Minerálaláhka

Láhka háhkamis ja roggamis minerálavalljodagaid

DÁHTON:  LÁHKA-2009-06-19-101
DEPARTEMEANTA:  EGD (Ealáhus- ja gávpedepartemeanta)
ULMMUHUVVON: 2009 gihpa 7
FÁPMUIBOAHTIN: 2010-01-01
RIEVDADA:  LÁGA-1914-07-03-5, LÁGA-1917-12-14-16, LÁGA-1949-06-17-3, LÁGA-1952-03-21-1, LÁGA-1959-10-23-3, LÁGA-1972-06-30-70, LÁGA-2003-11-28-98
SYS-KODA:  BG14l, C02
EALÁHUSKODA:  2909, 29019, 230, 9125
GULAHUVVON: 19.06.2009      dii. 16.45
OANEHISNAMMA: Minerálaláhka

 

Láhka háhkamis ja roggamis minerálaresurssaid (minerálaláhka)

Kapihtal 1. Álgomearrádusat


§ 1. Lága ulbmil

       Lága ulbmiliin lea ovddidit ja dáhkidit minerálaresurssaid servodatlaš dohkálaš hálddašeami ja geavaheami guoddevaš ovdáneami prinsihpaid mielde.

       Láhka fápmuiboahtá 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

§ 2. Doahttaleamit minerálaresurssaid geavaheami ja hálddašeami oktavuođas 
      
       Vuosttaš paragráfa mielde galgá minerálaresurssaid hálddašeapmi ja geavaheapmi dán lága vuođul vuhtiiváldit:
a) árvoháhkama ja ealáhusovdáneami,
b) sámi kultuvrra, ealáhusaid ja kultuvrraid luondduvuođu,
c) birrasiid ja lagamus guovlluid doaimma oktavuođas,
d) roggama birasváikkuhusaid, ja
e) guhkitáiggeplánema bakte mearridit geavaheami maŋŋil rogganáigodaga dahje movt máhcahit guovllu.

      Láhka fápmuiboahtá 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

§ 3.  Áššálaš doaibmaguovlu

       Láhka guoská doaimmaide main ulbmil lea kártet minerála resurssaid gávdnostumi roggama várás.

       Láhka guoská buotlágan minerála resurssaid roggamiidda. Láhka dattetge ii guoskka roggamii mii vuosttažettiin lea oassin guovllu eará ávkkástallamis.

       Departemeanta sáhttá láhkaásahusa bakte mearridit makkár doaimmaide dahje roggamiidda láhka guoská. Nu sáhttá maiddái Minerálahálddašandirektoráhtta eaŋkilmearrádusa bakte mearridit.

      Láhka fápmuiboahtá 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 4.  Lága doaibmaguovlu 
      
      Láhka guoská buot norgga eatnamiid siskkobealde earret Svalbárddas. Láhka ii guoskka olggobealde priváhta oamastanguovlluid mearas.

      Lága fápmuiboahtin 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

§ 5.  Oktavuođat eará njuolggadusaide
      
      Lobit mat dán lága mielde mieđihuvvojit eai boađe eará lágaid mieđihan, dohkkehan, areálaplána dahje konsešuvnna gáibádusaid sadjái. Minerálaid gávdnoštumi ohcan, guorahallan, roggan ja doaibma sáhttá dušše čađahuvvot dán ja eará lágaid mearriduvvon gáržžidemiid mielde.

      Láhka fápmuiboahtá 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 6.  Gaskavuohta álbmotriektái
      
      Láhka galgá geavahuvvot álbmotrievtti njuolggadusaid álgoálbmogiid ja unnitálbmogiid birra.

      Láhka fápmuiboahtá 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 7.  Lága minerálašlájat
      
      Dán lága mielde leat stáhta minerálat:
a) metállat main iešdeaddu lea 5 grámma/cm3 dahje eanet, dákko bakte krom, máŋgana, molybden, Niobe, vanadium, ruovdi, nihkkel, veaiki, siŋka, silba, golli, kobolta, ladju, platina, datni, siŋka, zirikonium, wolfram, urána, kadmium ja thorium ja málmmat dákkár metállain. Dattetge dát ii guoskka alluvialaš gollái,
b) metállat titana ja arsena ja málmmat dain,
c) magnehtakiisi ja riššačievra(riššakiisi).

       Eanaeaiggáda minerálat leat dán lága mielde buot minerálat mat vuosttaš lađđasa mielde eai gula stáhtii. Dát dattetge ii guoskka petroleumii 1973 miessemánu 4.beaivvi lága nr. 21 mielde iskamis ja bohkamis petroleuma norgga eatnanguovlluin.

      Láhka fápmuiboahtá 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 2. Ohcan


§ 8.
 Ohcanvuoigatvuohta

       Juohkehaš sáhttá ohcat minerála gávdnoštumiid earáid eatnamiin daid gáržžidemiid mielde mat dán ja eará lágaid mielde čuvvot. Ohcanvuoigatvuohta  ii guoskka minerálaid čohkkemis olggobealde dán lága ulbmila ja doaibmaguovllu.

       Ohcan ii galgga eastadit earáid guorahallama, roggama ja doaimma mii dán lága mielde čađahuvvo.

      Láhka fápmuiboahtá 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 9.  Ohcanvuoigatvuođa viidodat
 
       Ohcci sáhttá čađahit dakkár doaimmaid eanangierragis mat leat dárbbašlačča  duođašteames minerála gávdnoštumiid. 
      
       Meassamat mat sáhttet dagahit mearkkašahtti vahágiid, ii sáhte čađahit almmá eanaeaiggáda ja eatnama geavaheaddji dohkkeheami haga.
      
       Láhka fápmuiboahtá 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

§ 10Dieđihangeatnegasvuohta 
       
       Ohcci galgá eananeaiggádii ja geavaheaddjái dieđihit maŋimusat vahku ovdal go ohcagoahtá. Dieđiheapmi galgá leat juogo njálmmálaččat dahje čálalaččat. Jus njálmmálaš dahje čálalaš dieđiheapmi šaddá eahpegovttolaš váivvádussan, de sáhttá dieđihit almmuhusa bakte báikkálaš áviissas.

       Minerálaid ohcama oktavuođas Finnmárkkus galgá maiddái čálalaččat dieđihit Sámediggái, Finnmárkkuopmodahkii, mii lea eanaeaiggát, ja boazodoalu guovllustivrii mii lea dan guovllus gos áigu ohcat ja maiddái boazodoalu orohatstivrii. Go lea praktihkalaččat vejolaš, de galgá siiddaide njálmmálaččat dieđihit, vrd. 2007 geassemánu 15.beaivvi láhka nr. 40 boazodoalu birra (boazodoalloláhka) § 51. Dieđihit berre nu árrat go vejolaš ja maŋimusat guokte vahku ovdal go ohcan álggahuvvo.

       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusa dieđihangeatnegasvuođa ja das spiehkastatvejolašvuođaid birra.
     
       Láhka fápmuiboahtá 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 3. Guorahallamis eanaeaiggáda minerálaid


§ 11.  Šiehtadus guorahallanvuoigatvuođa birra
      
       Son guhte áigu iskat eanaeaiggáda minerálaid gávdnostumi, ferte šiehtadit eanaeaiggádin oažžumis soahpamuša. Jus soahpamuša ii sáhte olahit, de sáhttá ohcat bággolonisteami, vrd. § 37.

