St.dieđ. nr. 43 (2008-2009)

Sámedikki 2008 doaimma birra

Sisdollui

2 Sámedikki 2008 jahkedieđáhus

2.1 álggahus

Sámedikki jahkedieđáhusas ja Sámedikki 2008 rehketdoalus gieđahallojuvvojit Sámedikki jagi 2008 politihkalaš ja hálddahuslaš doaimmat.

Sámedikki sierra doarjjaortnegiid hálddašeami birra válddahallojuvvo muhtun muddui kapihttaliin gos guoskevaš fágasuorggit válddahallojuvvojit, ja muhtun muddui rehketdoalu mearkkašumiid vuolde.

Jagis 2009 áigu Sámediggi ođasmahttit jahkedieđáhusa vai šaddá lávgadet oktavuohta Sáme­dikki bušehttii.

2.2 Iešmearrideapmi

Sámedikki bargu iešmearridemiin lea leamaš maiddái 2008:s guovddážis, maŋimusat Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámedikkiid gaskasaš parlamentarihkarkonferánssas golggotmánus Roavvenjárggas Suoma bealde. Konferánsa loahpahuvvui loahppadokumeanttain, mas daddjojuvvo čuovvovaš iešmearrideami birra:

«Sámiin álbmogin lea ON 1966 konvenšuvnna vuosttaš artihkkala mielde mii guoská iešmearridanvuoigatvuhtii riekti mearridit sin politihkalaš dili, ovdánahttit sin ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš ovdáneami ja ráđđet sin iežaset luondduriggodagaid ja gávdnosiid, ja eai man ge dihte galgga vuoigatvuođat resurssaide mat leat dárbbašlaččat sin birgenláhkái váldot sis eret.»

Sámediggi oaivvilda ahte ON konvenšuvnna vuosttaš artihkkala dulkon dat bidjá rievttálaš vuolggasaji ja rámmaid iešmearridanvuoigatvuođa ávnnaslaš sisdollui, nie movt dat maiddái lea hábmejuvvon álgoálbmotjulggaštusas ja davviriikkalaš sámekonvenšuvdnaevttohusas. Iešmearridanvuoigatvuođa ávnnaslaš sisdoallu ferte geavadis hábmejuvvot dan vuođul movt dát álbmotrievttálaš instrumeanttat dađistaga ja dynámalaččat dulkojuvvojit riikkaidgaskasaččat. Dan geažil go davviriikkalaš stáhtat leat dovddahan ahte sámiin lea iešmearridanvuoigatvuohta, de leat čielga vuordámušat dasa ahte dát vuoigatvuohta árvvoštallojuvvo ja konkretiserejuvvo nationála láhkaproseassain, maid oktavuođas lea dárbu konsultašuvnnaide ja šiehtadallamiidda.

Čujuhit stuorradiggedieđáhussii nr. 28 (2007 – 2008) Sámepolitihka birra, kapihtal 7.9 strategiijat ja doaibmabijut.

Sámedikki jahkedieđáhus lea erenoamáš deaŧalaš Sámediggái, danne go dat sáddejuvvo Stuorradiggái mii maid meannuda dan. Dán bokte beassá Norgga Stuorradiggi oahpásmuvvat Sámedikki politihkkii ja vuoruhemiide.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta ovddidii čakčat 2008 notáhta ođđa bušeahttameannudanvugiid birra Ráđđehusa ja Sámedikki gaskka ja dasto evttohii movt ođđa bušeahttameannudanvuogit Ráđđehusa ja Sámedikki gaskka galggašedje doaibmat. Dat ii leat lahkage nu movt departemeantta ja Sámedikki gaskasaš oktasaš bargojoavku evttohii raporttastis 24.04.07.

Sámediggi lea vuos dan dilis ahte lea sorjavaš ovttaskas departemeanttaid vuoruhemiin bušeahta oktavuođas. Sámediggi dáhttu stuorát einnostahttivuođa ja dáhttu áinnas duohta bušeahttašiehtadallamiid Ráđđehusain/Finánsadepartemeanttain. Sámedikkis lea juo konsultašuvdnašiehtadus Ráđđehusain ja áigu njuolga bušeahttašiehtadallamiin čujuhit ahte Ráđđehus oalle guhkás ollašuhttá vuođđolága § 110a jos dat vuhtii váldá Sámedikki gáibádusaid duohta bušeahttašiehtadallamiid ektui.

2.3 Sámeálbmotfoanda

Sámediggi mearridii 2007:s geavahišgoahtit Sámeálbmotfoandda reanttuid ođajagi 1. b. 2008 rájes. Foandda ulbmilin lea addit doarjaga dahje veahki doaibmabijuide mat nannejit ja leat mielde ealáskuhttimin sámi giela ja kultuvrra.

Jagi 2008 bušeahtas lea várrejuvvon 10 miljon ru váikkuhangaskaomiide Sámeálbmotfoandda buhtadusas. Dán váikkuhangaskaoapmepostii bohte ohcamat oktiibuot 21 miljon ru ovddas.

Sámeálbmotfoandda foandastivra lea Sámedikki dievasčoahkkin, mii mearrida sierra mearrádusas vuoruhemiid ja áŋgiruššansurggiid foandda geavaheapmái juohke válgaáigodaga álggus. Mearrádus gusto válgaáigodahkii jos Sámediggi ieš ii mearrideš eará. Sámediggi mearrida jahkásaš bušeahttamearrádusain movt foandda jahkásaš buvttadus galgá geavahuvvot dan mearrádusa vuođul mas vuoruheamit ja áŋgiruššansuorggit válgaáigodahkii leat mearriduvvon.

Sámediggi lea dán válgaáigodagas mearridan čuovvovaš vuoruhemiid ja áŋgiruššansurggiid:

1. Giellaprográmmat

Ulbmilin lea oažžut eanet aktiivvalaš giellageavaheddjiid. Giellaáŋgiruššan ja gielladikšun galgá čađahuvvot sihke dakkár guovlluin gos sámegiella lea fuones dilis, ja doppe gos gielladilli lea nannoset. Bargu guoská sihke mánáide ja rávesolbmuide.

2. árbediehtu

Ulbmilin lea ahte árbediehtu galgá eallit sámiid gaskkas. Prošeavttat mat gusket sámi árbedieđuid duođašteapmái vuoruhuvvojit. Prošeavttat sáhttet guoskat dieđuide mat siskkildit servodaga organiserema, ealáhusaid, resursaávkkástallama ja luondduáddejumi, biras- ja luonddudiliid, historjjálaš máidnasiid ja muitalusaid, luđiid ja musihkkaárbevieruid ja duoji.

3. Girjjálašvuohta

Ulbmilin lea oažžut eanet sámegielat girjjálašvuođa. Dán áigodagas vuoruhuvvo gárvves mánusiid almmuheapmi.

Prošeavttat válddahallojuvvojit fágakapihttaliin maŋŋelebbos jahkedieđáhusas.

2.4 Ođđa válgaortnet ja ráhkkaneapmi válgii 2009

Sámediggi mearridii 2007:s ođđa válgaortnega Sámediggeválgga várás. Sámeláhka ođasmahttojuvvui dan ektui 2008:s, ja Sámediggeválgaláhkaásahusa ektui Sámedikki 2009 válgga birra. Láhkaásahusbargu lea Sámedikki, Bargo- ja searvadahttindepartemeantta (BSD) ja Gielda- ja guovlodepartemeantta (GGD) gaskasaš ovttasbargu. Dán barggus lea biddjojuvvon mearrideaddji deaddu Sámedikki láhka- ja láhkaásahusárvalussii.

Ođđa válgaortnet mielddisbuktá earret eará dan ahte 13 válgabiire sadjái bohtet 7 válgabiire, ja 43 áirasa sadjái bohtet 39 áirasa. Nuppástuhttima ulbmilin lea vuosttažettiin buoridit gorálašvuođa addojuvvon jienastagaid ja Sámediggái válljejuvvon áirasiid gaskka, ja dasto sihkkarastit johtileappo válgaloahpparehkenastima.

Deaŧalaš lea ahte sihke nissonolbmot ja almmáiolbmot ožžot seammalágan vejolašvuođa searvat politihkalaš doibmii. Sámediggi lea, nugo 2005 válgga oktavuođasge, mearridan gáibidit ahte listtain mat biddjojuvvojit sámediggeválga várás, galgá leat dohkálaš sohkabealovddastus. Dat mearkkaša dan ahte listaevttohusas maid galgá sáhttit dohkkehit 2009 sámediggeválgga várás, ferte leat unnimusat 40 proseantta ovddastus goappáge sohkabealis.

Sámediggi lea nammadan Sámedikki válga­lávdegotti jagi 2009 válgga várás. Válgalávdegottis lea ovddasvástádus ráhkkanahttit ja čađahit sáme­diggeválgga, ja das leat vihtta lahtu várrelahtuiguin.

2.5 Dásseárvu

Ovttadássásašvuohta ja dásseárvu leat vuođđun Sámedikki doibmii. Danne áigu Sámediggi ovddidit ovttadássásašvuođa ja dásseárvvu beroškeahttá sohkabealis, čearddalašvuođas ja seksuála sojus. Ovttadássásašvuohta guoská buot servodatsurggiide ja galgá leat oassin Sámedikki barggus.

Sámediggi mearridii 2008:s dásseárvodoaibmaplána jagiide 2009 – 2013. Doaibmaplánas deattuhuvvojit golbma áŋgiruššansuorggi; dásseárvu sohkabeliid gaskka, gierdavašvuohta sierralágan seksuála sojuide ja veahkaválddi eastadeapmi lagaš oktavuođain. áŋgiruššansurggiid siskkobealde leat mearriduvvon ulbmilat, strategiijat ja doaibmabijut. Eanemusat deattuhuvvo sohkabealdásseárvu. Muhtun doaibmabijut gáibidit oktilaš ja guhkes áiggi miellaguottuid duddjonbarggu. Muhtun surggiin sáhttá Sámediggi ieš váldit ovddasvástádusa čađaheamis, go fas eará suorggit gáibidit áŋgiruššamiid eará ovddasvástideaddji eiseválddiid beales.

Dásseárvobarggu oktavuođas ferte leat alla dihtomielalašvuohta fáttá ektui. Danne lea Sámediggi 2008:s álggahan oahpahit bargiidis movt heivehit sohkabealperspektiivva áššemeannudeamis.

Sámediggeráđđi lea Sámedikki bušeahtas juohkán ruđaid dásseárvodoaibmabijuid doarjjaortnegis. Sámediggeráđđi válljii vuoruhit seksuála sojuid rasttideaddji dásseárvobarggu gidden dihte fuomášumi miellaguottuide mat olbmuin leat eará sojuide go heterofiilii sámi servodagas. Sámediggi lea bures gulahallan sámi homofiillaid ja lesbbaid fierpmádagain dan barggu ektui makkár prošeavttaide sii leat ožžon doarjaga. Somá lea leamaš oaidnit go sii leat leamaš oidnosis sámi festiválain ja leat ožžon positiiva mediafuomášumi maŋŋá.

Sámediggi mearridii ahte okta strategiijain lea ahte dásseárvo- ja vealahanbargu ferte čadno­juvvot institušuvnnalaččat sámi gealbobirrasii. Sámediggi áigu bargat orgána ásahemiin mii diehtojuohkin- ja duođaštanbarggu bokte ovddidivččii dásseárvvu ja barggašii vealaheami vuostá sámi servodagas. Sámediggi oaivvilda ahte dán orgánas galggašii maiddái leat ovddasvástádus bearráigeahččat ja raporteret dásseárvo- ja vealahanáššiid birra sámi servodagas. Sámediggi ávžžuha ahte Gáldui biddjošii dát bargosuorgi.

2.6 Sámi statistihkka

2.6.1 Sámiguoskevaš statistihka buvttadeapmi

Sámi guoskevaš statistihka buvttadeapmi lea leamaš prošeaktan jagi 2003 rájes ja das lea leamaš ovttasbargu Sámi allaskuvllain. Statistihkalaš guovddášdoaimmahagas leamaš ovddasvástádus statistihka buvttadeamis. Prošeavtta leat ruhtadan Sámediggi ja Bargo- ja searvadahttindepartemeanta. Prošeavttas lea almmuhuvvon sámi stati­stihka jahkegirji 2006:s ja 2008:s. Statistihkalaš guovddášdoaimmahat lea almmuhan sierra fáddásiiddu sámiguoskevaš statistihka birra (www.ssb.no/samer).

Prošeakta loahpahuvvui 2008:s, ja Sámediggi lea dál oččodeamen sámiguoskevaš statistihka buvttadeami institušuvdnan ja bissovaš doaibman. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea dovddahan ahte addojuvvojit ruđat boahtte sámi statistihka jahkegirjji buvttadeapmái, maid leat áigumin almmuhit guovvamánus 2010. Sámediggái lea deaŧalaš ahte sámiguoskevaš statistihka buvttadeapmi šaddá bissovaš ortnegin, ja ahte dat dahkkojuvvo ovttasbargguin guoskevaš sámi fágabirrasiiguin.

2.6.2 Fágalaš analysajoavku

Fágalaš analysajoavku ovdánandovdomearkkaid ektui sámi servodagas galgá jahkásaččat ovddidit raportta mas lea sámi servodaga dil ja ovdánandovdomearkkaid visogovva ja analysa. Joavku lea ovddidan iežas vuosttaš raportta 13.11.08. Analysajoavkku bargu sáhttá leat ávkin bušeahttaproseassaide, konsultašuvnnaide ja sierralágan doaibmabijuid ovddideapmái. Analysajoavku sáhttá jahkásaš raportta lassin čujuhit gokko váilu gáldo- ja máhtolašvuođavuođđu ja leago dárbu ovddidit statistihka.

Joavkku bealis deattuhuvvo ahte raporta lea vuosttaš lávki stuorát ovddidanbarggus. Sámedikki bealis lea dárbu resurssaide analysajoavkku rávvagiid čuovvoleapmái.

2.7 Sámi ovttasbargu

2.7.1 Sámi parlamentáralaš ráđđi (SPR)

Sámi parlamentáralaš ráđđi lea Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámedikkiid gaskasaš parlamentáralaš ovttasbargoorgána. Ruošša beale sámit leat bissovaš oassálastit ráđis. Sámi parlamentáralaš ráđđi galgá gozihit sámiid beroštumiid riikkarájáid rastá, ja dat lea sámiid riikkaidgaskasaš jietnaguoddi. Sápmi oasseprográmma bajimuš ulbmilin lea » Delprogrammet Sápmis övergripande mål är att, med användning av det samiska samhällets alla resurser, utveckla samiskt kultur- och näringsliv utifrån ett ekologiskt och långsiktigt resursutnyttjande»

Norgga beale Sámediggi lea jođihan SPR jagi 2007 njukčamánu rájes gitta 2008 golggotmánu rádjai. Okta dievasčoahkkin lea lágiduvvon Roavvenjárggas golggotmánus 2008. 29.10.08 rájes galgá Sámediggi Ruoŧa bealde jođihit SPR 16 mánnosaš áigodaga. 2008:s lea SPR vuoruhan earret eará barggu davviriikkalaš sámekonvenšuvnnain ja sámi giellabarggu ođđa organiserema sámedikkiid ovddasvástádussuorggi siskkobealde. Dán áigodagas vuoruha SPR earret eará sámegiela, oahpahusa/oahpu, nuoraidáššiid, sámi universitehta, davviriikkalaš sámekonvenšuvnna, resursaávkkástallama ja birrasa, riikkaidgaskasaš áŋgiruššamiid ja dásseárvvu.

2.7.2 Sámi parlamentarihkárkonferánsa 2008:s

Sámi parlamentáralaš ráđđi doallá juohke goalmmát jagi parlamentarihkárkonferánssa Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámedikkiid áirasiidda, masa sámit Ruošša bealde ge servet. Golggotmánus lágiduvvui nubbi parlamentarihkárkonferánsa Roavvenjárggas. Parlamentarihkárkonferánsa čájeha máilbmái ahte sámi álbmogis lea oktasaš kultuvra ja historjá, ja sis lea oktavuohta riikkarájiid rastá. Konferánsa lea deaŧalaš arena gos sámi politihkkárat deaivvadit guorahallat oktasaš hástalusaid.

Parlamentarihkárkonferánsa váldofáddán ledje árbediehtu, sámi giella ja mánát ja nuorat. Oktasaš dáidda fáttáide lea iešmearrideapmi. Stáhtat galget ovddalgihtii gulahallat sámiiguin miehtama ektui buot doaibmabijuid oktavuođas mat gusket sámi álbmogii. Dan lassin lea deaŧalaš oažžut ortnegiid mat sihkkarastet sámedikkiid rolla barggus bušeahtain ja sámi ulbmiliid ruhtademiin. Dasa gullet maid rámmat sámedikkiid iežaset vuoruhemiid duohtan dahkamis.

Davviriikkalaš sámekonvenšuvnnas lea stuorra mearkkašupmi sámi servodatovddideapmái. Konferánssas dovddahuvvui ballu go maŋimuš áiggis lea šaddan eahpesihkarvuohta das movt viidáset bargu konvenšuvnnain galgá čuovvoluvvot. Konferánssa oasseváldit ávžžuhedje nationála stáhtaid ja sámedikkiid garrasit rahčat dainna ahte oažžut proseassa fas rivttes bálgáid ala.

Jagi 2005 parlamentarihkárkonferánssas mearriduvvui Johkamohke-julggaštus oktasaš sámi vuoigatvuođaid ja áigumušaid hárrái. Dán jagi konferánsa loahpahuvvui maiddái loahppadokumeanttain man vuođđun lei Johkamohke-julggaštus.

2.7.3 Jahkásaš čoahkkin sámeministariid ja sámedikkiid presideanttaid gaskka

Ministarat geain lea ovddasvástádus sámi áššiin, ja sámedikkiid presideanttat dolle jahkásaš čoahkkima skábmamánus Helssegis. Čoahkkimis meannuduvvojedje deaŧalaš ja guovddáš fáttát nugo davviriikkalaš sámekonvenšuvdna, davviriikkalaš-sámi mánáidáittardeaddji ovttasbargu ja rájiid rastásaš ovttasbargu. Dán čoahkkima oktavuođas geigejuvvui maiddái davviriikkalaš sámi giellabálkkašupmi, Gollegiella. Bálkkašumi dán jagi ožžo Henrik Barruk ja searvi Sámi Siida rs.

2.7.4 Interreg IV A Davvi ja oasseprográmma Interreg IV A Sápmi

Ođđa Interreg-prográmmas prográmmaáigodahkii 2007 – 2013 lea Sámediggi árvalan joatkit sámi prográmmaoassálastima. árvvoštallojuvvo daid vásihusaid vuođul maid ovdal leat ožžon, ahte Interreg lea deaŧalaš oassi norgalaš guovlopolitihkas, erenoamážit rájiid rastásaš ovttasbarggus Sámis. Interreg IV A Sápmi galgá guoskat olles sámi ássanguvlui sierra oasseprográmmain Interreg IV A Davvi siskkobealde. Sámi oasseprográmma várás lea ásahuvvon sierra mearridanjoavku (stivrenlávdegoddi) mas leat lahtut Suomas, Ruoŧas ja Norggas, guđege riikkas guokte. Mearridanjoavkku bargun lea addit cealkámušaid prošeavttaide, searvat prográmma čađaheapmái ja čuovvoleapmái.

