St.dieđ. nr. 55 (2000-2001)

Sámepolitihka birra

Sisdollui

Oassi 2
Sámediggi

4 Sámedikki váldi ja iešmearrideami doaba

4.1 Duogáš

Sámi vuoigatvuođalávdegoddi oaččui 1980 earret eará mandáhttan čielggadit leago dárbu ja leago ulbmillaš vuođđudit álbmotválljejuvvon, ovddasteaddji orgána sámiide Norggas. Lávdegoddi gávnnahii ahte lei dárbu diekkár orgánii, mas galggai leat váldodahkamuššan addit Norgga sámi álbmotjovkui oktasaš foruma gos ságaškuššet sámi áššiin ja hábmejit sámepolitihka. Lávdegotti árvvoštallan lei ahte dát lei dárbbašlaš earret eará vái váfistuvvo váikkuhanfápmu ja oassálastin mearridanproseassaide. Lassin oaivvildii lávdegoddi ahte go gávdno álbmotválljejuvvon orgána mii lea sámi veahkadaga sátneguoddi, de dahká dat álkibun guovddáš eiseválddiide dahkat lobálaš 1 mearrádusaid sámepolitihkalaš duovdagis.

Sámedikki válddi hárrái ovdehii lávdegoddi ahte diggi galgá sáhttit váldit ovdan buot lágan áššiid main adnojuvvo leamen vásedin mearkkašupmi sámi veahkadahkii. Lávdegoddi deattuhii ahte Sámedikki mearridanváldi «…ii (berre) mearriduvvot agibeaivái, muhto galgá sáhttit gárgeduvvot orgána iežas ipmárdusa ja dábálaš servodatoainnu mielde sámi veahkadaga sajádaga hárrái Norggas» (vrd. NA— 1984: 18). Stuorradikki justiisakomitea guorrasii dása.

Sámedikki ja stáhta sámepolitihka lobálašvuohta lea sorjavaš earret eará das ahte Sámedikki oassálastin mearridanproseassaide válganahttá váikkuhanfámu mearrádusaid bohtosii. Dán oktavuođas lea doaba iešmearrideapmi gessojuvvon sámepolitihkalaš digaštallamii máŋgga jagi čađa, earret eará deaŧalaš rámmaáššegirjjiin Sámedikkis. Dán duogážin lea ahte doaba iešmearrideapmi geavahuvvo riikkaidgaskasaččat, earret eará guovtti ON-konvenšuvnnas 1966:s siviila ja poli­tihkalaš vuoigatvuođaid ja ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid birra. Doaba lea ­maiddái geavahuvvon artihkkalis 3 ON-deklarašuvnna evttohusas eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra.

ON:a olmmošvuoigatvuođakomitea bivddii, golggotmánus 1999, Norgga raporteret eamiálbmogiid birra artihkkala 1 vuolde álbmogiid vuoigatvuođa birra iešmearrideapmái konvenšuvnnas siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra. Stáhtat eai leat dássážii raporteren eamiálbmogiid birra, eai dán artihkkala vuolde eaige ON-konvenšuvnna vuolde ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid birra. Raporteren lea dássážii addojuvvon artihkkala 27 vuolde, mii čielgasit siskkilda veahádagaid. Norga áigu árvvoštallat dán ávžžuhusa iežas čuovvovaš raportta oktavuođas, mii sáddejuvvo ovdal golggotmánu 1. 2004.

Sámedikki vuođđudeami rájes 1989 lea dáhpáhuvvan jotkkolaš proseassa addit sámiide lasi váikkuhanfámu Sámedikki nannemiin ovddasvástideaddji orgánan sámi servodaga gárgedeamis. Máŋga politihkalaš mearrádusa maŋimuš 10–15 jagis lea dahkan vuđđosa ođđasisvirkkosmahttit ja viidáseappot gárgedit sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Sámiid vuoigatvuođalaš stáhtusa nannen vuođđolága bokte 1988, sámelága mearrideapmi 1987, Sámedikki vuođđudeapmi 1989 ja ILO-soahpamuša nr. 169 nannen 1990, lea erenoamážit veahkehan sámiid oažžut eanet duođalaš váikkuhanfámu servodatdilálašvuođaide mat gusket sidjiide. Báikenammalágas (Lov mai 18. 1990 nr. 11 om stadnamn/Láhka miessemánu 18. 1990 nr. 11 báikenamaid birra) ja sámelaga giellakapihttalis, mii maiddái mearriduvvui 1990, lea dáid lassin leamaš stuorra kultuvrralaš mearkkašupmi. Oahpahusláhka (Lov 17. juli 1998 nr. 61 om grunnskolen og vidaregåande opplæringa/Láhka suoidnemánu 17. 1998 nr. 61 vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa birra) addá Sámediggái láhkaásahusválddi sámi oahpahussii skuvllas.

Sámediggi atná Sámediggeplánas 1998–2001 áigodahkii vuolggasadjin ahte sámit leat sierra álbmot – eamiálbmot mas lea gullevašvuohta guvlui. Sámediggeplánas čuoččuhuvvo ahte álbmogiid vuoigatvuohta iešmearrideapmái lea riikkaidgaskasaččat dohkkehuvvon prinsihppa, man ON:a miellahttoriikkat leat geatnegahttojuvvon ovddidit ja suodjalit. Daddjojuvvo maiddái ahte nugo earáge eamiálbmogat miehtá máilmmi oaivvildit sámit ahte vuoigatvuohta iešmearrideapmái maiddái gusto máilmmi eamiálbmogiidda, ja ahte máilmmeservodat danne ferte dan dohkkehit.

Sámediggeplánas lea iešmearrideapmi meroštallojuvvon «oktasaš vuoigatvuohtan mearridit iežas boahtteáiggi badjel». Maiddái daddjojuvvo ahte «Vuoigatvuohta iešmearrideapmái (maiddái) mearkkaša … vuoigatvuođa addit mearridanvuoigatvuođa Sámedikki beales. Dat máksá ahte leat sámit ieža, iige stáhta, geat mearridit makkár servodatduovdagiid badjel sámi álbmogis galgá leat stivrejupmi, ráđđejupmi ja hálddaheapmi». Sámedikki jahkedieđáhusas jagi 2000 ovddas deattasta Sámediggi ahte «eamiálbmogiid vuoigatvuohta iešmearrideapmái gusto buot servodatduovdagiin, nugo dahká buot eará álbmogiidda».

Mii gusto siterejuvvon hámuhemiide dás bajábealde, de ii leat Sámediggi dovddahan makkár oaivila dat konkrehtalaččat bidjá daidda. Ráđđehus atná ahte oassi dáid juksanmeriin leat osohahkii hui viidát ja sáhttet dulkojuvvot dego eai leat makkárge ráddjehusat iešmearridanvuoigatvuođas. Danne ráđđehus ii sáhte daidda mieđihit.

Ráđđehusa oainnu mielde fertejit Sámedikki juksanmearit gehččojuvvot proseassan mii doaibmá ovttas servodatgárgedemiin muđui. Ráđđehus oaivvilda ahte lea rivttes lahkaneapmi dán gažaldahkii navdit ahte eamiálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa sisdoallu ja teorehtalaš vuođus gárgeduvvá áiggi vuollái, muhto ahte dás beroškeahttá lea sáhka iešmearridanvuoigatvuođas dálá, sorjjasmeahttun stáhtaid rámmaid siskkabealde.