       Láhka fápmuiboahtá 2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

§ 12.  Geahččalanroggan 
       
       Lassin šiehtadussii eananeaiggádiin gáibida geahččalanroggan ahte oažžu earenoamáš lobi Minerálahálddašandirektoráhtas. Geahččalan roggamin oaivvilduvvo roggan mii lea dárbbašlaš árvvoštallamis minerálahivvodaga roggangánnáheami ektui. Geahččalanrogganlobi ii sáhte mieđihit go dušše 2 000 m3 hivvodaga rádjái, ja dušše earenoamáš oktavuođain sáhttá viiddidit hivvodaga. Lohpái sáhttet mearriduvvot sierranas eavttut.

       Ovdalgo lohpi juolluduvvo, galgá Minerálahálddašandirektoráhtta addit eanaeaiggádii, eanageavaheaddjái, fylkkamánnái, fylkkasuohkanii ja suohkanii vejolašvuođa ovddidit cealkámuša.

       Iskkadeaddji galgá čálalaččat dieđihit Minerálahálddašandirektoráhtii unnimusat golbma vahku ovdalgo bargu álggahuvvo. Minerálahálddašandirektoráhtta fas galgá dieđihit suohkanii, fylkkasuohkanii ja fylkkamánnái.

       Geahččalanroggama oktavuođas Finnmárkkus guoská § 17 nuppi - guđat lađđasii vástideaddjin.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 4.  Guorahallamis stáhta minerálaid


§ 13.  Ohcamis guorahallanvuoigatvuođa
      
        Son guhte áigu iskat stáhta minerálagávdnostumi, ferte ohcat guorahallanvuoigatvuođa Minerálahálddašandirektoráhtas. Guorahallanvuoigatvuohta sáhttá dušše biehttaluvvot jus ohcci árabut lea rihkkon dán lága dahje dán lága mielde dehálaš mearrádusaid.

       Guorahalli sáhttá dušše oažžut ovtta guorahallanvuoigatvuođa seamma guovllus.

       Son guhte juo lea ožžon vuoigatvuođa roggat stáhta minerálaid ii sáhte ohcat guorahallanvuoigatvuođa seamma guovllus.

       Finnmárkkus galgá Minerálahálddašandirektoráhtta dieđihit eanaeaiggádii, Sámediggái, guoskevaš boazodoalu guovllustivrii ja orohatstivrii ja suohkanii go mieđihit lobi.
      
       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

§ 14.  Gaskavuođat eará vuoigatvuođaguddiide
      
       Guorahallit geat guovllus vuoruhuvvojit seamma dásis lea vuoigatvuohta čađahit guorahallamiid.
      
       Ii guđege guorahalli sáhte dohkkeheami haga čađahit guorahallamiid nuppi eará buoret vuoruhuvvon guorahalli guovllus dahje eará minerálaroggi guovllus.
      
       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 15.  Guorahallanguovlu
      
       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusa guorahallanguovllu birra, ovdamearkka dihte guovllu hámi ja sturrodaga.
      
       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 16.  Vuoruhus
      
       Guorahalli vuoruhus guorahallanguovllus meroštallojuvvo dan beaivvi rájes go guorahallanohcamuš joavdá Minerálahálddašandirektoráhtii.
      
       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusaid man vuođul meroštallojuvvo movt guorahalli vuoruhuvvo.
      
       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 17.  Guorahallanohcamušat Finnmárkkus
     
       Guorahallanvuoigatvuohta Finnmárkkus ii mearkkaš vuoigatvuođa čađahit guorahallamiid dahje geahččalanroggama ovdalgo Minerálahálddašandirektoráhtta lea miehtan.
      
       Guorahalli galgá govttolaš gáibádusaid vuođul ovdanbuktit dieđuid ohcanguovllu sámi guoskevaš beroštumiid birra geaidda ohcan guoská.
      
       Sierranas lobi sáhttá hilgut jus sámi beroštumiid vuođul dan berre hilgut. Árvvoštaladettiin galgá earenoamážiid vuhtiiváldit sámi kultuvrra, boazodoalu, ealáhusdoaimma ja servodateallima. Jus ohcan mieđihuvvo, de sáhttá mearridit eavttuid vai dáid beroštumit vuhtiiváldojuvvojit.
      
       Meannudeames ohcamuša galgá Minerálahálddašandirektoráhtta addit eanaeaiggádii, Sámediggái, suohkanii, guoskevaš guovllustivrii ja boazodoalu orohatstivrii vejolašvuođa ovddidit cealkámuša.
      
       Jus Sámediggi dahje eanaeaiggát vuostálastá ohcamuša mieđiheames, de galgá departemeanta mearridit ohcamuša.
      
       Jus departemeanta mieđiha ohcamuša daid oktavuođain mat ovdanbohtet viđat lassasis, de Sámedikki dahje eananeaiggáda váidda Gonagassii mearkkaša ahte álggahuvvon barggut galget bissehuvvot.
      
       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

 
§ 18.  Dieđihangeatnegasvuohta
      
       Guorahalli galgá čálalaččat dieđihit guorahallamiid birra Minerálahálddašandirektoráhtii, eanaeaiggádii ja guovllu geavaheaddjái maŋimusat golbma vahku ovdalgo barggut álggahuvvojit. Minerálahálddašandirektoráhtta ges galgá dieđihit suohkanii, fylkkasuohkanii ja fylkkamánnái.
     
       Finnmárkkus galgá guorahalli dása lassin čálalaččat dieđihit Sámediggái, ja boazodoalu guovllustivrii ja orohatstivrii. Go lea geavatlaččat vejolaš, de galgá siiddaide dieđihuvvot njálmmálaččat, vrd. boazodoallolága § 51.
      
       Dieđáhus galgá sisttisdoallat plána bargguid birra ja movt beassat guorahallanguvlui ja movt doppe vánddardit, čilget vejolaš vahágiid ja makkár doaimmaid álggahit mat eastadivčče dákkár vahágiid.
      
      Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusa dieđihangeatnegasvuođa birra.
      
      Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 19.  Guorahallanvuoigatvuođa sisdoallu
      
      Guorahalli sáhttá čađahit dárbbašlaš guorahallamiid vai sáhttá árvvoštallat ahte leago minerálaid gávdnostupmi dakkár hivvodagas, sturrodagas ja lágášvuođas ahte lea gánnihahttin dahje govttolaš áiggis šaddá gánnihahttin. Guorahallanvuoigatvuohta mearkkaša ahte guorahalli dárbbu mielde beassá guovlluide máid áigu iskat, dás maiddái ásahit gaskaboddosaš vuorkunsaji. Guorahallanvuoigatvuohta ii mearkkaš luoddavuoigatvuođa. 
      
      Luonddumeassamat mat sáhttet dagahit mearkkašahtti vahágiid sáhttet dušše čađahuvvot jus eatnama eaiggát ja geavaheaddji dása mihtet. 
      
      Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 20.  Geahččalanroggan 
       

      Geahččalanroggamiidda dárbbašuvvo sierranas lohpi man oažžu Minerálahálddašandirektoráhtas. Geahččalanroggamiin oaivvilduvvo roggan mii lea dárbbašlaš gávdnostumi gánnihahttivuođa árvvoštallamis. Go oažžu geahččalanrogganlobi de ii sáhte guovllus viežžat go 2 000 m3 ávdnasiid earret earenoamáš oktavuođain. Lohpái sáhttet čadnot eavttut. Nu lea maiddái § 12 nuppi ja goalmmát lađđasa mielde.
      
      Geahččalanroggama oktavuođas Finnmárkkus guoská maiddái § 17 nuppi lađđasis guđat lađđasii. 
     
      Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

§ 21Dáhkádus
      
       Jus eatnama eaiggát dahje geavaheaddji dan gáibida, galgá guorahalli dáhkidit ahte máksá § 49 mielde dorvvolašvuođabarggu ja § 50 mielde čorgenbarggu goluid ja daid goluid mat čuvvot § 52 ovddasvástádusa olis.
      
