St.dieđ. nr. 43 (2008-2009)

Sámedikki 2008 doaimma birra

Sisdollui

3 Ráđđehusa bargu sámepolitihkalaš gažaldagaiguin ja Sámedikki jahkedieđáhusa čuovvoleapmi

3.1 Sámediggi

3.1.1 Bušeahttaprosedyrat gaskal Sámedikki ja ráđđehusa

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa kápihttala čuoggái 2.2.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta ovddidii 2008 čavčča Sámediggái ođđa gaskaboddosaš bušeahttaprosedyra árvalusa. Sámediggi lea čoahkkimin departemeanttain deattuhan ahte eai hálit ráđđádallamiid bušeahttaprosedyra árvalusa birra. árvalus lea Sámedikki mielas bearehaga gáidan evttohusas mii ovdanboahtá bargojoavku raportas Sámedikki formálalaš sajádat ja bušeahttaprosedyrat. Sámediggi lea departementii dieđihan ahte dárbbašit eanet áiggi árvvoštallat ovddiduvvon evttohusa ja ovddidit vejolaš molssaevttolaš bušeahttamodeallaid. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta vuordá dál Sámedikki árvvoštallama ja evttohusa.

2008 ja 2009 stáhtabušeahtaid oktavuođas lágiduvvojedje čoahkkimat gaskal Sámedikki, ruhtadanministara ja bargo- ja searvadahttinministara.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea 2009’s juolludan kr 500 000 Gáldui – álgoálbmot­vuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddažii sámi iešmearrideami prošektii ea.ea. kultuvrra, giela, oahpahusa, dutkama ja ekonomiija ektui.

Muđui čujuhuvvo St.dieđ. nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihka birra kap. 1.3 Norgga sámepolitihka álbmotrievttálaš rámmat.

3.1.2 Sámedikki rievttálaš sajádat

Ráđđehusa lea álggahan láhkabarggu man ulbmiliin lea árvalit láhkarievdadusaid mat lea dárbbašlačča jus dahje go Sámedikki galggašii sáhttit ásahit sierra riektesubjeaktan, ja muđui heivehit lága dálá dillái. Sámedikki rievttálaš sajádaga áigu ráđđehus meannudit go árvalus ovddiduvvo.

3.1.3 Dieđut makkár ráđđádallamat leat leamašan Sámedikkiin jagi 2008’s

Vuolábealde leat dieđut ráđđádallamiid birra čađahuvvon ráđđádallansoahpamuša vuođul gaskal stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki 2008’s gitta 2009 miessemánu 1.beaivvi rádjái. Gaskal departemeanta ja Sámedikki čađahuvvojit maiddai bistevaš ságastallančoahkkimat, ja ságastallamat ovttaskas áššiid birra.

Tabealla 3.1 

Departemeanta Fáddá áigodat
BSD Jahkebeallásaš ráđđádallamat gaskal Sámedikki ja bargo- ja searvadahttinministara 29.05 ja 16.12.2008
BSD Jahkebeallásaš ráđđádallančoahkkin sámi gažaldagaid bálddalastinlávdegottiin, vrd. ráđđádallansoahpamuša 16.09.2008
BSD Hálddašanođastus 07.10.2008
BSD Sámegiela doaibmaplána 31.03. ja 17.04 2009
MDD Gozihanortnet mánáidsuodjalusas 26.08.08
MDD Sámedikki dásseárvoplána Guov. 09
GRD Hálddašanođastus ja sirdimis mearrasuorggi doaimmaid fylkkasuohkaniidda 08.10.2008
GRD Ođastuvvon guolástuspolitihkalaš njuolggadusat 28.11.2008
GRD Čuovvoleames Finnmárkku Riddoguolástanlávdgotti árvalusa (NAČ 2008:5) – ii gárvvistuvvon 20.03.2009
GRD Gonagasreappá bivddu njuolggadusat 1.4.2009 – 31.3.2010 áigodahkii 24.03.2009
GRD Čuovvoleames Finnmárkku Riddoguolástanlávdgotti árvalusa (NAČ 2008:5) 03.04 ja 16.04.2009
DFD 2009 bušeahtta 22.08.2009
DFD DFD sámegiela doaibmaplána árvalus 31.03.2009
DFD DFD sámegiela doaibmaplána teaksta 17.04.2009
MD Finnmárkkukommišuvnna čoahkádus 12.02.2008
MD Iešguđetlágan fáttát St.dieđ. nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihkka: Sámi joatkkaskuvllat, diibmologu viiddideapmi ja váikkuhusat sámi ohppiide, ovdánahttimis ja buvttadeames sámi oahpponeavvuid 09.06.2008
MD Oahpahusláhka ja priváhtaskuvlaláhka, historjáfága lasáhusa oahppoplána 11.02.2009
MD Stuorradiggedieđáhus kvaliteahta birra mánáidgárddis 31.03.2009
MD Stuorradiggedieđáhus dutkanpolitihka birra 31.03.2009
MD Sámegiela doaibmaplána 17.04.2009
KGD Stuorradiggedieđáhus kvaliteahta birra mánáidgárddis
KGD Ođđa rávisolbmuid oahpahusláhka 24.04.2009
KGD Láhkaásahusa rievdadeapmi kulturdávviriid doalvumis ja viežžamis olgoriikkas 25.01.2008
EBD St.dieđ. nr. 32 (2007 – 2008) lávdečiŋaid duogábealde 12.03. – 05.05.2008
EBD Rievdadeames sámi áviissaid preassadoarjaga 21.05.2008
BD Norgga-ruoŧa boazoguohtunkonvenšuvdna 20.04.2009
BD Láhkaásahus Finnmárkkus ráfáiduhttimis soames guovlluid boazoguohtuma vuostá – ii gárvvistuvvon 25.04.2009
BD Láhka luonddu girjáivuođa birra 2008 njukč. – golg. rádjái
BD Skardsfjella – Hyllingsdalen suodjalanplána 2008 ođđaj. – cuoŋo rádjái
BD Lomsdal – Visten suodjalanplána 27.10.2008
BD Našunála mearraguovlluid suodjalanplána – ii gárvvistuvvon 20.06. ja 18.09.2008
BD 14 vuovdeguovlluid suodjaleapmi 19.06.2008
BD 8 vuovdeguovlluid suodjaleapmi 18.11.2008
BD 14 vuovdeguovlluid suodjaleapmi stáhtaeatnamiin 18.11.2008
BD Ođđa hálddašanortnet suodjaluvvon guovlluide njukčamánus – 30.04 2009
BD Reguleremis mearraluossabivddu 12.03. ja 29.04.2008
BD Reguleremis mearraluossabivddu 28.04. 2009
BD Mearraluossabivddu konsešuvdnaortnega fápmudus ja organiseren 25.09. ja 19.12.2008
EGD Minerálaláhka 11.04. ja 27.06. 2008
EGD Hálddašanođastus – Innovašuvdna Norga 07.10.2008
OED Davvi-Sáltu El-fápmodoaimmahat AL – Reguleremis Forsanvatn ja huksemis Forsanvatn El-fápmodoaimmahaga – Stájggo ja Hápmira suohkaniin Nordlánddas. 12.12.2008
OED Finnmárkkuopmodaga sajádat maŋŋil industriijakonsešuvdnalága 12.03.2009
OED Huksemis Goliat-guovllu olggobealde Hámmárfeasttas 2009 cuoŋománnu

3.2 Ođđa válgaortnet ja ráhkkaneapmi 2009 válgii

Dás čujuhat Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.4.

Ráđđehus evttohii rievdadusaid sámelága mearrádusaide Sámedikki válgaortnega birra Od.prp. nr. 43 (2007 – 2008). 2008 geassemánu 17.beaivvi Láhkadikki mearrádus rievdadusaid birra, de ođđa láhkaásahus Sámedikki válggaid birra mearriduvvui 2008 juovlamánu 19.beaivvi gonagaslaš resolušuvnna bakte. Válgabiirejuohku lea rievdaduvvon nu ahte ovddeš 13 biire ovttastahttojuvvojedje 7 biirii. Dáinna lágiin lea buoret oktavuohta Sámedikki áirrasjuogu ja ovddiduvvon jienaid gaskkas. Dássenáirrasortnet lea heaittihuvvon ja Sámedikkis leat fas 39 bistevaš áirasa. Guovddáš njuolggadusrievdadus lea go dál earuhat suohkaniid main leat unnit go dahje eanet go 30 čálihuvvon Sámedikki jienastuslohkui. Válljejeddjiin daid suohkaniin main leat vuolil 30 jienastuslogus lea dušše vejolaš ovdalgihtii jienastit sámediggeválggas. Mannán sámediggeválgga (2005) Sámedikki jienastuslohku dat mearrida guđe suohkaniin dušše galget vuostáiváldit sámediggeválgga ovddalgihtiijienaid, ja guđe suohkaniin galget sihke vuostáiváldit ovddalgihtiijienaid ja seammás lágidit jienasteami válgadikkis. Dát ođđa ordnet guoská eanas riikka suohkaniidda.

Bargamis rievdadusevttohusaiguin de leat deattuhan ahte válgaortnet ja válgamearrádusat leat seammaláganat sihke sámediggeválggain go stuoradiggeválggain.

Od.prp. nr. 37 (2008 – 2009) evttohusa vuođul lea válgaláhka ja suohkanláhka rievdaduvvon. Válgalága rievdadusat váikkuhit maiddái sámediggeválgga čađaheami. Dát guoská válgačađaheami áigemeriid muddema, mearrideames vejolašvuođa jienastit suoidnemánu 1.beaivvi rájes gitta dassážii go ovdalgihtii jienasteapmi álgá borgemánu 10.beaivvi ja njuolggadusat válgaáicama birra. Láhkaásahus Sámedikki válggaid birra lea rievdaduvvon dán ektui.

2009’s lea Sámedikki bušeahtta lassánan 2,9 milj. ruvnnuin 2009 sámediggeválgga čađahan bargguide. Gielda- ja guovlodepartemeanta lea juolludan 184 000 ruvnno Sámedikki Nuoraidpolitihkalaš Lávdegotti (SNPL) áŋggirdeapmái oažžumis nuoraid čálihit Sámedikki jienastuslohkui ja jienastit sámediggeválggas. Ulbmiljoavkun leat sámi nuorat. Čálliid Lágádus lea ožžon 336 000 ruvnno Avis i Skolen válgagihppagiid jorgaleames davvi-, julev- ja lullisámegielaide. Gihppagat leat heivehuvvon 3 ulbmiljoavkkuide; gaskadási, nuoraiddási ja joatkkaskuvlla nuoraide.

3.3 Dásseárvu ja vealahanvuostálastin

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.5.

