4 Dásseárvosaš bálvalusat sámi álbmogii – ovddasvástádusjuohku

Sámepolitihkka mii dál čađahuvvo lea vuođđuduvvon dan ovddasvástádussii mii geatnegahttá stáhta eiseválddiid fuolahit ahte dilit leat láhččojuvvo dasa ahte sámit ieža sáhttet sihkkarastit ja ovddidit sámi gielaid ja kultuvrra. Politihkka galgá maiddá sihkkarastit sámi ássiide vuoigatvuođa dásseárvosaš bálvalusaide mánáidgárddis, vuođđooahpahusas, alit oahpus, dearvvašvuođa-, fuolahus- ja čálgosuorggis ja kultursuorggis. Dakkár vuolggasadji eaktuda árjjalaš politihka, mas sámegielat ja kultuvrralaš perspektiivvat leat mielde almmolaš bálvalusfálaldagas. Stáhta eiseválddit eai nagot okto ollašuhttit dakkár politihkalaš mihttomeari. Dat gáibida áŋgiruššama maiddái gieldda ja fylkkagieldda eiseválddiid bealis.

Stáhta, gieldda ja fylkkagieldda eiseválddiin lea, ovttasbarggus Sámedikkiin, ovddasvástádus láhčimis dásseárvosaš bálvalusfálaldagaid sámi ássiide ja ásaheamis arenaid gos sámi álbmot beassá ovddidit iežas sámi gielaid ja iežas sámi identitehta. Jus galggaš lihkostuvvat dainna bargguin, de lea eaktun ahte hálddašeamis, buot dásiin, lea doarvái máhttu ja gelbbolašvuohta sámi kultuvrra ja giela birra. Dasa lassin lea dehálaš ahte hálddašeamis lea máhttu ja diehtomielalašvuohta dan riektevuođus mii lea vuođđun sámepolitihkkii mii čađahuvvo Norggas dál.

4.1 Stáhta ovddasvástádus

Norgga eiseválddiin lea rievttálaš ja politihkalaš geatnegasvuohta láhčit diliid dasa ahte sámit ieža sáhttet sihkkarastit ja váikkuhit sámi servodagaid ovddideapmái. Stáhta ovddasvástádus sihkkarastimis sámi álbmoga vuhtiiváldima, fuolahuvvo earret eará lágain, láhkaásahusain ja jahkásaš bušeahttamearrádusain. Láhka Sámedikki ja eará sámi riektediliid birra (sámeláhka), Láhka mánáidgárddiid birra (mánáidgárdeláhka), Láhka vuođđoskuvlaoahpahusa ja joatkkaoahpahusa birra (oahpahusláhka), Láhka gieldda dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid birra jna. (dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusláhka) ja Láhka almmolaš orgánaid ovddasvástádusa birra geavahit dulkka jna. (dulkaláhka) leat dakkár lágat main leat mearrádusat mat muddejit stáhta eiseválddiid, gielddaid ja fylkkagielddaid geatnegasvuođaid sámi álbmoga ektui.

Vuođđolága § 108, man sátnádeapmi lea sullii seammá go ON siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid konvenšuvnna artihkkalis 27, addá sámiide Norggas vejolašvuođa árjjalaččat fuolahit iežaset beroštusaid. Paragráfa lea hábmejuvvon dan várás ahte sámi gielat, kultuvra ja servodateallin galget sihke suodjaluvvot ja beassat ovdánit.

Sámeláhka bođii fápmui jagi 1989. Láhka konkretisere daid bajimus prinsihpaid sisdoalu mii lea ásahuvvon Vuođđolága paragráfii 108.

Eanetlohkodemokratiijas mas mearrádusat dahkkojit eanetlohkoprinsihpa vuođul, sáhttá leat váttis fuolahit sámi beroštusaid buriin vugiin. Danne fertejit leat mekanismmat mat sihkkarastet ahte sámi perspektiivvat ja árvvoštallamat leat vuođđun almmolaš mearridanproseassaide. Stuorradiggi mearridii geassemánu 7. b. 20221 lága bokte mearridit konsultašuvdnanjuolggadusaid sámeláhkii. Ođđa láhkamearrádusat bohte fápmui suoidnemánu 1. b. 2021. Láhka čatná konsultašuvdnageatnegasvuođa buot hálddašandásiide. Seammás go láhka bođii fápmui, almmuhuvvui bagadus gielddaide ja fylkkagielddaide konsultašuvnnaid birra sámi beroštusaiguin. Gielda- ja guovlodepartemeanta lea ođasmahttimin bagadusa.

Láhkamearrádusain konsultašuvnnaid birra čuovvu ahte gielddain lea geatnegasvuohta konsulteret guoskevaš sámi beroštusaid ovddasteddjiiguin áššiin báikkálaš láhkaásahusaid birra ja eará mearrádusaid dahje doaibmabijuid oktavuođas mat sáhttet váikkuhit sin beroštusaid njuolgga.

