Bargoaddit: Gažaldagat ja vástádusat buohcanvihpančuovvoleami rievdaduvvon njuolggadusaid birra

1. Makkár deháleamos geatnegasvuođat gáibiduvvojit mus bargoaddin jos bálkábargi buohccá?

Vástádus: Du deháleamos doaibma lea bargái láhččit bargodili ja bargguid nu ahte son sáhttá doalahit barggu buozanvuođaáiggi. Jos dát ii leat vejolaš, fertet geahččalit gávdnat eará heivvolaš barggu. Lea hui mávssolaš ahte don doalahat gulahallama bargiin go son buohccindieđihuvvo. Danne lea dehálaš ahte don bálkábargiin ovttas ráhkadat čuovvolanplána ja lágidat gulahallančoahkkima suinna nu árrat go vejolaš buohcanvihpanproseassas. Čuovvolanplána galgá ráhkaduvvot nu árrat go vejolaš maŋŋil bargi buozalmasvuođa dieđiheami ja maŋimustá njealji vahku siste. Don galggat sáddet gárvves ráhkaduvvon plána buohccindieđiheaddjái maŋimuš njealji vahku maŋŋil. Gulahallančoahkkin galgá lágiduvvot nu árrat go vejolaš maŋŋil bargi buohccindieđiheami ja maŋimuš čieža vahku maŋŋil.

2. Man guhkás gusto bargodili láhčingeatnegasvuohta buohcci bálkábargiid ektui?

Vástádus: Don galggat, nu guhkás go vejolaš, fuolahit dárbbašlaš bargodili láhčima vai buohccindieđihuvvon bálkábargi sáhttá máhccat fas bargui. Maiddái jos vel šaddá ge dát dutnje nugo bargoaddin divrrasin, resursagáibideaddjin ja hehttehussan. Heivehuvvon bargodoaimmat sáhttet leat ovdamearkkadihttiid heivehit bargoáiggi, dagaldumiid, bargoviidodaga, rusttegiid dahje veahki boahtit bargobáikái. Jos namuhuvvon láhčindoaibmabijut eai ávkkut, de galggat árvvoštallat vejolašvuođaid fállat bálkábargái eará heivvolaš barggu doaimmahusas. FB-ásahusat sáhttet NAV:s ohcat doarjagiid čađahit konkrehta láhčindoaibmabijuid.

3. Mii galgá čuožžut čuovvolanplánas?

Vástádus: Plána galgá sisttisdoallat bálkábargi bargodoaimmaid ja bargonávccaid árvvoštallama ja áigeguovdilis heivehuvvon doaibmabijuid maid bargoaddi dahje NAV lágida, dainna eavttuin ahte bargi farggabut máhcahit fas bargui. Plána galgá ráhkaduvvot bálkábargiin ovttas.

4. Geasa galgá čuovvolanplána addojuvvot?

Vástádus: Čuovvolanplána galgá leat bargoneavvun bálkábargái ja bargoaddái. Doavttir/buohccindieđiheaddji ja NAV sáhttet dárbbašit plána; doavttir/buohccindieđiheaddji go son galgá árvvoštallat bargi vejolašvuođaid bargat muhtun áiggi ja NAV fas go galgá ee. árvvoštallat dárbbu bargoguvllot doaibmabijuide. Gárvvisin dahkkon plána galgá danne sáddejuvvot buohccindieđiheaddjái maŋimuš njealji vahku siste. Maiddái rievdaduvvon plánat galget sáddejuvvot buohccindieđiheaddjái. Plána galgá NAV:i sáddejuvvon maŋimuš ovcci vahku maŋŋil go bálkábargi lea buohccindieđihuvvon. NAV ja Bargobearráigeahčču neahttasiidduin gávdno plánamálle ja dan sáhttá NAV:i sáddet elektronalaččat.