Ráđđehus oaidná dárbbu – maiddái ON:a olmmošvuoigatvuođakomitea ávžžuhusa vuođul ahte Norga galgá raporteret sámiid ja iešmearrideami birra – ságaškuššat Sámedikkiin, ja háliidage bovdet dialogii. Dialoga ulbmilin berre leat stuorát čielggasvuođa oažžun das maid Sámediggi oaivvilda iešmearridandoahpagiin. Juksanmearrin ferte leat vealtat boasttuáddejumiin ja oažžut čielga, meannudanvugiid dákkár gažaldagaid ságaškuššamii.

Ráđđehus háliida mearkkašit ahte diehtá ahte Sámedikki gieđahaladettiin dan makkár viidodat iešmearrideamis berre leat, maiddái lea leamaš unnitlohku mas lea leamaš veaháš eará lahka­neapmi gažaldahkii, go masa dás lea refererejuvvon.

4.2 Dárkileappot iešmearrideami doahpaga birra

Doaba iešmearrideapmi lea čielggatkeahtes álbmotrievttálaš doaba.

Doahpaga árbevirolaš dulkojupmi lea ahte dat gusto álbmogiidda mearkkašumiin «veahkadat mii ássá dihto eanaguovlluid (stáhtaid) siskkabealde» , iige álbmogiidda mearkkašumiin «etnalaš joavku» . Danne lea iešmearrideapmi árbevirolaččat assosierejuvvon eretkoloniseremiin ja vuollástuvvon stáhtaid vuoigatvuođain iehčanasvuhtii.

«Álbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa» jurdda lea álggus vuolgán 1700-jagiid jurddašeamis «álbmotsorjjasmeahttunvuođaprinsihpas». ON-lihttu nanne artihkkalis 1 ja artihkkalis 55 «prinsihpa álbmogiid ovttalágáš vuoigatvuođa ja iešmearrideami birra». ON-lihtu artihkkalis 1 lea maiddái olmmošvuoigatvuođaide addojuvvon suodji, dasgo nannejuvvo ahte ON galgá oažžut rádjui riikkaidgaskasaš ovttasbarggu mii ovddida ja movttiidahttá olmmošvuoigatvuođaid árvvusatnima ja vuđolaš luđolašvuođaid buohkaide.

Dalle go Máilmmejulggaštus olmmošvuoigatvuođaid birra 1948 šiehtadallojuvvui ovdan, eai lean ON:a miellahttoriikkat válbmašat viidáseappot gárgedit prinsihpa «álbmogiid ovttalágáš vuoigatvuođa ja iešmearrideami birra» nugo dan gávdná ON-lihtus. Danne eai gávdno čujuhusat prinsihppii Máilmmejulggaštusas olmmošvuoigatvuođaid birra.

iehtadaladettiin ovdan ON-konvenšuvnna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra 1966 ja ON-konvenšuvnna ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid birra 1966, loktejuvvui gažaldat fas áššin.

Vuoigatvuohta iešmearrideapmái, nugo dat lea nannejuvvon guovtti ON-konvenšuvnnas 1966, ráddjejuvvo viiddis geavaheami ektui mii «prinsihpas álbmogiid ovttalágáš vuoigatvuođa ja iešámearrideami birra» lea ON-lihtu mielde. Dát boahtá das go iešmearridanvuoigatvuohta, nugo dat lea nannejuvvon ON-konvenšuvnnaid oktasaš artihkkalis 1 1966, lea hámuhuvvon koloniijadiliid ja militearalaš vuollástemiid dihtii. Nugo vuoigatvuohta lea hámuhuvvon oktasaš artihkkalis 1, de lea vuoigatvuohta gálgamii ja iehčanas stáhta vuođđudeapmái okta molssaeaktu man «álbmot» sáhttá válljet iežas iešmearridanvuoigatvuođa geavaheamis. «Álbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa» viidáset gárgedemiin mat leat dáhpáhuvvan eará neavvuin, leat buohkain leamaš koloniijadilit ja militeara vuollásteamit jurdagis, ja sisdoaluset mielde ii leat daid álki geavahit eará diliide.

Gažaldat vuoigatvuođas iešmearrideapmái lea fas šaddan áigeguovdilin eamiálbmotoktavuođain. ON-julggaštusevttohusas eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra nannejuvvo artihkkalis 3 ahte eamiálbmogiin lea vuoigatvuohta iešmearrideapmái. Sánit artihkkalis 3 leat ideanttalaččat sániiguin mat leat oktasaš artihkkalis 1 ON-konvenšuvnnain 1966, earret daid mat čujuhit «eamiálbmogiidda». ILO-soahpamuš nr. 169 fas ii ásahala gažaldaga iešmearrideamis.

Ráđđehusa oaidnu lea ahte ovdanšiehtadallan ON-julggaštusa eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra addá vuogas liibba viidáseappot gárgedit «prinsihpa álbmogiid ovttalágáš vuoigatvuođa ja iešmearrideami birra» eanet konkrehta vuoigatvuohtan eará oktavuođaide go koloniijadiliide ja militearalaš vuollásteapmái. Ráđđehus áigu almmatge deattastit ahte artihkal 3 iešmearridanvuoigatvuođa birra ON-julggaštusevttohusas eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra (vrd. kap. 16.2.1) lea vuođđuduvvan tekstii mii áiggistis ráhkaduvvui koloniijadiliin ja militearalaš vuollásteamis jurddašettiin, ja mat danne hejodit heivejit eamiálbmogiid vuoigatvuođaid meroštallamii sorjjasmeahttun stáhtaid rámma siskkabealde. Evttohus lea ožžon mearkkašahtti vuostehágu riikkaidgaskasaččat.

Ráđđehus áigu doarjut proseassa mas prinsihppa eamiálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa birra čadnojuvvo ON-lihtu «prinsihppii álbmogiid ovttalágáš vuoigatvuođa ja iešmearrideami birra» ja mas čađahuvvo bálddalas vuoigatvuođagárgedeapmi eamiálbmogiid várás. Diekkár gárgedeapmi sáhttá juogo dáhpáhuvvat ON:a eamiálbmotjulggaštusbarggu dahje stáhtageavada bokte.

Norgalaš oktavuođas lea gažaldat sámi iešmearrideami sisdoalus, ráđđehusa oainnu mielde, deaŧalaš gažaldat mii gáibida vuđolaš ságaškuššamiid. Dát ferte dáhpáhuvvat lagas ovttasbarggus Sámedikkiin. Ráđđehus deattasta ahte čovdosiin mat válljejuvvojit, lea mearkkašupmi riikkaidgaskasaš norbmagárgedeapmái dán duovdagis. Riikkaidgaskasaš mearkkašupmi mii lea doaibmabijuin mat álggahuvvojit sámiid iešmearrideami hárrái, ferte leat mielde árvvoštallamis.

Ráđđehus ovdeha ahte sámi iešmearrideami gárgedeapmi vuosttažettiin galgá dáhpáhuvvat dálá sorjjasmeahttun ja demokráhtalaš stáhta siskkabealde, ja Norgga dálá geográfalaš rájáid siskkabealde.

