St.dieđ. nr. 44 (2004-2005)

Sámedikki doaibma 2004

Sisdollui

2 Sámedikki jahkedieđáhus 2004

2.1 Álggahus

Dán kapihtalis lea Sámedikki jahkediedáhus 2004, man Sámediggi dohkkehii guovvamánu 23. b 2005. Jahkediedáhusa rehketdoallooassi čuovvu Stuoradiggediedáhusa mielddusin.

2.2 Sámedikki rolla servodagas

Jagis 2005 álggaha Sámediggi iežas viđát válgaáigodaga. Dan njealji áigodagas mat leat vássán, lea Sámediggi nannen iežas saji sámi servodaga sáhkaguoddin.

Guorraseapmi Sámedikki ektui vuosttas válgaáigodagain lea čatnasan guovddáš sámi guovlluide. Dál lea diet rievdamin. Ollugat geaid mielas ovdal lei váttis dovddastit iežas gullevašvuođa sámi kulturárbái, čájehit dál iežaset sámi gullevašvuođa čeavláivuođain. Eambogat ja eambogat miehtá riikka čálihit iežaset sámi jienastuslohkui, erenoamážit riddo- ja vuotnaguovlluin, ja eanet gielddat leat ohcan laktojuvvot sámegiela hálddašanguvlui, ja Sámi ovddidanfoandda doaibmaguvlui.

Divtasvuona ja Snåase suohkanat leat ohcan laktojuvvot sámegiela hálddašanguvlui. Sámediggi ávžžuha eanet gielddaid dahkat dan seamma. Sámediggi sáddii 2004:s ávžžuhusa Ráđđehussii Kultur- ja girkodepartemeantta bokte ahte sámeláhka ferte rievdaduvvot nu ahte eanet gielddat sáhttet laktojuvvot sámegiela hálddašanguvlui. Ráđđehus lea dál mearridan ahte Divtasvuona suohkan galgá laktojuvvot hálddašanguvlui láhkaásahusa rievdadeami bokte, jos Stuorradiggi guorrasa láhkarievdadusárvalussii. Dat nannešii sámegielagiid rievtti geavahit sámegiela almmolaš oktavuođain. Ohcan Snåase suohkanis sáddejuvvui Kultur- ja girkodepartementii čakčat 2004, muhto departemeanta ii sáhte meannudit ášši ovdalgo láhka lea boahtán fápmui ja dárbbašlaš čielggadusbargu lea čađahuvvon. Viiddideapmi eaktuda ahte ođđa ruđat čuvvot mielde dađistaga go eanet gielddat laktojuvvojit hálddašanguvlui.

2.2.1 Iešmearrideapmi

2002–2005 sámediggeplánas lea čuovvovaš bajimuš mihttomearri: «Iešmearrideapmi, mas sápmelaččaid vuoigatvuođat álbmogin ja eamiálbmogin leat vuođđun.»

Sámiid iešmearridanvuoigatvuohta čuovvu ON-konvenšuvnnaid «Siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái» ja «Ekonomalaš sosiálalaš ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid hárrái» vuosttaš artihkkaliid. Vuođđun ferte biddjojuvvot dat ahte sáhttá lohkat ahte sámit lea okta”álbmot» álbmotrievttálaš áddejumis, ja ahte sámiin lea maiddái iešmearridanvuoigatvuohta goappašiid konvenšuvnnaid vuosttas artihkkala ektui.

Sámediggi gáibida ahte eamiálbmogiid vuoigatvuođat našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis nannejuvvojit. Jotkojuvvo bargguin Sámedikki vuoigatvuođapolitihka konkretiseremiin ja viidásetovddidemiin riikkaidgaskasaš riekteovdáneami vuođul, ja daid riekteprinsihpaid vuođul mat gustojit eamiálbmogiid vuoigatvuođaide sihke našuvnnalaččat ja álbmotrievttálaččat. Danne čuovvu ge Sámediggi beroštumiin vuoigatvuođabarggu riikkaidgaskasaš arenas earret eará dan ektui mii guoská davviriikkalaš sámekonvenšuvdnii ja ON eamiálbmotjulggaštussii.

Daid hástalusaid maid Sámediggi oaidná dan láhkabarggus mii lea jođus sámi beroštumiid ektui, ferte geahččat daid geatnegasvuođaid olis mat stáhtas leat sihke sámi álbmoga ja Sámedikki ektui našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Dat guoská lágaide nugo finnmárkoláhka, minerálaláhka, áhperesursaláhka, boazodoalloláhka, biošláddjivuođaláhka ja plána- ja huksenláhka jna. Sámediggi lea maiddái čuvvon barggu mii guoská ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegoddái Romssa, Norlándda ja oarjelsámeguovllu ektui.

2.2.2 Ráđđádallamat ja šiehtadallamat

Álbmotrievtti siskkildan- ja iešmearridangáibádusa ollašuhttimis ii leat doarvái dušše ráđđádallat Sámedikkiin eaŋkiláššiid oktavuođas.

Sámediggi ja Ráđđehus ledje 2004 giđa ovttaoaivilis ásahit geatnegahtti ráđđádallanprosedyraid. Danne vai juksat eanet bajásduddjojeaddji oktavuođa Sámedikki ja Ráđđehusa gaskka, go mii lea leamaš maŋimuš jagiin ollu áššiin, main lea leamaš stuorra mearkkašupmi sámi servodahkii. Álgovuorus ásahuvvui bargojoavku hálddahusa dásis mii galggai ráhkadit oktasaš dokumeantta vuođđun politihkalaš dási ráđđádallamiidda. Oktasašdokumeanta gárvvistuvvui jagi 2004 loahpas ja das lea čilgejuvvon vuođđu mii guoská eamiálbmogiid riektái ráđđádallat, ja das leat ovddiduvvon árvalusat movt ráđđádallamiid geavahusas sáhttá čađahit. Sámediggi vuordá ahte geatnegahtti ráđđádallanprosedyrat Vuođđolága § 110a ektui, ON konvenšuvnna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid ektui ja ILO-konvenšuvnna nr 169 ektui leat ásahuvvon vuosttas jahkebealis 2005.

Šiehtadallan- ja ráđđádallanprosedyrat bušeahttabarggu oktavuođas loktejit máŋggalágan gažaldagaid ja čuolbmačilgehusaid, ja danne dat meannuduvvojit sierra proseassas, maid Sámediggi vuordá álggahuvvot ráđđádallanprosedyraid njuolgga čuovvoleapmin buot eará guoskevaš politihkkasurggiin.

Sámiin leat vuoigatvuođat mat čatnasit minerálagávdnosiidda sámi resursaguovlluin, mii mearkkaša dan ahte Sámediggi gáibida vuoigatvuođa beassat leat mielde mearrideamen dáid resurssaid. Danne lea dárbu šiehtadallamiidda. Šiehtadallamat fertejit gustot dáid gávdnosiid háldemii ja daid geavaheapmái dáin guovlluin. Sámediggi gáibida maiddái, ahte Norga váldá váldoovddasvástádusa eamiálbmotdimenšuvnna suodjaleamis ja ovddideamis petroleumadoaimma oktavuođas davvin.

2.2.3 Finnmárkoláhka

Sámedikki bargu Od. proposišuvnnna nr 53 (2002–2003) ektui mii lea láhka riektediliid birra ja eatnamiid ja luondduresurssaid hálddašeami birra Finnnmárkkus (finnmárkoláhka), lea leamaš viiddis maiddái 2004:s.

Sámediggi meannudii finnmárkoláhkaárvalusa dievasčoahkkimis miessemánus 2003, áššis 21/03. Sámediggi celkkii ahte Ráđđehusa láhkaárvalus ii sáhte dohkkehuvvot nugo dat lea, ja ahte gáibiduvvojit stuorra rievdadusat ovdalgo láhkaárvalus sáhttá dohkkehuvvot.

Stuorradikki justislávdegoddi bivddii Justisdepartemeantta suokkardit álbmotrievttálaš beliid finnmárkoláhkaárvalusas. Justisdepartemeanta attii professorguoktái Geir Ulfstein:i ja Hans Petter Graver:i bargun čielggadit álbmotrievttálaš beliid Ráđđehusa finnmárkoláhkaárvalusas. Jurddaboađus lei ahte ođđa láhkaárvalus riektediliid ja eatnamiid ja luondduresurssadi hálddašeami birra Finnmárkkus, ii ollašuhte Norgga álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid. Álbmotriekteáššedovdiid jurddaboađus dávista Sámedikki mearrádussii áššis.

Justislávdegoddi lea maiddái juovlamánu18.b. 2003 beaiváduvvon reivves justisministtarii divvon viiddes jearaldaga stáhtaráđđái Ráđđehusa oainnus finnmárkkulága viidáset bargui. Stáhtaráđđi vástidii guvttiin árvvoštallamiin Olgoriikadepartemeantta beales, nubbi lei álbmotriekteráđđeaddis Carl August Fleischeris ja nubbi fas departemeantta riekteossodagas. Fleischer bealušta láhkaárvalusa álbmotrievttálaš vuođuin ja vuostálastá sakka Ulfsteina ja Gravera guoktá. Riekteossodat lea váldoáššis ovttaoaivilis Fleischeriin, muhto oaivvilda ahte Ráđđehus galggašii dahkat eanet”árvvoštallat deavdda doaibmabijuid» dovdáhan dihte daid sámi vuoigatvuođaid mat dál gávdnojit.

Sámediggi ja Stuorradikki justislávdegoddi dolle jagi 2004:s guokte čoahkkima. Sámediggi lea dán oktavuođas earret eará gaskkustan posišuvnnaidis stáhtaráđi vástádusa ektui justislávdegotti gažaldagaide.

Sámediggeráđđi lea golggotmánu 2.b. 2004:s sádden reivve Justislávdegotti jođiheaddjái, mas jearrá dieđuid daid posišuvnnaid birra mat njálmmálaččat ja čálalaččat gaskkustuvvojedje ráđđádallančoahkkimis Deanus geassemánu 24. b. 2004. Dasto bivddii ráđđi reivves čilgehusa movt Justislávdegoddi ádde ILO-konvenšuvnna nr 169 eamiálbmot vuoigatvuođaid, 13., 14. ja 15. artihkaliid (eaiggáduššan-, háldo- ja geavahanvuoigatvuođaid birra ja vuoigatvuođa luondduriggodagaide). Dasto dovddahuvvui sávaldat oažžut čielgasa viidáset áššejođu birra sihke lávdegoddemeannudeami ja ráđđádallamiid ektui. Dát ovddiduvvui fas ođđa reivves skábmamánu 12. b. 2004, mas leat bivdán stáhtaministtara ja soames parlamentáralaš jođiheaddji Stuorradikkis áŋgiruššat áššiin.

Sámedikki beales lea oppa áiggi bargojuvvon ja bargojuvvo viidáseappot konkretiseremiin ja čovdosiiguin, sihkkarastin dihte ahte sámiid eaiggáduššan- ja geavahanvuoigatvuođat čilgejuvvojit oadjebas vugiin lágas. Dát lea earret eará dahkkojuvvon konkrehta árvalusaid sáddemiin láhkatekstii Justislávdegoddái.

Birasgáhttendepartemeanta lea golggotmánu 5.b.2004 beaiváduvvon reivves čilgen Sámediggái ja Deanu ja Kárášjoga gielddaide ahte departemeanta lea mearridan vuordit prošeavtta Deanujoga báikkálaš hálddašeapmi viidáset meannudemiin dassážii go Stuorradiggi lea meannudan finnmárkkulága.

Viidáset bargu finnmárkkulágain lea okta dain deaŧaleamos hástalusain mat Sámedikkis leat. Sámediggi oaivvilda čielgasit ja ovttačilggolaččat ahte boahtteáiggi finnmárkkuláhka ferte leat čielga álbmotrievttálaš rámmaid siskkobealde. Láhka ferte eahpitkeahttá oaivvildit ahte álbmotrievtti mearrádusain lea ovdamunni ja dat galgá dovdáhit ja dohkkehit sámiid vuoigatvuođaid, geavahanvugiid ja riekteárbevieruid.

2.2.4 Kultuvrralaš ovdáneapmi ođđa áiggis

Sámediggi čujuha ahte lea stuorra hástalus bargat kultuvrra positiivvalaččat ovddidemiin sámi servodagas ja sámi guovlluin, ja deattuha ahte sámi servodagas leat ovddabealde erenoamáš dárbbut čuđiid jagiid guhkkosaš dáruiduhttinpolitihka geažil. Stáhtas lea ovddasvástádus sámi álbmogis ja leat dasa geatnegasvuođat. Dát guoská erenoamážit ovddasvástádussii ovddidit sámi kultuvrra, geahča Vuođđolága § 110a ja ILO-konvenšuvnna nr 169 eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra. Sámediggi lea maŋimuš jagiin vásihan bisáneami sihke mii guoská politihka ovddideapmái ja resurssaide sámi kulturulbmiliidda. Sámediggi oaivvilda ahte dát ii dávis stáhta geatnegasvuođaide sámi álbmoga ektui.

Eiseválddiid áŋgiruššamat dáiddásuorggis Norggas leat eanaš dahkkojuvvon našuvnnalaš norgalaš jurddašemiin, mas biddjojuvvo viehka stuorra deaddu norgalaš dáidaga deaŧalašvuhtii ollislaš kulturpolitihka duohtan dahkamis. Dát boahtá earret eará oidnosii das movt ja geasa Kultuvrralaš skuvlaseahka ruđat leat juogaduvvon. Buohkat geat vuolggasajis gullet norgalaš ásahusmáilbmái ožžot merkejuvvon ruđaid, muhto Sámediggái ja sámi ásahusaide gal eai vuoruhuvvo dán lágan ruhtaoažžumat.

Sámedikki mielas lea dárbu deattuhit ahte stuorradiggedieđáhusas nr 48 (2002–2003) Kulturpolitihkka 2014 rádjai , eai leat makkárge višuvnnat sámi kultuvrra birra. Sámediggi imašta go Ráđđehusas ii leat dihtomielaleabbo miellaguoddu sámi kultuvrii. Ráđđehus geahččala baicce addit dakkár gova ahte kulturpolitihkalaš vuoruheamit sámi kultuvrii leat gozihuvvon. Dainna vuolggasajiin go sámi kultuvra lea namahuvvon dušše muhtun sajiin, ii leat Ráđđehus Sámedikki mielas čuovvolan ovddasvástádusas kulturdieđáhusas. Ráđđehus geahččala baicce duvdilit ovddasvástádusa das Sámediggái. Orru ahte dán gealdagasas dat lea sámi kultuvra vuoittahallan ja ahte eiseválddiid dáiddaáŋgiruššamat vuođđuduvvojit minoritehtakultuvrra siskilkeahtesvuhtii.

2.2.5 Šállobuhtadus oahppováillagiidda maŋŋá nuppi máilmmesoađi

Sámediggi lea ollu jagiid bivdán Ráđđehusa ja Stuorradikki čoavdit ášši mii guoská oahppováillagiidda maŋŋá nuppi máilmmesoađi. Suoidnemánus 2004 ovddidii Ráđđehus dieđáhusa Stuorradiggái, mii lea stuorradiggedieđáhus nr 44 (2003–2004) Buhtadusortnegiid birra soahtemánáide ja buhtadusortnegiid birra romaniálbmogii ja boarraset oahppováillat sámiide ja kvenaide . Sámediggi meannudii ášši čoahkkimisttis čakčamánus, ja doarjjui dieđáhusa árvalusaid ja ávžžuha Stuorradikki mearridit daid. Sámediggi bivddii Stuorradikki juolludit ruđaid čállingoddeortnegiidda maidda olbmot sáhttet váldit oktavuođa ja oažžut veahki šállobuhtadusaid ohcamiid hábmemii.

Sámediggi deattuha garrasit ahte lassin daid joavkkuide mat namuhuvvojit stuorradiggedieđáhusas, lea stuorra dárbu čielggadit dáruiduhttinpolitihka váikkuhusaid sámiide ja kvenaide iešguđet servodatsurggiin. Vástesaččat ja seamma garrasit gusket váikkuhusat eará joavkkuide mat leat gillán sakka maŋŋá ja ovdal nuppi máilmmesoađi, go mat namuhuvvojit stuorradiggedieđáhusas.

2.2.6 Ovttasbargošiehtadusat fylkkagielddaiguin

Áigumuš ovttasbargošiehtadusaiguin fylkkagielddaiguin lea ahte Sámediggi álkibut sáhttá juksat sámi álbmoga doaibmabijuiguin, lagaš ovttasbargguin fylkkagielddaiguin.

Sámediggi lea áiggi mielde ásahan buriid ja doaibmi ovttasbargovugiid sihke báikkálaš ja guovllulaš oasálaččaiguin go guoská guovllulaš ealáhuseallima ovddideapmái. Searvama bokte ulbmillaš prográmmabargui geahččala Sámediggi hukset oktavuođaid, oažžun dihte oktasaš vuođu ja háhkan dihte oktasaš ulbmiliid ealáhusovddideapmái. Dán sáhttá dahkat guovllulaš ovddidanprográmmaid ja dáid ovttasbargošiehtadusaid bokte mat leat dahkkojuvvon fylkkaiguin. Muhto vátna ekonomalaš rámmaid geažil leat Sámedikkis váttisvuođat doaibmat ovttadássásaš bealálažžan daid hástalusaid čoavdimis maid ovddabealde báikkálaš ealáhuseallima ovddideapmi lea.

Sámediggi dagai 2003:s ovttasbargošiehtadusaid Romssa fylkkagielddain ja Finnmárkku fylkkagielddain. Šiehtadusaid ulbmilin lea nannet ja buktit oidnosii sámi kultuvrra, giela ja servodateallima. Šiehtadusaid bokte leat álggahuvvon máŋggalágan doaibmabijut iešguđet surggiin oahpahusa, giela, kultuvrra ja ealáhusa siskkobealde. Konkrehta doaibmabijuid gaskkas Romssas sáhttá namuhit Ája sámi guovddáža huksema oktasašruhtadeami ja «sámi kulturmáhtolašvuođa» oahpposuorgefága álggaheami fylkkagielddalaš joatkkaskuvllain. Konkrehta doaibmabijuid gaskkas ovttasbargošiehtadusas Finnmárkku fylkkagielddain sáhttá namuhit barggu eamiálbmotávádagain ja rusttegiid ovddideami sámi valáštallamiid váste, ja oktasaš čielggadusa guolleresurssaid regionála hálddašeami birra. Deaŧalaš oktasaš doaibmabidju Sámedikki ja fylkkagieldda gaskka lea gávnnahit movt šattašedje eanet duodjefidnooahppit. Lassin juo šiehtaduvvon ovttasbargošiehtadusaide Romssa ja Finnmárkku fylkkagielddaiguin, lea šiehtadus oarjelsámi guovllu váste gárvvisin šiehtaduvvon. Bihtán- ja julevsámi guovllu váste lea ovdabargu ovttasbargošiehtadusain álggahuvvon Nordlándda fylkkagielddain. Jáhku mielde lea šiehtadus gárvvisin šiehtaduvvon jagi 2005 áigge.