5. Maid galggan dahkat jos bálkábargi ii mieldeváikkut plánabarggus?

Vástádus: Dalle galggat gulahallagoahtit bálkábargiin gávdnan dihtii čovdosiid. Jos plána dattetge ii ráhkaduvvo sivas váilevaš ovttasbarggu bargi bealis, de galggat dan almmuhit NAV:i. Dán sáhtát dahkat rapporterenskovi bokte maid sáddet NAV:i maŋimuš ovcci vahku maŋŋil go bargi lea buohccindieđihuvvon. Bargoaddin sáhtát maid bivdit NAV gohččut gulahallančoahkkimii etáhta olis.

6. Galgá go plána álo ráhkaduvvot ja gulahallančoahkkimiid lágidit?

Vástádus: Vuolggasadjin lea ahte don galggat álo ráhkadit čuovvolanplána ja lágidit gulahallančoahkkima jos bargi lea buohccindieđihuvvon máŋga vahku. Spiehkastit sáhttá jos lea áibbas dárbbašmeahttun. Spiehkastanmearrádusat leat hui gáržžit ja gustojit jos buozalmasvuohta lea dakkár ahte bálkábargi almmatge máhccá bargui almmá sierra láhčindoaibmabijuid bargobáikkis. Maiddái jos bálkábargis lea duođalaš dávda ja lea čielggas ahte son ii sáhte máhccat ruovttoluotta bargui.

7. Geat oasálastet gulahallančoahkkimis?

Vástádus: Bargoaddi ja buohccindieđihuvvon bálkábargi leat čoahkkima váldooasálastit. Doavttir/buohccindieđiheaddji galgá bovdejuvvot čoahkkimii, muhto ii dalle jos bargi dan ii hálit. Lea dehálaš ahte don bargoaddin válddát oktavuođa doaktáriin/buohccindieđiheddjiin šiehtadallat čoahkkináiggi ja -báikki. Jos ásahus lea čadnojuvvon fitnodatdearvvašvuođabálvalussii, de galgá dat maid oasálastit čoahkkimis. Bálkábargi sáhttá válljet jos háliida luohttámušolbmo fárrui. Bargoaddi galgá čoahkkin oasseválddiid gohččut čoahkkimii.

8. Maid galggan dahkat jos gohččojuvvon oasseválddit eai boađe čoahkkimii?

Vástádus: Jos bálkábargi ii boađe čoahkkimii, de berret váldit oktavuođa suinna ja suokkardit sivaid dasa. Doai sáhttibeahtti ee. šiehtadit ođđa čoahkkima. Jos bálkábargis eai gávdno ákkat jávkamii, de sáhtát don nugo bargoaddin dieđihit NAV:i. Dan sáhtát omd. dahkat rapporterenskovi bokte maid sáddet NAV:i ovcci vahku maŋŋil, geahča 10. gažaldaga. Jos buohccindieđiheaddji ii boađe bovdejuvvon čoahkkimii, de galggat NAV:i dieđihit rapporterenskovi bokte unnimusat ovcci vahku siste (lea sierra russestat dása).

9. Maid galgá meannudit gulahallančoahkkimis?

Vástádus: Gulahallančoahkkima váldotemá berre leat makkár bargoláhčimiidda lea dárbu vai buohccindieđihuvvon olbmos galgá vejolaš geavahit bargonávccaidis buoremus lági mielde, maid ja makkár bargguid bálkábargi sáhttá čađahit jos vel leage dearvvašvuođaváttut, ja áiggi goas bálkábargis lea vejolaš máhccat fas dábálaš bargui. Čoahkkimis galgá ságastallat bargovejolašvuođaid birra iige buozalmasvuođa birra, ja ulbmil lea ahte láhččojuvvon bargodilli galgá mielddisbuktit ahte bálkábargi farggabut máhccá bargui.

Gulahallančoahkkima temá lea muhtun muddui sorjjas oasálastiin, ee. searvá go doavttir/buohccindieđiheaddji čoahkkimii. Čoahkkimis lea dehálaš soahpat ulbmiliid nugo bargui máhccanbeaivvi mearridit, doaimmaid lasihit veahážiid mielde ja geat earát galget vel oasálastit. Nu šaddá ge čoahkkin- ja čuovvolanplánatemá eanet go doaibmaplána.

