Historjá

Stáhtaministara kantuvrras lea ovddasvástádus doaimmahit guovddáš čállingoddebargguid mat leat dahkkojuvvon čađat gaskka dan rájis go loahpahuvvui dánska-norgga riika dálvet  1814. Barggut leat earret eará doaibmat Stáhtaráđi čállin, ja veahkehit stáhtaministara ovttaidahttit ráđđehusa barggu.

Virggálaččat ásahuvvon
Stáhtaministaris lea leamaš sierra čállingoddi máŋggain bargiin dan rájis go ráđđehus 1945 máhcai fas Osloi, maŋŋil eksiila Londonis nuppi máilmmisoađis. Jagis 1950 šattai "Stáhtaministara kantuvra" almmolaš namahussan, ja 1956 ásahuvvui virggálaš kantuvra mas ledje golbma stáhtačálli ja hálddašángoddi. 1969 biddjojuvvojedje stáhtaráđđečállingotti barggut Stáhtaministara kantuvrii. Nu biddjojedje ovtta sadjái guokte doaimma 1800-logu rájis – Stáhtaráđi čállingoddi ja stáhtaministtar.

Historihkka
Go našuvnnalaš stivrengaskaoamit Norggas fas ásahuvvojedje ođđasit 1814 giđa, de bođii ođđasit dárbu ásahit guovddáš čállingottiid. Vuosttaš stáhtaráđđečálli, gii gohčoduvvui "regjeringssekretær", álggii bargat njukčamánu 1814, go prinsa Christian Frederik nammadii iežas ráđđehusráđi.  Miessemánu 1814 rievdadii riikkačoahkkin Eidsvollas ráđi namahusa "stáhtaráđđin", ja čálli gohčoduvvui "stáhtačállin". Njunuš stáhtaráđis, geas daid mánuid ii lean sierra namahus, ii lean fásta čálli.

Stáhtaministtar
Go Norga skábmamánu 1814 bođii uniovdnii Ruoŧain, de šattai njunuš stáhtaráđi, Peder Ankera namahus "stáhtaministtar". Son šattai fásta hoavdan norgga stáhtaráđđeossodahkii Stockholmas sierra čállingottiin.

Go gonagas lea eret
Dađistaga šattai dárbu ásahit sierra čálli maiddái sutnje gii jođihii stáhtaráđđečoahkkimiid Christianias go gonagas lei eret. Dat dáhpáhuvai suoidnemánu 1829. Go stáhtaráđi jođihangoddi Christianias 1800-logu mielde sirdojuvvui ruoŧas norgga boargáriidda, de čálli barggai álggos vuos várregonagasa ja ráđđehusnjunnoža sadjásačča (státtholdera) ovddas, ja dasto vuosttašstáhtaráđi ovddas ja suoidnemánu 1873 rájis ođđanammaduvvon stáhtaministara ovddas Christianias, Frederik Stang. Čállivirgi doalahuvvui dain áigodagain go stáhtaministtar maiddái jođihii ovtta departemeantta.

Stáhtaráđđečállingoddi
Dát dilli doalahuvvui dassážiigo ruoŧa-norgga uniovdna loahpahuvvui geassemánu 1905. Jagis 1906 loahpahuvvui stáhtaministtarčállivirgi. Das rájis stáhtaministtar geavahii mieldebargiid dan departemeanttas man son jođihii, maiddái veahkehit su ovttaidahttit ráđđehusbarggu. Stáhtačállingoddi doaimmai ain ráđđehusa oktasaškantuvran, hálddahuslaččat dat lei Justiisadepartemeanttas. Jagis 1926 molssui Stáhtačállingoddi namahusa ja šattai Stáhtaráđđečállingoddin, ja stáhtačálli šattai stáhtaráđđečallin.

Stáhtaministara kantuvra
Dakka maŋŋil go nubbi máilmmisoahti buollái, de stáhtaministtar Johan Nygaardsvold golggotmánus 1939 luvvejuvvui makkárge departemeantta jođiheamis. Dan seammás ásahuvvui fas ođđasit stáhtaministtarčállivirgi. Dát virgi lasihuvvui 1945' geasi guvttiin virggiin. Fargga oaččui dát unna čállingoddi namman "Stáhtaministara kantuvra" stáhtaministara Einar Gerhardsena olis.

Teaksta: Informašuvdnahoavda  Øivind Østang, Stáhtaministara kantuvra

 

Bajás