Hálddašanláhka - "Ii áigáduvvon"

Ii áigáduvvon

 

Lága guovvamánu 10. b. 1967 hálddašanáššiid meannudanvuogi birra (hálddašanlága) jorgalus lea ođasmahttojuvvon oktan rievdadusaiguin mat leat lága bokte mearriduvvon borgemánu 1.b. 2003 nr. 86.

Gč. lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54 (fápmuiboahtin jna.), geassemánu 19. b. 1970 nr. 69 (almmolašvuohta).

Kapihtal I. Lága viidodat. Definišuvnnat.

§ 1. (lága oppalaš doaibmaviidodat).

Láhka gusto dan doibmii maid hálddašanorgánat doaimmahit, jus eará ii leat lágas dahje dan olis mearriduvvon. Hálddašanorgánan lohkko dán lágas juohke stáhta ja gieldda orgána. Priváhta riektesubjeakta lohkko hálddašanorgánan áššiin main dahká eaŋkilmearrádusaid dahje gárvvista láhkaásahusa.

Rievdaduvvon lágain miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995).

§ 2. (definišuvnnat).

Dán lágas oaivvilduvvo:

1. mearrádus, mearrádus mii dahkko almmolaš válddi doaimmadettiin, ja mii oppalaččat dahje konkrehta lea mearrideaddjin ovttaskas olbmo (eaŋkilolbmuid dahje eará priváhta riektesubjeavttaid) vuoigatvuođaide dahje geatnegasvuođaide;
2. eaŋkilmearrádus, mearrádus mii guoská ovtta dahje máŋgga dihto olbmo vuoigatvuođaide dahje geatnegasvuođaide;
3. láhkaásahus, mearrádus mii guoská mearritkeahtes olmmošlogu dahje mearritkeahtes olmmošjoavkku vuoigatvuođaide dahje geatnegasvuođaide;
4. almmolaš virgeolmmoš, ámmátolmmoš dahje eará olmmoš gii lea barggus stáhta dahje gieldda bálvalusas;
5. bealli, olmmoš geasa mearrádus čuohcá dahje geasa ášši muđui njuolga guoská.
6. dokumeanta: logalaš ráddjejuvvon diehtomearri mii lea muhtun ávdnasii vurkejuvvon maŋit áigái lohkamii, guldaleapmái, ovdanbuktimii dahje sirdimii.
7. čálalaš: maiddái elektrovnnalaš diehtu go dán sáhttá geavahit maŋit áiggis ge;
8. merkejupmi, čállin, ja beavdegirječállin; maiddái elektrovnnalaš merkejupmi go dát deavdá merkejumi deasttaid seamma bures go báhpárii merkejupmi.

Almmolaš virgeolbmo virgáibidjama, eretcealkima, suspenšuvnna, lihccuma dahje sirdima mearrádus, lohkko eaŋkilmearrádussan. Seamma guoská mearrádussii ortnetráŋggáštit almmolaš virgeolbmo dahje sutnje mieđihit penšuvnna. Diliin main lea eahpádus sáhttá Gonagas mearridit mii dán lađđasa mielde galgá lohkkot eaŋkilmearrádussan, dahje ahte eará áššit almmolaš virgediliin lohkkojuvvojit eaŋkilmearrádussan.

Eaŋkilmearrádussan lohkkojuvvojit maid mearrádusat hilgut ášši dahje geavahit erenoamáš bággoomiid čađahit mearrádusa.

Hálddašanorgána dássiduvvo priváhta riektesubjeavttain vuosttas lađđasa mielde, jus orgánas lea áššái seamma beroštupmi dahje sajádat go priváhta beliin sáhttet leat.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, juovlamánu 15. b. 2000 nr. 98 (fámus cuoŋománu 1. b. 2001 njukčamánu 2. b. 2001 nr. 179 res. mielde), juovlamánu 21. b. 2001 nr. 117 (fámus ođđajagimánu 1. b. 2002 juovlamánu 21. b. 2001 nr 1475 res. mielde).

§ 3. (lága dihto mearrádusaid viidodat).

IV-VI kapihttaliid mearrádusat adnojuvvojit dušše eaŋkilmearrádusa áššiin, ja VII kapihttala mearrádusat dušše láhkaásahusaid áššiin.

Eaŋkilmearrádusaid dáfus nugo namuhuvvon 2. § nuppi lađđasis, sáhttá Gonagas mearridit ahte IV-VI kapihttalat eai galgga ollásit dahje belohahkii gustot dihto almmuhuvvon áššiin dahje dihto virgeolbmuide. Virgáibidjanáššiid mearrádusat spiehkastit buot háviid vuođusteami njuolggadusain 24. - 25. §§:in, váidinnjuolggadusain 28. – 34. §§:in ja rievdadannjuolggadusain 35. §` goalmmát lađđasis, jus guoskevaš hálddašanorgána ii mearrit eará. Eretcealkima dahje lihccuma mearrádusa maid gieldda dahje fylkkagieldda orgána dahká, spiehkasta váidinjuolggadusain 28.– 34. §§:in.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, ođđajagemánu 6. b. 1995 nr. 2 (fámus guovvamánu 1. b. 1995), ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995).

§ 4. (spiehkastat dihto almmolaš ásahusaide ja dihto áššiide jna.).

Jus eará ii leat sierra mearriduvvon, de ii gusto láhka

1. duopmostuolu doibmii, masa gullet logahallan- ja notarialdoaimmat ja sullasaččat maid duopmárkantuvrras doaimmahit,
2. áššiide maid hálddašanorgána ieš meannuda dahje mearrida diggedikšolágaid (ráŋggáštanproseassaláhka, duopmostuolloláhka, nággoláhka, bággočađahanláhka, árvvoštallanláhka) dahje lágaid olis mat gusket dáidda lágaide (reastaluvvanláhka, juohkinláhka ja vealgeortnetláhka) dahje eananjuohkinláhkii dahje diggedivatláhkii.

Go mearrádusa maid vuosttas lađas siskkilda sáhttá váidit departementii, gusto láhka dattetge departemeantta meannudeapmái váidináššis.

Láhka gusto Svalbardii jus Gonagas ii mearrit eará.

Láhka ii gusto Stuorradiggái, Riikkarevišuvdnii, Stuorradikki hálddašanáittardeaddjái ja Stuorradikki eará orgánaide.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, juovlamánu 12. b. 1975 nr. 59, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, suoidnemánu 17. b. 1992 nr. 99, ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995).

§ 5. (Gonagasa vejolašvuohta addit dihto mearrádusaid lága viidodaga hárrái).

Jus lea eahpádus sáhttá Gonagas mearridit mo 2. § vuosttas lađđasa definišuvnnat galget adnojuvvot dihto áššesuorggis. Jus lea eahpádus sáhttá son maid mearridit mii galgá lága atnimis lohkkojuvvot hálddašanorgánan, ja mii galgá lohkkojuvvot duopmostuollun. Son sáhttá mearridit ahte lága njuolggadusat eaŋkilmearrádusaid dahje láhkaásahusaid dáfus, galget gustot ollásit dahje belohahkii mearrádusaide mat eai leat mearrádusat 2. § mielde.

Go riika lea soađis dahje lea soahtevárra dahje lea riikka iehčanasvuođa- dahje sihkkarvuođavárra, sáhttá Gonagas mearridit ahte dát láhka dahje eará mearrádusat áššemeannudeami hárrái eai galgga ollásit dahje eai galgga belohahkii gustot. Láhka juovlamánu 15. b. 1950 nr. 7, 3. ja 4. §§ gustojit vástideaddji láhkai.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

Kapihtal II. Bealátvuođa birra.

Bajilčála rievdaduvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 6. (bealátkeahtesvuođagáibádus).

Almmolaš virgeolmmoš lea bealát láhčit vuođu mearrádussii dahje mearridit hálddašanáššis

1. go ieš lea áššái gulli bealli;
2. go lea áhččebealli, eadnebealli, nieidabealli, bárdnebealli, sivjjot, máhka, mannji, vivva, vuoni dahje vuohppa áššái gulli beallái;
3. go lea dahje lea leamaš náitalan dahje lea lohpádallan dahje lea biebmoáhčči, biebmoeadni dahje biebmománná ovttage áššái gulli beallái;
4. go son lea ovttage áššái gulli beali opmodatfuolaheaddji dahje doaimmaheaddji áššis dahje lea leamaš ovttage áššái gulli beali opmodatfuolaheaddji dahje doaimmaheaddji maŋŋil go ášši álggahuvvui;
5. go son lea jođiheaddji dahje sus lea jođiheaddjedoaibma, dahje lea ovtta gávpevuođđudusa stivrra dahje fitnodatčoahkkima miellahttu mii lea áššis bealli ja maid stáhta dahje gielda ii ollásit oamas, dahje miellahttu searvvis, seastinbáŋkkus dahje vuođđudusas mii áššis lea bealli.

Son lea maid dalle bealát go leat eará sierra dilit mat sáhttet heajosmahttit su bealátkeahtesvuođa luohttámuša; earret eará galgá deattuhuvvot sáhttá go ášši mearrádus mearkkašit erenoamáš ovdamuni, massima dahje hehttehusa sutnje alcces dahje earáide geaiguin sus lea lagaš persovnnalaš oktavuohta. Galgá maid deattuhuvvot lea go oktage áššái gulli bealli ovddidan bealátvuođačuoččuhusa.

Jus bajit virgeolmmoš lea bealát, de ii sáhte seamma hálddašanorgána njuolgga vuollásaš virgeolmmoš ge mearridit ášši.

Bealátvuođanjuolggadusat eai adno jus lea čielggas ahte virgeolbmo oktavuohta áššái dahje áššái gulli beliide ii váikkut su oaivila eaige almmolaš eai ge priváhta beroštumit dagahivčče su guođđit saji.