Sámedikkis leat maid guokte ovddasteaddji oktiibuot 30 lahtu gaskkas bearráigeahččanlávdegottis mii lea olles Interreg IV A Nord prográmma várás, maid gaskkas 10 lahtu válljejuvvojit guđege ovddabealde namuhuvvon riikkain. Bearráigeahččanlávdegottis lea bajimuš ovddasvástádus gozihit dan ahte prográmma čađaheapmi dávista addojuvvon rámmaide ja ulbmiliidda prográmma sierra doaibmabidjoguovlluid ektui.

Romssa fylkkasuohkan galgá ovttas Davvi-Trøndelága fylkkasuohkaniin fuolahit Interreg IV A Sápmi čállingoddedoaimmad Norgga bealde. Fylkkasuohkanat hálddašit Norgga stáhtaruđaid mat leat várrejuvvon sámi prográmmii. Sámi prográmma váldočállingoddi lea Sámedikkis Gironis. Sámedikkis galgá leat ráđđeaddi doaibma fylkkasuohkaniid ektui go guoská daid prošeaktaohcamiidda maid sámi mearridanjoavku meannuda.

2.8 Guovlopolitihkka

2.8.1 Ovttasbargošiehtadusat

Sámediggi lea dahkan ovttasbargošiehtadusaid Finnmárkku fylkkagielddain ja Romssa, Nordlándda, Davvi-Trøndelága, Mátta-Trøndelága ja Hedmárkku fylkkasuohkaniiguin. Ovttasbargošiehtadusaid ulbmilin lea nannet ja oidnosii buktit sámi kultuvrra, giela ja servodateallima, ja sihkkarastit daidda dássedis ja einnostuvvi rámmaeavttuid. Sihke fylkkagielddat ja Sámediggi leat geatnegahttojuvvon čuovvolit šiehtadusaid. Fylkka­gielddaide ja Sámediggái dieđihuvvo jahkásaččat doaimma ja ovdáneami birra. Vuođđu raporttaid ráhkadeapmái biddjojuvvo jahkásaš čoahkkimiin politihkalaš dásis guoskevaš fylkkagielddaiguin. Raporttat leat biddjojuvvon mielde jahkedieđáhussii.

Ovttasbargošiehtadusat ođasmahttojuvvojit ja áigáduvvojit jeavddalaččat. Ođasmahttojuvvon ovttasbargošiehtadus Sámedikki ja Finnmárkku fylkkagieldda gaskka lea mearriduvvon 2008:s. Ođasmahttojuvvon šiehtadus jođiha viidáseappot dan viiddis áŋgiruššama sámi kultuvrra siskkobealde, man oktavuođas maiddái sámi kultur­guovddážiidda addojuvvojit ođđa ovdánanvejolašvuođat. Šiehtadus lea viiddiduvvon ođđa artihkkaliiguin nana ceavzilis ovdáneami ektui, Finnmárkkuopmodaga ektui ja areálahálddašeami ja álbmotdearvvašvuođa ektui.

Ovttasbargošiehtadus Finnmárkku fylkkagieldda ja Sámedikki gaskka eaktuda ahte ráhkaduvvo oktasaš plána fylkka kulturmuittuid ja kulturbirrasa suodjaleapmái ja hálddašeapmái. Dán plánabarggu ektui lea ovttaoaivilvuohta das makkár plánahápmi ja rámmat galget leat.

Sámediggi lea viidásetovddideamen ovttasbargošiehtadusaid sisdoalu, ja viiddida geográfalaš doaibmaguovllu. Danne lea Sámediggi 2008:s álggahan ságastallat dán lágan ovttasbarggu birra Oslo gielddain. Sámediggi lea maiddái váldán oktavuođa Opplándda fylkkagielddain dan ektui ahte dahkat ovttasbargošiehtadusa kulturmuitosuodjaleami ektui.

Čujuhuvvo muđui kapihttalii 15.5 Romssa fylkkasuohkana ja Sámedikki gaskasaš ovttasbargošiehtadusa joatkima birra.

Sámediggi ja Innovašuvdan Norga leaba 2008:s ráhkadan ovttasbargošiehtadusa gaskaneaskka. Dán šiehtadusa ulbmil lea ahte guovlluovddidanvuogádat maid Innovašuvdna Norga ja Sámediggi ovddasteaba, galgá ovttasbargat riikka sámi guovlluid ealáhusovddidemiin. Siehtadus vuolláičállojuvvo guovvamánus 2009.

2.8.2 Gieldaekonomiija

Sámediggi lea addán bajit dási ja oppalaš cealkámuša Sørheim-lávdegotti bargui gielddaid dienasvuogádaga hárrái.

Dan oktavuođas go ráđđehus árvvoštallá sierralágan ortnegiid gielddaid dienasvuogádaga várás, lea erenoamáš deaŧalaš ahte adnojuvvo deasta sámi gielas, kultuvrras ja servodatovddideais. Dat lea nationála dási ovddasvástádus, ja danne oaivvilda Sámediggi ahte ášši viidáset čuovvoleami oktavuođas ferte departemeanta erenoamážit váldit vuhtii sámi beliid. Sámediggi čujuha dasa ahte dienasvuogádagas ii leat makkárge mihttoreaidu mainna dát bealit gozihuvvošedje. Go geahččat lávdegotti barggu ,de oaidnit das ahte dát bealli ii leat dál ge árvvoštallojuvvon dahje vuhtii váldojuvvon. Sámediggi lea váillahan dán lágan árvvoštallama ja deattuha ahte dat ferte dahkkojuvvot ovdalgo ođđa ortnegat váldojuvvojit atnui.

2.8.3 Hálddašanođastus

Sámedikkis leat 2008:s leamaš konsultašuvnnat Ráđđehusain Odeldikki prp. nr. 10 (2008 – 2009) (Om lov om endringer i forvaltningslovgivningen mv.) hálddašanlága rievdadusaid jna birra (hálddašanođastusa čađaheapmi). Sámediggái lea leamaš erenoamáš deaŧalaš dat ahte doaibmasirdimat eai fuonidivččii dan váikkuhanfámu mii Sámedikkis lea sierra áššesurggiide. Sámediggi lea bidjan vuođđun dan ahte konsultašuvdnageatnegasvuohta galgá biddjojuvvot láhkii jos váldi áššiin main lea stuorra mearkkašupmi sámi beroštumiide, sirdojuvvo guovlulaš ja/dahje fylkkagielddalaš dássái. Konsultašuvdnaproseassas eai šaddan bealit ovttaoaivilii dán hárrái. Dattetge oidno teavsttas Odeldikki proposišuvnnas kapihttalis 2.8 nr. 10:

«Det kan virke klargjørende å regelfeste et generelt prinsipp om en konsultasjonsplikt for offentlige myndigheter. Arbeids- og inkluderingsdepartementet vil behandle arbeidsgruppens forslag om lovfesting av konsultasjonsplikten i sammenheng med Samerettsutvalgets forslag om en ny lov om saksbehandling og konsultasjoner. Spørsmålet om en eventuell lovfesting av konsultasjonsplikten både for statlige, fylkeskommunale og kommunale myndigheter vil da bli vurdert i sammenheng.

Det vil også bli arbeidet med midlertidige modeller for konsultasjoner mellom fylkeskommunene og Sametinget i påvente av eventuell lovregulering. Både Sametinget og representanter for fylkeskommunene vil være naturlige samarbeidspartnere i dette arbeidet.»

Dan lassin mii čuožžu bajábealde lea konsulterejuvvon čuovvovaš konkrehta surggiin: 1) mariidnasuorgi; Sámediggi lea deattuhan ahte loahpalaš mearrádus válddi sirdimis go guoská gonagasreappáid hálddašeapmái ja akvakultuvrii, sáhttá addojuvvot dušše dalle go boahtá proposišuvdnaevttohus Riddoguolástanlávdegotti čielggadusa vuođul mii guoská olles mearrasámi guvlui. 2) oahpahus: Sámediggi sáhttá nammadit guoktása dan njealji olggobeale stivralahtuin Sámi allaskuvlii, Sámedikki mielas dat lea buorre. Dasto lea Sámedikki mielas buorre dat go Ráđđehus lea evttohan ásahit guovlulaš dutkanfoandda. Sámediggi oaivvilda ahte ferte ásahuvvot maiddái sámi dutkanfoanda, sihkkarastin dihte Sámediggái duohta váikkuhanfámu ja mearridanvuoigatvuođa dan dutkamis mii lea deaŧalaš sámi servodaga ovddideapmái. Bealit leat šaddan ovttaoaivilii das. 3) go guoská Innovašuvdna Norgii, de lea Sámediggi evttohan ahte Sámediggi juogo šattašii oasseeaiggádin Innovašuvdna Norgga ektui dahje ahte lága bokte mearriduvvo ahte Sámedikkis lea vuoigatvuohta nammadit stivralahtuid. Sámedikki oaidnu ii leat vuhtii váldojuvvon.

Sámediggi lea mearrádusastis čujuhan ahte konsultašuvnnat hálddašanođastusa birra álggahuvvojedje maŋŋit, mainna mii leat eahpeduhtavaččat sihke proseassa ektui ja dan ektui man duohta konsultašuvnnat sáhttet šaddat.

2.9 Riikkaidgaskasaš politihkka

2.9.1 Davviguovllut

álgoálbmogiin davvin galgá leat nana posišuvdna ja rolla iežas dili ovddideamis. Danne lea deaŧalaš ahte Sámedikki ja stáhtalaš eiseválddiid gaskka lea jeavddalaš oktavuohta ja gulahallan davveguovloáššiid birra.

Davviguovlluin leat ollu luondduriggodagat ja dan oktavuođas lea nana ceavzilis ovdáneapmi deaŧalaš Sámediggái. Okta dain stuorámus hástalusain álgoálbmogiidda davveguovlluin lea suodjalit árbevirolaš ealáhusvugiid ja kultuvrra, seammás go viidát ávkkástallojuvvo luondduriggodagaiguin.

árktalaš guovlluid hálddašeami ja geavaheami birra ságastallojuvvo alla politihkalaš dásis. Sámediggi oaivvilda ahte eamiálbmogat leat lunddolaš aktevrrat riikkaidgaskasaš ságastallamis árktisa birra. Danne berre sihkkarastit doarvái resurssaid Sámediggái, eará sámi aktevrraide ja eará eamiálbmogiidda árktisas vai sii sáhttet leat duohta aktevrrat riikkaidgaskasaš arenas go ságastallojuvvo árktisa birra.

Sámedikki presideanta oassálasttii ovttas earret eará Norgga olgoriikaministariin Jonas Gahr Størein, dalle go Barentsguovllu álgoálbmogiid ovddasteaddjit deaivvadedje Girkonjárggas geassemánus ságastallat oktasaš hástalusaid birra ja viidáset ovttasbarggu birra rájiid rastá. Dás lei ovttaoaivilvuohta das ahte várra stuorámus hástalussan guovllu álgoálbmogiidda lea resursaávkkástallan.

Eamiálbmogiin lea oktasaš ovddasteaddji guovlulaš dásis – Barents guovlluráđis. Eamiálbmotovddasteaddji lea leamaš dan riikkas mii ain jođiha guovlluráđi. Eamiálbmogiin ii leat makkárge formálalaš ovddastus dahje posišuvdna nationála dásis – Barentsráđis. Dát ii leat dohkálaš, mii lea dovddahuvvon máŋgii. Sámediggi Norggas ja Sámi parlamentáralaš ráđđi leat gáibidan eamitálbmotovddastusa Barentsráđđái seamma dásis go ovddastus lea árktalaš Ráđis.

Lujávrri álgoálbmotkantuvra lea hui deaŧalaš veahkkin ovttasbarggu buorideamis, ja álgoálbmogiidda Ruošša bealde ja Barentsovttasbarggu viidáset ovddideapmái. Danne juolludii Sámediggi, áidna oassálastin, jahkásaš doarjaga álgoálbmotkantuvrra doibmii.

Olgoriikaministtarčoahkkimis Roavvenjárggas skábmamánus 2007 mearriduvvui ahte ásahuvvo riikkaidgaskasaš Barentsčállingoddi Girkonjárgii. Čállingoddi ásahuvvui ođđajagimánus 2008 ja oažžu stáhtusa riikkaidgaskasaš organisašuvdnan. Giđa beallái 2009 galgá virgáduvvot álgoálbmotráđđeaddi čállingoddái, gean bargun galgá earret eará leat riikkaidgaskasaš álgoálbmotdimenšuvnna oktiiordnen ovttasbarggus. Sámediggi ruhtada oasi dán virggis.

Guoládaga sámesearvvit leat guhká háliidan ásahit sierra sámedikki. Guovlulaš ruošša eiseválddit heaittihedje čakčat 2008 ovttasbargoorgána mii lei ásahuvvon cuoŋománus 2006 nannet gulahallama eiseválddiid ja sápmelaččaid gaskka. Guovlulaš eiseválddiid dohkkehemiin ja vehkiin mearriduvvui ahte lágiduvvo kongreassa čuovvovaš fáttáiguin: Boahtteáiggi ovttasbarggu organiseren sámi orgánaid ja almmolaš eiseválddiid gaskka. Kong­reassa lágiduvvui juovlamánus 2008. Dohko ledje boahtán 75 delegáhta maid sámi organisašuvnnat ja absjinat ledje válljen. Davviriikkaid sámedikkit ledje mielde bovdejuvvon guossin.

2.9.2 árktalaš ovttasbargu

árktalaš ráđđi lea áidna ovttasbargoforum davvin mii fátmmasta buot gávcci árktalaš riikka, ja álgoálbmogiin lea bissovaš oassálasti stáhtus. Rájiid rastá hástalusat nugo dálkkádat, biras ja ceavzilis ovdáneapmi leat vuođđun dán ovttasbargui. Sámediggi lea čuvvon norgalaš ovdagotti árktalaš ráđis go lea leamaš Norgga sáttagottiid mielde virgeolbmuiddási čoahkkimiin. 2008:s leat leamaš Senior Arctic Officials (SAO) čoahkkimat Svolværas ja Guovdageainnus.

árktalaš ovttasbargui gullá maiddái ovttasbargu parlamentarihkkáriid čoahkkimiid gaskka árktalaš stáhtain. Sámi parlamentáralaš ráđđi lei mielde gávccát parlamentarihkárkonferánssas árktalaš ovttasbarggu ektui Fairbanksas USA:s borgemánus 2008. Doppe lei sáhka áššečuolmmain nugo heiveheapmi dálkkádatrievdamiidda, nannáma energiijaresurssaid ovddideapmi ja árktalaš dearvvašvuođapolitihkka. Sámi parlamentáralaš ráđđi lea maiddái čuvvon barggu árktalaš parlamentáralaš lávdegottis (SCPAR).

2.9.3 Ovttastuvvan našuvnnat (ON)

ON bistevaš álgoálbmotforum doalai čihččet sešuvnna miessemánus New Yorkas. Dán jagi erenoamáš fáddán ledje dálkkádatrievdamat, biokultuvrralaš šláddjiivuohta ja eallinvuogit, lassin foruma bistevaš áššelistui; ekonomalaš ja sosiálalaš ovddideapmi, biras, dearvvašvuohta, oahpahus, kultuvra ja olmmošvuoigatvuođat. Presideanta Egil Olli doalai sáhkavuoru Sámi parlamentáralaš ráđi ovddas, mas dovddahii balu das movt dálkkádatrievdamat váikkuhit birrasa ja rievdadit álgoálb­mogiid eallineavttuid davvin dan bokte go eavttut árbevirolaš eallinvugiide ja kultuvrii rivdet. Deattuhuvvui ahte lea nana dárbu ahte álgoálbmogat servet daid šiehtadallamiidda birasgeatnegasvuođaid birra

Kyotoprotokolla vuolde mii galgá mearriduvvot dálkkádatnjunuščoahkkimis Københámmanis 2009:s.

Deattuhuvvui maiddái ahte lea deaŧalaš aktiivvalaččat čuovvolit ONa álgoálbmotvuoigatvuođajulggaštusa.

Sámediggi lei Sámi parlamentáralaš ráđi (SPR) bokte mielde ovddideamen professora James Anayasa evttohassan ONa erenoamášdieđiheaddjin álgoálbmogiid vuoigatvuođaid ja vuođđo friijavuođaid ektui. SPR ovddidii maiddái John Bernhard Henriksena evttohassan ONa olmmoš-vuoigat­vuođaráđi álgoálbmotvuoigatvuođaid áššedovdimekanismma lahttun. áššedovdimekanismma vuosttaš čoahkkimis golggotmánus 2008 válljejuvvui John B. Henriksen dán orgána vuosttaš jođiheaddjin. Sámediggi lea bidjan merkii makkár doarjaga Olgoriikadepartemeanta lea addán, erenoamážit delegašuvnna bokte Genèvas, dáid proseassaid oktavuođas.

Sámediggi lea searvan norgga delegašuvnna mielde ovccát oasálaščoahkkimii biologalaš šláddjiivuođa konvenšuvnna vuolde miessemánus 2008 Bonnas, Duiskaeatnamis. Sámediggi vuoruhii erenoamážit fáttá genaresurssaid birra. Šattai ovttaoaivilvuohta das mii proseassas goziha álgoálbmotperspektiivva, ja mii lea vuođđun boahttevaš šiehtadallamiidda boahtte oasálaščoahkkima ektui 2010:s. álgoálbmotsearvan proseassas lea dohkkehuvvon, ja áigumuš lea viidát šiehtadallat álgoálbmogiid árbedieđuid hárrái mat čatnasit genehtalaš resurssaide.

2.9.4 ILO konvenšuvdna nr. 169 – raporteren ILO áššedovdilávdegoddái

Sámediggi lea meannudan miessemánus raportta ILO:i. 1994:s dieđihuvvui ILO:i šiehtadusa birra Sámedikki ja Norgga ráđđehusa gaskka, mii dagahii dan ahte sihke Sámediggi ja Ráđđehus geigiiga sierra raporttaid, mii čuvgii oaivilerohusaid go guoská ILO-konvenšuvnna nr. 169 geavaheapmái Norggas.

Ovddit raporta Sámedikkis 2003:s lei ollislaččat Ráđđehusa finnmárkkuláhkaevttohusa birra. Maŋŋá ovddit stáhtaraporterema ledje ILO áššedovdilávdegottis soames mearkkašumi dan ovddit ráđđehusa álgo finnmárkkuláhkaevttohussii. Danne lea Sámediggi dán raporttas oanehaččat čilgen deaŧaleamos rievdadusaid birra mat dahkkojuvvojedje láhkaevttohusas ovdalgo dat mearriduvvui. Sámediggi lea maiddái bidjan muhtun mearkkašumiid daid eavttuide ja vuordámušaide maid Sámediggi bijai mearrádusas 2005:s go doarjjui ođastuvvon finnmárkkuláhkaevttohusa, ja man muddui dát leat čuovvoluvvon Norgga eiseválddiid beales dán rádjai.