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta mielas lea dehálaš ahte Sámediggi jagi 2008 mearridii 2009 – 2013 dásseárvvu doaibmaplána, ja ahte doaibmaplána maiddái guoskkaha seksuála beliid ja veahkaválddi lagas gaskavuođain. Olles vealahansuorgi lea maiddái hástalussan sámi servo­dahkii ja leage danin positiiva ahte Sámediggi lea ovttaiduhtán dásseárvvu ja vealahanvuostálastinbarggu iežas doaimmas.

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta leat geatnegahttojuvvon St.dieđ. nr. 28 (2007 – 2008) fállat fágalaš ja ekonomalaš doarjaga Sámediggái čuovvoleames dásseárvvu doaibmaplána. Dán oktavuođas lea Mánáid- ja dásseárvodepartemeantas leamašan buorre gulahallan Sámedikkiin.

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta lea addán FAFO’i bargu čállit raporta lesba ja homofiila sápmelaččaid birgenlági birra. Dát raporta šaddá gárvvistuvvot 2009 giđa. Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta ovddidii 2008 giđa doaibmaplána «Buoret eallindássi lesba, homofiilla, bifiila ja trans- olbmuide 2009 – 2012». Plána lea dál jorgaluvvomin sámegillii. Dan plána 10.kápihttal guoská sámi álbmogii, ja namuha guokte doaibmabijuid mat galget čađahuvvot doaibmaáigodagas.

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta ovddidii 2009 cuoŋománus ođđa doaibmaplána ovddideames dásseárvvu ja eastadeames čearddalaš vealaheami, ja mas leat máŋga doaibmabiju main ulbmiliin lea eastadeames sápmelaččaid vealaheami. Sámediggi áigu leat ovttasbargoguoibmi plána čuovvolanbarggus.

3.4 Sámi statistihkka

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.6.

Sámi statistihka fágalaš lađastallanjoavkku lea Bargo- ja searvadahttindepartemeanta ja Sámediggi ásahan stáhtalaš eiseválddiid ja Sáme­dikki gaskkas ráđđádallamiid bargovugiid vuođul. ásaheami ulbmiliin lea nannet diehtovuođu árvvoštallamis ja mearrideames ráđđádallamiid oktavuođas. Joavkku bargun lea jahkásaččat ovddidit raporta mii sisttisdoallá dieđuid ja lađastallá áigeguovdilis ovdánemiid sámi servodagas. Raporta geavahuvvo vuođđun ráđđádallamiin gaskal stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki. Joavkku vuosttaš raporttas «Sámi logut muitalit 1» (2008), golbma guovddáš fáttá čuvgejuvvojedje:

  • Gávdni sámi diehtovuođđu mii lea vuođđun ovdánahttimis buori sámi statistihka.

  • Olmmošlogu ovdáneapmi – guovddušteapmi ja stáđisvuohta sámi ássanguovlluin.

  • Sámi álbmoga oahpahusminsttar – rievdadusat das go vállje sámegiela vuosttaš- ja nubbin­giellan vuođđoskuvllas.

Lađastallanjoavku rávve suokkardallat vejolašvuođa ásahit sámi oktagasvuođustuvvon statistihka ja ahte dan oktavuođas árvvoštallá vejolašvuođa geavahit eará diehtogálduid, ovdamearkka dihte Sámedikki jienastuslogu, vrd. muđui kap. 2.1.3 Oktagasvuođustuvvon statistihkka St.dieđ. nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihkka.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu jahkásaččat rádjet ruđaid jahkásaš sámi statistihka girjji buvttadeapmái ja Fágalaš lađastallanjovkui.

3.5 Sámi ovttasbargu

Dáš čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.7.

Davviriikkalaš ovttasbargu sámi áššiid birra

Ministarat geat ovddasvástidit sámi áššiid Suomas, Ruoŧas ja Norggas ja guhtege riikka sámediggepresideanttat, ásahedje jagi 2000 bistevaš ovttasbarggu vai virolaččat sáhttet dieđihit, ráđđádallat ja gieđahallat sámi gažaldagaid main leat oktasaš beroštumit. Ovttasbarggu ulbmiliin lea nannet ja ovdánahttit sámi álbmoga giela, kultuvrra, ealáhusaid ja servodateallima. Ovttasbarggus lea eahpeformála, muhto lagas čanastat Davviriikkaid Ministtarráđđái.

Ráđđehus atná sámedikkiid parlamentáralaš ovttasbargoásahusa, Sámi parlamentáralaš ráđi, dehálaš ásahussan davviriikkalaš ovttasbarggus sámi áššiid birra ja dehálaš ja mearkkašahtti ásahussan riikkaidgaskasaš oktavuođain ja nannemis ovttasbarggu álgoálbmogiid gaskkas, ja gaskal álgoálbmogiid ja eará oasálaččaid.

Davviriikkaid sámekonvenšuvnna evttohus

Ráđđehusat ja sámedikkit leat soahpan joatkit proseassain ja bargamis davviriikkaid sámekonvenšuvnna evttohusain davviriikkaid ovttasbarggu Norgga 2009 ovdagotti oktavuođas. Sámeministariid ja sámediggepresideanttaid oktasaščoahkkimii 2009 čavčča gárvvistuvvo evttohus das movt vejolaš sámekonvenšuvnna šiehtadallamat sáhttet čađahuvvot. Konvenšuvdnaevttohus, man davviriikkaid ekspeartajoavku lea gárven riikkaidgaskasaš reaidduid vuođul mat geatnegahttet daid golmma riikkaid, atná vuođđun ahte sápmelaččat leat álgoálbmogat Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Ekspeartajoavku evttoha ahte davviriikkaid sámekonvenšuvnna ulbmiliin lea duođaštit ja nannet dakkár vuoigatvuođaid sápmelaččaide, vai sii sáhttet seailluhit ja ovdánahttit gielaset, kultuvrraset, ealáhusaideaset ja iežaset servodateallima ja ahte riikkaráját unnimus lági mielde sin eastadit.

3.6 Guovlopolitihkka

3.6.1 Ođđa dieđáhus bire- ja guovlopolitihka birra

Gielda- ja guovlodepartemeanta ovddidii 2009 giđa St.dieđ. nr. 25 (2008 – 2009) Báikkálaš ahtanuššanfápmu ja boahtteáiggedoaivva. Bire- ja guovlopolitihka birra. Ráđđehussii lea dehálaš addit miehta riikka olbmuide seamma vejolašvuođaid ássat doppe go ieža háliidit. Dieđáhus gávnnaha ahte ahtanuššanfápmu vuolgá vuođus. Eaktun olaheames geasuheaddji ja eallás báikkálaš servodagaid lea ahte suohkanat ja báikki olbmot aktiivvalaččat barget dan ovddas. Okta dieđáhusa mihttun lea viiddidit suohkaniid ja báikkálaš servodagaid doaibmanvejolašvuođaid vai báikkálaš ahtanuššanfámu sáhttá ávkkástallat. Politihka doaimmat ollu politihkalaš surggiin galget veahkkin dustemis hástalusaid iešguđege riikkaosiin. Doaimmat leat nugomat nannet suohkanekonomiija, eanet áŋgiruššat johtolatsuorggi, oahpahusa ja dutkama, dearvvašvuođabálvalusaid, suodjalanguovlluid hálddašanplánaid, guolá­steami, mearradoaluid ja eanandoalu.

Dieđáhusas almmuhuvvojit maiddái máŋga ođđa doaibmabiju:

  • Ođđa govdafierpmádatáigumuša mii dáhkida stuorit kapasiteahta miehta riikka

  • Prográmma mii nanne kapasiteahta ja gealbbu bargamis báikkálaš servodatovdánahttimiin suohkaniin

  • Ođđa ealáhusgárdeprográmma 2011 rájes

  • Bagadallanortnet nu ahte nuorra fitnodatálggaheaddjit sáhttet oažžut veahki ja doarjaga oahppan «luohttevašolbmos»

  • Ođđa našunála máhtolašvuođaprográmma mii dagaha lassáneaddji orrunmiela suohkaniin main olmmošlohku ii stuorrát rievdda

3.6.2 Sámepolitihkka suohkaniin

Dáš čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa kapihttalii 2.8.2.

Sápmelaččat leat unnitlogus eanas suohkaniin. Dát dagaha hástalusaid suohkaniidda politihkalaš eanetlogu mearrádusaid ektui go mearrádusat maiddái galget vuhtiiváldit sámi beroštumiid. Dát namuhuvvo earret eará St.dieđ. nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihka birra.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea álggahan ságastallamiid KS’ain ja Sámedikkiin suohkaniid barggu sámepolitihkalaš gažaldagaid birra. Ulbmil lea ea.ea. digaštallat makkár dárbbut ja hástalusat leat das go galgat oažžut lagat ovttasbarggu suohkaniid barggu ektui dán suorggis.

3.6.3 Hálddašanođastus

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.8.3.

Ráđđehusa mihttomearri lea ahte sámi váikkuhan ja mielmearridanfápmu ii geanohuvvo daid áššesurggiin mat sirdojuvvojit stáhtalaš dásis álbmotválljen guovlulaš dássái.

Od.prp. nr. 10 (2008 – 2009) Láhka hálddašanlágaid rievdademiid birra jna. (hálddašanođastusa čađaheapmi) namuha sámiid beroštumit mearrasuorggis, oahpahussuorggis ja Innovašuvdna Norggas, ja lassin vel ságaškuša almmolaš eiseválddiid oppalaš ráđđádallangeatnegasvuođa. Stuor­radiggi meannudii ášši 2008 juovlamánu 18.beaivvi.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta áigu árvvoštallat stáhtalaš, fylkkasuohkanlaš ja suohkanlaš eiseválddiid ráđđádallangeatnegasvuođa láhkamearrádusa bakte Sámi vuoigatvuođalávdegotti ođđa áššemeannudan ja ráđđádallan láhkaevttohusa oktavuođas.

Čuovvoleames ráđđádallamiid hálddašanođastusa birra de leat álggahuvvon ráđđádallamat gaskal Sámedikki ja Ealáhus- ja gávpedepartemeanta Innovašuvdna Norgii hábmemis ođđa njuolggadusaid. Čujuhat maiddái 3.16.1 Guolásteami čuoggái.

Muđui lea maiddái vuordámuš ahte fylkkasuohkanat fuolahit geatnasgasvuođaideaset sámiid beroštumiid ektui buot doaimmain mat sidjiide gullet.

3.7 Riikkaidgaskasaš politihkka

3.7.1 Ráđđehusa raporta ILO-konvenšuvnna nr. 169 álgoálbmogiid ja olmmoščearddaid birra

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa kapihttala 2.9.4.