2.2.7 Válga ja jienastuslohku

Vejolašvuohta searvat sámediggeválgii lea dat vuođđoleamos politihkalaš vuoigatvuohta mii sámiin dál lea Norggas. Sámediggi lea, maŋŋá go sámelága § 2–6 rievdaduvvui, váldán ovddasvástádusa barggus mii ovdal gulai ássangildii, ahte fievrridit sámi jienastuslogu vuostáiváldojuvvon ávžžuhusaid vuođul. Dát láhkarievdadus bođii fápmui miessemánu 14. b. 2004. Ulbmil jienastuslogu guovddáš fievrridemiin lea beavttálmahttit, oktiiortnet ja kvalitehtasihkkarastit dan barggu mii guoská jienastuslohkui fievrrideapmái.

Sámediggi lea dahkan šiehtadusa ErgoEphormain buktit IT-čovdosa sámediggeválgga čađaheapmái. Válgavuogádagain lea vejolaš bisuhit sámi jienastuslogu áigeguovdilin oppa áigge. Dán reaiddu sáhttet geavahit maiddái gielddat, jienastatlohkanválgastivrrat ja Sámedikki válgalávdegoddi, válgga geavatlaččat čađaheami oktavuođas. Vuogádat biddjojuvvui doibmii juovlamánu 1. b. 2004. Dán bokte háliida Sámediggi addit eanet geavaheaddjiguovdásaš bálvalusa sámi álbmogii, ja dasto sihkkarastit sámiid demokráhtalaš vuoigatvuođaid.

Jienastuslohkokampánja 2003–2004:s lei ovttasbargu Gielda- ja guovludepartemeanttain. Dien ulbmilin lei oččodit eambogiid čálihit iežaset jienastuslohkui, ja dasto eastadit negatiivvalaš miellaguottuid sámiide ja sámi áššiide. Olahusjoavkun ledje nuorat ja nissonolbmot Sis-Finnmárkku olggobealde. Sámi jienastuslohkui čálihanávžžuhusat duppalastojuvvojedje kampánjaáigodagas ovddit jagi ektui. 2002:s ledje birrasii 250 čálihanávžžuhusa, ja 2004:s ledje juo badjel 700.

2.2.8 Dásseárvu

Okta dain stuorámus hástalusain Sámedikkis lea nissonovddastusa njiedjan Sámedikkis.

Sámediggi lea bivdán Stuorradikki váldit atnui dievadasmandáhtaid main sáhtášii leat ávki unnánovddastuvvon sohkabeallái. Dán ii leat Ráđđehus čuovvolan, muhto lea árvalan njeallje dievadasmandáhta mat juogaduvvojit njeallje válgabiire gaskka mat ožžot eanemus dohkkehuvvon jienastagain 2005 válggas.

Sámediggi lea čađahan kampánjjaid maiguin buoridit nissonoasi jienastuslogus ja maiguin buoridit nissonovddastusa 2005 sámediggeválggas, dassážii go mihttomearri dássásaš juohku nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskka, lea olahuvvon. Oaidnit leaš juksat go mihttomeari ahte unnimusat 33 % lea nissonoassi Sámedikkis válgaáigodagas 2005–2009.

Sohkabeal dutkanfáddán lea leamaš áddet nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskasaš oktavuođaid sámi servodagas. Guokte prošeavtta leat gárvvistuvvon. Prošeavttas Sámediggi dásseárvopolitihkalaš arenan , maid Norut NIBR Finnmark čađahii ja maid Dutkanráđđi ruhtadii, lei Sámediggi mielde referánsajoavkkus 1 . Nuppi prošeavttas leat geahčaduvvon nissonolbmuid vejolašvuođat váikkuhit mearrádusproseassaide guolástushálddašeames davviguovlluin, geahča kapihttala guolástusaid birra.

Dán jagáš dásseárvobálkkašupmi lei 50 000 ruvnno ja dat geigejuvvui guovvamánu dievasčoahkkimis Gudrun E. Eriksen Lindii. Son oaččui bálkkašumi go ollu jagiid lea áŋgiruššan dásseárvvuin sámi servodagas.

Deaŧalaš lea joatkit ságastallama dásseárvopolitihkalaš áššiid birra sámi servodagas. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte sohkabealrollat šaddet fáddán, erenoamážit dain surggiin maid oktavuođas lea sáhka mánáid bajásgeassimis. Maiddái sámi almmáirolla lea deaŧalaš deattuhit. Sámediggi áigu 2005:s erenoamážit bargat dan ala ahte dásseárvu ovttaidahttojuvvo buot áššesurggiide maiguin mii bargat, go dieinna lágiin buorida dásseárvvu nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskka sámi servodagas.

2.3 Bajásšaddaneavttut

Sámediggi lea beroštan das ahte ásahit buriid bajásšaddaneavttuid sámi mánáide ja nuoraide ja ovdánahttit sin sámi identitehta. Sámediggi lea registreren ahte ráđđehus orru deattuheame nannet sámegiela. Diehttelasat galgá mánáin leat riekti sámegiel ja sámegillii mánáidgárddefálaldahkii. Sámediggi lea danin vuoruhan barggu nannet sámi kultuvrra mánáidgárddiin ja skuvllain. Dat addá mánáide vejolašvuođa ovdánahttit sin iežaset sámi identitehta, kulturgullevašvuođa ja gielalaš gálggaid.

Sámediggi lea dán sámediggeáigodagas galledallan sámi mánáidgárddiid miehtá riikka. 18 suohkanis gos leat sámi mánáidgárddit, lea Sámediggi deaivvadan suohkannjunnožiiguin ja mánáidgárdeeaiggádiiguin ja digaštallan sámi mánáid mánáidgárddefálaldagaid birra. Dan geažil leat suohkanat ja mánáidgárddit šaddan eambbo dihtomielalaččabun das mot váldit vuhtii sámi mánáid beroštumiid. Dat čájehuvvo ea.ea. ahte dán áigodagas leat mánáidgárddiid doarjjaohcamat sámi fálaldagaide ja ovdanahttinprošeavttaide lassánan.

46 sámi mánáidgárdái lea juolluduvvon doarjja, doarjja 16 mánáidgárdái eatnigiela oahpahussii ja guđa sámi mánáidgárddi leat ožžon doarjaga geahččalan- ja ovdánahttinprošeavttaide. 34 mánáidgárddi Finnmárkkus leat ožžon dábálaš doarjaga ja 5 mánáidgárddi fas doarjaga sámegiel oahpahussii. Romssa fylkkas leat ovcci mánáidgárddi ožžon dábálaš doarjaga ja ovcci mánáidgárddi doarjaga sámegiel oahpahussii ovtta mánnái. Nordlánddas lea okta mánáidgárdi ožžon dábálaš doarjaga ja okta doarjaga sámegiel oahpahussii ovtta mánnái. Davvi-Trøndelágas lea okta mánáidgárdi ožžon dábálaš doarjaga ja okta fas doarjaga sámegiel oahpahussii ovtta mánnái. Lulli-Trøndelágas ii leat oktage mánáidgárdi ožžon doarjaga. Hedemárkkus lea okta mánáidgárdi ožžon dábálaš doarjaga ja seamma lea dilli Oslo-Akershus fylkkas. Sámi mánáidgárddiid oahpponeavvuide lea juolluduvvon 600 000 ruvnno. Sámediggi lea dán áigodagas lasihan erenoamáš doarjaga sámi mánáidgárddiide ja doarjaga ovdánahttit pedagogalaš ávdnasiid mánáidgárddiide.

Sámi mánáidgárddiid dilli čielggaduvvo sierra dieđáhusas sámi mánáid bajásšaddandili birra mii ovddiduvvo Sámedikki miessemánu dievasčoahkkimii 2005:s.

2.3.1 Orrut sámi kultuvrras

Sámediggeráđđi deattuhii erenoamážit bajásšaddaneavttuid ja sohkabeali rollaid iežas dásseárvopolitihkalaš čielggadeamis 2004:s. Čielggadeapmi válddii ovdan kultuvrralaš árvvuid ja norpmaid sirdima, sámi bártniid bajásgeassima vuođđoealáhusaide, ja nieiddat fas váikkuhuvvojit váldit alit oahpu, bargojuogu ruovttus ja bajásgeassima dan viidáset fievrridit ođđa buolvvaide. Guorahallamis maid geahčadii váttisvuođaid gaskal bártniid ja nieiddaid nuorravuođaáiggis ja sámi servodaga čieguslágan fáttáid ja daid váikkuhusaid birra.

Oassi Sámedikki váldoulbmiliin lea dustet ođđa áiggi ja ođđa gáibádusaid ollislaš máhttopolitihkain sámegiela, kultuvrra ja árvovuođu vuođul. Dat lea buorrin vuođđun ásahit saji hutkanattáldagaide ja vásihusaide. Gaskaomiid geavaheamis leat dán vuoruhan go leat juohkán doarjagiid iešguđet lágan doaibmabijuide mánáid ja nuoraid váste, doaibmabijuide main mánát ja nuorat leat mielde ja doaibmabijuide main leat mánát ja nuorat duogábealde. Vásihusat eatnasiin dain čájehit ahte mis leat ovddabealde stuora ja deaŧalaš hástalusat mánáid ja nuoraid ektui. Danin lea Sámediggi stáhtabušeahta 2005 oktavuođas ovddidan árvalusa ahte galggašii sierra várrejupmi Sámediggái ruđain mat leat biddjon Kultuvrralaš Skuvlasehkkii.

Bohtet maiddái buorit bohtosat Elgå giellaealáskahttinprošeavttas. Dán rádjái čájehit mánát buori gielalaš ovdáneami, sihke ipmárdusa, njálmmálaš ja čálalaš gálggaid dáfus. Jagis jahkái lea ovdáneapmi ja oaidnit ahte lea álkit mánáide ovdanbuktit oarjelsámegillii. Gáibiduvvo ollu hutkáivuohta ja mokta ollesolbmuid bealis oažžut mánáid geavahit sámegiela danin go sis váilu giellabiras mánáidgárddi ja skuvlla olggobealde. Lea deaŧalaš ahte mánát gullet oarjelsámegiela, ja ahte ásahuvvojit sámi báikkit gos sámegiella geavahuvvo. Dás leat giliskuvllat leamaš guovddážis, muhto dat leat áitojuvvon heaittihuvvot suohkana heajos ruhtadili geažil.

Sámediggi oažžu muhtin jearaldagaid sámi mánáid ja nuoraid dáfus. Sámediggi addá diehtojuohkima ja bagadallama iešguđet ládje, ee. Sámi oahpponeahtain ja go almmuha mánáidgárddeáigečállosa «Stullán».

Mánát ja nuorat fertejit vásihit ahte sámegiella lea giella mii geavahuvvo dain mediain mat leat sin birra beaivválaččat. Danin leat fas geahččaleame ráhkadišgoahtit sámi mánáidbláđi. Sámediggi addá doarjaga Š-nuoraidbláđđái ja lea maid ekonomalaččat veahkehan ásahit neahttavuođđuduvvon nuoraidfálaldaga Info Nuorra Sápmi ja sámi Klara Klok. Sámi čállosiid ekonomalaš dilli lea dohkketmeahttun ja lea leamaš dan ollu jagiid. Ain lea dárbu nannet sámi čállosiid almmuhemiid nu ahte daid sáhttá almmuhit jámmet sávahahtti kvalitehtain ja lasihit jahkásaš almmuhemiid. Doarjjaortnet sámi čállosiidda 2004:s lea viiddiduvvon fátmmastit maid risttalaš bláđi Nuorttanaste.

2002:s ja 2003:s čađahii Sámediggi ovttas Sámi Girječálliid Servviin girjjálašvuođaprošeavtta nuoraide geat čállet sámegillii. Gávcci nuorra čálli ožžo stipeandda. Sihke oarjel-, julev- ja davvisámegielagat ledje daid searvvis. Stipeandavuostáiváldit čađahedje čállinkurssa mii bisttii jagi. Prošeavtta ulbmil lea movttiidahttit ja oččodit ođđa sámi girječálliid. Prošeakta lihkostuvai hui bures, ja Sámediggi áigu čađahit sullasaš prošeavtta farggamusat.

Sihke teáhteroktavuođas ja valáštallama oktavuođas leat viidáset deattuhan lávdedáidaga ja lágidemiid main leat leamaš mánát ja nuorat fárus ja main mánát ja nuorat leat olahusjoavkun. Čujuhuvvo muđui kultuvra ealáhussan kapihttalii.

2.3.2 Nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi

Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi (SNPL) lea leamaš hui doaibmái 2004:s. SNPL miellahtut leat muđui earret eará oassálastán iešguđet ge semináraide ja konferánssaide ja doallan doppe sáhkavuoruid, ja sii leat oassálastán ON eamiálbmotáššiid bissovaš foruma 3. sešuvdnii. SNPL miellahtut leat čuvvon osiid Sámedikki dievasčoahkkimiin ja bargan iešguđet ge referánsajoavkkuin, ráđiin ja lávdegottiin. Sii leat leamaš fárus pláneme ja lágideame Sámi parlamentáralaš ráđi nuoraidkonferánssa, sii leat buktán árvalusaid ja cealkámušaid iešguđet áššiin, j.n.a. Ovddasguvlui pláne SNPL eambbo nannet diehtojuohkindoaimmaid ja bargat oažžut eanet nuoraid čálihit iežaset sámi jienastuslohkui ja oažžut sin jienastit boahtte sámediggeválggain.

Oassin Sámi parlamentáralaš ráđi nuoraid áŋgiruššamiid nannemis lágiduvvui oktasaš sámi nuoraidkonferánsa man bajilčálan lei «Nuorat njealji riikkas – riikarájit fierpmádatcaggin eai ge hehttehussan?» golggotmánu 5. – 6. b. 2004:s Honnesvágis. Sullii 40 sámi nuora Norgga, Ruoŧa, Suoma ja Ruošša bealde oassálaste. Dasa lassin čuovui Sámi parlamentáralaš ráđđi olles konferánssa dahje osiid das. Prográmmas ledje iešguđet riikka nuorain sáhkavuorut sámi nuoraid dili ja hástalusaid birra iešguđet riikkain, ja maid sii oaivvildit ovttasbarggu ja fierpmádathuksema birra sámi nuoraid gaskkas riikarájiid rastá. Viidáset oassálaste nuorat ja Sámi parlamentáralaš ráđđi joavkobargguide iešguđet gažaldagaid dáfus, ja čađahuvvui «jearahallandiibmu» mas nuorat sáhtte jearrat gažaldagaid Sámi parlamentáralaš ráđi miellahtuin panelas. Konferánsa čađahuvvui gárrenmirkohis lágideapmin.

2.3.3 Mánáid vuoigatvuođat

Mánáidgárddelága ođasteami oktavuođas lea Sámediggi árvalan ahte sámi mánát galget oažžut individuálalaš rievtti mánáidgárddefálaldahkii mii lea heivehuvvon sin sámi duogážii.

Ođđa mánáidgárddeláhka eaktuda ahte suohkaniin lea ovddasvástádus dasa ahte mánáidgárddefálaldat sámi mánáide lea huksejuvvon sámegiela ja kultuvrra ala. Suohkanat ja mánáidgárddeeaiggádat fertejit oažžut návccaid čuovvolit mánáidgárddelága áigumušaid. Sámi giellagelbbolašvuođa skuvllain ja mánáidgárddiin gos leat sámi mánát, galgá vuoruhit ovddasguvlui. Fertejit doarvái oahppan olbmot geain lea sihke sámi giellagelbbolašvuohta ja pedagogalaš gelbbolašvuohta ja geat sáhttet váldit badjelasaset giellabarggu skuvllain ja mánáidgárddiin. Dan sáhttá dahkat ea.ea. gelbbolašvuođaloktemiin ja oahpponeavvuid ovdánahttimiin mánáidgárddiid rámmaplána mielde.

2.4 Oahpahus ja dutkan

Oahpahuslága vuođul lea sámi ohppiin individuálalaš riekti sámegiel oahpahussii sihke vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas. Dán rievtti ferte viiddidit nu ahte oahpahus sámegillii šaddá individuálalaš riektin sámi mánáide. Deaŧalaš lea maiddái ahte Oahpahus- ja dutkandepartemeanta ovttas Sámedikkiin ovdánahttá sámi oahppoplánaid mat čuvvot oppa vuođđooahpahusa, ja plánaid áigeguovdilis sámi fágain ja oahppofágain.

Gáiddusoahpahus lea áidna molssaeaktu sámi mánáide ja nuoraide ollu osiin riikkas. Dát lea ođđa oahpahusmálle mii gáibida ođđa oahpponeavvuid. Lea dárbbašlaš čielggadit gáiddusoahpahusa dili ja molssaevttolaš oahpu ekonomalaš eavttuid. Sámediggi bivdá Ráđđehusa veahkehit ahte ásahuvvo bissovaš ortnet sihke davvi-, julev- ja oarjelsámegiel gáiddusoahpahusfálaldahkii.

Bargu ođastit vuođđooahpahusa oahppoplánaid lea jođus. Leat nammaduvvon ovcci oahppoplánajoavkku, mas leat mielde oahpaheaddjit ja eará fágaolbmot davvi-, julev- ja oarjelsámi guovlluin. Oahppoplánajoavkkut galget geargat iežaset evttohusaiguin ođđajagimánus 2005:s Dasto sáddejuvvojit oahppoplánaevttohusat gulaskuddamii. Plána mielde galgá ođđa oahppoplánaid ráhkadeapmi joatkkaoahpahusa nuppi ceahkkái álggahuvvot miessemánus 2005:s ja joatkkaoahpahusa 3. ceahkkái ja fitnodaga oahpahussii álggahuvvot ođđajagimánus 2006:s.

2.4.1 Oahpponeavvoráhkadeapmi

Vai vuoigatvuođat sámegiel oahpahussii galget šaddat duohtan, de ferte earret eará oahpponeavvodilli buorránit mealgat. Oahpponeavvuid ráhkadeami ovddasvástádus gullá lágádusaide ja eará oahpponeavvobuvttadeddjiide, Sámedikki rolla fas lea plánet, stivret prošeavtta bajitdási ja juohkit ruđaid. Ruđaid leat juohkán Sámi oahpponeavvuid ráhkadeami strategalaš plána 2001–2005 vuođul, muhto Sámediggi lea ožžon unnit ekonomalaš resurssaid jahkásaččat go maid plána eaktuda.

