Álgoálbmogat ja unnitlogut

“Sámit ja nationála unnitlogut Norggas galget beassat ovddidit iežaset giela, kultuvrra ja servodateallima. Sámiin lea stáhtus álgoálbmogin Norggas. Juvddálaččain, kvenain/norggasuopmelaččain, romániálbmogis/táhteriin, meahccesuopmelaččain ja romálbmogis (sigøynariin) lea stáhtus nationála unnitlohkun.”

""

Politihkalaš vuođđu nationála unnitloguid ektui

Olmmošjoavkkut main guhká lea leamaš čatnaseapmi Norgii meroštallojuvvojit nationála unnitlohkun. Norggas dakkár olmmoščearddat leat juvddálaččat, kvenat/norggasuopmelaččat, romálbmot (sigøynarat), romániálbmot/táhterat ja meahccesuopmelaččat.

""

Geat leat álgoálbmogat?

Ii gávdno makkárge oktasaš riikaidgaskasaš dohkkehuvvon definišuvdna álgoálbmogiin. Dábálaš dovdomearkan álgoálbmogiin lea ahte sii eai leat dat álbmot geat mearridit dan stuora servodagas masá sii leat gullevaččat, vaikko sii leat ge dat álbmot geat ásaiduvve guvlui buot ovddemus.

Guoskevaš fáddát

Áigeguovdil dál

Ráđđehus nanne sámegiela ja kultuvrra

– Ráđđehusa áigumuš lea áimmahuššat ja nannet sámegiela. Danne lasihit juolludeami Sámediggái 5 milliuvnna ruvnnain 2018:s, mii lea álgun Sámi giellalávdegotti raportta Váibmogiella čuovvoleami doaimmaide, lohká Gieldda- ja ođasmahttinministtar Jan Tore Sanner.

Gulaskuddan galgá go Plassje lahttuduvvot sámegielaid hálddašanguvlui

Ráđđehus sádde odne gulaskuddamii Plassje suohkana ohcamuša beassat searvat sámegielaid hálddašanguvlui. – Lea dehálaš doarjut doaimmaid mat ovddidit lullisámegiela. Lean ge ilus go maiddái Plassje ohcá lahttuduvvot hálddašanguvlui. Dat čájeha positiivva ovdáneami lullisámi guovllus, cealká gielda- ja ođasmahttinministtar Jan Tore Sanner.

– Álgoálbmogat dárbbašit min dohkkeheami

– ON álgoálbmotbeaivi addá midjiide vejolašvuođa dohkkehit ja čájehit solidaritehta álgoálbmogiiguin miehtá máilmmi. Mun háliidan sávvat lihku sámiide, ja eará álgoálbmogiidda lihku otná beivviin, dadjá gielda- ja ođasmahttinministtar Jan Tore Sanner. Odne, borgemánu 9. beaivvi ávvuduvvo ON riikkaidgaskasaš álgoálbmotbeaivi.

Eanet dieđut Álgoálbmogat ja unnitlogut

Dokumeanttat

Sámegielaid doaibmaplána

Lea ulbmil oažžut eanebuid geavahit sámi gielaid. Mánáidgárddit, skuvllat, almmolaš bálválusat ja mediafálaldat leat guovddážis dan doaibmaplánas sámegielaid várás. Dakkár áŋgiruššan mii sihkkarastá julevsámegiela ja máttasámegiela ealli giellan maiddái boahttevaš buolvvaide, lea dehálaš.

Meld. St. 5 (2015–2016)

Jahkedieđáhusas čielggada Sámediggi iežas politihkalaš barggu, daid doaimmaid maid Sámediggi hálddaša ja iešguđetgelágan ekonomalaš ja hálddahuslaš hástalusaid.

Resurssat