Jagi 2008 Norga ovddidii njealját stáhtusraportta ILO-konvenšuvnna nr. 169 álgoálbmogiid ja olmmoščearddaid birra. Raporta sisttisdoallá čilgehusa ollu dilálašvuođaid birra mat váikkuhit sámepolitihka ovdáneapmái áigodaga 2003 gitta 2008 rádjái, nugomat šiehtadus prosedyraid birra ráđđádallamiidda gaskal stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki ja Finnmárkolága. Sámi vuoigatvuođalávdegotti čielggadeapmi guovlluin Tromssa rájes luksa ja Riddoguolástanlávdegotti evttohus lea maiddái namuhuvvon raporttas. Olles raporta lea gávdnamis ráđđehusa ruovttusiidduin. ILO-konvenšuvnna nr. 169 dárkilat sisdoalu ja viidodaga birra de čujuha St.dieđ. nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihkka.

3.7.2 Davviguovllut

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.9.1.

Ráđđehus ovddidii 2009 njukčamánus «Ođđa huksengeađggit davvin. Okta dain čieža bajitdási mihttomeriin lea suddjet álgoálbmogiid birgejumi, ealáhusaid, historjjá ja kultuvrra davviguovlluin. Boahtte lávki Ráđđehusa davveguovllustrategiijas». áŋgiruššamis ovddasguvlui áigu ráđđehus láhččet dili nu ahte álgoálbmogiin leat eavttut searvat proseassaide ja ávkkástallat daid vejolašvuođaid máid ovdáneapmi davvin mielddisbuktá. Doaimmaid gaskkas álgoálbmotguovlluin leat:

ásahit rádjerasttildeaddji gealboprográmma mii galgá duođaštit sámi árbedieđuid davviguovlluperspektiivvas, ovdánahttit digitála siskkáldas struktuvrra smávit álgoálbmot gielaid váráš , ásahit álgoálbmotprográmma kultuvrra vuođustuvvon ealáhusovdáneapmái, ovdánahttit ehtalaš njuolggadusaid máid iešguđet bealálaččat fertejit vuhtiiváldit ekonomalaš doaimmaid oktavuođas davviguovlluin ja duohtandahkamis sámi guorahallan- ja gealboguovddáža Guoládagas Ruoššas. Dán oktavuođas deattuhuvvo álgoálbmogiid ja eará álbmogiid kultuvrraid ja árbevieruid gaskkusteames riikkarájáid rástá, dákko bakte ásaheames Riddu Riđđu Guovddáža davviálbmogiidda ja kapasiteahta- ja gealbohuksema ásahusain mat barget sámi dutkamiin, oahpahusain ja máhtolaš-, ealáhus- ja kultuvrraovdánahttiimiin davviguovlluin. Viidáset gálgá álggahuvvot guorahallanbargu čielggadeames deháleamos hástalusaid máid sámi alit oahpahus ja dutkan vásihit davviguovllu perspektiivvas.

Olgoriikkadepartemeanta lea 2007 earret eará juolludan doarjaga Sámi Filbmafestiválii, Riddu Riđđu festiválii, Mearrasámi oahppolihttui ja Sámi ealáhusvuođustuvvon kulturprošektii Lujávrris Ruoššas. Olgoriikkadepartemeanta bušeahta bakte juolluduvvo doarjja álgoálbmogiidda searvamis Arktalaš Ráđđái, Barents-ráđđái jnv. Juolludeami ulbmiliin lea addit doarjaga álgoálbmotáirasiidda searvamis riikkaidgaskasaš ovttasbargui davviguovlluin.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea 2008 juolludan 800 000 ruvnno Sámeráđi iešguđet doaluide 19. Sámekonferánssa oktavuođas jagi 2008’s Roavvenjárggas Suomas. Sámekonferánsa čoahkkana juohke njealját jagi masa servet ovddasteaddjit sámi váldoorganisašuvnnain Suomas, Norggas, Ruoŧas ja Ruoššas. Departemeanta lea maiddái juolludan doarjaga birrajagi gaskkustanguovddáža davviguovllu álbmogiid dáidaga ja kultuvrra Riddu Riđđu bakte Gáivuonas. Juolludeapmi lea jotkojuvvon oasseprošeavtta «Ceavvi» bakte mii lea oassin Sámi allaskuvlla riikkaidgaskasaš EALáT dutkanprošeavttas. Go ovttaiduhttit árbedieđuid dieđalaš dieđuiguin iešguđege Arktalaš guovlluin, de prošeavttas geahčadit mot dálkkádatrievdadeamit váikkuhit bohccuid guohtuneatnamiidda.

Go Stuorradiggi meannudii 2008 – 2009 Boazodoallošiehtadusa de Stuoradiggi mieđaid šiehtadallanoasálaččaid árvalussii ahte boazoálbmogiid njealját Máilmmikongressii juolluduvvo 2 miljovnna ruvnno Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta bušeahta bakte 2008. Kongreassa lea dehálaš gaskavuođa doalahit gaskal boazodoalu ja dutkanbirrasiid, dehálaš deaivvadanbáikin boazodoalloálbmuide ja riikkaidgaskasaš fágabirrasiidda ja čájáhuslávdiin gos boazodoalloálbmogiid dáidda ja kultuvra čájehuvvo. Kongreassa lágiduvvui Guovdageainnus 2009 giđa. Boazodoalus ledje áirasat ja ovddasteaddjit 28 boazodoalloguovlluin oppa sirkumpolára guovllus 9 našunálastáhtain (Ruoššas, Mongolias, Kinas, Canadas, Ruonáeatnamis, Alaskas, Suomas, Ruoŧas ja Norggas).

Ráđđehus lea jahkásaččat rádjen 0,5 milj. ruvnno 3-jagi prošektii «Skoaltasámi kultuvra rájáid rastá». Nuortasámi dávvirvuorkkás lea prošeaktaovddasvástádus. Prošeakta ovddasta rádjerasttildeaddji ovttasbarggu skoaltasámi birrasiid ja ásahusaid gaskkas Norggas, Suomas ja Ruoššas ja mihttomearrin lea nannet nuortasámi/skoaltasámi giela ja kultuvrra.

Olgoriikkadepartemeanta ja Sámediggi leaba ságaškuššan soahpamuša lihtodeames rámmadoarjaga birra Sámedikki riikkaidgaskasaš barggu várás.

3.7.3 Arktalaš ovttasbargu

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.9.2.

Ovddasteaddjit Sámedikkis leat maiddái 2008 bovdejuvvon ja eaktodáhtolaččat searvan bargojoavkočoahkkimiidda ja eará čoahkkimiidda Arktalaš Ráđi oktavuođas. Leat leamašan ráddjejuvvon ruđat sámi ovddasteapmái daid čoahkkimiid oktavuođas masa leat háliidan searvat.

3.8 Areála- ja biraspolitihkka

3.8.1 Luonddušláddjivuođaláhka

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.10.2.

Luonddušláddjivuođalága evttohus ovddiduvvui 2009 cuoŋománus (Od.prp. nr. 52 (2008 – 2009) Láhka hálddašeames luonddu šláddjivuođa (luonddušláddjivuođaláhka)). Dát ođđa láhka boahtá evttohusa mielde dálá luonddusuodjalanlága sadjái ja oasi fuođđolága ja luossa- ja sáivabivdolága sadjái, muhto fátmmasta mealgat viidát go dat lágat dahket. Láhkaevttohus sisttisdoallá maiddái luonddušlájaid, nálit ja prinsihpaid hálddašanulbmiliid movt luonddu šláddjivuođa ávkkástallat nanaguoddevaččat, njuolggadusaid vieris organismmaid birra, dihto luonddušlájaid birra, genehtalaš ávdnasiid juvssahahttivuohta ja giehtaguššama ja ráŋggášteami birra.

Evttohus vuođustuvvo luondduárvvuide, muhto nu ahte olbmuid dárbbuid sáhttá duhtadit ja servodatlaš beroštumiid vuhtiiváldit. Dás deattuhuvvo dattetge ahte luondu ieš bidjá meriid maid mii eat sáhtte hilgut nu ahte alccamet dahje boahttevaš buolvvaide ii čuoza, vrd. Vuođđolága § 110 b. Láhka áimmahuššá nanaguoddevaš geavaheami ja luonddu girjáivuođa suodjaleami, seammás go dat fátmmasta guoskevaš vuoigatvuođalaččaid ja báikkálaš servodagaid áibbas eará ládje go ovdal.

Hálddašeames luonddu mearkkaša hálddašeames eallima ja eallinvugiid vuođu. Sápmelaččat dán vásihit hui garrasit danin go luondu lea árbevirolaš ealáhusdoaimma vuođđun nugomat meahcásteapmi, boazodoallu, guolásteapmi ja eanandoallu. Luondu lea maiddái eallinguovllu dehálaš vuođđun, ja vuođđun vássánáiggi vásiheames, máhtolašvuhtii ja eallinvuohkái .

Ođđa luonddušláddjivuođalágas ja dan geavaheamis lea stuorra váikkuhus dasa movt sámi beroštumit ja vuoigatvuođat vuhtiiváldojuvvojit Norggas. Vuođđolága § 110 a ja riikkaidgaskasaš soahpamušat geatnegahttet earenoamážiid stáhtalaš eiseválddiid earenoamážit meannudit ja árvvoštallat sámi kultuvrra, ealáhusdoaimma ja servodateallima hálddašeames nanaguoddevaš geavaheami ja suodjaleames luonddu. Sámi beroštumit berrejit danin boahtit oidnosii dán lága mearridanproseassain, ja árvvoštallamis deattuhit sámi beroštumit nanaguoddevaš geavaheapmi oktavuođas nu ahte beroštumit seailluhuvvojit, eaige áitojuvvo.

Ráđđádallanprosedyrat gaskal stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki, mearriduvvon 2005 Gonagaslaš. res. bakte suoidnemánu 1.beaivvi, gustojit áššiin mat njuolga sáhttet váikkuhit sámi beroštumiid. Luonddušláddjivuođaláhka gullá čielgasit daid áššiide mas galget čađahuvvot ráđđádallamat. Departemeanta lea čađahan ráđđádallamiid Sámedikkiin láhkaevttohusa čuolbmabeliid ja fáttáid birra mat gusket sámi beroštumiide. Ovttasbargu gaskal Sámedikki ja departemeanta lea doaibman guhkit áiggi juo ja lea leamašan viiddis. Proseassa lea leamašan čorgat ja lea sisttisdoallan konkrehta ja positiiva digaštallamiid juohke ovttaskas evttohusa birra. Departemeantta bealis leat lasihan, rievdadan ja dárkilastan láhka- ja proposišuvdnateavsttas miehtandihti Sámedikki posišuvnnaid.

2008 golggotmánu 29.beaivvi ráđđádallančoahkkima beavdegirjjis ovdanboahtá ahte Sámediggeráđđi ollislaš ja oppalaš árvvoštallama vuođul evttoha Sámedikki dievasčoahkkima dohkkehit ođđa luonddušláddjivuođalága. Sámedikki gieđahalai láhkaevttohusa 2008 skábmamánu dievasčoahkkimis ja guorrasii ollásit Sámediggeráđi árvalussii áššis.