Ollu sajiin dulkojit Norgga eiseválddit ja Sámediggi sierraláhkai ILO konvenšuvnna nr. 169 mearrádusaid sihke mii guoská viidodahkii ja ávnnaslaš sisdollui. Danne lea Sámediggi fokuseren mearrádusaid eanavuoigatvuođakapihttalis erenoamážit artihkkaliid 13 – 15. Loahpas lea Sámediggi bidjan soames mearkkašumi ILO konvenšuvnna nr. 169 inkorporerema ektui Norggas.

Raporta lea ollislaččat mielddusin dán jahkedieđáhusas.

026/08 Sámedikki raporta ILO:i áigodagas gitta 2008 miessemánu rádjai.

Sámediggi deattuha čuovvovačča:

Sámediggi oaidná ahte minerálaláhka lea heittot danne go dat ii leat árvvoštallojuvvon álbmotrievtti ektui. Dán geažil oaivvilda Sámediggi ahte láhkaevttohus rihkku stáhta geatnegasvuođaid ILO-konvenšuvnna nr. 169 ektui, go lágas ii doarvái vuhtii váldojuvvo sámi báikegottiid árbevirolaš geavaheapmi ja báikkálaš doaimmat.

2.9.5 Sámedikki riikkaidgaskasaš bargu

Sámedikki searvan riikkaidgaskasaš bargui go guoská álgoálbmogiidda sierra oktavuođain nugo ON, EU, árktalaš ráđi ja Baretnsovttasbarggu ektui, vuoruhuvvojit čavgadit vátna resurssaid geažil. Seammás bohtet iešguđetge dáfus dađistaga vuordámušat, maiddái stáhta beales, Sámedikki searvama ja barggu hárrái riikkaidgaskasaš arenain.

Sámediggi lea 2008:s ožžon 650 000 ru Olgoriikadepartemeanttas prošeaktadoarjjan Sámedikki riikkaidgaskasaš bargui. Ohccojuvvon lei 3 miljon ruvnno. Sámediggi ferte jahkásaččat ohcat ruđaid Olgoriikadepartemeanttas iežas riikkaidgaskasaš barggu várás. Dán geažil lea váttis plánet ja dat ii leat dohkálaš ruhtajuohkinortnet. Sámediggi lea ollu jagiid geahččalan oažžut jahkásaš juolludusa stáhtabušeahta poasttas 50, seamma vuogi mielde go eará departemeanttat lávejit juolludit.

2.10 Areála- ja biraspolitihkka

2.10.1 Areálahálddašeapmi

árbevirolaš sámi ealáhusat gáibidit beassat geavahit stuorra areálaid. Biras- ja resursalágat stivrejit buori muddui areálageavaheami. Dan vuođul lea Sámediggi duhtavaš go lea ožžon doarjaga sihkkarastit sámi beroštusaid ođđa plána- ja huksenlága plánaoasis. Okta lága ulbmiliin lea sihkkarastit sámi kultuvrra, ealáhusaid ja servodateallima luondduvuđđosa. Ođđa plána- ja huksenláhka addá Sámediggái vuosteákkastanvuoigatvuođa dakkár áššiin, main lea hui stuorra mearkkašupmi sámi kultuvrii ja ealáhusbargui. Vuosteákkastanvuoigatvuohta gusto olles sámi ássanguvlui. Dat njuolggadusat maid Sámediggi ráhkadii finnmárkkulága 4. paragráfii, sáhtášedje gustot vuosteákkasteami oktavuođas plánaide Finnmárkkus. Sáhttá leat heivvolaš ráhkadat stáhtalaš njuolggadusaid sihkkarastin dihtii sámi kultuvrra vuđđosa. Sámediggi lea ráhkadan njuolggadusevttohusa, ja dát geavahuvvjit vuođđun konsultašuvnnaide departemeanttain.

Sámedikki ođđa ovddasvástádusa duohtan dahkama areálahálddašeamis sorjá das ahte ášše-meannudanresurssat nannejuvvojit.

2.10.2 Luonddušláddjiivuođaláhka

Sámediggi lea miehtan ođđa luonddušláddjiivuođaláhkii.

Sámediggi lea ožžon doarjaga máŋga deaŧalaš áššái ođđa lágas. Lea ovttamielalašvuohta das ahte ulbmilmearrádusain čalmmustahttit sámi kultuvrra ja ásahit deattuhanmearrádusa mii luonddušláddjiivuođalágas čadnojuvvo sámi kultuvrra luondduvuđđosii. Leat maiddái boahtán ođđa áibbas ođđan njuolggadusat genehtalaš ávdnasiid birra, dás maiddái njuolggadusat dakkár ávdnasiid ovdduid juogadeami birra. Dain surggiin main Sámediggi ii leat ožžon dohkkehuvvot mearrádusaid maid dat vuosttažettiin lea sávvan, doppe leat váldojuvvon mielde buorit mearkkašumit láhkamearrádusaide. Doppe gos ii leat ollašuhtto­juvvon dievas ovttamielalašvuohta, doppe bohtet Sámedikii oainnut ovdan láhkaevttohusas. Dát guoská láhkamearrádusaide álbmotrievtti, konsultašuvdnamearrádusa ja suodjaluvvon guovllluid hálddašanválddi birra. Ovttamielalašvuohta lea das ahte Ráđđehusa ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvdnašiehtadus gusto daidda mearrádusaide mat leat dahkkojuvvon dan lága olis mii guoská sámi beroštusaide njuolgga. Sierramearkkašumis hálddašanválddi mearrádussii boahtá ovdan ahte sáhttet nammaduvvot hálddašanorgánat suodjalanguovlluide main sámi beroštusat leat ovddastuvvon.

Sámediggi deattuha ahte lea leamaš buorre konsultašuvdnaproseassa Birasgáhttendepartemeanttain. Departemeanta lea čájehan návcca ja dáhtu addit lobi Sámediggái dievaslaččat geahčadit láhkamearrádusevttohusaid ja mearkkašumiid konsultašuvdnaproseassas.

2.10.3 Minerálaláhka

Sámedikki dievasčoahkkin ii miehtan ođđa minerálaláhkii. Dat mearkkaša ahte Sámediggi ii ge sáhte miehtat daidda doaimmaide maid láhkaevttohus geahččala muddet.

Sámediggi gávnnaha ahte láhkaevttohus ii ollašuhte stáhta álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid sápmelaččaid ektui. Láhka láhčá dili dasa ahte meannudit sámi vuoigatvuođaid earaláhkai Finnmárkku olggobealde go Finnmárkkus gulskuddama oktavuođas, sámi deasttaid deattuheami oktavuođas ja sápmelaččaid vuoigatvuođaid oktavuođas oažžut oasi vejolaš ávkkástallanárvvus. Ii ge láhka fuolat sápmelaččaid vuoigatvuođa konsultašuvnnaide daid mearrádusaid oktavuođas mat gusket daid minerálaid iskanvuoigatvuhtii, geahččaladdanbohkamii ja ávkkástallanvuoigatvuhtii maidda stáhta čuoččuha eaigáduššanvuoigatvuođa.Sámediggi deattuha ahte bargu minerálalágain lea bistán badje guovtti logijagi, ja ahte sámi vuoigatvuođat ja beroštusat leat čielggaduvvon ja čovdosat evttohuvvon sihke NAČ:s 1996:11 Minerálaláhkaevtthus ja NáČ:s 1997:4 Sámi kultuvrra luondduvuođus. Ot.proposišuvnnas nr. 35 (1998 – 99) minerálaláhka, mii gessojuvvui ruovttoluotta Ot.dieđáhusas nr. 1 (1999 – 2000), lei maid ovddiduvvon láhkaevttohus oktan mielddistuvvon láhkaásahusevttohusain mii geahččalii fuolahit deastta sámi kultuvrii olles árbevirolaš sámi guovllus. Viidáseappot lea departemeanttas leamaš buorre áigi ja dievaslaš vejolašvuohta oktiiordnet NáČ 2007:13 Ođđa sámeriekti dainna láhkabargguin mii boahtá ovdan Justiisadepartemeantta gulaskuddanreivves dán čielggadeami várás. Go váldá vuhtii dan áiggi mii gollan ođđa minerálaláhkabargui, de lea uhccán jáhkehahtti ahte ii sáhte fuolahit olles árbevirolaš sámi guovllu sápmelaččaid vuoigatvuođaid ja beroštusaid minerálaláhkaevttohusas.

Konsultašuvnnat Biebmo- ja gávpedepartemeanttain leat leamaš hui gáibideaddjit. Departemeanta ii leat buktán makkárge politihkalaš ja fágalaš ákkaid dasa manne sii eai leat dohkkehan Sáme­dikki árvvoštallamiid ja evttohusaid. Ovdal konsultašuvnnaid Sámedikkiin, dovddahii Ráđđehus ahte dat lei dahkan oaivila das mo sámi vuoigatvuođat ja beroštusat galge meannuduvvot lágas. Dát váddásmahtii konsultašuvnnaid.

ášši mearrádusas bivddii Sámediggi Ráđđehusas fas rahpat konsultašuvnnaid ja geahččalit sohpat čovdosiid ovttasráđiid Sáme­dikkiin.

2.10.4 Suodjalanplánat

Suodjalanbarggus háliida Sámediggi leat mielde bidjamin eavttuid suodjalanbargui, ja sihkkarastit sámi oassálastima proseassaide. Dán oktavuođas lea Sámediggi čađahan máŋga konsultašuvnna Birasgáhttendepartemeanttain, Luondduhálddašandirektoráhtain ja fylkkamánniiguin daid njuolggadusaid vuođul mat leat ráhkaduvvon luonddugáhttenlága vuođul suodjalanplánabargguid várás sámi guovlluin.

Sámediggi lea várrehusain miehtan Birasgáhttendepartemeantta Sylan eanadatsuodjalanguovllu suodjalanplánii ja Sankkjølen luonddumeahccái Mátta-Trøndelágas. Sámediggi ja Birasgáhttendepartemeanta soabaiga suodjalanláhkaásahusa sisdoalu 12 meahcceguovllu eaktodáhtolaš suodjalussii. Dáin luonddumehciin leat guokte sámi guovlluin, Strengivatnet Brønnøyas Nordlánddas ja Murudalen Bjugnas Mátta-Trøndelágas. Sámediggi lea miehtan Skardsfjella jag Hyllingsdalen eanadatsuodjalusa suodjalanplánii ja dasa gulli njeallji luonddumeahccái Rørosa ja Tyldala suohkaniin Mátta-Trøndelágas. Sámediggi lea duhtavaš dainna doarjagiin maid lea ožžon sihke suodjalanulbmiliid ja eare mearrádusaid ektui dain suodjalanláhkaásahusain maid oktavuođas leat leamaš konsultašuvnnat.

Maŋimus jagiid stuorra suodjalanbarggut sámi guovlluin lea bohciidahttán balu ja duhtameahttunvuođa ollu sámi báikegottiin. Sámediggi oaivvilda ahte suodjalandárbu ferte árvvoštallojuvvot juohke dilis guovdilis suodjalanárvvuid ektui ja vejolašvuođaid ektui ahte joatkit árbevirolaš sámi meahcceávkkástallama ja ealáhusdoaibmama. Viidáseappot ferte suodjalanguovllluid hálddašanváldi biddjojuvvot sierra hálddašanstivrraide main lea nana sámi oassálastin. Suodjaleami árvvoštallama ja vejolaš suodjalanmearrádusa oktavuođas lea hui deaŧalaš gaskkustit ja duođaštit dan sámi historjjá ja geavaheami mii das lea leamaš. Sámediggi lea merkon ahte Ráđđehus lea juolludan 30 milj. ruvnno viđa jagi badjel oktasaš ovddidanfondii Trillemarka luonddumeahci ásaheami várás. Sámediggi oaidná lunddolažžan ahte dákkár ovddidanruđat maiddái várrejuvvojit suodajleami oktavuođas sámi guovlluin.

2.10.5 Nationála plána mariidna suodjaluvvon guovlluide

Sámediggi ja Birasgáhttendepartemeanta leat čađahan konsultašuvdnačoahkkimiid mariidna suodjaluvvon guovlluid nationála plána birra. Earret Divttasvuona mariidna suodjalanplána dohkkehii Sámediggi ahte dieđihuvvo suodjalanplánabarggu álggaheapmi jus bargolávdegoddi ásahusso. Divttasvuonas dattetge ferte mariidna suodjalanevttohus meannuduvvot Divttasvuona-Oarjevuona álbmomeahcceevttohusa oktavuođas. Birasgáhttendepartemeanta lea ovdal dieđihan Sámediggái ahte sii vurdet Sámi vuoigatvuođalávdegotti ovdalgo árvvoštallet Divttasvuona-Oarjevuona geavahan- ja suodjalanbarggu joatkima.

2.10.6 Luossahálddašeapmi Deanus

Sámediggi ja Birasgáhttendepartemeanta leat konsutašuvnnaid bokte soahpan dan Deanulávdegotti mandáhta ja čoahkádusa, mii galgá čielggadit vejolašvuođa hálddašit Deanučázádaga báikkálaččat.

Ođđa goalástanhálddašeapmi galgá lea báikkálaš ja vuođđuduvvon vuoigatvuođaide. Dát erenoamáš vuoigatvuođat bohtet muhtumassii ovdan lágas, earret eará deanulágas, ja čuvvot muhtumassii dološ áiggi rájes geavaheamis ja boares báikkálaš vieruin.

Lávdegoddi lea čuovvoleamen finnmárkkulága 4. Kapihttala mii lea Deanučážádaga birra. Lávdegoddi galgá evttohit mo ođđa hálddašanorgána galgá organiserejvvot, evttohit rievdadusaid dálá lágaide ja njuolggadusaide ja evttohit vejolaš rievdadusaid soahpamuššii Suomain.

Sámediggi lea nammadan áirasa Sámedikki hálddahusas Deanulávdegoddái. Lávdegottis leat muđui ovddasteaddjit Birasgáhttendepartemeantta, Deanu- ja Kárášjoga gielddaid, Luossareivesearvvi, Deanučázádaga bivdodearvvi ja Norges jeger og fiskeforbund bealis.

2.10.7 Dálkkádatrievdamat

Sámediggi lea 2008:s oassálastán iešguđet foraide riikkalaš ja riikkaidgaskasaš dásis, mat digaštallet dálkkádatrievdamiid. áigumuššan lea leamaš bearráigeahččat ahte álgoálbmotoaidnu váldojuvvo mielde dievaslaččat, ja sihkkarastit duohta váikkuhanfámu dán suorggi politihkkahábmemis.

Šállošahtti lea go Sámediggi ii lean bovdejuvvon searvat Norgga delegašuvnna mielde dálkkádatkonferánsii Poznanis čakčat 2008. Sámediggi vuordá ahte beassá searvat proseassaide boahtteáiggis.

Sámediggi lea earret eará lahttu fáddájoavkkus 5 heivehandoaibmabijuid ja váidudeaddji doaibmabijuid várás NorACIA:s, norgga čuovvolan­prográmma mii lea ásahuvvon árktalaš Ráđi váikku­husčielggadusraportta vuođul dálkkádaga birra, Arctic Climate Impact Assessment (ACIA). Joavku galgá veahkehit ovddidit, buohtastahttit ja gaskkustit máhtu dálkkádatrievdamiid, váikkuhusaid ja heivehemiid birra Norgga bealde árktisas. Váldofáddán čoahkkimiin ledje dálkkádatrievdamat ja dárbbašlaš heivehanstrategiijat oppamáilmmálaš liegganeami oktavuođas. Sámediggi lea leamaš dárkojeaddjin áššedovdičoahkkimis Suomas mii gieđahalai biologalaš šláddjiivuođa konvenšuvnna dálkkádatrievdamiid, álgoálbmogiid ja árbedieđu birra árktisas.

Ráđđehus lea nammadan almmolaš lávdegotti mii galgá čielggadit servodaga raššivuođa ja dárbbu heivehemiide dálkkádatrievdamiid váikkuhusaide. Sámediggi ja Birasgáhttendepartemeanta soabaiga konsultašuvnnaid bokte lávdegotti mandáhta ja čoahkádusa, mas maiddái mearkkašupmi sámi kultuvrii ja ealáhuseallimii galgá čielggaduvvot. Sámi allaskuvlla rektor Steinar Pedersen lea nammaduvvon lávdegoddelahttun.

2.10.8 Boraspirehálddašeapmi

Guovvamánus 2008 lágidii Sámediggi seminára boraspiriid birra masa oassálaste buot vihtta boraspireregiovnna mas leat sámi ealáhusberoštusat. áigumuššan dákkár semináraiguin lea gulahallan hálddašeaddjiid ja politihkkaoassálastiid gaskkas, ja ahte čalmmustahttit daid hástalusaid mat čuožžilit go eallit mat guhtot ja ráfáidahttojuvvon boraspiret leat ovttas dakkár guovlluin gos lea sámi eanadoallu ja bozodoallu. Sámedikki áigumuš lea lágidit dákkár semináraid jahkásaččat ja oivvilda deaŧalažžan ahte guoskevaš departemeanttat veahkehit ja oassálastet dán arenas.

Sámediggi nammada ovtta dan viđa áirasis mat lea daid regionála boraspirenammagottiin mat hálddašit boraspiriid guovlluin main leat sámi ealáhusberoštusat, ja mii háliidit buori sámi ovddastusa nammagottiide. Sámedikki lahtut galget nammaduvvot Sámedikki bistevaš áirasiid gaskkas. Spiehkastahkan dat sáhttet nammaduvvot Sámedikki várreáirasiid gaskkas. Sámediggi moáitá dan go oažžu nannadit dušše ovtta lahtu viđa lahtus. Sámediggi dovdá maiddái dan ahte dat gáibádusat mat biddjojuvvojit vuođđun min nammademiide, leat menddo gáržžidit, erenoamážit dasa ahte sáhttá sihkkarastit báikkálaš čatnaseami ja sohkabealdássedeattu nammagottiin. Eat leat ožžon áddejumi dasa Birasgáhttendepartemeanttas.

Jahkásaš boraspirevahágat váikkuhit boazodoalu buvttadeami. Boazodoalu ollislaš rehketdoallu 2007:s čájeha ahte lea stuorra erohus almmuhuvvon ja buhtaduvvon vahágiid gaskkas. Jagiid 2007/2008 almmuhuvvon vahágat ledje 75 proseantta ollislaš vahágiin, ja dušše 21 % das buhtaduvvui. Buhtadusat daid sávzzaid ovddas maid ráfáidahttojuvvon boraspiret goddet, lea stuorát eanadoalus ja sivvan lea earret eará ahte duođaštuvvon oassi lea veaháš stuorát eanadoalus. Sámediggái lea váttis dohkkehit dakkár boraspirehálddašeami, mii dohkkeha stuorra boraspirevahágiid sámi vuođđoealáhusain. Sámediggi lea ovdal čouččuhan ahte Ráđđehus lea čadnojuvvon nationála ja riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaide sápmelaččaid ektui álgoálbmogin. Dát guoská Vuođđolága § 110a:ii ja ONa siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid konvenšuvnna 27. artihkkalii. Sámedikki cealkámuš guoske eanadollui sámi guovlluin ja sámi boazodollui, mat goappašagat leat sámi kultuvrra ávnnaslaš vuođut.