Oahpponeavvut davvisámegielas ja davvisámegillii leat leamaš eanemusat vuoruhuvvon. Lea deaŧalaš lasihit oahpponeavvobuvttadeami maiddái oarjel- ja julevsámi skuvllaid ja mánáidgárddiid váste. Danin berre lágádusaid ja eará oahpponeavvoráhkadeddjiid ávžžuhit bidjat návccaid oarjel-ja julevsámi prošeavttaide. Galgá maiddái dihtomielalaččat láhčit sámi digitála oahpporesurssaid nannema ovdánahttima maid sáhttá geavahit davvi-, julev- ja oarjelsámi gáiddusoahpahusas.

Sámedikki stipeandaortnet sámi studeanttaide geat váldet oahpponeavvopedagogihka joatkkaoahpu, lea lasihan gelbbolaš oahpponeavvobuvttadeddjiid. Dán sámediggeáigodagas leat gárvvistuvvon 149 oahpponeavvu mat leat juohkásan čuovvovaččat: mánáidgárdi 13 oahpponeavvu, vuođđoskuvla davvisámegiella 62, vuođđoskuvla julevsámegiella 20, vuođđoskuvla oarjelsámigiella 9, joatkkaoahpahus 10, DGT 14 ja erenoamášpedagogihkka 21 oahpponeavvu. Sámedikkis leat 14 miljon ruvnno várrejuvvon foanddas álggahuvvon oahpponeavvuid gárvvisteapmái. Sámi oahpponeavvuid 2002–2005 strategalaš plána geahčadeami oktavuođas áigu Sámediggi álggahit doaibmabijuid hoahpuhan dihte oahpponeavvoprošeavttaid gárvvisteami.

2.4.2 Erenoamášpedagogihkka

Ain lea stuora dárbu erenoamážit láhččojuvvon oahpponeavvuide sámegillii, ja erenoamážit galgá bidjat návccaid ovdánahttit oahpponeavvuid joatkkaoahpahussii ja matematihkas buot cehkiin. Ferte maiddái leat ulbmilin oažžut ovdánahttojuvvot multidoaimmalaš oahpponeavvuid, muhto eaktun jus dan galgá sáhttit čađahit, lea ahte ekonomalaš rámmat lasihuvvojit.

Sámediggi lea dohkkehan ođđa plána erenoamášpedagogalaš gelbbolašvuođaloktemii. Ođđa plánaáigodat lea 2004–2006, ja plána čalmmustahttá lohkan- ja čállinváttuid ja guovttegielalašvuođa julev- ja oarjelsámi guovlluin ja Lulli-Romssa ja davit Nordlándda guovlluin. Gelbbolašvuođalokten galgá leat prošeaktahámis ja leat báikái gullevaš báikkálaš ovdáneami ja báikkálaš dárbbuid vuođul. Prošeaktaovttasteaddji lea virgáibiddjon prošektii. Sámedikkis lea leamaš álggahanseminára Bådåddjos gelbbolašvuođaloktenplána čađaheami birra.

2.4.3 Prošeavttat

Sámediggi oassálastá muhtin našuvnnalaš prošeavttain skuvlaovdáneami dáfus. Sámedikki rolla dain lea váldit vuhtii sámi mánáid ja nuoraid beroštumiid ja váikkuhit sin geat dahket mearrádusaid skuvlasuorggis váldit ovddasvástádusa maiddái sámi mánáid skuvlaárgabeaivvis. Prošeavttaid ferte joatkit ja dat fertejit buktit bissovaš rievdadusaid nu ahte skuvla nagoda váldit vuhtii sámi mánáid dárbbuid. Suohkaniid ja skuvllaid ferte movttiidahttit váldit vuhtii ja viidáset fievrridit gelbbolašvuođa maid sii leat háhkan prošeavttaid bokte.

5-jagi lohkan- ja čállinprošektii mii loahpahuvvo 2005 giđa, oassálastet gávcci skuvlla viđa suohkanis mat gullet sámegiela hálddašanguvlui. Movttiidahttin dihte sámi servodaga, sámi mánáid ja nuoraid lohkat, de lea áibbas dárbbašlaš ahte sámi girjjálašvuohta lea gávdnomis ja lea hui deaŧalaš ahte sámegielat almmuhemiid lea álki gávdnat. Lea maid jođus reálafágalaš prošeakta. Ulbmilin sámi servodahkii lea nannet oppalaččat reálafágaid gelbbolašvuođa, muhto erenoamážit ohppiin/studeanttain ja oahpaheddjiin ja eambbogiid oččodit váldit reálafága oahpuid. Árvoprošeavtta bokte leat juhkkojuvvon ruđat «sámi árvodoaibmabijuide» sihke Finnmárkku, Romssa, Nordlándda, Davvi-Trøndelága ja Lulli- Trøndelága skuvllaide.

Dárbu lea farggamusat válljet maiddái muhtin sámi vuođđo- ja joatkkaskuvllaid ovdamearkaskuvlan mat sáhttet čájehit movt sii systemáhtalaččat leat bargan ovddidit kvalitehta skuvllas ja mat sáhttet iežaset vásihusaiguin veahkehit eará skuvllaid iešguđet bargomálliiguin. Ávžžuhit Stáhtalaš oahppohálddahusa válljet maiddái muhtin sámi skuvllaid ovdamearkaskuvlan.

2.4.4 Joatkkaoahpahus

Joatkkaoahpu barggut čađahuvvojit ovttasbarggu bokte joatkkaskuvllaiguin ja fylkkagielddaiguin. Finnmárkku fylkkagielddas lea áigumuššiehtadus sámi joatkkaskuvllaiguin sámegieloahpahusa dáfus, fievrridit gelbbolašvuođa DGT bokte. Dát addá vejolašvuođa sámi ohppiide buot joatkkaskuvllain riikkas oažžut sámegieloahpu. 433 oahppi joatkkaskuvllain geain lea sámegiella fágan, leat ožžon giellamovttiidahttinstipeandda.

Sámediggi lea dohkkehan Duodji ja design oahppoplána guovttejagaš geahččaleapmin 2004 čavčča rajes Sámi joatkka- ja boazodoalloskuvllas. Ovttas Finnmarkku ja Romssa fylkkagielddaiguin leat almmuhan bálkádoarjaga 10 duodjefidnooahppái. Áššeoasálaččat leat álggahan prošeavtta heivehit fidnoohppiide oahpahusa duodjefitnodagain ja oažžun dihte eambbo oahpahalliid.

Sámi joatkkaskuvla Kárášjogas lea ohcan Sámedikkis ahte Sámi mátkeealáhusa geahččalanplána dohkkehuvvo oahpposuorgin.

3-jagáš prošeavttas «Sámi kulturmáhttu Romssa joatkkaskuvllain» lea ulbmil ahte «ii oktage oahppi galgga geargat joatkkaskuvllas nu ahte ii leat vuđolaš máhttu sámi dilálašvuođaid birra». Prošeakta čađahuvvo Ráissa joatkkaskuvllas, Skániid joatkkaskuvllas ja Sjøvegan joatkkaskuvllas.

Julevsámi ohppiid joatkkaoahpahusas ii leat dál oahpahusfálaldat mii lea heivehuvvon julevsámi ohppiid giela, duogáža ja eavttuid ektui. Dát sáhttá máŋgga dilis dagahit ahte skuvlamokta unnu ja ahte guovllu sámi oahppit heitet gaskan skuvllas. Dát dagaha negatiiva váikkuhusaid sidjiide geaidda dát gullá ja julevsámi servodahkii mii dárbbaša gelbbolaš olbmuid iešguđet oktavuođain. Seammás eksaminerejuvvojit oahppit vuođđoskuvllas geain lea leamaš julevsámegiel oahpahus ja buot oahpahus julevsámegillii ja geain lea julevsámegiella eatnigiellan/vuosttašgiellan. Go sii bohtet joatkkaskuvlii de eai leat ásahuvvon dohkálaš joatkkaoahpahusfálaldagat mat váldet vuhtii julevsámi ohppiid dárbbuid oažžut sámegiel ja sámegillii oahpahusa vuosttašgiellan. Deaŧalaš lea ahte Nordlándda fylkkagielda ásaha julevsámi joatkkaoahpahusfálaldaga mii sisttisdoallá sihke dábálašfágalaš ja fidnofágalaš oahpposuorgefálaldagaid main julevsámi giella ja eará sámigullevaš fágat ja fálaldagat galget ovttaiduvvon oassin goappašiid surggiid oahpahusfálaldagain.

2.4.5 Gelbbolašvuođaovdáneapmi

Sámediggi juohká stipeanddaid mat galget váikkuhit gelbbolašvuođaloktema muhtin fágasurggiin. 2004:s lea Sámediggi juohkán 7 stipeandda erenoamášpedagogihkkii, 9 stipeandda oahpponeavvopedagogihkkii, 9 erenoamáš láhččojuvvon oahpponeavvoprošeavttaide, ja ruđaid erenoamášpedagogalaš suorggi 3 geahččalan- ja ovdánahttinprošektii.

2.4.6 Sámi alit oahppu ja dutkan

Sámediggi lea leamaš fárus proseassas sirdit Sámi Instituhta (SI) Davviriikkalaš Ministarráđis Norgga Oahpahus- ja duktandepartementii. SI šattai sierra fágalaš ovttadahkan Sámi allaskuvllas 2005 rájes. Šiehtadallamiid maŋŋil gaskal Davviriikkalaš Ministarráđi ja Norgga, Suoma ja Ruoŧa beale sámedikkiid, leat bealálaččat vuolláičállán áigumuššiehtadusa SI boahttevaš organiseremis. Stuoradiggi berre bargat dan ala ahte Sámi allaskuvla bajásdássejuvvo dieđalaš allaskuvlan dál go ožžot mihá viidábut fágaprofiilla dan sivas go Sámi Instituhtta šaddá oassin allaskuvllas. Sámediggi lea deattuhan Ráđđehusa guovdu Oahpahus- ja dutkandepartemeantta bokte ahte ođđa dieđavistti huksenálggaheapmi Guovdageainnus ferte álggahuvvot maŋimustá Statsbygg dieđihan áigemearrái 2007:s, áinnas ovddiduvvo 2006:ii jos lea vejolaš.

Sámediggi lea ávžžuhan ahte Sámi dutkanprográmma galgá jotkojuvvot eanet go dan vihtta jagi mii álggos lei jurddašuvvon, ja lea ávžžuhan ahte galgá lasihit dutkanruđaid maid prográmma hálddaša. Áiggi mielde berre ásahit davviriikkalaš sámi dutkanráđi mii sáhttá sihkkarastit sámi dutkama boahtteáiggis. Sámediggi lea Ráđđehusa ektui ovddidan ahte berre ásahuvvot sierra sámi dutkanehtalaš komitea.

Ráđđehus berre láhčit dili nu ahte sáhttá bidjat eanet návccaid oarjelsámi dutkamii, erenoamážit giela dáfus, sihkkarastin dihte oarjelsámegiela boahtteáiggi. Sámi oahppoásahusain galgá dutkan- ja ovdánahttinbarggu vuoruhit mii váikkuha sámi mánáid oahpahussii, sámi oahpaheaddjiohppui ja joatkkaoahpahusfálaldahkii.

2.5 Giella

Sámegielaid seailluhan-, ealáskahttin- ja ovddidanbarggut lea okta dain deháleamos áŋgiruššansurggiin dán njealji jagi áigodagas. Áŋgiruššan lea buktán ovdáneami buori guvlui, muhto ain lea ollu mii váilu. Sámediggi lágida giellabarggu Sámedikki giellastivrra ja Sámi giellalávdegotti bokte. Sámedikki giellastivra lea Sámedikki fágapolitihkalaš orgána sámi giellagažaldagaid birra, ja Sámi giellalávdegoddi lea Sámi parlamentáralaš ráđi giellaorgána ja dat lea sámi álbmoga oktasaš mearridanorgána sámegiela gažaldagain 2 .

2.5.1 Giellaguovddážat

Vásihusat čájehit ahte sámi giellaguovddážat leat deaŧalaš sámegiela seailluhan- ja ovddidanarenat, erenoamážit dain guovlluin gos sámegiella lea rašes dilis. Leat sihke suohkanat ja priváhta ásahusat mat eaiggádit giellaguovddážiid, ja giellaguovddážat ožžot vuođđodoarjaga Sámedikkis. Lea dárbu ásahit eanet giellaguovddážiid ja mii diehtit ahte leat máŋga searvvi ja ásahusa mat plánejit ásahit giellaguovddážiid. Sámi lagasguovlluin lea stuorra beroštupmi ja danne lea deaŧalaš doarjut dan. 2004:s ledje 7 sámi giellaguovddáža mat ožžo doaibmadoarjaga Sámedikkis, ja 2005 rájes boahtá maid Samisk språk- og kompetansesenter Rørosas dán ortnega vuollái.

Giellaguovddážiid sávaldaga vuođul lea Sámediggi ásahan fierpmádaga giellaguovddážiid ja Sámedikki gaskkas, ja dohko bovdejuvvojit maid searvvit ja ásahusat mat leat pláneme ásahit sámi giellaguovddáža. Fierpmádaga ulbmil lea buoridit ovttasbarggu ja gulahallama giellaguovddážiid gaskkas, ja giellaguovddážiid ja Sámedikki gaskkas.

2.5.2 Giellaprošeaktaruđat

Giellaprošeaktaruđat váikkuhit dan ahte álggahuvvojit doaimmat mat nannejit sámegiela. 2004:s oaččui Sámediggi ohcamiid 12 800 000 ruvnno ovddas, muhto lei dušše 5 000 000 ruvnno maid sáhtii juolludit. Beroštupmi giellaprošeavttaide lea máŋggageardánit lassánan; juohke jagi bohtet ohccit ođđa guovlluin.

2.5.3 Sámi sátnevuorká ja sámi terminologiija

Lea deaŧalaš ahte sámegiela seailluhan- ja ovddidanbarggus lea davviriikkalaš perspektiiva. Sámedikki sátnevuorkká mii lea doaibman 1998 rájes, leat dál buorideame ja ođasteame. Go ođđa sátnevuorká gárvana 2005 giđa, de leat doppe maid julev- ja oarjelsámegiel sánit. Buot tearpmat maid Sámedikki giellastivra dohkkeha, biddjojuvvojit sátnevuorkái. Sátnevuorká lea ráhkaduvvon dainna lágiin ahte dan sáhttá viiddidit davviriikkalaš sátnevuorkán, ja dan lea Sámediggi signaliseren Sámi giellalávdegoddái.

Sámegielain lea unnán ođđaáigásaš terminologiija. Sámediggi lea 2004 ja 2005 ovddas ožžon doarjaga Nordplus Språk:s jorgalahttit «Ordbok for samfunn og helse» buot sámegielaide Norggas. Dát tearpmat biddjojuvvojit sátnevuorkái.

Sámegiella geavahuvvo dađistaga eanet fágasurggiin ja lea deaŧalaš oktilaččat bargat tearbmabarggu. Sámediggi álggaha ieš maid terminologiijaprošeavttaid. Go geavaha daid sámi giellaresurssaid mat gávdnojit, de dat lea mielde kvalitehtasihkkarastime tearbmabarggu. Terminologiijabargu ferte nannejuvvot ja beavttálmahttojuvvot, ja Sámediggi hástala ge danne gielddaid ja earáid searvat terminologiijabargui. Sámediggi lea iežas gielladieđáhusas; «Sámegiella lea čaffat» mearridan oažžut johtui eambbo giellaávžžuhusdoaimmaid ovddidan ja seailluhan dihte sámegielaid.

2.5.4 Sámegiel divvunprográmma elektrovnnalaš teakstagieđahallamii

Miessemánu dievasčoahkkimis 2004 mearridii Sámediggi bidjat johtui 3 jagi prošeavtta «Sámi divvunprográmma elektrovnnalaš teakstagieđahallamis». Prošeavtta ulbmil lea oažžut davvi- ja julevsámegiel divvunprográmma ja davvisámegiel sátnejuohkinprográmma. Sivva manne oarjelsámegiella ii leat mielde dán háve lea ea.ea. ahte ii gávdno gárvves morfologalaš analysáhtor mii dovdá oarjelsámegiela sojahanmorfologiija.

Prošeavtta oppalaš rámma lea 11 300 000 ruvnno Ráđđehus lea juolludan 6 000 000 ruvnno dán prošektii. Sámediggi lea várren ruđa prošektii, ja bargá čađat loahpparuhtademiin. Prošeaktaáigodat lea 2004 golggotmánus 2007 čakčamánnui. Prošeaktajođiheaddji ja golbma prošeaktabargi leat biddjon virgái. Prošektii galgá ráhkaduvvot sierra ruovttusiidu.

2.5.5 Giellaiskkadeapmi

Sámediggi lea Sámelága bokte geatnegahtton juohke njealját jagi ráhkadit raportta sámegielaid dili birra Norggas. Sámedikki giellastivra mearridii makkár gažaldagaid galgá jearrat ja makkár ásahusat galget leat mielde. Iskkadeapmi čađahuvvui čakčamánus 2004, das ledje sihke almmolaš ja priváhta ásahusat oarjel-, julev- ja davvisámi guovlluin mielde.

Iskkadeapmi čájeha ahte leat máŋga ásahusa mat dihtet ahte sis lea ovddasvástádus bálvalit sámi álbmoga ja mat háliidit oažžut sámegiel gelbbolašvuođa. Ohppiidlohku geat ožžot oahpahusa sámegielas, ja mánáidlohku geain lea sámegiella mánáidgárddis, lea lassánan. Hástalussan ovddasguvlui lea oažžut eanet fágaolbmuid geat hálddašit sámegiela. Iskkadeapmi čájeha maid ahte sámegieloahpahusfálaldagat leat váilevaččat eaige leat ollislaččat plánejuvvon. Sámediggeráđđi meannudii raportta ođđajagimánus 2005.

2.5.6 Sámi báikenamat

Sámi nammanevvohat lea 2004:s bidjan ollu návccaid oččodit dohkkeheapmái sámi namaid čoahkkebáikkiin. Áltá ja Bådåddjo gávpogat leat mearridan sámi namaid. Dasa lassin biddjo maid ollu áigi doaibmat ráđđeaddin báikenammajearaldagain. Muđui čujuhuvvo ođđa báikenammalága gulaskuddancealkámuššii njukčamánus 2004.

2.5.7 Suohkanat

Guovttegielalašvuođadoarjja lea ollu lassánan jagi 2001:s jahkái 2004 ja lea dahkan ahte sámegiela hálddašanguovllu suohkanat ja fylkkasuohkanat leat ožžon eambbo doarjaga. Buot hálddašanguovllu suohkaniiguin leat ásahuvvon jahkásaš čoahkkimat guovttegielalašvuođa birra. Ulbmilin lea čatnat lagat oktavuođaid ja buoridit gulahallama.