3.8.2 Ođđa minerálaláhka

Ealáhus- ja gávpedepartemeantta EGD ovddidii od.prp. nr. 43 (2008 – 2009) Láhka háhkamis ja bohkamis minerálavalljodagaid (minerálaláhka) Stuorradiggái 2009 njukčamánu 20.beaivvi. Bargu ráhkadeames ođđa ja ođđaáigahaš minerálalága Norggas álggahuvvui juo 1993. Norggas leat ollu eará minerálavalljodagat go dušše olju, ja minerálaealáhus 5 000 bargiinis ja gávpejorru 10 miljárdda ovddas dárbbaša áigeheivvolaš, einnostuvvi ja buori rámmaeavttuid. Seammás lea dehálaš dáhkidit ahte ealáhus doaimmaha doaimmas servodatlaš dohkálaš rámmaid siskkobealde, earenoamážiid danin go minerálaid bohkan sáhttá mielddisbuktit stuora luondduduohtademiid ii-ođasmuvvi valljodagain. Lea maiddái dehálaš ahte lágain sáhttá áŋgiruššat guovlluid iežaset valljodagaid, báikkálaš árvoháhkama ja bargosajiid ja vuhtiiváldimis sámiid beroštumiid.

Oktasaš lága olis oažžut álkit njuolggadusaid mat gusket buohkaide minerálasuorggis. Otne ii leat go oassi dán suorggis mii lea regulerejuvvon, mii ii leat nu vuogas. Láhka nanne servodatbearráigeahče dakko bakte ahte dat ásaha čielga geatnegasvuođaid doibmii, dáhkida ekonomalaš vuođu váfistit ja čorget ja nanne ja viiddida eiseválddiid goziheami nu ahte fátmmasta olles suorggi, ja lea mearriduvvon gealbogáibádus man buohkat geat doaimmahit minerálabohkama galget ollášuhttit. Sámiid beroštumit mineráladoaimma oktavuođas nannejuvvo dálá njuolggadusaid ektui.

Sámiid beroštumiid ja ráđđádallamat

Otná ektui de álgoálbmotberoštumit nannejuvvojit ođđa lágain. Lágas mearriduvvo ahte mineráladoaimmaid oktavuođas galgá vuhtiiváldit sámi kultuvrra luondduvuođu. Finnmárkkus mearriduvvojit ođđa njuolggadusat dieđiheami birra ja guhkit áigemearit sidjiide geat bohccuiguin barget. Seammás viiddiduvvo geatnegasvuohta kártet sámiid beroštumiid ovdal go ohcagoahtá minerálaid. Ođđa áššemeannudannjuolggadusat dáhkidit ahte sámiid beroštumit galget deattuhuvvot go meannudit bággolonistan ja doaibmalobi ohcamušaid. Vástideaddjin dán de doaibmi áššemeannudannjuolggadusat go meannudit ohcan- ja bohkanlobiid jotkojuvvojit báktelágas.

Guovlluid váste olggobealde Finnmárkku leat ođđa lágas njuolggadusat mat vuhtiiváldet sámi eananeaiggádiid dahje sámi geavahanjoavkkuid, nugomat boazodoalu. Ohcamiid ja guorahallamiid dieđihit eananeaiggádiidda ja geavaheddjiide, ja gáibiduvvo mieđáhus jus čađahuvvojit meassamat eatnamiin mas sáhttá stuora vahát.

Departemeanta lea ráđđádallan Sámedikkiin ođđa minerálalága evttohusa birra. 2005 miessemánus sohpe stáhtalaš eiseválddiid ja Sáme­dikki gaskas ráđđádallan prosedyraid. Leat lágiduv­von vihtta ráđđádallančoahkkima 2007 ođđajagimánu rájes gitta 2008 geassemánu rádjái.

Ráđđádallamat galget čađahuvvot rehálašvuođain ja dainna áigumušain ahte olahit ovttaoaivilvuođa. Dađistaga ráđđádallamiin leat goappaš ráđđádallanbealit ovddidan árvalusaid ovttaoaivilvuođa geahččalan olaheames. Láhkaevttohusa ollislašvuođa hárrái ii leat leamašan vejolašvuohta olahit ovttaoaivilvuođa. Soabatmeahttunvuohta lea vuosttažettiin leamašan álgoálbmotbuhtadasa hárrái mineráladoaimmas ja das ahte galget go mearriduvvot sierra njuolggadusat sámiid vuoigatvuođaid vuhtiiváldimis olggobealde Finnmárkku dál, vai Sámi Vuoigatvuođalávdegotti II čuovvoleami oktavuođas. Vejolaš rievdadusat minerálalágas čađahuvvojit farggamusat maŋŋil go Sámi vuoigatvuođalávdegotti II evttohusat mearriduvvojit.

Sámediggi ja departemeanta leat dađistaga miehtan mearrádusaide lága álgokapihttalis sámiid beroštumiid minerálalága oktavuođas, ahte Sámediggái ii mieđihuvvo miehtariekti mineráladoaimmaid oktavuođas, ja ahte oktasaš vuoigatvuođat namuhuvvojit ovdabarggus láhkamuddema haga. Lea maiddái evttohuvvon ráđđádallangeatnegasvuohta Finnmárkkus dain ulbmiliin ahte olahit ovttaoaivilvuođa láhkaevttohusa birra. Dáid oainnut eai loktejuvvon ráđđádallamiid loahpadettiin.

Departemeanta aiddostahttá ahte ii leat riekta ahte ráđđehus ovdal go ráđđádallamat álge lea čilgen oainnuset dasa movt sámiid vuoigatvuođat ja beroštumit galge meannuduvvot dán lágas. Leat leamašan duohta ráđđádallamat ja maiddái meannudeamit ráđđehusas ráđđádallamiid oktavuođas. Oainnut oktan fágalaš ákkastallamiiguin leat čielgasit gaskkustuvvon, maiddai daid čuoggáin main lea leamašan soabatmeahttunvuohta.

Sámedikki dievasčoahkkin ii dohkkehan láhkaevttohusa. Dievasčoahkkima mearrádusas daddjo maiddái ahte Sámediggi iige sáhte dohkkehit daid doaimmaid máid láhkaevttohusain geahččalit muddet. Sámediggi bivdá dievasčoahkkima mearrádusain ođđasit álggahit ráđđádallat, ja ahte ráđđehus ovttasráđiid Sámedikkiin geahččala gávdnat sohppojuvvot čovdosiid. Departemeanta oaivvilda ahte ii leat vuođđun ođđasit ráđđádallagoahtit ja čujuha dasa ahte ráđđádallamat loahpahuvvojedje danin go vuordimis ii lean vejolaš olahit ovttaoaivilvuođas gaskal ráđđehusa ja Sámedikki.

Departemeanta lea maiddái ráđđádallan Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin (NBR). NBR mielas lea dehálaš ahte láhka láhče árra gulahallama gaskal boazoeaiggádiid ja minerálaohcciid ja -guorahallit nu árrat go vejolaš. NBR árvalusaid vuođul rievdaduvvui láhkaevttohus. NBR háliida ođđa minerálalága dál, muhto háliida mielde sámiid beroštumiid regulerema guovlluin olggobealde Finnmárkku. Earrát dán čuoggá láhkaevttohusas lea NBR ja departemeanta gaskkas ovttaoaivilvuohta.

3.8.3 Boraspirehálddašeapmi

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.10.8.

Birasgáhttendepartemeanta čujuha guovlulaš boraspirenammagottiid nammadeapmái,

Ráddjemis gávcci hálddašanavádagaid ja álggaheames našunála ja guovlulaš boraspire hivvodatloguid mat mearriduvvojedje boraspiresoabahusain jagi 2004, vrd, evttoh. S. nr. 174 (2003 – 2004), ja ovdanboahtá 2005 njukčamánu 18.beaivvi láhkaásahusa nr. 242 boraspiriid hálddašeapmi (boraspireláhkaásahus) §§ 3, 4 ja 5. Guovlulaš boraspirenammagottiid nammadeami oktavuođas leat dábálaš politihkalaš prinsihpat deattuhuvvon dainna áigumušain ahte nammagottis galggai leat buorre ja ovddasteaddji čoahkádus, dákkár ásahusaid dábálaš ja formálalaš gáibádusaid mielde. Boraspireláhkaásahusa § 5 čuožžu juohke ovttaskas námmegotti ovddasteami birra.

Sámedikki ovddasta ovtta dain viđa áirasiin daid guovlluin gos lea sámi boazodoallu. Boraspireláhkaásahusa mearkkašumis §5 čuožžu ahte:

«Sámediggi sáhttá spiehkastagain válljet miellahtuid boraspire nammagoddái várrelahtuid gaskkas jus Sámedikki bistevaš lahtut eai ollášuhte goappás sohkabeali gáibádusaid dahje guovlulaš gullevašvuođa.»

Sámediggi oaivvilda ahte boraspireláhkaásahus ii doarvái bures vuhtiiváldde sámiid beroštumiid. Birasgáhttendepartemeanttas lea oktavuohta Sámedikkiin dán birra.

Birasgáhttendepartemeantta oaivvilda ahte lea dehálaš ahte leat buoremus lági mielde dieđut boraspirehivvodagaid birra, dákko bakte jahkásaš čivgamat iešguđet šlájain, vrd. Stuorradikki boraspiriid lohkomearri. Buorre vákšunvuogis masa olbmot luhttet ja mii maiddái mearkkaša báikkálaš oasálastima lea maiddái riidoeastadeaddji váikkuhus. Birasgáhttendepartemeanta oaidnu lea ahte našunála boraspiriid vákšunprográmmas lea hui alla kvaliteahta, ja prográmma oažžu riikkaidgaskasaš rámi. Boraspiriid máddodatvákšun lea garrasit vuoruhuvvon, ja bargu lea maŋimus jagiid sakka nannejuvvon. 2009 stáhtabušeahtas lea juolluduvvon 15,7 miljovdna dán bargui, mii lea 6 miljovnna lassáneapmi ovddit jagiid ektui.

Boraspiriide vaháguvvon bohccuid ovddas oažžu buhtadasa ollásit jahkásaš mearriduvvon meriid mielde.

Lassin ealli árvui buhtadas maiddái gokčá liigebuktagiid. Lassin dása juolluduvvo maiddái buhtadas čuovvugoluid ovddas čadnojuvvon juohke ealli nammii, meroštallojuvvon árvvus máid manaha boahttevaš jagiid buvttadeamis go massá rávis áldduid ja sahkkoáldduid. Buhtadas sáhttá maiddái juolluduvvot buhtadas duođaštuvvon goluide, váivvádusaid ja čuovvuvahágiid ovddas. Buhtadasláhkaásahusa mielde sáhttá máksojuvvot buhtadas daid oktavuođain go lea duođaštan boraspirevahága, ja dain oktavuođain go lea jáhkehahtti ahte boraspire dat lea vaháguvvama sivvan.