Gieldda láhkaásahusat skohtermáđijaid birra lea dakkár báikkálaš láhkaásahus mii sáhttá váikkuhit sámi beroštusaid njuolgga. Dakkár láhkaásahus lea konsultašuvdna geatnegas jus das lea dihto oktavuohta sámi beroštusaide, ovdamearkka dihtii jus evttohuvvon máđidjafierpmádat muosehuhttá guovllu boazodoalu, dahje jus láhkaásahusas lea mearkkašupmi eará árbevirolaš sámi meahcásteapmái. Konsultašuvdnageasku gusto maiddái eará doaibmabijuid ja mearrádusaid oktavuođas mat sáhttet váikkuhit sámi beroštusaide njuolgga. Ovdamearkan das sáhttet leat gieldda mearrádusat mat gustojit gieldda skuvlastruktuvrii. Jus mearrádus guoská loahpaheapmái, sámi skuvlabirrasa sirdimii dahje heaittiheapmái mii erenoamážit čuohcá sámi ohppiide/váhnemiidda, sáhttá gielddas leat konsultašuvdnageasku. Gielda sáhttá dakkár áššiin konsulteret sámi váhnenfierpmádagain gielddas, giliservviiguin dahje eará guoskevaš organisašuvnnaiguin.

Oppalašlunddot áššit mat vuordimis váikkuhit olles servodahkii seamma láhkai, eai gula konsultašuvdnageskui, gč. § 4-1 nuppi lađđasa. Áššiide opmodatvearu birra ii guoskka konsultašuvdnageasku go vearru váikkuha olles servodahkii seamma láhkai.

Juohke njealját jagi bidjá ráđđehus ovdan nationála vuordámušaid regionála ja gieldda plánemii ovddidan dihtii guoddevaš ovdáneami olles riikkas. Fylkkagielddat ja gielddat galget čuovvulit plánastrategiijaid ja plánaid nationála vuordámušaid. Vuordámušaid galget maiddái stáhta eiseválddit bidjat vuođđun go sii leat mielde plánemis. Nationála vuordámušain Nasjonale forventninger til regional og kommunal planlegging 2023–2027, lea ráđđehus sátnádan vuordámušaid fylkkagielddaide ja gielddaide. Ráđđehusa vuordámušat leat earret eará ahte:

• Sámi álbmogii sihkkarasto vejolašvuohta oassálastit plánaproseassaide mat gusket sidjiide. Konsultašuvnnat čađahuvvojit guoskevaš sámi beroštusaiguin.

• Dilit láhččojit das ahte nannet sámi kultuvrra, ealáhus- ja servodateallima ja sámi gielaid plánema bokte.

• Sámegielaid hálddašanguovllus berre ságaškuššat sámegielaid hástalusaid regionála ja gieldda plánema oktavuođas.

Gielda- ja guovlodepartemeanta čujuha dasa ahte sátnádeamit Nationála vuordámušain regionála ja gieldda plánemii 2023–2027 ja sámelága paragráfas 3-13 eai leat áibbas ovttavásttolaččat. Nationála vuordámušain čuožžu «Sámegielaid hálddašanguovllus berre ságaškuššat sámegielaid hástalusaid regionála ja gieldda plánastrategiija oktavuođas.» Sámelágas čuožžu «Sámegielaid hálddašanguovllu fylkkagielddat ja gielddat galget ságaškuššat sámegiela hástalusaid regionála ja gieldda plánastrategiijas, gč. plána- ja huksenlága §§ 7-1 ja 10-1.» Gielda- ja guovlodepartemeanta áigu čielggasmahttit gáibádusa ahte fylkkagielddat ja gielddat galget ságaškuššat sámegielaid hástalusaid go sii hábmejit regionála plánastrategiija ja gieldda plánastrategiija.

Gielddain lea ovddasvástádus servodatovddideamis ja dehálaš čálgodoaimmain iežaset guovllus. Gielddaplánat, vuođđuduvvon plána- ja huksenláhkii, leat stivrenreaiddut veahkkin dán bargui. Máŋga smávva gielddas lea ráddjejuvvon kapasitehta ja gelbbolašvuohta plánavuogádaga geavaheamis. Dasa lassin lea erenoamážit smávimus gielddaide váttis háhkat gelbbolaš plánejeddjiid. Gielda- ja guovlodepartemeanta doarju plánabarggu gealbodoaibmabijuid, máhttojuogadeami ja ođđa reaidduid ovddideami bokte. Guovloguovddáš lea ovttas Gielda- ja guovlodepartemeanttain hábmen neahttasiiddu enkelplanlegging.no, mii galgá leat veahkkin dasa ahte smávva guovllugielddaid plánejeaddjit dahket buriid válljemiid ja ahte sis leat buorit proseassat plánema várás gielddas. Ráđđehus ávžžuha gielddaid bargat ovttas gielddaidgaskasaš plánakantuvrraiguin ja eará gielddaidgaskasaš plánaovttasbarggu bokte nannen dihtii kapasitehta ja gelbbolašvuođa doaimmahit servodatovddideami.