Sámediggi oaivvilda ahte ferte guorahallat gustovaš Stuorradiggedieđáhusa boraspiriid biira dainna ulbmiliin ahte rievadit dan. Čavga duođaštangáibádusaid geažil eai oaččo boazodoallit ja eanandoallit buhtaduvvot duohta vahágiid ovddas maid boraspiret dagahit. Dát guoská erenoamážit goaskimiid dagahan vahágiidda, muhto maiddái eará boraspirevahágiidda. Sámediggi čujuha danne ahte livččii deaŧalaš rievdadit dáláš boraspirehálddašeami. Sámedikki mihttomearri lea oažžut duohta váikkuhanfámu nationála boraspirepolitihkkii. Dán mihttomeari ii sáhte ollašuhttit nu guhká go Sámediggi lea nu funet ovddastuvvn regionála boraspirenammagottiin. Dan lassin lea nammagottiid váldi ráddjejuvvon nationála politihka hálddašeapmái. Regionála boraspirenammagottit leat almmolaš hálddašanorgánat mat dahket mearrádusaid mat gusket sámi beroštusaide njuolgga, danne dat leat vuođđun daidda gáibádusaide álgoálbmogiid vuoigatvuođa birra mielmearrádeapmái mii boahtá ovdan ILO-konvenšuvnnas nr. 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji riikkain.

Sámediggi áigu viidáseappot bargat dainna ulbmiliin ahte nationála boraspirepolitihkka ođastuvvo nu ahte boraspiriid mihttolohkku boahtá dakkár dássá ahte vuođđoealáhusaid buvttadanovdáneapmi ii fuono. Boazodoalu ja eanadoalu stuorra vahágat mearkkašit ahte eiseválddit fertejit árvvoštallat geahpedit iešguđet náliid máddodatmihtuid.

Viidáseappot fertet oažžut nu duohta logu juohke šlája čivggain go lea vejolaš vuođđun dasa man ollu boraspiriid sáhttá goddit. Buot boraspirebivdu ja –goddin galgá dahkkojuvvot náliid almmuhuvvon máddodatmihtuid rámmaid siskkobealde, ja maid Stuorradiggi lea mearridan. Sámediggi oaivvilda ahte lea deaŧalaš árvvoštallat geahpedit juohk náli čivggaid máddodatmihtu, muht lea seamma deaŧalaš gozohit máddodagaid nu ahte sáhttá oažžut sihkkaris logu das galle čivgga dat leat. Jus bidjá menddo uhccin čivgaloguid, de lea goddimis uhccán eastadeaddji ávki boraspirevahágiidda.

2.10.9 Energiija ja bieggafápmu

Sámediggi ja Norgga čázádat- ja energiijadirektoráhta (NVE) leat šiehtadan čađahit konsultašuvnnaid energiijaáššiid birra. Sihke Sámediggi ja NVE lea sávvan dákkár šiehtadusa. Šiehtadus lea erenoamážit energiijaáššiid oktavuođas daid bajimuš prosedyraid konkretiseren ja ávkkálaš aiddostahttin, mat gustojit Sámedikki ja stáhta eiseválddiid gaskasaš konsultašuvnnaide. Šiehtadus ii man ge láhkai geahnohuhtte bajimus konsultašuvdnaprosedyraid sisdoalu. Šiehtadus dahkkojuvvo hálddahuslaš dásis. Sivvan lea go Sámediggi politihkalaš orgánan ii daga dákkár šiehtadusaid direktoráhtain. Sámediggi sávvá ahte dát šiehtadus dagaha ahte sámi beroštusat ja hástalusat buorebut bohtet oidnosii go stáhta eiseválddit meannudit energiijaáššiid.

Sámediggi ja NVE leat konsultašuvnnaiguin soahpan váikkuhusčielggadanprográmma plánejuvvon fápmolinnjái gaskal Báhccavuona Romssas ja Hámmárfeastta Finnmárkkus. Váikkuhusčielggadusas fertejit sámi beroštusaid ja vuoigatvuođaid váldojuvvot dohkálaččat vuhtii. Váikkuhusat boazodollui, eará sámi meahcceealáhusaide ja sámi kulturmuittuide galget čielggaduvvot. Konsultašuvnna vuođul gáržžiduvvojedje gáibádusat ja čađahanvuogit nu ahte váikkuhusat sámi beroštusaide bohte čielgaseappot ovdan čielggadanprográmmas. Čielggadussii váldojuvvui maid mielde dat gáibádus ahte doaibmabiju ovddut ja hehttehusat galget árvvoštallojuvvot ja maid dat mearkkaša regiovdnii. Go iešguđet váikkuhusat leat čielggaduvvon, de dat galget leat vuođđun ođđa konsultašuvnnaide váikkuhusčielggadusaid dohkkeheami ja konsešuvdnagažaldaga oktavuođas, dm. galgá go addojuvvot huksenlohpi vai ii.

2.11 Kulturmuitosuodjalus

Sámediggái lea fápmuduvvon váldi kulturmuitolága vuođul hálddašit sámi kulturmuittuid. Sámedikkis lea ovddasvástádus dakkár geográfalaš guovllus mas leat 6 fylkkagieldda ja guovllut Opplánddas ja Møre ja Romsdálas. Sámediggi lea meannudan ollu plánaáššiid main oktavuohta gielddaiguin, doaibmabidjočađaheddjiiguin ja kulturmuitohálddašeami eará beliiguin lea guovddážis. Dán váldečađaheami oktavuođas čađaha Sámediggi ollu stuorát ja smávit báikediđoštallamiid. árjjalaš bargguin kulturmuittuiguin ja kulturbirrasiiguin duođašta Sámediggi sámi historjjá sápmelaččaid iežaset eavttuid vuođul. Sámedikki doarjjaortnega bokte kulturmuitosuodjalussii lea eaiggádat ja eará berošteaddjit ožžon vejolašvuođa dikšut, láhčit ja duođaštit sámi kulturmuittuid.

2.11.1 Ođđa teknihkka kulturmuitosuodjalusas – laserskánnen girdiin

Sámediggi lea ovttasbarggus Finnmárkku fylkkagielddain oassálastán geahččalanprošektii mas ođđa teknihkka kulturmuitosuodjalusas lea geahččaluvvon. Riikkaantikvára lea bivdán Norsk institutt for kulturminneforskning (NIKU) váldit ovddasvástádusa prošeavttas. Bargovuohkin lea geavahit girdi ja sierrareaidduid ráhkadit kártamálliid mat čájehit guovllu topografiija.

Bargovuohki sáhtášii leat ávkin kulturmuitosuodjalusas. Go de oahppá dulkot iešguđet kártamálliid, de lea vejolaš plánet buorebut gokko eanadagas ferte čađahit geahčademiid ja gokko ii dárbbaš geavahit nu ollu resurssaid. Dát vuohki lea danne lasseveahkki gieddegeahčademiide.

2.11.2 Kulturmuittuid registreren sierranas stuorát areálaplánaid oktavuođas

Sámediggi lea 2008:s registreren sámi kulturmuittuid máŋga stuorra areálaplána oktavuođas sámi guovlluin. Dát guoská bieggamilloplánaide Finnmárkkus, Nordlánddas ja Mátta-Trøndelágas ja maiddái Setermoen báhčinšiljus, Ráissa álbmotmeahcis ja Nord-Kvaløya ja Rebbenesøy eanadatsuodjalusguovllus.

Hamnefjell bieggamilluid muddenplána oktavuođas Báhccavuona gielddas Finnmárkkus registrerejuvvojedje 147 eaŋkilmuittu 82 kulturmuitobáikkis. Báikediđoštallan lea dan áiggis mii vel lei hálddus almmustahttán kulturmuittuid mat čajehit guhkes áiggi sámi ealáhusheivehemiid Finnmárkku rittus, ja mas lea stuorra árvu dan eanadaga muosáheamis, mas dát lea dáhpáhuvvan. Go dáid kulturmuittuid vel sáhttá čatnat boares sámi oskui ja árbevieruide, de šaddá guovlu erenoamáš miellagiddevažžan čájehit rievdama goddebivdoservodagas boazodoalloservodahkan. Plánaevttohusa oasit šaddet vuostálagaid máŋga registrerejuvvon kulturmuittuiguin, sihke njuolgga ja eahpenjuolgga. Máŋga dáin kulturmuittuin čatnasit sámi oktavuhtii ja daid ferte atnit automáhtalažžat ráfáiduhttojuvvon. Bieggamillut vuolidit guovllu kulturhistorjjálaš árvvuid. Dán vuođul vuosttaldii Sámediggi plánaevttohusa areálahálddašemiide ja lea bivdán ahte osiid plánaguovllus ferte váldit eret muddenplánas.

Oarjevuonas Divttasvuona suohkanis Nordlánddas lea Nordkraft Vind AS prošekteremin bieggamillorusttega mas leat gaskal 32 – 35 bieggamillu. Sámediggi lea bálkáhan árran Julevsámi guovddáža čađahit kulturmuitoiskkademiid doaibmabidjoguovllus. Bohtosat dán rádjai čájehit golbmalogináre registrerejuvvon automáhtalaččat ráfáiduhttojuvvon sámi kulturmuittu, mas leat máŋga mat guoskkahuvvojit njuolgga plánejuvvon bieggamillopárkkas. Sámediggi áigu čuovvolit dán prošeavtta 2009:s.

Fosenhalvøyas Roana ja Åfjorda suohkaniin leat čađahuvvon kulturmuitoregistreremat Roan ja Blåheia bieggafápmorusttegiid oktavuođas Roan suohkanis ja Storheias Bjugna ja Åfjorda suohkaniin. Storheias eai leat registrerejuvvon sámi kulturmuittut. Roanis registrerejuvvui sámi eamihávdi. Blåheias registrerejuvvojedje ja merke­juvvojedje kártii boares bivdorusttetbázahasat. Báikkit ledje oahppásat ovddežis, muhto eai lean merkejuvvon kártii albma láhkai. Eamihávdi lea erenoamáš go eai leat oahppásat eaige registrerejuvvon nu ollu dákkáraš sámi hávddit ná guhkkin máddin ja danne lea deaŧalaš dan suodjalit boahtteáigái. Dát kulturmuittut eai lean dattetge doarvái vuođđun vuosttaldit plánaid. Sámediggi lea bivdán ahte kulturmuitobáikkit galget muddejuvvot erenoamášguovlun kulturmuittuid suodjaleapmái plánain.

Sámediggi lea čađahan guokte stuorra báikediđoštanprošeavtta Setermoen báhčinšiljus Beardu suohkanis ja Ráissa álbmotmeahcis Ráissa suohkanis. Goappašat prošeavtta álggahuvvojedje gieddeáigodagas 2007 ja jotkojuvvojedje 2008:s. Registrerenbarggu Setermoenis lei Forsvarsbygg addán báhčinšilju viiddideami oktavuođas. Das registrerejuvvojedje 25 árrana. Ráisa-prošeakta lea registrerenbargu Romssa fylkkamánni ovddas Ráissa álbmotmeahci ja Ráisduottar-háldi eanadatsuojusguovllu hálddašanplána ráhkadeami oktavuođas. Registrerenbargu lea čađahuvvon ovttasbarggus boazodoaluin. Sullii 140 kulturmuittu registrerejuvvojedje. Dáin ledje máŋga cehkkojuvvon bartta ja goađi bázahasa, lagabui 100 árrana, ja bivdorokkit, čilat, borramušvuorkkát, hávddit ja bálvvosbáikkit. Dan lassin gávdnojedje geađgeáigásaš duktásajit ja ođđaset kvena kulturmuittut nugo 9 bihkkahávddi. Gávdnosat duođaštit Ráisvuomi guovlluid guhkesáiggi ja árjjalaš geavahusa.

Nord-Kvaløy ja Rebbenesøy eanadatsuodjalusguovllu registreremat leat dahkkojuvvon Romssa hálddašanplánema oktavuođas, muhto fylkkasuohkanis dat lea leamaš prošeaktajođiheapmi ja bargu. Sámediggi lea dattetge registreren guovllu kulturmuittuid. Dán jagi registrerejuvvui Nord-Kvaløya riddoguovlu. Doppe gávdnojedje goahteduktásadji, gaskaáigásaš duktásajit mat sáhttet lea sámi, ja maiddái bálvvosgeađgi.

2.11.3 Eará kulturmuitosuodjalusáššit ja prošeavttat

Hadselis, Narvikas ja Sortlandas lea Sámediggi 2008:s álggahan sámi kulturmuittuid registreremiid duottarguovlluin. Kulturmuittut gullet boarráset sámi goddebivdui. Registrerenbargu jotkojuvvo 2009:s, ja viiddiduvvo eará báikkiide maid birra Sámediggi lea ožžon báikkálaš dieđuid.

Vistesuodjalusa oktavuođas lea Sámediggi joatkán Sirpmá- prošeavtta Deanu gielddas. Dán jagi leat guokte vistti ovddeštuvvon. Konkrehta suodjalusbarggu lassin lea prošeavtta ulbmilin ovddidit vistesuodjalusbarggu. Duođašteapmi, ovddešteapmi ja báikkálaš duojáriid oahpaheapmi lea čađahuvvon. Deanu gielda, gilisearvi ja skuvla leat maid leamaš mielde barggus. Riikkaantikvára lea dorjon barggu.

Sámediggi lea 2008:s bargan nationála prošeavttain válljejuvvon kultureanadat eanadoalus. Prošeavtta áigumuš lea válljet ovtta dahje eanet ovddasteaddji eanadoalloeanadaga juohke fylkkas, mat ožžot ruđa stáhtas hálddašan- ja dikšundoaibmabijuide. Sámediggi lea bargan ovttas golmma davvinorgga fylkka Fylkkamánniiguin ja fylkkagielddaiguin ohcanproseassa oktavuođas. Juohke fylkkas lea válljejuvvon eanadat, buohkain lea dahje leamaš sámi ássan. Sámediggi lea dán barggu oktavuođas Nordlánddas, Romssas ja Finnmárkkus čađahan báikediđoštallamiid ja jearahallamiid dán jagi.

Sámediggi lea 2008:s bargan Njávdáma opmodat oamastemiin. Dát lea vuosttaš lávki láhčimis daid bázahasaid ruovttoluottabuktima, mat 1915:s roggojuvvojedje Njávdáma ortodoksa hávdeeatnamis ja dolvojuvvojedje Oslo universitehtii. Sámediggi áigu 2009:s bargagoahtit ođđa hálddašanplánain Skoltebyen várás, gaikut muhtun visttiid gohttensajis, ja iskkadit guovllu ovdal ođđasiidhávdádemiid.

Sámediggi lea oččodan Ceavccageađggi guovlun UNESCO máilmmiárbelistui. Dát ášši lea ovdal ovddiduvvon Birasgáhttendepartementii ja divaštallojuvvon Sámedikki dievasčoahkkimis. Sámediggi lea čoahkkimis ja čálašeamis Riikkaantikvárain ákkastan mo Ceavccageađgi ollašuhttá daid eavttuid ahte das lea erenoamáš buorre oppamáilmmálaš árvu, gč. Operational guidelines for the Implementation of the World Heritage Convention, ja ovddidan buohtastahtti analysa eará dálá ja vejolaš máilmmiárbebáikkiid ektui. Sámediggi lea vuordimin Riikkaantikvára vástádusa dása.

2.12 Kultuvra

2.12.1 Kultuvrralaš ovdanbuktimat

Kultureallin lea dehálaš fápmu nanusmahttit identitehta, seammás go dat addá ealli báikkálaš servodaga go olbmot háliidit orrut. Nana sámi kultuvra addá oadjebasvuođa ja dehálaš lassiváikkuhusaid nugo čálggu ja eallinkvalitehta. Kultuvra lea maid dat arenat ja deaivvadanbáikkit gos dáidda ja kultuvra gaskkustuvvot, ja go viidáset geahččá, de dasa gullet maid valáštallan, museat, girjerádjosat ja media.

2008:s lei várrejuvvon 1 900 000 ruvnno doarjagiidda musihkkaalmmuhemiide. Dan lassin lea Sámediggi ovttas Finnmárkku fylkkagielddain ja Norgga kulturráđiin juolludan doarjaga Sápmi Music prošektii (SAMU), mii lea sierra ovttadat Musikk i Finnmark vuolde ja man váldobargun lea geavahit musihka seailluhit sámi kulturárbbi ja kulturgelbbolašvuođa.

Sámediggi doarju plánaid ásahit riikkaidgaskasaš filbmaguovddáža Guovdageidnui.

Dat buktá ođđa vejolašvuođaid ovdánahttit sámi filbmabuvttadeami, ja ovttasbargu riikkarájáid rastá addá ođđa vejolašvuođaid dasa mii guoská filbmaovddideapmái álgoálbmotperspektiivvas.

Sámediggi lasihii 2008:is várrejumiid doarjagiidda sámi čáppagirjjálašvuođa buvttademiide. Earret eará manne oasit Sámeálbmot foandda dietnasis dása, juoga mii veahkehii dasa ahte lohku čáppagirjjálašvuođa giehtačállosiin mat leat dohkkehuvvon almmuheapmái, lea njiedjan. Lea maid dárbbašlaš láhčit dili nu ahte rámmaeavttut sámi fágagirjjálašvuođa olggosaddimii šaddet buorebut. Dá lea juoga maid Sámediggi áigu vuoruhit. Seammás lea dárbbašlaš nanusmahttit doaimmaid ja gelbbolašvuođa sámi lágádusain. Dán dahká Sámediggi go nanusmahttá sámi lágádusdoarjjaortnega.

Sámedikkis leat leamaš konsultašuvnnat Kultur- ja girkodepartemeanttain doaimmaid birra mat leat St.dieđáhusas nr. 32 (2007 – 2008) Teáhterhearvvaid duogábealde, lávdedáidaga birra Norggas. álgoálggus ii lean sámi lávdedáidda namuhuvvon Stuoradiggedieđáhusas. Sámediggi lea danin duhtavaš go dieđáhusas aiddostahttojuvvo stáhta bajimuš ovddasvástádus sámi kultuvrii ja ahte sámi kultuvra lea dehálaš oassi nationála kulturpolitihkas. Sámediggi áigu danin deattuhit man dehálaš lea ahte sámi teáhteriin leat seamma rámmaeavttut go eará teáhterat Norggas.

Beaivváš Sámi teáhter lea sámi nášuvnnalaš teáhter. Sámediggi bargá dan nala ahte rámmat Beaivváš Sámi Teáhteris nanusmuvvet lasi juolludemiid bokte ja sierra teáhtervisttiin. Åarjelsaemien Teatre oažžu bistevaš doaibmadoarjaga Sámedikki bušeahtas. Doaibmadoarjja teáhterii lassánii beliin 2008 bušeahtas. Sámediggi lea oččodan searveruhtadeami Åarjelsaemien Teatre doaimmaheapmái bealálaččaiguin lullisámi guovllu ovttasbargošiehtadusas.

