2 Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raporta

Duohtavuođa- ja soabadankommišuvdna geigii geassemánu 1. b. 2023 raporttas Duohtavuođa- ja soabadeapmi – vuođđu čielggadit dáruiduhttinpolitihka ja vearrivuođa sápmelaččaid, kvenaid/norggasuopmelaččaid ja vuovdesuopmelaččaid vuostá, Stuorradiggái. Kommišuvdna lea čađahan historjjálaš kártema mii čilge Norgga eiseválddiid politihka ja doaimma sápmelaččaid, kvenaid/norggasuopmelaččaid ja vuovdesuopmelaččaid ektui. Sii leat guorahallan dáruiduhttinpolitihka váikkuhusaid ja evttohan mo sáhtášii váikkuhit soabadeapmái.

Stuorradiggi meannudii Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raportta skábmamánu 12. b. 2024. Stuorradikki árvalusas leat 17 mearrádusa. Vuosttaš mearrádus lea ahte Stuorradiggi šálloša duođalaččat daid rihkkumiid maid dáruiduhttinpolitihkka dagahii sápmelaččaide, kvenaide/norggasuopmelaččaide ja vuovdesuopmelaččaide. Stuorradiggi lea sádde dan 16 eará mearrádusa ráđđehussii čuovvuleapmái. Eanaš mearrádusat gusket iešguđet láhkai gillii ja kultuvrii, ja sáhka lea das ahte nannet ja joatkit dálá politihka ja doaibmabijuid. Muhtun doaibmabijut gusket gielddaide ja fylkkagielddaid. Dat leat:

• Stuorradiggi bivdá ráđđehusa guorahallat giellaoahpahusa sámegielas ja kvenagielas, ja čađahit doaibmabijuid vai eanet mánát besset oahppat gielaid oahppomannolagas. Giellaguovddážiid, gielddaid, fylkkagielddaid ja eará guoskevaš doaimmaheddjiid gaskasaš ovttasbargu giellaoahpahusas berre nannejuvvot. Dan barggus ferte identifiseret hehttehusaid ja buoridit sámi ja kvena giellagelbbolašvuođa rekrutterema mánáidgárdái ja skuvlii.

• Stuorradiggi bivdá ráđđehusa geahčadit gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádusa ekonomalaš rámmaid giellaovddideamis.

• Stuorradiggi bivdá ráđđehusa johtilit máhccat Stuorradiggái evttohusain nationála áŋgiruššamii čađamanni giellaoahpahusain kvenagielas ja sámegielain mánáidgárddi rájes rávesolbmuidoahpahusa rádjai.

• Stuorradiggi bivdá ráđđehusa árjjalaččat doarjut dakkár teknologiijaovddidemiid ja ođđa oahpahusvejolašvuođaid mat sáhttet leat mielde buorideamen vejolašvuođa oažžut oahpu kvenagielas ja sámegielain ja kvenagillii ja sámegielaide, ja máhccat ruovttoluotta Stuorradiggái heivvolaš vugiin.

Ráđđehus lea čuovvulišgoahtán Stuorradikki mearrádusaid. Gielda- ja guovlodepartemeanttas lea ovddasvástádus čuovvuleami oktiiordnemis. Departemeanttain main lea fágaovddasvástádus iešguđet mearrádusain, lea ovddasvástádus čuovvulit mearrádusaid iežaset suorggis.

Ráđđehus galgá juohke jagi dieđihit Stuorradiggái mo bargu čuovvuluvvo jahkásaš bušeahttapublikašuvnnain. Stuorradiggi bivdá maiddái ahte ovddiduvvo ollislaš dieđáhus dáruiduhttinpolitihka ja čuovvulanbarggu stáhtusa birra oktii juohke stuorradiggeáigodagas, nu mo Stuorradiggi lea bivdán. Vuosttaš dieđáhus galgá geigejuvvot jagi 2027.

Stuorradikki mearrádusa ollislaš čuovvuleapmi lea guhkesáiggi proseassa. Muhtun mearrádusaid sáhttá viehka johtilit válmmastit, ja eará mearrádusat fas gáibidit lagat čielggadeami.

Mearrádusat čuovvuluvvojit konsultašuvnnain Sámedikkiin ja gulahallamis kvena/norggasuopmelaččaid ja vuovdesuopmelaččaid organisašuvnnaiguin.