Romssa ja Finnmárkku stáhtahálddašeaddji lea guhkit áiggi juolludan árvvoštallanruđaid máŋgga ovttasbargui Finnmárkku gielddaid oktasaš plánakantuvrra oktavuođas.1 Ráđđehus háliida doarjut dán barggu, ja oktasaš plánakantuvra lea loktejuvvon oassin giliahtanuššanšiehtadusaide. Giliahtanuššanšiehtadusat addet vejolašvuođa ovttas ávkkástallat guoskevaš ovttasbargoguimmiid resurssaiguin buorebut, ja sáhttá danne leat buorre neavvun nannet eará proseassaid mat leat jođus. Eará gielddat sáhttet maiddái oahppat bohtosiin.

Stáhta eiseválddit fuolahit sámi álbmoga ja sin vuoigatvuođa gáhttet iežaset giela, kultuvrra ja servodateallima juolludemiiguin jahkásaš stáhtabušeahtain. Stuorradiggi bidjá iešguđet fágalávdegottiid bušeahttaevttohusaid eanetlohkomearkkašumiin ja bušeahttamearrádusain mihttomeriid ja eavttuid dasa mo ruđat mat leat juolluduvvon stáhtabušeahta buot gollo- ja sisaboahtokapihttaliin, galget geavahuvvot. 1,86 miljárdda ruvdnosaš rámmas oktiibuot maid Stuorradiggi lea juolludan sámi ulbmiliidda jagi 2025 várás, leat 747,5 miljon ruvnnu várrejuvvon Sámediggái.

4.1.1 Sámedikki mearkkašupmi

Sámedikki mielas lea buorre go paragráfa gieldda ja fylkkagieldda plánema birra lea váldon mielde sámeláhkii. Dat lea dehálaš sihkkarastimii ahte gielddat ja fylkkagielddat vuogádatlaččat ovddidit sámegielaid sihke báikkálaš servodagas, bálvaluslágideaddjin ja bargoaddin.

Sámediggi atná mielváikkuheami sámi beroštusaid bealis dehálažžan ja árvvolažžan plánabarggus. Sámi beroštusat ja báikegottit sáhttet fátmmastit orohagaid dahje siiddaid, giliservviid, meahcástanservviid, luossabivdinservviid, sávzaguohtunservviid, servviid ja eará beroštusorganisašuvnnaid. Sámi kulturguovddážat, museat ja sullasaš ásahusat gielddas dahje regiovnnas sáhttet leat duođaštan árbedieđu mii sáhttá leat guoskevaš dan oktavuođas.

Sámediggi ávžžuha plánaeiseválddiid háhkat sámi álgoálbmotmáhtu, árbedieđu ja birgejumi2 oassin máhttovuđđui olles plánaproseassas. Mis leat resursaolbmot geain lea vuđolaš árbevirolaš máhttu iešguđet organisašuvdnašlájain mat leat listejuvvo teakstaoasis. Sámediggi ávžžuha plánaeiseválddiid searvvahit sin mielváikkuhanproseassaide. Sámediggi čujuha viidáseappot dasa ahte almmolaš eiseválddiin, sámelága 4. kapihttala vuođul, lea geatnegasvuohta konsulteret Sámedikkiin ja eará sámi beroštusaiguin dakkár áššiin mat sáhttet leat njuolgga guoskevaččat sidjiide.

Sámedikki oainnu mielde lea dárbu nannet sámi vuoigatvuođalaččaid kapasitehta ja resurssaid, vai sii sáhttet oassálastit areálaproseassaide buriin ja dásseárvosaš vugiin. Sámediggi lea máŋgga oktavuođas ávžžuhan ráđđehusa johtilit čoavdit čuolmmaid guoskevaš sámi vuoigatvuođalaččaid kapasitehta oktavuođas.

4.2 Sámedikki ovddasvástádus

Sámediggi, mii rahppui 1989 čavčča, lea ásahuvvon sámelága vuođul ja lea mielde ollašuhttimin Vuođđolága § 108. Norgga eiseválddit leat Sámedikki ásahemiin láhčán diliid dasa ahte sámit ieža, iežaset álbmotválljen orgána bokte, sáhttet sihkkarastit ja ovddidit gielaideaset, kultuvrraset ja servodateallimeaset. Sámelágas leat mearrádusat Sámedikki bargosuorggi ja válddi, Sámediggeválggaid ja Sámedikki hálddahusa birra. Sámelága ovdabargguin deattuhuvvui garrasit ahte Sámedikki váldi galgá ovddiduvvot dikki iežas oainnu vuođul ja oppalaš servodatoainnu vuođul sámiid sajádahkii Norggas. Sámelága áigumuša vuođul ja ovdabargguin dasa lea Sámediggi máŋgga suorggis ožžon mearridanválddi bargamušain mat ollásit, dahje muhtumassii, gusket sámi álbmogii.