       Nággu dáhkádusa viidodaga ektui mearriduvvo dárboárvvoštallama bakte, vrd. § 53. Ovdalgo dákkár nággu čovdojuvvo, de eai galgga guorahallamat čađahuvvot árvvoštallandikki mieđiheami haga.
      
       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 22.  Guorahallanvuoigatvuođa loahpaheapmi
      
       Guorahallanvuoigatvuohta loahpahuvvo čieža jagi maŋŋil dan beaivvi go oaččui dán vuoigatvuođa, dahje go guhkiduvvon áigemearri § 23 mielde lea dievvan. Čieža jagi áigemearri doaibmagoahtá das rájes go guorahalli lea ožžon buoremus vuoruheami guorahallanguovllus.
      
       Go rogganvuoigatvuođa ohcamuš dahje guorahallanvuoigatvuođa áigodaga guhkidanohcamuš lea joavdan Minerálahálddašandirektoráhtii ovdal vuosttaš lađđasa mielde áigemeari loahpa, de loahpahuvvo guorahallanvuoigatvuohta áramusat 30 beaivvi maŋŋil ohcamuša hilguma dahje áramusat das rájes go rogganvuoigatvuohta mieđihuvvo.
      
       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

 
§ 23.  Guhkideames guorahallanvuoigatvuođa
      
       Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá guhkidit áigemeari § 22 vuosttaš lađđasa vuosttaš čuoggá mielde gitta golmmain jagiin, jus ohcci sáhttá duođaštit ahte guorahallamat eai sáhte čađahuvvot mearriduvvon áigemeari siskkobealde sierranas dilálašvuođaid dihte mat eai leat ohcci iežas sivvan.
      
       Jus lea leamašan nággu guorahallanvuoigatvuođa dahje guorahallanlobi birra, sáhttá Minerálahálddašandirektoráhtta, ohcamuša vuođul, guhkidit áigemeari § 22 vuosttaš lađđasa vuosttaš čuoggá mielde seamma áigodagain go máid barggut lea eastašuvvon nákku dihte.
      
       Áigemeari guhkidanohcamuš ferte leat joavdan Minerálahálddašandirektoráhtii ovdal § 22 mearriduvvon áigemeari loahpa.
      
       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 24.  Errenáigi maŋŋil guorahallanvuoigatvuođa ja rogganvuoigatvuođa loahpaheami
      
       Das geas ovdal lea leamašan guorahallanvuoigatvuohta buoremus vuoruhemiin, ii sáhte oažžut ođđa guorahallanvuoigatvuođa seamma guovllus ovdal jagi maŋŋil ovddit guorahallanlobi loahpa.

       Das geas ovdal lea leamašan vuoigatvuohta roggat stáhta minerálaid, ii sáhte oažžut ođđa guorahallanvuoigatvuođa seamma rogganguovllus ovdal jagi maŋŋil rogganvuoigatvuođa loahpa.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 25.  Guorahallanraporttat, mihtádusdieđut ja iskanávdnasat

       Departemeanta sáhttá láhkaásahusaid bakte mearridit guorahalli geatnegasvuođaid ráhkadeames, vurkemis ja sisa sáddemis guorahallanraporttaid, mihtádasdieđuid ja iskkadanávdnasiid.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 26.  Daguheames guorahallanvuoigatvuođa

       Guorahallanvuoigatvuođa sáhttá daguhit. Daguheami galgá Minerálahálddašandirektoráhtta dohkkehit. Daguheami oktavuođas gusket §§ 13 ja 27 vástideaddji doaimmaide. Dohkkehan ohcamuš galgá sáddejuvvot Minerálahálddašandirektoráhtii farggamusat maŋŋilgo daguhanšiehtadus lea sohppojuvvon.

       Jus oktage lea háhkan eanet go 50 proseanta buot eaiggátosiin dahje jienastanvuoigatvuođalaččaid eaiggátosiin dakkár fitnodagas  mas lea guorahallanvuoigatvuohta, ja son dahje eará olmmoš dahje fitnodat nugo namuhuvvon § 27 vuosttaš lađđasis juo lea ožžon guorahallanvuoigatvuođa seamma dahje badjálas guovllus, de galgá nuppi vuoigatvuođa juogo luobahit dahje gáibidit sihkkojuvvot.

       Minerálahálddašandirektoráhtta galgá mearridit luobahan dahje sihkkuma áigemeari. Jus áigemeari ii doahttal, galgá Minerálahálddašandirektoráhtta sihkkut nuppi mieđihuvvon vuoigatvuođain.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 27.  Dássidit olbmuid ja fitnodagaid ohcciin

       Čuovvovaš olbmuid dahje fitnodagaid galgá dássidit ohcciin go geavaha § 13 nuppi ja goalmmát lađđasa ja § 24:
a) náittosguoibmi dahje olmmoš guhte ovttasorru ohcciin náittoslágan dilis,
b) ohcci oarbinaččat ja badjáneaddji dahje njieddji njuolggolinnjá fuolkkit,
c) a-bustáva vuolde namuhuvvon olbmuid oarbinaččat ja badjáneaddji dahje njieddji njuolggolinnjá fuolkkit,
d) fitnodat mii gullá seamma konsernii go ohcci,
e) fitnodat mas juogo ohcci ieš dahje ovttas olbmuin guhte namuhuvvo a-bustávas d-bustávii oamasta badjel 50 proseanta buot eaiggátosiin dahje jienastanvuoigatvuođalaččaid eaiggátosiin, ja
f) son guhte juogo ieš dahje ovttas olbmuin guhte namuhuvvo a-bustávas e-bustáva rádjai oamastit badjel 50 proseanta buot eaiggátosiin dahje jienastanvuoigatvuođalaččaid osiid ohcci ektui.

       Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá spiehkkut vuosttaš lađđasis eaŋkilmearrádusa bakte.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 5. Vuoigatvuohta roggat eanaeaiggáda minerálaid


§ 28.  Rogganvuoigatvuođa šiehtadus

       Son guhte áigu roggat eanaeaiggáda minerálaid, ferte šiehtadit eanaeaiggádiin. Jus ii leat vejolaš olahit šiehtadusa, de sáhttá ohcat bággolonisteami, vrd. § 37.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 6. Vuoigatvuohta roggat stáhta minerálaid


§ 29.  Ohcamis rogganvuoigatvuođa

       Guorahalli geas lea buoremus vuoruhus sáhttá ohcat rogganvuoigatvuođa Minerálahálddašandirektoráhtas. Rogganvuoigatvuohta gálgá mieđihuvvot go ohcci sáhttá veadjehahttit ahte guovllus gávdni stáhta minerálat leat dakkár valljodagas, hivvodagas ja hámis ahte sáhttá leat gánnáhahttin daid roggat, dahje ahte govttolaš gottolaš áiggis šaddet gánnáhahttin. Seamma guovllus ii sáhte juohkit eanet rogganvuoigatvuođaid.

       Jus ohcan guoská guovlluide mat leat olggobealde guorahallanguovllu, de ohcan maiddái adnojuvvo guorahallanvuoigatvuođa ohcamuššan. Ohcama vuoruhus rehkenastojuvvo dan beaivvi rájes go ohcan joavddai Minerálahálddašandirektoráhtii.

       Guorahallit geain lea seamma vuoruhus lea seamma riekti ohcat rogganvuoigatvuođa. Jus rogganvuoigatvuohta mieđihuvvo eanet go oktii, de sii ovttas ožžot dán vuoigatvuođa, jus bealálaččat ieža eai šiehtat eará  ortnega. Jus šaddá soabatmeahttunvuohta rogganvuoigatvuođa nalde, sáhttá juohkehaš dain gáibidit searvevuođa loahpahuvvot. Láhka 1965 geassemánu 18. beaivvi nr. 6 ovttaseaiggáduššama birra § 15 geavahuvvo nu guhkas go heive.