Deaŧalaš oasit sámiid iešmearrideami gárgedeamis sáhttet guovdilastojuvvot sámiid mieldemearridanvuoigatvuođa birra. Dát vuoigatvuohta siskkilda vuoigatvuođa oassálastit buot mearridandásiide áššiin mat gustojit láhkamearrádusaide ja hálddahussii ja bargui seailluhit ja gárgedit sámiid politihkalaš vuogádagaid. Sámiid iešmearrideapmi ferte danne atnit vuolggasadjin vuoigatvuođa oassálastit buot mearrádusaide mat gusket sidjiide. Sámi iešmearrideapmi lea, norgalaš oktavuođas, gažaldat das nákcego min demokráhtalaš vuogádat addit sámi veahkadahkii doarvái váikkuhanfámu riikkagottálaš politihkalaš proseassaide ja mearrádusaide mat gusket sidjiide.

Danne sáhttá norgalaš oktavuođas iešmearrideami gažaldat čadnojuvvot dasa makkár váldi galgá, dahje berre, biddjojuvvot sámi álbmotválljejuvvon orgánii, Sámediggái.

4.3 Sámedikki bargo- ja váldeduovdda

Sámelága § 2–1 albmada Sámedikki bargoduovdaga ja válddi. Sámediggi mearrida ieš makkár áššiiguin bargá. Lága mielde leat Sámedikki bargoduovddan buot áššit mat dikki mielas erenoamážit guoskkahit sámi álbmotjoavkku ekonomalaččat, kultuvrralaččat, jurdihkalaččat ja sosialalaččat. Sámepolitihkalaš orgánan ii leat Sámediggi ráđđehusa vuollásaš, ja danne ráđđehus ii leat ovddasvástideaddjin Sámedikki politihkalaš mearrádusain dahje doaimmas.

Sámediggái sáhttá sirdojuvvot váldi hálddahit juolludusaid sámi ulbmiliidda, vrd. stobiin 4.4, mas lea Sámediggái ovdalis sirdojuvvon válddi oppalašgeahčaldat. Sámedikkis lea mearridanváldi go dát čuovvu eará mearrádusain dahje lea mearriduvvon eará vuogi mielde.

Dál lea Sámediggái biddjojuvvon hálddahanovddasvástádus dihto administratiiva áššiin. Dát gusto Sámedikki válggaide, ekonomalaš doarjagiid juohkimii ja ovddasteddjiid nammadeapmái iešguđetlágan almmolaš orgánaide.

Earret dán válddi mii biddjojuvvo Sámediggái sámelága bokte, de lea Sámediggái maiddái biddjojuvvon váldi lága bokte guovtti oktavuođas:

  • Boazodoalloláhka: Miellahtuid nammadeapmi boazodoalu stivrenorgánaide, dás (§ 6) vuoigatvuohta nammadit 3 miellahtu 7 miellahtus boazodoallostivrii ja (§ 7) 2, vejolaččat 3, guovllustivrra 5 dahje 7 miellahtus.

  • Oahpahusláhka: (§ 6–4) Láhkaásahusat oahppaplánaid birra galget skihkket oahpahit sámi álbmotjoavkku birra ja dán álbmotjoavkku giela, kultuvrra ja servodateallima birra iešguđet fágasuorggi olis. Departemeantta mearridan rámmaid siskkabealde addá Sámediggi láhkaásahusaid diekkár oahpaheami sisdoalu birra. Sámediggi mearrida, departemeantta mearridan viidodat- ja veahkkevárrerámmaid siskkabealde, láhkaásahusaid oahppaplánaid birra sámegiela oahpaheapmái vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas ja oahppaplánaid birra vásedin sámi fágaide joatkkaoahpahusas. Dasa lassin sáhttá Sámediggi ovddidit evttohusaid departementii vásedin oahppaplánaid birra oahpaheapmái sámi guovlluide ja ohppiide sámi guovllu olggobealde geat ožžot sámegiela oahpaheami.

Oahppoduovdda lea prinsihpalaččat deaŧalaččamus duovdda man badjel Sámediggái lea biddjojuvvon váldi. Oahpahusláhka lea vuos áidna láhka mii addá Sámediggái mearridanválddi láhkaásahusgelbbolašvuođa hámis. Earret válddi mii Sámediggái lea biddjojuvvon oahpahuslága ja boazodoallolága bokte, lea Sámediggái biddjojuvvon váldi delegašuvnna 2 bokte. Lassin váldái mii Sámediggái lea delegerejuvvon, de lea Sámedikkis maiddái váldi ja váikkuhanfápmu oassálastima ja ovddasteami bokte máŋggaid lávdegottiin, stivrrain ja ráđiin.

Sámediggi lea álbmotválljejuvvon orgána, iige leat danin ráđđehusa vuollásaš orgána. Justiisadepartemeanta lea maiddái guovtti gearddi, girjjis guovvamánu 16. 1990 ja girjjis ođđajagemánu 26. 1995, gávnnahan ahte Sámediggi ii leat stáhtaráđiid bagadanválddi vuollásaš. Spiehkastagat fertejit almmatge ovdehuvvot daid dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha válddi departemeantta delegašuvnna mielde, dahje main stáhtaráđđi oaivvilda ahte Sámediggi válddi doaimmahemiin rihkku Stuorradikki mearrádusaid dahje lága. Stáhtaráđi váilevaš čuovvoleapmi diekkár dáhpáhusain sáhttá mielddisbuktit politihkalaš/parlamentaralaš ovddasvástádusa Stuorradikki buohta. Sámedikki politihkalaš olggosbuktimat dieđusge eai gula stáhtaráđi bagadus- dahje bajilgeahččoválddi vuollái.

Sámedikki vuođđudeami rájes lea gárgeduvvan geavat departemeanttain mii ovdeha stuorra várrugasvuođa Sámedikki bagadeamis, maiddái dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha válddi mii lea delegerejuvvon departemeanttain.

4.3.1 Sámedikki ođđasisorganiseren

Sámedikki vuollálas ráđit ođđasisorganiserejuvvojedje ođđajagemánu 1. 2001 dainna lágiin ahte vuollálas ráđit heaittihuvvojedje ja ossodathámádat álggahuvvui hálddahusdásis njuolga Sámediggeráđi vuollái. Váikkuhanruđaid juolludeami dahká ohcama vuođul ođđa ortnega mielde Sámedikki doarjjastivra, man nammada Sámediggi, ja giellaáššiid gieđahallá fas Giellastivra man Sámediggeráđđi nammada.

Ođđasisorganiserema duogáš lei ahte vuollálas ráđiin dáhpáhuvai unnán politihkkagárgedeapmi. Ođđa ovddasvástádusdahkamušat leat maiddái mielddisbuktán dárbbu hámolaš buohtalastimii áššeduovdagiid gaskkas.

Sámediggi lea cealkán ahte ođđa organisašuvdnahámádaga juksanmearrin lea dahkat Sámedikki politihkkagárgedeaddjin ja politihkalaš vuođusháhkkin mas leat čielga politihkalaš ja hálddahuslaš ovddasvástáduslinját. Ođđa organisašuvdnahámádat lea oaivvilduvvon dahkat ahte hálddahuslaš veahkkevárit ávkkástallojuvvojit ja buohtalastojuvvojit bevttolaččabut, seammás go hálddahussii addojuvvojit návccat nuppástuhttimii. Sámediggi lea maiddái cealkán ahte ođđasisorganiseren galgá áimmahuššat geavaheaddjiberoštusaid ja hálddahusdahkamušaid fágalaš ovdadahttivuođa 3 bealuštahtti vuogi mielde.