Demokráhtalaš prinsihppan lea ahte sii geat vásihit politihkalaš mearrádusaid váikkuhusaid, ieža ožžot vejolašvuođa váikkuhit dan politihkkii mii guoská sidjiide. Sámiid álbmotválljen ja ovddasteaddji orgánan lea Sámedikkis máhttu dan birra mat leat dat stuorámus hástalusat ja dárbbut iešguđet sámi báikkálaš servodagain. Danne lea Sámedikkis buoremus eavttut árvvoštallat guđe doaibmabijuid berre vuoruhit. Ollašuhttin dihtii dan mihttomeari ahte Sámedikkis galgá leat friijavuohta ja vejolašvuohta dahkat iežas vuoruhemiid, organiserejuvvui Sámediggi jagi 1999 dakkár doaibman mas leat sierra fápmudusat (nettobušeterejuvvon). Ođđajagi 1. b. 2019 rájes čohkkejuvvojedje eanaš juolludusat Sámediggái jahkásaš stáhtabušeahtain ovtta oktasaš postii- kap. 560 Sámi ulbmilat, poasta 50 Sámi giella, kultuvra ja servodateallin. Departemeanta čujuha dasa ahte Sámedikkis lea iehčanas ovddasvástádus das ahte čađahit proseassaid gielddaiguin, fylkkagielddaiguin ja eará doaimmaheddjiiguin, go dakkár doaibmabijuid vuoruheamit mat sáhttet leat mielde nannemin sámi gielaid ja sámi kultuvrra galget fakkastuvvot.

Sámedikkis lea ovddasvástádus sámegiela oahppoplánaid ovddideamis ja mearrideamis vuođđoskuvlii ja joatkkaoahpahussii ja erenoamáš sámi fágain joatkkaoahpahusas (duojis, boazodoallofágain jna.), gč. oahpahuslága § 1-5 nuppi lađđasa. Sámediggi addá maiddái láhkaásahusa sámi sisdoalu birra nationála oahppoplánaid fágain.

Sámedikkis lea viidáseappot ovddasvástádus ovddideamis sihke dábálaš ja erenoamážit heivehuvvon oahpponeavvuid davvisámegillii, julevsámegillii ja lullisámegillii, gustovaš oahppoplánabuktosa vuođul.

Sámedikkis lea iežas ekonomalaš váikkuhangaskaomiid bokte ovdamearkka dihtii sámi gillii, kultuvrii, mánáidgárdái ja ealáhusovddideapmái, dihto váikkuhanfápmu gielddaid ja fylkkagielddaid sámepolitihkalaš doaibmabijuid ektui. Sámedikki ja gielddaid ja fylkkagielddaid gaskavuohta lea dattetge vuođđoprinsihppan vuođđuduvvon ovttasbargui ja buori dáhtolašvuhtii áššebeliid gaskkas.

Sámediggi juohká guovttegielatvuođadoarjagiid sámegielaid hálddašanguovllu gielddaide ja fylkkagielddaide. Guovttegielatvuođadoarjagat gielddaid leat golmma oasis; vuođđodoarjja, bálvalusdoarjja ja ovddidandoarjja. Vuođđodoarjja, mii lea 40 proseantta ollislaš guovttegielatvuođadoarjagis, juogaduvvo luohtta buot gielddaide. Bálvalusdoarjja lea 35 proseantta ollislaš guovttegielatvuođadoarjagis, ja juogaduvvo daid vuođđoskuvlla ohppiid logu vuođul geain lea sámegiella vuosttaš- dahje nubbingiellan, ja dan vuođul gallis leat čálihan iežaset Sámedikki jienastuslohkui. Ovddidandoarjja lea 25 proseantta ollislaš guovttegielatvuođadoarjagis, ja juogaduvvo daid doaibmaplánaid vuođul maid gielddat leat sádden Sámediggái. Oktiibuot lea Sámediggi jagi 2025 juolludan 76,6 miljon ruvnnu guovttegielatvuođadoarjjan gielddaide ja fylkkagielddaide.

Sámediggi lea hábmemin deaivilat doarjjaortnega mii lea heivehuvvon giellahálddašangielddaid ođđa juogadeapmái golmma iešguđet kategoriijii iešguđet vuoigatvuođadásiin – giellaovddidangielddat, giellaealáskahttingielddat ja giellamovttiidahttingielddat. Ođđa doarjjaortnega ulbmil lea ahte dat buorebut galgá earuhit gielddakategoriijaid gaskkas sámelága kapihttala 3 rievdadusaid vuođul. Jagi 2025 mielde lea láhkaásahus guovttegielatvuođadoarjaga birra válmmas.

Boksa 4.2 Isak Saba guovddáš

Isak Saba guovddáš Unjárgga gielddas fállá máŋga gielladoaimma buot gieldda buolvvaide. Guovddáš fállá juohke vahku sámi duhkoraddanarena – Duhkoratta. Ulbmiljoavkun leat sámegielat mánát gaskal 0–10 jagi ja sin váhnemat. Duhkoratta lea sieiva sámegielat arena. Guovddáš fállá maiddái sámi giellafálaldaga dárogielat mánáide gaskal 0–13 jagi ja sin váhnemiidda – Somá. Somá fálaldagain háliida giellaguovddáš movttiidahttit mánáid oahppat sámegiela duhkoraddama bokte ja addit gielladoarjaga sin bearrašiidda Várjjagis geat háliidit oahppat sámegiela. Duhkoratta ja Somá fálaldagain leat ollu doaimmat. Oaggunmátkkit, mátkkit fiervvás, galledeamit návehis ja boazogárdde luhtte, riiden ja čuoiganmátkkit leat muhtun ovdamearkkat. Guovddážis leat maiddái giellafálaldagat ja gielladoaimmat nuoraide. Guovddáš fállá duodjekurssaid, mat sáhttet leat vuosttaš lávkin oahppagoahtit sámegiela. Unjárgga ássiin lea vejolašvuohta searvat guovddáža lohkandeaivvadeapmái. Das besset oassálastit ságastallat sámi teavsttaid birra. Čakčat almmuhii guovddáš maiddái sierra podcasta – Unjárgga suopmaniid podcast.