Govva: Peter Mydske/Stuorradiggi

2.1 Sámedikki mearkkašupmi

Sámediggi lea meannudan oktiibuot logi ášši duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raportta birra, mas máŋga gusket doaibmabijuid ja njuolggadusaid váilevaš implementeremii, earret eará gieldda bálvalusain.

Sámediggi čujuha dasa ahte duohtavuođa- ja soabadankommišuvdna raprottastis čujuha dasa ahte lea stuorra erohus gaskal sámi mánáid vejolašvuođa oažžut saji sámi mánáidgárdái ja sin vuoigatvuođa sámegieloahpahussii. Meannudettiin raportta dajai Sámediggi čuovvovačča raportta Pilára 2 Giella ja oahpahus birra ahte

Sámediggi doarju doaibmabidjoevttohusa ja oaivvilda ahte sámegielaid ealáskahttima ferte čielggasmahttit lága ulbmiliin. Oahpahuslága, mánáidgárdelága, sámelága kapihtal 3 ja giellalága ferte rievdadit čielggasmahttin dihtii mihttomeari ahte sámegielat galget ealáskahttot.

Sámediggi bivdá Stuorradikki ja ráđđehusa erenoamážit guorahallat implementerenváilli giellavuoigatvuođain ja oahpahus- ja oahpposuorggis dainna áigumušain ahte gávdnat čovdosiid mat gokčet váilli.

Čakčamánu 2024 dievasčoahkkimis meannudii Sámediggi ášši Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raportta regionála čuovvuleapmi. Sámediggi bidjá iežas mearrádusas vuođđun ahte juohke sámi ássis galgá leat uhcimus fálaldat sámegillii, beroškeahttá das gos son ássá. Sámediggi bargá dainna ulbmiliin ahte buohkain galgá leat dásseárvosaš giellafálaldat.

Ollu sápmelaččaide leat dakkár báikkit hui dehálaččat gos beassá deaivvadit eará sápmelaččaiguin ja ságastallat sámegillii, čađahit kultuvrii gullevaš doaimmaid dahje dušše háleštit gáfe jugadettiin. Sámi giellaguovddážat, sámi viesut, sámi museat ja sámi festiválat čatnet oktii ollu sámi servodagaid.

Oktiibuot leat 20 sámi giellaguovddáža – Oslo rájes máddin Unjárgga rádjai davvin. Giellaguovddážiid bargu lea dehálaš sámi gielaid ovddideapmái ja gáhttemii. Dat lágidit giellakurssaid ja fuolahit ahte gávdnojit arenat gos beassá geavahit gielaid. Giellaguovddážat ožžot jahkásaš doarjagiid Sámedikki bušeahta bokte ja gielddat oamastit máŋga giellaguovddáža.

Dáruiduhtton guovlluin jearahit ollugat sámi deaivvadansajiid. Sámediggi háliida ahte ásahuvvojit eanet sámi deaivvadansajit bures láhččojuvvon fálaldagaiguin sámi álbmogii riddoguovlluin – jogo sámi viesut dahje sámi giellaguovddážat.

Kommišuvdna čujuha dasa ahte oahpahus ja oahppu leat leamaš guovddáš arenan dáruiduhttinpolitihka čađaheapmái. Sámediggi vuordá ahte skuvla ja giellaealáskahttin galgá leat deháleamos gaskaoapmin soabadeapmái ovddasguvlui. Danne lea dárbbašlaš ja dehálaš nannet gielddaid ja fylkkagielddaid vai sii nagodit addit buori oahpahusa sámegielas ja sámegillii.

Sámediggi čujuha dasa ahte kommišuvdna čujuha dárbui giellaáŋgiruššamii ja doaibmabijuide ollašuhttin dihtii gielalaš dásseárvvu. Sámedikki oainnu mielde ferte dasa gullat vuoigatvuođa viiddideapmi oahpahussii sámegielas ja sámegillii buot mánáide miehtá riikka. Sámediggi čujuha kommišuvnna raportta gulaskuddanvástádusaide, main geatnegahtton sámegieloahpahus sámegielaid hálddašanguovllus deattuhuvvo dehálaš doaibmabidjun. Sámedikki mielas berre dát doaibmabidju gullat bajimus strategiijii gielaš dásseárvvu várás.