2.12.2 Festiválat

Sámediggi lea álggahan doarjjaortnega ásahuvvon sámi festiválaid várás. Dása lei 2008:s juolluduvvon 1,8 milj. ruvnno. Sámi festiválat leat dehálaččat gaskkusteapmái sámi musihkas, seammás go dat leat deaivvadanbáikkit buot ahkásaš olbmuide. Festiválain lea danin stuora mearkkašupmi sámi identitehtii ja sámi giela ovdáneapmái.

2008:s oaččui viimmat Riddu Riđđu stahtusa guovddášfestiválan, ja dakko bokte sihkkareabbo ekonomalaš vuođu. Doarjja Sámedikkis bisuhuvvo ja boahtá stádabušeahta stáhta doarjaga ja regionála doarjaga lassin. Festivála oktavuođas lea Riddu Riđđu Davviguovllu álbmot- guovddáš ásahuvvon 2008:is. Sámediggi lea juolludan doarjaga dán guovddáža álggaheapmái. Jurdda lea ahte Davviguovllu álbmot guovddáš gaskkusta davviguovllu olbmuid dáidaga ja kultuvrra iežaset eavttuid vuođul ja mii ovddida gelbbolašvuođa, kvalitehta ja máŋggabealátvuođa.

2.12.3 Dáiddáršiehtadus

Dáiddáršiehtadus maid Sámediggi álggahii 2004:s, lea ovttasbargošiehtadus Sámi Dáiddárráđiin (SDRin). 2008 šiehtadusa šiehtadallamat botkejuvvojedje, ja šiehtadus mearriduvvui dasto Sáme­dikki 2008 bušeahta badjel. Doaibmi rámma poasttaide mat gullet dáiddáršiehtadusa vuollái, lea 2008:s 4 350 000 ruvnno. Váldošiehtadusa mielde mearriduvvon 19. 08. 04 lea Sámediggi ja Sámi dáiddárráđđi šiehtadallan 2009 šiehtadusa, mii doaibmá áigodagas 01.01. – 31.12.09. Sámedikki dievasčoahkkima bušeahttašiehtadallamiin 26.11.2008 dohkkehuvvui ja mearriduvvui šiehtadus. 2009 rámma lea 5 150 000 ruvnno.

Bargojoavku mas leat dáiddárorganisašuvnnaid ja Sámedikki láhtut, leat ožžon válddi árvvoštallat sisaoastinortnega mii buorida almmuhuvvon sámi čáppagirjjálašvuođa ja musihka/luođi háhkanvejolašvuođa.

Seammalágan šiehtadus ii gávdno vel Ruoŧa ja Suoma Sámedikkiin. Ruoŧa Sámedikki kultursemináras skábmamánu 2008:is dajai Sámi teáhter searvvi jođiheaddji ahte lea ilus go dáiddašiehtadus doaibmá bures, muhto sávvá seammalágan ortnegiid Suoma ja Ruoŧa beallai. Sámediggi norggas lea dávjá mielde ruhtadeame iešguđetlágan ortnegiid mat sáhttet leat ávkin Suoma- ja Ruoŧabeale dáiddáriidda

2.12.4 Sámi ásahusat / Sámedikki ásahuspolitihkka

Sámedikki dievasčoahkkin meannudii skábmamánus dieđáhusa sámi ásahusovddideami birra Sámi ásahusat ja siviila sámi servodat.

Dieđáhus árvvoštallá hástalusaid ja evttoha doaimmaid sámi ásahusovddideapmái guhtta iešguđege suorggis. Hástalusaid árvvoštallamat leat čadnon dáidda surggiide:

  • Sámi ásahusaid iehčanasvuohta ja čanastagat sámi almmolašvuhtii.

  • ásahusaid stivren- ja organiserenmálle.

  • Gievrras ja máŋggabealat ásahusaid ovddideapmi.

  • ásahusaid gaskasaš ovttasdoaibman ja ovttasbargu.

  • Ođđavisttiid ruhtadeapmi.

  • Sámedikki duohta vejolašvuohta váikkuhit sámi ásahusovddideami eavttuide bušeahttaráđđádallamiid bokte stáhta eiseválddiiguin.

ásahusdieđáhusa čuovvolanbargu álggahuvvo 2009:s mearriduvvon plána mielde. ásahusain leat iešguđetlágan vuolggasajit eaige leat olle seamma guhkás iežaset proseassaiguin. Danne dárbbašuvvojit iešguđetlágan lahkonanvuogit, maiddái go guoská áigeperspektiivii . Dieđáhusa doaimmat čuovvoluvvojit lagas gulahallamiin guoskevaš ásahusaiguin.

2.12.5 Ođđavisttiid ruhtadeapmi

Sámi ásahusaid dovdomearka lea dávjá ahte dat leat vuolggahuvvon sámi báikkálaš servodagas dahje guovddáš sámepolitihkalaš bealis, eai ge báikkálaš dahje regionála eiseválddiin. Dát mielddisbuktá ahte dávjá lea váttis oažžut báikkálaš ja regionála ruhtadeami sámi ásahusaid visttiide.

Ráđđehus lea Stuoradiggedieđáhusas nr. 28 (2007 – 2008) «Sámepolitihkka» evttohan viessoláigguiguin ruhtadit ođđa sámi kulturviesuid. Sámediggi lea álgovuolggalaččat mielas dákkár ruhtadeapmái, ja vuordá konsultašuvnnaid dán birra fargga.

Sámedikki sámi ásahusvisttiid vuoruheapmi áigodahkii 2009 – 2014 lea čuovvovaš:

  1. Sámi dáiddamusea: Prošekteren 2008 – 2009, huksenálggaheapmi 2010.

  2. Várdobáikki sámi guovddáš: Prošekteren 2011 – 2012, huksenálggaheapmi 2013.

  3. Beaivváš Sámi Teáhter: Prošekteren 2013 – 2014.

2.12.6 Kulturviesut

Sámediggi lea hástalan Sijti Jarnge, Nordlándda fylkkasuohkana ja Aarborte suohkana nammadit bargojoavkku dainna ulbmilin ahte ovddidit Sijti Jarnge nanu sámi ásahussan mii earret eará galgá bargat čuovvovaččat:

  • nanusmahttit ja ovddidit guovddáža regionála oktavuohtan.

  • nanusmahttit lullisámi giela, kultuvrra ja árbevieruid, dása gullet maid girjerádjobálvalusat.

  • leat guovddáš oassálastin ja eaktudeaddjin ovddidit lullisámi giela, kultuvrra ja ealáhusaid.

  • ovddidit jurdagiid, fálaldagaid ja gelbbolašvuođa mat bohtet olles guovllu lullisámi álbmogii ávkin, ja veahkehit nannet oktavuođaid ja fágalaš birrasa.

Sámi Dáiddaguovddáš lea guhká sávvan beassat fárret eret dálá visttis vuohkkaset ja guovdilet lanjaide Kárášjogas. RICA eiendom:s leat vuogas lanjat, muhto dáhttu doaibmasihkarvuođa almmolaš doarjagiin gielddas, fylkkagielddas ja Sámedikkis ovdalgo álget hukset ja heivehit lanjaid dáiddaguovddáža doaimmaide. Sámediggi lea 2008 bušeahtas juolludan lassidoarjaga dán doibmii. Doarjjaaddit leat maid addán lohpádusaid juolludit eanet ruđaid 2009 várás, juoga mii dagaha fárrema vejolažžan.

Stivrenjoavku lea buktán ávžžuhusa ája sámi guovddáža boahttevaš organisereme birra. ásahusdieđáhusas ávžžuha Sámediggi ahte ája sámi guovddáš, Riddu Riđđu, Gáivuona sámi giellaguovddáš ja Lásságámmi ovttastahttojuvvojit oktasaš ovttadahkan. álgoálggus ávžžuhuvvo ahte guovddáš organiserejuvvo vuođđudussan maid Sámediggi, Romssa fylkkasuohkan, Gáivuona suohkan ja Omasvuona suohkan ásahit, ja maŋŋel organiserejuvvo oasussearvin mas dat seamma instánssat šaddet eaiggádat.

2.12.7 Museat

Sámediggi lea máŋgii váldán ovdan sámi museaid ekonomalaš dili sihke kultuvra- ja girkodepartemeanttain (KGD) ja ABM-ovddidemiin. Sámediggi bargá ain dan nala ahte museaođastusa áigumušat čuovvoluvvojit stáhta eiseválddiid bealis, maiddái sámi museaide.

Oassin museaođastusas álggahuvvui sámi museafierpmádat loahpageahčen 2007. Fierpmádat lea čanasbáiki museaid gaskkas main lea sámi historjá ja árbevirolaš máhttu oassin iežaset doaimmas. Riddu Duottar Museain lea ovddasvástádus koordineret fierpmádaga. Fierpmádaga vuosttaš prošeavttat leat čohkkenhálddašeami birra, ja ovddidit oktasaš web-uskkádaga museaide oktan sámi čoakkáldagaiguin. Sámediggi lea juolludan ruđa seminárii dáid fáttáid birra.

Deanu ja Várjjaga museasiida eaiggádat leat mearridan nannenšiehtadusaid, ja leat ožžon dárbbašlaš juolludemiid iežaset nannemii. Museasiida ásahuvvui ođđajagimánus 2009.

Romssa ja Davit Nordlándda sámi musea­doaimma oasseguorahallama čuovvloleapmi lea dál loahpahuvvomin. Dán guovllu museaovdáneami golbma ovddasvástádusmusea, árran, ája ja Várdobáiki, leat ožžon ruđaid plánet ja álggahit museadoaimmaid museaođastusa vuođul.

Leat leamaš máŋga čoahkkima gaskkal Sámediggeráđi ja museasearvvi, gos guovddáš váttisvuođat sámi museain leat guorahallojuvvon. Vuosttažettiin leat museaid ekonomalaš hástalusat geahčaduvvon.

Sámediggi ja ABM- ovddideapmi leat soabadan ahte nammaduvvo bargojoavku mii bargá dan nala ahte dávvirdiehtovuođu Primusa sámegielat veršuvdna duohtandahkkojuvvo. Eanet ja eanet museat váldet atnui diehtovuođu, maiddái Ruoŧa bealde.

Sámi dáidaga seailudeami ja gaskkusteami dilli lea ain váttis. Vai bargu realiseret Sámi dáidda­musea doaimmahuvvošii johtileabbo, lea Sáme­diggi juolludan oktiibuot 850 000 ruvnno musea prošekteremii. Sámedikkis ja RiddoDuottarMuseas lea buorre gulahallan Statsbyggain prošekterema birra.

2.12.8 Valáštallan

2008:s juolluduvvui sámi valáštallamii 600 000 ruvnno speallanruđain. Sámediggi hálddaša dáin oasi, ja mihttomearrin lea heivehit sámi valáštallama erenoamážit mánáide ja nuoraide. Sámediggi lea juolludan ruđaid maid Sámiid valáštallanlihttu – Norga (SVL- N) hálddaša, guhte organisere riikkarájiidrasttildeaddji valáštallandoaimmaid sámi álbmogii. SVL-N ja Sámi spábbačiekčanlihttu (SSL) leat SVL vuollásaš lihtut, ja mat organiserejit doaimmaid Norggas. SVL organisere sámi meašttirgilvvuid ja sámi riikajoavkkuid.

Sámediggi álggahii 2007:s ortnega mas juohká valáštallanbálkkašumi nuorra sámi valáštalliide. 2008:s juhkkojuvvojedje guokte bálkkašumi, goabbáge 25 000 ruvnno, čuoigái Finn Hågen Krogh álttás eret ja judo-gilvaleaddjái Odd Isak Kappfjell Snoasas eret.

Guovvamánu 2008:s lei sámi valáštallan guovddážis Romssas gos lágiduvvo čuoigan/ njoarostangilvvut, valáštallangálla ja NM heargevuodjimis. Sámediggi juolludii 200 000 ruvnno lágideami čađaheapmái.

Njukčamánu 2008 oassálaste sámi valáštallanjoavku ja kulturdoaimmaheaddjit Arctic Winter Games (AWG) Yellowknife:s Canadas. AWG lágiduvvo juohke nuppi jagi, ja lei goalmmát gearddi go Sápmi oassálastii dáin valáštallan- ja kulturlágidemiin nuoraide árktalaš guovlluin. Sámediggi juolludii dása 800 000 ruvnno.

Sámi spábbačiekčanlihttu (SSL) lágidii suoidnemánu 2008 nuppi VIVA World cup, máilmmimeašttirgilvvuid spábbačiekčamis daid guovlluid ja našuvnnaid várás mat eai oaččo miellahttovuođa FIFA:s. Gilvvut lágiduvvojit Váhčiris Ruoŧas, ja čohkkeje vihtta dievdojoavkku ja guokte nissonjoavkku. Sápmi vuittii nissonjoavkkus ja Sámi dievdojoavku bođii goalmmádin dáin gilvvuin. Lassin njuolggo doarjagii mii lei 313 000 ruvnno, juolludii Sámediggi vel 100 000 ruvnno nissonluohká lágideapmái.

Sámediggi lea guovtti dievasčoahkkinmearrádusas dorjon Romssa plánaid lágidit OG dálvegilvvuid Romssa gávpogis, ja šálloša go Norgga valáštallanlihttu mearridii geassit ohcama dán vuorus. Sámediggi áigu goitge dán barggu ja daid proseassaid vuođul mat leat čađahuvvon barggus oččodemiin dálve-OG Romsii, rabasvuođain searvat sullásaš proseassaide boahtteáiggis, jus dákkárat bohtet.

2.12.9 Rádjalovssat

2006 stádabušeahtas juolluduvvui ruhta Sámedikki bušeahta badjel ásahit dutkan- ja duođaštandoaimma Divttasvuona ja čatnat doaimma árran Julevsámi guovddážii. Sámediggi dagai 2007:s šiehtadusa árran Julevsámi guovddážiin ásahit golmmajagáš dutkan- ja duođaštandoaimma rádjelovssajohtolaga birra 2. máilmmisoađi áiggi. árran Julevsámi guovddáš lea bargováldi ja barggus lea 3 milj. ruvnno ekonomalaš rámma.

2.12.10 Media

Geassemánu 2008 šiehtadeigga Kultuvra- ja Girkodepartemeanta ja Sámediggi maŋŋil konsultašuvnnaid láhkaásahusa doarjagiid birra sámi aviissaide. Sámediggi lea veahkehan dasa ahte láhkaásahusas čielgasit definere sámi aviissa dakkár aviisan mas lea sámi álbmot váldomihttojoavkun. Dát mearkkaša ahte aviisa gokčá ođas- ja áigeguovdilis áššiid mat leat beroštahtti olles sámi álbmogii. Regionála- ja báikkálaš áviissat danin eai sáhte formálalaš mearrádusrievdadeami bokte gohčodit iežaset sámi aviisan ja dan bokte sáhttit gáibidit oasi preassadoarjagis. Sámediggi lea viidáseappot váikkuhan dasa ahte láhkaásahusas dál lea čielga ulbmilmearrádus mas čuožžu: «Doarjja sámi aviissaide ja sámegielat aviisasiidduide galgá láhčit demokráhtalaš digaštallamii, oaivilásaheapmái ja giellaovddideapmái sámi servodagas».

2.12.11 Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi – SUPU

Nuoraidpolitihkka veahkeha rekrutteret boahtteáiggi álgoálbmotpolitihkkáriid. Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi lea oassálastán čoahkkimii Barents regiovnnalaš nuoraidráđis (BRYC). Halvard Rundberg válljejuvvui BRYC ođđa stivrii álgoálbmotáirrasin. Gaskkamuttus skábmamánu lágidii BRYC workshop’a Yeah Right- Human Rights for Youth in the Barents. Oasit konferánssa fáttáin ledje álgoálbmotvuoigatvuođat ja ON mánáidkonvenšuvdna. SUPU lei ovddastuvvon Workshop’as.

SUPU oassálasttii Sámedikki jahkásaš čoahkkimis mánáidáittardeddjiin Kárášjogas. Fáttát čoahkkimis ledje earret eará sámiid áirras Mánáidáittardeaddji nuoraidráđis ja Barents-áittardeaddji prošeakta «Sámi mánáid ja nuoraid servvoštallanvuoigatvuohta». Dan lassin ávžžuhii SUPU mánáidáittardeaddji čalmmustahttit lulli- ja julevsámi mánáid ja nuoraid vuoigatvuođa giellaoahpahussii.

Viidáseappot lea SUPU čuovvolan gulahallama Mánáidáittardeddjiin, buktán mearkkašumiid mat gullet earret eará Oslo sámi mánáidgárdái, sámi oahpponeavvuid dillái ja lágabokte vuoigatvuhtii ožžut sámi oahpponeavvuid, oahpaheaddjeoahpusa evalueremii, dárbui gelbbolašvuhtii sámi kultuvrras ja gielas psykalaš dearvvašvuođasuodjalusas nuoraid várás. Lávdegoddi álggahii maid barggu 2008:s eanedit daid nuoraid logu, geat leat logahallojuvvon Sámedikki jienastuslohkui, ja daid nuoraid logu, geat jienastit Sámediggeválggas.

SUPU lei mielde pláneme ja lágideame Sámi parlamentáralaš ráđi nuoraidkonferánssa Livššus. Doppe álggahuvvui ovttasbargu Ruoŧa sámedikki nuoraidráđiin. Konferánsii serve 80 nuora Norggas, Suomas, Ruoŧas ja Ruoššas. Fáttát ledje earret eará sámiid deaivvadanbáikkit, davviriikkaid mánáidáittardeddjiid oktasaš raporta ja sámi álbmotdearvvašvuođa iešguđetlágan bealit. Konferánsa mearridii resolušuvnna mii earret eará deattuha dehálašvuođa das ahte Sámediggi bargá gažaldagaiguin psykalaš dearvvašvuođa birra sámiid gaskkas. Nuoraidorganisašuvnna ásaheapmi buot sámiid várás ja interneahttavuđot deaivvadanbáikkit nuoraide ledje resolušuvnna eará dehálaš čuoggát. SUPU ja Ruoŧa Sámedikki nuoraidráđđi ovdanbukte konferánsabohtosiid parlamentarihkkárkonferánssas Roavvenjárggas.

Sámediggeráđis leat juohke jahkebeali čoahkkimat Sámedikki nuoraidlávdegottiin.

2.13 Giella

2.13.1 Giellaiskkadeapmi

2008:s čađahii Sámediggi giellaiskkadeami, ja ulbmil lei oaidnit man ollu sámegiella geavahuvvo ovdalgihtii válljejuvvon ásahusain ja etáhtain sámegiela hálddašanguovllus, ja moatti eará suohkanis olggobealde hálddašanguovllu. Sámediggi lea maiddái iskan beroštumi válljet sámegiela skuvllain ja mánáidgárddiin norggas.

