Álgoálbmogat ja unnitlogut

“Sámit ja nationála unnitlogut Norggas galget beassat ovddidit iežaset giela, kultuvrra ja servodateallima. Sámiin lea stáhtus álgoálbmogin Norggas. Juvddálaččain, kvenain/norggasuopmelaččain, romániálbmogis/táhteriin, meahccesuopmelaččain ja romálbmogis (sigøynariin) lea stáhtus nationála unnitlohkun.”

""

Politihkalaš vuođđu nationála unnitloguid ektui

Olmmošjoavkkut main guhká lea leamaš čatnaseapmi Norgii meroštallojuvvojit nationála unnitlohkun. Norggas dakkár olmmoščearddat leat juvddálaččat, kvenat/norggasuopmelaččat, romálbmot (sigøynarat), romániálbmot/táhterat ja meahccesuopmelaččat.

""

Geat leat álgoálbmogat?

Ii gávdno makkárge oktasaš riikaidgaskasaš dohkkehuvvon definišuvdna álgoálbmogiin. Dábálaš dovdomearkan álgoálbmogiin lea ahte sii eai leat dat álbmot geat mearridit dan stuora servodagas masá sii leat gullevaččat, vaikko sii leat ge dat álbmot geat ásaiduvve guvlui buot ovddemus.

Guoskevaš fáddát

Áigeguovdil dál

– Álgoálbmogat dárbbašit min dohkkeheami

– ON álgoálbmotbeaivi addá midjiide vejolašvuođa dohkkehit ja čájehit solidaritehta álgoálbmogiiguin miehtá máilmmi. Mun háliidan sávvat lihku sámiide, ja eará álgoálbmogiidda lihku otná beivviin, dadjá gielda- ja ođasmahttinministtar Jan Tore Sanner. Odne, borgemánu 9. beaivvi ávvuduvvo ON riikkaidgaskasaš álgoálbmotbeaivi.

Ođđa sámi ofelaččat 2017-2018

– Sávan didjiide geat dál galgabehtet doaibmat ofelažžan ollu lihku bargguin. Ofelašdoaibma lea hui gáibideaddji, muhto dii oažžubehtet ollu ruovttoluotta! Dii oažžubehtet ovtta jagi mii dahká ahte oahppabehtet ollu ja mii šaddá hui gelddolaš ja somá, celkkii stáhtačálli Anne Karin Olli, Gieldda- ja ođasmahttindepartemeanttas, go Márkomeannu-festiválas Romssas almmuhii ođđa sámi ofelaččaid.

Nannejuvvon áŋgiruššan sámegielaide

– Ráđđehus áigu nannet sámegielaid. Mun lean mearridan NOU 2016:18 Váibmogiella čuovvoleami álggahit liige miljovnna juolludemiin Sámediggái, dadjá gielda- ja ođasmahttinministtar Jan Tore Sanner. Ruđaid galgá Sámediggi geavahit čielggadandoaibmabijuide giellalávdegotti ráportta čuovvoleapmái.

Eanet dieđut Álgoálbmogat ja unnitlogut

Dokumeanttat

Sámegielaid doaibmaplána

Lea ulbmil oažžut eanebuid geavahit sámi gielaid. Mánáidgárddit, skuvllat, almmolaš bálválusat ja mediafálaldat leat guovddážis dan doaibmaplánas sámegielaid várás. Dakkár áŋgiruššan mii sihkkarastá julevsámegiela ja máttasámegiela ealli giellan maiddái boahttevaš buolvvaide, lea dehálaš.

Meld. St. 5 (2015–2016)

Jahkedieđáhusas čielggada Sámediggi iežas politihkalaš barggu, daid doaimmaid maid Sámediggi hálddaša ja iešguđetgelágan ekonomalaš ja hálddahuslaš hástalusaid.

Resurssat