Govva: Isak Saba guovddáš

Gáldu: Min doaimmaid birra, Isak Saba guovddáš

Sámi giellaguovddážat leat dehálaččat sámi giela ja kultuvrra nannemii ja ovddideapmái báikkálaččat. 19 sámi giellaguovddáža leat ásahuvvon Deanu ja Unjárgga rájes davvin Oslo rádjai lullin. Giellaguovddážat leat mielde oainnusmahttimin sámegielaid, ja nu dat leat mielde ásaheamen čoahkkanansajiid ja arenaid sámegiela geavaheapmái. Dat doibmet guovddáš deaivvadansadjin gos beassá oahppat sámegiela ja dan geavahit juohkebeaivválaččat. Giellaguovddážat fállet giellakurssaid, kulturlágidemiid ja eará doaimmaid mat leat mielde oainnusmahttimin ja nannemin sámegiela báikkálaš servodagain. Giellaguovddážat ožžot vuođđodoarjaga gokčat dakkár goluid go bálkká giellabargiide ja giellaguovddážiid doaimmaheapmái. Dasa lassin ožžot sii doaibmadoarjaga lágidit giellakurssaid ja giellaarenaid mat gokčet sin doaibmaguovllu dárbbuid. Giellaguovddážat sáhttet maiddái bargat báikkálaččat heivehuvvon doaibmabijuiguin mat leat mielde gáhttemin ja ovddideamen sámegielaid.

Bušeahttašiehtadusas gaskal ráđđehusa ja SG čujuhuvvo Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raportii, mas dárbu nannet sámegielaid deattuhuvvui oassin dáruiduhttinnjulgemis. Bušeahttašiehtadusa vuođul mearridii Stuorradiggi jagi 2025 stáhtabušeahtas lasihit juolludeami Sámediggái 50 miljon ruvnnuin.

Jagi 2025 reviderejuvvon bušeahtas lea Sámediggi lasihan juolludeami sámi giellaguovddážiidda 16,6 miljon ruvnnuin.3 Juohke okta dain 20 giellaguovddážiin ožžot 500 000 ruvdnosaš lassáneami. Dasa lassin lea Sámediggi várren 300 000 ruvnnu giellaguovddážiid fágalaš gealbudeapmái ja 200 000 ruvnnu giellaguovddášdeaivvademiide.

Sámi giellaguovddážiin, lassin mánáidgárddiide ja vuođđoskuvllaide, lea guovddáš doaibma giellaoahpahusas báikkálaččat. Giellaguovddážiin lea dehálaš fágagelbbolašvuohta ja doibmet sámegieloahpahusa váimmusin olggobealde vuođđoskuvlla. Máŋga giellaguovddáža ávkašuvvet báikkálaš giellageavaheddjiiguin, ja árbedieđu gaskkusteapmi lea dehálaš oassi giellaguovddážiid fálaldagas. Sámi giellaguovddážat leat iešguđet láhkai organiserejuvvon ja doaimmat leat máŋggaláganat. Muhtun giellaguovddážat fállet giellaoahpahusa vuođđo- ja joatkkadásis gáiddusoahpahusa bokte, lassin giellakurssaide rávesolbmuid várás. Eará giellaguovddážiin leat maiddái fálaldagat ovdaskuvlamánáide ja skuvlaohppiide doarjjan oahpahussii mánáidgárddis ja skuvllas.

Máŋga giellaguovddáža leat doaibman oahpponeavvobuvttademiin. Giellaguovddážat leat maiddái mielde duođašteamen guovllu historjjá, suopmana, kulturmuittuid ja registreremin ja duođašteamen báikenamaid. Ollu giellaguovddážat ráhkadit giellafálaldagaid erenoamážit mánáid ja nuoraid várás, ja dat leat mielde ásaheamen máŋga ja dehálaš giellaarena báikkálaš servodagas.

Sámi giellaguovddážat geavahit dávjá seamma lanjaid go sámi museat. Museain lea dehálaš doaibma kultur-, giella- ja servodatmáhtu ovddideamis ja erenoamážit sámegielaid loktemis. Sámediggi lea Sámedikki jagi 2015 giellaguovddášstrategiijaid bokte rievdadan njuolggadoarjaga sámi giellaguovddážiidda, mearridan strategiijaid sihkkarastin dihtii fágalaččat nana giellaguovddážiid, sihkkarastán buriid rámmaeavttuid giellaguovddážiidda ja sihkkarastán fálaldagaid giellaguovddážiid doaibmaguovllu dárbbuid vuođul.

