Álgoálbmogat ja unnitlogut
Fáddá
“Sámit ja nationála unnitlogut Norggas galget beassat ovddidit iežaset giela, kultuvrra ja servodateallima. Sámiin lea stáhtus álgoálbmogin Norggas. Juvddálaččain, kvenain/norggasuopmelaččain, romániálbmogis/táhteriin, meahccesuopmelaččain ja romálbmogis (sigøynariin) lea stáhtus nationála unnitlohkun.”
Sámepolitihka vuođđu
Geatnegasvuođat sámeálbmoga ektui čuvvot sihke riikkalaš ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain.
Politihkalaš vuođđu nationála unnitloguid ektui
Olmmošjoavkkut main guhká lea leamaš čatnaseapmi Norgii meroštallojuvvojit nationála unnitlohkun. Norggas dakkár olmmoščearddat leat juvddálaččat, kvenat/norggasuopmelaččat, romálbmot (sigøynarat), romániálbmot/táhterat ja meahccesuopmelaččat.
Geat leat álgoálbmogat?
Ii gávdno makkárge oktasaš riikaidgaskasaš dohkkehuvvon definišuvdna álgoálbmogiin. Dábálaš dovdomearkan álgoálbmogiin lea ahte sii eai leat dat álbmot geat mearridit dan stuora servodagas masá sii leat gullevaččat, vaikko sii leat ge dat álbmot geat ásaiduvve guvlui buot ovddemus.
Guoskevaš fáddát
Áigeguovdil dál
Sámediggeráđđi ja ráđđehus leat boahtán ovttaide láhkanjuolggadusain konsultašuvnnaide
– Čielga njuolggadusat konsultašuvnnaide sáhttet mielddisbuktit beaktilit proseassaid ja eanet diehttevašvuođa beliide. Mun lean ilus go mii dál leat ovttaoaivilis nannet konsultašuvdnaortnega lága bokte sierra kápihttalis sámelágas, dadjá gielda- ja ođasmahttinministtar Monica Mæland.
Plassje sámegielaid hálddašanguvlui
– Mus lea stuora beroštupmi nannet ja seailluhit lullisámegiela ja kultuvrra. Dan dihte lean ilus go Plassje dál šaddá oassin sámegielaid hálddašanguovllus, dadjá gielda- ja ođasmahttinministtar Monica Mæland.
Rámma ådå Hábmerij ja ådå Áhkánjárggaj le dal sajenis
Suohkan- ja ådåsmahttemdepartemænnta le uddni mierredam namáv ja gåggu suohkanrádjá galggá liehket gaskan ådå Hábmera ja ådå Áhkánjárga suohkana. – Mij lip stuorra dættov biedjam stuorrudahkaj ja resurssadilláj, javllá suohkan- ja ådåsmahttemminisstar Monica Mæland.
Dokumeanttat
Sámegielaid doaibmaplána
Lea ulbmil oažžut eanebuid geavahit sámi gielaid. Mánáidgárddit, skuvllat, almmolaš bálválusat ja mediafálaldat leat guovddážis dan doaibmaplánas sámegielaid várás. Dakkár áŋgiruššan mii sihkkarastá julevsámegiela ja máttasámegiela ealli giellan maiddái boahttevaš buolvvaide, lea dehálaš.
Meld. St. 5 (2015–2016)
Jahkedieđáhusas čielggada Sámediggi iežas politihkalaš barggu, daid doaimmaid maid Sámediggi hálddaša ja iešguđetgelágan ekonomalaš ja hálddahuslaš hástalusaid.