—uovusin Sámedikki ođđasisorganiseremis lea ahte kulturmuitolága hálddaheami váldi sirdojuvvui Sámediggái, iige Sámi kulturmuitoráđđái.

Sámi kulturmuitoráđđi álggahuvvui sámi kulturmuitosuodjalusa hálddahusorgánan ja delegerejuvvon eiseváldin kulturmuitolága mielde váikkuhusain čakčamánu 1. 1994 rájes. Ortnega árvvoštallan čájehii ahte dat lea doaibman háguid mielde ja lea veahkehan buktit sámi orgánaid sámiid kulturárbbi hálddaheami sisa. Sámi beroštusat kulturmuitosuodjalusa siskkabealde leat nannejuvvon ja geográfalaččat lea desentraliserejuvvon nu ahte báikegottiid ja hálddahusa gaskii lea šaddan eanet lagasvuohta. Sámi identitehtta lea nannejuvvon ortnega bokte. Árvvoštallan čájehii almmatge ahte lagas ovttasbargo- ja buohtalastináigumuš birasgáhttenhálddahusain muđui ja sámediggevuogádagain ii leat joavdan doarvái guhkás.

Sámi kulturmuitoráđđi heaittihuvvui ja organiserejuvvui Sámedikki vuollái ođđajagemánu 1. 2001 rájes. Dán vuođul nuppástuhttojuvvojedje kulturmuitolága láhkaásahusat, mat bidje válddi njuolga Sámi kulturmuitoráđđái, nu ahte váldi biddjojuvvui njuolga Sámediggái ođđajagemánu rájes 2001. Sámediggi biddjojuvvui dainna Riikkaantikvára ja Birasgáhttendepartemeantta bagadus- ja ođđasisdahkangelbbolašvuođa 4 vuollásažžan das mii gusto sámi kulturmuitosuodjalussii. Ortnet lea dahkkojuvvon gaskaboddosažžan 3 jahkái dasgo Birasgáhttendeparttemeanta oaivvildii ahte dilálašvuođat eai lean láhččojuvvon bissovaš ortnegii dahkat oaivila. Dát čatnašuvvá čielggadeapmái mii berre dáhpáhuvvat Sámedikki rolla, integritehta ja fágastáhtaráđiid konstitušuvnnalaš ovddasvástádusa hárrái Sámedikki mearrádusain. Birasgáhttendepartemeanta áigu árvvoštallat ortnega.

Sámedikki mearrádus mearkkaša maiddái ahte Sámi giellaráđđi lea organiserejuvvon Sámedikki vuollái váikkuhusain ođđajagemánu 1. 2001 rájes. Kultuvradepartemeanta lea váldán ovdan gažaldaga Sámedikkiin das makkár čuvvosat Sámedikki mearrádusas leat sámelága § 3–12 ektui oktan láhkaásahusaiguin. Ášši gieđahallan ii leat vel loahpahuvvon.

Boksa 4.5 Váldi mii ovdalis lea sirdojuvvon Sámediggái

  • 1987 : Sámeláhka addá njuolggadusaid Sámedikki álggaheami ja Sámedikki bargoduovdaga ja válddi birra.

  • 1989 : Sámediggi oaččui ovddasvástádusa juohkit doarjaga sámi organisašuvnnaide ja duodjái, ja Sámi ovddidanfoandda juolludusain.

  • 1993 : Iešguđetlágan bargguid hálddaheapmi sirdojuvvui Sámediggái: Sámi mánáid bajásšaddaneavttuid doaibmabijut Mánáid- ja bearašdepartemeanttas , oahppostipeanda Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanttas , guovttegielatvuođa doarjja Gieldadepartemeanttas. Sámi kulturfoanda, doarjagat girjelágádusdoibmii, sámi dáiddárorganisašuvnnaide, Sámi dáiddárguovddážii Kárášjohkii ja Sijte Jarngii Aarbortii sirdojuvvojedje Kultuvradepartemeanttas .

  • 1994 : Birasgáhttendepartemeanta sirddii ovddasvástádusa sámi kulturmuitosuodjalusas Sámi kulturmuitoráđđái.

  • 1998 : Oahpahuslága § 6–4 addá Sámediggái láhkaásahusválddi ja dahkamušaid sihke vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpaheami oahpahusa sisdoalus.

  • 1999 : Jahkásaš juolludus Gielda- ja guovlodepartemeanttas biddjojuvvo Sámedikki háldui ovtta 50-poastta vuolde. Dát máksá ahte Sámediggi ieš beassá vuoruhit rámmajuolludusa siskkabealde maid oažžu iežas háldui sirdojuvot. Departemeanta ii stivre mo juolludusat galget geavahuvvot, earret bajit vuoruhemiid mat dahkkojuvvojit budjeahttaproposišuvnnas.

  • 2000 : Sámi oahpahusráđi čállingoddi sirdojuvvo Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanttas , ja lea dál Sámedikki oahpahusossodat. Seammás álggahuvvui sierra 50-poasta Sámediggái departemeantta budjeahtas. Kultuvradepartemeanta sirddii Sámi sierrabibliotehka hálddaheami Sámediggái.

  • 2001 : Mánáid- ja bearašdepartemeanta sirddii sámi mánáidgárddiid vásedin doarjaga hálddaheami Sámediggái. Seammás álggahuvvui sierra 50-poasta Sámediggái Mánáid- ja bearašdepartemeantta budjeahtas. Birasgáhttendepartemeanta sirddii válddi Sámediggái sámi kulturmuitoberoštusaid hálddaheaddjin kulturmuitolága mielde. Válddi sirdimiid ovdehussan lea ahte Birasgáhttendepartemeanttas ja Riikkaantikváras lea bagadus- ja ođđasisdahkangelbbolašvuohta váidalusaid oktavuođas ja iežaset álgaga vuođul.

  • Sámedikkis lea deaŧalaš sajádat sámi veahkadaga dearvvasvuođa- ja sosiálaplána čuovvoleamis. Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta sirdá doarjja- ja hálddahusruđaid Sámediggái vai sámi mieldedoaibman váfistuvvo.

4.4 Válddi ja dahkamušaid sirdin Sámediggái

Vai ollašuvvet juksanmearit ahte sámi ja dáža kultuvrras galget leat ovttaárvosaš eavttut ja ahte sámi gielas ja kultuvrras galget leat buorit vejolašvuođat gárgeduvvat Norggas, de áigu ráđđehus addit Sámediggái stuorát váikkuhanfámu ja lasi mearridanválddi áššiin main sámi veahkadagas leat erenoamáš beroštumit. Válddi ja ja dahkamušaid sirdin departemeanttain Sámediggái dáhpáhuvvá dialogas Sámedikkiin.

Láhkaásahusgelbbolašvuođa vejolaš sirdin Sámediggái ferte dahkkojuvvot láhkanuppástusa bokte juohke dáhpáhusas. Ráđđehus háliida dialoga Sámedikkiin sáhttágo leat áieguovdil addit láhkaásahusválddi Sámediggái eanet duovdagiin go dál.

