Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanttas lea bajimus ovddasvástádus juhkančáhcesuorggi njuolggadusain. Lea čáhcedoaimmahaga ovddasvástádus ahte čáhci ollašuhttá Juhkančázi láhkaásahusa njuolggadusaid (lovdata.no). 

Bagadallan ja bearráigeahčču

Biebmobearráigeahčus lea ovddasvástádus bagadallat ja bearráigeahččat juhkančáhcesuorggis (mattilsynet.no).

Álbmotdearvvašvuođainstituhtta lea mielde doarjume máhtuin ja das lea Nasjonal vannvakt (Nationála čáhcefákta) (fhi.no) ovddasvástádus. Dat lea birrajándor ráđđeaddibálvalus čáhcedoaimmahagaide mat dárbbašit rávvagiid ja veahki fáhkka dáhpáhusain, mat sáhttet váikkuhit čáhcelágideapmái ja dagahit dearvvašvuođaváikkuhusaid álbmogii.

Álbmotdearvvašvuođainstituhtas leat rávvagat ja dieđut juhkančázi birra iežaset neahttasiidduin (fhi.no). Ráđđehus lea mearridan Nationála mihttomeriid čázi ja dearvvašvuođa várás oktan čađahanplánain. 

Raporterengeasku

Čáhcedoaimmahagat main 50 olbmo dahje eanet ožžot čázi lea raporterengeaskku. Birrasiid 90 proseantta álbmogis oažžu čázi dákkár čáhcedoaimmahagain. Raporttat čájehit ahte sii ožžot juhkančáhzi mas lea buorre kvalitehta. Eará ássiin lea juogo iežaset priváhta čáhceboahtu dahje ožžot čázi smávva priváhta čáhceboađus.

Olámuttos oadjebas juhkančáhci lea vealtameahttun olbmuid dearvvašvuhtii, muhto lea maiddái dehálaš ollu funkšuvnnaide servodagas nugo dearvvašvuođainstitušuvnnaide, skuvllaide ja borramušbuvttadeddjiide, ja oažžu dadjat buot servodatdoaimmaide.

Sihkkaris juhkančáhceboahtu lea maiddái mearrideaddjin dasa ahte jáddadančáhci lea olámuttos ja ahte duolvačáhcevuogádat galgá doaibmat.

Fertejit gierdat roasuid

Čáhcedoaimmahagaid beaivválaš doaibma ferte leat gierdil, vai dat maiddái leat gergosat  gieđahallat heahtediliid. Hearkivuođaanalysat, eastadeaddji sihkkarastin ja buorit gearggusvuođaplánat leat dehálaččat, ja daid ođasmahttin ja hárjehallan.

Dálkkádatrievdamat eanet ekstremadálkkiiguin ja dulvviiguin, sáhttet maiddái dagahit hástalusaid, masa čáhcedoaimmahagat fertejit ráhkkanit.