       Departemeanta sáhttá mearridit áššemeannudan láhkaásahusa rogganvuoigatvuođa juohkima oktavuođas.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 30.  Rogganvuoigatvuohta Finnmárkkus

       Mearrádusat § 17 leat vástideaddjin rogganvuoigatvuođa oktavuođas Finnmárkkus.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 31.  Rogganguovlu

       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusa rogganguovllu birra, dákko bakte hámi, sturrodaga ja merkema.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 32.  Rogganvuoigatvuođa sisdoallu

       Minerálaroggi sáhttá roggat ja ávkkástallat stáhta buotlágan minerálaid rogganguovllus. Eanaeaiggáda minerálaid gávdnostumi sáhttá roggat dan mađe máid dárbbaša vai sáhttá roggat stáhta minerálaid.

       Minerálaroggi sáhttá ávkkástallat eanaeaiggáda minerálaid máid vuosttaš lađđasa mielde lea šaddan roggat. Dattetge ii leat nu jus Minerálahálddašandirektoráhtta ovdal go doaibma álggahuvvo gávnnaha ahte minerálagávdnostumit sáhttet iešheanalaččat ávkkástallojuvvot. Eanaeaiggát dahje son guhte eaiggáda vuođul lea ožžon vuoigatvuođaid, lea dákkár oktavuođain riekti buhtadasa vuostá juogo ieš ávkkástallat stáhta minerálagávdnostumiid, dahje diktit stáhta minerálaid roggi ávkkástallat gávdnostumiid buhtadasa vuostá. Nággu buhtadasa sturrodagas mearriduvvo árvvošteami vuođul, vrd. § 53.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 33.  Rogganvuoigatvuođa loahpaheapmi

       Rogganvuoigatvuohta loahpahuvvo jus
a) doaibmalohpi § 43 mielde ii leat juhkkojuvvon logi jagi sisa dan beaivvi rájes go rogganvuoigatvuohta juhkkojuvvui,
b) roggan ii gáibit doaibmalobi nu movt láhka gáibida ja go lea vássán logi jagi das rájes go doaibmalohpi juhkkojuvvui iige doaibma leat álggahuvvon,
c) guhkiduvvon áigemearri § 34 lea dievvan, dahje
d) jahki lea vássán das rájes go doaibmalohpi loahpahuvvui.

       Jus doaibmalohpi lea ohccojuvvon § 43 mielde dahje áigemeari guhkideapmi § 34 mielde ja ohcamuš hilgojuvvo, de rogganvuoigatvuohta loahpahuvvo áramusat 30 beaivvi maŋŋil go ohcamuš hilgojuvvui. Roggi bisuha vuoigatvuođas rogganguovllu oasis mii ii leat čadnon doaibmalobi ohcamuššii dassážiigo áigemearri vuosttaš lađđasa a-bustáva mielde dahje §34 mielde guhkiduvvon áigemearri lea dievvan.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 34.  Guhkideames rogganvuoigatvuođa

       Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá guhkidit áigemeari § 33 vuosttaš lađđasa a ja b-bustávaid mielde gitta logi jagiin ain hávil. Guhkideapmi berre dábálaččat mieđihuvvot jus gávdnostupmi meroštallojuvvo govttolaš hearbevárrin ohcci doibmii. Áigemeari guhkidanohcamuš berre sáddejuvvot Minerálahálddašandirektoráhtii § 33 vuosttaš lađđasa a-c bustávaid áigemeari mielde.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 35.  Daguheames rogganvuoigatvuođa

       Rogganvuoigatvuođa daguheami oktavuođas guoská § 26 vástideaddji doibmii.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 36.  Diggelogahallan

       Rogganvuoigatvuođa galgá diggelogahallát vuođđogirjái.

       Rogganvuoigatvuođa daguheapmi ja pánten oažžu riektesuodjalusa go dat lea diggelogahallojuvvon vuođđogirjái. Nu maiddái eará riektevuođđudusain jus eará ii leat mearriduvvon láhkaásahusas goalmmát lađđasa mielde.

       Departemeanta sáhttá mearridit diggelogahallama láhkaásahusa vuosttaš ja nuppi lađđasa mielde.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 7. Bággolonisteapmi


§ 37.  Bággolotnut eanaeaiggáda minerálaid

       Juohkehaš sáhttá ohcat Minerálahálddašandirektoráhtas lobi bággolotnut dárbbašlaš eatnama ja vuoigatvuođaid vai sáhttá guorahallat eanaeaiggáda minerálagávdnostumi valljodaga, sturrodaga ja lágášvuođa ja dan mielde árvvoštallat man gánnáhahttin gávdnostupmi lea, dahje šaddá govttolaš áiggi mielde.

       Juohkehaš sáhttá departemeanttas ohcat lobi bággolotnut
a) eanaeaiggáda minerálaid gávdnostumi,
b) dárbbašlaš eatnama ja rogganvuoigatvuođaid, dás maiddái boađáhaga gávdnostupmái,
c) dárbbašlaš eatnama ja vuoigatvuođaid reidemis eanaeaiggáda minerálaid.

       Árvvoštaladettiin bággolonisteami mieđáhusa de galgá maiddái deattuhit ahte leago ohcci guorahallan gávdnostumi.

       Bággolotnumii sáhttet mearriduvvot eavttut.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 38.  Bággolotnut eatnama ja vuoigatvuođaid stáhta minerálaid guorahallama ja roggama várás

       Guorahalli sáhttá Minerálahálddašandirektoráhtas ohcat lobi bággolotnut dárbbašlaš eatnama ja vuoigatvuođaid vai sáhttá čađahit guorahallama. Jus lea guorahalli mas lea buoret vuoruheapmi guorahallanguovllus, galgá bággolotnunlohpi dušše juolluduvvot jus son dasa miehtá.

       Son guhte roggá stáhta minerálaid sáhttá departemeantas ohcat lobi bággolotnut:
a) dárbbašlaš eatnama ja vuoigatvuođaid roggama dihte, ja
b) dárbbalaš eatnama ja vuoigatvuođaid minerálaid reidema dihte.

       Bággolonistanlohpái sáhttet čadnot eavttut.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 39.  Buhtadas

       Bággolonisteames vuoigatvuođa eanaeaiggáda minerálaid roggama váste § 37 nuppi lađđasa a bustáva vuođul de galgá buhtadas mearriduvvot márkanhatti vuođul beroškeahttá vuorddehahttivuođa gáibádusa 1984 cuoŋománu 6.beaivvi lága nr. 17 buhtadasaid birra vuođđoopmodaga bággolonisteami oktavuođas (bággolotnunbuhtadasláhka) §§ 5 ja 6. Buhtadas mearriduvvo divvagiin juohke ovttadaga nammii maid lea roggan jus earenoamáš dilálašvuođat eai dan eastat. Vuolimus divatmearri sáhttá mearriduvvot mii galgá máksojuvvot beroškeahttá buvttadanhivvodaga.

       Bággolonisteami oktavuođas mii čađahuvvo § 37 vuosttaš lađđasa ja nuppi lađđasa b ja c bustávaid ja § 38 vuođul de galgá máksojuvvot buhtadas bággolotnunbuhtadaslága mielde.

       Mieđihuvvon buhtadasat mearriduvvojit jahkásaš supmiin. Háválasbuhtadas sáhttá dattetge mearriduvvot sierranas ákkaid ja dilálašvuođaid vuođul.

       Goappaš bealit sáhttet gáibidit ahte buhtadas galgá mearriduvvot ođđa árvvošteami bakte go lea vássán logi jagi das rájes go buhtadas mearriduvvui.