Dakkár iskkadeapmi čađahuvvo juohke njealját jagi. Iskkadeapmi deattuha iešguđet ásahusa oktavuođa sámegielgeavaheapmái. Iskkadeapmi árvvoštallojuvvo gárvánit 2009 álggus ja almmuhuvvo raportan.

2.13.2 Sámegiela hálddašanguovlu

Ođđajagimánu 1. beaivvi rájes 2008 lea Snåasa suohkan váldon mielde sámegiela hálddašanguvlui. Dat mearkkaša ahte maiddái Davvi-Trøndelága fylkkasuohkan lea mielde seamma dáhtona rájes. Sámediggi oaivvilda ahte sámegielbargu sámegiela hálddašanguovllu suohkaniin ja fylkkasuohkaniin lea hui dehálaš sámegielgeavaheami nannemis ja ovddideamis. Seammás leat stuora hástalusat go galgá meannudit geavaheddjiid guovtti gillii. Dat lea ge maid čájehuvvon go Sámedikkis leat leamaš čoahkkimat guovttegielalašvuođasuohkaniiguin ja fylkasuohkaniiguin 2008:s. Hálddašanguovllu suohkanat ja fylkkasuohkanat ožžot jahkásaččat doarjaga Sámedikki bušeahta bokte.

Sámediggi lea álggahan guovttegielalašvuođadoarjaga evaluerema. Evalueren gárvvistuvvo 2009 álggus, ja Sámedikkis lea ulbmil ahte dat galgá leat vuođđun prosessii mii galggašii mielddisbuktit ahte Sámedikki guovttegielalašvuođadoarjaga juolludaneavttut rievdaduvvojit bušeahttajagi 2010 rájes.

Máŋga suohkana mat árvvoštallet searvat sámegiela hálddašanguvlui, leat váldán oktavuođa Sámedikkiin. Sámedikkis lea mihttomearri ahte galggašedje eanet suohkanat searvat hálddašanguvlui, ja danne lea deattuhan juohkit dieđuid suohkaniidda makkár vejolašvuođaid, geatnegasvuođaid ja vuoigatvuođaid searvan mielddisbuktá. Loabát suohkan lea 2008:s sádden ohcama Kultur- ja girkodepartementii beassat searvat sámegiela hálddašanguvlui. Dan ohcama doarju Sámediggi, ja vuordá ahte ohcan dohkkehuvvo 2009:s.

2.13.3 Giellaprográmma

Sámediggi juolludii 2008:s ruđa sámeálbmotfoanddas Sámi allaskuvlii ráhkadit sámi giellaprográmma. Sámi allaskuvllas ja Sámedikkis galgá leat lagas ovttasbargu dainna, ja dat vurdojuvvo gárvvistuvvot vuosttaš jahkebealis 2009:s. Stuorámus hástalusaid searvvis sámi servodagas lea ealáskahttit ja nannet sámegiela. Mihttomearri lea giellaprográmma bokte vuoruhit doaimmaid mat sáhttet mielddisbuktit eanet aktiiva sámegielgeavaheddjiid. Okta dakkár doaibmá lea álggahit sámegiela oahpahusfálaldaga rávisolbmuide. Sámediggi lea bivdán Sámi allaskuvlla álggahit rávisolbmuidoahpahusprográmma mii galgá bistit 5 jagi, ja man olahusjoavkun leat rávisolbmot geat eai máhte sámegiela. Dat doaibma galgá čađahuvvot lagas ovttasbargguin báikkálaš giellaguovddážiiguin ja giellabirrasiiguin.

2.13.4 Doarjagat sámi giellaguovddážiidda

Sámediggi juolluda doarjaga oktiibuot ovcci sámi giellaguovddážii lulli-, julev- ja davvisámi giellaguovllus. Sámediggi lea duhtavaš sámi giellaguovddážiid bargguiguin, ja oaidná dan dehálaš vuođđun sámegiela gáhttemii ja ovddideapmái. Giellaguovddážiid bargit deaivvadit oktii jagis ja dollet oktasaš seminára. Ulbmil dainna lea lonohallat vásáhusaid ja jurdagiid. Sámedikki mielas lea buorre go ásahuvvojit eanet sámi giellaguovddážat.

Ovddidan dihte sámegiela geavaheami lea Sámediggi juolludan ruđa giellaprošeavttaide sihke olggobealde ja siskkobealde sámegiela hálddašanguovllu. Doarjjaortnega ulbmil lea leamaš oažžut johtui doaimmaid mat movttiidahttet mánáid ja nuoraid geavahit sámegiela stoahkamis ja friddjaáiggedoaimmain. Sámegiela hálddašan-guovllu olggobealde leat earenoamážit vuoruhan guovlluid gos giella lea rašši.

2.13.5 Terminologiija ja báikenamat

Sámediggi oaidná hirbmat dehálaš bargun juohkit dieđuid ja bagadallat sámi báikenamaid birra ja báikenammalága sisdoalu birra. Danne lea Sámediggi vuoruhan áiggi doaibmat ráđđeaddin eiseválddiide ja earáide sámi báikenamaid čállimis ja dulkomis, ja veahkehit lágádusaid sámi báikenamaid suokkardeamis girjemánusiin. Sámediggi lea logaldallan sámi báikenamaid birra UNGEGN ovddas (United Nations Group of experts on Geographical Names) ja GeoForumis 2008.

Sámediggi lea cuiggodan eiseválddiide ahte sámegiela geavaheapmi galbbain ii čuovvoluvvo nu go galggašii báikenammalága vuođul. Iešguđetlágan njuolggadusat leat geavahuvvon sámegillii galbemis sihke olggobealde ja siskkobealde sámegiela hálddašanguovllu. 1990 báikenammalága mielde galgá seamma bargovuohki geavahuvvot hálddašanguovllu siskkobealde go olggobealde.

Odne geavahit ásahusat ja earát servodagas sámegiela beaivválaččat, ja dat mielddisbuktá stuora dárbbu sámegiela terminologiija ovddideapmái buot surggiin ja buot golmma gillii. Danne lea Sámedikki tearbmabargu hui viiddis.

Tearbmabáŋku Risten.no galgá áiggi mielde sisttisdoallat buot sámi terminologiija mii ráhkaduvvo ja dohkkehuvvo. Teknologalaš bealli ii leat dán rádjái doaibman áibbas bures, muhto mis lea mihttomearri buoridit dan fálaldaga.

Sámegiela hálddašanguovllu suohkanat leat mielde tearbmaprošeavttas «Hálddahustearpmat», masa Sámediggi lea addán doarjaga. Prošeakta joatkašuvvá 2009:s.

Ođđa láhkatearpmaid lea čađat dárbu ráhkadit, danne go dađistaga jorgaluvvojit ođđa lágat sámegielaide. Sámediggi lea mielde nuppi oasis láhkatearbmaprošeavttas. Dárbbu dihte lea dehálaš ahte dát bargu áiggi mielde šattašii fásta doaibman.

Sámediggi loahpahii 2007:s stuora golmmajagi prošeavtta, Divvun, mii attii korrekturprográmma davvi- ja julevsámegillii. 2008:s joatkašuvai dat prošeakta ja šattai Divvun II- prošeaktan, man bokte galget seamma korrekturgaskaoamit ráhkaduvvot lullisámegillii, namalassi stávenreaidu ja sátnejuohkin. Seammás lea prošeakta buoridan ja divvon boasttuvuođaid Divvun-gaskaomiin davvi- ja julevsámegielas, ja ođđa veršuvdna Divvun-gaskaomiin almmuhuvvojedje 2008 loahpas.

2.13.6 Sámedikki giellastivra

Sámedikki giellastivrras leat leamaš 3 čoahkkima 2008:s, ja sii leat meannudan terminologiijaáššiid, ásahusnammaáššiid ja eará giellafágalaš áššiid. Giellastivrra doaibma čuovvu gaskaboddosaš njuolggadusaid mat leat mearriduvvon 2001:s. Plána mielde galget njuolggadusat ođasmahttojuvvot 2009:s. Giellastivrra rolla ja sadji lea guhká leamaš eahpesihkar Sámedikki organiserema ektui muđui. Go Sámi giellaráđđi heaittihuvvui 2000:s, de válljii Sámediggi ásahit giellastivrra. Mii giellastivrra bargu lea ja mat gullet sámediggeráđi suorgái lea leamaš eahpesihkar. Danne leat giellastivrii gáibiduvvon čielgaseabbo njuolggadusat vai sin bargodilli buorránivččii.

2.13.7 Sámi giellaovttasbargu

Sámi parlamentáralaš Ráđđi nammadii 2008:s bargojoavkku mas leat mielde Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámedikkiid hálddahusbargit. Bargojoavkku mandáhtta lei evttohit sámi giellabarggu boahtteáiggi organiserema sámedikkiid ovddasvástádussuorggi siskkobealde, ja árvvoštallat sámegiela dutkan- ja fága/resursaguovddáža ásaheami strategiijaid. Bargojoavkku raporta, «Evttohus mo ođđasis organiseret sámi giellabarggu sámedikkiid ovddasvástádussuorggis», addui SPR stivrii 26.08.08. Sámi parlamentáralaš ráđi dievasčoahkkin leat bivdán sámedikkiid čuovvolit raportta.

2.14 Mánáidgárddit

Sámediggi čuovvu gustovaš lágaid ja mihttomeriid maid Stuoradiggi lea mearridan. Sámi mánáid mánáidgárddit leat hui dehálaččat sámi mánáid kultur- ja giellaovdáneapmái.

2.14.1 Doarjagat

2008:s juolluduvvojedje doarjagat 41 sámi mánáidgárdái ja 19 dáčča mánáidgárdái main lea sámegieloahpahus mánáide/mánnájoavkkuide. Oktiibuot guoská dat mánáidgárddiide 31 suohkanis gos oktiibuot leat 941 sámi máná. Mii leat juolludan doarjaga 6 prošeaktabargui, earret eará darfegoahteprošektii ja prošektii mii váldá vuorrasiid mielde mánáidgárdái. Dasto leat dorjon 4 oahpponeavvoprošeavtta. Njeallje leat davvisámegillii, golbma leat julevsámegilli ja golbma leat lullisámegillii.

2.14.2 Gelbbolašvuođalokten

Máhttodepartemeanta lea ráhkadan «Kompetansen i barnehagen. Strategi for kompetanseutvikling i barnehagesektoren 2007 – 2010» (Gelbbolašvuohta mánáidgárddis. Gelbbolašvuođa-ovddideami strategiijat mánáidgárdesuorggis). Dain strategiijain vuoruha Máhttodepartemeanta muhtun guovddáš surggiid ovdamearkka dihte pedagogalaš jođiheami, mánáid mielváikkuheami, giellabirrasa ja giellamovttiidahttima ja ovttasbarggu ja oktavuođa gaskal mánáidgárddi ja skuvlla. Sámediggi lea maiddái čoahkkimiin ja konferánssain vuhtiiváldán daid surggiid.

Sámi allaskuvla lea Sámedikki gohččuma vuođul kárten mánáidgárdebargiid gelbbolašvuođa mánáidgárddiin gos leat sámi mánát. Raporta čájeha ahte bargit dárbbašit earret eará gelbbolašvuođa sámegielas ja sámi árbevirolaš bargguin. Sámediggi áigu ovttas Máhttodepartemeanttain joatkit bargat mánáidgárdebargiid gelbbolašvuođaovddidemiin.

Sámediggi lea almmuhan guokte almmuhusa «Stullán» nammasaš mánáidgárdeáigečállagis.

Sámediggi lea doallan guokte čoahkkima Mánáidáittardeddjiin. Čoahkkimiid fáttát ledje oahpponeavvodilli, sámi mánát sadjásašruovttuin, sámi nuorat ja skuvlavázzin ja sámi kultuvrra gáhtten gávpotservodagain. Leamaš maiddái diehtojuohkin Mánáidáittardeaddji prošeavtta birra ««Retten til delaktighet for samiske barn og unge» (Sámi mánáid ja nuoraid oassálastinvejolašvuohta).

Sámedikkis leat leamaš čoahkkimat muhtun suohkaniiguin sámi mánáid mánáidgárdefálaldagaid birra. Dán jagi leat ásahuvvon guokte ođđa mánáidgárddi/ossodaga. Mannan jagi logut čájehit ahte dáčča mánáidgárddit mat fállet sámegieloahpahusa sámi mánáide, leat lassánan.

Sámediggi lea bagadallan váhnemiid, mánáidgárddiid ja mánáidgárdeeaiggádiid sámi mánáid mánáidgárdefálaldagaid birra. Ovttasbarggu bokte eará ásahusaiguin lea Sámediggi bargan dan ala ahte sámi mánát galget oažžut mánáidgárdefálal­dagaid mat leat heivehuvvon sin gillii ja kultuvrii.

Sámediggi lea ráhkadan bagadallama sámi mánáidgárddiide man vuođus lea mánáidgárddiid Rámmaplána, mii bagadallá movt sámi mánáid mánáidgárdefálaldat berre heivehuvvot.

Sámi mánáidgárdesuorggis leat olu hástalusat. Stuorámus hástalusaid searvvis lea oažžut eambbo sámegielat bargiid mánáidgárddiide. Sámegielgelbbolašvuođa lassin dárbbašit bargit maiddái gelbbolašvuođa earret eará sámi árbevirolaš bargguin. Lea maiddái dárbu eanet oahpponeavvuide mat leat heivehuvvon sámi mánáide.

Lea lágiduvvon oktasaš mánáidgárde- ja skuvlakonferánsa, ja das lei namma «árra áŋgiruššan – buorit guhkesáiggi bohtosat». Dakkár oktasaš mánáidgárde- ja skuvlakonferánsa dávista mánáidgárdeloktema ja máhttoloktema intenšuvnnaide gos galgá geahččat 18-jahkásaš oahpahusgeainnu oktii.

2.15 Oahpahus

2.15.1 Oahpponeavvut

Sihke lulli-, julev- ja davvisámegillii váilot ollu oahpponeavvut mat leat dohkkehuvvon Máhttoloktema – Sámi vuođul. Oahpponeavvoráhkadeami evaluerema čuovvoleapmin lea Sámediggi mearridan strategalaš plána oahpponeavvoráhkadeami várás áigodahkii 2009 – 2012.

Sámedikki strategalaš plánas oahpponeavvoráhkadeami várás 2009 – 2012 leat vuoruhan oahpponeavvuid sihke lulli-, julev- ja davvisámegillii guoskevaš guovlluid mánáidgárddiid ja skuvllaid evttohusaid mielde. Evalueren čájehii earret eará ahte leat muhtun skuvlaeaiggádat mat eai leat oastán sámi oahpponeavvuid. Sihkkarastin dihte ahte juohke oahppi oažžu daid oahpponeavvuid, lea okta strategiijain ahte oahpponeavvut galget leat nuvttá.

Nubbi strategiija lea ovddidit resursaskuvllaid oahpponeavvoráhkadeami várás davvi-, julev- ja lullisámi guovlluin. Sámediggi lea álggahan ovddasmanniprošeavtta Divttasvuona suohkanis, man ulbmilin lea ovddidit ájluovtta skuvlla resursaskuvlan oahpponeavvuid ráhkadeapmái julevsámegillii. Dan ovddasmanniprošeavtta vásáhusat galget leat vuođđun ovddidit resursaskuvllaid maiddái lulli- ja davvisámi guovlluin.

Sámedikkis lea jeavddalaš oktavuohta oahpponeavvobuvttadeddjiiguin ja lea 2008:s doallan ovttasbargočoahkkimiid guvttiin lágádusain. Sámi oahpponeavvut leat leamaš fáddán olu Sámedikki čoahkkimiin, earret eará Máhttodepartemeanttain, Oahpahusdirektoráhtain, Finnmárkku Fylkkamánniin ja Sálasiin – Sámi almmuheaddji- ja aviisaservviin.

2008:s leat gárvvistuvvon oktiibuot 36 dábálaš ja earenoamáš heivehuvvon oahpponeavvu, mánáidgárddi rámmaplána ja Máhttolokten – sámi vuođul. dain leat vihtta julevsámegillii, okta lullisámegillii ja 30 davvisámegillii. Dát logut leat sullii seamma go 2007 logut.

2008:s lea juolluduvvon doarjja 26 oahpponeavvoprošektii vuođđooahpahusa várás, juhkkojuvvon dábálaš/digitála ja earenoamáš heivehuvvon oahpponeavvuide. Golbma prošeavtta lullisámegillii ja guokte prošeavtta julevsámegillii leat álggahuvvon, ja dat earát leat davvisámi prošeavttat.

Go Sámi oahpahusráđđi heaittihuvvui juovlamánus 1999, de válddii Sámediggi badjelasas daid oahpponeavvuid mat ledje sin rádjosis. Dat eai lean čielga oahppoávdnasat, muhto dakkár lassiávdnasat mat gokčet dušše osiid gelbbolašvuođamihtuin dálá oahppoplánain, nu go ovdamearkka dihte álkes lohkangihppagat, fáddágihppagat, plakáhtat ja spealut. Sámediggi jugii 2008:s dáid oahpponeavvuid nuvttá 37 mánáidgárdái, 88 vuođđoskuvlii ja 5 joatkkaskuvlii Norggas, ja 7 mánáidgárdái ja 6 vuođđoskuvlii Ruoŧas ja Suomas. Lassin juhke oahpponeavvuid giella­guovddážiidda, girjerádjosiidda, allaskuvllaide, dearvvašvuođaguovddážiidda, váhnenfierpmádagaide ja girjebussiide. Oktiibuot dahket dat sullii 40 000 gáhppálaga.

Sámediggi bidjá buot oahpponeavvuid oahpponeavvoguovddážii mii lea Guovdageainnus. Oahpponeavvoguovddáš luoiká oahpponeavvuid skuvllaide ja mánáidgárddiide miehtá riikka. Sámedikkis leat maid leamaš oahpponeavvočájáhusat sámi earenoamášpedagogalaš fágabeivviin Romssas ja Sámi mánáidgárde- ja skuvlakonferánssas Bodåddjos. Dieđut ođđa oahpponeavvuid birra gávdnojit maiddái neahttabáikkis Sámi oahpponeahtta www.oahpponeahtta.no

Sámediggi oaidná ahte gárvvistuvvon oahpponeavvuid lohku ii leat sturron jagi 2007 rájes jagi 2008 rádjai. Sámediggi lea guhká bidjan guovddážii sámi oahpponeavvodárbbu ja daid váilivuođa. Váttisvuođa dihte go skuvlaeaiggádat eai oastte sámi oahpponeavvuid vaikko dat gávdnojit, háliidii Sámediggi geahččalit ođđa ortnega bokte addit nuvttá oahpponeavvuid skuvlaeaiggádiidda. Sámediggi deattuha dattetge garrasit ahte ii hálit mange láhkái luvvet skuvlaeaiggádiid ovddasvástádusas fállat sámi ohppiide sámi oahpponeavvuid mat gávdnojit, go muđui dain lea ovddasvástádus oahpponeavvuin mat leat dárogillii. Sámi oahpponeavvut eai galgga leat salderenpoastan gielda-bušeahtain.