Gielddat gullet Sámedikki deháleamos ovttasbargoguimmiide. Norgga Sámiid Riikkasearvvi, Johttisápmelaččaidlisttu ja Guovddášbellodaga Beaiveálgu-julggaštusas leat sámediggeáigodaga 2021–2025 ovttasbargoguoimmit dadjan ahte sii áigot:

nannet ovttasbargošiehtadusaid gielddaiguin, fylkkaiguin ja eará instánssaiguin main lea ovddasvástádus bálvalusain sámi álbmogii.

Sámedikkis leat ovttasbargošiehtadusat daid fylkkagielddaiguin main leat gielddat sámegiela hálddašanguovllus, Trøndelága fylkkasuohkaniin, Nordlándda fylkkasuohkaniin ja Romssa fylkkasuohkaniin. Ovttasbargošiehtadus Finnmárkku fylkkagielddain lea ođasmahttomin. Fylkkagieldda ovttasbargošiehtadusaid bajimus ulbmil lea láhčit diliid bistevaččat fásta ovttasbargui áššebeliid gaskkas dakkár áššiin mat gusket sámiide ja sámi guovlluide fylkkas, ja vuoruhit daid ovttas. Dat njeallje fylkkagieldda, main buohkain leat sámegiela hálddašanguovllu gielddat, ožžot guovttegielatvuođaruđaid Sámedikkis.

Sámedikkis leat maiddái ovttasbargošiehtadusat gávpotgielddaiguin nu go Romssain, Bådådjuin, Osloin, Álttáin ja Mátta-Várjjagiin. Ulbmil gávpotšiehtadusaiguin lea árjjalaš ja ulbmillaš ovttasbargu nannen ja ovddidan dihtii sámi kultuvrra, giela ja servodateallima gávpogiin. Sámediggi lea evalueren ovttasbargošiehtadusaid fylkkagielddaiguin ja gávpogiiguin. Sámediggi dievasčoahkkin meannudii evaluerema njukčamánu 13. b. 2025.

Sámedikkis leat ovdal leamaš ovttasbargošiehtadusat sámegielaid hálddašanguovllu gielddaiguin. Ovttasbargošiehtadusat dáid gielddaiguin leat loahpahuvvon. Sámediggi bidjá vuođđun ahte sámegielaid hálddašanguovllu gielddat čuvvot sámelága § 3-13, mas boahtá ovdan ahte gielddat galget ságaškuššat sámegiela hástalusaid birra gieldda plánas. Sámediggi bidjá vuođđun ahte sámegielaid hálddašanguovllu gielddat ja fylkkagielddat čuvvot sámelága § 3-13, mas boahtá ovdan ahte gielddat galget ságaškuššat sámegiela hástalusaid iežaset plánastrategiijain. Gielddat ja fylkkagielddat galget lága vuođul maiddái mearridit mihttomeriideaset sámegiela nannemii temáhtalaš gielddaoasseplánan dahje gielddaplána servodatoasis.

4.3 Gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádus

Mearrádusain ja politihkas gieldda ja fylkkagieldda dásis lea mearrideaddji mearkkašupmi dasa man muddui sámi gielat, kultuvra ja servodateallin sáhttá ovdánit buriin vugiin. Gielddain lea ovddasvástádus fállat sámi ássiide dásseárvosaš čálgofálaldaga. Fylkkagielddain lea erenoamáš ovddasvástádus regionála ovddideamis viiddes áddejumis. Árjjalaš áŋgiruššan sámi guovlluid gielddaid ja fylkkagielddaid bealis lea dehálaš sámi gielaid, kultuvrra ja servodateallima viidásat fievrrideapmái ja ovddideapmái.

Gielddaid iešstivrejupmi lea oassi Norgga servodatortnegis, ja vuođđojurdaga vuođul lea das sáhka ahte gielddain lea váldi dahkat mearrádusaid báikkálaš áššiin. Gielddaid iešstivrejumi prinsihppa fakkastuvvui ovdagoddeláhkii jagi 1873 ja vuođđoláhkii jagi 2016. Dalle oaččui Vuođđolága § 49 čuovvovaš lasáhusa:

Ássiin lea vuoigatvuohta stivret báikkálaš áššiid báikkálaš álbmotválljen orgánaid bokte.

Gielddaid iešstivrejupmi lea maid suodjaluvvon gielddalága bokte. Gielddalága § 2-1 nanne gielddaid ja fylkkagielddaid iešstivrejumi, ja paragráfas 2-2 leat mearrádusat nationála eiseválddiid gaskavuođa birra gielddaid iešstivrejupmái.

Álbmotválljen orgánan leat gielddat dakkár arena gos ássit válggaid ja mielváikkuheami bokte sáhttet leat mielde váikkuheamen gielddaid servodatbargamušaid čađaheami. Gielddain ja fylkkagielddain lea iehčanas ovddasvástádus iežaset resursageavaheamis ja fertejit heivehit doaimmaid sisaboađuid ektui. Ráđđehus fas ferte sihkkarastit ovttavásttolašvuođa gaskal bargamušaid ja ekonomalaš rámmaid.