       Jus doaibma heaittihuvvo, de buhtadas loahpahuvvo jagi maŋŋil heaittiheami.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 40.  Dábálaš bággolotnunnjuolggadusat

       Jus eará ii mearriduvvo dán kapihttalis, de 1959 golggotmánu 23.b. lága nr. 3 vuođđoopmodaga bággolonisteami birra (bággolotnunláhka) ja bággolotnunbuhtadasláhka leat gustovačča nu guhkas go heivejit bággolonisteami oktavuođas §§ 37 ja 38 mielde.

       Jus bággolotnuma mearrádusas lea eaktu ahte vuoigatvuohta galgá dihto ládje geavahuvvot vissis áiggis, ja áigemearri ii čuvvojuvvo, de álgoeaiggát dahje vuoigatvuođalaš sáhttá gáibidit bággolonistanmearrádusa nuppástuvvot.

      Mearrádusat § 17 nuppi - guđat lađđasii gusket vástideaddji doibmii go bággolotnun ohcamušat Finnmárkkus meannuduvvojit.

      Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 8. Doaibma


§ 41Báktefágalaš dohkálaš doaibma

       Minerálagávdnostumiid doaibma galgá dáhpáhuvvat báktefágalaš dokkalaš vuogi mielde.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 42.  Dieđihangeatnegas roggan

       Go roggá badjel 500 m3 mássa de galgá čálalaš dieđáhus sáddejuvvot Minerálahálddašandirektoráhtii. Dieđáhus galgá sáddejuvvot unnimusat 30 beaivvi ovdal go doaibma álggahuvvo.

       Earenoamáš oktavuođain sáhttá Minerálahálddašandirektoráhtta gáibidit doaibmaplána. Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá mearridit ahte doaibma ii sáhte álggahuvvot ovdalgo doaibmaplána lea dohkkehuvvon.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

§ 43.  Konsešuvdnageatnegas roggan (doaibmakonsešuvdna)

       Jus roggá eanet go 10 000 m3 minerálagávdnostumiid de gáibiduvvo doaibmalohpi man Minerálahálddašeandirektoráhtta juolluda. Buot luonddugeđggiid roggamiidda gáibiduvvo doaibmalohpi. Geahččalanroggan §§ 12 ja 20 mielde ii gáibit doaibmalobi.

       Doaibmalohpi sáhttá dušše juolluduvvot dasa geas lea rogganvuoigatvuohta. Árvvoštaladettiin ahte galgá go mieđihit doaibmalobi, de galgá maiddái árvvoštallat ja deattuhit dan ahte leago ohccis dohkálaš máhtolašvuohta roggat gávdnostumi. Konsešuvdnii sáhttet čadnot eavttut. Doaibmaguovlu galgá mearriduvvot konsešuvnnas. Doaibmalobi ohcan galgá sisttisdoallat doaibmaplána.

       Doaibmalohpi sáhttá áigeráddjejuvvot. Sáhttá maiddái mearriduvvot ahte doaibmalohpi galgá ođastuvvot lagabui mearriduvvon áigemearis. Doaibmalohpi sáhttá dattetge ođastuvvot juohke logát jagi.

       Mearrádusat § 17 nuppi lađđasis guđat lađđasii guoská maiddái vástideaddji doaimmaide go lea sáhka meannudeames doaibmalobi Finnmárkkus.

       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusaid:
a) doaibmalobi ja doaibmalobi gáibádusa spiehkastaga birra,
b) makkár fágalaš máhtolašvuođa galgá gáibidit bargiin geat dán lága mielde barget mineráladoaimmas, ja njuolggadusaid man mielde dohkkehit vástideaddji máhtolašvuođa EEO-guovllu bargiin.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 44.  Dieđáhus doaimma álggaheami ja loahpaheami birra

       Konsešuvdnageatnegas doaimmat galget § 43 mielde sáddet dieđu Minerálahálddašandirektoráhtii ovdalgo doaibma álggahuvvo, gaskaboddosaččat loahpahuvvo dahje heaittihuvvo.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 45.  Doaibmalobi luohpan

       Doaibmalohpi loahpahuvvo jus doaibma ii leat álggahuvvon maŋimusat vihta jagi maŋŋilgo doaibmalohpi mieđihuvvui. Nu maiddái jus doaibma bisána guhkit go ovtta jagi. Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá guhkidit áigemeari vuosttaš ja nuppi čuoggá vuođul. Nuppi čuoggá mielde sáhttá áigemearri guhkiduvvot ain golmmain jagiin hávil. Viiddideapmái sáhttet bidjot eavttut.

       Doaibmalohpi loahpahuvvo maiddái jus
a) rogganvuoigatvuohta loahpahuvvo,
b) šiehtadus mii addá vuoigatvuođa roggat ja ávkkástallat eanaeaiggáda minerálaid loahpahuvvo, dahje
c) árvvošteapmi ii leat gáibiduvvon jagi sisa maŋŋilgo bággolotnunlohpi lea mieđihuvvon § 37 nuppi lađđasa a bustáva mielde.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 46.  Dieđut doaimma birra

       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusa man bakte geatnegahttojuvvo sáddet doaibmaraportta ja dieđuid raportta sisdoalu birra Minerálahálddašandirektoráhtii.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 9. Oppalaš mearrádusat


§ 47Guovllut gos ii sáhte ohcat ja guorahallat

       Ohcan ja guorahallan ii sáhte čađahuvvot daid guovlluin masa 2009 geassemánu 5.beaivvi láhka nr. 35 luondduguovlluid birra Oslo lagas suohkaniin (meahci-láhka) guoská.

       Ohcci ja iskkadeaddji ii sáhte eanaeaiggáda, eatnama geavaheaddji ja guoskevaš eiseválddi dohkkeheami haga maidege ohcat dahje iskat:
a) gilvojuvvon eatnamiin,
b) industriijaguovlluin, dákko maiddái rogganbáikkiin, beaiveruvkkiin dahje doaibmi ruvkkiin,
c) guovlu mii lea vuolil 100 mehtera eret gaskaboddosaš dahje bistevaš ásodagas, dás maiddái barttas,
d) guovllut gos leat álbmogii ávkkálaš rusttegat ja báikkit mat leat vuolil 20 mehtera eret dákkár rusttegiin,
e) guovlu mii gullá suodjalusa rusttegiidda dahje hárjehallanguvlui,
f) heaittihuvvon ruvkeguovlluin, dás maiddái rokkahagain ja bázahasduvnniin. 

      Departemeanta sáhttá láhkaásahusas mearridit ahte nubbi lađas galgá guoskat vástideaddji doaimmaide eará guovlluin nai go dušše dain mat namuhuvvojit nuppi lađđasis.

      Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá ohcamuša vuođul mearridit ahte stáhta minerálaid gávdnoštumi sáhttá iskat daid guovlluin mat namuhuvvojit nuppi lađđasis jus iskkadeapmi mearkkaša stuorit ovdamuni go vahága eanaeaiggádii ja eanageavaheaddjái. 

      Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 48.  Várrogasvuođageasku

      Dán lága mielde bargu galgá čađahuvvot várrogasvuođain vai eai šatta dárbbašmeahttun stuora vahágat, ja nu ahte bargu ii dagat dárbbašmeahttun nuoskkideami dahje dárbbašmeahttun birasvahága. 

      Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 49.  Sihkkarastingeasku

      Son guhte guorahallá, roggá ja ávkkástallá minerála gávdnostumiid galgá álggahit ja fuolahit sihkkarastindoaimmaid olles guovllus vai bargu ii dagat várálašvuođaid olbmuide, biebmošibihiidda dahje bohccuide. Seamma sihkkarastingeaskku šaddá maiddái minerálaid roggi ja ávkkástalli čuovvut ruvkegoavkki, geađgeduvnni ja bázahasaid oktavuođas mat leat vurkejuvvon olggobealde vuoigatvuođaguovllu rogganguovllu lahkosis.

