja heivvoleamos báiki gos smávvamánáiguin bargat giellamovttiidemiin. Departemeanta oaidná dárbbu árvvoštallat kvalitehta reaidduin ja vugiin go barget giellakártemin  ja giellamovttiidemiin vai šaddá vejolaš ovdánahttit buori vugiid. Viidáset namuhuvvo sámegiella vuođđooahpahusas, ja departe­meanta oaidná hástalussan sihkkarastimis ohppiid oktagaslaš vuoigatvuođa oažžut sámegielat oahpahusa, e.e. das ahte gávdnojit gelbbolaš oahpaheaddjit ja fuolahit ahte ovdánahttojuvvojit ja buvttaduvvojit buori sámegielat oahpponeavvut. Depar­temeanta áigumuš lea viidáset ovdánahttit gáiddusoahpahusfálaldagaid, ja jeavddalaččat dieđuid almmuhit ohppiid sámegieloahpahusa vuoigatvuođaid birra.

Stuorradiggedieđáhus máinnaša viidáset giellafágaid universitehtain ja allaskuvllain. Sámegielat oahput ja sámegielat oahpaheaddjioahput leat dehálaš eavttut seailluheames ja ovdánahttimis sámi giela ja kultuvrra Norggas, ja riikkarájáid rastá. Lea earenoamáš dehálaš bidjat fuomášumi smávit sámegielaid ektui, julevsámegiela ja lullisámegiela, ja stuorradiggedieđáhusas čujuhuvvo dasa ahte buot ásahusat geain ovddasvástádussuorgin dát lea berrejit eanet áŋgiruššat vai dáid oahpuide rekruteret studeanttaid.

 

St.dieđáhusas. nr. 31 (2007-2008) Kvalitehta skuvllas deattuha ráđđehus ahte lea dárbbašlaš vuoruhit ovdánahttimis guovddáš vuođđogálggaid árrát. Vai sihkkarastá ahte juohke oahppi vuosttaš jagiid oažžu vuogádatlaš čuovvoleami, áigu departemeanta álggahit lohkangálggaid geatnegahtton kártema 1.-3. dásiin.

Departemeanta áigu álggahit bistevaš vuogádaga man bakte oahpaheaddjit sáhttet váldit liigeoahpu. Stáhta ruhtada viissis meari oahpposajiin oahpaheddjiide, ja fállat suohkaniidda vejolašvuođa ávkkástallat oahpposajiid. Skuvlajođiheami masteroahppu galgá fállojuvvot buot aitto virgáduvvon rektoriidda. Stáhta máksá oahpposajiid goluid.

Ráđđehus áigu viidáset ovdánahttit kvalitehtaárvvoštallan vuogádaga ja vuoruhit bagadallama skuvllaide ja skuvlaeaiggádiidda main leat earenoamáš hástalusat.

 

St.dieđáhusas nr. 11 (2008-2009) Oahpaheaddji – rolla ja oahppu máinnašuvvo sámegielat oahpaheaddjioahppu earenoamážit. Ráđđehus árvala máŋga doaibmabiju main lea ulbmil rekruteret studeanttaid sámegielat oahpaheaddjioahpahussii ja movttiidandoaimmat mat dagahit ahte eanet válljejit sámegiela ovtta dain fágain maid lohket norgga oahpaheaddjioahpahusas. Stuorradiggedieđáhus čujuha maiddái dasa ahte dárbbašuvvo lagas ovttasbargu ásahusaid gaskkas mat fállet oahpu ovtta dain gávdni sámegielain, danin go dákkár ovttasbarggus leat mealgadis ja geavakeahtes vejolašvuođat.

 

 

 

  

St.dieđáhusas nr. 41 (2008-2009) Kvalitehta mánáidgárddis lea deattuhuvvon ahte mánáidgárdi lea dehálaš báiki go lea sáhka ovdánahttimis sámi giela, kultuvrra ja gullevašvuođa. Mánáidgárdelága § 2 deattuha earenoamážit ahte mánáidgárdi galgá vuhtiiváldit sámi mánáid giela ja kultuvrra.

Viidáset deattuhuvvo ahte lea earenoamáš dehálaš ahte sámi mánát ja váhnemat vásihit bissovašvuođa oahpahusdagus vai viidáset ovdánahttet sámi giela ja kultuvrra. Skuvla ferte oažžut dieđuid sámi mánáid giella- ja kulturgelbbolašvuođa birra, nu ahte dát bargu sáhttá joatkašuvvot skuvllas.

Sámi mánáidgárdebargit galget hálddašit sámegiela ja dovdat sámi árbevirolaš bargguid. Departemeanta áigu rádjet ruđaid ovdánahttimis bargiid giellagelbbolašvuođa sámi mánáidgárddiin/mánáidgárddiin gos leat sámegielat mánát, vrd. maiddái sámegiela doaibmaplána.

Lea ráđđehusa áigumuš lea ahte sámegielaid geavaheapmi (davvisámegiela, lullisámegiela ja julevsámegiela) galgá nannejuvvot ja šaddat resursan boahttevaš sámegielat buolvvaide. Departemeanta áigu rádjet ruđaid vai sáhttá ovdánahttit bargiid giellagelbbolašvuođa ja gelbbolašvuođa sámi árbevirolaš bargguid birra sámi mánáidgárddiin/mánáidgárddiin gos leat sámegielat mánát. Dán oktavuođas áigu departemeanta áigu bovdet Sámedikki ovttasbargui.

 

Bajás