Nuppi ja njealját lađđasa viidodat sáhttá dárkileappot mearriduvvot Gonagasa addin láhkaásahusain.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 7. (gaskaboddosaš mearrádus).

Vaikko leažžá virgeolmmoš bealát, de sáhttá son meannudit dahje dahkat gaskaboddosaš mearrádusa áššis, jus ii sáhte maŋidit ášši almmá mearkkašahtti hehttehusa dahje vahátváikkuheami haga.

§ 8. (bealátvuođagažaldaga mearridit).

Virgeolmmoš mearrida ieš lea go son bealát. Jus oktage áššái gulli bealli gáibida dan ja dat sáhttá dahkkojuvvot almmá mearkkašahtti áigegolu haga, dahje virgeolmmoš muđui ieš gávnnaha dan, de galgá gažaldaga ovddidit iežas lagamus bajit virggálačča mearrideapmái.

Kollegiála orgánain mearrida orgána dan ieš, almmá guoskevaš miellahtu oassálastima haga. Jus ovtta ja seamma áššis jerrojuvvo máŋgasa bealátvuođas, de ii sáhte oktage sis leat mielde mearrideame iežas dahje eará miellahtu bealátvuođa, eará go jus orgánas muđui ii livčče mearridanváldi gažaldagas. Maŋimus ovdamearkkas galget buot boahtán miellahtut oassálastit.

Miellahttu galgá buori áiggis dieđihit diliid birra mat dahket dahje sáhttet su dahkat bealáhin. Ovdal go ášši mearriduvvo, de berre várreolmmoš dahje eará sadjásaš gohččojuvvot čoahkkimii ja oassálastit mearrádusas, jus dan sáhttá dahkat almmá mearkkašahtti áigegolu dahje golu haga.

Rievdaduvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 9. (sadjásačča nammadit).

Go virgeolmmoš lea bealát, de galgá, jus dárbbašuvvo nammaduvvot dahje válljejuvvot sutnje sadjásaš.

Jus lea sakka hehttehus nammadit sadjásačča, de sáhttá Gonagas dan ovttaskas ášši mearridit sirdit buohtalas dahje bajit hálddašanorgánii.

Rievdaduvvon lágas geassemánu 19. b. 1969 nr. 54.

§ 10. (geasa gustojit bealátkeahtesvuođamearrádusat).

Earret almmolaš virgeolbmuide gustojit dán kapihttala mearrádusat vástideaddji láhkai buohkaide earáide geat bálvalit dahje doibmet hálddašanorgána ovddas. Mearrádusat eai gusto stáhtaráđđái go son doaibmá ráddehusmiellahttun.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995).

Kapihtal III. Dábálaš njuolggadusat áššemeannudeami birra.

§ 11. (oaivadangeatnegasvuohta).

Hálddašanorgánain lea iežaset áššesurggiin dábálaš oaivadangeatnegasvuohta. Oaivadeami ulbmil galgá leat addit áššái gulli beliide ja eará berošteddjiide vejolašvuođa áimmahuššat dárbbuideaset dihto áššiin buoremus lági mielde. Oaivadeami viidodat galgá liikká heivehuvvot juohke hálddašanorgána dillái ja návccaide váldit badjelasas dákkár doaimma.

Hálddašanorgánat mat meannudit ovtta dahje moatti ovttaskas áššái gulli beliid áššiid, galget iešoaivválaččat árvvoštallat beliid oaivadandárbbu. Áššái gulli beali jearrama vuođul ja muđui go ášši lea dakkár dahje beali dilálašvuođa vuođul, galgá hálddašanorgána oaivadit:

1. guoskevaš áššesuorggi gustojeaddji lágaid ja láhkaásahusaid dábálaš geavadagaid, ja
2. áššemeannudannjuolggadusaid, erenoamážit beliid vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid birra hálddašanlága mielde. Jus vejolaš, de berre hálddašanorgána maiddái čujuhit diliide mat dan dihto áššis sáhttet váikkuhit bohtosa.

Beroškeahttá das lea go áššiin bargame, de lea hálddašanorgána geatnegas áššesuorggistis oaivadit nugo namuhuvvon nuppi lađđasis, su gii jearrá vuoigatvuođaidis ja geatnegasvuođaidis birra dihto dilis mii sutnje guoská.

Jus muhtun váldá oktavuođa boasttu eiseválddiin, de galgá dat hálddašanorgána čujuhit su rivttes orgánii, jus dan sáhttá. Jus gulahallamis mii lea boahtán hálddašanorgánii leat boasttovuođat, boasttoáddejumit, dárkilmeahttunvuođat dahje eará váillit maid sáddejeaddji ferte divvut, de galgá orgána dan birra dieđihit, jus dárbbašuvvo. Orgána berre seammás bidjat áigemeari divvut váilli ja vejolaččat oaivadit mo dán sáhttá dahkat.

Gonagas sáhttá dárkileappot mearridit oaivadangeatnegasvuođa viidodaga ja mo galgá oaivadit.

Rievdaduvvon lágas ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995 ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 22 res. mielde).

§ 11a. (áššemeannudanáigi, gaskaboddosaš vástádus).

Hálddašanorgána galgá ráhkkanahttit ja mearridit ášši almmá dárbbašmeahttun áigegollama haga.

Jus navdojuvvo ahte gollá govttohis guhkes áigi ovdal go sáhttá vástidit áššái, de galgá dat hálddašanorgána mii válddii vuostá ášši, jođánepmosit addit gaskaboddosaš vástádusa. Vástádusas galgá čilget ártta manne ášši ii sáhte ovdal meannudit, ja jus vejolaš, de dieđihit goas sáhttá vuordit vástádusa. Ii dárbbaš gaskaboddosaččat vástidit, jus dan atná čielgasit dárbbašmeahttumin.

Eaŋkilmearrádussii guoski áššiin galgá addojuvvot gaskaboddosaš vástádus nuppi lađđasa mielde, jus ii sáhte ášši vástidit ovtta mánu sisa, maŋŋil go dan lea vuostá váldán.

Lasihuvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40 (ovddeš 22. §), rievdaduvvon lágas ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995).

§ 11b. (Gonagasa vejolašvuohta mearridit áigemeriid).

Gonagas sáhttá dihto surggiin mearridit hálddašanmeannudeami áigemeriid eaŋkilmearrádusa áššiin. Gonagas sáhttá láhkaásahusain addit dárkileabbo njuolggadusaid mo áigemeriid meroštit.

Lasihuvvo lágas geassemánu 25. b. 1999 nr. 47 (fámus čakčamánu 8. b. 2002 čakčamánu 8. b. 2000 res. nr. 898 mielde).

§ 11c. (Gonagasa vejolašvuohta lávdegottiide bidjat njuolggadusaid).

Gonagas sáhttá addit njuolggadusaid stáhta lávdegottiid (stivrraid, ráđiid ja eará kollegiála hálddašanorgánaid) nammademiid ja čoakkádusaid hárrái, dása gullet njuolggadusat bálvalangeatnegasvuođa birra, doaibmaáiggi birra ja ámmáhis beassama birra. Gonagas maid sáhttá addit njuolggadusaid lávdegottiid áššemeannudeami hárrái ja váldesirdima hárrái lávdegotti siskkobealde dahje lávdegotti čállingoddái. Váldesirdimis sáhttet maid addot njuolggadusat iešguđet lávdegoddái.

Gonagasa váldi vuosttas lađđasa mielde gusto dušše gažaldagaide mat eai leat ollislaččat lágas muddejuvvon.

Lasihuvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, rievdaduvvon lágain čakčamánu 25. b. 1992 nr. 107, geassemánu 25. b. 1999 nr. 47 (ovddeš 11 b §, fámus čakčamánu 8. b. 2000 čakčamánu 8. b. 2000 nr. 898 res. mielde).

§ 11d. (njálmmálaš konferánssat ja dieđuid čállin).

Dan muddui go virgedoaibma diktá, de galgá bealli geas lea áššái gullevaš árta, oažžut vejolašvuođa njálmmálaččat gulahallat dan hálddašanorgána virgeolbmuin, gii meannuda ášši. Jus áššái gulli bealli lea vuolleahkásaš ja su ovddasta suodjár, guoská dát maid vuolleahkásažžii.

Jus njálmmálaš šiehtadallamiin, konferánssain dahje telefon­ságastal­lamiin bohtet áššái gulli bealis ođđa dieđut dahje mearkkašumit mat leat mávssolaččat ášši mearrideapmái, de galget dat dan muddui go vejolaš merkejuvvot dahje beavdegirjái čállojuvvot. Seamma gusto go virgeolmmoš fuomáša juoidá go lea geahčadeame jna.

Lasihuvvon lágas ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995), rievdaduvvon lágas geassemánu 25. b. 1999 nr.47 (ovddeš 11 c §, fámus čakčamánu 8. b. 2000 čakčamánu 8. b. 2000 nr. 898 res. mielde), borgemánu 1. b. 2003 nr. 86 (fámus gollgotmánu 1. b. 2003 borgemánu 1. b. 2003 nr. 991 res. mielde).

§ 12. (advokáhta dahje eará doaimmaheaddji).

Áššái gulli bealis lea vuoigatvuohta váldit veahkkin advokáhta dahje eará doaimmaheaddji juohke dásis áššemeannudeamis.

Doaimmaheaddjin sáhttá leat válddálaš olmmoš dahje searvi mas áššái gulli bealli lea miellahttu. Hálddašanorgána sáhttá datte hilgut su gii almmá advokáhta virggi haga, ohcá dietnasa go earáid ovddasta hálddašanáššiin, muhto ii áššiin main sus lea vuoigatvuohta fállat riekteveahki duopmostuollolága 218. § mielde. Virgeolmmoš gii bargá dan hálddašansuorggi hálddašanorgánas masa ášši gullá, ii sáhte leat doaimmaheaddji.

