Ráđđehuskonferánsa

Ráđđehus čoahkkana dábálaččat guovtte gearddi vahkus ráđđehuskonferánsii Stáhtaministara kantuvrii, dábálaččat mánnodaga ja duorastaga. Vuosttaš áššiin ráđđehuskonferánssas duorastagaid lea doallat ráhkkaneaddji stáhtaráđi.

Ráđđehus čoahkkana dábálaččat guovtte gearddi vahkus ráđđehuskonferánsii Stáhtaministara kantuvrii, dábálaččat mánnodaga ja duorastaga. Vuosttaš áššiin ráđđehuskonferánssas duorastagaid lea doallat ráhkkaneaddji stáhtaráđi.

Ovdal ráđđehuskonferánssa ja maŋŋil stáhtaráđi deaivvada ráđđehus lunšii Stáhtaministara kantuvrii. Doppe sáhttá áššiid digáštallat eahpevirggálaččat, dávjá ovdal vejolaš ráđđehusmeannudeami.

Makkár áššit meannuduvvojit ráđđehuskonferánssas?
Ráđđehuskonferánssas digaštallet buot dehálaš áššiid ovdalgo virggálaš mearrádusat dahkkojit juogo stáhtaráđis dahje guoskevaš departemeanttas. Nu dáhkiduvvo ahte olles ráđđehus doarju mearrádusaid. Nu leage ráđđehuskonferánsa ráđđehusa vuostemuš deaivvadansadji. Mearrádusain, mat dahkkojit ráđđehuskonferánssas dahje ráhkkaneaddji stáhtaráđđečoahkkimis (geahča vuollelis), ii leat virggálaš árvu, muhto dat liikká geatnegahttet politihkalaččat ráđđehusa mieldelahtuid. 

Vai digaštallamat ráđđehuskonferánssas dáhpáhuvvet buoremus vuođus, de galget buot áššit ovdanbuktojuvvot oanehis ráđđehusnotáhtain (r-notáhtta) mas leat 2-3 siiddu. Dan stáhtaráđis guhte hálida ášši váldit ovdan, lea ovddasvástádus buktit r-notáhta. Guoskevaš stáhtaráđit galget beassat cealkit áššái čálalaččat ovdalgo áššit bohtet ráđđehuskonferánsii. Dáinna vugiin besset oasseváldit ovdal ráđđehuskonferánssa diehtit leago áššái politihkalaš ovttaoaivilvuohta, vai ii. Nu seastá ráđđehus áiggi, ja seammás diehttájit stáhtaráđit ášši.

Stáhtaministtar ja su politihkalaš bargit čuvvot bures áššiid mat galget digaštallojuvvot ráđđehuskonferánssas. Buot áššiin galgá Stáhtaministara kantuvrii lagaduvvot kopiija juohke r-notáhttaevttohusas maid stáhtaráđit addet gulaskuddamii gaskaneaset. Nu beassá stáhtaministtar ja Stáhtaministara kantuvra árrat searvat prosessii. Stáhtaministaris eai leat goassege mearkkašumit stáhtaráđiid r-notáhtaide, vai ii gidde digaštallamiid ráđđehusas ja ráhkat oainnu ahte loahppaboađus lea ovdagihtii mearriduvvon. Stáhtaministtar sáhttá politihkalaš bargiidis bokte dovddahit ovddasvástideaddji stáhtaráđđái mii sáhtášii leat vuogas loahppamearrádus áššis, ovdalgo dat biddjojuvvo ráđđehussii.

Norgga ráđđehusat geavahit olu áiggi oktasaš bušeahttadigaštallamiidda. Maŋit bušeahttajagi rámma dahkkojuvvo njukčamánu bušeahttakonferánssas, ja loahpalaš bušeahttahápmi dahkkojuvvo borgemánu/čakčamánu molsumis, ovdalgo ovddiduvvo Stuorradiggái golggotmánu álggus. Ráđđehus digaštallá maiddái vejolaš bušeahttaheivehallamiid go ovdanbidjá Reviderejuvvon našunálbušeahta maŋemusat miessemánu 15.b.

Ráđđehusdigaštallamat leat čiegus áššit, nu maiddái áššelistu, ráđđehusnotáhtat ja beavdegirjjit. Ráđđehusnotáhtat leat stáhtaráđi iežas dokumeanttat ja eai ge leat hálddahusa dábálaš áššedokumeanttat. Alimusriekti lea cealkán ahte ráđđehusnotáhtain lea sierrasadji njuolggadusaid ektui mat gusket duođaštusaid ovdanbuktimii diggeáššiin ja ahte dettolaš vuhtiiváldimat čujuhit dan guvlui ahte suddjet digaštallamiid mat dáhpáhuvvet luohttevašvuođas ráđđehuskonferánssain. Ráđđehusa molsumis sirdojuvvojit ráđđehuskonferánssa dokumeanttat Riikaárkiivii mas čuovvo depoájulggaštus mii regulere almmolaš geahčadanvejolašvuođa.

Ráđđehuskonferánssaid čálli lea ráđđehusráđđi, Stáhtaministara kantuvrra hálddahuslaš hoavda.  

Bajás