Váldonjuolggadussan lea ulbmillaččat ovttaiduhttit sámi beroštusaid deastta dábálaš hálddahussii dan sadjái go hukset sierra sámi ortnegiid. Dahkamušain mat leat dušše, dahje eanaš oaivvilduvvon sámi veahkadahkii, lea almmatge lunddolaš ahte Sámedikkis lea ovddasvástádus vai mearrádusat dahkkojuvvojit dan orgánas mii buoremusat diehtá sámi dilálašvuođaid birra ja buoremusat dovdá dárbbuid. Dát mearkkaša ahte dákkár dahkamušaid berre váldonjuolggadusa mielde Sámediggi hálddahit. Ráđđehus áigu deattuhit ahte ovddasvástádusduovdagat mat sirdojuvvojit Sámediggái, leat čielgasit meroštallojuvvon ja geavadis álkit earuhit eará hálddahusorgánaid ovddasvástádusduovdagis.

Dahkamušaid mat gusket sámiide ja veahkadah­kii muđui berrejit váldonjuolggadusa mielde dábálaš hálddahusorgánat áimmahuššat. Juos sámiin leat erenoamáš beroštusat, ovdamearkka dihtii sámegiela geavaheamis, de berre dáid beroštusaid deasta ovttaiduhttojuvvot hálddahussii. Dát gusto ovdamearkka dihtii boarrásiidfuolahussii. Lea unnán ulbmillaš hukset sierra sámi boarrásiidfuolahusa, muhto deaŧalaš lea ahte boarráset sámiid dárbbuin giela ja kultuvrra hárrái adnojuvvo deasta boarrásiidfuolahusa siskka­bealde. Sámi beroštusaid diekkár ovttaiduhttin hálddahussii berre dáhpáhuvvat ovttasráđiid Sámedikkiin.

Vaikko Sámediggi lea váldán badjelasas doarjjaortnega dahje institušuvnna, ja dikkis lea mearrideaddji váikkuhanfápmu dan badjel, de lea fágadepartemeanttain ain bajit ovddasvástádus ortnegiin maid Sámediggi hálddaha. Departemeanttat galget álggahit ráđđádallandagaldusaid Sámedikkiin, láhčit buori ja rabas dialogii, ja čuovvolit sirdojuvvon ortnegiid sihke fágalaččat ja budjeahtalaččat. Vai dát ovddasvástádus šaddá čielgaseabbon, de leat juolludusat Sámediggái eanaš addojuvvon fágadepartemeanttaid budjeahtaid bokte, eaige Gielda- ja guovlodepartemeantta budjeahta bokte.

Sámediggi vuoruha ieš rámmajuolludusa siskkabealde mii sirdojuvvo Gielda- ja guovlodepartemeanttas. Departemeanta ii stivre mo juolludus galgá geavahuvvot, earret bajit vuoruhemiid mat dahkkojuvvojit budjeahttaproposišuvnnas. Sáme­dikkis lea dáinna lágiin vásedin iehčanas ovddasvástádus ja luđolašvuohta hálddašit iežas veahkkeváriid. Maiddái Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanta (1.1.2000 rájes) ja Mánáid- ja bearašdepartemeanta (1.1.2001 rájes) sirdá juolludusaid Sámediggái dán vuogi mielde.

Sámediggi lea geatnegahttojuvvon čuovvut dábálaš njuolggadusaid iežas hálddaheami hárrái, ovdamearkka dihtii stáhta ekonomiijanjuolggadusaid ja hálddahuslága. Raporteren departemeanttaide ruđaid geavaheami birra dáhpáhuvvá Sámedikki jahkedieđáhusas, mii sáddejuvvo Stuorradiggái stuorradiggedieđáhusa hámis oktan ráđđehusa mearkkašemiiguin.

4.4.1 Válddi ja dahkamušaid sirdin Kultuvradepartemeanttas Sámediggái

Ráđđehusa oainnu mielde berrejit stáhtalaš ruđat sámi kulturdoaibmabijuide ja institušuvnnaide main lea sámi dáidda ja kultuvra bargoduovddan, nu guhkás go vejolaš kanaliserejuvvot Sámedikki ja Sámedikki orgánaid bokte. Dát duddjo lagasvuođa doibmii mii fas dagaha ahte ruđat geavahuvvojit buorebut ja rievttabut. Sirdimat Sámediggái fertejit dáhpáhuvvat juohke doaibmabiju vuđolaš guorahallama maŋŋil ja lagas ovttasbarggus guoskevaš áššeoasálaččaiguin ja Sámedikkiin.

—uovvovaš doaibmabijuid lea áigeguovdil sirdit Sámediggái das mii gusto stáhtadoarjagiid hálddaheapmái Kultuvradepartemeantta duovdagis:

  • Beaivváš Sámi Teáhter

  • Sámiid Vuorká-Dávvirat

  • sámi dáiddárstipeanddat

  • sámi festiválat

  • čájáhusbuhtadas sámi kulturinstitušuvnnaide

  • sámi girjebusset

Beaivváš Sámi Teáhter lea maiddái ovdalis evttohuvvon sirdojuvvot Sámediggái. Teáhter ieš, ja teáhtera biras, dovddahedje almmatge ahte áigi dalle ii lean láddan diekkár sirdimii. Dát orru earáhuvvan, ja Kultuvradepartemeanta oaivvilda danne ahte diekkár sirdin sáhttá dáhpáhuvvat. Sámiid Vuorká-Dávviriid hálddahanovddasvástádusa sirdin lea maiddái ovdal evttohuvvon. Go sirdin ii leat dáhpáhuvvan, de boahtá dat das go lea dárbu árvvoštallat ja ođđasishámádahttit dávvir­vuorkásuorggi oppalaččat. Dán árvvoštallamis leat Sámiid Vuorká-Dávvirat ja eará sámi dávvirvuorkkát mielde. Dát váldojuvvui ovdan st.meld. nr. 22 (1999–2000) Kjelder til kunnskap og oppleving (Dieđu ja vásihusa gáldut), mii biddjojuvvui Stuorradikki ovdii čakčat 1999. Stuorradiggi guorrasii dása. Bargu lea álggahuvvon. Sámi dáiddárstipeanddaid sirdin galgá ságaškuššojuvvot dáiddárorganisašuvnnaiguin ja Sámedikkiin. Eará hálddahandahkamušat mat ledje jurddašuvvon sirdojuvvot Sámediggái, leat gáibidan guhkit válmma-štanáiggi go ovdehuvvon. Dilálašvuođat láhččojuvvojit almmatge nu ahte sirdinbargu jotkojuvvo.

4.4.2 Sámedikki válgaortnet

Sámedikki válljejit sámit sámiid gaskkas sámediggeválggaid bokte mat dollojuvvojit juohke 4. jagi seamma beaivvi go stuorradiggeválggatge. Vuosttas válggat dollojuvvojedje 1989 ja nuppit 1983. Sámediggi lea dál goalmmát áigodagastis doaibmamin (1997–2001). —uovvovaš sámediggeválggat leat čakčamánu 10. 2001.

Sámedikki válggaid olis lea riika juhkkojuvvon 13 válgabiirii. Juohke válgabiirres válljejuvvojit golbma áirasa, nu ahte Sámedikkis leat 39 áirasa.