Buot gulahallamat áššis sáhttet leat doaimmaheaddji bokte, ja bealis lea vuoigatvuohta váldit mielde doaimmaheaddji go ieš boahtá hálddašanorgána ovdii. Buot dieđiheamit ja jearaldagat hálddašanorgánas galget dahkkot áššái gulli beali doaimmaheaddjái jus fápmudus dan gokčá. Go gávnnahuvvo leat ávkkálažžan, de sáhttá maid beallái njuolga dan dieđihit. Bealli sáhttá gáibidit ahte áššis dieđihuvvo sihke sutnje ja doaimmaheaddjái, dahje dušše sutnje.

Doaimmaheaddji gii ii leat advokáhta, galgá ovddidit čálalaš fápmudusa. Advokáhta ii dárbbaš ovddidit čálalaš fápmudusa, jus hálddašanorgána ii dasa gávnnat ártta.

Rievdaduvvon lágain miessemánu 13. b. 1988 nr. 26, suoidnemánu 4. b. 1991 nr. 44.

§ 13. (jávohisvuođageasku).

Buohkat geat bálvalit dahje barget hálddašanorgána ovddas, geatnegahttojuvvojit hehttet earáid oažžut vejolašvuođa oaidnit dahje oažžut dieđuid dan birra maid bálvalusas dahje barggus besset diehtit:

1. muhtuma persovnnalaš diliin, dahje
2. teknalaš áđain ja ovddidanvugiin ja doaibma- dahje gávpediliin maid ferte gilvaleami geažil čiegusin doallat su fuolas geasa dieđut gusket.

Persovnnalaš dillin ii lohkko riegádanbáiki, riegádanbeaivi ja personnummir, riikkavulošdilli, siviiladilli, ámmát, ássanbáiki ja bargobáiki, jus dákkár dieđut eai almmut klieantadili dahje eará diliid maid ferte atnit persovnnalažžan. Gonagas sáhttá muđui addit dárkilet láhkaásahusaid dasa makkár dieđut galget lohkkot persovnnalažžan, makkár orgánat sáhttet ovttaskas olbmuide dieđuid addit nugo namuhuvvon ovddit cealkagis ja dieđuid juohkehačča persovnnalaš stáhtusis muđui, ja makkár eavttuid vuođul sáhttá addit dákkár dieđuid.

Jávohisvuođageasku gusto maid maŋŋil go bargi lea heaitán bálvalusas dahje barggus. Nugo namuhuvvon dán paragráfas de son ii ge sáhte geavahit dieđuid iežas doaimmas dahje earáid bálvalusas dahje barggus.

Lasihuvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, rievdaduvvon lágas geassemánu 11. b. 1982 nr. 47.

§ 13a. (jávohisvuođageaskku ráddjehusat go ii dárbbašuvvo suodjalus).

Jávohisvuođageasku 13. § mielde ii heađuš ahte:

1. dieđut dieđihuvvojit sidjiide geaidda dát njuolga gusket, dahje earáide dan muddui go sii geain lea jávohisvuođagáibádus, mihtet dasa,
2. dieđut adnojuvvojit go leat addojuvvon statistihkalaš hámis dahje ovttaskas olbmo dovdomearkkat leat guđđojuvvon eará láhkai nu ahte suodjalusdárbu adno leat doahttaluvvon, ja
3. dieđut geavahuvvojit go ii guhtege vuoigaduvvon beroštupmi dagahivčče ahte dat dollojuvvojit čiegusin, omd. go dat leat muđui albmosis dahje dábálaččat fidnemis eará báikkiin.

Lasihuvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 13b. (jávohisvuođageaskku ráddjehusat priváhta dahje almmolaš beroštumiid dihtii).

Jávohisvuođageasku 13. § mielde ii heađuš ahte:

1. dieđut dieđihuvvojit áššái gulli beliide dahje sin ovddasteddjiide,
2. dieđut geavahuvvojit juksat daid ulbmiliid maidda dat leat addojuvvon dahje háhkkojuvvon, ee. sáhttá geavahit áššeráhkkaneami, mearrideami, mearrádusa čađaheami, čuovvoleami ja goziheami oktavuođas,
3. dieđut leat fidnemis orgána dahje etáhta eará virgeolbmuide dan muddui go dárbbašuvvojit ávkkálaš bargo- ja arkiivaortnegii, ee. eará áššiid oaivadeami atnui,
4. dieđut geavahuvvojit statistalaš bargguide, čielggadan- ja plánenbargguide, hálddašeami revišuvdnii dahje eará goziheapmái,
5. hálddašanorgána addá eará hálddašanorgánaide dieđuid muhtuma oktavuođaid birra orgánain ja mearrádusaid birra ja muđui dakkár dieđuid maid dárbbaša addit vai addiorgána ovddida bargguid lágaid, bargonjuolggadusaid dahje nammadanvuođu mielde,
6. hálddašanorgána váidá dahje addá dieđuid (gč. vel nr. 5) láhkarihkkumiid birra áššečuoččaldahttineiseválddiide dahje guoski gozihaneiseváldái, go dat lea sávahahtti álbmoga fuolaid geažil dahje go láhkarihkkuma čuovvuleamis lea lunddolaš gullevašvuohta addiorgána doaimmaide, ja
7. hálddašanorgána addá eará hálddašanorgánii dieđuid (ovttastahttin) nu go Oppgaveregistera láhka eaktuda.

Áššái gulli bealli dahje beali ovddasteaddji geasa dieđihuvvojit dieđut 1. nr. vuosttas lađđasa mielde, sáhttá geavahit dieđuid dušše dan muddui go dan dárbbaša ášši beali dárbbuid doahttaleapmái. Hálddašanorgána galgá sutnje fuomášuhttit dán. Seammaláhkai sáhttá hálddašanorgána váguhit jávohisvuhtii go vihtanat js. ožžot jávohisvuođageatnegas dieđuid dan oktavuođas go sii orgánii muitalit juoidá. Jávohisvuođageaskku rihkkun dán lađđasa mielde sáhttá ráŋggáštuvvot ráŋggáštanlága 121. § mielde, jus sutnje lea fuomášuhtton ahte rihkkun sáhttá ná čuohcat.

Lasihuvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, rievdaduvvon lágas geassemánu 6. b. 1997 nr. 35 (fámus skábmamánu 1. b. 1997).

§ 13c. (jávohisvuođageaskku birra dieđut, jávohisvuođageatnegas dieđuid rádjan).

Guoskevaš hálddašanorgána galgá fuolahit ahte jávohisvuođageaskku birra dieđihuvvo sidjiide geaidda dat gusto, ja orgána sáhttá gáibidit čálalaš julggaštusa ahte sii dihtet njuolggadusaid birra ja áigot daid doahttalit.

Dokumeanttaid ja eará ávdnasiid main leat jávohisvuođageatnegas dieđut, galgá hálddašanorgána rádjat dohkálaš láhkai.

Gonagas sáhttá dárkilet njuolggadusaid addit das mo dokumeanttat ja eará ávdnasat mat leat jávohisvuođageatnegasat galget ráddjojuvvot, mo duššadit dokumeanttaid dahje ávdnasiid ja mo jávohisvuođageasku nohká maŋŋil vissis áiggi. Jávohisvuođageasku nohká 60 jagi maŋŋil, jus eará ii leat mearriduvvon ovddit čuoggá olis.

Lasihuvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 13d. (dieđut dutkama atnui).

Go orru govttolaš iige leat mearkkašahtti hehttehussan eará beroštumiide, de sáhttá departemeanta mearridit ahte hálddašanorgána sáhttá dahje galgá addit dieđuid dutkamii, ja ahte orgána jávohisvuođageasku 13. § mielde ii galgga hehttet dan.

Mearrádusaide namuhuvvon vuosttas lađđasis, sáhttet biddjot eavttut. Eavttut sáhttet omd. mearridit gii galgá ovddasvástidit dieđuid ja gii galgá daid beassat geavahit, mo vurkkodit ja máhcahit luoikkahuvvon ávdnasiid, mo nubbehusčállosiid duššadit, ja galget go dutkit beassat váldit oktavuođa dahje viežžat lagat dieđuid sin birra geaidda dieđut gusket, ja mo dieđuid muđui geavahit.

Gonagas sáhttá addit dárkilet láhkaásahusaid mearrádusaid birra dán paragráfa mielde.

Lasihuvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 13e. (dutkiid jávohisvuođageasku).

Buohkat geat leat bálvalusas dahje doaimmas duktanbarggu oktavuođas maid muhtun hálddašanorgána lea dorjon, dohkkehan dahje masa lea addán jávohisvuođageatnegas dieđuid, leat geatnegasat hehttet earáid oažžut vejolašvuođa oaidnit dahje oažžut dieđuid:

1. jávohisvuođageatnegas dieđuid birra maid dutki oažžu hálddašanorgánas
2. dan maid dutkanbarggu oktavuođas lea ožžon priváhta olbmuin jávohisvuođalohpádusain, ja
3. olbmuid birra geat leat sorjasat dan ásahussii (skuvla, buohcceviessu, ásahus, fitnodat, almmolaš eiseváldi jna.) mii lea gaskkustan sin oktavuođa dutkiin.

Dieđuid sáhttá geavahit dušše nu go daid dárbbaša dutkanbargui ja daid eavttuid mielde mat ležžet mearriduvvon 13 d § nuppi lađđasa mielde. Jus dutkanbargguid bohtosiid galgá almmuhit dahje geavahit earáláhkai, de gusto 13 a § nr. 1 ja 2 vástideaddji láhkai.

