Áhččivuohta ja eadnivuohta

Mánáidláhka mudde áhččivuođa mearrideami ja rievdadusaid. Jos váhnemat leat náitalan, de lea almmái geainna eadni lea náitalan go galgá riegádahttit máná áhčči. Áhččivuohta sáhttá dasto mearriduvvot mieđiheami dahje duomu bokte. Jos áhččivuohta lea mearriduvvon olgoriikkas, de sáhttá dan viissis eavttuiguin dohkkehit maiddái min riikkas.

 

Mánáidláhka mudde áhččivuođa mearrideami ja rievdadusaid. Jos váhnemat leat náitalan, de lea almmái geainna eadni lea náitalan go galgá riegádahttit máná áhčči. Áhččivuohta sáhttá dasto mearriduvvot mieđiheami dahje duomu bokte. Jos áhččivuohta lea mearriduvvon olgoriikkas, de sáhttá dan viissis eavttuiguin dohkkehit maiddái min riikkas. Almmolaš eiseválddiin lea ovddasvástádus mearridit áhččivuođa buot mánáide mat riegádit Norggas.

Jos máná váhnemat eaba leat náitalan guhtet guimmiin de láhka ii mearrit áhččivuođa. Dábáleamos lea ahte áhččivuohta mearriduvvo go eadni almmuha gii lea áhčči, ja son mieđiha áhččivuođa. Áhččivuođa sáhttá mieđihit čálalaččat go boahtá persovnnalaččat NAV:ii, duopmára luhtte dahje čalbmeeatni luhtte dahje doaktára luhtte go lea áhpehisvuođaiskosis. Áhččivuođa sáhttá maid riegádahttimis mieđihit. Olgoriikkas sáhttá áhččivuođa mieđihit Norgga diplomáhtalaš dahje konsuláhtalaš. Áhččivuođa sáhttá maid mearridit duomu bokte, mánáidlága § 9 vuođul. Duopmostuollu dábálaččat gáibida DNA-iskosa almmuhuvvon áhčis.

Áhččivuohta mearriduvvon olgoriikkalága vuođul, dohkkehuvvo Norggas. Njuolggadusat gusket praktihkalaččat buot dilálašvuođain gos eatni isit eahpitkeahttá rehkenastojuvvo máná áhččin.   Eará áhččivuohta ferte juohke áššis dohkkehuvvot jos galggaš dohkkehuvvot lágalaččat Norggas.  Lea NAV Internašunála mii meannut diekkár áššiid.

Eadnivuohta

Nissun gii lea riegádahttán máná, lea máná eadni. Geahča mánáidlága § 2. Jos mánná lea boađus veahkkesáhkkehusas olgoriikkas sahkkehuvvon maniin eará nissonolbmos go su gii máná riegádahttá, de lea ain nu ahte son gii máná riegádahttá lea rievttálaš eadni.

Norgga rievttis eai gávdno regelat mat mieđihit eadnivuođa mearriduvvon olgoriikka duomu bokte dahje hálddahusmearrádusat (čadnojuvvon šiehtadusaide).  Vejolaš mearrádusat dahje duomut mat mearridit ahte eadni gii ii leat riegádahttán máná lea juridihkalaš eadni, eai váldojuvvo vuhtii Norggas. Nissonolmmoš gii háliida ásahit juridihkalaš váhnen-máná-oktavuođa mánnái maid ieš ii leat riegádahttán, sáhttá Norgga rievtti ektui dahkat jos ohcá máná adopteret.

Mieleadnivuohta  

 Mánáidláhka mudde mieleadnivuođa ásaheami daid oktavuođain gos lesbat ožžot máná veahkkesáhkkehusa bokte Norggas dahje olgoriikkas. Mieleadni rehkenastojuvvo rievttálaš váhnemin mánnái seammá lági go eadni.  Dás lea mearkkašupmi ea.ea. maid mánáidláhka cealká váhnenovddasvástádusa, bissovaš orrunbáikki, ovttastallanvuoigatvuođa ja bajásdoallan geatnegasvuođaid birra. Mánás lea árbelága vuođul vuoigatvuohta árbet iežas oasi mieleatni maŋis, ja mieleatnis lea fas vuoigatvuohta árbet mánás.

