Álgoálbmogat ja unnitlogut
Fáddá
“Sámit ja nationála unnitlogut Norggas galget beassat ovddidit iežaset giela, kultuvrra ja servodateallima. Sámiin lea stáhtus álgoálbmogin Norggas. Juvddálaččain, kvenain/norggasuopmelaččain, romániálbmogis/táhteriin, meahccesuopmelaččain ja romálbmogis (sigøynariin) lea stáhtus nationála unnitlohkun.”
Sámepolitihka vuođđu
Geatnegasvuođat sámeálbmoga ektui čuvvot sihke riikkalaš ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain.
Politihkalaš vuođđu nationála unnitloguid ektui
Olmmošjoavkkut main guhká lea leamaš čatnaseapmi Norgii meroštallojuvvojit nationála unnitlohkun. Norggas dakkár olmmoščearddat leat juvddálaččat, kvenat/norggasuopmelaččat, romálbmot (sigøynarat), romániálbmot/táhterat ja meahccesuopmelaččat.
Geat leat álgoálbmogat?
Ii gávdno makkárge oktasaš riikaidgaskasaš dohkkehuvvon definišuvdna álgoálbmogiin. Dábálaš dovdomearkan álgoálbmogiin lea ahte sii eai leat dat álbmot geat mearridit dan stuora servodagas masá sii leat gullevaččat, vaikko sii leat ge dat álbmot geat ásaiduvve guvlui buot ovddemus.
Guoskevaš fáddát
Áigeguovdil dál
Davviriikkalaš sámekonvenšuvnna šiehtadallamat leat loahpahuvvon
Norga, Ruoŧŧa ja Suopma leat loahpahan davviriikkalaš sámekonvenšuvnna šiehtadallamiid. Šiehtadallamiid jođihangoddi dohkkehii šiehtaduvvon konvenšuvdnateavstta ođđajagimánu 13.b.2017. Evttohus ovdanbiddjo dál guoskevaš riikkaid ráđđehusaid ja sámedikkiid ovdii.
Gollegiellabálkkašupmi ođđajurddašeddjiide
08.11.2016: Dán jagáš Gollegiellabálkkašumi ožžot Máret ja Inga Márjá Steinfjell ja Kirsi ja Jan Skoglund Paltto. Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja gieldda- ja ođasmahttinministtar Jan Tore Sanner sávvaba lihku bálkkašumi vuitiide.
Sámi giellalávdegoddi almmuhii odne iežas čielggadeami
12.10.2016: -Ráđđehus áigu nannet sámegielaid; oarjelsámegiela, julevsámegiela ja davvisámegiela. Dan dihte mun illudan lohkat Sámi giellalávdegotti evttohusaid, cealká stáhtaráđđi Jan Tore Sanner.
Dokumeanttat
Sámegielaid doaibmaplána
Lea ulbmil oažžut eanebuid geavahit sámi gielaid. Mánáidgárddit, skuvllat, almmolaš bálválusat ja mediafálaldat leat guovddážis dan doaibmaplánas sámegielaid várás. Dakkár áŋgiruššan mii sihkkarastá julevsámegiela ja máttasámegiela ealli giellan maiddái boahttevaš buolvvaide, lea dehálaš.
Meld. St. 5 (2015–2016)
Jahkedieđáhusas čielggada Sámediggi iežas politihkalaš barggu, daid doaimmaid maid Sámediggi hálddaša ja iešguđetgelágan ekonomalaš ja hálddahuslaš hástalusaid.