Jávohisvuođageaskku dahje 13 d § nuppi lađđasa eavttuid rihkkun, ráŋggáštuvvo ráŋggáštanlága 121. § mielde. Departemeanta dahje guoskevaš hálddašanorgána galgá dieđihit dutkái ja su mielbargiide jávohisvuođageaskku ja ráŋggáštanmearrádusa birra, gč. vel 13 c § vuosttas lađđasa.

Lasihuvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 13f. (eará lágain jávohisvuođa- ja dieđihangeatnegasvuođa jna. mearrádusaid birra).

Jus oktage gii bálvala dahje bargá hálddašanorgánas, lea váguhuvvon jávohisvuođageskui eará lága, láhkaásahusa dahje bargonjuolggadusa mearrádusa mielde priváhta beroštumiid geažil, de gustojit §§ 13 - 13 e dievasmahtti njuolggadussan, go eará ii leat mearriduvvon lágas dahje lága olis.

Eará lága mearrádus mii muitala diehtoaddinvuoigatvuođa dahje -geatnegasvuođa birra ii ráddje láhkamearriduvvon jávohisvuođageaskku, jus guoskevaš mearrádus ii mearrit dahje čielgasit eaktut ahte jávohisvuođageasku ii galgga gustot.

Lasihuvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, rievdaduvvon lágas miessemánu 16. b. 1986 nr. 21.

§ 14. (áššeráhkkaneapmi ja váidda dieđuid addima váguheamis).

Jus soames lea váguhuvvon addit dieđuid, de galgá váguheami láhkavuođđu dieđihuvvot. Sus lea vuoigatvuohta váidit váguheami, jus oaivvilda ahte son ii leat geatnegas dahje sus ii leat lágalaččat lohpi addit dieđuid. Sutnje galgá váidinvejolašvuohta fuomášuhttot váguheami oktavuođas. Váidaga, mii sáhttá leat njálmmálaš, ferte dalán ovddidit go son geasa váguheapmi guoská lea das, ja muđui golmma beaivvi sisa. Jus guoskevaš hálddašanorgána mielas orru hui dárbbašlaš, vai sáhttá barggus doaimmahit lága mielde, de sáhttá dat gáibidit ahte dieđut addojuvvojit ovdal go váidinášši lea mearriduvvon. Muđui gustojit VI kapihttala vástideaddji mearrádusat dan muddui go heivejit.

Rievdaduvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 15. (suokkardallama js. čađaheapmi).

Suokkardallamis, maiddái viessoiskamis ja girjedárkkistusas, mii ii dahkko almmolaš kantuvrras iige eará dihto virgebáikkis, galgá doaimma jođiheaddji ávžžukeahttá legitimeret iežas, muitalit doaimma áigumuša ja dieđihit dan láhkavuođu. Dát ii datte gusto go son geasa doaibma čuohcá, dovdá su iige gáibit dan.

Sus geasa doaibma čuohcá, galgá leat vuoigatvuohta atnit vihtana. Sutnje galgá dát vuoigatvuohta fuomášuhttot, jus dát ii oro čielgasit dárbbašmeahttun. Sin namat geat leat das, dat mii iskkaduvvo, ulbmil ja láhkavuođđu galget merkejuvvot dahje beavdegirjái čállojuvvot.

Vuosttas ja nuppi lađđasa mearrádusat gustojit dušše dalle go daid sáhttá čađahit almmá sakka hehttehusaid haga dahje jus doaimma ulbmila ii bilit.

Sus geasa doaibma čuohcá, lea vuoigatvuohta váidit doaimmaovddidanmearrádusa. Váidaga, mii sáhttá leat njálmmálaš, ferte dalán ovddidit go son geasa dat čuohcá lea das, ja muđui golmma beaivvi sisa. Jus guoskevaš hálddašanorgána mielas orru hui dárbbašlaš vai sáhttá barggus doaimmahit lága mielde, de sáhttá doaimma čađahit ovdal go váidinášši lea mearriduvvon. Muđui gustojit VI kapihttala vástideaddji mearrádusat dan muddui go heivejit.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 15a. (elektrovnnalaš gulahallan).

Gonagas sáhttá addit láhkaásahusa elektrovnnalaš gulahallama hárrái gaskal hálddahusa ja olbmuid ja elektrovnnalaš áššemeannudeami ja gulahallama hálddahusas, dása gulli dárkilet njuolggadusaid

1. das makkár elektrovnnalaš čujuhus dahje diehtojuohkinbálvalus galgá adnot,
2. vuolláičállima, luohtehahttivuođa, integritehta váfisteami ja guovttigaskasašvuođa hárrái,
3. elektrovnnalaš dieđuid vuostáváldima duhtosiid birra,
4. gáibádusaide daidda buktagiidda, bálválusaide ja dásiide mat sáhttet adnot,
5. hálddahusa vuoigatvuhtii caggat geavaheddjiid geat boastut atnet dieđuid mat leat oaivvilduvvon vuolláičállimii, luohtehahttivuhtii, integritehta váfisteapmái ja guovttigaskasašvuhtii, ja das mii lohkkojuvvo leat boasttoatnu.

Lasihuvvon lágas juovlamánu 21. b. 2001 nr. 117 (fámus ođđajagimánu 1. b. 2002 juovlamánu 21. b. 2001 nr. 1475 res. mielde).

Kapihtal IV. Eaŋkilmearrádusaid áššeráhkkaneami birra.

§ 16. (ovddalgihtii dieđiheapmi).

Áššái gulli beallái gii ii leat juo ohcamis dahje eará láhkai ovddidan čealkámuša áššái, galgá dieđihuvvot dan birra ovdal go mearrádus dahkkojuvvo ja addojuvvot liiba ovddidit cealkámuša ovdal dihto áigemeari. Jus badjel 15 jahkásaš vuolleahkásaš lea áššis bealli ja su ovddasta suodjár, de gusto dát maid vuolleahkásažžii alcces. Áigemearri álgá dan beaivvi rájes go diehtu lea sáddejuvvon, go eará ii leat čielgasit daddjojuvvon.

Ovddalgihtii dieđiheapmi galgá čilget mii lea ášši ja muđui dan birra mii gáibiduvvo vai bealli dohkálaččat sáhttá áimmahuššat dárbbuidis. Dábálaččat addojuvvo ovddalgihtii diehtu čálalaččat. Čálalaš ovddalgihtii diehtu sáhttá addojuvvot elektrovnnalaš gulahallamiin go vuostáváldi čielgasit lea dása miehtan ja lea almmuhan elektrovnnalaš čujuhusa mii dákkár áššiide galgá adnot. Jus leaš hui váttis čálalaččat almmuhit, de sáhttá njálmmálaččat dahje eará láhkai almmuhit.

Ovddalgihtii dieđiheami sáhttá diktit orrut jus:

1. dákkár dieđiheapmi ii leat geavatlaččat vejolaš dahje sáhttá hehttet mearrádusa čađaheami,
2. ii dieđe áššái gulli beali čujuhusa ja su ohcat gáibida eanet áiggi dahje barggu go dan mii lea govttolaš áššái gulli beali beroštumi ja dieđiheami mávssolašvuođa ektui,
3. áššái gulli bealli juo eará láhkai diehtá ahte sáhttá dahkkot mearrádus ja sutnje lea leamaš govttolaš vuođđu ja áigi ovddidit cealkámuša dasa, dahje dieđiheapmi eará árttaid geažil adno čielgasit dárbbašmeahttumin.

Rievdaduvvon lágain miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, cuoŋománu 8. b. 1981 nr. 7, juovlamánu 21. b. 2001 nr. 117 (fámus ođđajagimánu 1. b. 2002 juovlamánu 21. b. 2001 nr. 1475 res. mielde), borgemánu 1. b. 2003 nr. 86 (fámus golggotmánu 1. b. 2003 borgemánu 1. b. 2003 nr. 991 res. mielde).

§ 17. (hálddašanorgána čielggadan- ja dieđihangeatnegasvuohta).

Hálddašanorgána galgá gozihit ahte ášši lea nu bures čuvgehuvvon go vejolaš ovdal go mearrádus dahkkojuvvo. Hálddašanorgána galgá gozihit ahte vuolleahkásaš áššái gulli beliin lea leamaš vejolašvuohta buktit ovdan oainnuideaset, dan muddui go sii ieža sáhttet oaivvildit ášši birra. Vuolleahkásaččaid oainnuid galgá deattuhit sin agi ja rávisvuođa ektui.

Jus áššeráhkkanettiin oažžu dieđuid áššái gulli beali dahje dan doaimma birra maid bealli jođiha dahje pláne, ja bealis 18. § gč. 19. § mielde lea vuoigatvuohta beassat diehtit dáid dieđuid, de galgá daid ovddidit sutnje cealkámuššii. Dát ii datte gusto go

1. dieđut nannejit dan maid bealli ieš lea ovddidan dahje gozihan ášši oktavuođas dahje go ii dieđe beali ássanbáikki,
2. ášši ferte jođánit mearridit eará beliid dahje almmolaš beroštumiid geažil,
3. dieđuin ii leat mearrideaddji mearkkašupmi mearrádussii dahje dieđiheapmi eará árttaid geažil lea dárbbašmeahttun dahje ávkkeheapme beallái alcces, ovdamearkka dihtii go son beassá diehtit daid birra go mearrádus dieđihuvvo.

Áššái gulli beliide berre muđui dieđihit mávssolaš dieđuid maidda ferte vuordit ahte sis lea vuođđu ja beroštupmi ovddidit cealkámuša, ja maid bealis 18. § gč. 19. § mielde lea vuoigatvuohta beassat diehtit. Árvvoštallamis galgá deattuhit ahte dáhttu go jođánis mearrádusa ja lea go bealli doarvái bures doahttaluvvon eará láhkai, ovdamearkka dihtii go sutnje lea dieđihuvvon vuoigatvuohta 18. § gč. 19. § mielde oaidnit ášši báhpáriid.