Biologalaš eatni elošteaddji/náittosguoibmi oažžu mánáidlága vuođul mieleadnistáhtusa jos

  • Son lea mieđihan sáhkkehussii
  • Sáhkkehus lea čađahuvvon dohkkehuvvon dearvvašvuođalágádusas Norggas dahje olgoriikkas ja ahte
  • Siepmana identitehta lea dovddahuvvon

Mieleatnis lea seamma vuoigatvuohta go áhčis oažžut váhnenruđaid ja seamma geatnegasvuohta geavahit áhčieari. Mieleadni lea rievttálaččat máná váhnen seamma go eadni.  Das lea mearkkašupmi ee.ee.  mánáidláhkaregeliid čuovvumis mat gusket váhnenovddasvástádussii, bissovaš orrunbáikki, ovttastallanvuoigatvuhtii ja bajásdoallan geatnegasvuhtii. Mánás lea árbelága vuođul vuoigatvuohta árbet iežas oasi mieleatni maŋis, ja mieleatnis lea fas vuoigatvuohta árbet mánás. Mieleadni  ii dárbbaš juogadit árbbi jos máná eadni jápmá ovdal su.

Mieleadnivuođa regelet gustojit mánáide riegádan maŋŋil ođđajagimánu 1.beaivvi 2009. Mánáid ektui geat leat riegádan ovdal ferte váhnenvuohta eatni beallalažžii/náittosguobmái mearriduvvot jos máná adoptere mánnábeallin.  Seammá gusto jos eavttut mearridit mieleadnivuođa eai leat devdojuvvon.

Váhnenovddasvástádus

Váhnenovddasvástádus lea dat geatnegasvuohta ja riekti mii váhnemiin lea mearridit máná ovddas persovnnalaš dilálašvuođain.  Váhnemat galget fuolahit váhnenovddasvástádusa máná dárbbuid ja beroštumiid ektui.  Náitalan váhnemiin lea oktasaš váhnenovddasvástádus oktasaš mánáid ovddas. Ođđajagimánu 1.beaivvi 2006 rájes lea elošteddjiin automáhtalaš váhnenovddasvástádus mánáid ovddas geat leat riegádan maŋŋil dán beaivvi. Jos váhnemat eai leat náitalan eaige oro ovttas, lea eatnis dábálaččat váhnenovddasvástádus okto. Váhnemat sáhttet šiehtadit ahte sudnos galgá oktasaš váhnenovddasvástádus, dahje ahte áhčis okto galgá váhnenovddasvástádus. Šiehtadus galgá sáddejuvvot álbmotregistarii (vearrokantuvrii)  jos galgá lágalaš. Šiehtadussii eai leat hábmengáibádusat earret ahte galgá čálalaš ja goappaš váhnemat galgaba ovttaoaivilis. Máná eadni sáhttá erenoamáš sivaid geažil ieš okto háliidit váhnenovddasvástádusa. Almmatge ii leat doarvái ahte eadni háliida ieš okto váhnenovddasvástádusa. Duopmostuoluid mearrádusat čájehit ahte fertejit nana sivat dasa ahte áhčči ii oaččo oasi váhnenovddasvástádusas.

Váhnemat geat leat ožžon oktasaš mánáid ja eai ge oro ovttas, muhto fárrejit ovttas maŋŋá, eai  oaččo oktasaš váhnenovddasvástádusa fárrendieđáhusa bokte. Soai ferteba sáddet sierra šiehtadusa oktasaš váhnenovddasvástádusa birra dahje elošteaddjisoahpamuša álbmotregisttareiseválddiide. Lea dehálaš atnit fuola das ahte áhččivuođa dohkkeheapmi dahje áhččivuođa rievdadus, vejolaš áhččivuođa mieđiheapmi olgoriikkas, ii mearkkaš ahte váhnenovddasvástádus seammás mearriduvvo.

Jos ovttaseallin botkejuvvo de lea váhnemiin ollislaš šiehtadallanfriddjavuohta váhnenovddasvástádusa hárrái.

Bajás