Tabealla 2.1 Bušeahttaovdáneapmi 2001–2004

Musea 2001 2002 2003 2004
Guovttegielalašvuođđaruđat 15 850 000 25 050 000 28 050 000 33 850 000
Giellaprošeavttat hálddašanguovllu olggobealde 2 406 000 2 450 000 2 450 000 2 450 000
Giellaprošeavttat hálddašanguovllu siskkabealde 0 0 1 600 000 2 000 000
Giellaguovddážat 1 600 000 2 000 000 2 400 000 3 150 000
Oktiibuot 19 856 000 29 500 000 34 500 000 41 450 000

Bušeahttaovdáneapmi čájeha ahte Sámediggi vuoruha giellabarggu. Gielladieđáhus «Sámegiella lea čaffat!» mii meannuduvvui miessemánus 2004, bidjá eavttuid boahtteáiggi bargguide. Deaŧalaččamus barggut leat oainnusin dahkat sámegiela ja kultuvrra erenoamážit oarjel- ja julevsámegiel guovlluin. Guhkesáiggi mihttu lea ráhkadit oktasaš giellaulbmilprográmma dáidda gielaide. Deaŧalaš lea movttiidahttit buohkaid geavahit sámegiela. Okta bargguin boahtteáiggis lea ođastit ja ráhkadit giellaplánaid buot sámegielaide. Vai sáhttá čađahit vuoruhuvvon doaimmaid, de dárbbaša Sámediggi buori ja lagas ovttasbarggu sihke almmolaš ásahusaiguin, sámi organisašuvnnaiguin ja ásahusaiguin ja muđui sámi álbmogiin.

2.6 Dearvvašvuohta ja sosiála

Sámediggi lea dán njealjejagi áigodagas bargan árjjalaččat dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihkain. Váldoulbmilin lea: «Ollislaš ja ovttaárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálafálaldat sámi álbmogii nugo maiddái álbmogii muđuige». Dát dávista Ráđđehusa 2002–2005 doaibmaplánii, Máŋggabealátvuohta ja ovttadássásašvuohta, ulbmilii dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaide sámi álbmoga várás. Kultur- ja giellagelbbolašvuhtii lea ain stuorra dárbu. Ii leat vel iešalddis čielga ášši ahte sámi dimenšuvdna álohii livččii mielde dalle go dálá ásahusain ásahuvvojit ođđa ortnegat, álggahuvvojit ođastusat ja go doppe ođđasis organiserejuvvo. Berre deattuhit ahte ovddasvástideaddji eiseválddiin dat lea ovddasvástádus fálaldagain sámi álbmogii, ležžet dal vuođđodearvvašvuođa bálvalusat dahje stáhtalaš dearvvašvuođafitnodagat.

Sámediggi oaidná erenoamáš hástalusaid sámi álbmoga várás fálaldagaid oktavuođas. Mii leat váldán dáid áššiid ovdan Ráđđehusain. Dás sáhttá namuhit: geahpedemiid sihke ruđalaš ja olmmošlaš resurssaid dáfus, mat dagahit fálaldaga sámi geavaheaddjiide salderenpoastan, váttis doavtterdili sámi guovlluin, funet heivehuvvon gárrenvuođadivššu, mánáid- ja bearašsuodjalusa, veajuiduhttima ja psyhkalaš dearvvašvuođadivššu.

Okta stuorra hástalusain ovddosguvlui lea fuolahit ahte fálaldat sámi geavaheaddjiide ja divššohasaide ii hedjon dan geažil go ekonomalaš eavttut dađistaga gáržžiduvvojit vuođđodearv-vašvuođabálvalusas ja dearvvašvuođafitnodagain. Sámediggi áigu erenoamážit čujuhit dan váttis vuođđodoavtterbálvalusa ollu gielddain, gos doaktáriid váilun ja giellaváttisvuođat sáhttet buvttihit fuones dili divššohasaide. Sámediggi deattuha ahte dát ovddasvástádus gullá gielddalaš eiseválddiide, dearvvašvuođafitnodagaide ja Ráđđehussii.

Sámediggi ja Ráđđehus leat ovttaoaivilis das ahte ásahit Sámedikki ja olles sámi guovllu regiovnnalaš dearvvašvuođafitnodagaid gaskasaš ovttasbargoorgána. Dát orgána galgá ásahuvvot 2005:s ja dan bargun galgá leat fuolahit sámi divššohasaid beroštumiid beroškeahttá dearvvašvuođafitnodagaid regiovnnalaš juohkáseamis. Das galgá maid leat erenoamáš ovddasvástádus bearráigeahččat ahte dearvvašvuođafitnodagain fuolahuvvo sámi perspektiiva.

Ovttasbargošiehtadusárvalusas oarjelsámeguovllu várás lea mearrádus, mii galgá oččodit ásahuvvot rávvenbálvalusa oarjelsámeguovllu dearvvašvuođa- ja sosiálaáššiin 3 . Davvi-Trøndelága fylka galgá váldit badjelasas bargoaddiovddasvástádusa, ja Sámediggi fas galgá fuolahit ruhtadeami ráddjejuvvon prošeaktaáigodagas. Sámediggi oaidná dán positiivvalažžan ja doaivu, ahte dát sáhttá váikkuhit dan ahte oarjelsámi geavaheaddjit ožžot buoret fálaldaga.

Dan rájes go Sámediggi 1999 válddii badjelasas dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttaid ruhtajuohkinovddasvástádusa, de lea bušeahttaovdáneapmi leamaš ná: 1999 rájes 2001 rádjai 4 700 000 ruvnno jahkásaččat, 2002–2004 áigodagas 5 100 000 ruvnno jahkásaččat. Eanaš oassi ruđain juhkkojuvvo dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttaide ohcamiid vuođul, ja viidáseappot 100 000 ruvnno veajuiduhttinstipeandan. 2004:s vuoruhii Sámediggi 3 áŋgiruššansuorggi; čielggadan- ja prošeaktabargguid, maid ulbmil lei heivehit dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi duohtavuhtii, sámi guovlluid dábálaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa iešguđet dárbbuid doaibmabijuid metodaovddideapmái ja láhčimii ja dearvvašvuođa- ja sosiálabargiid oahpaheapmái sámegielas ja sámi kulturáddejumis.

Sámedikki bealis oaidnit ahte ruhtadárbu stuorru. Dán suorggis sturrot vuordámušat Sámediggái ja sámi servodaga dárbbut bohtet čielgaseappot ja čielgaseappot oidnosii. Dán oaidnit buoremusat das go prošeaktaohcamiid lohku stuorru. Dál ohccojuvvo njealje geardde eanet ruhta go dat mii mis lea juogadeapmái. Julev- ja oarjelsámi guovlluin leat mis erenoamáš hástalusat.

2.6.1 Divššohasvuoigatvuođat

Sámi geavaheaddjiid ja divššohasaid vuoigatvuođat leat muddejuvvon Norgga lágain ja riikkaidgaskasaš soahpamušain. Dat sihkkarastet geavaheaddjái dárbbašlaš dearvvašvuođaveahki ja dieđuid dan gillii, maid sii hálddašit. 1987-mannosaš sámelágas leat giellanjuolggadusat, mat sihkkarastet giellahálddašanguovllu geavaheaddjiide ja divššohasaide vuoigatvuođa oažžut bálvalusa sámegillii dearvvašvuođa- ja sosiálaásahusain. Dasa lassin sihkkarastá ILO-soahpamuša nr 169 artihkal 25 sámiide vuoigatvuođa searvat áigeguovdilis dearvvašvuođafálaldagaid hábmemii. Viidáseappot nannejuvvojit sámi geavaheaddjiid vuoigatvuođat oažžut dohkálaš dearvvašvuođabálvalusaid. ON-mánáidsoahpamuša, mii gusto Norgga lágaid ovddabealde, artihkal 30 sihkkarastá earret eará sámi mánáide vuoigatvuođa beassat geavahit gielaset, kultuvrraset ja oskkuset. Sámediggi oaidná ahte ain lea čuovvolanbargu dán suorggis sámiid erenoamáš vuoigatvuođaid oktavuođas.

2.7 Ealáhus ja kultuvra

Sámediggi hálddaša dál váikkuhangaskaomiid ealáhusovdáneami várás Sámi ovddidanfoandda bokte. Vaikko vel gaskaoamit leat bures heivehuvvon sámi servodaga ealáhusstruktuvrii, de lea ruhtadilli gárži dan ektui ahte sihke dustet investerendárbbuid ja doarjut doaibmabijuid, mat ovddidit ođđahutkamiid. Daid foandaruđaid maid Sámediggi hálddaša, ferte atnit dakkár riskavejolaš investerenkapitálan, mii dávjá lea mearrideaddjin ođđa doaimmaid ja ođđa ásahemiid oktavuođas. Sámediggi geahččala ovddidit dakkár gaskaoapmepolitihka ealáhuseallima ektui, mii lea ollislaš ja buorebut heivehuvvon báikkálaš ja guovlluguovdásaš diliide.

2.7.1 Sámi guovlluid ealáhusovddideapmi

Buotbeallásaš ja máškidis ealáhuseallin lea sámi kultuvrra ávnnaslaš vuođđu. Árbevirolaččat lea sámi guovlluid ealáhusdoaimmaid vuođđun eanaš leamaš vuođđoealáhusbuvttadeapmi. Hástalusat leat sihkkarastit vuoigatvuođaid vuođđoealáhusain, erenoamážit vuoigatvuođaid guolástussii, ja ovddidit vuođđobuvttadeami vai lokte dietnasa stuorát árvobuvttadeami bokte báikegottiin, ja movttiidahttit ođđahutkama muđui ealáhuseallimis. Gaskaoapmehálddašeami njuolggadusaid ođasmahttima oktavuođas čavgejuvvui nissoniid ja birrasa vuhtiiváldin. Dát vuhtiiváldin galgá deattuhuvvot. Maiddái nuoraiguin áŋgiruššan vuoruhuvvo ealáhusoktavuođas. Sámediggi lea ásahan álggahanstipeandaortnega nuoraid várás.

Smávva fitnodagat fertejit dustet dakkár hástalusaid go rasjonaliserema, struktuvrarievdadusaid ja daid stuorru oktavuođaid riikkaidgaskasaččat, mat leat mihtilmasat dálá ealáhuseallimis. Dát guoská maiddái gelbbolašvuođa ja doarvái iežaskapitála oččodeapmái. Báikegottiid ealáhusaid ođđahutkannákca ja stuorrunvejolašvuohta sorjá das man muddui fitnodagat, diehtobirrasat, ruhtadeaddjit ja eiseválddit nagodit ovttasbargat vuogádatlaččat ja ulbmillaččat.

Sámediggái juolluduvvon ruđaiguin stáhtabušeahta bokte ii leat leamaš vejolaš viiddidit Sámi ovddidanfoandda rámmaid.

Tabealla 2.2 

            (Logut almmuhit 1 000 ru)
  1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Sámi ovddidanfoanda 18 168 20 597 20 097 18 597 18 130 18 130 17 517 15 767
Boazodoallošiehtadusas* 2 000 2 000 2 000 2 000 2 000 2 000 2 000 2 000
Eanadoallošiehtadusas 1 000 2 000 2 000 2 000 2 000 2 000 2 000
Sámi ovddidanfoanda 20 168 23 597 24 097 22 597 22 130 22 130 21 517 19 767

Sámediggi lea mearridan viiddidit Sámi ovddidanfoandda geográfalaš doaibmaguovllu 2005 ođđajagimánu 1. b. rájes. Ođđa guovllut leat; oasit Mátta-Várjjaga gielddas, oasit Davvenjárgga gielddas, Láhpi suohkan, Ivgu suohkan, oasit Ráisavuona suohkanis, ja oasit Hábmira suohkanis. Dáidda ođđa guovlluide lassin viiddiduvvojedje maiddái dálá doaibmaguovllu guovllut Gáŋgaviikka, Muosáid, Loabága, Skániid, Rivttáid, Narviikka ja Divtasvuona suohkaniin. Buohkanassii leat dál 27 namahuvvon gieldda, mat gullet Sámi ovddidanfoandda geográfalaš doaibmaguvlui. Lassin olles geográfalaš doaibmaguovllu álbmogii gustojit doarjjaortnegat maiddái oarjelsámi guovllu sámi álbmogii. Sámi ovddidanfoanda sáhttá maiddái ruhtadit doaibmabijuid, mat nannejit erenoamážit sámegiela ja sámi kultuvrra riikkas muđui. Muđui sáhttá foandda gaskaomiid geavahit doaibmabijuide mat gusket sámi boazodollui. Berre maid čujuhit dasa ahte jus eat oaččo eanet foandaruđaid, de ballat massimis vejolašvuođa ruhtadit ođđa doaibmabijuid ja ahte eat sáhte doaibmat árjjalaš ruhtadeaddjin báikkálaš ealáhuseallima várás.

Viidát huksejuvvon ja buresdoaibmi govdabáddi lea čielga rámmaeaktun ealáhuseallima ja muđui servodaga ovddideapmái. Go dákkár divrras huksema eai sáhte márkan- ja gávpeberoštumit okto čoavdit, de ferte stáhta doarjut ruđalaččat. Ráđđehus ferte stuorát áŋgiruššamiin sihkkarastit ovttaárvosaš IKT-fálaldagaid miehtá riikka.

Oahppo- ja dutkanpolitihkka ealáhusaid várás lea deaŧalaš go galgá loktet gelbbolašvuođa báikegottiin. Sámediggi deattuha ahte sámi gelbbolašvuođabirrasat leat áibbas dárbbašlaččat go galgá nannet sámi servodaga ealáhuseallima. Sámediggi háliida maiddái dán oktavuođas ávžžuhit ahte sámi dutkanprográmma nannejuvvo ja guhkiduvvo. FoU-áŋgiruššan ja dutkanbiras Guovdageainnus ferte nannejuvvot ja guhkit áiggi vuollái berre ásahuvvot sierra sámi dutkanráđđi ja dutkanfoanda.

Sámediggi lea oassálastán prošeavttas Women’s Participation in Decision-making Processes in Artic Fisheries Resource Management . 4 Prošeakta lei riikkaidgaskasaš prošeakta, man Kvinneuniversitetet Nord lágidii Árktalaš Ráđi ja Norgga Olgoriikadepartemeantta ovddas. Sámedikki lassin oassálaste Ruoŧŧa, Islánda, Ruonáeana, Kanada ja Fearasullot dan prošeavttas. Prošeakta váldojuvvui bures vuostái go biddjojuvvui Árktalaš Ráđi ovdii skábmamánus 2004, ja dat jotkojuvvo 2005:s ja galgá čalmmustahttit nissoniid oassálastima maiddái eará Árktisa ealáhusain, mat ávkkástallet resurssaiguin.

Eanadoallu

Sámediggi ovddida dál evttohusaid jahkásaš eanadoallošiehtadallamiidda ja oassálastá eanadoalu giliovddidanbarggus, mas fylkkagielddain lea ovddasvástádus. Riikkalaš árvobuvttadanprográmma fátmmasta maiddái sámi guovlluid. Sámediggi lea maid oččodeamen sámi eanadoallopolitihkalaš avádaga mielde riikkalaš eanadoallojurddašeapmái ja lea mielde heivehallamin váikkuhangaskaoapmegeavaheami eanadoalus.

Finnmárkku eanadoalu ovdáneapmi sáhttá govvidit sámi guovlluid oppalaš rávnnjáldaga. Doaluid lohku lea njiedjan 546 doalus 444 dollui 2001 rájes 2003 rádjai. Sávzadoaluid lohku lea eanemusat njiedjan, namalassii 25 proseanttain. Seammás lea doallosturrodat lassánan 190 mihtus 225 mihttui. Sámi ovddidanfoandda gaskaoapmegeavaheapmi lea rievdaduvvon nu ahte sáhttá addit doarjaga huksemiidda maiddái dakkár doaluin, main leat eanet go 1,5 jahkedietnasa. Sámediggi lea ruhtadan moadde doaibmabiju, main lea leamaš áigumuš viidáset náláštuhttit eanadoallobuktagiid. Dakkár prošeavttat leat maid čađahuvvon, main lea leamaš áigumuš loktet gelbbolašvuođa smávva borramušbuvttadeamis. Doarjja mašiidnarieggáide lea váikkuhan lagat ovttasbarggu eanadoallomašiinnaid ja -reaidduid geavaheami oktavuođas. Eanadoallovisttit Árktisas, mii bargá ovttas earret eará davimus fylkkaid eanadoalloossodagaiguin, lea dakkár prošeakta, mii lea buvttihan hálbbit visttiid daidda doaluide mat leat mielde prošeavttas.

Lotnolasealáhusat

Doaibmadoarjjaortnet lotnolasealáhusaid várás loahpahuvvo 2006 rájes. Njuolggadusat maid leat rievdaduvvon nu ahte eanadoallu, boazodoallu, guolástus, duodji dahje meahcceealáhusat galget leat okta oassi lotnolasealáhusas.

Sáivačáhceguolástusprošeakta lea álggahuvvon dainna áigumušain ahte oččodit gánnáhahtti sáivačáhceguolástusa. Prošeakta sorjá hui ollu das ahte sáivačáhceguliid vuostáiváldima ásaheapmi lihkostuvvá. Ollu ealáhusdolliin lea lassedienas go vuvdet oaggunvásihusaid maidda gullá idjadeapmi ja sáhtošteapmi.

Duodjedoarjjaortnet guorahallojuvvo vai dat čuvošii dan áigumuša ahte duojáriidda galget ásahuvvot buorit rámmaeavttut. Maŋimuš jagiid lea Sámediggi juolludan sullii 10 000 000 ruvnno jahkásaččat doaibmabijuide duoji várás. Sámedikki 5-jagáš duodjeovddidanprográmma ii leat vel ollásit ruhtaduvvon ja das leat čađahuvvon dušše dat oanehis áiggi doaibmabijut. Dasto lea álggahuvvon 2-jagáš prošeakta, mii galgá nannet duodjefágaoahpu. Áigumuššan lea earret eará iskat váikkuha go fidnooahppibálká dan ahte eanebut ohcet duodjái fágan. Jus nu šattaš, de lea jurdda ahte dat ásahuvvo bissovaš ortnegin. Čielggadeapmi duodjeealáhusšiehtadusa ásaheami birra lea leamaš gulaskuddamis. Ealáhusšiehtadusa ásaheapmi sáhttá váikkuhit dan ahte nuorra duojárat geahččagohtet duoji geasuheaddji ealáhussan.