Birasgáhttendepartemeantta oaivvilda nu go Sámediggi ge ahte lea dehálaš bargat geahpidit boraspire vahátloguid. Juolludeamit eastadan ja riidováidudan doaimmaide lea danin garrasit lassanan maŋimus jagiid, ja 2009 lea ráddjejuvvon 80,5 miljovdna ruvdno dákkár doaimmaide. Boraspiresoabahusa rámmaid siskkobealde dattetge ii leat áigeguovdil rievdadit iešguđet šlájaid máddodatloguin.

3.8.4 Čázádat ja energiijaáššit, bieggafápmu

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.10.9.

Norgga čázádat- ja energiijadirektoráhtta (NVE) ja Sámediggi vuolláičálle 2009 njukčamánu 31. beaivvi ovttasbargošiehtadusa ráđđádallamiid birra konsešuvdnaáššiid oktavuođas sámi guovlluin. Sámi guovlluin leat sullii 260 konsešuvdnaášši gárvvistuvvon meannudeapmái, ja šiehtadusain lea áigumuš dáhkidit ahte ráđđádallamat čađahuvvojit buori vuogi mielde.

NVE ráđđádallangeatnegasvuohta Sáme­dikkiin lea regulerejuvvon stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskkasráđđádallamiid prosedyrašiehtadusain, mearriduvvon Gonagaslaš res. 2005 suoidnemánu 1. beaivvi. Ovttasbargošiehtadus gaskal NVE ja Sámedikki mearridit lagabui movt ráđđádallamat gaskal NVE konsešuvdnaeiseváldin ja Sámedikki geavatlaččat galget čađahuvvot, nu ahte NVE sáhttá ollášuhttit ráđđádallangeatnegasvuođa Sámedikki ektui.

Sámediggi sáhttá gáibidit ráđđádallamiid ovtta doaimma birra, jus dat doaibma njuolga sáhttá váikkuhit sámiid beroštumiide. Soahpamušas gaskal NVE ja Sámedikki lea mearriduvvon ahte NVE galgá álot čielggadit dáhttu go Sámediggi ráđđádallamiid čuovvovaš doaimma birra, dainna eavttuin ahte dat lea stuorit go dat máid 2005 cuoŋománu 1.beaivvi váikkuhusguorahallama láhkaásahusas leat mearridan 1:

  • Bieggafápmorusttet

  • Rusttetkonsešuvdna el-fápmojohtasat ja eatnan- ja mearrajohtasat

  • Dollafápmorusttet ja eará boaldinásahusat

  • Čáhcefápmorusttet

  • Buođut ja eará rusttegat buođđuma várás dahje bistevaš čáhcevuorkká

  • Rusttet mii čohkke dahje goansta golggus čohkkemis bodnečázi

  • Rusttet čáhcevalljodagaid sirdimis njuoskkadatguovlluid gaskkas

3.9 Kulturmuitosuodjalus

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.11.

Birasgáhttendepartemeantta čujuha dasa ahte kulturmuitolága láhkaásahusa fágalaš ja geográfalaš ovddasvástádusjuogu mielde lea Sámedikki hálddašanguovlu olles riikka, čadnojuvvon sámi kulturmuittuide. Sámedikkis ii leat geográfalaš ovddasvástádus viissis fylkkaid loguid ektui nu movt namuhuvvo 11.kápihttalis Muđui vuordit bistevaš ortnega loahpalaš evttohusa sámi kulturmuittuid hálddašeames dassážiigo Sámi Vuoigatvuođalávdegotti evttohus lea meannuduvvon.

Birasgáhttendepartemeantta atná ahte Njávdán lea dehálaš sámi kulturbiras ja leage maiddái duogážiin dasa ahte Njávdán kulturbiras ráfáidahttojuvvui kulturmuitolága § 20 mielde jagi 2000’s.

Departemeanta mielas lea positiivan ahte bargojuvvo oažžumis sadjái Skoaltagávpoga hálddašanplána ja sávvá ahte barggu birra ráhkaduvvo raporta. Go lea sáhka huksemis Ceavccageađggi/Mortensnes de gažaldat ahte oažžut guovllu čálihuvvot UNESCO gaskaboddosaš máilmmiárbelistui váldui ovdan čoahkkimis gaskal sámediggepresideanta Olli ja stáhtaráđi Solheim guovvamánu 2.beaivvi 2009. Sámedikki oaidnu dasa máid eará davviriikkat oaivvildit go sii leat evttohan Ceavccageađggi/Mortensnes lea Sámediggi váldán ovdan Riika-antikvárain. Lea vuosttažettiin Riikkaantikvára guhte leat Sáme­dikki oktavuohta dáinna áššiin viidáset bargamis.

2009 juolludusreivves Riikkaantikvárii lea son ožžon válddi čielggadit eavttuid sámi visttiide mat gullet kulturmuitolága mearrádusaid vuollái. Sámediggi šaddá leat mielde dán barggus.

3.10 Kultuvra

3.10.1 Sámi kultuvra

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.12.1.

2002 rájes moanaid kulturásahusaid ja –doaimmaid hálddašanovddasvástádus sirdojuvvon Sámediggái. Sámediggi dat hálddaša rámmajuolludeami kulturulbmiliidda stáhtabušeahta kápihttala 320 dábálaš kulturulbmiliid, poasta 53 Sámi kulturulbmiliidda. Lea Sámedikki ovddasvástádus vuoruhit dán rámma siskkobealde, ja fuolahit ahte ruđat geavahuvvojit nu ahte buoremusat nannejit ja vuhtiiváldet sámi kultuvrra. Juolludeapmi galgá gokčat čuovvovaš ulbmiliid: sámi musihkkafestiválat, sámi dáiddastipeanda ja stipeandalávdegottebuhtadasat, čájáhusbuhtadas sámi dáiddaásahusaide, Beaivváš Sámi Teáhterii, báikenammanevvohahkii ja sámi giellalága čuovvoleapmái, sámi sierrabibliotehka (2008 rájes: Sámedikki bibliotehka), johtti bibliotehkabálvalus ja sámi dávvirvuorkkáide.

Juolludeapmi sámi kulturulbmiliidda kap. 320, poasta 53 bakte lea 2009 lagabui 62 milj. ruvnno, mii lea 8,5 milj. ruvnno lassáneapmi mannán jagi ektui. Oktiibuot lea juolludeapmi dán poastta bakte dálá ráđđehusain lassanan oktiibuot 29,4 milj. ruvnnuin. Juolludeami ulbmilin lea buoridit Sámedikki vejolašvuođa doaimmahit aktiivvalaš kulturpolitihka, mii lea Soria Moria-julggaštusa ja Kulturnannema áigumušaid mielde. Ráđđehus lea mearkkašan ahte Sámediggi lea dieđihan sierranas dárbbuid dávvirvuorkká suorggis.

3.10.2 Sámi lávdedáidda

Nu movt čállojuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa kap. 2.12.1 de leat 2008 leamašan ráđđádallamat gaskal GKD ja Sámedikki doaibmabijuid birra mat almmuhuvvojit St.dieđ. nr. 32 (2007 – 2008) Lávddi duogábealde, lávdedáidaga birra Norggas.Stuorradiggi meannudii dieđáhusa 2009 guovvamánu 26.beaivvi, ja guorrasii evttohuvvon doaibmabijuide mat guske sámi lávdedáidagii.

3.10.3 Sámi festiválat – Riddu Riđđu Festivála

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.12.2.

Ráđđehus evttohii Riddu Riđđu guovddášfestiválan, St.prp. nr. 1 (2008 – 2009) ja Bušeahta evttoh. S. nr. 2 (2008 – 2009). Stuorradiggi guorrasii dása 2008 juovlamánu 15.beaivvi.

3.10.4 Kulturvisttit

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.12.4.

Sámediggi čujuha 2008 jahkedieđáhusastis St.dieđáhussii. nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihkka go lea sáhka viessoláigoruhtadeami ođđa sámi kulturvisttiin, ja ahte Sámediggi lea positiiva dákkár čovdosii. Dieđáhusas ráđđehus evttoha oaivenjuolggadussan ahte viessoláigoortnet berre geavahuvvot go stáhta lea ruhtadan ođđa kulturvisttiid máid Sámediggi lea vuoruhan, ja ahte Sámediggi ollásit oažžu ovddasvástádusa vuoruhit áigeguovdilis huksenprošeavttaid gaskkas. Kultur- ja girkodepartemeanta áigu bovdet Sámedikki ráđđádallamiidda ovdal go viessoláigoortnet vejolaččat álggahuvvo.

Kultur- ja girkodepartemeanta juolluda stáhtabušeahtta kap. 320 Dábálaš kulturulbmilat, Našunála kulturvisttit poasta 73 bakte doarjaga visttiide ja lanjaide ásahusaide ja doaimmaide main lea našunála doaibman, riikkaviidosaš doaibma dahje dehálaš riikkaoassedoaibman. 2008 juolluduvvui 9,7 milj. ruvdno Nuortasámi dávvirvuorkká huksemii Njávdámis; visti lei gárvvis 2008 juovlamánus, ja dagakeahttá lea ain huksemis čájáhusaid ja sajálduhttit reaidduid. Dávvirvuorkká doaibma ruhtaduvvo doarjagiin stáhtabušeahta bakte kap. 320, poasta 53 Sámi kulturulbmilat, man Sámediggi hálddaša, ja doarjagiin maid Mátta-Várjjat suohkan juolluda. Jagi 2008 lea juolluduvvon 3 milj. ruvdno ája Sámi Guovddážii prošekteremii.

Saemien Sijtes lea lullisámi kultuvrra dávvir­vuorkkálaš ovddasvástádus. Dan oktavuođas dárbbaša ásahus stuoridit lanjaid ea.ea. ođđa bistevaš čájáhuslanja. Lassin dasa plánejuvvojit kantuvrrat mat sáhttet láigohuvvot eará sámi ásahusaide. Prošeavtta ruhtada Davvi-Trøndelaga fylkkasuohkan ja Snåase suohkan (infrastruktuvra) ja velá juolludeamit stáhta huksendoaimmahaga bušeahta bakte. ásahusat mat galget ođđa vistái láigoheaddjin mákset viessoláiggu, mii áiggi mielde gokčá Stáhta huksendoaimmahaga goluid prošeavtta olis. Kultur- ja girkodepartemeanta lea gohččon Stáhta huksendoaimmahaga gárvet ovdaprošeavtta oktan gollorámmain, ruhtadanplánain ja ovddosmannanplánain oktiibuot 1 449 njealjehasmehter latnjadárbbu vuođul, mii fátmmasta Saemien Sijte doaimmaid masa Kultur- ja girkodepartemeanta sáhttá juolludit viessoláigobuhtadasa. Vrd. muđui nu movt ovdanboahtá St.dieđ. nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihka, kap. 14.6.1.