Gulahallančoahkkimis galgabehtet konkrehtalaččat meannudit ja bargat čuovvolanplánain, ee. čielggadit bálkábargi bargguid bargosajis ja dárbbašlaš láhčindoaibmabijuid vai lea vejolaš ollásit dahje belohahkii bargat. Čoahkkin galgá vuosttamužžan deattuhit vejolašvuođaid ja máhtu ovdalgo joatkit buohccindieđiheami. Dehálaš gažaldagat leat; makkár doaimmat gávdnojit bargosajis maid bálkábargi sáhttá bargat jos vel lea ge givssit/ráddjemat? Lea go dárbu teknihkalaš veahkkeneavvuide bargodililáhčima oktavuođas? Leago vejolaš juogadit bargguid eará láhkai muhtun áiggi? Leago dárbu eará láhkai organiseret? Leat go erenoamáš barggut maid bálkábargi ii berre bargat ovtta áigodaga? Guorahallan dihtii leat go láhčindoaibmabijut leamaš ávkkálaččat de lea dárbu áigeráddjejuvvon doaibmabijuide ja ahte váikkuhusat árvvoštallojuvvojit šiehtaduvvon áiggis. Muddejuvvon buohcandieđáhusa oktavuođas lea maiddái temán movt barggu organiseret. Ávkkálaš ja rievttes muddejupmi gáibida gulahallama. Muddejupmi mearriduvvo doaibmavuolideami ektui, ja maid praktihkalaččat sáhttá čađahit bargosajis. Ii dušše bargoáiggi, muhto maiddái bargoleavttu sáhttá geahpidit. Dalle sáhttá bálkábargi leat barggus eanet diimmuid go dan maid muddejupmi eaktuda. Muddejuvvon buohcandieđáhus govvida de geahpiduvvon bargonávccaid.

10. Makkár geatnegasvuođat leat mus bargoaddin NAV ektui go bálkábargi dieđihuvvo buohccin?

Vástádus: Go bálkábargi buohccindieđihuvvo, de galggat sáddet čuovvolanplána ja rapportta ahte gulahallančoahkkin lea lágidivvon maŋimuš ovcci vahku maŋŋil buohccindieđihanáiggi. Dasto lea dehálaš ahte dieđihat NAV:i jos fitnodaga siskkáldas bargodililáhččin ii doaimma nu go galgá ja jus lea dárbu veahkkái/bargoguvllot doaibmabijuide etáhtas. NAV galgá lágidit gulahallančoahkkima duinna ja bálkábargiin maŋimuš 26 vahku maŋŋil buohccindieđihanbeaivvi. Jos bovdejuvvot dákkár čoahkkimii, de leat don geatnegahttojuvvon oasálastit. Unnimusat vahku ovdal čoahkkima galggat don sáddet reviderejuvvon čuovvolanplána NAV:i.

11. Maid galggan mun nugo bargoaddin dahkat garvin dihtii ráŋggáštusaid váilevaš čuovvoleami geažil?

Vástádus: Maŋimuš ovcci vahku maŋŋil go bálkábargi lea buohccindieđihuvvon, galggat don sáddet NAV:i dieđu ahte čuovvolanplána lea ráhkaduvvon ja gulahallančoahkkin lea dollojuvvon, geahča 10. gažaldaga. Čuovvolanplána galgá maiddái sáddejuvvot sisa. Rapporteren dáhpáhuvvá elektronalaččat. Jos rapporterengeatnegasvuohta ii doahttaluvvo, de NAV sádde dieđáhusa ahte šattat máksit divada. Jos áiggut garvit ráŋggáštusaid de fertet doahttalit plánaráhkadan gáibádusaid ja doallat oktasaščoahkkimiid ja dieđihit NAV:i dán birra almmuhuvvon áigemeari siste (golbma vahku).

Don galggat nugo bargoaddin oasálastit gulahallančoahkkimiin maid NAV lágida jos dohko bovdejuvvot. Unnimusat vahku ovdal gulahallančoahkkima galggat don sáddet čuovvolanplána NAV:i. Jos it doahttal dáid geatnegasvuođaid de sáhtát šaddat máksit divada. Don oaččut dieđuid geatnegasvuođaid birra čoahkkima bovdejumi oktavuođas maid NAV sádde.