      Roggi ja minerálaid ávkkástalli sihkkarastingeasku vuosttaš lađđasa mielde guoská maiddái daid bargguide maid earát leat doaimmahan guovllus. 

      Guovllu galgá bistevaččat sihkkarastit go bargu loahpahuvvo.

      Departemeanta sáhttá láhkaásahusaid bakte mearridit movt rabas rokkahagat ja eará luonddumeassamat galget sihkkarastojuvvot ja movt fuolahit sihkkarastindoaimmaid.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 50.  Čorgengeasku
     
       Iskkadeaddji, roggi ja minerálaid ávkkástalli galgá fuolahit ahte guovlu čorgejuvvo dohkálaččat sihke dalle go guovllus barget ja maiddái maŋŋil go bargu loahpahuvvo. Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá mearridit áigemeari goas čorgenbarggut galget leat čađahuvvon.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 51.  Máksimis goluid čorgema ja sihkkarastima oktavuođas

       Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá gáibidit ahte son guhte áigu čađahit dahje lea álggahan minerálagávdnostumiid iskkademiid, iskkadanroggama dahje ávkkástallama, galgá dáhkidit ahte máksá goluid mat gártet § 49 sihkkarastinbargguid ja § 50 čorgenbargguid olis.

       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusa dáhkádusduođašteami gáibádusa hárrái.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 52.  Buhtadasgeasku

       Roggi geatnegahttojuvvo, beroškeahttá sivalašvuođa, buhtadit daid vahágiid maid barggut dagahit eatnamii, visttiide dahje rusttegiidda. Vuosttaš čuokkis guoská maiddái váivvádusaide máid eanaeaiggát dahje guovllu geavaheaddji šaddá gillát.

       Vástideaddji doaimmain maiddái vuosttaš lađas guoská stáhta minerálaid iskkadeaddjái, jus buhtadasovddasvástádus ii leat muddejuvvon soahpamuša bakte eanaeaiggádiin.

       Nággu buhtadasa hárrái mearriduvvo árvvošteami bakte, vrd. § 53.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 53.  Árvvošteapmi
 
       Árvvošteapmi §§ 21, 32, 52 ja 57 mielde galgá dahkkot riekteárvvošteami bakte.

       Dárbbašlaš goluid mat čuvvot §§ 21, 32, 52 ja 57 árvvošteami vuođul galgá ohcci, iskkadeaddji ja roggi máksit. Bajiidárvvošteami oktavuođas guoská dattetge 1917 geassemánu 1.beaivvi láhka árvvošteami ja bággolonistanáššiid birra § 54 a.

      Árvvoštallanriekti sáhttá dárkkistit opmodaga go dan gávnnaha dárbbašlažžan. Jus dárkkisteapmi dagaha vahága dahje váivvádusa, de dasa buhtadas mearriduvvo árvvošteami oktavuođas.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 54.  Gáibádusat ohcamušaide ja elektrovnnalaš gulahallanreaidduid geavaheapmi

       Departemeanta sáhttá láhkaásahusa bakte mearridit
a) makkár dieđut galgá ohcamuššii čállit, dihto ohcanskoviid geavaheami ja ohcci geatnegasvuohta almmuhit liigedieđuid, ja
b) ahte elektrovnnalaš gulahallan galgá geavahuvvot.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kápihttal 10. Bálvalusmávssut ja divvagat

 
§ 55.  Meannudan- ja gozihandivat

       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusa divvagiid birra dán lága mielde ohcamušaid meannudeapmái ja goziheapmái.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 56.  Jahkedivat stáhtii

       Stáhta minerálaid iskkadeaddji ja roggi galgá máksit jahkásaš divvaga stáhtii iskan ja rogganvuoigatvuođa ovddas. Divvaga sturrodat mearriduvvo láhkaásahusas goalmmát lađđasa mielde.

       Divvagat galget máksojuvvot ovdalgihtii Minerálahálddašandirektoráhtii ovdal ođđajagimánu 15. beaivvi. Jus divvagat eai máksojuvvo rivttes áigái, de šaddá máksit 50 proseanta sturrosaš liigedivvaga ovdal seamma jagi cuoŋománu 30.beaivvi. Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá earenoamáš dilálašvuođaid vuođul dás spiehkkut. Vuoigatvuođa manaha jus liigedivat ii máksojuvvo ovdal mearriduvvon áigemeari loahpa.

       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusa mas divvaga sturrodat vuosttaš lađđasa mielde mearriduvvo, ja movt dat galgá máksojuvvot.

       Departemeanta sáhttá láhkaásahusas mearridit ahte dat guhte roggá stáhta minerálaid galgá máksit jahkásaš divvaga stáhtii.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 57. Jahkedivat eanaeaiggádii

       Stáhta minerálaid roggi galgá eanaeaiggádii máksit jahkásaš divvaga mii lea 0,5 proseanta roggojuvvon minerálaid oppalaš gávpejorus. Jahkásaš divat galgá máksojuvvot ovdal čuovvovaš jagi njukčamánu 31.beaivvi.

       Jus leat máŋga eanaeaiggáda rogganguovllus, juhkkojuvvo divat eaiggádiid gaskkas dan ektui man viiddis eanagáhppálagat sis leat rogganguovllus.

       Nággu divvaga meroštallama ja juogadeami birra mearriduvvo árvvošteami bakte, vrd. § 53.

       Departemeanta sáhttá láhkaásahusa bakte mearridit movt meroštallat jahkedivvaga ja geatnegasvuođa čállit beavdegirjji divvaga meroštallama birra.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 58. Aliduvvon eanaeaiggátdivat Finnmárkkus

       Minerálaid roggama oktavuođa Finnmárkkuopmodaga eatnamiin de sáhttá departemeanta láhkaásahusa bakte mearridit alit jahkedivvaga eanaeaiggádii go mii lea mearriduvvon § 57 vuosttaš lađđasa vuosttaš čuoggás.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 11. Goziheapmi


§ 59.  Goziheapmi

       Minerálahálddašandirektoráhtta galgá gozihit ahte:
a) iskkadeapmi, geahččalanroggan, ja doaibma čađahuvvo báktefágalaš dohkálaš vuogi mielde nu movt láhka gáibida,
b) eavttut, dohkkehuvvon doaibmaplána ja gohččumat dán lága vuođul čuvvojuvvojit,
c) sihkkarastin- ja čorgengeatnegasvuohta doahttaluvvo, ja ahte
d) bargu ii dagat dárbbašmeahttun nuoskkideami dahje dárbbašmeahttun birasvahága.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 60.  Iskkadeamit ja riekti oažžut dieđuid goziheami oktavuođas

       Minerálahálddašandirektoráhtta galgá goziheami oktavuođas eastatkeahttá beassat guovlluide ja rusttegiidda vai guovlluid ja rusttegiid sáhttá dárkkistit.

       Hukseheaddji geatnegahttojuvvo gohččuma vuođul addit dieđuid, dokumeanttaid dahje eará ávdnasiid Minerálahálddašandirektoráhtii maid sii dárbbašit goziheami oktavuođas. Sierranas ákkaid vuođul, de earát maiddái sáhttát gohččuma vuođul gáibidit oažžut dákkár dieđuid.