Hutkkálaš doaibman lea duojis erenoamáš árvu maiddái dáiddan. Duodji nanne identitehta ja danne leage deaŧalaš ahte maiddái boahtte buolvvat besset oahppat dakkár vuđolaš duodjeteknihkaid, mat leat oassin sin kultuvrras ja identitehtas. Nappo fertege nannet duoji dáiddalaš ja kultuvrralaš beliid.

Sámi ovddidanfoandda doaibmaguovllu viiddideami oktavuođas ja eanet áŋgiruššama oktavuođas dujiin lea lunddolaš ahte doarjagat Sámi ovddidanfondii boazodoallošiehtadusa bokte ja eanadoallošiehtadusa bokte leat ovttadássásaččat. Guolástusdepartemeanta berre maid doarjut foandda.

Boazodoallu

Stuorra oassi lotnolasealáhusdoarjagis addojuvvo duodjái ja boazodollui lotnolasealáhussan. Sámi ovddidanfoandda doaibmaguovllu viiddideami oktavuođas ja eanet áŋgiruššama oktavuođas dujiin lea lunddolaš ahte doarjja boazodoallošiehtadusa bokte Sámi ovddidanfondii lasihuvvo mealgat.

Sámediggi lea ohcalan ollislaš váikkuhusčielggadeami boazodollui ovdalgo lobit addojuvvojit hukset bieggamillorusttegiid ja vuođđostruktuvrraid daid oktavuođas. Sámediggi lea maid ávžžuhan bissehit stuorra huksenplánaid sámi guovlluin dassážiigo vuoigatvuođaáššit leat čielgan. Hui deaŧalaš lea ahte Sámediggi oažžu duohta váikkuhanfámu dakkár áššiin, mat gusket boazodoalu ávnnaslaš vuđđosii nu sakka.

Boazodoalu njuovvan- ja márkandilli lea leamaš dohkketmeahttun guokte maŋimuš jagi. Sámediggi lea bivdán boazodoalloeiseválddiid árvvoštallat guhkesáiggi doaibmabijuid vai oččošii vuođđostruktuvrra ja márkana oktiivástidit njuovvandárbui. Earret eará berrešii ložžet njuovvangáibádusaid ja heivehit daid otná doaibmanvugiide vai fidnešii duohta árvobuvttadeami ealáhusas.

Sámediggi eahpida ahte sáhttá go heivehit Oarje-Finnmárkku boazologu dálá lágaid vuođul ja daid riikkaidgaskasaš soahpamušaid vuođul mat geatnegahttet Norgga. Viidáset proseassas leat eaktodáhttu ja gulahallan deaŧalaš čoavddasánit ja lea maid deaŧalaš ahte luohttámuš ealáhussii fas ásahuvvo. Sámediggi oaivvilda ahte dakkár buorit ja eaktodáhtolaš lassibálkáortnegat leat deaŧalaččat, mat hehttejit boazoeaiggádiid ekonomalaš vahágiin ja mat fuolahit ahte ođđa olbmot álggašedje ealáhussii ja ahte guovllus ain lea ceavzilis sámi boazodoallu.

Sámediggi lea ollu gerddiid bivdán ahte bargu boazodoallolága ođastemiin vuoruhuvvo, go das livččii stuorra mearkkašupmi boazologu heivehanbargui ja siidda siskkáldas organiseremii muđui.

Boraspirepolitihkka ja -hálddašeapmi

Norgga maŋimuš jagiid boraspirepolitihkka lea mielddisbuktán ahte iešguđet boraspiremáddodagat leat lassánan dohkketmeahttumit guovlluin gos lea sámi boazodoallu ja eanadoallu. Boazu guohtu mehciin birra jagi eaige báljo gávdnoge doaibmabijut mat bures eastadivčče vahágiid. Boraspiret adnojuvvojit oktan dain stuorámus áittan máŋgga guovllu ceavzilis boazo- ja eanadollui. Sámediggi háliida eanet váikkuhanfámu boraspirepolitihkkii, ja duohta oassálastima ja váikkuhanfámu boraspirehálddašeapmái. Sámediggi lea ožžon válddi nammadit lahtuid boraspirelávdegottiide. Sámediggi lea dattetge vuostálastán Birasgáhttendepartemeantta gáibádusa ahte Sámediggi galgá nammadit Sámedikki áirasiid dáid lávdegottiide, ja áigu ságastallat dan birra Birasgáhttendepartemeantta politihkalaš jođiheaddjiiguin.

Sámediggi áigu ovttasbarggu bokte ealáhusorganisašuvnnaiguin, gielddaiguin ja fylkkaiguin oččodit dakkár politihka mii suodjala deaŧalaš sámi ealáhusberoštumiid. Julev- ja oarjelsámi guovllut leat erenoamáš rašit. Danne ii sáhte Sámediggi miehtat dasa ahte iešguđet boraspiremáddodagat čohkkejuvvojit dáin guovlluin. Sámedikki mielas lea erenoamáš deaŧalaš hástalus váikkuhit ahte lassána máhttu dáid guovlluid sámi kultuvrra ja ealáhusaid birra ja ahte buoriduvvo eiseválddiid diđolašvuohta Norgga geatnegasvuođaid birra álbmotrievtti mielde.

Guolástus

Sámediggi meannudii guolástusdieđáhusa čakčamánu 2004 dievasčoahkkimis. Hálddašeapmi ja vuoigatvuođat resurssaide lea bajimuš politihkalaš mihttomearri. Lagasvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihpa bokte sáhttá juksat báikkálaš ja guovllulaš resursahálddašeami ja dan bokte bidjat vuođu ealáhusovddideapmái sámi riddoservodagain. Dát prinsihppa lea maiddái biddjojuvvon vuođđun ovttasbargošiehtadussii Sámedikki ja Finnmárkku fylkkagieldda gaskka, doalahan dihte guolástusa oktasašopmodahkan.

Lagasvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihppa mielddisbuktá ahte sis, geat ásset dihto guovllus ja geaid kultuvra, ealáhus ja giella sorjá báikkálaš resurssain, galgá leat ovdavuoigatvuohta beassat ávkkástallat resurssaiguin. Dát muddenvuohki mearkkaša ceahkálastojuvvon muddenvuogi almmá vuovddekeahttá ja oasttekeahttá vuoigatvuođaid ja mii vuođđuduvvo eamiálbmogiid báikkálaš ealáhuslaš ja kultuvrralaš resursaávkkástallamii. Dát čuovvu maiddái Norgga riikkalaš ja riikkaidgaskasaš eamiálbmotgeatnegasvuođain. Dán hálddašanvuogi bokte lea maid vejolašvuohta njulget daid sohkabeale bonjuvuođaid, maid dálá muddenmodealla dagaha sámi riddo- ja vuotnaguovlluin. Eiseválddit fertejit ovttas Sámedikkiin čađahit vuođđobarggu vai sáhttá dovdáhit sámi guollebivdoberoštusguovlluid.

Earreortnegiid ásaheapmi dagahii ahte ollu guolásteaddjit masse guollebivdovuoigatvuođa. Erenoamážit čuozai dát daid guolásteaddjiide geat bivde smávva fatnasiiguin sámi riddo- ja vuotnaguovlluin. Eanaš guolásteaddjinissonat gulle dán jovkui, ja sii ledje daid gaskkas geat masse vuoigatvuođaid. Sámediggi áigu joatkit bargguin guolástusvuoigatvuođaid ruovttoluottafievrridemiin mearrasámi guovlluid álbmogii, viidáset joatkit nuoraidearreortnegiin ja ásahit bivdoeriid nissonolbmuide vai dan bokte sihkkarastojuvvo rekrutteren ámmáhii.

Dásseárvvu nannema dihte servodagas háliida Sámediggi ahte nissoniid ja dievdduid bálkátkeahtes bargu dohkkehuvvo vuođđun registreremiidda guolástusveahkadatgirjái, ja ahte addojuvvojit dárbbašlaš sierralobit njuolggadusain mat gusket oassálastinlobiide ja bivdovuoigatvuođaide. Dát doaibmabijut leat áibbas čađahahttit almmá gáibitkeahttá stuorra rievdadusaid lágain ja juohkinvuogádagain.

Sámedikki mielas lea mariinnašlájaid šaddadeapmi mávssolaš lassáneaddji ealáhus, mas lea buorre ovdánanvejolašvuohta sámi riddo- ja vuotnaguovlluin. Sámediggi háliida ahte biebmanlobiid galgá oažžut nuvttá buot sámi guovlluin. Ealáhus ferte buorebut váldit vuhtii birrasa amas árbevirolaš guolásteapmi ja biologalaš šláddjivuohta váikkuhuvvot negatiivvalaččat. Ferte maiddái ovddalgihtii juo čájehit várrogasvuođa go ásaha ja doaimmaha biebmanrusttegiid vai eastadivčče dávddaid ja luhtehasaid njoammumis luođuguollemáddodagaide, omd. njuommumis Deanu čázádaga luođuluosaide.

Sámediggi lea váldán ovdan njuorjjogiksiášši Ráđđehusain, muhto sii eai ádde min oainnuid. Sámediggi háliida ahte báikkálaš bivdit galggašedje beassat ávkkástallat njuorjjoresurssain.

Sámediggi lea máŋgii ovddidan Ráđđehussii guolásteaddjiid váttisvuođa mii guoská gonagasreabbái oalgesálašin. Dihto vuotnaguovlluin lea dál oalgesálašváttisvuohta nu sturron ahte ii šat leat vejolaš čađahit dábálaš bivddu. Váttisvuođain gillájit eanemusat unnimus fatnasat go dain ii leat vejolašvuohta mannat eará sajiide bivdit, omd. oarjjabeallái 260 nuortalaš guhkkodaga. Sámediggi áigu joatkit barggus daid váttisvuođaid oainnusin dahkamiin maid gonagasreabbá dagaha unnimus fatnasiidda, vai maiddái dát fatnasat ožžot vuoigatvuođa bivdigoahtit gonagasreappá.

Dilli lea hui duođalaš árbevirolaš guolásteapmái mearrasámi guovlluin. Dáid guovlluid smávvaguolásteaddjiid vuoigatvuođadilli hedjona dađistaga. Álbmoga boares guolástusrievttit han leat duohtavuođas váldojuvvon sis eret. Sámediggi áigu dál árvvoštallat váidit ILO:i ahte Norga lea rihkkon konvenšuvnna nr. 169, go sámi guovlluid álbmogis leat váldojuvvon eret sin vieruiduvvan vuoigatvuođat ja eamiálbmotvuoigatvuođat birgehit iežaset árbevirolaš báikkálaš ja regionála mariinna resurssaiguin. Sámediggi šálloša maiddái garrasit go guolástuseiseválddit bidjet vuođđun dan oainnu maid Ráđđehus, guolástusministara bokte, dovddahii 23.09.2004, nammalassii ahte sámeguovlluid álbmogis eai leat historjjálaš eaige álbmotrievttálaš vuoigatvuođat mariidnaresurssaide.

Sámedikkis lea okta lahttu áhperesursalávdegottis, mii galgá ráhkadit ođđa lága sáltečáhceguolástuslága sadjái. Ulbmil lea ahte láhka earret eará galgá fuolahit eamiálbmogiid beroštumiid mearraresurssaid hálddašeamis ja čujuhit Norgga eamiálbmotgeatnegasvuođaide hálddašeamis.

Resursaávkkástallan, hálddašeapmi ja vuoigatvuođat

Sámi guovlluid rikkis luondduriggodagat leat dakkár ovdun, maiguin sáhttá buorebut ávkkástallat ealáhusovddideamis ja árvobuvttadeamis. Eahpečielga vuoigatvuođa- ja hálddašandilit, institušuvnnalaš ráddjejumit ja vuostálas geavaheaddjiberoštumit hehttejit dábálaččat oppalaš positiiva ealáhusovddideami. Sámediggi lea garrasit deattuhan sámi oainnuid ovdamearkka dihtii boazodoalu, eanadoalu ja guolástusa láhčima ja hálddašeami oktavuođas.

Guolleresurssaid ferte hálddašit sámiid ja báikegottiid vuoigatvuođaid vuođul, ja riikkalaš ja riikkaidgaskasaš eamiálbmotgeatnegasvuođaid vuođul. Sámediggi vuoruha barggu bivdovuoigatvuođaid máhcahemiin sámi riddo- ja vuotnaguovlluide. Seammá guoská báikkálaš hálddašanmodeallaid ásaheapmái maid vuođđun galgá leat lagasvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihppa.

Dáidda ja kultuvra

Sámediggi bargá ollislaš sámi kulturpolitihka hábmemiin, man oktavuođas ovttasbargu Ruoŧa- ja Suoma Sámedikkiiguin, guoskevaš fylkkagielddaguin ja sámi kulturorganisašuvnnaguin lea guovddážis. Ovttasbargošiehtadus sámi dáiddárorganisašuvnnaiguin lea dahkkojuvvon Sámi kulturráđi bokte. Šiehtadusa ulbmilin lea ovddidit šláddjás sámi kultureallima ja láhčit dilálašvuođaid sámi musihkkii, dánsumii, teáhterii, filbmii, govvadáidagii ja dáiddaduodjái. Sámediggi oaivvilda ahte dát lea dat buoremus vuohki movt láhčit dilálašvuođaid sámi dáidaga ja kultuvrra hábmemii ja gaskkusteapmái.

Sámediggi meannudii Kulturpolitihkalaš čilgehusa dievasčoahkkimis miessemánus, ja bijai stuorra deattu dasa ahte lea našuvnnalaš ovddasvástádus gozihit ja viidásetovddidit sámi kultuvrra. «Stuorradiggedieđáhusas nr 48 (2002–2003) Kulturpolitihka birra jagi 2014 rádjai» váilot kulturpolitihkalaš višuvnnat sámi kultuvrra váste, ja dat dalle ii dávis stáhta geatnegasvuođaide. Sámediggi lea sorjavaš lassifievrridemiin stáhtabušeahtas go galgá sáhttit bargat sámi kulturpolitihkain ja ovddidit dan, ja mii čujuhit dan stuorra erohusa mii lea Norgga kulturfoandda ja Sámi kulturfoandda ekonomalaš rámmaid gaskka.

2004:s oaččui Sámi kulturfoanda buohkanassii 30,9 miljon ruvnno ovddas eaŋkilohcamiid. Ollašuhttojuvvon prošeavttat ledje dušše 25 % ollislaš ohcansupmis. Dát čájeha ahte ruđat leat unnán. Áigodagas 1995–2001 lea Norgga kulturráđi bušeahtta lassánan birrasii 100 miljon ruvnnuin, muhto Sámi kulturfoandda bušeahtta dušše 2,5 miljon ruvnnuin. Dát lea heittot vuos sámi kultuvrra ovddideapmái ja ovdánahttimii, ja dat fuonida dasto luohttámuša Sámediggái kulturruđaid hálddašeaddjin ja Sámedikki beaggima. Sámediggi lea ollu gerddiid váldán oktavuođa Kultur- ja girkodepartemeanttain mii guoská sámi kultuvrra ruhtadeapmái almmá makkárge konkrehta bohtosiid haga.

Lávdedáidda ja festiválat

Sámi teáhteriin lea deaŧalaš sadji arenan sámi dáidda- ja kulturčájeheami gaskkusteames ja vásihusas, ja sámi giela geavaheames. Sámedikki mihttomearrin lea ahte Beaivváš Sámi Teáhtera doibmii sihkkarastojuvvo dohkálaš ekonomalaš vuođđu doaibmat sámi našuvnnalaš teáhterin, vai dat sáhttá bálvalit olles sámi ássanguovllu. Teáhteroktavuođas lea dasto deattuhuvvon doarjut lávdedáidaga main mánát ja nuorat leat leamaš oasseváldin ja olahusjoavkun. Dasa lassin lea amatevrateáhterdoaibma ja teáhter oarjelsámi guovllus leamaš vuoruhuvvon. Sámedikkis lea leamaš beroštupmi sihkkarastit dohkálaš ekonomalaš vuođu Åarjelhsaemien Teaterere/Sydsamisk Teaterii.

Sámi festiválat leat deaŧalaš arenat sámi kultuvrra ovdánahttimii ja sámi álbmoga deaivvadansadjin. Sámi festiválaid laskan buktá stuorra vejolašvuođaid, muhto maiddái hástalusaid maid gaskkas vuoruheapmi ja ruhtadeapmi leat deaŧalepmosat. Lea juolluduvvon festiváladoarjja njealje bissovaš sámi festiválii 2004:s mat leat Riddu Riđđu Gáivuonas, Sámi musihkkafestivála Guovdageainnus, Kárášjoga beassášfestivála ja Márkomeannu Skániin/Evenáššis. Dasa lassin lea addojuvvon prošeaktadoarjja eará sámi ja eamiálbmotfestiválaide ja festiválaide main leat leamaš sámi doalut.

Mii guoská filbmasuorgái, de leat doaimmat lassánan dovdomassii dain maŋimuš jagiin. Guovdageainnus lea Sámi festivála lágiduvvon máŋga jagi Sámedikki doarjagiin. Sámi video- ja filbmadahkkiid lohku lea lassánan, ja dan mielde maiddái doarjjaohcamiid lohku filbmaulbmiliidda. Davvinorgga filbmaguovddážis lea erenoamáš ovddasvástádus sámi filmmaid ruhtadeames, ja ovttasbargu sámi filbmadahkkiid ja Davvinorgga filbmaguovddáža gaskka ferte ovddiduvvot viidáseappot. Sámediggi registrere ahte juolludus stáhtabušeahtas filbmaguovddážii ii leat ovdánan nugo lei vurdojuvvon. Dát dilli ii leat dohkálaš sámi filmmaid ovdáneami ektui, ja Sámediggi bivdá ahte Davvinorgga filbmaguovddáža ekonomalaš rámmaeavttut nannejuvvojit.

Musihkka

Musihkka juolludusat leat leamaš seamma dásis maŋggaid jagiid, 2004:s lei dat 884 000 ruvnno. Sámi musihkka lea váikkuhan sámi kultuvrra oidnosii buktima ja loktema sihke sámi álbmogii ja muđui máilbmái. Ohcamiid lohku lea lassánan jagis jahkái, ja ohcamiid submi oktiibuot musihka almmuheapmái, doarjjan konsearttaide ja musihkkadoaibmabjuide lei 4 430 000 ruvnno. Dárbbuid ja várrejuvvon ruđaid gaskka lea stuorra erohus ja dušše viđát oassi prošeavttain ollašuhttojuvvo. Sámi musihkka ferte šaddat lunddolaš oassin riikkaoassemusihkarortnegis. Dasto lea deaŧalaš sihkkarastit ja olamuddui buktit dološ juoiganbáddemiid mat leat billašuvvamin ja jávkamin.