Jus vuolleahkásaš badjel 15 jagi lea áššái gulli bealli, ja su ovddasta suodjár, galget dieđut nu go namuhuvvon nuppi ja goalmmát lađđasis maid addojuvvot vuolleahkásažžii alcces, jus son ieš ii leat cealkán dan dárbbašmeahttumin.

Rievdaduvvon lágas miessemánu 27 b 1977 nr. 40, borgemánu 1. b. 2003 nr. 86 (fámus golggotmánu 1. b. 2003 borgemánu 1. b. 2003 nr. 991 res. mielde)

§ 18. (áššái gulli beliid vejolašvuohta diehtit ášši báhpáriin).

Áššái gulli bealis lea vuoigatvuohta diehtit ášši báhpáriin jus eará ii čuovo dán paragráfa dahje 19. § njuolggadusain. Jus vuolleahkásaš badjel 15 jagi lea áššái gulli bealli, ja su ovddasta suodjár, guoská dát maid vuolleahkásažžii. Dát gusto maid maŋŋil go áššis lea mearrádus dahkkon. Vuolleahkásažžii vuollel 15 jagi eai galgga addojuvvot lágas mearriduvvon jávohisvuođageatnegas dieđut.

Áššái gulli bealis ii leat vuoigatvuohta diehtit dokumeanttas maid hálddašanorgána lea ráhkadan iežas siskkáldas áššeráhkkaneapmái. Son ii ge sáhte gáibidit diehtit siskkáldas áššeráhkkaneami dokumeanttain maid leat ráhkadan

1. vuolit orgánat,
2. sierra ráđđeaddit dahje áššedovdit,
3. departemeanta eará departemeantta atnui.

Ovddit čuoggá mearrádus siskkilda maid dokumeantta mii guoská dokumeantta viežžamii nugo namuhuvvon a, b dahje c bustávain.

Vaikko dokumeanta lea čuldojuvvon nuppi lađđasa njuolggadusain, lea áššái gulli bealis vuoigatvuohta diehtit daid osiid birra main leat duohtadieđut dahje čoahkkáigeassu dahje eará čállosat duohtadili birra. Dát eai datte guoskka duohtadieđuide mat leat mearkkašmeahttumat mearrádussii eaige go dieđuid dahje čállosa sáhttá gávdnat eará dokumeanttas maid bealli sáhttá oaidnit.

Nubbi lađas ii gusto áššeovddideapmái mildosiiguin mii addojuvvo gieldda dahje fylkkagieldda albmotválljen orgánii.

Rievdaduvvon lágain miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, geassemánu 11. b. 1982 nr. 47, čakčamánu 25. b. 1992 nr. 107, juovlamánu 15. b. 2000 nr. 98 (fámus ođđajagimánu 1. b. 2001 juovlamánu 15. b. 2000 nr. 1259 res. mielde), ođđajagimánu 25. b. 2002 nr. 2, borgemánu 1. b. 2003 nr 68 (fámus golggotmánu 1. b. 2003 borgemánu 1. b. 2003 nr. 991 res. mielde).

§ 19. (gáržžiduvvon vejolašvuohta dihto dieđuide).

Áššái gulli bealis ii leat gáibádus diehtit dokumeantta dieđuin

1. mat leat mávssolaččat riikka sihkarvuhtii, vierrostáhtaid gaskavuođaide dahje riikka suodjalussii,
2. mat gusket teknalaš áđaide, buvttadanvugiide, gávpeanalysaide ja rehkenastimiidda ja gávpečiegusvuođaide muđui, go dat leat dakkárat ahte earát daid sáhttet geavahit iežaset ealáhusdoaimmas, dahje
3. mat su dearvvasvuođa dahje su lagašolbmuide gaskavuođaid geažil, eai adno heivvolažžan sutnje dieđihit; liikká nu ahte dieđut ávžžuhusa mielde galget dieđihuvvot áššái gulli beali ovddasteaddjái go sierra árttat eai leat dan vuostá.

Jus áššái gulli beallái ii leat hui mávssolaš, de son ii ge sáhte gáibidit diehtit dain dieđuin dokumeanttas mat gusket

1. eará olbmo dearvvasvuođadillái, dahje
2. eará diliide mat sierra árttaid geažil eai galggaše earáide muitaluvvot.

Gonagas sáhttá addit láhkaásahusaid mat dihto áššesurggiin devdet dahje dárkileappot mearridit mo 18. ja 19. §§ galget geavahuvvot. Go leat garra árttat dása, de sáhttet láhkaásahusat maid spiehkastit dáin paragráfain.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 20. (áššedokumeanttaid geahččan ja luoikan).

Hálddašanorgána mearrida dohkálaš áššemeannudeami ektui mo dokumeanttat galget áššái gulli beliide leat fidnemis. Jus áššái gullu beali geahččan sáhttá heađuštit vejolašvuođa ášši čielggadit, de sáhttá mearriduvvot ahte bealis ii galgga leat vejolašvuohta dokumeanttaid oaidnit nu guhká go leat iskkadeame. Son gii čađaha eksámena dahje sullasaš geahččaleami, sáhttá biehttaluvvot oaidnimis eksámenvástádusaid ja sullasaš geahččalemiid, gitta dassái go árvvoštallan lea loahpahuvvon.

Avžžuhusa mielde galgá beallái addit dokumeanttas nubbehusčállosa, čállosa dahje kopiija. Advokáhta gii doaibmá beali doaimmaheaddjin, galgá oažžut luoikkasin dokumeanttaid jus eai leat erenoamáš ákkat dan vuostá. Luoikkaheapmái berre bidjat áigemeari. Jus áššedokumeanttat eai máhcahuvvo hálddašanorgánii rivttes áigái, de lea máhcahangáibádus sierra bággovuođđu bággočađahanlága 13. kap. mielde.

Jus áššái gulli beliin lea vuoigatvuohta oaidnit dokumeantta osiid, de sáhttá dieđuid sidjiide addit osiid mielde jus hálddašanorgána mielas orru dat ávkkálaš.

Nubbehusčállosiid, čállosiid ja kopiijaid galgá addit nuvttá. Gonagas sáhttá datte addit láhkaásahusaid nubbehusčállosiid, čállosiid ja kopiijaid mávssu hárrái.

Go áššái gulli bealli lea dáhtton diehtit dokumeanttain maid son 18. § mielde beassá oaidnit, de galgá sutnje biddjojuvvot áigemearri goas galgá cealkámuša ovddidit, jus eará áigemearri ii leat biddjojuvvon 16. § olis dahje mearriduvvon áigi ii oro doarvái. Dát ii datte gusto jus dehálaš almmolaš dahje priváhta beroštumiid geažil ii berre maŋidit áigemeari.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, geassemánu 11. b. 1982 nr. 47, juovlamánu 17. b. 1982 nr. 86, geassemánu 26. b. 1992 nr. 86, ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995), juovlamánu 21. b. 2001 nr. 117 (fámus ođđajagimánu 1. b. 2002 juovlamánu 21. b. 2001 nr. 1475 res. mielde).

§ 21. (váidda go biehttaluvvo diehtimis dokumeanttain).

Jus ávžžuhus diehtit dihto dokumeanttain dahje dieđuin biehttaluvvo, de galgá beallái fuomášuhttit dan mearrádusa mii dasa lea vuođđun, ja čuvgehuvvot ahte sáhttá váidit nuppi lađđasa mielde.

Son gii lea gáibádusa ovddidan, sáhttá váidit biehttaleami VI kap. njuolggadusaid mielde. Fylkkamánni lea váidinásahus go gieldda dahje fylkkagieldda orgána lea biehttalan ávžžuhusa.

Lasihuvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, rievdaduvvon lágain geassemánu 11. b. 1993 nr. 85, ođđajagimánu 10. b. 1997 nr. 7 (fámus njukčamánu 1. b. 1997).

§ 22. (Fámuhuhttejuvvon lágas ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4).

Kapihtal V. Mearrádusa birra.

§ 23. (eaŋkilmearrádusaid hámit).

Eaŋkilmearrádus galgá leat čálalaččat jus dat ii šatta hui váttisin hálddašanorgánii geavatlaš ákkaid geažil.

§ 24. (goas eaŋkilmearrádus galgá vuođustuvvot).

Eaŋkilmearrádus galgá vuođustuvvot. Hálddašanorgána galgá dan vuođustit seammás go mearrádus dahkkojuvvo.

Eará áššiin go váidináššiin ii dárbbaš hálddašanorgána seammás vuođustit jus dat mieđiha ohcamii iige leat ágga navdit ahte oktage bealli lea duhtameahttun mearrádusain. Seamma gusto dalle go juohká lobiid dahje eará ovdamuniid máŋgga beali gaskkas. Áššái gulli bealli sáhttá liikká gáibidit vuođustusa maŋŋil go mearrádus lea dahkkojuvvon. Vuođustusa ferte gáibidit váidináigemeari sisa dahje – jus ii leat váidináigemearri – maŋimustá 3 vahku maŋŋil go bealli oaččui mearrádusa dieđiheami. 29., 30. ja 31. §§ mearrádusat gustojit seamma láhkai.

Ii dárbbaš vuođustit jus vuođustusa ii sáhte addit almmá almmutkeahttá dieđuid maid bealis ii leat vuoigatvuohta diehtit 19. § mielde. Daid háviid go dat lea 19. § vuosttas lađđasa c bustáva mielde, de galgá vuođustus ávžžuhusa mielde addojuvvot beali ovddasteaddjái go dihto ákkat eai oro leame dan vuostá, liikká nu ahte sáhttá njálmmálaččat dieđihit dan sadjái go čálalaččat vuođustit.