Sámedikki 2009 – 2012 strategalaš oahpponeavvoráhkadanplánas daddjojuvvo čielgasit ahte nuvttá oahppogirjjit gielddaide eai galgga čuohcat ođđa oahpponeavvuid ráhkadeapmái. Dát ii leat vejolaš jos Sámediggi ii várre dohkálaččat resurssaid jahkásaččat buvttadeapmái. Sámedikki vejolašvuohta sihkkarastit einnostahttivuođa oahpponeavvobuvttadeddjiide ja skuvlaeaiggádiidda, ja buorre oahpponeavvofálaldat sámi ohppiide, sorjá danne juolludusain stáhtabušeahta bokte.

Sámediggi vuordá ahte čielggaduvvo makkár ovddasvástádus guhtesge galgá leat sámi oahpponeavvobuvttadeamis. Sámedikki vejolašvuohta duhtadit dárbbuid sámi skuvllain sorjá das ahte juolludusat guovddáš eiseválddiid bealis leat doarvái, oahpponeavvobuvttadeddjiid kapasitehtas ja ahte skuvlaeaiggádat ollašuhttet láhkageatnegahttojuvvon doaimmaid. Sámedikki ulbmiliid strategalaš oahpponeavvoplánas sáhttá leat váttis ollašuhttit almmá dáid beliid čielggadeami haga.

2.15.2 Oahppoplánat ja diibmojuohkin

Eurohpalaš olmmošrievtti duopmostuollu (Den europeiske menneskerettsdomstolen, EMD), lea mearridan ahte norgga fága Risttalašvuohta-, osku- ja eallinoaidnu (KRL) hilggui eurohpalaš olmmošrievtti konvenšuvnna. Danne lea dan oahppoplána sadjái boahtán ođđa oahppoplána Osku, eallinoaidnu ja etihkka (OEE). Sámediggi lea meannudan OEE – sámi oahppoplánaevttohusa ja sádden dan Oahpahusdirektoráhttii ja Máhttodepartementii.

Boazodoallofága Jo3/fidnooahpahus oahppoplánaevttohus lea leamaš gulaskuddamis ja lea divvojuvvon gulaskuddancealkámušaid mielde. Gulaskuddancealkámušat mielddisbuktet maiddái ahte oktasaš prográmmafága Jo2 boazodoallu mearriduvvon oahppoplána ferte rievdaduvvot. Dat plána rievdaduvvo ja mearriduvvo álgojagis 2009.

Sámediggi lea Máhttodepartemeanttas ohcan juohkit fidnooahpahusa duodjefága, ja lea čoahkkinastán fidnooahpahusa ovttasbargoráđiin (Samarbeidsrådet for yrkesopplæring, SRY). SRY lea evttohan juohkit duoji Jo3:s. Duojis leat čuovvovaš vihtta prográmmasuorggi Jo3/fidnooahpahusas; čoarve – dákte- ja metálladuodjefága, tekstiiladuodjefága, čuoldin- ja gođđinfága, siste- ja náhkkeduodjefága ja garraduodjefága. Oahppoplánabargu álggahuvvo álgojagis 2009.

Sámediggi lea Máhttodepartemeanttas ohcan ráhkadit earenoamáš sámi oahppoplánaid joatkkaoahpahussii ja lea čoahkkinastán fidnooahpahusa ovttasbargoráđiin, SRY:in. SRY ii ávžžuhan ásahit ođđa prográmmafágaid earenoamáš sámi oahppoplánaiguin Jo3 luonddugeavaheamis ja Jo3 media ja gulahallamis. SRY ii ge ávžžuhan ásahit válljenprográmmafága, sámi meahcásteapmi prográmmasuorggi studerenráhkkanahtti luonddugeavaheapmi Jo3 siskkobealde.

Stuoradiggi doarjjui 2007 čavčča Ráđđehusa evttohusa lasihit 1.- 4. jahkeceahki diibmologu oktiibuot 190 diimmuin, 60 minuhta diimmut. Diimmut juhkkojuvvojit ná; 76 diimmu dárogiella, 76 diimmu matematihkka ja 38 diimmu eŋgelasgiella. Diibmologu lassáneapmi doaibmá skuvlajagi 2008 – 2009 rájes.

Sámedikkis leat leamaš konsultašuvnnat Máhttodepartemeanttain diibmologu lassáneami birra fágain dárogiella, sámegiella, matematihkka ja eŋgelasgiella. Soabaduvvui lasihit diibmologu 38 diimmuin eŋgelasgielas ja 76 diimmuin matematihkas. 76 dárogieldiimmu juhkkojuvvojedje dainna lágiin ahte lasihit 38 diimmu vuosttašgillii ja 38 diimmu nubbigillii.

Máŋga fylkkagielddalaš joatkkaskuvlla leat vásihan maŋŋá Máhttoloktema ahte eai šat oaččo stáhta doarjaga sámegiela oahpahussii amas giellan. Sámegiella amas giellan lea duohta oahpahusfálaldat sámegielas. Sámediggi oaivvilda ahte skuvllat galget ovddidit heivehuvvon oahpahusa ja máŋggalágan bargovugiid, oahpahusa prinsihpaid mielde. Oahpahusláhka válddahallá oahpahusvuoigatvuođa sámegielas ja sámegillii, muhto ii daid molssaektosaš sámegieloahpahusaid. Dalle go oahppái lea buoremus čoavddus oažžut oahpahusa sámegielas amas giellan, berre dan molssaeavttu sáhttit válljet. Joatkkaskuvllat dárbbašit resurssaid vai sáhttet fállat amasgiellamolssaeavttu. Ohppiid lohku geat háliidit sámegiela amas giellan lea muhtun oktavuođain hui unni go buohtastahttá eará amas gielaiguin. Sámegiella lea almmolaš giella Norggas, ja danne ii leat riekta ahte sámegiella ferte gilvalit seamma dásis ovdamearkka dihte duiskagielain dan ektui goas skuvllat galget fállat sámegiela amas giellan.

Danne háliida Sámediggi revideret doarjjaortnega joatkkaskuvllaid sámegieloahpahusa várás. Sámediggeráđđi lea váldán ášši ovdan Máhttodepartemeanttain ja Stuorradikki girko- ja oahpahus- ja dutkanlávdegottiin.

2.15.3 Stáhta sámi joatkkaskuvllaid hálddašeapmi

Sámedikki mearrádus áššis stáhta sámi joatkkaskuvllaid boahttevaš hálddašanmodealla lea čuovvoluvvon konsultašuvdnačoahkkimiin Máhttodepartemeanttain. Konklušuvdna šattai ahte Sámediggi álggaha árvvoštallat dakkár hálddašanmálle man olis Sámedikkis lea ovddasvástádus hálddašit dan guokte sámi joatkkaskuvlla árvvoštallama ja Máhttodepartemeanta álggaha rávvagiid čađaheami mat bohte ovdan raporttas mii ráhkaduvvui hálddašanmodealla čielggadusa oktavuođas. Dat mielddisbuktá earret eará oahpahuslága rievdadanevttohusa.

2.15.4 Gelbbolašvuođalokten

2007:s juolludii Oahpahusdepartemeanta 2 miljon ruvnno Sámediggái gelbbolašvuođaloktemii sámi skuvllas. Sámi allaskuvla oaččui bargun ovddidit ja čađahit lassioahpahusa Sámi oahpahusa prinsihpat ja lasseoahpahus sámegielas nubbingiellan. Fálaldatvuoru vuođul oaččui maiddái Sámi allaskuvla barggu čielggadit sámi oahpaheaddjineahta ásaheami.

2.15.5 Eará

Romssa fylkasuohkana ja Sámedikki ovttasbargošiehtadusa olis lea Romssa fylkasuohkan álggahan prošeavtta Sámi fága- ja fidnooahpahus Romssas. Sii leat nammadan prošeaktajođiheaddji, stivrenjoavkku ja prošeaktajoavkku. Sámediggi ja Romssa fylkasuohkan ruhtadit prošeavtta ja dat joatkašuvvá 2009:s.

Sámediggi lea bagadallan skuvlaeaiggádiid, oahpaheddjiid, váhnemiid ja ohppiid Máhttolokten – sámi oktavuođas, čuovvovaš fáttáin; fága- ja diibmojuohku, sámegieloahpahusa organiseren – earenoamážit olggobealde sámegiela hálddašanguovllu, oahppoplánat, oahpponeavvut ja sámi fáttát nátionála oahppoplánain.

2.16 árbediehtu

árbediehtu sáhttá definerejuvvot máhttun mii boahtá vásáhusain ja maid earenoamážit álgoálbmogat máhttet, mat čatnašuvvet sihke iešguđetlágan geavahanvugiide ja luondduresurssaid hálddašeapmái. Dat máhttu lea fievrriduvvon boarrásit buolvvain nuorat buolvvaide, njálmmálaččat ja bargguid bokte. Ja dat máhttu gullá báikkálaš servodagaide ja sidjiide geain lea dat máhttu.

Sámit sáhttet veahkkin ovttastahttit dieđalaš ja árbevirolaš máhtolašvuođa. árbedieđu ferte kommuniseret, ja dan ávkkástallanárvu ferte čalmmustahttojuvvot ođđa oktavuođain. Dieđa rahpá ođđa vejolašvuođaid ja čorge saji árbedihtui dutkamis, ođđaáigásaš oahpahusas ja ceavzilis resursageavaheamis. Seammás sáhttá dieđa váikkuhit suddjet ja dohkkehit árbedieđu. Sámi álbmot lea ain servodathuksenmuttus, ja árbediehtu sáhttá doaibmat huksengeađgin boahttevaš sámi servodahkii. Danne ferte árbedieđu vurket, geavahuvvot ja fievrriduvvot buolvvas bulvii.

Sámeálbmot foandda ruđain lea Sámediggi dahkan šiehtadusa bargováldiin Sámi allaskuvllain ráhkadit vuođu gelbbolašvuođavuogádahkii duođaštuvvon árbedieđu hálddašeapmái.

Oassi barggus lea maid ásahit ovttasbarggu áigeguovdilis dutkanprošeavttaiguin, sámi ásahusaiguin ja sámi báikkálaš servodagaiguin vai besset systemáhtalaččat kártet ja duođaštit árbedieđu. Sii galget árvvoštallat ja buktit ávžžuhusaid mat vuhtiiváldet rievttálaš, ehtalaš, metodalaš ja teknihkalaš beliid. Bargu doaimmahuvvo oassin sámi ásahusaid davviguovllufierpmádaga bargun, ja ovttasbargguin sámi museaiguin, Romssa universitehta sámi oahppoguovddáš ja Norsk institutt for kulturminneforskning (NIKU). Lassin sáhttet eará guoskevaš sámi kulturásahusat ohcat beassat searvat dan bargui.

Galgá ásahuvvot interneahttasiidu gos sáhttá gávdnat dieđuid ja gulahallat árbedieđu barggu birra.

2.17 Ealáhusat

2.17.1 Ealáhusovddideapmi sámi guovlluin

Sámedikki mihttomearrin lea sihkkarastit ealli ja nana sámi servodagaid, main leat juohkelágan ealáhusat. árbevirolaš ealáhusbargu ferte sihkkarastojuvvot ja viidáset ovddiduvvot, ja ođđa ealáhusaide fertejit addojuvvot ovdánanvejolašvuođat.

Sámediggi lea 2008:s oččodan sámi servodagaid ealáhuseallimii buoret rámmaeavttuid árvoháhkama, gelbbolašvuođa- ja buvttaovddideami, nannoset vuovdaleami ja vuovdindoaibmabijuid bokte, nu ahte ealáhusain livččii boahtteáigi ja dat nagodivčče gilvalit. Sámediggi oaivvilda ahte ovttasbargu lea deaŧalaš nannen ja ovddidan dihte sámi ealáhuseallima. áigumuš lea ovttasbargat ulbmillaš váikkuhangaskaomiid bokte ja njuolga politihkalaš oktavuođain guovlulaš ja guovddáš eiseválddiiguin, main lea ovddasvástádus láhčit ealáhuspolitihka.

Luondduresurssaid geavaheapmi sámi guovlluin ferte ovddimusat boahtit ávkin ássamii guoskevaš guovlluin. Sámediggi háliida danne oažžut duohta váikkuhanfámu eanadoallo-, boazodoallo- ja guolástuspolitihkkii ja luondduresurssaid hálddašeapmái guovlluin. Buorit rámmaeavttut ealáhuseallimii sámi guovlluin galget guoskat sihke árbevirolaš ealáhusheivehemiide ja bargosajiide mat čatnasit kultur-, diehtojuohkin- ja gulahallanteknologiijii.

Sámediggi lea 2008:s čađahahttán Sámedikki ealáhusovddideami váikkuhangaskaomiid evaluerema. Evalueren čájeha ahte dáin váikkuhangaskaomiin lea positiivvalaš váikkuhus smávva báikegottiide. Dáid rávvagiid vuođul álggahuvvojit ja viidáset fievrriduvvojit doaibmabijut. Dan geažil lea Sámediggi bargan viidáset raporterenvuogádagaiguin, diehtojuohkimiin interneahta bokte, ja dasto lea nannen gulahallama eará oassálastiiguin ealáhusovddideami siskkobealde.

Geográfalaš doaibmaguovlu doarjagiidda maid sáhttá ohcat ealáhusovdáneapmái viiddiduvvo 2009 rájis nu ahte guoská maid olles Gáŋgaviikka gieldda ja olles Rivttát gieldda. Ealáhusovddideami ovdáneapmi sámi guovlluin lea sorjavaš nášuvnnalaš juolludemiin stáhtabušeahta badjel. Vai sáhttá doalahit ovdáneami geográfalaš doaibmaguovllus seammás go dát guovlu viiddiduvvo lea Sámedikkis bággu oažžut lasi juolludemiid nášuvnnalaš eiseválddiin.

2.17.2 Juohkelágan ealáhuseallin

Juohkelágan ealáhuseallimii gullet priváhta bálvalusat, huksehusat ja rusttegat, mátkeealáhusat ja eará bálvalus- ja smávvaindustriija. Dan lassin leat sirdojuvvon ruđat boazodoallošiehtadallamiid bokte mat leat geavahuvvon boazodolliid várás geat háliidit ásahit dahje viidáset ovddidit lassiealáhusaid boazodoalu oktavuođas. 2008:s lea Sámediggi vuoruhan doaibmabijuid nissonolbmuid ja nuoraid várás ealáhuseallimis. Dasto lea Sámediggi vuoruhan gelbbolašvuođa buorideami, buvttaovddideami ja innovašuvnna. Mátkeealáhusaid siskkobealde leat vásihusvuđot mátkeealáhusbuktagat vuoruhuvvon. Sámediggi lea maiddái vuoruhan smávibuš biebmobuvttadusa sámi biebmoárbevieruid vuođul.

Buot eanemus ohcamat bohtet doarjjaortnegii almmolaš, priváhta ja sosiála bálvalusfálaldagat. 2008:s juolluduvvui badjelaš 7 miljon ru prošeavttaide mat guske juohkelágan ealáhuseallimii. Sámediggi ferte bajidit ealáhusovddidanrámmaid, earret eará juohkelágan ealáhuseallimii, jos galgá sáhttit doaibmat ovddidanaktevran sámi servodagain.

2.17.3 Duodji

Sámediggi lea 2005:s dahkan duodjeealáhusa váldošiehtadusa guvttiin sámi duodjeorganisašuvnnain. Dát čuovvoluvvo jahkásaš duodje­ealáhusšiehtadusaiguin. Ealáhusšiehtadusa ulb­milin lea ovddidit ealáhuslaš duoji mas lea buoret gánnáhahttivuohta ja mii eanet vuovdá ieš buvttaduvvon gálvvuid. 2009 šiehtadusa ollislaš rámman lea 9, 21 miljon ru. Dan geažil go investerendoarjjaortnegii ledje unnán ohccit 2007:s, unniduvvui rámma 2008:s.

Ealáhusšiehtadusas leat várrejuvvon ruđat ovddidan- ja investerendoaibmabijuide, doaibmadoarjagii, čálgoortnegiidda, organisašuvdnadoarjjan ja duodjegávppiide. Dasto leat maiddái várrejuvvon ruđat duodjestipendii joatkkaskuvlla ohppiid várás.

Doarjja duodjefitnodagaide lea juolluduvvon sihke ođđaásahemiide ja investerendoaibmabijuide dáláš fitnodagain. Ruđat leat maiddái addojuvvon mearkadávvirhuksemii ja gelbbolašvuođa bajideapmái. Sámediggi lea addán ruđaid Boazodoalu oahpahuskantuvrii duoji bissovaš fidnooahppiortnega hálddašeapmái. Duodjeinstituhttii lea juolluduvvon doarjja duoji bagadallanvirggiid ásaheapmái. Sámediggi lea maiddái addán doarjaga NatourNor ja Duodjeinstituhta gaskasaš ovttasbargoprošektii ásahahit interneahttabuvdda duoji vuovdima várás.

Vuođđun doaibmadoarjaga juogadeapmái leat oktiibuot 63 duojára, mat leat dohkkehuvvon daid eavttuid mielde mat leat duoji ealáhusšiehtadusas. Doaibmadoarjjaortnega evaluerema oktavuođas áigut geahčadit livččii go vejolaš ásahit duodjeregistara maid Dihtorbearráigeahčču sáhtášii dohkkehit.

Sámediggi lea dahkan šiehtadusa Asplan Viak AS:in ráhkadit ekonomalaš raportta duoji ovddideapmái jagiide 2007, 2008 ja 2009. Šiehtadus lea dahkkojuvvon golmma jagi áigodahkii. Ovdal láve Sámediggi dahkat šiehtadusa doaibmaváldiin dušše jahkái háválassii.

Raporta duodjeealáhusa ekonomalaš dilis 2008:s, mii lea dahkkojuvvon jagi 2007 rehketdoalu loguid vuođul, čájeha ahte sis geat ledje mielde iskka­deamis, lea gaskamearálaš doaibmaboađus 94 216 ru, mii lea seamma dásis go 2006:s.

Finnut Consult AS lea Sámedikki ovddas guorahallan hástalusaid mat leat duojis gelbbolašvuođa, oahpahusa ja ovddideami siskkobealde. Guorahallamis lea biddjojuvvon guovddážii movt ovddidanbargu sáhtášii nannet barggolašvuođa ja dietnasa duojis.

2.17.4 Eanandoallu

Sámi guovlluid eanandoalus leat ollu jagiid ráhčan heajos ahtanuššamiin ja rekrutteremiin. Sámedikki presideanta searvvai 2008:s čoahkkimiidda smávvadálolaččaiguin, Innovašuvdna Norggain, Fylkkamanniin ja Guovdageainnu suohkaniin ja Kárášjoga gielddain eanandoalu birra Sis-Finnmárkkus. Čoahkkimiiid vuođul celkojuvvui ahte eanandoalu dárbbuid Sis-Finnmárkkus fertešii kártet, ja rámmaeavttuid maiguin dustet dáid dárbbuid. Smávvadálolaččat Porsáŋggu gielddas bovdejuvvojit maiddái searvat dán ovttasbargoprošektii.