Dáidda

Dán jagi lea várrejuvvon 250 000 ruvnno dáidaga ja duoji oastimii. Ostojuvvon dáidda galgá biddjojuvvot boahtteáiggi dáiddamuseai. Dassážii go musea lea duohtan dahkkojuvvon, lea dáidda gaskaboddosaččat ráddjojuvvon Sámiid Vuorká Dávviriidda. Dát lea dohkketmeahttun ortnet. Dáiddamusea lea deaŧalaš sihke dáiddáriidda geat besset čájehit iežaset dáidaga ja publikumii geat ožžot vejolašvuođa geahččat sámi dáiddáriid dujiid. Ovdaprošekterema ruhtadanohcan lea sáddejuvvon Ráđđehussii Kultur- ja girkodepartemeantta bokte, nu ahte proseassa lea álggahuvvon.

Dán jagi lea maiddái juhkkojuvvon bargostipeanda, bargostipeanda nuorat easkkaálgi sámi dáiddáriidda, dasto lea addojuvvon álggahanstipeanda, ávnnasstipeanda ja mátke- ja oahppostipeanda. Sámediggi lea bivdán stáhtalaš eiseválddiid bidjat eanet ruđaid sámi dáiddárstipeanddaide.

Sámi dáiddaguovddáš lea plánen fárrehit guovddáža eanet guovddáš sadjái Kárášjogas. Sámediggi lea dorjon plánaid ja lea váldán oktavuođa Kultur- ja girkodepartemeanttain, ja lea bivdán ekonomalaš veahki ášši duohtan dahkamii. Sámediggi lea ovttasráđiid Romssa fylkkagielddain, Romssa universitehtain ja Storfjord gielddain vuođđudan vuođđudusa Lássegámmi dainna jurdagiin ahte váldit vára Nils Aslak Valkeapää dáidagis mii sus bázii go son ieš jámii.

Girjjálašvuohta ja lágádusat

2004:s addojuvvui doarjja buohkanassii 17 girjjálašvuođaguovdásaš prošektii. Registrerejuvvon ohcamat girjjálašvuođas ledje oktiibuot 12 miljon ruvnno ovddas, ja Sámi kulturfoandda juolludeapmi lei dušše 1 765 000 ruvnno. Dát mearkkaša ahte leat sáhttán duohtan dahkat dušše 14,5 % prošeavttain ohcamiid logu ektui 2004:s. Dát mearkkaša dan ahte sámi čáppagirjjálašvuođa ruhtadandilli lea hirbmat váttis. Ollu buorit girjjálašvuođaprošeavttat fertejit vuordit jahkeviissaid ovdal daid sáhttá duohtan dahkat. Dát duššástuhttá girječálliid, lágádusaid, lohkkiid ja olles sámi servodaga.

Registrerejuvvo ahte lágádusaid lohku mat almmuhit sámi girjjálašvuođa, oahpponeavvuid ja musihka stuorru. Guhtta lágádusa ožžo lágádusdoarjaga 2004:s. Sámedikki ulbmilin lea hukset stabiila lágádussuorggi sámi guovlluin. Dát mihttomearri ii leat olahuvvon ekonomalaš rámmaid geažil. 2004:s lei rámma sámi girjelágádusaide Sámedikki bušeahtas 1 573 000 ruvnno. Juolludus sámi lágádusaide lea leamaš oalle guhkás seamma dásis 1994 rájes. Juolludus lea dušše 18,3 % das maid Det Norske Samlaget oažžu doarjjan stáhtabušeahtas ođđadárogiela ovddideapmái. Sámediggi lea dovddahan Stuorradiggái ahte lea duhtameahttun, ja dát čájeha čielgasit makkár vuoruhemiid guovddáš eiseválddit leat dahkan sámi giela ja kultuvrra ovddideapmái. Ođđa sámi girjelágádusaid lassáneapmi lea dagahan dan ahte doarjja ovttaskas lágádusaide lea geahppánan. Golbma ođđa girjelágádusa leat laktojuvvon ortnegii jagi 2001 rájes.

Kulturviesut

Čájeha ahte kulturviesuin lea leamaš stuorra mearkkašupmi sámi giela ja kultuvrra suodjaleapmái ja ealáskuhttimii. Bargu duohtan dahkat Ája sámi guovddáža huksema Gáivuona suohkanis lea jođus. Sámediggi lea ovttasráđiid Romssa fylkkasuohkaniin ja Gáivuona suohkaniin váikkuhan ekonomalaččat dan ahte bargu vuosttaš huksendásiin lea álggahuvvon. Ája sámi guovddáža viidáset huksema ferte ollásit ruhtadit. Dasa lassin leat huksenplánat Várdobáikki ektui Lulli-Romssas ja Saemien Sijte ektui Davvi-Trøndelágas. Huksengárvvis kulturviessoprošeavttaid gaskkas lea Saemien Sijte Davvi-Trøndelágas vuoruhuvvon bajimužžii. Daid kulturviessoplánaid duohtan dahkama ektui mat eai leat meroštallojuvvon našuvnnalaš vistin, lea Sámedikkis leamaš ulbmilin ahte ásahuvvo sierra kulturviessofoanda. Ráđđehus ii leat dorjon Sámedikki dás.

Valáštallan

Sámediggi bargá aktiivvalaččat sámi valáštallama rámmaeavttuid nannemiin. Doarjja Sámiid Valáštallan Lihttui – Norga (SVL-N) 2004:s lea lassánan mealgat, ja Sámi spábbačiekčanlihttu (SSL) mii vuođđuduvvui 2003:s oaččui doaibmadoarjaga Sámedikkis 2004:s. Dasa lassin ruhtadii Sámediggi SVL searvama Arctic Winter Camesii Fort McMurray:s Kanadas. Sámi oasseváldit birgejedje hui bures AWG:s. Sámediggi rámiida sakka sihke valáštalliid ja kulturbargiid dan ektui movt sii ovddastedje Sámi. Sámediggi áigu vuoruhit barggu dilálašvuođaid láhčimiin nu ahte sámi nuorat maiddái boahtteáiggis galget oažžut vejolašvuođa searvat dáid árktalaš dálvegilvvuide.

Sámi valáštallamis leat ollu doaimmat ja ruhtadárbu valáštallandoaimmaide ja dan doaimma organiseremii lea stuoris. Sámediggi lea ovttasráđiid sámi valáštallanorgánaiguin dađistaga gulahallan guovddáš eiseválddiiguin áigumušain oččodit speallanruđaid sámi valáštallamii. Dát ii leat doaisttážii buktán konkrehta bohtosiid.

Bušeahttaovdáneapmi

Tabealla 2.3 

(Logut almmuhit 1 000 ru)
  2001 2002 2003 2004
Sámi kulturfoanda 9 475 9 000 8 837 7 958
Sámi lágádusat 1 500 1 520 1 573 1 573
Sámi kulturviesut 3 998 4 613 4 932 5 157
Sámi kulturorganisašuvnnat 1 072 1 093 1 253 1 253
Sámi festiválat 700 1 128 1 360 1 360
Sámi valáštallan 500 500 550 750
Sámi teáhter (Beaivváš sámi teáhter) 0 10 700 11 075 11 296
Dáiddárstipeanddat 0 1 300 1 300 1 300
Sámi publikašuvnnat 0 0 200 1 000
Čájáhusdoarjja 0 0 300
Oktiibuot 17 245 29 854 31 080 31 947

12 609 000 ruvdnosaš lassáneapmi boahtá das go dáiddárstipeanddat ja Beaivváš sámi teáhter sirdojuvvojedje Kultur- ja girkodepartemeanttas Sámediggái.

2.7.2 Sámi arkiiva ja bibliotehkabálvalusat

Sámediggi háliida ahte Sámi arkiiva Guovdageainnus ovddiduvvo arkiivan mas lea našuvnnalaš ovddasvástádus buot sámi arkiivaávdnasiin. Eanemus ulbmillaš lea ahte arkiiva lea njuolga Riikaarkivára vuolde, muhto Sámediggi ferte leat guovddáš eavttuidbiddji dan huksemis. Vuosttas lávki lea dahkkojuvvon ja Sámi arkiivva Guovdageainnus bušeahttaovddasvástádus jagi 2005 rájes sirdojuvvon Riikaarkivárii.

Sámedikki vuosttas bibliotehkakonfereansa lágiduvvui golggotmánus 2004, ja dat lei dan seammás Sámi sierrabibliotehka 50 jagi čalmmusteapmi. Konfereanssa mihttomearrin lei veahkehit ja movttiidahttit eará bibliotehkaid hukset sin bálvalusaid sámi geavaheaddjiide ja eará geavaheaddjiide geat jerret bálvalusaid sámi diliid birra.

Nannen dihte sámi bibliotehkabálvalusa riikkas lea ásahuvvon doarjjaortnet. 2004:s lei olahusjoavkun skuvla- ja álbmotbibliotehka golmma davimus fylkkas mat háliidit hukset iežaset sámegiel čoahkádusaid. Bohte oktiibuot 44 doarjjaohcama. Dáid gaskkas ožžo logi skuvlabibliotehka ja gávcci álbmobibliotehka doarjaga gaskal 5 000 ja 15 000 ruvnno oastit sámi bibliotehkaávdnasiid nugo girjjiid, jietnagirjjiid, cd:aid ja video/dvd sámegillii.

Girjebusset

Sámediggi lea hui kritihkalaš go Kultur- ja girkodepartemeanta ii leat várren sierra ruđaid ruhtadit ođđa girjebussiid sámi guovlluin. Departemeanta oaivvilda ahte sámi girjebusset galget gilvalit ođđa, lávdaruđaid alde mat juogaduvvojit fylkkagielddaide earret eará kulturviesuid váste. Sámediggi ballá ahte dán lágan ortnet dagaha dan ahte sámi girjebusset fertejit heaittihit doaimmaset dalle go dáláš bussiid ferte bidjat eret geavahusas. Jos Sámediggi galgá hálddašit sámi girjebussiid doaibmadoarjaga, de ferte investerendoarjja leat eanet einnostahtti go maid departemeanta dás árvala. Sámediggi oaivvilda ahte dat guhte hálddaša girjebussiid doaibmadoarjaga ferte maiddái háldet investerendoarjaga. Eaktun ahte Sámediggi galgá váldit badjelasas ortnega, lea ahte dasa čuvvot ruđat ođđa bussiid oastimii. Geahča muđui kapihttala Interreg-prográmmaid birra.

2.8 Kulturmuittut ja birasgáhtten

Sámi kulturmuittut ja kulturbirrasat leat hui deaŧalaš historjjálaš duođaštusat sámi eallimis ja kultuvrras áiggiid čađa. Danne deattuha Sámediggi ahte sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid ferte suodjalit dainna lágiin ahte dat váikkuha sámi kultuvrra nannema ja viidásetdoalvuma. Kulturmuittuid bidjan sámi dálááigeoktavuhtii addá historjjálaš máhtolašvuođa seammás go dat váikkuha kultuvrralaš gullevašvuođa vásihusa ja dihtomielalašvuođa láhttadeami birra ja dasto luonddugeavaheami birra. Sámi kultureatnadat kulturmuittuiguin ja kulturbirrasiin galgá vuhtii váldojuvvot buot areálaplánemiid oktavuođas. Sámediggi lea 2004:s joatkán ain barggu sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid máhtolašvuođa nannemiin.

Sámi museat lea deaŧalaš oassi Sámedikki kulturmuitobarggus. Museat leat vuođđuduvvon ávnnaslaš duođašteapmái ja materiálakeahtes kultuvrii, ja leat sámi ovdahistorjjá, historjjá ja dálá áiggi hirbmat deaŧalaš gaskkustanarenat, maiddái reflekšuvdnan ja dialogan daid birra.

Birasgáhttenbargu Sámedikkis vuođđuduvvo dássedettolaš servodatovdánahttima mihttomearrái masa biras ja luondu ieža bidjet rájiid. Luondu sámi guovlluin lea rašši. Danne fertet váldit vára luonddus dainna lágiin ahte sámi kultuvrras ja servodateallimis lea vuođđu ovdánit ja viidásetovdánahttojuvvot.

2.8.1 Kulturmuitosuodjaleapmi

Danne lea politihka ovddideapmi mii váldá vuhtii sihke sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasa ja muđui sámi kultuvrra, dan seammás go nana ceavzilis ovdáneapmi lea guovddážis, deaŧalaš oassi dan barggus maid Sámediggi lea čađahan 2004:s.

Báikkálaš sámi birrasiiguin, eanaeaiggádiiguin, doaibmabiddjooamasteaddjiiguin ja eará beroštumiiguin ja searválaččaiguin kulturmuitobarggus lea ovddiduvvon buorre oktavuohta. Dat lea addán buori vuođu sámi kulturmuittuid registreremii ja oppalaččat viiddis áddejumi kulturmuitosuodjaleapmái. Dát leat várra dat deaŧaleamos oasit sámi kulturmuitogáhttemis.

Sámediggi lea áigodagas 2001–2003 ráhkadan hálddašanplánaid Ceavccageađggi kulturmuitoguovllu ja Njávdáma nuortasámi gili váste. Hálddašanplána barggu čuovvoleapmin lea ovddasvástádus Ceavccageađggi kulturmuitoguovllu seailluheames sirdojuvvon Várjjaga Sámi Museai ja Njávdáma nuortasámi gili seailluheames fas Nuortasámi museai. Museaide leat maiddái juhkkojuvvon ruđat dáid doaimmaid goziheapmái. Dát leat buorrin ovdamearkan dasa ahte guovddáš eiseválddit leat dohkkehišgoahtán sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid, ja ahte sámi kulturmuitohálddašeapmi lea ovdnánan ákkastallamiinnisguin.

Jagi 2004 áigge lea Sámediggi ráhkadan ollu plánaid doaibmabijuid birra bassi sámi váriin dahje eará báikkiin maidda čatnasa dološ sámi árbevierru dahje osku. Dovdoseamos ášši lei plána geavahit Sálašoaivvi čierastanluohkkán Romssa 2014 dálveolympia gilvvuid áigge. Min iskkadeamit čájehit ahte Sálašoaivi ferte áddejuvvot automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon sámi kulturmuitun kulturmuitolága mielde. Go vejolaččat bohtet konkrehta plánat vári geavaheames, de ferte addojuvvot fágalaš árvvoštallan ja spiehkastatmeannudeapmi kulturmuitolága mielde. Vástesaš árvvoštallamat leat dahkkojuvvon eará lokalitehtaide maidda čatnasa dološ sámi árbevierru ja osku.

Sámediggi lea jagi 2004 addán doarjaga iešguđet doaibmabijuide sámi kulturmuitogáhttemis. Sámediggi hálddaša sámi kulturmuitosuodjaleami doarjjaortnega maid Birasgáhttendepartemeanta (BD) ruhtada. 2 000 000 ruvdnosaš fievrrideapmi BD:s ii leat rievdan 2002 rájes. Doarjjaortnet lea deaŧaleamos váikkuhangaskaoapmi mii Sámedikkis lea mainna háhkat báikkálaš áŋgiruššama sámi kulturmuittuid ektui. Doarjja dán lágan prošeavttaide váikkuha ovddidit máhtolašvuođa sámi kulturhistorjjá, kulturmuittuid ja kulturbirrasa birra.

Birasgáhttendepartemeanta lea fápmudan Sámediggái válddi kulturmuitolága mielde, ja dát lea geahččalanáigodat mii bistá jagi 2004 lohppii. Sámediggi háliida ortnega mas váldi kulturmuitolága mielde fápmuduvvo láhkaásahusa bokte, almmá ahte Birasgáhttendepartemeanta/Riikaantikváras lea njuolggo instruksaváldi Sámediggái beaivválaš barggus. Sámedikki, Birasgáhttendepartemeantta, Gielda- ja guovludepartemeantta ja Riikaantikvára gaskka galgá ásahuvvot bargojoavku mii galgá čielggadit dán.

2.8.2 Vistesuodjaleapmi

Vistesuodjaleapmi lea okta oassi Sámedikki ollislaš kulturmuitosuodjaleames. Sámi vistekulturmuittuide gullet priváhta ja almmolaš visttit. Bargu sámi vistesuodjalemiin lea danne oassi kulturmuitosuodjaleames, gos Sámediggi ferte leat ja lea, lávga gulahallamiin báikegottiid olbmuiguin.

Sámedikki vistehálddašanortnet Sámi visttiid suodjaleapmi ja hálddašeapmi , lea gárvvistuvvon. Hálddašanortnet deattuha dan oktavuođa mii vistekulturmuittuin lea sámi kultuvrii ja historjái. Dát lagadeapmi lea bidjan čuovgasa sámi historjái, kultuvrii ja gillii ollu giliin gos gieddebargu lea čađahuvvon, dahje konkrehta vistesuodjalanbargu lea dahkkojuvvon. Bargu lea buktán stuorra beroštumi ja aktivitehta vistesuodjalansuorggis sámi báikegottiin, ja lea váikkuhan duođaštit sámi ássama ja historjjá ollu sajiin.

Sámediggi addá rávvagiid ja doarjaga eaŋkiláššiin movt divvut ja duođaštit ráfáidahttojuvvon ja suodjalanárvosaš visttiid suodjalan- ja hálddašanplána njuolggadusaid mielde. Gávdnojit sullii 1200 automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon sámi vistti ja vel sullii 800 jukset dien stáhtusa 10–15 jagi geahčen. Boarraset visttiid divvun gáibida dávjá hui ollu resurssaid. Ráfáidahttojuvvon sámi visttiid alla lohku ja lassánan beroštupmi vistesuodjaleapmái, dagaha ahte lea hui stuorra dárbu oažžut doarjjaruđaid vistesuodjalanbargui. Juolludeami ulbmil ii leat man ge láhkai doarvái dárbbu ektui.

2.8.3 Areálasuodjaleapmi

Sámediggi lea jagi mielde gozihan sámi kulturmuitoberoštumiid ollu iešguđet lágan areáladuohtademiid oktavuođas Sámis.

Stuorra areálain rievdaduvvo árbevirolaš geavaheapmi eret. Vaikko Sámediggi lea vuostálastán Hálkavári báhčinguovllu viiddideami Finnmárkkus, ja Meavkki ja Blåtind báhčinguovlluid oktiičatnama Romssas, de leat dat dál plánejuvvomin. Guovdageainnu ja Álttá gaskka galgá huksejuvvot elfápmolinjá ja miehtá Sámi plánejuvvojit ollu bieggafápmoprošeavttat. Sámediggi lea ollu gerddiid čujuhan ahte ferte dahkat ollislaš váikkuhusiskančielggadusaid buot bieggamillopárkkaid ektui mat leat plánejuvvomin. Sámediggi deattuha ahte mii prinsihpalaččat eat leat vuostá eatnamiid ja luondduresurssaid ođđa geavaheami sámi guovlluin, muhto mii háliidit váikkuhanfámu boahtteáiggi ovdáneapmái ja sihkkarastit ahte doaibma dahkkojuvvo sámi eavttuid vuođul. Dát ii guoskka dušše bieggafápmui, muhto maiddái minerálaresurssaid roggamii ja bákteruvkedoibmii sámi guovlluin.