3.10.5 Mediat

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.12.10.

Kultur- ja girkodepartemeantas eai leat mearkkašumit Sámedikki mediasuorggi máinnašeapmái. Sámi áviissain lea sámi servodagas áktánas sajádat demokráhtalaš digaštallama ja giellaovdáneami reaidun. 2007 sámegielat áviissat Min áigi ja áššu šadde oktan áviisan go áigumuššan lei ásahit beaivválaš sámegielat áviissa. Dat ođđa áviisa ávvir almmuhuvvui vuosttaš geardde 2008 guovvamánus ja borgemánu rájes almmuhuvvui áviisa viđa geardde váhkui. Dárogielat sámi áviisa Ságat lea maid lasihan almmuhemiid viđa geardái váhkui.

Ráđđehus deattuha ahte sámi beaiveáviissain lea mealgat buoret doaibma diehtojuohkingáldun ja digaštallama gáldun sámi servodagas go dain áviissain mat eai almmuhuvvo juohke beaivve. Preassadoarjja sámi aviissaide, mii juhkkojuvvo kap. 335 poasta 75 Kultur- ja girkodepartemeanta bušeahta bakte, lasihuvvui danin 5 milj. ruvnnuin 2008 ja velá 3 milj. ruvnnuin 2009 láhčimis vejolašvuođa ásahit beaivválaš áviissaid.

Bušeahttalassáneami ja ovttastahttimis Min áiggi ja ášu oktan áviisan rievdaduvvui sámi áviissain preassadoarjaga láhkaásahus 2008. Rievdadeapmi mearkkašii earret eará ahte stuorit oassi doarjagis juhkkojuvvo nu gohčoduvvon «rievdi doarjjan» mii dušše juhkkojuvvo sámegielat áviissaide. Dasa lassin doarjja buvttadeames julevsámegielat áviisasiidduid dárogielat áviissain viiddiduvvui nu ahte maiddái fátmmasta lullisámegiela.

Ráđđádallamiid vuođul Sámedikkiin láhkaásahusa rievdadeami oktavuođas lea departemeanta álggahan guorahallama das movt doarjjaortnet vel eanet sáhttá movttiidahttit buot sámegiela čállingielaid geavahit. Dán oktavuođas áigu departemeanta maiddái árvvoštallat dárbbu ásahit doarjjaortnega sámegielat áviisafálaldaga álggaheapmái.

Evttoh. S. nr. 191 (2008 – 2009) Sámepolitihkka, das čuožžu ahte «Lávdegotti eanetlohku, buohkat earret Ovddádusbellodaga miellahtut, čujuhit Mánáidáittardeaddji raportii «Sámi mánáid ja nuoraid searvanvuoigatvuohta» mas ovdanboahtá ahte nuoraidgirjjálašvuohta, TV-prográmmat ja aviissat heivehuvvon sámi nuoraide, ja sámi bláđit ja áigečállagat mat mánáide ja nuoraide leat miellagiddevačča measta olát váilot. Eanetlohku guorrasa dasa ahte mánáidperspektiiva berre buorebut ja čielgaseappot oidnosii boahtit go gieđahallá valljivuođa báhkkodankanálain buot joavkkuide servodagas.»

NRK-plakáhta, mii mearrida NRK prográmmadoaimma bajitdási rámmaid, mearrida ea.ea. ahte:

«NRK galgá fuolahit mánáide sátnefriddjavuođa ja dieđuid, ja eastadit mánáid vahátlaš sisdoalu vuostá. NRK galgá beaivválaččat sáddet dárogielat prográmmaid vuolil 12 jahkásaš mánáide, dássedis dárogielat prográmmaid nuoraide, ja dássedis prográmmat mánáide ja nuoraide sámegillii».

NRK lea álggahan TV-sáddagiid sámi nuoraide, man gohčodit Izu. NRK Sámi Radio sáddii 5 prográmma 2008’s, ja pláne 10 ođđa prográmmaid 2009’s. Nuoraidprográmmat sáddejuvvojit NRK3’s ja bistet 20 minuhta. Izu lea sámi nuoraidkonseapta mas juo leat radiosáddagat ja sierra neahttasiidu.

Mediabearráigeahčču goziha NRK prográmmadoaimma jahkásaš oktasašsáddehatraporttaid bakte. Raporttat ovddiduvvojit departementii ja meannuduvvojit virolaččat NRK váldočoahkkimis.

Mediabearráigeahču loahppacealkka 2007 oktasašsáddehatraportta vuođul lea ahte NRK ollášuhttá gáibádusa sáddemis sámegielat prográmmaid mánáide TV’as ja nuoraide radios, muhto ii ollášuhte sáddemis mánáide radios ja nuoraide TV’as.

3.10.6 Dávvirvuorkkát

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.12.7.

Nuortasámi Dávvirvuorká Njávdámis lei gárvvis 2008 juovlamánus ja sáhttá dál váldot atnui, vrd. čuoggá 3.10.4. Bargu čájáhusaiguin lea álggahuvvon ja dávvirvuorká rahppo gehččiid várás go čájáhusat leat sajis.

Sámediggi mearridii 2009 ođđajagimánus čohkket sámi dávvirvuorkkáid Deanus ja Várjjagis ođđa vuođđudussii Deanu ja Várjjat museasiida. Dán vuođđudusas galgá leat ovddasvástádus Nuortasámi musea ektui, dákko bakte eaiggáduššat, hálddašit, jođihit ja divodeames museavisti mii lea huksejuvvon Mátta-Várjjat gielddas. Ráđđehus lea ođastuvvon našunálabušeahtas (St.prp. nr. 67 (2008 – 2009)) evttohan ahte museavistti oamastanriekti nuvttá sirdojuvvo eret Stáhta huksendoaimmahagas ja vuođđudussii.

3.11 Sámi gielat

3.11.1 Sámi gielat

Kultur- ja girkodepartemeanta ovddidii 2008 geassemánu St.dieđ. nr. 35 (2007 – 2008) Mihttomearit ja oaivilat. Ollislaš norgga giellapolitihkka, gielladieđáhus. Dieđáhus maiddai namuha sámi mánáid dili Norggas ja sámi gielladoaimmat, ja departemeanta lea dieđáhusain barggadettiin viežžan oaiviliid ja evttohusaid Sámedikkis.

Norga ovddidii 2008 geassemánus njealját áigodatraportta Eurohpá-ráđđái čađahuvvon doaibmabijuid ja politihka ollášuhttimis geatnegasvuođaid mat čuvvot go Norga lea dohkkehan šiehtadusa guovlo- dahje unnitálbmotgielaid birra (Unnitálbmotgielaid šiehtadusa). Barggu raporttain lea Kultur- ja girkodepartemeanta jođihan. Sámedikkis ja eará almmolaš ásahusain ja beroštusorganisašuvnnain leat bivdán evttohusaid ja cealkámušaid raportii.

Sámediggi galgá juohke njealját jagi ovddidit raportta sámegiela dili birra Norggas ja sádden dan Gonagassii, vrd. Sámelága § 3 – 12 Organiseremis sámi giellabarggu. Ovddit raporttat ráhkaduvvojedje jagiid 2000 ja 2004, ja raporta «Sámegiela geavaheapmi. 2008 guorahallan» sáddejuvvui ráđđehussii 2009 cuoŋománus.

3.11.2 Sámegiela doaibmaplána

Bargamis St.dieđ. nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihka birra mearridii ráđđehus bargat sámegiela doaibmaplánain.

Ráđđehusa doaibmaplána sámegiela birra ovddiduvvui 2009 miessemánus. Doaibmaplána lea ráhkaduvvon ovttasráđiid Sámedikkiin. Sámegielat birrasat, suohkanat, fylkkasuohkanat ja fylkkamánnit leat ovddidan evttohusaid ja oaiviliid doaibmaplánii. Doaibmaplána doaibmaáigodat lea 5 jagi. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta galgá plánaáigodagas jođihit barggu čuovvoleames doaibmaplána ulbmiliid ja doaibmabijuid. Bargu čađahuvvo ráđđádallamiid bakte Sámedikkiin.

Ráđđehusa áigumuš doaibmaplánain láhččet vejolašvuođa nannoset áŋgiruššama sámegielaid ovddas iešguđege servodatsurggiin – earenoamážiid oahpahusa, oahpa, almmolaš bálvalusaid- ja fuolahusfálus, ja geavahit ja oainnusindahkat sámegiela almmolaš oktavuođas.

Doaibmaplána ulbmiliin lea láhččet oadjebas boahtteáiggi sámi gielaide – davvi-, julev- ja lullisámegielaide. Dehálaš mihttun lea oažžut eanet giellageavaheddjiid.

Doaibmaplánas leat čuovvovaš váldobealit:

Oahppat – nannet oahpahusa davvi-, julev- ja lullisámegielaide buot dásiin:fátmmasta ulbmiliid ja doaibmabijuid ovdánahttimis sámi mánáidgárdefálaldaga, sámegiela oahpahus vuođđo- ja joatkkaskuvllain ja rávisolbmuide ja doaibmabijut mat nannejit bestema alit sámegiela oahpahussii, dákko bakte oahpaheaddjioahpahus.

Geavahit – lasihit almmolaš sámegielat fálaldagaid buot servodatsurggiin: fátmmasta ulbmiliid ja doaibmabijuid almmolaš bálvalus- ja fuolahusfálu sámegillii iešguđet surgiin. Dát lea dehálaš čuovvoleames St.dieđ. nr. 28 ja dieđáhusa cealkka ahte eiseválddit «beaivválaš politihkas» galget vuhtiiváldit sámi geavaheddjiid. Dasa lassin dás maiddái evttohuvvo sámelága giellanjuolggadusaid ođđasit dárkkistit, ráđđehusa sámi gielaid geavaheami, DGT ja giellateknologiija.

Oaidnit – oainnusindahkamis sámegiela almmolašvuođas:fátmmasta ulbmiliid ja doaibmabijuid vai sámegiella galgá boahtit eanet oidnosii almmolaš suorggis ea.ea. radio, TV, áviissaid ja interneahta bakte, sámi girjjálašvuođa sisaoastinortnega bakte, ja galbemis sámegillii.

3.11.3 Sámelága giellanjuolggadusat

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.13.2.

Sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguovlu mearriduvvui 2006 viiddiduvvot nu ahte maiddái fátmmasta Divttasvuona suohkana. 2008 ođđajagimánu 1.beaivvi rájes lea maiddái Snåase suohkan gullevaš hálddašanguvlui. Kultur- ja girkodepartemeanta lea 2008 ožžon ohcamuša Loabát suohkanis Romssa fylkkas mas ohcet fátmmastuvvot sámi giellalága hálddašanguvlui. Ráđđehus lea 2009 ođastuvvon našunálabušeahtas evttohan ahte Sámedikki bušeahtta lasihuvvo 1 milj. ruvnnuin vai Loabát suohkana sáhttá lahttudit sámegiela hálddašanguvlui 2009 golggotmánu 1.beaivvi rájes.

Maŋŋil go Divttasvuona ja Snåase suohkanat gullet sámi giellalága hálddašanguvlui, de hálddašanguovlu dál fátmmasta davvisámi, julevsámi ja lullisámi gielaid.

árvvoštallamis sámelága giellanjuolggadusaid

Sámelága giellanjuolggadusat lea árvvoštallojuvvon 2007. árvvoštallanraporta čájeha ahte almmolaš ásahusat maidda sámelága giellanjuolggadusat gusket eai ollášuhte lága gáibádusaid ollásit. Dasa lassin árvvoštallan čájeha ahte sáhttá jearrat ollášuhttet go sámelága giellanjuolggadusat eurohpalaš guovlo- ja unnitálbmotgielaid šiehtadusa gáibádusaid. Daid čuolbmabeliid vuođul mat ovdanbohtet sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallamis ja go giellalága hálddašanguovlu lea viiddiduvvon nu ahte dál fátmmasta sihke davvisámi, julevsámi ja lullisámi gielaid, áigu Bargo- ja searvadahttindepartemeanta ovttasbargamis guoskevaš fágadepartemeanttaiguin ja ráđđádallamis Sámedikkiin álggahit sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallat ja árvvoštallat vejolaš ođasmahttima.

Gozihit sámelága giellanjuolggadusaid

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.13.1.

Sámegiela guorahallan man Sámediggi lea čađahan 2000, 2004 ja 2008 ja sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallanjagi 2007’s, lea duođaštan ahte eatnasat almmolaš ásahusain geaidda sámelága giellanjuolggadusat gullet eai ollášuhte lága gáibádusaid ollásit. Dát guoská vuoigatvuhtii geavaheames sámegiela go lea oktavuohta almmolaš ásahusaiguin sámi giellalága hálddašanguovllus. Guorahallan duođašta ahte unnán áiggi mielde lea rievdan. Departemeanta áigu ságaškuššamis sámelága giellanjuolggadusaid oktavuođas maiddái árvvoštallat goziheami das movt suohkanat ja fylkkasuohkanat čuovvolit sámelága giellamearrádusaid.

3.12 Mánáidgárddit

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.14.

Sámediggái leat juolluduvvon ruđat mat galget geavahuvvot doarjagiin sámi mánáidgárddiide, gielladoaimmaide dáru mánáidgárddiin gos lea sámi mánát ja ruđat diehtojuohkin-, ovdánahttin- ja bagadallanbargguide (Máhttodepartemeantta bušeahttakápihttal 231, poasta 50).

Čuovvoleames St.dieđ. nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihka birra, de 2008 rájes čađahuvvojit guokte ovttasbargočoahkkima gaskal Máhttodepartemeantta ja Sámedikki hástalusaid doaibmabijuid birra sámi mánáidgárdeossodagas.

Lea stuorra hástalussan besttet mánáidgárdebargiid geain lea sámegielat gelbbolašvuohta. Nu lea sámi mánáidgárdesuorggis duppal hástalus: ollu suohkaniin lea oppanassiige váttis gávdnat ovdaskuvlaoahpaheddjiid ja earenoamážiid ovdaskuvlaoahpaheddjiid geain lea sámi gelbbolašvuohta. Earenoamáš stuorrát leat hástalusat julev- ja lullisámi guovlluin. Sámedikkis lea 2002 rájes leamašan sierra stipeandaortnet ovdaskuvlaoahpaheddjiide ja dábálaš oahpaheddjiide geat váldet čiekŋudeami julevsámegielas. Sámi allaskuvllas, áidna allaskuvla mii oahpaha ovdaskuvlaoahpaheddjiid geain lea sámegielat gelbbolašvuohta, lea máŋggaid jagiid leamašan váttisvuođat bestet studeanttaid ovdaskuvlaoahpaheaddjiohppui. Máhttodepartemeanta ovddidii 2007 giđa Strategiija bestemis ovdaskuvlaoahpaheddjiid mánáidgárddiide 2007 – 2011. Doaibmaplánat ráhkaduvvojit jahkásaččat. Sámediggi ja Máhttodepartemeanta galgaba ovttasbargat doaibmabijuid oktavuođas ja leat deattuhan hástalusaid jahkásaš ovttasbargočoahkkimiin 2008’s.

Sámi allaskuvla, Sámediggi, KS Finnmárku, Finnmárkku allaskuvla ja Finnmárkku fylkkamánni leat álggahan áŋggirdeami bestema dihte eanet studeanttaid dan guovtti oahpaheaddjiallaskuvllaide fylkkas («Drømmejobben/Gollevirgi»). Máhttodepartemeanta doarju áŋggirdeami ekonomalaččat.

3.13 Vuođđooahpahus

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.15.

Sámediggi hálddaša ruđaid Sámi oahpahushálddahussii. Ruđat galget ea.ea. geavahuvvot sámi oahpponeavvuid ovdáneapmái ja buvttadeapmái. Máhttodepartemeanta ja Sámediggi leaba čielggadan geas lea ovddasvástádus sámi oahpponeavvuid ektui. Dát ovddasvástádus gullá Sámediggái. Lassin dása fylkkamánniid bakte juolluduvvo doarjja oahpahussii sámegiela dahje sámegillii vuođđoskuvllas.

2008’s Máhttodepartemeanta garrasit deattuhii ahte galggai láhččojuvvot vejolašvuohta jođáneappot ja buoret sámi oahpponeavvobuvttadeami. Čoahkkimiin guoskevaš bealálaččaiguin de leat digaštallan makkár vejolašvuođaid leat lasihit ovdánahttimis ja buvttadeames oahpponeavvuid, ja jorgaleames dárogielat oahpponeavvuid sámegillii. Bargo jotkojuvvo 2009’s ea.ea. nammadeames Sámedikki vuollásaš bargojoavkku, láhččomis ovdáneami ovddasguvlui dán suorggis.

Máhttodepartemeanta lea 2009 juolludusreivves Oahpahusdirektoráhttii bivdán ahte sii gozohit sámi ohppiid vuoigatvuođaid, dákko bakte ahte gávdnojit sámegielat oahpponeavvut.

Ráđđádallamis 2008 geassemánus šihttojuvvui ahte Sámediggi galggai čielggadit sámi joatkkaskuvllaid hálddašanovddasvástádusa, ja Máhttodepartemeanta ges galggai čuovvolit eará beliid bargojoavkku raporttas stáhtalaš joatkkaskuvllaid birra. Diibmologu viiddideami oktavuođas vuođđoskuvllas lihtodedje das movt juogadit diimmuid. KD galgá maiddái árvvoštallat sierra oahppoplána dárogielas ohppiid várás geain lea sáme­giella nubbingiellan.

Eanas oahppoplánat Máhttoloktema – sámi oktavuođas ledje gárvásat 2008 loahpa rádjái, muhto oahppoplána historjjá joatkkaoahppu, oktan ohcamušain ahte juohkit duodjefága meannuduvvo 2009.

2008 searvvai Máhttodepartemeanta aktiivvalaččat St.dieđ. nr. 28 (2007 – 2008) bargui, ja dan čuovvoleami. Dieđáhusa čuovvoleamis lea ea.ea. fátmmastan sámegiela doaibmaplána.

3.14 árbediehtu

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.16.

Ráđđehus lea juolludan ruđaid sámi árbedieđu áŋgiruššamii. Jagi 2008’s juolluduvvui 1,3 milj. ruvdno, ja 2009’s 1,3 milj. ruvdno. Ruđat leat ollásit juhkkojuvvon Sámi Allaskuvlii, prošektii »árbediehtu» – árbedieđuid kártemis, seailluheames ja geavaheames. Geahččalanprošeakta lea plánejuvvon bistit golbma jagi. Sámediggi maiddái juolluda doarjaga Sámeálbmotfoanddas prošeavttaide mat vuhtiiváldet árbedieđuid. Sámedikki árbedieđu áŋgiruššan lea muđui namuhuvvon dán dieđáhusa kap. 2.16 oasis.

3.15 Ealáhusat

3.15.1 Guolásteapmi

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.17.5.

Guolástus- ja riddodepartemeanta lea 2008’s čađahan máŋga ráđđádallamiid

Sámedikkiin, hálddašanođastusa birra ja sirdimis mearasuorggi doaimmaid fylkkasuohkaniidda, ja ođastuvvon guolástanpolitihkalaš njuolggadusaid birra ja gonagasreabbá hálddašeami birra. Maiddái leat lágiduvvon diehtojuohkinčoahkkimat earret eará 2009 guolásteami muddemiid birra, guolástusmantálla ođasmahttima birra, Finnmárkku Riddoguolástanlávdegotti evttohusa čuovvoleami birra, oamastangáržžidemiid ja bestenortnegiid birra riddoguollefanasveagas, ođđa stuorradiggedieđáhusa norgga mearranjiččehaspolitihka birra ja juohkimis ođđa luosa, dápmot ja girjeluosa biebmanlobiid (2009).

Finnmárkku Riddoguolástanlávdegoddi nammaduvvui 2006 geassemánu 30. beaivvi. Lávdegotti evttohus, NAČ 2008:5 Vuoigatvuohta bivdit ábis olggobealde Finnmárkku ovddiduvvui guolástus- ja riddoministarii Deanodagas 2008 guovvamánu 18.beaivvi. Evttohus sáddejuvvui viidát gulaskuddamii ja gulaskuddama áigemearri lei mearriduvvon 2008 juovlamánu 1.beaivvi.

3.15.2 Boazodoallu

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.17.6.

Boazodoalus lea ollu hástalusat olaheames ekologalaš, ekonomalaš ja kultuvrralaš ceavzilis ealáhusa. Dát guoská gažaldagaide siskkáldas hálddašeami birra valljodagaid organiserema ja geavaheami, ja gaskavuođat olgguldas dilálašvuođaide, ja earenoamážiid vuhtiiváldimis ealáhusa areálaid beroštumiid ja dárbbuid. Vaikko ealáhusa ekonomiija oppalaččat ii leat nu buorre, de dattege lea leamašan positiiva ovdáneapmi maŋimus jagiid, vuosttažettiin go eanet leat njuovvan ja buoret márkandilálašvuođat. Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta deattuha dan ahte dán ovdáneami sáhttá nannet, ea.ea. joatkit ja ovdánahttit boazodoallošiehtadusa ortnegiid mat movttiidahttet lassáneaddji árvoháhkama. Maŋimus boazodoallošiehtadusain álggahuvvui geahččalanortnet Oarje-Finnmárkku boazodoalloguovllus nu ahte árranjuovvandoarjaga ja miessedoarjaga sadjái lea ásahuvvon doarjja mas eaktun lea ahte vuostáiváldi galgá ollášuhttit dihto njuovvan- ja buvttadangáibádusaid.