Gonagas sáhttá sierra áššesurggiin addit mearrádusaid ahte ii dárbbaš vuođustit, go dihto dilálašvuođaid geažil lea dárbbašlaš. Seammaláhkai sáhttá Gonagas mearridit ahte dihto mearrádusat mat gullet vuosttas lađđasii galget vuođustuvvot nuppi lađđasa njuolggadusaid mielde, dahje ahte dihto mearrádusat mat gullet nuppi lađđasii galget vuođustuvvot vuosttas lađđasa njuolggadusaid mielde.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995).

§ 25. (vuođustusa sisdoallu).

Vuođustusas galgá čujuhuvvot daidda njuolggadusaide mat leat mearrádusa vuođđun, jus bealli ii dieđe dáid njuolggadusaid birra. Vai áššái gulli bealli ádde mearrádusa, de galgá vuođustus dan muddui go lea dárbbašlaš maid almmuhit njuolggadusaid sisdoalu dahje dan čuolmma mii lea mearrádusa vuođđun.

Vuođustusas galget vel namuhuvvot dat duohtadilit mat leat mearrádusa vuođđun. Jus bealli ieš lea duohtadiliid válddahallan dahje dat leat dakkár dokumeanttas mii lea beallái dieđihuvvon, de lea doarvái čujuhit ovddit ovdanbuktimii. Dalle galgá beali almmuheapmái bidjat mielde ovdanbuktima kopiija.

Dat váldodeasttat mat leat leamaš mearrideaddjin hálddahuslaš árvvoštallamii, berrejit namuhuvvot. Jus leat addojuvvon njuolggadusat árvvoštallamii, de lea dábálaččat doarvái čujuhit njuolggadusaide.

Rievdaduvvon lágain miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995).

§ 26. (Fámuhuhttejuvvon lágas čakčamánu 25. b. 1992 nr. 107).

§ 27. (mearrádusa almmuheapmi).

Dat hálddašanorgána mii lea dahkan mearrádusa, galgá fuolahit ahte áššái gulli beliide almmuhuvvo mearrádus nu jođánit go vejolaš. Jus vuolleahkásaš badjel 15 jagi lea áššái gulli bealli, ja su ovddasta suodjár, de galgá hálddašanorgána máid almmuhit mearrádusa vuolleahkásažžii alcces. Dat hálddašanorgána mii lea dahkan mearrádusa galgá almmuhit dan, jus dihto ákkaid geažil ii sirdojuvvo eará orgánii. Dábálaččat almmuhuvvo čálalaččat. Čálalaš diehtu sáhttá addojuvvot elektrovnnalaš gulahallamiin go vuostáváldi čielgasit lea miehtan dasa ja lea almmuhan elektrovnnalaš čujuhusa mii dákkár áššiide galgá adnojuvvot. Jus lea hui váttis hálddašanorgánii čálalaččat almmuhit, dahje jus lea hoahppu áššiin, de sáhttá almmuhit njálmmálaččat dahje eará láhkai. Dalle sáhttá áššái gulli bealli gáibidit mearrádusa duođaštuvvot čálalaččat. Ii dárbbaš oppanassiige almmuhit mearrádusa, jus almmuheapmi adno čielgasit dárbbašmeahttumin ja mearrádus ii moktege vahágahte dahje hehtte guoskevaš beali.

Dain áššiin main vuođustus 24. § mielde galgá addojuvvot mearrádusain oktanaga, berrejit árttat dieđihuvvot almmuheamis. Daid háviid go dán ii sáhte čađahit dihto diliid geažil, ja seamma dalle ge go áššái gulli bealit sáhttet gáibidit vuođusteami 24. § nuppi lađđasa mielde, de galgá almmuheamis dan sadjái almmuhit man láhkai beliide sáhttá vuođustus dieđihuvvot.

Almmuheamis galgá dasto dieđihit váidinvejolašvuođa, váidináigemeari, váidinásahusa ja váidagiid dárkilet ovddidanvuogi birra, ja vuoigatvuođa oaidnit ášši dokumeanttaid 18. §, gč. 19. § mielde. Jus mearrádusa čađaheapmi sáhttá vahágahttit beali ovdal go váidinášši lea mearriduvvon, de galgá maid fuomášuhttot ahte lea vejolaš bivdit čađaheami maŋiduvvot, gč. 42. § vuosttas lađđasa. Jus lea nággolága 437. § vuosttas lađđasa dahje eará láhkamearrádusa mielde eaktun áššečuoččaldahttimii ahte váidinvejolašvuohta lea geavahuvvon, dahje jus lea 437. § nuppi lađđasa dahje eará láhkamearrádusa mielde eaktun dárkkisteapmái duopmostuolus ahte áššečuoččaldahttin geavvá dihto áigemearis, de galgá beallái maid fuomášuhttot dán birra ja man guhkki áigemearri lea.

Lassin oaivadeapmái goalmmát lađđasa mielde, de galgá eaŋkilmearrádusa almmuheapmi ášši gulli beliide dieđihit čuovvovačča, go dili árttat leat nu:

1. vejolašvuođa ohcat nuvttá diggeráđi,
2. hálddašanorgána oaivadangeatnegasvuođa 11. § mielde ja láhkaásahusaid birra mat leat addojuvvon dan olis, ja
3. vejolašvuođa oažžut buhtaduvvot áššegoluid 36. § mielde.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995), juovlamánu 21. b. 2001 nr. 117 (fámus ođđajagimánu 1. b. 2002 juovlamánu 21. b. 2001 nr. 1475 res. mielde), borgemánu 1. b. 2003 nr. 86 (fámus golggotmánu 1. b. 2003 borgemanu 1. b. 2003 nr. 991 res. mielde).

§ 27a. Jus eará ii leat mearriduvvon, de sáhttá Gonagas addit láhkaásahusaid, das mo máksit juolludan-, lohpe-, autorisašuvdna- js. ohcanmeannudemiid ovddas maid hálddašanorgána addá. Ovdalis mearrádusaid atteasta dahje duođaštus addojuvvo nuvttá. Máksingáibádus dán mearrádusa mielde lea bággobearrama vuođđu.

Lasihuvvon lágas juovlamánu 17. b. 1982 nr. 86, rievdaduvvon lágas geassemánu 26. b. 1992 nr. 86.

Kapihtal VI. Váidaga ja rievdadeami birra.

§ 28. (mearrádusa maid sáhttá váidit, váidinásahus).

Áššái gulli bealli dahje eará geas áššái lea rievttálaš váidinberoštupmi sáhttá váidit eaŋkilmearrádusa dan hálddašanorgánii (váidinásahussii) mii lea dakka bajábealde hálddašanorgána mii lea dahkan mearrádusa (vuolitásahus).

Daid eaŋkilmearrádusaide maid dahká dakkár hálddašanorgána mii lea ásahuvvon gielddaid ja fylkkagielddaid lága olis, lea gielddastivra dahje fylkkadiggi daid váidinásahus, dahje dáid orgánaid mearrádusaid mielde, ovdagoddi dahje fylkkalávdegoddi dahje gielddastivrra dahje fylkkadikki nammadan okta dahje eanet sierra váidinlávdegottit. Departemeanta lea liikká váidinásahus go gielddastivra dahje fylkkadiggi lea dahkan mearrádusa. Guoskevaš stáhta orgána lea váidinásahus go lea dahkkojuvvon mearrádus dan válddi mielde maid stáhta hálddašanorgána lea dasa sirdán.

Jus Gonagas ii mearrit eará láhkai, de ii sáhte váidinásahusa mearrádusa váidináššis váidit. Váidinásahusa mearrádusa hilgut váidaga sáhttá datte váidit, earret go:

1. vuolitásahus ge mearridii hilgut ášši,
2. vuolitásahus lea meannudan hilgungažaldaga ja gávnnahan ahte leat duohtagieđahallaneavttut,
3. Gonagas lea váidinásahus,
4. iehčanas váidingoddi lea hilgon váidaga.

Jus lea riekti váidit hilgunmearrádusa mas váidinásahus lea suohkan- dahje fylkkasuohkanorgána, de manná váidda fylkkamánnii.

Dihto áššesurggiide sáhttá Gonagas mearridit váidinnjuolggadusaid mat devdet dahje spiehkastit dán kapihttala njuolggadusain. Dakkár láhkaásahusa mii ráddje váidinvuoigatvuođa dahje mii muđui mearkkašahtti láhkai nuppástuhttá njuolggadusaid nu ahte vahágahttá bealleberoštumiid, sáhttá addit dušše go leat dasa dettolaš ákkat.

Rievdaduvvon lágain geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, čakčamánu 25. b. 1992 nr. 107, ođđajagimánu 10. b. 1997 nr. 8 (fámus njukčamánu 1. b. 1997), geassemánu 27. b. 2003 nr. 66 (fámus borgemánu 1. b. 2003 geassemánu 27. b. 2003 nr. 773 res. mielde).

§ 29. (váidináigemearri).

Áigemearri váidit lea 3 vahku dan rájes go mearrádusa almmuheapmi lea joavdan áššái gulli beallái. Jus almmuhuvvo almmolaččat, de álgá váidináigi gollat dan beaivvi rájes go mearrádus vuosttas geardde almmuhuvvui.

Sutnje gii ii leat ožžon mearrádusa almmuheami, álgá váidináigi gollat dan rájes go lea ožžon dahje berre leat háhkan dieđuid mearrádusa birra. Dakkár mearrádusain main soapmásii juolluduvvo vuoigatvuohta, nohká váidináigi earáide liikká maŋimustá go lea gollan 3 mánu dan rájes go mearrádus dahkkojuvvui.