Nubbi eará vuohki movt čatnat areálaid leat iešguđet lágan suodjalanplánat, maidda gullá maiddái álbmotmehciid ásaheapmi. Suodjaleapmi sámi guovlluin sáhttá leat buorre sámi servodagas, earret eará danne go dat sáhttá váikkuhit olgguldas preassa hehttema ja luondduresurssaid suodjaleami vuođđun kultuvrii. Dát eaktuda dattetge dássásaš searvi suodjalanproseassa, suodjalansisdoalu ja hálddašanregime mii ii amasmuhte, muhto nanne sámi kultuvrra ealáhusaiguin ja servodateallimiin. Suodjaleapmi ii galgga šaddat hehttehussan sámi kultuvrra ja ealáhusdoaibmama ovdánahttimii. Sámediggi lea guorahallan suodjalanproblematihka guovddáš eiseválddiiguin ollu gerddiid, maŋimustá čakčat 2004 čoahkkimis birasgáhttenministtariin. Sámedikki beales rávvejuvvui ahte čuovvolit plánaproseassabarggu Divtasvuona/Hellemo geavaheami ja suodjaleami ektui ovdamearkan eará suodjalanplánaide sámi guovlluin. Sámediggi gáibida ahte suodjalanproseassat bissehuvvojit dassážii go riektedilli lea čilgejuvvon, ja Finnmárkkus dassážii go finnmárkoláhka lea mearriduvvon. Dát ovddiduvvui erenoamážit dan geažil go Sievjju álbmotmeahcci ja Várnjárgga álbmotmeahcci juo leat guovddáš gulaskuddamis. Dasto lei ovttamielalašvuohta das ahte bargu suodjalanproseassa njuolggadusaiguin, mat gusket sámi beroštumiide, galget vuoruhuvvot. Njuolggadusat leat ráhkaduvvomin ja galget meannuduvvot Sámedikkis jagi 2005 álggus.

Eará duohtademiid gaskkas lea viiddis bartahuksen stuorra váttisvuohtan dihto guovlluin. Sámediggi lea sámediggeplánas 2002–2005 árvalan ovdánanvuogi mainna gozihuvvojit máŋggat beroštumit ja geavaheaddjijoavkkut. Dán lágan ortnet gáibida nannejuvvon dialoga sámi báikegottiiguin ja beroštupmijoavkkuiguin plánaproseassas. Dáid beliid eai leat eiseválddit vuhtii váldán movt ge erenoamážit.

2.8.4 Birasgáhtten

Sámediggi lea čuovvolan riikkaidgaskasaš barggu Biologalaš šláddjivuođa konvenšuvnnain (BŠK), nu ahte lea searvan norgalaš sáttagottis čihččet beallálaščoahkkimii (COP7) BŠK oktavuođas. Sámediggi čuovvolii erenoamážit BŠK kapihttala 8(j) mas lea sáhka eamiálbmogiid árbevirolaš máhtolašvuođain. Dasto čuovvolii Sámediggi eará relevánta fáttáid nugo suodjalanguovlluid ja genaresurssaid ektui. Sámediggi fuolahii maiddái oktavuođas norgalaš sáttagotti ja eamiálbmotsáttagotti gaskka beallálaščoahkkimis.

Bievlavuodjin lea okta dain beliin mii lea mielde váikkuheamen birrasa gos mii eallit. Geavaheapmi ja lagasvuohta eatnadahkii lea rievdan áiggi mielde, ja mohtorjohtalus lea okta dovdomearka dasa. Dán perspektiivva lea hui deaŧalaš muitit njuolggadusaid hábmemis ja geavaheames, ja dasto viidáset ságastallamis bievlavuodjima birra. Sámediggi háliida searvat servodatdigáštallamii man oktvuođas hábmet buriid miellaguottuid bievlavuodjima hárrái sámi guovlluin.

Birasrihkkosat fertejit vuoruhuvvot buorebut. Mii leat vásihan ahte rihkkunáššit sámi kulturmuittuid hárrái kulturmuitolága ektui hilgojuvvojit. Dákkár rihkkumat leat leamaš sihke lobihis tráktorgeainnu ektui Tydála gielddas Lulli-Trøndelágas ja duohtademiid ektui bálvvosrieggáin Ceavccageađggi kulturmuitoguovllus Unjárgga gielddas Finnmárkkus.

2.8.5 Museat

Sámi museat leat deaŧalaš ásahusat sámi kulturárbbi hálddašeames boahttevaš buolvvaide, ja leat deaŧalaš mieldeváikkuheaddjin ođđaáigásaš sámi servodaga ovdánahttimis. Áigumuššan lea ahte museadieđáhus meannuduvvo guovvamánu 2005 dievasčoahkkimis. Dieđáhus ja mearrádus biddjojuvvo vuođđun boahtteáiggi strategalaš museapolitihkalaš bargui Sámedikkis.

Sámediggi lea sámi museaid ovddasvástádusa badjelasas váldima rájes gávdnan saji lasihit doaibmadoarjaga dáid museaide 17 %:in. Beroškeahttá das ahte stáhtabušeahtas eai leat fievrrideamit duohtavuođas movt ge lassánan. Sámediggi lea maiddái joavdan guhkás sámi museaid fágalaš nannemis ja oktiiortnemis museaođastusa bokte. Sámediggi lea dattetge sorjavaš lassiruđaid oažžumis go galgá sáhttit čađahit museaođastusa áigumušaid.

Fylkkagielddain lea ovddasvástádus guovllulaš doaibmaruđaid juolludeames sámi museaide. Dán ovddasvástádusa eai leat muhtun fylkkagielddat čuovvolan maŋŋá go Sámediggi válddii badjelasas hálddašanovddasvástádusa museain. Ovttasbargošiehtadusaid čuovvoleapmin Sámedikki ja Finnmárkku fylkkagieldda ja dasto Davvi-Trøndelága fylkkagieldda gaskka, leat dat fas addán doarjaga maiddái sámi museaide iežaset guovlluin. Sámi museat sáhttet maiddái ohcat prošeaktadoarjaga Sámedikki doarjjaruđaid bokte.

Máŋga fylkkagieldda hálddašan musea main lea sámi kultuvra ja historjá oassin iežaset doaimmas, leat dađistaga ohcan sirdojuvvot Sámedikki hálddašeapmái. Sámedikki mielas dat lea buorre. Jagi 2004 rájes lea Porsáŋggu musea čadnojuvvon Sámedikki hálddašeapmái. Mátta-Várjjaga gielda lea mearridan ahte dat háliida ahte Mátta-Várjjaga musea galgá Sámedikki hálddašeapmái. 2004:s lea Nuortasámi museai nammaduvvon gaskaboddosaš stivra, ja dat oažžu doaibmaruđaid Sámedikkis ja Mátta-Várjjaga gielddas ohcama vuođul. Stáhtabušeahtta 2005 árvalusas lea Nuortasámi musea ođđavistti ruhtadeapmi viimmat álggahuvvon.

Tabealla čájeha stáhtalaš doaibmadoarjaga ovdáneami sámi museaide 2001 rájes 2004 rádjai. Dasa lassin ožžot muhtun museat doarjaga fylkkagielddain ja gielddain.

Tabealla 2.4 

Musea 2001 2002 2003 2004
Saemien Sitje 451 560 1 180 000 1 421 000 1 460 000
Árran julevsámi musea 2 315 000 2 360 000 2 443 000 2 508 000
Gállogietti musea 0 40 000 50 000 50 000
Guovdageainnu Gilišillju 160 600 230 000 240 000 246 000
Sámiid Vuorká-Dávvirat 2 900 000 3 400 000 3 519 000 3 605 000
Deanu Musea 160 600 230 000 240 000 246 000
Várjjat Sámi Musea 529 250 1 190 000 1 232 000 1 265 000
Jáhkovuona mearrasámi musea 0 150 000 160 000 200 000
Porsánggu musea 161 000 0 0 246 000
Savio musea 0 0 0 200 000
Nuortasámi musea 0 0 0 340 000
Oktiibuot 6 678 010 8 780 000 9 305 000 10 366 000
  • Sámediggi válddii badjelasas hálddašanovddasvástádusa Porsáŋggu museas jagi 2004 rájes.

  • Nuortasámi musea lea ásahuvvomin ja oažžu 2004:s doaibmadoarjaga Sámedikki doarjjastivrras ohcama mielde.

Sámedikkis lea museaođastusbargguin joatkin sakka vuoruhuvvon. Bargu ođastusain 2004:s lea leamaš čohkkejuvvon guovtti museasiidda ektui Finnmárkkus.

Sámi museat, guovddáš ásahussan sámi kultuvrra ja historjjá duođašteames ja gaskkusteames, leat hui deaŧalaččat miellaguottuid duddjonbarggus. Dat movt nissonolbmuid ja almmáiolbmuid rolla sámi kultuvrras historjjá bokte čađahuvvo stuorát publikumii museain, váikkuha dán áigge miellaguottuid. Miellaguottut, dihtomielalažžan dahkan ja áddejupmi leat deaŧalaš oasit dásseárvopolitihkalaš barggus. Sámediggi áigu vuolggahit dán lágan dihtomielalažžan dahkama go lea oktavuođas museaiguin. Sámediggi áigu kártet ruđaid geavaheami kulturmuittuide ja museaulbmiliidda dásseárvo- ja sohkabealperspektiivvas.

2.9 Rájáidrasttildeaddji ovttasbargu

2.9.1 Sámi parlamentáralaš ráđđi

Sámi parlamentáralaš ráđi váldoáŋgiruššansuorgin 2004:s lea leamaš sámi giela, oahpahusa, oahpponeavvuid buvttadeami, dásseárvvu ja nuoraidsearvama goziheapmi ja ovddideapmi sámi servodagas. Sámi parlamentáralaš ráđđi koordinere sámi jiena eará eamiálbmogiid ektui ja riikkaidgaskasaččat, earret eará eamiálbmotáššiid barggu bokte ásahuvvon forain nugo Barentsovttasbarggu, ON ja EU bokte.

Miessemánus 2004 válddii Sámediggi Ruoŧa bealde badjelasas presideantadoaimma ja ná maiddái SPR čállingoddedoaimma. SPR oaččui 300 000 ruvnno stáhtabušeahtas Norggas, ja ruđat sirdojuvvojedje Sámediggái Ruoŧa bealde dalán go dat válddii badjelasas jođiheami SPR:s. Ruoŧa Sámedikki vátna resursadili geažil lea Norgga Sámediggi veahkehan SPR áššiid meannudeames. Dát virgeresurssat gullet hálddahusa dábálaš bušehttii, muhto golut čoahkkimiidda, mas mielde dulkon, jorgaleapmi ja ovddasteapmi fertejit máksojuvvot sierra. Norgga Sámediggi lea máksán Ruošša beale sámiid searvama SPR ovttasbargui.

Sámi giellalávdegoddi lea Sámi parlamentáralaš ráđi giellaorgána ja lea sámi álbmoga mearrádusorgána oktasaš sámi giellaáššiin. Sámi giellalávdegotti ulbmilin lea gozihit ja ovddidit kulturárbbi mii čatnasa sámi gillii, ja dieinna lágiin doaibmat fága- ja áššedovdiorgánan, oktiiortnet ja heivehit doaimmaid sámi giela geavaheames ja dikšumis, čađahit gaskkusteami našuvnnalaš sámi giellaorgánaid gaskka ja koordineret sámi giellabarggu.

Hástalussan ovddosguvlui lea ain oččodit ruhtadeami SPR doibmii. SPR lea mearridan 2 405 196 ruvdnosaš bušeahta jahkásaš doibmii. SPR lea bivdán ráđđehusaid Suomas, Norggas ja Ruoŧas ruhtadit SPR doaimma. Muhto ain fertejit sámedikkit ieža ruhtadit doaimma.

2.9.2 Interreg-prográmmat

Interreg III A guoská buot servodatsurggiide; ealáhusaide, kultuvrii, oahpahussii, gillii jna. Interreg III A-prográmmaid váldoulbmilin lea ahte galget leat nana, ealli sámi servodagat, ealli kultuvra, nana sámi giella ja ahte fierpmádat sámiid gaskka galgá nannejuvvot ja ovddiduvvot. Ulbmil dávista Sámedikki mihttomeriide oktiibuot. Go lea dakkár ovddidanprográmma mas leat nu ollu seammalágan árvvut go Sámedikkis, de lea dat dakkár gaskaoapmi maid sáhttá geavahit bargat surggiiguin maidda dábálaččat eai livčče resurssat maid bidjat.

Interreg III A-prográmmaáidogat lea 2000–2006. Prográmmaid álgu maŋŋonii dan geažil go prográmmadokumeanttat eai dohkkehuvvon Brusselis ovdalgo 2001:s. Dasto addojuvvui Sámediggái čállingoddeovddasvástádus Norgga bealde goappašiid sámi oasseprográmmaid ovddas, mii buvttii liigedoaimmaid maidda hálddahusas eai lean resurssat. Prográmmaid hálddahuslaš golut eai máksojuvvon teknihkalaš veahki ovddas, man geažil Sámediggi ii leat šat váldán čállingoddeovddasvástádusa.

Jagi 2001 rájes leat prográmmat ruhtadan 23 prošeavtta surggiin nugo giella, mánát ja nuorat, kultuvra ja ealáhusat jna. Okta ovdamearka prošeavttain mat leat ruhtaduvvon lea Lulli-Trøndelága fylkkabibliotehka prošeakta «kulturbuss uten grenser». Dát lea girjebusseprošeakta, mas maiddái kulturgaskkusteapmi lassin girjjálašvuhtii, lea deaŧalaš bealli. Girjebusse galgá vuodjit oarjelsámi guovllus gávcci gearddi jagis ja dát prošeakta galgá bistit jagi 2005 lohppii. Geahča maiddái kapihttala Ealáhusat ja kultuvra. Dasto lea álggahuvvon sámi koara Sámi Jienaid prošeakta man namma lea «koarralávlun», mas kulturgaskkusteapmi lávluma/juoigama bokte ja fierpmádathuksen riikkarájiid rastá lea váldomihttomearrin.

Sámi servodaga birasjurddašeapmi ja dásseárvu sohkabeliid gaskka lea Interreg-oktavuođas biddjojuvvon ollislaš jurddašeapmái. Dát mearkkaša dan ahte prošeavttain main lea lunddolaš, galget biras ja dásseárvu leat oassin prošeavtta barggus, álggu rájes gitta lohppii, maiddái go prošeavtta boađus galgá dovddusin dahkkojuvvot.

Oktiibuot lea juolluduvvon 6 600 000 ruvnno sámi Interreg-prográmmaide stáhtabušeahtas áigodagas 2002–2004. Ohcamiid lohku lea birrasii guđa geardde stuorát, nu ahte fertet vuoruhit ohcciid gaskka. Buohkanassii leat Interreg sámi oasseprográmmain deaŧalaš váikkuhus guovllulaš ja erenoamážit rádjaguovlluid ovdánahttimii.

2.9.3 Eamiálbmotjietna našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš forain

Dán oktavuođas lea Sámediggi 2004:s válljen bargat válljejuvvon ON-orgánaid ektui, ja dasto davviguovlluid ovttasbarggu ja EU ektui.

Eamiálbmotáššiid Bissovaš Forum doalai goalmmát sešuvnna New Yorkas miessemánus, ja Sámediggi lei mielde Norgga sáttagottis. Sámediggi juolludii 2004:s 250 000 ruvnno Bissovaš Foruma bargui ja attii Sámi Nisson-Forumii 20 000 ruvnno mátkedoarjjan searvat eamiálbmotsešuvdnii New Yorkas.

Barggus ON eamiálbmotjulggaštusain lea Sámediggi searvan Norgga sáttagottis bargojoavkku 10. sešuvdnii Genevas. Bargojoavkku mandáhttan lea hábmet ON máilmmeviidosaš eamiálbmotjulggaštusárvalusa. Julggaštusain galgá biddjojuvvot unnimusstandárda dasa makkár vuoigatvuođat eamiálbmogiin galggašedje leat riikkain gos ásset. Bargojoavkkus lea mielde stáhta- ja eamiálbmotdelegáhtat miehtá máilmmi. Áigumuššan lea ahte mearriduvvo julggaštus ovdal go ON eamiálbmotlogijahki nohká 2004:s. Dán bargui lea Sámediggi ožžon doarjaga Olgoriikadepartemeanttas.

Sámi parlamentáralaš ráđđi (SPR) nammada Suoma, Ruoŧa ja Norgga ovddas oktasaš sámiid ovddasteaddji Barentsovttasbarggu orgánaide. Áigodagas 2004–2005 ovddasta Ruoŧa beale sápmelaš sámiid eamiálbmogiid Guovlluráđis. Norgga Sámediggi lea earret eará searvan hálddahuslaš Guovllukomiteai. Sámedikki searvamii Barentsovttasbarggus eai leat juolluduvvon sierra resurssat. Vátna ekonomalaš resurssaid geažil lea dattetge leamaš positiivvalaš ovdáneapmi mii guoská eamiálbmotovttasbargui Barentsovttasbarggu oktavuođas. Norgga Sámedikki ja Barentsovttasbarggu bargojoavkku álgaga vuođul lea ásahuvvon bissovaš eamiálbmotkantuvra Murmánskii. 2004:s lea Sámediggi máksán kantuvrra doaibmagoluid 150 000 ruvnno ovddas. Dasto lea juolluduvvon 50 000 ruvnno interneahttasiiddu ásaheapmái eamiálbmotkantuvrra/eamiálbmotovttasbarggu váste ja 50 000 ruvnno iešguđet prošeaktaulbmiliidda.

Barents Guovlluráđđi lea julggaštan jagi 2005 Barentsovttasbarggu eamiálbmotjahkin. Dása eai leat várrejuvvon sierra ekonomalaš resurssat. Juohke regiovdna lea ávžžuhuvvon čađahit unnimusat ovtta doalu jagis. Eamiálbmot bargojoavku koordinere barggu. Sámediggi lea 2004:s addán 20 000 ruvnno koordinerenbargui.

Sámediggi searvá Ráđđehusa Eurohpapolitihkalaš Forumii. 2004:s lea dollojuvvon okta forum. Sámediggi searvá maiddái báikkálaš ja guovllulaš eiseválddiid hálddahuslaš oktavuohtajovkui Eurohpapolitihkalaš áššiid hárrái. Sámediggi oaččui 2003/2004:s ekonomalaš doarjaga dán bargui. Ruđat leat geavahuvvon Sámedikki searvamii Forumis ja oktavuohtajoavkkus.