Sámedikki válggaid njuolggadusat leat mearriduvvon sámelágas ja láhkaásahusas Sámedikki válggaid birra. Juos njuolggadusat galget earáhuhttojuvvot, de gáibiduvvo láhkanuppástus ja/dahje láhkaásahusnuppástus. Njuolggadusat earret eará válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra leat addojuvvon sámelága §:s 2–4. Dárkilet njuolggadusaid válggaid geavatlaš čađaheami birra addá Gonagas, vrd. sámelága §:in 2–11, láhkaásahusa bokte.

Sámedikki válggaid bajit prinsihpat, nugo válgabiirejuohkin ja mandáhttajuohku, leat vuosttažettiin juoga mat gusket sámi veahkadahkii. Ráđđehusa oainnu mielde ollašuvvá juksanmearri ahte Sámediggi ieš galgá mearridit áššiid mat erenoamážit gusket sámi veahkadahkii, buorebut go diktá Sámedikki iežas oažžut válddi dáid gažaldagaid badjel.

Seammás lea juksamearrin ahte Sámedikki válggaid geavatlaš čađaheami njuolggadusat leat eanemus lági mielde ovttaláganat Stuorradikki válggaid njuolggadusaiguin. Njuolggadusat válggaid geavatlaš čađaheami birra gusket gielddaide, dasgo gielddaid sámeválgastivrras lea geavatlaš ovddasvástádus sámediggeválggaid čađaheamis. Jienaid vuostáváldin dáhpáhuvvá ovttaskas gielddas. Lohkan ja válgaloahpparehkenastin dáhpáhuvvá dihto sámeválgastivrras ovtta gielddas juohke sámeválgabiirres. Gielddat leat dasa lassin ovddasvástideaddjin sámi jienastuslogus. Vai váfistuvvo alla kvalitehtta bargui maid gielddat dahket válggaid hárrái, de lea deaŧalaš ahte njuolggadusat maid gielddat galget čuovvut leat heivehuvvon eanemus lági mielde oktii buot válggaid hárrái mat čađahuvvojit.

Ráđđehus áigu evttohit earáhuhttit sámelága, nu ahte Sámediggái addojuvvo fápmudus mearridit láhkaásahusa Sámedikki válggaid bajit ja prinsihpalaš njuolggadusaid birra. Dát gusto ovdamearkka dihtii njuolggadusaide válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra. Vai sámit/olbmot geain lea sámi gullevašvuohta atnet Sámedikki ovddastuslaš 5 orgánan ja vai addojuvvo lobálašvuohta dikki mearrádusaide, de lea earret eará dárbbašlaš atnit deastta das ahte maiddái unnit sámi joavkkut ovddastuvvojit, ja ahte šaddá dakkár áirasiid juohkašuvvan sámi guovlluide mii neaktá govttolažžan ja vánhurskkisin. Sámediggi seahtá maiddái atnit juksanmearrin ahte lea nu buorre sohkabealejuohkašuvvan go vejolaš áirasiid válljemis Sámediggái. Ráđđehus luohttá ahte Sámediggi, demokráhtalaš álbmotválljejuvvon orgánan, váfista ahte diekkár vuđolaš demokráhtalaš prinsihpat ja juksanmearit áimmahuššojuvvojit válgaortnega vejolaš earáhuhttimis. Dát prinsihpat leat vuđolaččat ságaškuššojuvvon Sámi vuoigatvuođalávdegotti oasseárvalusas (NA— 1984: 18 Sámi vuoigatvuođaid dili birra) ja adnojuvvojedje maiddái vuođđun Sámeláhkii, nugo dat mearriduvvui 1987.

Njuolggadusat válggaid geavatlaš čađaheami birra berrejit mearriduvvot dan orgánas mii hábme vástideaddji njuolggadusaid eará válggaide, nu ahte gielddat ožžot nu ovttalágan njuolggadusaid go vejolaš maid galget čuovvut. Dál lea Gonagasas dát váldi.

4.4.2.1 Sámedikki sohkabealčoakkádus

Geassemánu 3. 1999 mearridii Sámediggi Dásseárvvu doaibmaplána mas sámi nissoniid sajádat lea guovddážis, oktan nannenduovdagiiguin, ulbmiliiguin ja doaibmabijuiguin 1999–2001. Nissonat leat maiddái meroštallojuvvon váldonannenduovddan Sámedikki barggus Sámediggeplánas 1998–2001. Nissonat váldovuoruhanduovddan lea čuovvoluvvon iešguđetlágan oasseplánain ja erenoamáš geográfalaš nannenduovdagiin – riddo-, vuotna- ja oarjelsámi guovllut. Sámediggi lea váikkuhangaskaoapmeortnegiiddis bokte maŋimuš ja-giid geahččalan bidjat guovddážii ealáhusdoaimma mas nissonat leat barggus.

Sámedikkis lea bonju sohkabealjuohkašuvvan, ja gárgedeapmi čájeha negatiiva gárgedeami mas leat oktilaččat unnit nissonáirasat Sámedikkis. Go nissonaoassi 1989 válggaid maŋŋil lei 33,3 proseantta, de lei dat njiedjan 25,6 prosentii maŋŋil 1997 válggaid. Juos nominašuvnnaid mielde galggaš dubmet, de sáhttá dát proseantaoassi njiedjat vel eanet boahtte válgaáigodagas. Dát lea čuolmmalaš 6 dan juksanmeari ektui ahte álbmotválljejuvvon orgánat berrejit govvidit čoakkádusa veahkadagas. Nissonat ja nuorat leat sakka unnitlogus sin gaskkas geat leat čálihuvvan sámi jienastuslohkui.

Ráđđehus luohttá almmatge ahte Sámediggi, árjjálaš doaibmabijuid bokte, bargá dan beales ahte dásseárvogažaldat áimmahuššojuvvo buori vuogi mielde.

4.5 Doaibmabijut

  • Ráđđehus bovde Sámedikki dialogii iešmearridandoahpaga birra dainna ulbmilin ahte čielgá buorebut makkár sisdoalu Sámediggi bidjá dán doahpagii, makkár oainnut ráđđehusas ja Sámedikkis leat Sámedikki válddi hárrái, ja makkár strategiijat berrejit čuvvojuvvot vai dát juksanmearit ollašuvvet.

  • Ráđđehus áigu addit Sámediggái válddi hábmet bajit ja prinsihpalaš njuolggadusaid Sámedikki válggaide, dán vuolde maiddái njuolggadusaid válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra.

5 Sámedikki rolla stáhta, gieldda ja fylkkagieldda ektui

Mo sámi perspektiiva galgá áimmahuššojuvvot fylkka- ja gielddadásis lea váldojuvvon ovdan máŋgga oktavuođas, ee. st. dieđ. nr. 41 (1996–97) Norgga sámepolitihka birra. Dát lea deaŧalaš čuolbmabidjan go jurddaša ahte sámit leat unnitlogus eanaš gielddain. Ožžotgo sámepolitihka guovdilis linját háliiduvvon deattu ja beavttu lea sakka sorjavaš das ahte bajit ulbmilat vuođđuduvvet báikkálaš ja guovlluguovdasaš politihkkagárgedeapmái.