       Gozihangoluid sáhttá dat guhte gozihuvvo šaddat máksit

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 61.  Siskkáldas dárkkisteapmi

       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusa siskkáldas dárkkisteami ja siskkáldas dárkkistanvuogádagaid birra vai sihkkarastá ahte láhkagáibádusat čuvvojuvvojit.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 12. Hálddašandoaimmat ja hálddahuslaš ráŋggáštusat


§ 62.  Gohččun

       Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá gohččut njulget dahje bissehit doaimma  mii rihkku mearrádusaid dahje láhkamearrádusaid. Gohččumis galgá ollášuhttináigemeari ovdanboahtit.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 63.  Minerálahálddašandirektoráhta gaskkahis čađaheapmi 

       Jus ovddasvástideaddji ii doahttal doaibmagohččumiid čuovvut mat dán lága vuođul leat mearriduvvon, de Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá fuolahit ollášuhttima.

       Doaimmat sáhttet čađahuvvot almmá ráhkkaneaddji gohččuma haga jus lea dárbbašlaš eastadeames vuordi várálašvuođa, dahje ahte lea váttis gávdnat su gii ovddasvástádusa guoddá.

       Goluid dákkár doaimmaid čađaheamis sáhttá gáibidit ahte ovddasvástideaddji máksá. Gollomáksima gáibádus lea bággopántideami vuođđun.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 64.  Doaimma gaskaboddosaš orusteapmi

       Jus ovddasvástideaddji ii doahttal lága dahje láhkavuođu mearriduvvon gohččumiid dahje doaimmaid, sáhttá Minerálahálddašandirektoráhtta gáibidit doaimma gaskaboddosaččat orustuvvot.

       Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá čađahit gaskaboddosaš orusteami almmá ráhkkaneaddji gohččuma haga jus lea dárbun vai sáhttá eastadit vuordi várálašvuođa.

       Goluid dákkár doaimmaid čađaheamis sáhttá gáibidit ahte ovddasvástideaddji máksá. Gollomáksima gáibádus lea bággopántideami vuođđun.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 65.  Lobi rievdadeapmi ja máhcaheapmi jna.

       Departemeanta ja Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttet fámuhuhttit dahje rievdadit doaibmalobi eavttuid mat lága dahje láhkii gullevaš láhkaásahusa vuođul lea juolluduvvon, dahje bidjat ođđa eavttuid, ja maiddái máhcahit doaibmalobi jus:
a) máŋgii ja roavvát rihkku láhkamearrádusaid dahje dán lága vuođul mearrádusaid,
b) doaibmalobi eaiggát ii doahttal gohččosiid mearriduvvon § 62 vuođul,
c) doaibmalobi lea ožžon boasttu dieđuid vuođul dahje lea addán dievasmeahttun dieđuid mearkkašahtti dilálašvuođaid birra,
d) mearkkašahtti eavttut mat ledje vuođđun dalle go doaibmalohpi juolluduvvui leat jávkan, dahje
e) mii muđui ovdanboahtá gustojeaddji rievdadannjuolggadusain.

       Doaibmalobi rievdadeapmi dahje máhcaheapmi vuosttaš lađđasa mielde sáhttá áigeráddjejuvvot. Áigeráddjejuvvon rievdadeapmi ja máhcaheapmi sáhttá leat evttolažžan dan ektui ahte dihto dilálašvuođat buoriduvvojit dahje rievdaduvvojit.

       Mearrádusat dán paragráfa mielde galget vuhtiiváldit vejolaš ekonomalaš vahágiid ja váivvádusaid máid doaibmalobi eaiggát sáhttá šaddat gillát sáhttá jus lohpi rievdaduvvo dahje máhcahuvvo, ja ovdamuniid ja váivvádusaid maid rievdadeapmi dahje máhcaheapmi muđui mielddisbuktá.

       Departemeanta sáhttá mearridit láhkaásahusa doaibmalobi rievdadeami ja máhcaheami birra.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 66.  Bággensáhkku

       Dáhkideames ahte láhkamearrádusat ja mearrádusat dán lága vuođul doahttaluvvojit, sáhttá Minerálahálddašandirektoráhtta mearridit bággensáhku man galgá stáhtii máksit.

       Bággensáhkku sáhttá mearriduvvot go fuomášuvvo ahte juogo lága dahje dan olis mearrádus lea rihkkojuvvon. Bággensáhku šaddá máksit das rájes go livččii galgan njulget dahje buoridit dili. Jus leat earenoamáš ákkat, sáhttá bággensáhku ovdalgihtii juo mearridit, ja doaibmá dan beaivvi rájes go vejolaš rihkkun dáhpáhuvvá. Maiddái sáhttá mearriduvvot ahte bággensáhku galgá máksit nu guhka go lobihisvuohta bistá, dahje galgá máksojuvvot maŋŋil juohke rihkkuma. Bággensáhkku dattetge ii mearriduvvo jus váilevaš doahttaleami sivvan leat dilálašvuođat máid son geas lea ovddasvástádus ii hálddaš. Bággensáhkku sáhttá mearriduvvot juogo bisánkeahtes sáhkkun dahje hávális sáhkkun.

       Bággensáhku dubmejuvvo máksit son guhte ovddasvástida rihkkumuša. Jus rihkkun lea dáhpáhuvvan juogo fitnodaga dahje eará lihtu namas, de dat dábálaččat šaddá máksit sáhku. Jus gávpevuođđudus, mii lea oassin konsearnas dubmejuvvo máksit bággensáhku, de sáhttá gáibidit ahte váldogávpevuođđudus máksá mearriduvvon bággensáhku. Jus leat máŋga ovddasvástideaddji maŋŋil bággensáhku mearrádusa, de sii maiddái čatnasit máksit bággensáhku ovttas.

       Bággensáhku geasku lea bággopántideami vuođđun. Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá earenoamáš dilálašvuođaid vuođul luohpat mearriduvvon bággensáhku.

       Departemeanta sáhttá láhkaásahusain mearridit dárkilat mearrádusaid bággensáhku birra, dákko bakte bággensáhku sturrodaga ja bisttu, bággensáhku mearrideami ja bággensáhku luohpama.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 67.  Rihkkundivat

       Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá geatnegahttit su guhte rihkku láhkamearrádusaid dahje mearrádusaid dán lága olis, máksit ruhtasupmi stáhtii (Rihkkundivat). Fysalaš olbmot sáhttet dušše šaddat máksit rihkkundivvaga dáhtolaš dahje ávvirmeahttun rihkkumiid dihte. Fitnodaga ii sáhte geatnegahttit máksit rihkkundivvaga jus rihkkuma sivat leat dilálašvuođat olggobealde fitnodaga hálddu.

       Go árvvoštallá galgá go mearridit rihkkundivvaga ja divvaga sturrodaga de galgá earret eará árvvoštallat rihkkuma duođalašvuođa ja man muddui siva guoddá.

       Rihkkundivvaga mearrádus lea bággopántideami vuođđun.

       Departemeanta sáhttá láhkaásahusas addit dárkilat mearrádusaid rihkkudivvaga birra, dakko bakte eavttuid rihkkudivvaga mearrideames, rihkkundivvaga sturrodaga, reanttuid ja liigedivvaga jus rihkkundivat ii máksojuvvo mearreáiggis ja rihkkundivvaga luohpama birra.

       Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


Kapihtal 13. Fápmuiboahtin- ja gaskaboddosaš mearrádusat


§ 68.  Fápmuiboahtin 

       Láhka lea fámus dan beaivvi rájes go Gonagas mearrida.
      
       2009 geassemánu 19.beaivvi res.nr. 673 mielde fápmuiboahtin 2010 ođđajagimánu 1.b. rájes.


