Evttoha standardiserejuvvon duhpátskáhpuid

Ráđđehus sádde gulaskuddamii evttohusa ahte buot duhpáhis mii Norggas vuvdojuvvo galgá leat standardiserejuvvon ja máinnuskeahtes doavdnji. Ulbmil lea eastadit ahte mánát ja nuorat álget duhpáhiin.

–Mii diehtit ahte duhpátskáhpu olggoža hápmi váikkuha nuoraid. Sáhttá leat skáhpu hápmi mii dagaha mánát/nuorat álget duhpáhiin vuosttaš geardde, dahje hilgot dan. Ii oktage hálit ahte mánát ja nuorat galget álgit duhpáhiin ja danin fertet dál bissehit duhpátbuktagiid vuovdima mánáide ja nuoraide, dadjá dearvvašvuođa- ja fuolahusministtar Bent Høie.

Norggas jápmet jahkásaččat sullii 6600 olbmo dávddaide mat čuvvot borgguheami. Snuvssat maiddái dagahit dearvvašvuođavahágiid ja sáhttet dagahit borasdávdda, sohkardávdda 2 ja lassáneaddji jámolašvuođa moanaid dávddaid dihte. Snuvssaid geavaheapmi áhpehisvuođa oktavuođas sáhttá dagahit ahte ovdaláigge dahje jápmamáná riegáda.

Maŋimus logi jagiid lea borgguheapmi nuoraid gaskkas dássedit njiedjan. Vihtta proseanta gaskal 16 ja 24 jahkásaš nuorain borgguhit . Seammás lea nuoraid lohku geat snuvssestit garrasit lassánan maŋimus logi jagis. Goalmmádas oassi nuorra dievdduin ja juohke njealját nuorra nissonolmmoš snuvssestit. 18 proseanta 16-24 jahkásaččain snuvssestit dál beaivválaččat. Bártniid gaskkas leat 23 proseanta geat beaivválaččat snuvssestit, ja 12 proseanta seamma ahkejoavkku nieiddain.

–Snuvssa geavaheapmi garra lassáneapmi bođii maŋŋil go duhpátindustriija ovdánahttigohte buktagiid mat beroštahttet nuoraid, snuvssabovssaid main lei ođđa hápmi, ođđa ivnnit ja suvli nugo mat vanilja, minta ja lakrisa. Mu mihttomearri lea eastadit ahte mánát ja nuorat álget geavahit duhpáha, dadjá Høie.

Guovvamánu loahpas sádde Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta evttohusa sisdoallu lea ahte galget standardiseret olggoža buot duhpátskáhpuin ja belohahkii maiddái duhpátbuktagiid.

Dát mearkkaša ahte duhpátskáhpuin galgá leat sevdnjesruoná ivdni ja seammalágan hápmi. Skáhpuin galgá teaksta mii muitala duhpátbuktaga mearka- ja hámi galgá standardiserejuvvot, sihke ivdni, čálahápmi, sturrodat ja sadji gokko teaksta čállojuvvo galgá lea juste seamma. Buvttadeaddji logo ja eará hábmenoasit, nugo mat ivdni, čála ja govastat ii galgga geavahuvvot, ii skáhpus iige buktagiin.

Dasa lassin galgá skáhpuide prentejuvvot galgá dearvvašvuođaváruhus. Duhpátpáhkain galget leat govvaváruhus. Dearvvašvuođaváruhusat duhpátskáhpuin stuoriduvvo EO-gohččosa vuođul mii fápmuiboahtá 2015 miessemánus. Dearvvašvuođaváruhusa sturrodat govain ja teavsttain galgá unnimusat leat 65 proseanta skáhpu ovda- ja maŋŋesiiddu sturrodagas. Borggutkeahtes duhpátávdnasiin galgá prentejuvvot teakstaváruhus.

Standardiserejuvvon duhpátskáhpuid válde adnui Austrálias jagi 2012:is. Dál galget dakkár skáhput maiddái váldot adnui Englánddas, Irlánddas ja Ođđa Selánddas ja árvvoštallojuvvo maiddái daid váldit adnui Suomas ja Ránskkas.