Jus okta bealli lea gáibidan diehtit mearrádusa vuođustusa 24. § nuppi lađđasa mielde, de gaskkalduvvo váidináigi. Ođđa váidináigi gollagoahtá dan rájes go vuođustusa dieđiheapmi lea joavdan sutnje dahje son lea eará láhkai diehtevassii ožžon dan.

Guoskevaš vuolitásahus dahje váidinásahus sáhttá dihto háviid guhkidit váidináiggi ovdal go dat lea nohkan.

§ 30. (goas váidda ferte leat ovddiduvvon).

Vai váidda galgá leat ovddiduvvon áiggil, de lea doarvái ahte julggaštus ovdal áiggi nohkama lea addojuvvon poastadoaimmahahkii mii galgá fuolahit sáddaga hálddašanorgánii, almmolaš virgeolbmui geas lea fápmudus váldit vuostá julggaštusa dahje lea joavdan dan elektrovnnalaš čujuhussii maid hálddašanorgána lea almmuhan elektrovnnalaš váidagiid vuostáváldimii. Jus julggaštus ii joavdda gosa galgá, de ferte dat ođđasit lágiduvvot vahku sisa maŋŋil go son lea ožžon dan diehtevassii dahje berre leat ádden dan dahje – jus álgoáigemearri lea oanehat – seamma guhkes áigái go dát áigemearri. Áigemearri lohkkojuvvo duopmostuollolága 148. ja 149. §§ njuolggadusaid mielde.

Rievdaduvvon lágain ođđajagimánu 9. b. 1998 nr. 5, juovlamánu 21. b. 2001 nr. 117 (fámus ođđajagimánu 1. b. 2002 juovlamánu 21. b. 2001 nr. 1475 res. mielde).

§ 31. (váidináigemeari rihkkun).

Vaikko váidi lea rihkkon váidináigemeari, de sáhttá meannudit váidaga jus

1. áššái gulli bealli dahje su doaimmaheaddji ii sáhte sivahallojuvvot go lea rihkkon áigemeari dahje go lea healbadan váidaga maŋŋil, dahje
2. dihto árttaid geažil lea govttolaš ahte váidda meannuduvvo.

Árvvoštaladettiin ahte berre go váidda meannuduvvot, galgá vel deattuhuvvot sáhttá go mearrádusa nuppástupmi moktege vahágahttit dahje šaddat hehttehussan earáide.

Ii sáhte váidaga meannudit váidináššin jus lea gollan badjel jahki dan rájes go mearrádus dahkkojuvvui.

Rievdaduvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 32. (váidaga čujuhus, hápmi ja sisdoallu).

Váidaga julggaštus(a) galgá:

1. ovddidit dan hálddašanorgánii mii lea dahkan mearrádusa; jus njálmmálaš váidda lea lobálaš, galgá guoskevaš hálddašanorgána čállit julggaštusa;
2. čállán vuollái váidi dahje su doaimmaheaddji dahje leat luohtehahtti nu go mearriduvvon láhkaásahusas, dahje láhkaásahusa olis, gč. § 15 a;
3. namuhit mearrádusa maid váidá, ja jus gáibiduvvo addit dieđuid váidinvuoigatvuođa árvvoštallamii ja lea go váidináigemearri dollojuvvon;
4. namuhit dan nuppástusa maid dáhttu mearrádusas maid váidá.

Julggaštusain berrejit maid namuhuvvot dat árttat maid vuođul váidá.

Jus váidinjulggaštusas leat meattáhusat dahje váillit, de bidjá hálddašanorgána oanehis áigemeari divvumii dahje deavdimii.

Váidinjulggaštusa sáhttá ovddidit elektrovnnalaš gulahallamiin jus dat hálddašanorgána mii galgá vuostá váldit váidaga, lea láhčán dili dasa.

Rievdaduvvon lágas juovlamánu 21. b. 2001 nr. 117 (fámus ođđajagimánu 1. b. 2002 juovlamánu 21. b. 2001 nr. 1475 res. mielde).

§ 33. (áššeráhkkaneapmi váidináššis).

Váidináššiid ráhkkaneamis jna. gustojit IV ja V kapihttalat vástideaddji láhkai, go eará ii čuovo dán paragráfa njuolggadusain.

Vuolitásahus galgá váidaga vuođul iskat dan mii orru leame dárbbašlaš. Dat sáhttá fámuhuhttit dahje rievdadit mearrádusa jus gávnnaha váidaga leat vuođustuvvon. Jus eai leačča eavttut meannudit váidaga, de galgá vuolitásahus hilgut ášši, gč. datte 31. §.

Go soames adno áššis leat vuostebeallin, de galgá vuolitásahus dieđihit sutnje dan birra nu jođánit go vejolaš, gč. liikká 16. § goalmmát lađđasa. Seammás galgá biddjojuvvot áigemearri ovddidit cealkámuša. Jus váidinvuostebeallái dieđihuvvo reivviin, de galgá váidaga kopiija biddjojuvvot mielde jus juo 19. § mielde ii sáhte beali biehttalit dan beassat oaidnimis.

Jus ii dahkkojuvvo mearrádus nugo namuhuvvon nuppi lađđasis, de galget ášši báhpárat sáddejuvvot váidinásahussii nu jođánit go ášši lea láhččojuvvon. Jus vuolitásahus addá váidinásahussii cealkámuša maid áššái gulli bealit sáhttet gáibidit beassat oaidnit almmá 19. § hehttehusa haga, de galgá dat sáddet kopiija beliide jus juo Gonagas ii leat váidinásahus.

Váidinásahus galgá gozihit ahte váidda lea nu bures čuvgehuvvon go vejolaš ovdal go mearrádus dahkkojuvvo. Dat sáhttá váguhit vuolitásahusa dárkileappot ášši guorahallat jna.

Rievdaduvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 34. (váidinásahusa váldi).

Jus eai leačča eavttut devdojuvvon meannudit váidaga, de galgá váidinásahus hilgut ášši, gč. datte 31. §. Váidinásahus ii leat čadnon dasa ahte vuolitásahus atná eavttuid devdojuvvon.

Jus váidda meannuduvvo, de sáhttá váidinásahus árvvoštallat buot beliid áššis ja maid vuhtii váldit ođđa diliid. Dat galgá árvvoštallat daid oaiviliid maid váidi ovddida, ja sáhttá maid árvvoštallat diliid maid váidi ii leat guoskkahan. Go stáhta orgána lea váidinásahus gielddaid dahje fylkkagielddaid dahkan mearrádusaide, de galgá váidinásahus deattuhit gieldda iešstivrejumi deastta dan friddjaárvvoštallama geahččalettiin.

Mearrádusa ii sáhte rievdadit vahágin váidái, eará go jus su beroštumit orrot dárbbašeame garvojuvvot eará priváhta olbmuid dahje almmolaš beroštumiid geažil. Dákkár rievdadeami dieđiheapmi ferte leat sáddejuvvon váidái 3 mánu sisa, maŋŋil go vuolitásahus válddii vuostá váidaga. Vuosttas ja nuppi čuoggá ráddjehusat eai liikká gusto jus mearrádusa lea vel eará váidi váidán, ja su váidda gávnnahuvvo leat vuođustuvvon.

Váidinásahus sáhttá ieš áššis ođđa mearrádusa dahkat dahje dan fámuhuhttit ja máhcahit ášši vuolitásahussii ollislaš dahje belohahkii ođđa meannudeapmái.

Rievdaduvvon lágain miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995), ođđajagimánu 10. b. 1997 nr. 7 (fámus njukčamánu 1. b. 1997), geassemánu 26. b. 1998 nr. 46.

§ 35. (mearrádusa rievdadit váidaga haga).

Hálddašanorgána sáhttá rievdadit iežas mearrádusa váiddekeahttá jus

1. rievdadeapmi ii vahágahte ovttage geasa mearrádus guoská dahje njuolga boahtá ávkin dahje
2. mearrádusa almmuheapmi ii leat joavdan guoskevažžii ii ge mearrádus leat almmolaččat almmuhuvvon, dahje
3. mearrádusa ferte atnit lágaheapmin.

Jus eavttut ležžet vuosttas lađđasa mielde, de sáhttá maiddái váidinásahus dahje eará bajit orgána rievdadit mearrádusa.

Jus eará priváhta olbmuid dahje almmolaš beroštumiid deasttat dan dagahit, de sáhttá váidinásahus dahje bajit eiseváldi rievdadit vuolit orgána mearrádusa vahágin dasa geasa mearrádus guoská dahje njuolga boahtá ávkin, vaikko dasa eai leat eavttut vuosttas lađđasa b dahje c bustáva mielde. Diehtu dan birra ahte mearrádus dárkkistuvvo, ferte dalle sáddejuvvot sutnje golbma vahku sisa dan rájes go mearrádusa birra sáddejuvvui diehtu, ja diehtu ahte mearrádus lea rievdaduvvon ferte sáddejuvvot sutnje golmma mánu sisa seamma áiggi rájes. Jus lea váidinášši mearrádusa dárkkisteamis sáhka, de ferte diehtu ahte mearrádus lea rievdaduvvon liikká sáddejuvvot sutnje golmma vahku sisa.

Nubbi ja goalmmát lađas eai gusto gieldda, fylkkagieldda eai ge stáhta orgánaide mat leat váidinásahussan 28. § nuppi lađđasa vuosttas dahje nuppi cealkaga mielde. Stáhta váidinásahusat sáhttet datte fámuhuhttit mearrádusaid mat adnojit leat lágaheapmin.

Mearrádusa rievdadanvejolašvuođaid gáržžideamit mat leat eaktuduvvon vuosttas, nuppi ja goalmmát lađđasis, eai gusto go rievdadanvejolašvuohta čuovvu eará lágas, alddis mearrádusas dahje dábálaš hálddašanrievttálaš njuolggadusain.