Sámedikkis leat leamaš čoahkkimat sihke Boanddaidservviin ja Boanddaid- ja smávvadálolaččaid servviin eanadoallošiehtadallamiid birra ja oppalaččat ovdáneami birra eanandoalus.

Dasto lea Sámediggi addán rávvagiid Eanandoallo- ja biebmodepartemeantta eanandoallošiehtadussii. Sámediggi lea ákkastallan bajidit areálaráji buvttadandoarjjaohcamiid oktavuođas 200 mihtus 300 mihttui sámi ássanguovlluin, heaittihit priváhta mielkeeriid vuovdima, buoridit lábbábiergohatti, buoridit luopmo- ja astoáiggi sadjásašortnega, áŋgiruššat viidáset náláštuhttimiin/dihtomárkanbiepmuiguin ja buoridit investerenvejolašvuođaid huksemiid oktavuođas.

2.17.5 Guolástusat

Sámediggi lea addán gulaskuddancealkámuša Riddoguolástuslávdegotti evttohussii Finnmárkkulága ektui NOU 2008:5 ja Sámi vuoigatvuođalávdegotti čielggadussii riddo- ja vuotnabivddu birra mearrasámi guovlluin (NOU 2007:12, 22. kápihttal.). Sámediggi eaktuda ahte lávdegotti ovttajienalaš árvvoštallamat ja evttohusat eai rievdaduvvo viidát boahttevaš konsultašuvdnaproseassas. Sámedikki mielas lea maiddái lunddolaš ahte goappašiid lávdegottiid čielggadusat biddjojuvvojit vuođđun mearrasámi guovlluide máttabealde Finnmárkku ja ahte Riddoguolástusnlávdegotti finnmárkkuláhkaevttohus geavahuvvošii mállen maiddái dáid guovlluid ektui. Riddoguolástuslávdegotti árvalusa barggu oktavuođas leat dollojuvvon čoahkkimat mearrasámi guolástanorganisašuvnnain Bivdi ja Norgga riddoguolástanservviin.

Sámediggi lea čađahan konsultašuvnnaid guolástuspolitihka njuolggadusaid reviderema oktavuođas, láhkaásahusas gonagasreabbá hálddašeamis ja láhkaásahusas mearraluossabivdui sámi guovlluin. Sámediggi lea maid ráđđádallan luossabivddu muddemiid hárrái jagiide 2008 ja 2009, ja mearraluossabivddu konsešuvdnaortnega hárrái. Sámediggi ii šaddan ovttaoaivilii Birasgáhttendepartemeanttain konsultašuvnnain luossabivddu muddemiid ektui 2008:s.

Sámediggi lea joatkkán bargguin eiseválddiid ovddas seailluhit sámi geahččanguovllu mearraresurssaid hálddašeamis. Dát guoská earret eará hálddašeapmái ja ráhkadussii norgga riddodorskis, lagasvuođa- ja sorjavašvuođaprinsihppii gonagasreabbá hálddašeamis, areálageavahanriidduide gaskkal árbevirolaš vuotnaguolásteami ja guollebiebmanealáhusa ja mearrádusain rahpat luoddubivddu 2009:is.

Njurjuid mudden ja hálddašeapmi lea maid guovddážis Sámedikki riddo- ja guolástuspolitihkas.

Njuorjju rolla ja movt dat váikkuha báikkálaš mariidnabirrasii ja resurssaide, lea oassin Mearradutkaninstituhta golmma jagáš dutkanprošeavtta bohtosiin mat gusket vuotnaekologiijii Porsáŋgguvuonas. Sámediggi moaitá dan go dutkanprošeavtta oktavuođas olles dutkanáigodagas gildojuvvui oalát njuorjobivdu vuonas, juoga mii raššuda riddodorski ja eará mariidnaresurssaid.

2.17.6 Boazodoallu

Sámediggi lea jagis 2008 addán cealkámuša ođđa elliidčálgoláhkii. Sámedikki árvalusat guske elliiddolliid ovddasvástádussii boraspirepolitihkas, bohccuid gáldemii ja dasto bohccuid goddimii gazirdanbuikkuin.

Borgemánus/čakčamánus 2008 finai sáme­diggeráđđi buot boazodoalloguovlluin Norggas viežžat árvalusaid boazodoallopolitihkalaš dieđáhussii maid sámediggeráđđi lea ráhkadeamen, ja dasto njuolga boazodolliiguin guorahalai hástalusaid mat leat boazodoalu rámmaeavttuid oktavuođas. Ealáhus lea fuolastuvvan guohtuneatnamiid massima geažil ja go váilot návccat iežaset hálddahusas. Sii váillahit maiddái beaktilis doaibmabijuid boraspirevahágiid eastadeapmái, ja buriid ja einnostuvvi buhtadanortnegiid. Sámediggi áigu guorahallat dáid áššečuolmmaid earret eará iežas boazodoallodieđáhusas mii gárvvistuvvo giđđat 2009.

Boazodoalu divatortnet lea máŋgii maŋimuš jagiin ovddiduvvon Ráđđehussii. Sámediggi lea beahtahallan go ii dán ge bušeahttaáigodagas loahpahuvvo dát ortnet. Sámediggi doarju Norgga boazosápmelaččaid riikkasearvi (NBR) barggu dán áššis. Ealáhus oaivvilda ahte maŋimuš divatlassáneamit earret eará bensiinna ektui leat buktán eahpegorálaš stuorra ekonomalaš noađi muhtun boazodolliide. Sámediggi lea juolludan ruđaid vai NBR lea sáhttán nammadit lávdegotti mii galgá bargat dáiguin áššiiguin eiseválddiid ektui, ja dárbbu mielde bálkáhit áššedovdiid divatáššis.

2.17.7 Lotnolasealáhusaid árvoháhkanprográmma ja sámi mátkeealáhusat

Sámedikki dievasčoahkkin mearridii guovvamánus 2008 álggahit lotnolasealáhusaid árvoháhkanprográmma sámi mátkeealáhusaiguin. Prográmma rámma 2008:s lei 6,5 miljon ru.

Fágalaš forum lea ásahuvvon. Das leat mielde Innovašuvdna Norga, fylkkagielddat ja golmma davimus fylkkagielddaid eanandoalloossodagat, Bioforsk, Bargo- ja searvadahttindepartemeanta ja Sámi allaskuvla. Dán foruma ulbmilin lea lonuhallat dieđuid almmolaš doaibmabijuid ja prošeavttaid hárrái main lea mearrašupmi prográmmii. Dasto lea ásahuvvon ovddidanforum mas leat mielde sámi ealáhusorganisašuvnnat. Ovddidanforum doaibmá prográmma referánsajoavkun.

Okta doaibmabijuin árvoháhkanprográmmas lea rekrutteret ja gávdnat vejolaš meahcce- ja lotnolasbargiid geat háliidit ásahit doaimmaid sámi guovlluin. Rekrutterenbargu lea jođus ja álggahanskuvla álggahuvvo jagi 2009 álggus.

Lotnolasealáhusaid árvoháhkanprográmma ja sámi mátkeealáhusaid bokte lea Sámediggi ožžon vejolašvuođa ovddidit mátkeealáhusaid sámi guovlluin. Sámediggi lea 2008:s vuoruhan vásihusvuđot buktagiid ráhkadeami ja dasto lotnolasealáhusaid mátkeealáhusdoaimmaid ja smávibuš biebmobuvttadusa. Dákkár vuoruhemiin biddjojuvvo vuođđu šláddjás ja ođđahutki mátkeealáhusaid huksemii, maid bokte oažžut bargosajiid ja sihkkarastit ássama sámi guovlluin. Seammás lea Sámediggái deaŧalaš ahte sámi kultuvra mii gaskkustuvvo mátkeealáhusaid oktavuođas, lea luohtehahtti ja dávista sámi beroštumiide, norpmaide ja dábiide.

Sámediggi lea doallan sámi mátkeealáhuskonferánssa álttás golggotmánus 2008. Konferánssa ulbmilin lei meroštallat sámi mátkeealáhusdoahpaga sisdoalu, čalmmustahttit hástalusaid mátkeealáhusain ja addit Sámediggái stuorát vejolašvuođaid ulbmillaččat bargat sámi mátkeealáhusaid ovddidemiin. Dan lassin lei ulbmilin nannet ovttasbarggu sámi mátkeealáhusoassálastiid gaskka.

Sámediggi lea hábmegoahtán prošeavtta mátkeealáhusaid ovddideapmái miehtá sámi guovllu. Dan oktavuođas lea earret eará dollojuvvon seminára/proseassačoahkkin golmma sierra sajis Finnmárkkus.

2.18 Dearvvašvuođa ja sosiálapolitihkka

Sámediggi lea dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid oktavuođas 2008:s geahččalan ovddidit áddejumi das movt sáhttá olahit ovttaárvosaš bálvalusa mihttomeari sámi álbmoga várás, ja dasto movt buoridit máhtolašvuođa sámi bálvalusdárbbašeddjiid vuoigatvuođain ja dárbbuin. Sámediggi lea maiddái bargan dan ala ahte ovddasvástádus sámi buohcciid fálaldagaid kvalitehta sihkkarastimis galgá loktejuvvot ovttaskas olbmo dásis bajimuš dássái.

2.18.1 Sámi mánáid vuoigatvuođat

Sámediggi lea álggahan konsultašuvnnaid Mánáid- ja dásseárvodepartemeanttain bearráigeahččanortnega hárrái sámi mánáide geat leat mánáidsuodjalusa fuolahusas. Konsultašuvnnaid duogážin lea Sámedikki ovttajienalaš 27.05.08 dievasčoahkkinmearrádus, man ulbmilin lea gozihit sámi mánáid rievtti bisuhit sin giela ja kultuvrra, go leat gártan vánhemiid ruovttus eret.

Sámediggi lea maiddái álggahan konsultašuvnnaid Justiisa- ja politiijadepartemeanttain, Sáme­dikki ovttajienalaš 27.05.08 mearrádusa vuođul, sámi mánáid vuoigatvuođaid ja dárbbuid goziheami ektui Mánáidviesu organiserema oktavuođas. Mánáidviessu lea ođđa dutkanmálle daid mánáid várás geat leat gillán veahkaváldimiid, ja ulbmilin lea čohkket buot gelbbolašvuođa ja instánssaid ovtta fysálaš robi vuollái.

Sámediggi lea čoahkkimis Mánáidáittardeddjiin váldán ovdan oppalaš áššečuolmmaid go guoská sámi mánáid gielalaš ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid goziheapmái gielddalaš ja stáhtalaš mánáidsuodjalusas, maiddái Mánáidviesus. Mánáidáittardeaddji dovddahii ahte dát leat bealit ja dieđut maid sii háliidit čuovvolit viidáset barggus. Sámediggeráđđi čilgii sámi oahpponeavvodili ja strategalaš oahpponeavvoplána barggu birra. Dasto váldojuvvojedje ovdan eará áššit nugo sámi mánát sadjásašruovttuin, sámi nuorat ja skuvlavázzin ja sámi kultuvrra áimmahuššan gávpotservodagain.

2.18.2 Sámi pasieanttaid vuoigatvuođaid ja dárbbuid goziheapmi

Sámedikkis lea leamaš čoahkkin dearvvašvuođa- ja fuolahusministariin Bjarne Håkon Hansseniin gos leat guorahallan movt guldalit ja deattuhit sámi fágabirrasiid ja geavaheddjiid nu gohčoduvvon Ovttasdoaibmanođastusa ovddideami oktavuođas. Sámediggi váillahii sámi ovddastusa Ovttasdoaibmanođastusa ovddideami áššedovdijoavkkus. Stáhtaráđđi ii váldán vuhtii dán sávaldaga, muhto háliidii lagaš oktavuođa Sámedikkiin ja sámi dearvvašvuođaásahusaiguin ođastusbarggus.

Dasto ságastallojuvvui sámegielat buohcciid dili birra dearvvašvuođadoaimmahagas. Sámediggái lea deaŧalaš ahte buohcciid dilli buoriduvvo dalle go dearvvašvuođadoaimmahat dárbbaša dulkka go galgá gulahallat buohcciiguin. Sámediggi evttohii ahte álggahuvvo prošeakta dearvvašvuođadoaimmahagaid olis, bargat dan ovdii ahte oainnusin dahkat ja gávdnat buriid vugiid movt sihkkarastit gulahallama sámi buohcciiguin.

Sámedikkis lea ovttasbargoorgána guovlulaš dearvvašvuođadoaimmahagaiguin, man oktavuođas bargojuvvo sámi perspektiiva ektui dain barggahandokumeanttain maid guovlulaš dearvvašvuođadoaimmahagat sáddejit vuolit dearvvašvuođadoaimmahagaide. Rekrutteren­doaibmabijut ja lasseoahppodoaibmabijut dearvvašvuođadoaimmahagain leat fáddán maid dát ovttasbargoorgána čuovvola.

2.18.3 Barggahandokumeanttat guovlulaš dearvvašvuođadoaimmahagaide

Sámediggi álggahii 2007:s konsultašuvnnaid Dearvvašvuođa- ja sosiáladepartemeanttain oččodit mielde sámi buhcciid dárbbuid ja vuoigatvuođaid guovlulaš dearvvašvuođadoaimmahagaid barggahandokumeanttaide. Dalle go guovlulaš dearvvašvuođadoaimmahagaid barggahandokumeanttat almmuhuvvojedje 2008:s, bođii vuosttaš gearddi čielgasit ovdan ahte oažžut láhččojuvvon bálvalusaid sámi buhcciide sin vuoigatvuođaid ja dárbbuid vuođul, ferte jearahit ja oainnusin dahkat plánemis, čielggademiin ja go mearrádusat dahkkojuvvojit. Sámedikki konsultašuvnnat dán áššis leat buktán buriid bohtosiid. Dál lea buorre vuolggasadji guovlulaš dearvvašvuođadoaimmahagain ja dearvvašvuođadoaimmahagain main lea ovddasvástádus addit bálvalusaid, konkretiseret iežaset plánain ja geavahusas sihkkarastit ahte dearvvašvuođabálvalus váldá vuhtii sámi giela ja kultuvrra divššodettiin sámi pasieanttaid spesialistadearvvašvuođabálvalusas. Sámediggi vuordá ahte guovddáš dearvvašvuođaeiseválddit čuovvolit dán iežaset stivrenságastallamiin guovlulaš dearvvašvuođadoaimmahagaiguin.

2.18.4 Sámedikki evttohasat guovlulaš dearvvašvuođadoaimmahagaid stivrraide

Sámediggi lea evttohan lahtuid dearvvašvuođadoaimmahagaide Davvi Dearvvašvuhtii RHF, Helse Nord-Trøndelag HF:i ja Rikshospitalet HF:i. Sámediggi lea evttohusproseassas čujuhan ahte sámi buohcciin lea vuoigatvuohta oažžut giela-laččat ja kultuvrralaččat láhččojuvvon spesialistadearvvašvuođafálaldagaid. Davvi Dearvvašvuođa ektui válljejuvvojedje njealjis Sámedikki viđa evttohasaid gaskkas stivrraide. Sámedikki evttohas Helse Nord-Trøndelag HF stivrii válljejuvvui maiddái.

2.18.5 Sámedikki bargu sámi geavaheddjiid dárbbuid ja vuoigatvuođaid ektui NAV:s

Sámediggi lea ain joatkán barggu sámi bálvalusdárbbašeddjiid vuoigatvuođaid ja dárbbuid ektui NAV-vuogádaga siskkobealde. Danne lea Sámediggi ođđasis sádden reivve Bargo- ja searvadahttinministarii mas jearrá dáid áššiid birra.

Sámediggi lea searvan diehtojuohkinčoahkkimii Siellatgieldda prošeaktaplána birra sámi geavaheddjiid áimmahuššamis NAV:s. Prošeavtta bokte lea sávaldat čielggadit sámi gealboguovddáža ásaheami NAV-vuogádaga siskkobealde. Prošeavtta ulbmilin lea dakkár bargo- ja čálgoossodaga duohtan dahkan mii áimmahuššá sámi NAV-geavaheddjiid miehtá riikka. Dáid áššiid lea Sámediggi maiddái váldán ovdan guovddáš eiseválddiiguin.

Sámediggi lea maiddái searvan NAV-kantuvrra rahpamii Kárášjogas, gos lei diehtojuohkin Sáme­dikki dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihka birra, ja fokus biddjojuvvui dasa ahte lea dárbu oažžut sámi giella- ja kulturgelbbolašvuođa NAV-ossodaga siskkobealde.

2.18.6 Dearvvašvuohta ja eallineavttut árktalaš birasperspektiivvas

Sámediggi lei Davvi dimenšuvnna stivrenjoavkku čoahkkimis ja doalai sáhkavuoru man vuolggasadjin lei davvi dimenšuvdna dearvvašvuođa- ja eallineavttuid prográmma. Doahpaga Davvi dimenšuvdna lea EU ásahan vai EU davvi regiovdnii biddjojuvvošii fokus, ja gieđahallan dihte daid hástalusaid ja vejolašvuođaid mat guovllus leat.

Sámediggi lea čalmmustuhttán sápmálaččaid dili ja buohtastahttán dan sirkumpolára álgoálbmotsearvevuođain. Ollu álgoálbmogiin lea dál lagaš oktavuohta lundui ja dan riggodagaide. Dát bidjá álgoálbmogiid rašis dillái go guoská dálkkádatrievdamiidda ja birasmirkkuide, main fas sáhttet leat suorggahahtti váikkuhusat álgoálbmogiid dearvvašvuhtii ja eallineavttuide. Sámedikki sáhkavuorru Davvi dimenšuvnnas geavahuvvui viidáseappot Eurohparáđi barggus dáinna fáttáin.

2.18.7 Heahtedieđihanbálvalus

Dan oktavuođas go nationála dásis leat nuppástuhttimin heahtedieđihanbálvalusa organiserema, lea Sámediggái deaŧalaš sihkkarastit ahte sámi geavaheddjiide láhččojuvvo dakkár fálaldat mii vuhtii váldá gielalaš ja kultuvrralaš dárbbuid. Sámediggi lea váldán dán ovdan guovddáš eiseválddiiguin máŋgii, maŋimusat guovvamánu 2008 čoahkkimis Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeantta stáhtačálliin. Sámediggi áigu čuovvolit viidáseappot dán barggu.

2.18.8 Prošeaktaruđat

Ráđđehusa dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid doaibmaplána čuovvoleapmin sámi álbmoga ektui, Máŋggabealatvuohta ja ovttadássásašvuohta, lea Sámediggi 2008:s juolludan ruđaid dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttaide badjelaš 2 487 000 ru 11 sierra prošektii. Earret eará lea addojuvvon 500 000 ru Porsáŋggu gieldda buohccedikšuma lávdaohppui. Dasto addojuvvui oktiibuot 707 000 ru Mánáidsuodjalusa ovddidanguovddážii Romssas vugiid ovddideapmái sámi mánáidsuodjalusas. Sámediggi lea maiddái juogadan 150 000 ru stipeandan joatkkaohppui mánáid ja nuoraid psykososiála barggu hárrái.

"Áššemeannudeapmái/ovdasiidui"