§ 69.  Gaskaboddosaš mearrádusat

  1. Ohcamušat 1972 geassemánu 30.beaivvi lága nr. 70 báktedoaimma birra (bákteláhka), 1914 suoidnemánu 3.beaivvi láhka nr. 5 háhkamis kálkageađgegávdnostumit (kálkageađgeláhka),  1949 geassemánu 17.beaivvi láhka nr. 3 háhkamis kvartsagávdnostumit (kvartsaláhka), 1952 njukčamánu 21.beaivvi láhka nr.1 luobahit eatnama jna. ozolaš minerálaid doibmii (minerálaluobahanláhka), 2003 skábmamánu 28.beaivvi láhka nr. 98 konsešuvdna vuođđoopmodaga háhkamis (konsešuvdnaláhka) jnv. Ja 1917 juovlamánu 14.beaivvi láhka nr. 16 háhkamis guoikkaid, bávttiid ja eará vuođđoopmodagaid jnv. (industriijakonsešuvdnaláhka) Kapihtal II, vrd. Kapihtal V, mat leat joavdan rivttes ásahussii ovdal lága fápmuiboahtima, meannuduvvojit bajábealde namuhuvvon lágaid mielde. 
  2. Rogganreive báktelága 3. kapihttala mielde addá lága fápmuiboahtima rájes seamma rievtti go máid dán lága mielde iskkadanriekti dahká ja seamma vuoruhemiin go maid oaččui rogganreivves báktelága § 16 mielde. Áigemearri § 22 vuosttaš lađđasa mielde rehkenastojuvvo das rájes go rogganreive juridihkalaččat čállojuvvui. 
  3. Báktelága 4.kapihtala mielde mihtádus addá lága fápmuiboahtima rájes seamma rievtti go maid oažžu dán lága rogganrievtti mielde. § 33 vuosttaš lađđasa a-bustáva áigemearri doaibmá mihtádusa mearrideami rájes. § 45 vuosttaš lađđasa mearrádus lea gustovaš lága fápmuiboahtima rájes jus eará ii leat mearriduvvon konsešuvdnaeavttuin mat leat almmuhuvvon ovdal dán áigodaga.
  4. § 20 mearrádus ii eastat su guhte ovdal lága fápmuiboahtima juo lea álggahan iskkadanroggama industriijakonsešuvdnalága vuođul, joatkimis dákkár doaimma velá ovttain jagiin maŋŋil lága fápmuiboahtima. 
  5. Álggahuvvon doaibma industriijakonsešuvdnalága § 13, háhkankonsešuvdna kálkageađgelága, kvartsalága ja konsešuvdnalága konsešuvnna vuođul sáhttá joatkit doaimmain almmá § 43 eastagiid haga juolluduvvon konsešuvnna eavttuid vuođul. Konsešuvdnaeavttut mat leat dán lága njuolggadusaid vuostá earret § 45 vuosttaš lađas, galget dattetge duššindahkkot. Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá ohcamuša vuođul rievdadit eavttuid konsešuvnnas. Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá sierranas dilálašvuođaid vuođul, dattetge gáibidit ahte doaibmaeaiggát ohcá doaibmalobi § 43 mielde. 
  6. Lága fápmuiboahtima oktavuođas galget sii geat minerálaresurssaid rogget, ja geaidda 5.čuokkis ii guoskka sáddet dieđu ja doaibmaplána Minerálahálddašandirektoráhtii. Álggahuvvon doaibma mii ii guoská 5.čuoggái galgá viđa jagi sisa maŋŋil lága fápmuiboahtima ollášuhttit § 43 gáibádusaid. Minerálahálddašandirektoráhtta sáhttá juohke oktavuođas spiehkkut dán áigemearis. 
  7. Álggahuvvon doaimmaide guoská § 51 viđa jahkái maŋŋil lága fápmuiboahtima.
  8. Minerálaroggandoibmii mii mii juo lea álggahuvvon sáhttá departemeanta mearridit dađistaga lasihit jahkásaš divvaga man minerálaroggi galgá máksit eanaeaiggádii vuosttaš vihtta jagi maŋŋil lága fápmuiboahtima. 

    Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.


§ 70.  Rievdadusat eará lágain

       Go láhka fápmuiboahtá čađahuvvojit čuovvovaš rievdadusat eará lágain:

  1. 1814 suoidnemánu 3.beaivvi láhka nr. 5 háhkamis kálkageađgegávdnostumiid heaittihuvvo. 
  2. 1949 geassemánu 17. beaivvi láhka nr. 3 oamastusháhkamis kvártsagávdnostumiid heaittihuvvo. 
  3. 1952 njukčamánu 21. beaivvi  láhka nr. 1 luobaheames eatnamiid jna. eahpeozolaš minerálagávdnostumiid doibmii heaittihuvvo. 
  4. 1972 geassemánu 30. beaivvi láhka nr. 70 báktedoaimma birra heaittihuvvo. 
  5. 1917 juovlamánu 14. beaivvi láhka nr. 16 oamastusháhkamis goržžiid, bávttiid ja eará giddodagaid jna. rievdaduvvo ná:

    Lága namahus galgá leat:

    Láhka goržžiid oamastusháhkama birra jna.

    § 11, § 12, § 13, § 17, § 18, § 28, § 40 ja § 41a heaittihuvvo.

    § 29 sisdoallu šaddá ná:

           Soahpamuš mii sáhttá rihkkut § 36 mearrádusaid, sáhttá gáibiduvvot guhkiduvvot jus doaibmalohpi oamastanháhkama várás dieđihuvvo.

           Ovdaoastin dahje eará riektegávpi, man bakte soapmásii eaktuduvvo riekti háhkat oamastanvuoigatvuođa dahje eará vuoigatvuođa goržái, manaha lágalašvuođa maŋŋil viđa jagi doaimma. Jus vuoigatvuohta lea gulahuvvon, de dat galgá sihkkojuvvot vuođđogirjjis maŋŋil mearriduvvon áigemeari. 
  6. 1959 golggotmánu 23. beaivvi láhka nr. 3 bággolonistit  vuođđoopmodaga rievdaduvvo ná:

    § 30 nr. 8 ja nr. 17 heaittihuvvojit.

    Ođđa § 30 nr. 32 sisdoallu galgá leat:

    2009 geassemánu 19. beaivvi láhka nr. 101 háhkamis ja roggamis minerálaresurssaid (minerálaláhka) 
  7. Jagi 2003 skábmamánu 28. beaivvi láhka nr. 98 konsešuvdna vuođđoopmodaga háhkama birra (konsešuvdnaláhka) jna. rievdaduvvo ná:

    § 2 nubbi lađđasa sisdoallu šaddá ná: 

    Láhka ii fátmmas oamastusháhkama

    1. mii 1917 juovlamánu 14. beaivvi lága nr 17 mielde lea konsešuvdna geatnegahttojuvvon oamastusháhkamis goržži jna. kapihtal I,

    2. mii 1990 geassemánu 29. beaivvi lága nr. 50 kapihtal 3 energiija buvttadeami, hábmema, sirdima, vuovdima, juogadeami ja geavaheami birra jna. lea konsešuvdnageatnegahttojuvvon,

    3. man vuođđun lea bággolotnunlohpi 2009 geassemánu 19. beaivvi láhka nr. 101 háhkamis ja roggamis minerálavalljodagaid (minerálalága) § 37 nubbi lađas ja § 38 nubbi lađas,

    4. mii lea dárbbašlaš minerála resurssaid roggamis go roggi sádde doaibmalobi ohcamuša 2009 geassemánu 19.beaivvi lága nr. 101 háhkamis ja roggamis minerálavalljodagaid (minerálalága) § 43 mielde ja doaibmalohpi mieđihuvvo. 

    Láhka fápmuiboahtá  2010 ođđaj. 1.b; geahča § 68.

Diehtočoakkáldat lea maŋimusat ođasmahtton 2009 golggotmánu 20. beaivvi

  

Bajás