Álgoálbmogat ja unnitlogut

Sámit

Ráđđehusa ulbmil lea ahte sámit galget beassat ovddidit gielaset, kultuvrraset ja servodagaset. Sámegielaid, sámi kultuvrra ja árbevieruid seailluheapmi lea Norgii dehálaš ja riggodahkan. Ráđđehus háliida sámegielaid ovddideamis váikkuhit dasa ahte riikkaid gaskasaš ovttasbargu šaddá nu buorre go vejolaš. Dasto áigu ráđđehus ovddidit sámi ealáhuseallima – maiddái mátkeealáhusa – vuođđuduvvon kultuvrii ja árbevirolaš sámi ealáhusaide. Ráđđehus áigu Sámedikki seailluhit ja ráđđádallanortnega Sámedikki, Stuoradikki ja ráđđehusa gaskka.

Hånd på samekofte.

Sámegielat

Sámegielat galget leat ealli gielat, mat geavahuvvojit aktiivvalaččat. Danin lea dehálaš láhčit dili dasa ahte sámegielaid sáhttá geavahit daid vuogádagain, maid mii dábálaš eallimis geavahit. Sámegielaid galget maid geavahit almmolaš oktavuođain, ja almmolaš diehtojuohkima galgá heivehit sámeálbmogii.

Håndtrykk

Konsultašuvdnageatnegasvuohta sámi áššiin

Álgoálbmogin sámiin lea vuoigatvuohta konsulterejuvvot áššiin mat gusket sidjiide. Ráđđehus ja Sámediggi leat šiehtadan prosedyraid mo dákkár konsultašuvnnat galget čađahuvvot. Álgoálbmogiid vuoigatvuohta jerrojuvvot áššiin mat njuolgga váikkuhit sidjiide, čuožžu ILO-konvenšuvnnas nr 169 álgoálbmogiid ja olmmoščearddaid birra iehčanas riikkain, 6. artihkkalis.

Áigeguovdil dál