Rievdaduvvon lágain miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, čakčamánu 25. b. 1992 nr. 107.

§ 36. (áššegolut).

Go mearrádus rievdaduvvo áššái gulli beallái buorrin, de galget sutnje buhtaduvvot mearkkašahtti golut mat leat leamaš dárbbašlažžan rievdadit mearrádusa, earret dalle jus rievdadeapmi lea beali iežas dili dahje dakkár diliid geažil maidda bealli dahje hálddašeapmi eai sáhte váikkuhit, dahje jus eará erenoamáš dilit eai oro leame dan vuostá.

Dakkár áššis mii mealgadii lea beliid gaskasaš nággu, sáhttá dat bealli mii lea gáibidan mearrádusrievdadeami, muhto geasa áššis ii leat mieđihuvvon mearkkašahtti láhkai, váguhuvvot buhtadit nuppi beallái ollásit dahje belohahkii daid erenoamáš áššegoluid maid gáibádus dagahii. Galgá deattuhuvvot lea go sus leamaš dievaslaš ágga gáibidit rievdadit mearrádusa, ja lea go govttolaš váguhit golloovddasvástádussii ášši lágášvuođa ja vuostebeali dili ektui.

Váidinásahus mearrida galgá go beallái buhtadit áššegoluid, muhto vuolitásahus jus dat lea áššis ođđa mearrádusa dahkan. Dat orgána mii dahká mearrádusa, ovddasvástida ahte almmolaš golut vuosttas lađđasa mielde buhtaduvvojit, muhto jus golloovddasvástádusa vuođđu lea váili mearrádusas dahje áššeráhkkaneamis, de sáhttá mearriduvvot ahte ovddasvástádus ollásit dahje belohahkii gullá dan dahje daid mearridanorgánaide mat ovddasvástidit váilli. Gáibádusa ferte ovddidit 3 vahku sisa, maŋŋil go ođđa mearrádusa diehtu lea joavdan guoskevažžii, datte gustojit 29. § njealját lađas ja 30 – 32 §§ vástideaddji láhkai. Mearrádusa sáhttá váidit dán kapihttala njuolggadusaid mielde, jus Gonagas ii leat eará mearridan. Dihto áššesurggiide sáhttá Gonagas mearridit váidinnjuolggadusaid mat devdet dahje spiehkastit dáin njuolggadusain, masa gullá váidin go gielddastivraorgána lea mearrádusa dahkan nugo namuhuvvon 28. § nuppi lađđasis. Áššegoluid maid lea mieđihan ovtta beallái nuppi lađđasa njuolggadusaid mielde, sáhttá bággobearrat duopmonjuolggadusaid mielde.

Jus mearrádus lea rievdaduvvon, de galgá beallái fuomášuhttojuvvot vuoigatvuohta gáibidit áššegoluid buhtaduvvot, jus ii leat jáhkkemeahttun ahte sus leat leamaš mearkkašahtti áššegolut dahje navdojuvvo ahte son dahje su doaimmaheaddji diehtá vuoigatvuođa birra. Jus eará háviid orru govttolaš ahte áššegoluid buhtadanášši árvvoštallo, de berre beallái oaivaduvvot dárbbu mielde.

Lasihuvvon lágas geassemánu 19. b. 1969 nr. 54, rievdaduvvon lágain miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995).

Kapihtal VII. Láhkaásahusaid birra.

§ 37. (čielggadangeatnegasvuohta, ovddalgihtii dieđiheapmi ja berošteddjiid cealkámušat).

Hálddašanorgána galgá gozihit ahte ášši lea nu bures čuvgehuvvon go vejolaš ovdal go mearrádus dahkkojuvvo.

Daid dienastusaid, fágaid dahje beroštusjoavkkuid almmolaš ja priváhta ásahusat ja organisašuvnnat maidda láhkaásahus galgá gustot dahje gusto dahje jus beroštumit erenoamážit guoskkahuvvojit, galget oažžut vuogasvuođa ovddidit cealkámuša ovdal go láhkaásahus gárvvistuvvo, rievdaduvvo dahje fámuhuhtto. Dan muddui go dárbbašuvvo vai ášši buotbeallásaččat čuvgehuvvo, de galgá maid geahččalit cealkámuša bivdit earáin.

Hálddašanorgána mearrida man láhkai galgá ovddalgihtii dieđihit ja sáhttá bidjat áigemeari cealkámušovddideapmái.

Ii dárbbaš ovddalgihtii dieđihit, jus:

1. dan ii sáhte geavatlaččat čađahit, dahje
2. sáhttá váddudit láhkaásahusa čađaheami dahje láivudit dan beavttu, dahje
3. adno čielgasit dárbbašmeahttumin.

Cealkámušaid galgá čálalaččat addit. Hálddašanorgána sáhttá iešguđet áššis mieđihit ahte cealkámuš addojuvvo njálmmálaččat. Go áššái lea heivvolaš, de sáhttá hálddašanorgána mearridit ahte ášši šiehtadallamat leat čoahkkimis.

Rievdaduvvon lágas geassemánu 19. b. 1969 nr. 54 (ovddeš 36. ja 37. §§).

§ 38. (hápmegáibádus ja almmuheapmi).

Láhkaásahus galgá:

1. čielgasit čujuhit dan dahje daidda njuolggadusaide mat addet hálddašanorgánii láhkavuođu gárvvistit láhkaásahusa;
2. namuhit dan hálddašanorgána mii lea láhkaásahusa addán;
3. almmuhuvvot Norsk Lovtidendas;
4. almmuhusas gohčoduvvot láhkaásahussan.

Go geavatlaččat lea ávkkálaš, de sáhttá almmuhusas dušše oanehaččat máinnašit láhkaásahusa ja čuvget gos teavstta oažžu dahje gos dat gávdno.

Jus láhkaásahus lakto dihto dáhpáhussii dahje jus dat muđui galgá dušše oanehis áigái gustot, ja almmuhus nugo namuhuvvon vuosttas lađđasa c bustávas ii leat ulbmilávkkálaš, de sáhttá baicce almmuhit dan eará láhkai. Seamma sáhttá Gonagas mearridit áššesurggiide dahje háviide go njuolggadusaid vuosttas lađđasa c bustáva mielde ii leat ulbmilávkkálaš almmuhit láhkaásahusa šlája, sisdoalu dahje doaibmaviidodaga geažil.

Gonagas sáhttá mearridit čujuhusaid nuppi ja goalmmát lađđasa atnimii ja sáhttá mearridit ahte láhkaásahusat galget leat albmosis buohkaide.

Rievdaduvvon lágas geassemánu 19. b. 1969 nr. 54.

§ 39. (sustojuvvon almmuheami váikkuhus).

Láhkaásahusa ii sáhte geavahit ovttage ektui ovdal go dat lea almmuhuvvon nu go mearriduvvon 38 §:s, earret go jus duođaštuvvo ahte hálddašanorgána eará dohkálaš vuogi mielde lea láhkaásahusa čuvgen almmolašvuhtii dahje guoskevaš dienastussii, fágai dahje beroštusjovkui dahje sutnje gean ektui láhkaásahus geavahuvvo, dahje go son lea beassan diehtit láhkaásahusa birra.

§ 40. (vejolašvuohta garvit láhkaásahusaid).

Hálddašanorgána ii sáhte garvit láhkaásahusa, earret go jus láhkaásahusa dahje dan láhkavuođu mielde lea vejolaš dan dahkat.

Kapihtal VIII. Mearrádusat meattáhusaid váikkuhusaid birra, mearrádusaid maŋiduvvon čađaheami birra ja fápmuiboahtima birra.

Bajilčála rievdaduvvon lágas miessemánu 27. b. 1977 nr. 40.

§ 41. (meannudanvuogi meattáhusaid váikkuhus).

Jus dán lága dahje dán lága láhkaásahusaid meannudanvuogi njuolggadusat eai leat dollojuvvon muhtun ášši meannudeamis mii gusto eaŋkilmearrádussii, de lea mearrádus liikká lágalaš go lea vuođđu navdit ahte meattáhus ii leat mearrideaddji láhkai váikkuhan mearrádusa sisdoalu.

§ 42. (mearrádusa čađaheam maŋideapmi).

Vuolitásahus, váidinásahus dahje eará bajit orgána sáhttá mearridit ahte mearrádus ii galgga ollašuhttot ovdal go váidináigi lea nohkan dahje váidda lea meannuduvvon. Go áššái gulli bealli dahje eará geas lea rievttálaš váidinberoštupmi áigu čuoččaldahttit ášši dahje lea čuoččaldahttán ášši vai duopmostuollu meannuda mearrádusa, de sáhttá orgána nugo namuhuvvon maŋidit ollašuhttima dassái go lea loahpalaš duopmu celkojuvvon. Seamma gusto jus bealli dahje eará geas lea rievttálaš váidinberoštupmi áigu dahje lea ovddidan ášši Stuorradikki hálddašanáittardeaddjái. Maŋidanávžžuhusat galget mearriduvvot nu jođánit go vejolaš. Muđui gustojit dat mat leat eará lágain mearriduvvon dan hárrái mo váidaga, áššečuoččaldahttima jna. maŋideapmi váikkuha.

Maŋideapmái sáhttá bidjat eavttuid. Maŋidanávžžuhusa biehttaleapmi galgá vuođustuvvot. Vuođustus galgá addojuvvot biehttalemiin oktanaga.

Rievdaduvvon lágain miessemánu 27. b. 1977 nr. 40, ođđajagimánu 12. b. 1995 nr. 4 (fámus cuoŋománu 1. b. 1995).

§ 43. (fápmuiboahtin).

Lága fápmuiboahtima áigemuddu mearriduvvo sierra lágas.