Sámedikki mihttomearrin lea váikkuhit ahte eamiálbmotdimenšuvdna našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš forain gozihuvvo, ja ahte áššit main lea mearkkašupmi eamiálbmogiidda ovddiduvvojit sihke našuvnnalaččat ja riikkaidgaskasaččat. Sámediggi bargá dihto válljejuvvon ON-orgánaid ektui ja davviguovlluid ovttasbarggu ja EU ektui. Sihke našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš proseassat bidjet eavttuid ja rámmaeavttuid sámiide álbmogin ja sámepolitihkalaš doibmii ollislaččat.

Áŋgiruššamiid mearri lea lassánan, mii maiddái leamaš ge Sámedikki ulbmilin. Dađistaga go Sámediggi lea boahtán eanet oidnosii, de oaidnit mii maiddái stuorát vuordámušaid Sámediggái oasálažžan. Fertet šállosit go mis eai leat dárbbašlaš resurssat dárbbu ektui. Dát buktá váttisvuođaid daid ulbmiliid ektui mat Sámedikkis leat dán barggus ja daid vuordámušaid ektui maiguin Sámediggi deaivida sámi servodaga beales ja mieldeoasálaččaid beales sihke našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis.

Sámediggi bidjá deattu aktiivvalaš searvamii sihke rájárastá ja riikkaidgaskasaš bargui eamiálbmotáššiiguin. Dán lágan bargu eaktuda ulbmillaš áŋgiruššamiid iešguđet proseassain ja prográmmain mat leat relevánta eamiálbmotdillái oppalaččat ja sámiid dillái erenoamážit. Sámediggái lea boahtteáiggis dárbu vel ain eanet fokuseret politihkalaš proseassaid EU politihkalaš orgánaid siste, ja maiddái dan mii dáhpáhuvvá EU byrokráhtalaš vuogádagaid siste. Erenoamáš gelbbolašvuođa dárbu EU/EEO ektui lassána dađistaga, ja Sámediggi ferte oažžut resurssaid deaividit dáiguin hástalusaiguin maiddái dán suorggis.

Sámedikki dábálaš bušeahttarámmas stáhtabušeahttakapihttalis 540 ii leat váldojuvvon vuhtii Sámedikki riikkaidgaskasaš áŋgiruššan. Lea eaktuduvvon ahte gokčat dušše sierra siskkáldas čoahkkindoaimma Sámedikki iežas bušeahtas nu ahte áŋgiruššamiid dien lassin ferte eará láhkai ruhtadit.

Sámediggi lea várren 500 000 ruvnno iežas riikkaidgaskasaš bargui lassin Interregii. 150 000 ruvnno dás lea merkejuvvon eamiálbmotkantuvrra doibmii Murmánskkas, 50 000 ruvnno prošeavttaide Barentsovttasbarggu oktavuođas mas mielde eamiálbmotjahki, ja 300 000 ruvnno ON Bissovaš Forumii. Dáláš bušeahtain eai leat Sámedikkis makkárge vejolašvuođat dahje leat gáržžes vejolašvuođat duohtandahkat ulbmila váikkuhit dan ahte eamiálbmotdimenšuvdna našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš forain gozihuvvo. Sámediggi dárbbaša, go galgá juksat dán ulbmila, ekonomalaš resurssaid.

2.10 Ekonomiijastivren ja rehketdoallu 2004

2.10.1 Ekonomiijastivren Sámedikkis

Nugo eará ge almmolaš ásahusat, de čuovvu Sámediggi ge hálddahuslága, Stáhta ekonomiijastivrema njuolggadusaid ja Stáhta ekonomiijastivrema mearrádusaid, maid Finánsadepartemeanta lea mearridan juovlamánu 12. b. 2003. Raporteren Stuorradiggái ruđaid geavaheamis dahkkojuvvo Sámedikki jahkedieđáhusas, mii sáddejuvvo Stuorradiggái stuorradiggedieđáhusa hámis ráđđehusa mearkkašumiiguin.

Dasa lassin stivre Sámediggi ekonomiijahálddašeami Sámedikki dievasčoahkkimis mearriduvvon bušeahtaid mielde. Sámediggi doalaha dáid rámmaid siskkobealde. Riikarevišuvdna ja Sámedikki dievasčoahkkin leat jahkásaččat dohkkehan Jahkerehketdoalu.

Dál lea dilli nu ahte Riikarevišuvdna dat čađaha buot revišuvnna Sámedikki ekonomiijahálddašeamis. Prinsihpas sáhttet dat revideret buot beliid Sámedikki doaimmas, muhto dat raporterejit Stuorradiggái eaige Sámediggái álbmotválljen orgánan. Vaikko Sámediggi oažžu ge buot Riikarevišuvnna raporttaid, de dat dattetge eai soaitte deattuhit daid revišuvdnadárbbuid mat Sámedikkis leat.

Stáhtaráđđi gielda- ja guovludepartemeanttas sádde stáhtabušeahta juolludusreivve Sámediggái, de sus lea konstitušuvnnalaš ovddasvástádus Stuorradiggái das movt Sámediggi geavaha bušeahttaruđaid. Sámedikki friija sadji mearkkaša dattetge dan ahte stáhtaráđđi ii sáhte iige galgga bagadallat Sámedikki.

Mearkkašumiin gieldalávdegotti evttohusas 2005 stáhtabušeahta ektui čuožžu ahte:

«Eanetlogu áddejumi mielde galgá Stuorradiggi [riekta galgá leat Sámediggi, geahča komiteajođiheaddji dárkilastima ságastallamis] addit Sámedikki bearráigeahččanlávdegoddái dakkár bargovejolašvuođaid ahte dat sáhttá čađahit duohta hálddašanrevišuvnna ja ekonomalaš bearráigeahču. Eanetlohku eaktuda ahte Sámediggi ovttasráđiid Riikarevišuvnnain ja Gielda- ja guovludepartemeanttain geahčada rutiinnaid dainna áigumušain ahte buoridit bearráigeahččanortnega Sámedikkis ja namaha revišuvnna ja hálddašanrevišuvnna Sámedikki jahkedieđáhusas 2004.»

Juovlamánus 2004 nammaduvvui hálddahuslaš bargojoavku mii galgá geahčadit gustovaš ovddasvástáduslinjáid bearráigeahččamis, árvvoštallat heittotvuođaid ja buoridandárbbuid, ja árvalit doaibmabijuid. Dán barggus ferte árvvoštallat makkár ovddasvástádus stáhtaráđis lea Sámedikki bušeahttaruđaid geavaheamis, lea go dákkár ovddasvástádus prinsihpalaččat riekta, movt Sámedikki bušeahta revišuvnna sáhttá nannet – maiddái nu ahte revišuvdna lea Sámedikki doaibmaaddin, movt bearráigeahččanlávdegotti bargodili sáhttá nannet, ja loahpas movt Sámedikki siskkáldasbearráigeahččama sáhttá ovddidit. Bargojoavkku árvvoštallamat ja doaibmabidjoevttohusat gárvánit cuoŋománus 2005 ja biddjojuvvojit vuođđun sierra áššái Sámedikki dievasčoahkkimii.

2.10.2 Sámedikki rehketdoallu 2004

Sámedikke rehketdoallu čuovvu mielddusin.

2.11 Sámedikki ealáhus- ja kultuvvra komitea mearkkašumit

Mearkkašupmi 1

Mearkkašupmi olles lávdegottis NSRa sámediggejoavkku lahtuin: Ann-Mari Thomassen, Jánoš Trosten, Sigfred Hilmar Jåma; Bargiidbellodaga sámediggejoavkkus: Steinar Pedersen, Edvard Pedersen, Vibeke Larsen; SVL: Ove Harry Johnsen; Guovddášbellodagas: Olav Eliassen; Sámiin mat ásset Lulli-Norggas: Johan Mikkel Sara.

Dásseárvu

Lávdegotti eanetlohku šálloša garrasit go Ráđđehus lea gomihan Sámedikki eanetlogu mearrádusa váldit atnui dássenmandáhtaid unnánovddastuvvon sohkabeallái deaŧalaš oassin sohkabealebonjuvuođa njulgemis Sámedikkis.

Mearkkašupmi olles lávdegottis NSRa sámediggejoavkku lahtuin: Ann-Mari Thomassen, Jánoš Trosten, Sigfred Hilmar Jåma; Bargiidbellodaga sámediggejoavkkus: Steinar Pedersen, Edvard Pedersen, Vibeke Larsen; JL/Olgešbellodagas: Per A. Bæhr; SVL: Ove Harry Johnsen; Guovddášbellodagas: Olav Eliassen; Sámiiguin mat ásset Lulli-Norggas: Johan Mikkel Sara.

Dearvvašvuohta ja sosiála

Sámediggi šálloša garrasit go hirbmat bures doaibman Sieiddájoga Mánáidpsykiátralaš Divššohat Deanus lea mearriduvvon heaittihuvvot. Dát fuonida daid sámegielat mánáid fálaldaga, geat dárbbašit dán lágan veahki.

Sámi mediat

Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte lea deaŧalaš oainnusin buktit oarjelsámegiela sámi mediain. Mii guoská NRK Sámi Radio oarjelsámegiel sáddenáigái, de lea sáddenáigi dál guktii vahkus 15 minuhta. Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte sáddenáiggi ferte guhkidit. NRK, Sámediggi ja Kulturdepartemeanta fertejit ovttas gávdnat čovdosa movt buoridit mediafálaldaga oarjelsámegillii.

Kulturviesut

Lávdegoddi oaidná ahte Sámediggeráđđi 02.12.04 reivves Kultur- ja girkodepartementii ja Gielda- ja guovlodepartementii, lea bivdán Ráđđehusa spiehkastit Sámedikki dievasčoahkkima vuoruhemiid go guoská sámi kulturviesuide. Sámediggi ii leat guorahallan dahje árvvoštallan ášši. Jos vuoruhanlisttu galgá rievdaduvvot, de ferte Sámedikki dievasčoahkkin dan dahkat. Dat ii mearkkaš dan ahte prošeavttat, main juo lea báikkálaš ja guovllulaš ruhtadeapmi, eai sáhte ovddiduvvot ja biddjojuvvot vuoruhansadjái.

Mearkkašupmi 2

Mearkkašumit lávdegotti eanetlogus NSRa sámediggejoavkku lahtuin: Ann-Mari Thommassen, Jánoš Trosten, Sigfred Hilmar Jåma, Sámit mat ásset Lulli-Norggas Johan Mikkel Sara ja Guovddášbellodaga joavkkus Olav Eliassen.

Lávdegotti eanetlohku rámiida Sámediggeráđi árvalusa áššis. Jahkedieđáhus muitala hui dárkilit ja addá buori gova Sámedikki dahkan vuoruhemiin áigodagas ja das leat mielde deaŧalaš prinsihpat mat čatnasit dasa ahte mat galget leat Sámedikki višuvnnat sámi álbmogii boahtteáiggis.

Lávdegotti eanetlohku áigu dattetge čalmmustahttit muhtun beliid:

Sámi vuoigatvuođat

Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte eiseválddit ovttasráđiid Sámedikkiin fertejit álggahit proseassa dainna ulbmiliin ahte dovdáhit sisdoalu sámi iešmearrideamis, geahča ON konvenšuvnna vuosttaš artihkala «siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái».

Lávdegotti eanetlohku cuiggoda garrasit Ráđđehusa Finnmárkoláhkameannudeami. Stuorradiggi ferte dán áigodagas meannudit lága riektediliid ja eana- ja čáhceresurssaid hálddašeami birra Finnmárkkus. Sámi álbmot ánssáša čorgadis áššejođu ja dan ahte jođáneamos lági mielde čilgejuvvo ášši mii guoská sámi eana- ja čáhceriggodatvuoigatvuođaide. Sámi álbmot lea vuordán juo doarvái guhká, nu ahte ii leat stuorra vuordámuš gáibidit ahte ášši jođánepmosit čovdojuvvo. Lávdegotti eanetlohku cuige ahte Finnmárkoláhka sáhttá šaddat njuolggadussan ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegotti vuoigatvuođabargui go čielggada vuoigatvuođaid Romssa fylkka rájes Lulli-sámi guvlui.

Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte Sámediggi ferte ráhkadišgoahtit vuođđodokumeantta sámi ealáhusaid politihkalaš ja ekonomalaš rámmaid várás. Danne oaivvilda lávdegotti eanetlohku ahte ferte ráhkadišgoahtit sámi ealáhuslága. Sámediggi ja láhkadovdit ráhkadit vuođđodokumeantta mii ovddiduvvo Justisdepartementii láhkabarggu joatkima váste.

Lávdegotti eanetlohku lea registreren ahte Norgga stáhta Statskog bokte sirddaša viidát vuoigatvuođaid sámi guovlluin. Lávdegoddi ii sáhte dohkkehit ahte Statskog ii váldde vuhtii báikegottiid olbmuid árbejuvvon vuoigatvuođaid sámi guovlluin. Mii čujuhit konkrehta earret eará Rohči áššái Porsáŋggus, gos Statskog lea gohččon ovtta bearraša gaikut eret sin geassesadjedoalu mii lea bearraša eallinvuođđu. Lávdegotti eanetlohku ii sáhte man ge láhkai dohkkehit ahte Statskog badjelgeahččá báikegottiid olbmuid ja árbejuvvon vieruid. Lávdegotti eanetlohku čujuha ahte sáhttá eahpidit dan ahte čuovvu go Statskog daid geatnegasvuođaid maidda Norga lea čadnojuvvon dan vuođul go sámit lea eamiálbmot.

Petroleuma- ja minerálaresurssat sámi guovlluin

Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte sámi álbmogis lea vuoigatvuohta eamiálbmotrievtti mielde oažžut oasi dain dietnasiin mat bohtet petroleumadoaimmas sámi guovlluin. Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte ferte ásahuvvot oljofoanda man ulbmil lea sihkkarastit álbmoga eallinvuođu ja vuođđostruktuvrra sámi guovlluin.

Lávdegotti eanetlohku dovddaha balu vejolaš nuoskkidemiid ektui petroleumadoaimma geažil. Petroleumadoaibma ii galgga hehttet eará mariinna ealáhusaid ja birrasa muđui. Lávdegotti eanetlogus lea beroštupmi sihkkarastit mariinna resurssaid boahttevaš buolvvaide. Petroleaumadoaibma ii galgga hehttet eará mariinna ealáhusaid leahkima ja boahtteáiggi. Lávdegotti eanetlohku čujuha ahte lea deaŧalaš álggahit dustehusdoaibmabijuid maiguin gozihit sihkarvuođa ja birasbeali.

Suodjalanplánat sámi guovlluin

Lávdegotti eanetlohku registrere ahte Birasgáhttendepartemeanta ja Fylkkamánni leat álggahan viiddes suodjalanplánaproseassaid sámi guovlluin. Lávdegoddi gáibida ahte dáláš suodjalanplánain ja vejolaš ođđa suodjalanguovlluid ásaheami oktavuođas galgá Sámediggi leat mielde plánenbarggus ja mearrádusproseassain nu ahte áigumušat Vuođđolága paragráfas 110a, ILO-konvenšuvnnas nr 169 ja ON-konvenšuvnnas siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái ollašuvvet. Jus Sámediggi ii beasa dohkálaččat searvat plánenbargui ja mearrádusproseassaide, de lávdegotti mielas eai leat vejolaš dahkkojuvvon mearrádusat lágalaččat sámi álbmogii.

Mearkkašupmi 3

Lávdegotti unnitlogus: Steinar Pedersen, Edvard Pedersen ja Vibeke Larsen Bargiidbellodaga sámediggejoavkkus, Per A. Bæhr Johttisámilisttus/Olgešbellodagas, Ove Johnsen Sámi válgalihtus:

Čuoggái: Iešmearrideapmi, maŋimuš teakstaoassi:

Mii guoská iešmearridanvuoigatvuhtii, de lea dárbu ahte Sámediggi ieš definere dan sisdoalu, seammás go gulahallat guovddáš eiseválddiiguin ášši birra.

Čuoggái: Ráđđádallamat ja šiehtadallamat, maŋimuš teakstaoassi:

Gažaldaga minerálariggodagaid ektui berre čoavdit finnmárkolága bokte, ja Sámi vuoigatvuođalávdegotti II barggu bokte.

Čuoggái: Finnmárkoláhka, maŋimuš teakstaoassi:

Sámediggi maid ii sáhte dohkkehit dakkár finnmárkolága mii ii sihkkarastte mariidnaresurssaid mearrasámi guovlluid olbmuide, dahje mii ii oro čoavdimin dan fuones dili ahte ollu smávva guolásteaddjit dál leat áibbas eallinvuođu haga.

Guolástus

Nuppi teakstaoasis berre cealkka šaddat ná:

Dán hálddašanvuogi ja sierra guolleeriid bokte lea Sámedikkis vejolašvuohta njulget daid sohkabeale ja eará bonjuvuođaid, maid dálá muddenmodealla dagaha sámi riddo- ja vuotnaguovlluin.

Mearkkašupmi 4

Lávdegotti unnitlogus Bargiidbellodaga sámediggejoavkkus: Steinar Pedersen, Edvard Pedersen ja Vibeke Larsen

Čuoggái: Kultuvrralaš ovdáneapmi ođđa áiggis

Dan geažil go eai leat doarvái juolludusat sámi kulturulbmiliidda, lea Sámediggi ilus go Bargiidbellodaga stuorradiggejoavku evttohii 10 miljon ruvnno eanet sámi kulturulbmiliidda 2006 stáhtabušeahtas. Šállošit go dát evttohus ii ožžon eanetlogu. Sámediggi eaktuda ahte Bargiidbellodat čuovvola dán jos boahtit dakkár dillái ahte dan lea vejolaš čađahit.

Čuoggái ovttasbargošiehtadusat fylkkagielddaiguin, vuosttaš teakstaoassi

Mii guoská politihkkaovddideapmái, de lea dat vuosttažettiin Sámedikki iežas ovddasvástádus.

Juolgenohta

1.

Prošeaktaraporta lea Norut NIBR Finnmark ruovttusiidduin: http://www.finnmark.norut.no

2.

Geahča kapihtala ovttasbarggu birra

3.

Sámedikki ja Nordlándda, Davvi-Trøndelága, Lulli-Trøndelága ja Hedmárkku fylkkasuohkaniid gaskasaš ovttasbargošiehtadus – evttohus

4.

Dán prošeavtta raportta gávnnat čujuhusas www.sdwg.org

"Áššemeannudeapmái/ovdasiidui"