Gielddat ja fylkkagielddat doaimmahit iežaset iešstivrejumi nationála rámmaid siskkabealde. Gielddaláhka deattasta ahte ráddjehusain gielddaid ja fylkkagielddaid iešstivrejumis ferte leat vuođđu lágas. Stáhtahálddašeamis ii leat makkárge oppalaš stivren-, bagadus- dahje muhttinvuoigatvuohta gielddaid ja fylkkagielddaid ektui. Gorálašvuođaprinsihpas, mii lea mearriduvvon gielddalága paragráfas 2-2, čuovvu ahte iešstivrejupmi ii galgga ráddjejuvvot eanet go dan maid dárbbaša nationála ulbmiliid fuolaheapmái. Gielddasuorggi ruhtadeami váldoprinsihppa lea rámmaruhtadeapmi. Rámmaruhtadeapmi mearkkaša ahte gielddat ja fylkkagielddat váldoáššis ruhtaduvvojit friija sisaboađuid bokte. Friija sisaboađuide gullet vearrosisaboađut ja rámmadoarjagat stáhtas maid gielddat sáhttet hálddašit friija gustovaš lágaid ja láhkaásahusaid vuođul. Go váldi sirdojuvvo dahje go ođđa bargamušat ásahuvvojit, dahje go njuolggadusat rievdaduvvojit ekonomalaš váikkuhusaiguin, galget gielddat buhtaduvvot vejolaš lassigoluid ovddas.

Sámegielaid hálddašanguovllu almmolaš orgánain leat máŋga geatnegasvuođa sámi álbmoga ektui, sihke sámelága giellanjuolggadusaid, mánáidgárdelága, oahpahuslága, dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvaluslága ja báikenammalága vuođul. Almmolaš orgánat sáhttet leat gielddat, fylkkagielddat dahje stáhta orgánat.

Sámelága 3. kapihttalis leat mearrádusat sámi giellavuoigatvuođaid ja sámegielaid geavaheami birra. Máŋga mearrádusa sámelágas gustojit erenoamážit hálddašanguovllu gielddaide, ja earát fas gustojit maiddái fylkkagielddaide ja stáhta eiseválddiide. Sámelága giellanjuolggadusaid rievdademiin juogaduvvui sámegielaid hálddašanguovlu ođđajagimánu 1. b. 2024 rájes golbman gielddakategoriijan gohčoduvvon giellaovddidangielddat, giellaealáskahttingielddat ja giellamovttiidahttingielddat, gč. máinnašumi kapihttalis 6.1 Sámelága giellanjuolggadusat.

Sámegielaid nannemii leat gielddat ja fylkkagielddat hui dehálaččat. Gielddain mat gullet sámegielaid hálddašanguvlui lea erenoamáš ovddasvástádus fállamis dieđuid ja bálvalusaid sámi álbmogii. Gelbbolašvuođa lokten sámi gielas ja kultuvrras lea dehálaš vai gielddat ja fylkkagielddat sáhttet fállat buriid bálvalusaid sámi álbmogii.

Gielda lea báikkálaš mánáidgárdeeiseváldi ja galgá addit bagadusa ja bearráigeahččat ahte mánáidgárddit doaimmahuvvojit njuolggadusaid vuođul. Gielddas lea geatnegasvuohta fállat sajiid mánáidgárdái daid gielddas ássi mánáide geat leat oahpahusgeatnegas agis, gč. mánáidgárdelága § 10 ja § 16. Mánáidgárdelága § 10 goalmmát lađđasa vuođul lea gielddas ovddasvástádus das ahte mánáidgárdefálaldat sámi mánáide sámi guovllus lea vuođđuduvvon sámi gillii ja kultuvrii. Eará gielddain galgá gielda láhčit diliid dasa ahte sámi mánát sáhttet sihkkarastit ja ovddidit iežaset giela ja kultuvrra.

Gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádus oahpahusas sámegielas ja sámegillii vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas čuovvu oahpahuslágas. Gielddain lea ovddasvástádus ollašuhttimis vuoigatvuođa vuođđoskuvlaohppui buohkaide geat ásset gielddas, gč. § 28-1 vuosttaš lađđasa. Fylkkagielddas lea ovddasvástádus ollašuhttimis vuoigatvuođa joatkkaoahpahussii buohkaide geat ásset fylkkas, gč. § 28-2 vuosttaš lađđasa.

Oahpahuslága § 3-2 nuppi lađas addá buot ohppiide geat ásset giellaovddidangielddain dahje giellaealáskahttingielddain vuoigatvuođa oahpahussii sámegielas ja sámegillii. Buot sámi ohppiin lea oahpahuslága § 3-2 vuosttaš lađđasa vuođul vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas beroškeahttá gos riikkas sii ásset, maiddái giellaovddidangielddaid dahje giellaealáskahttingielddaid olggobealde. Go uhcimusat 10 oahppi eará gielddas go giellaovddidangielddas dahje giellaealáskahttingielddas háliidit oahpahusa sámegielas dahje sámegillii, de lea sis oahpahuslága § 3-2 vuođul vuoigatvuohta dasa. Gáibádus ahte galget leat uhcimusat 10 oahppi, gusto oktiibuot logi oahppái buot luohkkácehkiin olles gielddas.