3.15.3 2007 Boazodoalloláhka

Boazodoalloláhka mii 2007’s mearriduvvui mearkkašii mealgadis rievdadusaid ovddit lágain mat leat boazodoalu váste. Láhka áibbas eará ládje deattuha ealáhusa siskkáldas iešstivrejumi ea.ea. go siiddain ja orohagain lea váldoovddasvástádus hábmemis resursahálddašeami mearrádusaid. Eiseválddit leat iešguđet ládje láhčen ja áigot ain láhččet vejolašvuođa olahit buori proseassa vai lága mearrádusat galget doaibman áigumušaid ektui. Dán barggus Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta vuosttažettiin vuoruha barggu ráhkadeames geavahannjuolggadusaid orohagaide mas leat boazologu ja guohtunáiggiid rámmaeavttut. Dán barggu oktavuođas leat čađahuvvon máŋga diehtojuohkinčoahkkima lága birra iešguđege boazodoalloguovlluin. Sierra lávdegoddi mas leat mielde ovddasteaddjit ealáhusas, hálddahusas ja dutkamis lea bargan ja evttohan eavttuid boazologu mearrideapmái. Lea maiddái ráhkaduvvon oaivádus boazologu mearrideapmái ja geavahannjuolggadusaid hábmemis, ja hálddahus lea lágidan čoahkkimiid mas leat juohkán dieđuid ja oaivadusaid. Dohkkehuvvon boazodoallošiehtadusas 2009 – 2010 áigodahkii leat maiddai deattuhan ekonomalaš ortnegiid mat nannejit ja movttiidahttet orohagaid barggu dán suorggis.

3.15.4 Areálagažaldagat ja areálasuodjaleapmi

Dat ođđa mearriduvvon plánaláhka, geatnegahttá suohkaniid ja guovlluid vuhtiiváldimis sámi boazodoalu luondduvuođu, ja ođđa njuolggadusaid searvama birra ja plánaprográmma gáibádus mii galgá sihkkarastit ahte boazodoallu árrat searvá plánaprosessii. Láhka lea dagahan viiddiduvvon vejolašvuođaid vuhtiiváldimis boazodoalu beroštumiid danin go boazodollui earenoamáš dehálaš guovllut sáhttet plánas merkejuvvot deastaavádahkan, ja ahte dáid avádagaide sáhttet čadnojuvvot dihto mearrádusat. Plánaláhka deattuha ahte suohkaniidgaskasaš ja guovlulaš plánen maiddái lea dehálaš boazodollui mii oalle viidát geavaha guovlluid suohkan- ja fylkkarájáid rastá. Bargu ođđa plánalága birra čuovvoluvvo vuosttažettiin dieđuiguin ja oaivadusain hálddahusas ja stivrenásahusaide, ja ráhkadit oaivádusa boazodoalu ja areálasuodjaleami birra.

Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta lea ea.ea. čuovvoleames barggu ođđa plánalága mielde, oaidnán dehálažžan ahte maiddái ráhkaduvvo kárta oktan boazodoalloguovlluid árvošláddjemiin. Ulbmiliin lea buoret oainnusindahkat guovlluid gos ealáhusas leat dehálaš guođohan- ja geavahanberoštumit. Dákkár kárttat lea eanet ávkkálačča ea.ea. suohkanlaš plánema oktavuođas. Nammaduvvon bargojoavku lea árvvoštallan ja evttohan vuogi movt dákkár árvošláddjema dahkat. Bargu ferte čuovvoluvvot hálddahusas, ja boazodoalloguovlluid árvošláddjema čađaheapmi lea bajimus vuoruhuvvon bargun boahttevaš jagiid.

Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta lea álggahan prošeavtta nannemis departemeanttaidgaskasaš ovttasbarggu vuhtiiváldimis boazodoalloberoštumiid areálaoktavuođas. Prošeavttas galgá departemeanta oainnusindahkat ja dárkilastit dárbbuid ja vejolašvuođaid, ja čađahit ovddasvástádusjuogu čuovvoleames doaibmasurggiid mat sáhttet leat njuolggadusat dahje buoret gulahallan gaskal boazodoalu ja eará areálaberoštumiid. Doaimmat sáhttet váikkuhit ahte našunála ja riikkagaskasaš geatnegasvuođat sámi boazodoalu ektui buorebut ollášuhttojuvvojit.

3.15.5 Norgga-ruoŧa boazoguohtunkonvenšuvdna

Šiehtadallamat Ruoŧain ođđa boazoguohtunkonvenšuvnna birra joatkašuvve fas 2005 juovlamánus maŋŋil go guokte riikka sohpe ođđa oktasaš fápmudusa čuovvovaš šiehtadallamiidda. Mearrideames fápmudusa ja nammadeames ođđa norgga šiehtadallansáttatgotti dahkkui gonagaslaš resolušuvnna bakte 2005 skábmamánu 4.beaivvi. Šiehtadallamat mat dán vuođul čađahuvvojedje 2009 guovvamánus. áirrasgottit dohkkehedje evttohuvvon konvenšuvnna evttohusa oktan njuolggadusaiguin oktasaš hálddašanásahusaide mat evttohuvvojit ásahuvvot, ja maiddái guovllubeavdegirjji oktan geográfalaš guovllujuohkimiin, dákko bakte lagabui mearrádusat áiddiid birra. Šiehtadallama boađus lea ovddiduvvon dán guovtti riikkaid ráđđehusaide viidáset čuovvoleapmái. Ráđđehus ovddida dán ášši Stuorradiggái proposišuvdnan mas vuolláičállin evttohusain. Ođđa konvenšuvdna lea vuordimis fámus jagi 2010 mielde.

3.15.6 Ráđđádallamiid oktavuođas Sámedikkiin

Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta deattuha buori ráđđádallanproseassaid Sámedikki ja boazodoalu ektui. Dán departemeanta oaidná dehálažžan vai sámi beroštumit galget beassat searvat dohkálaš vuogi mielde, ja vai eiseválddiide galgá šaddat buoret mearrádusvuođđu go áššiid mearridit. Ráđđádallamat čađahuvvojit Sámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin lea áššiin nugomat meannudeames Norgga-ruoŧa boazoguohtunkonvenšuvnna.

3.15.7 árvoháhkanprográmma buohtalasealáhusaide ja mátkeealáhusaide

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.17.7.

Ráđđehus lea gearggus guorrasit Sámedikki sávaldahkii ahte ain joatkit ovdánahttimis buohtalasealáhusaid ja mátkeealáhusaid árvoháhkanprográmma. Sámedikki 2009 bušeahttarámma lea dán oktavuođas lassánan 2 milj. ruvnnuin 8,5 milj. ruvdnui. Sámediggi lea namuhan árvoháhkanprográmma dán dieđáhusa 2.17 kapihttalis.

3.16 Mánáidsuodjalus

Dát čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap. 2.18.1.

Ráđđehusa mihtomearrin lea viidáset ovdánahttit fágalaš buori mánáidsuodjalusa mas lea máŋggakultuvrralaš gelbbolašvuohta ja nana máhttu mánáidsuodjalusa birra daid guovlluin sápmelaččat ásset. Oahppofálaldat «Mánáidsuodjalus unnitálbmotperspektiivvas» álggahuvvui 2008 čavčča. Joatkkaoahpahus fállojuvvo allaskuvllain Finnmárkkus, Oslos, Lillehammeris ja Telemárkkus. Sámi perspektiiva sakka deattuhuvvo oahpahusas, oktasašfálaldagas ja earenoamážiid Finnmárkku allaskuvllas.

Ráđđehus áigu mánáidviesuid ovdánahttima oktavuođas deattuhit sámi giela- ja kulturgelbbolašvuođa nannema, ja muđui nannet gelbbolašvuođa kultuvrralaš unnitálbmotsuorggis.

3.17 Bargo- ja čálgoossodat

Dás čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhussii kap 2.18.5.

Fálaldat bargo- ja čálgohálddahusa sámi geavaheddjiide viiddiduvvo 2009 mielde. Dát lea njuolga váikkuhus das go fágarasttideaddji bargojoavku mii 2008’s lea guorahallan dárbbuid Bargo- ja čálgoetáhta ovddas. álgodásis fállat váldogihppagiid, plakáhtaid, ja eanemus guovddáš fálaldatdieđuid www.nav.no siiddus sámegillii.

ásaheames ođđa NAV-kantuvrraid suohkaniin gos sápmelaččat ásset, de galgá sámi giela ja kultuvrralaš gelbbolašvuohta árvvoštallojuvvot earenoamážit.

Bargo- ja čálgoetáhta galgá čađahit báikkálaš geavaheaddji guorahallamiid sámi hálddašanguovlluin. Geavaheaddjiguorahallama bohtosat galget geavahuvvon vuođđun ovdánahttimis bálvalusfálu kvaliteahta ossodagas.

Vásáhusat čađahuvvon doaimmain sámi geavaheddjiid ektui galget čilgejuvvot, nugomat dieđut www.nav.no ja eará diehtojuohkinávdnasat, ja bohtosat geavaheaddjiguorahallamis sámi guovlluin.

Sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde galget sámelága giellanjuolggadusat čuovvoluvvot, vrd. sámelága kap. 3. Bargo- ja čálgoetáhta galgá lea guorahallan iežas lágaid ja láhkaásahusaid gávnnaheames makkár lágat sámelága § 3 – 2 ektui lea dárbun jorgalit sámegillii. Doaibma ávžžuhuvvo dađistaga jorgalit láhkaásahusaid ja almmuhusaid mearrádusaid mielde, ja almmuhit jorgaluvvon láhkaásahusaid ja almmuhusaid. Ossodat galgá fuolahit ahte eanemus ohccojuvvon dieđut www.nav.no siiddus ossodaga fáluid ja vuoigatvuođaid birra lea gávdnamis sámegillii.

Bargo- ja čálgoetáhta galgá juohke njealját mánu dieđihit sámelága giellanjuolggadusaid čuovvoleami ja sámegiela geavaheami, dás man muttos leat jorgaleames lágaid, láhkaásahusaid, skoviid ja eará dieđuid sámegillii.

Juolgenohta

1.

VG-sturrodat vválljejuvvo roggama álginbáikin, vai dáhkida ahte ráđđádallangeatnegasvuohta guoská stuorit meassamiidda.

"Áššemeannudeapmái/ovdasiidui"