Aktiver Javascript i din nettleser for en bedre opplevelse på regjeringen.no

Historjjálaš arkiiva

Bargat veahkaválddi eastadit lagas relašuvnnain

Historjjálaš arkiiva

Almmustahttináigodat Regjeringen Stoltenberg II

Almmustahtti: Justis- ja politidepartemeanta

Ráđđehus áigu eanet bargat eastadeames veahkaválddálašvuođa bearrašiin. Ođđa doaibmaplánas ráddjejuvvo  vihttalot miljovdna dutkamii viđa jagi badjel, ja gávcci miljovdna jahkásaččat eaktodáhtolaš organisašuvnnaide.

– Guoibmi dahje ovddeš guoibmi orru leamen vearredahkki badjel beali dain áššiin mat dán rádjai dán jagi dutkojuvvojit goddináššin. Mii dárbbašit eanet máhtolašvuođa ja dieđuid vai sáhttit eastadit ja suddjet. Dál mii ovddidat doaibmaplána mas leat 45 ođđa doaibmabiju, dadjá Justiisa- ja gearggusvuođaministtar, Grete Faremo.

Lea ollu veahkaválddálašvuohta mii deaivida lagas gaskavuođain. Jahkásaččat vásihit gitta 150 000 olbmo veahkaválddálašvuođa. Doaibmaplána doaibmabijuiguin mii čielggasmahttit stuorradiggedieđáhusa veahkaválddálašvuođa birra lagas gaskavuođain man ráđđehus ovddidii dán jagi njukčamánus. Guhtta departemeanta lea leamašan mielde plánabarggus.

– Servodagas leat ain ollu myhtat eaige oktage huma veahkaválddálašvuođaid birra. Lea olles servodaga ovddasvástádus sihkkarastit rabasvuođa ja máhtolašvuođa veahkaválddálašvuođa birra. Go eat huma veahkaválddálašvuođa birra, de dat lea ávkin dušše vearredahkkái. Danin mii áigut eanet bargat háhkamis eanet máhtolašvuođa, lasihit rabasvuođa ja oaččuhit lagat ovttasbarggu, dadjá mánáid-, dásseárvo- ja searvadahttinministtar, Inga Marte Thorkildsen.

  

Eanet máhtolašvuohta

50 miljovnna ruvdno viđa jagi badjel ráddjejuvvo vai sáhttit dutkat veahkaválddálašvuođa viidodaga, sivaid, hámi ja váikkuhusaid. Nationála gealboguovddáš veahkaválddálašvuođa ja traumáhtalaš streassa (NKVTS) galgá nannejuvvot. Dasa lassin ráddjejuvvojit ruđat main sáhttá ohcat doarjaga go áigot háhkat máhtu veahkaválddálašvuođa birra mii dáhpáhuvvá lagas gaskavuođain sierra dutkanprográmma bakte.

Veahkehit veahkaválddi gillájeaddji

– Veahkaválddálašvuohta ja seksuála illásteapmi lea duođalaš servodatváttisvuohta, ja lea maiddái stuorra álbmotdearvvašvuođa váttisvuohtan. Dearvvašvuođabargiin lea dehálaš rolla eastadeames ja fuomášeames veahkaválddálašvuođa. Danin mii áigut nannet fástadoaktáriid gelbbolašvuođa, ođđasit organiseret veahkaválddálašvuođa gillájeddjiid vuostáiváldinbáikki ja ásahit dagaldumiid vai sáhttit fuomášit veahkaválddálašvuođa áhpehis nissoniid vuostá, dadjá dearvvašvuođa- ja fuolahusministtar, Jonas Gahr Støre.

Sii geat eaktodáhtolaččat barget leat dehálaš veahkkin almmolaš veahkkedoaimmaide. Jahkásaččat galgá ráddjejuvvot gávcci miljovnna ruvdno mas eaktodáhtolaš organisašuvnnat sáhttet ohcat ruđaid iežaset doibmii.

Eanet eastadeapmi

Ráđđehus áigu bovdet guovddáš aktevrraid bargui hábmemis buori ja ávkkálaš eastadeaddji doaibmabijuid. Čieža miljovnna ruvnno leat jahkásaččat ráddjejuvvon dán áŋgiruššamii. Dán jagi mielde galgá riskaárvvoštallanreaidu, SARA, čađahuvvot buot politiijaguovlluin riikkas. Das leat 15 riskafáktorat mat dagahit politiijaid buoret vejolašvuođa árvvoštallat guimmežiid gaskkas veahkaválddi riska. Dat dagaha vejolažžan eastadit veahkaválddálašvuođa eanet vuogádatlaččat ja ulbmillaččat go maid mii dán rádjai leat dahkan.

«Mánáidviessu» rávisolbmuide

«Mánáidviessu» rávisolbmuide galgá geahččaluvvot Stovner politiijastašuvnnas Oslos. Buori vásáhusat Stáhta mánáidviesu olis dagaha ahte ráđđehus oaivvilda ahte seammasullasaš fálaldat sáhttá leat ávkin rávisolbmuide – buot veahkki ovtta sajis. Dása ráddjejuvvo vihtta miljovnna ruvdno 2014:s ja logi miljovnna ruvdno 2015 rájes.

Joatkimis doaibmabijuid

Dasa lassin joatkašuvvet doaibmabijut mat juo leat álggahuvvon: Bearrašis veahkaválddálašvuođa koordináhtor buot politiijaguovlluin láhče dili nu ahte son guhte lea gillán veahkaválddálašvuođa vásihit ahte politiijat sin vuostáiváldet áddejumiin, máhtolašvuođain ja ipmárdusain. Politiijain leat máŋga veahkkegaskaoami nugo mat veahkaválddálašvuođaalárbma, giddejuvvon čujuhus, galledangielddus ja ođđa identitehta. Golmma jagi dutkanprográmma guimmešgoddima birra lea maiddái álggahuvvon.

Bajás