Oahpahuslága § 6-2 vuosttaš lađđasa vuođul lea sámi ohppiin vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas. Dat vuoigatvuohta gusto vaikke vel oahppis ii lean oahpahus sámegielas vuođđoskuvllas, ja beroškeahttá das gos riikkas oahppi orru. Oahppi vállje guđe sámegielas sus galgá leat oahpahus – davvisámegielas, julevsámegielas vai lullisámegielas. § 6-2 nuppi lađđasa vuođul lea buot ohppiin (beroškeahttá das leš go sis sámi duogáš vai ii) geain lea leamaš oahpahus sámegielas dahje sámegillii vuođđoskuvllas, vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas joatkkaoahpahusas. Ohppiin ii leat vuoigatvuohta válljet eará sámegiela joatkkaoahpahusas go dan sámegiela mas sis lei oahpahus vuođđoskuvllas.

Geassemánu 24. b. 2011 mannosaš láhka gieldda dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusaid jna. birra (dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusláhka) nr. 30 geatnegahttá gielddaid fuolahit ahte olbmuide geat leat gielddas, fállojit dárbbašlaš dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusat. Gieldda ovddasvástádus fátmmasta buot buhcciid- ja geavaheaddjijoavkkuid, dás maiddái olbmuid geain leat somáhtalaš dahje psyhkalaš dávddat, vahágat dahje gillámušat, gárrenávnnasváttisvuođat, sosiála váttisvuođat dahje doaibmavádjitvuođat. Dárbbašlaš dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusain oaivvilduvvo dohkálaš bálvalusfálaldat mii addo ovttaskas olbmo dárbbu árvvoštallama vuođul. Addot galgá ollislaš, gelbbolaš ja koordinerejuvvon dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusfálaldat dohkálaš fágagelbbolašvuođain. Viidáseappot geatnegahttá dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusláhka, paragráfa 3–10, sámegielaid hálddašanguovllu gielddaid fuolahit ahte sámi buhcciid dahje geavaheddjiid dárbbut láhččojuvvon bálvalusaide deattuhuvvojit go bálvalus hábmejuvvo.

Bargo- ja čálgohálddašeami sosiála bálvalusat lea čálgoortnegiid vuolimus sihkkarvuođafierbmi. Gieldda ovddasvástádus sosiála bálvalusain lea mearriduvvon juovlamánu 18. b. 2009 mannosaš lágas nr. 131 sosiála bálvalusaid birra bargo- ja čálgohálddašeamis (sosiálabálvalusláhka). Ovddasvástádussii gullet sihke oppalaš bargamušat ja oktagaslaš bálvalusat nu go dieđut, ráđit ja bagadus, ekonomalaš doarjja, gaskaboddasaš ássanfálaldat, oktagaslaš plána ja gealbudanprográmma. Lága ulbmil lea buoridit daid olbmuid eallindili geat leat váttis dilálašvuođas, váikkuhit sosiála ja ekonomalaš oadjebasvuhtii ja buoridit rasttideami bargui, sosiála searvamii ja árjjalaš oassálastimii servodagas. Láhka galgá maid váikkuhit dasa ahte gillájeaddji mánát ja nuorat ja sin bearrašat ožžot ollislaš ja heivehuvvon bálvalusfálaldagaid, ja váikkuhit dásseárvui ja ovttadássásašvuhtii ja eastadit sosiála váttisvuođaid. Oktagaslaš bálvalusat galget addot dárbbuid oktagaslaš ja konkrehta árvvoštallama vuođul ja galget leat dohkálaččat. Dat galget ovddidit lága ulbmila ja váikkuhit iežas veahkeheapmái vai geavaheaddji sáhttá olahit buoremus vejolaš doaibman- ja hálddašandási ja oažžut vejolašvuođa šaddat iešbirgejeaddjin barggu bokte.

4.4 Sámedikki mearkkašupmi

Sámediggi oaivvilda ahte sámi álbmogis ferte leat vuoigatvuohta mearridit mat leat dásseárvosaš bálvalusfálaldagat sámi geavaheddjiide. Orru leamen nu ahte áddejupmi das mii odne lea dásseárvoprinsihppa, dávjá ráddjejuvvo dan jurdagii ahte seamma bálvalusaid fidnen buohkaide lea doarvái. Dakkár lahkoneami sáhttá buoremusat adnit álkidahttin. Vearrámus dilis vealaheapmin. Ovttalágan gieđahallan ii leat seammá go ovttaárvosašvuohta, dannego eaktun ovttaárvosašvuhtii leat oktagaslaš heiveheamit. Máŋga raportta deattuhit ahte ain lea guhkes geaidnu ovdalgo servodat sáhttá dadjat ahte lea dilit leat láhččojuvvon dan máŋggabealatvuhtii mii mis lea.