St.meld. nr. 15 (2000–2001) Nasjonale minoritetar i Noreg – Om statleg politikk overfor jødar, kvener, rom, romanifolket og skogfinnar (st. dieđ. nr. 15 (2000–2001) Álbmotlaš veahádagaid birra Norggas – Stáhtalaš politihka birra juvdálaččaid, láddelaččaid, romániálbmoga ja meahcceláttiid guovdu) deattasta ráđđehus ahte gielddain ja fylkkagielddain lea seamma geatnegasvuohta go stáhtas leat mielde ollašuhttimin veahádatpolitihkalaš geatnegasvuođaid maid Norga lea váldán badjelasas. Dát gusto dieđusge maiddái geatnegasvuođaide mat Norggas leat sámi veahkadahkii. Dát máksá ahte deasta sámi gielas ja kultuvrras galgá leat mielde politihkalaš vuoruhemiin mat dahkkojuvvojit báikkálaš ja guovlluguovdasaš dásis.

5.1 Departemeanttaid ráđđádallan- ja ságaškuššanmekanismmat Sámedikkiin

Álggahuvvon leat bissovaš čoahkkimat politihkalaš dásis Sámedikki budjeahta hárrái Sámedikki ja Gielda- ja guovlodepartemeantta , ja muhtun eará departemeanttaid gaskkas, ovdal ráđđehusa vuosttas jahkásaš budjeahttakonfereanssa. Gielda- ja guovlodepartemeanttas, mii lea sámi áššiid bálddalastindepartemeanta, leat jeavddalaš čoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš ja hálddashuslaš dásis. Lassin leat departemeanttas čoahkkimat Sámedikkiin eaŋkiláššiid birra dárbbu mielde. Gielda- ja guovlodepartemeanta oassálastá maiddái dávjá eará departemeanttaid čoahkkimiidda Sámedikkiin, sihke politihkalaš ja hálddahuslaš dásis. Sámedikki hálddahuslaš jođihangoddi oassálastá jahkásaš etáhttajođiheaddjikonferensii.

Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanttas ja Sámedikkis leat čoahkkimat politihkalaš dásis budjeahta ja eará áššiid birra. Departemeanta ja Sámediggi leat soahpan čađahit njeallje bissovaš ovttasbargočoahkkima juohke jagi. Ulbmilin lea nannet ovttasbarggu ráđđehusa ja Sámedikki gaskkas dearvvasvuođa- ja sosiálaáššiin mat gusket sámi veahkadahkii. Muđui lea jeavddalaš oktavuohta Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeantta ja Sámedikki hálddahusa gaskkas, ee. jahkásaš juolludusgirjjiid oktavuođas.

Mánáid- ja bearašdepartemeanttas lea čoahkkin Sámedikkiin sámi mánáidgárdegažaldagaid birra guktii jagis. Sámedikki loahpahuvvon mánáid- ja nuoraidprojeavtta oktavuođas dollojuvvojedje máŋga oktavuođačoahkkima departemeanttain. —oahkkimat galget dollojuvvot maiddái projeavtta čuovvoleamis. Departemeanttas leat jahkásaš budjeahttačoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš dásis. Mánáid- ja bearašdepartameanta háliida lagat ja jeavddalaččat ovttasbarggu Sámedikkiin dál go mánáid- ja nuoraidpolitihkka lea laktojuvvon Sámedikki bargo- ja politihkkaduovdagiidda. Departemeanta háliida maiddái ovttasbargat Sámedikkiin gárgedit dagaldusaid sámi mánáid ja nuoraid buktin evttohusaid hárrái sámi mánáid- ja nuoraidpolitihka viidáset gárgedeapmái, guovddášlaččat ja báikkálaččat. Departemeanta áigu ovttasbargat Sámedikkiin ain arvvosmahttit gielddaid ovddidit gielddaid fálaldagaid gárgedeami mat nannejit sámi mánáid ja nuoraid identitehta ja gullevašvuođa sámi servodahkii.

Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin sihke politihkalaš ja hálddahuslaš dásis áigeguovdilis oahpahanáššiid ja budjeahta birra. Stáhtalaš oahppohálddahusas leat jeavddalaš čoahkkimat (7–8 jahkásaččat). Sámedikki hálddahus oassálastá dáid čoahkkimiidda. Dáid čoahkkimiid oktavuođas leat čoahkkimat sámi oahpahansáššiid birra sullii 5 geardde jagis, maidda departemeanta, Sámediggi, 5 davimus oahppodirektora ja Oahppanguovddáš oassálastet. Našuvnnalaš koordinerenjoavkkus SAMTAK (bálddalastin- ja gelbbolašvuođaloktenprojeakta skuvlajođiheddjiide ja PP-bálvalussii) leat čoahkkimat 3–4 geardde jagis.

Eanadoallodepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin budjeahta ja eará politihkalaš áššiid birra politihkalaš dásis. Lassin lea departemeanttas oktavuohta Sámedikkiin áššegieđahallidásis eaŋkiláššiin. Boazodoalu váldošiehtadusas, dahkkojuvvon guovvamánu 26. 1993 Stáhta, Eanadoallodepartemeantta bokte, ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi gaskkas lea Sámediggái addojuvvon doaibmevaš politihkalaš rolla. Sámedikkis lea dáid maŋimuš jagiid leamaš dárkojeaddjistáhtus 7 stáhta bealde jahkásaš boazodoallošiehtadallamiin. Maŋŋil go áššeoasálaččat leat soahpan loahpalaš šiehtadusevttohusa hárrái, de sáddejuvvo evttohus Stuorradiggái ealáhuskomitea gieđahallamii. Sámediggái galgá addojuvvot vejolašvuohta cealkit boazodoallošiehtadusa birra ovdal go dat gieđahallojuvvo Stuorradikkis. Dat dáhpáhuvvá nu ahte komitea sádde proposišuvnna Sámediggái cealkámuša várás. Komitea sáhttá diekkár bargovugiin váldit mielde vejolaš kommeanttaid Sámedikkis, ovdal go árvalus ovddiduvvo Stuorradiggái.

Guolástusdepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš dásis guktii jagis, main eaŋkiláššit ja budjeahtta váldojuvvo ovdan. Sámediggi lea maiddái departemeantta gonagasreabbá hálddaheami bargojoavkkus mielde.

Kultuvradepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš ja ámmátdásis main budjeahtta ja eará áššit váldojuvvojit ovdan. Sámediggi lea sávvan ahte oktavuohta hálddahuslaš dásis ferte gárgeduvvot ja buorránit. Guokte bissovaš jahkásaš čoahkkima lea šihttojuvvon politihkalaš dásis kulturministara ja sámediggepresideantta gaskkas.

Sámi kulturgažaldagaid oktavuođalávdegoddi álggahuvvui 1994. Kultuvradepartemeanta, Gielda- ja guovlodepartemeanta, Norgga kulturráđđi ja Sámi kulturráđđi leat ovddastuvvon lávdegottis, man Kultuvradepartemeantta ovddasteaddji jođiha. Lávdegottis leat dábálaččat leamaš golbmanjeallje čoahkkima jahkái ja dat lea doaibman oktavuođalađasin norgalaš eiseválddiid ja sámi institušuvnnaid gaskkas main lea ovddasvástádus kulturduovdagis. Sierra orgána mii bisuha dán oktavuođa sáhttá almmatge muhtumin orrut hálddahuslaččat dárbbašmeahttun ja ájihahtti. Danne ráđđehus oaivvilda ahte Oktavuođalávdegoddi loahpahuvvo dálá hámis. Kultuvradepartemeanta háliida lagas oktavuođa sámi orgánaiguin kulturduovdagis. Dat dahká vuđđosa nu geahppa áššegieđahallamii go vejolaš ja diekkár oktavuohta sáhttá veahkehit váfistit nu buori gieđahallama go vejolaš sámi kulturáššiide. Kultuvradepartemeanta áigu ovttasbargat Sámedikkiin vai váfistuvvo lagas oktavuođa bisuheapmi mii lea sajáiduvvan guovddášhálddahusa ja sámi kultureallima ovddasteddjiid gaskii.

Birasgáhttendepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin budjeahta ja eará politihkalaš áššiid birra. Departemeanttas leat maiddái jahkásaš oktavođačoahkkimat hálddahuslaš dásis biras- ja kultursuodjalusáššiid birra. Sámedikki Báikkálaš Agenda 21-projeavtta (1999–2001) projeaktaáigodagas lea leamaš dávjes oktavuohta hálddahuslaš dásis Birasgáhttendepartemeantta ja Sámedikki gaskkas. Sámi kulturmuitoráđi huksenmuttus lea Riikkaantikvára deaŧalaš oktavuođalađas. Sámediggi lea mielde Plánaláhkalávdegotti refereansajoavkkus.

Justiisadepartemeanttas ja Sámedikkis leat leamaš čoahkkimat Sámi vuoigatvuođalávdegotti barggu birra politihkalaš dásis. Dát gusto sihke ođđa lávdegotti nammadeapmái máddelis Finnmárkku ja lávdegotti barggu čuovvoleapmái Finnmárkkus. Plánejuvvo dialoga 8 Sámedikkiin ja Finnmárkku fylkkain Sámi vuoigatvuođalávdegotti oassečielggadeami NOU 1997: 4 Sámi kultuvrra luondduvuođus čuovvoleami birra.

Lassin čoahkkimiidda Olgoriikkadepartemeanttain politihkalaš dásis budjeahta ja eará áššiid birra lea Sámediggi mielde Olgoriikkadepartemantta ráđđeaddi lávdegottis olmmošvuoigatvuođaid hárrái ja departemeantta bargojoavkkus riikkaidgaskasaš eamiálbmotlogijagi hárrái (1995–2004). Olgoriikkadepartemeantta ráđđeaddi lávdegottis leat eiseválddiid, ealáhuseallin- ja fágaorganisašuvnnaid, eaktodáhtolaš organisašuvnnaid ja politihkalaš bellodagaid miellahtut. Bargojoavkkus leat, lassin Olgoriikkadepartementii ja Sámediggái, Gielda- ja guovlodepartemeanta ja NORAD. Sámediggi bovdejuvvo maiddái oassálastit norgalaš sáttagottiide ON-čoahkkimiidda mat gieđahallet eamiálbmotgažaldagaid, ja addit evttohusaid diekkár čoahkkimiid válmmaštettiin. Sámediggi oassálastá maiddái norgalaš sáttegoddái Arktalaš Ráđi barggus, vrd. kapihttaliin 16. Prográmmas Eamiálbmogat veahkis daddjojuvvo ahte Sámediggi galgá váldojuvvot mielde. Dát lea iešguđet sivas maŋŋonan. Olgoriikkadepartemeanta áigu veahkehit dán ovttasbarggu doaibmagoahtit.

Eará departemeanttain leat čoahkkimat Sámedikkiin eaŋkiláššiin dárbbu mielde. Stáhtaministtar deaivvada njealji davimus fylkkasátnejođiheddjiin ja Sámediggepresideanttain oktanaga oktii jagis. Dáid čoahkkimiin váldojuvvojit riikkaoasi áigeguovdilis fáttát ja čuolbmabidjamat ovdan. —oahkkimiidda oassálastet maiddái fágastáhtaráđit fáttáid mielde mat váldojuvvojit ovdan.

5.1.1 Oktavuohta Sámedikki ja departemeanttaid vuollálas etáhtaid gaskkas

Luondduhálddahandirektoráhtas lea oktavuohta Sámedikkiin guovdilis boraspirelávdegotti bokte ja anadroma (guolit mat ellet sihke sálte- ja sáivačázis) luossaguliid ovttasbargoráđis, mas Sámediggi lea mielde. Sámediggi ovttasbargá dávjá direktoráhtain eaŋkiláššiin.

Guolástusdirektoráhta oktavuohta Sámedikkiin lea kanaliserejuvvon guliid riikkagottálaš regulerenráđi ja riikkagottálaš riddonjuorjjoráđi bokte.

Sámediggi oassálastá njelljii jagis Riikkaantikvára fágalaš oktavuođalávdegoddái. Dasto oassálastá Sámediggi Riikkaantikvára jahkásaš riikkačoahkkanemiide ja jahkásaš kulturmuitokonferensii. Lassin lea dávjes oktavuohta eaŋkiláššiin. Sámediggi juohká jahkásaččat ruđaid Riikkaantikvára beales.

Ovttasbargu Sámedikki ja Norgga kulturráđi gaskkas lea doaibman sihke Sámi kulturgažaldagaid oktavuođalávdegotti bokte ja njuolga Sámi kulturráđi ja Norgga kulturráđi gaskkas.

5.1.2 Sámedikki gaskavuohta Ráđđehusadvokáhttii

Ráđđehusadvokáhta váldodahkamušat lea diggeáššiid vuodjit stáhtainstitušuvnnaid beales, addit cealkámušaid ja smiehttamušaid rievttálaš gažaldagain ja dihto muddui veahkehit hálddahusa šiehtadallamiin. Sámediggi lea jearran mo Sámediggi sáhttá geavahit Ráđđehusadvokáhta. Dán duogážin lea ahte Sámediggi 1999 bivddii Ráđđehusadvokáhta Sámedikki beales árvvoštallat stevdnet Statskog SF:a (Stáhtavuovddit SF) vai oažžu Finnmárkku Eanavuovdinstivrra mearrádusa addit doaibmalobi luonddugeađggi roggamii Riebanváris ja Náranašas Guovdageainnus, ja Statskog SF:a mearrádusaid váidalusáššiin, celkojuvvot gustomeahttumin. (Sámedikki unnitlohku ii háliidan diekkár meannudanvuogi.) Ráđđehusadvokáhtta hilggui Sámedikki ávžžuhusa, ja čujuhii ahte Ráđđehusadvokáhtta máŋgga áššis loaidá ovdan Statskoga SF:a beales ja dan ráđđeaddin.

Ráđđehusadvokáhtta lea vuosttažettiin ráđđehusa ja departemeanttaid ášševuoddji. Vejolaš veahkki vuolit etáhtaide ferte kanaliserejuvvot ovddasvástideaddji departemeantta bokte. Sámedikki doaibma politihkalaš orgánan ii leat ráđđehusa dahje stáhtahálddahusa bajilgeahččo- dahje bagadusválddi vuollásaš, ja Sámedikkis sáhttet leat oainnut mat hellehit ovdamearkka dihtii departementála oainnuin. Sámedikki politihkalaš doaibma sáhttá mielddisbuktit ahte Sámediggi váldá ovdan áššiid eará stáhtalaš orgánaid buohta. Ráđđehusadvokáhtta lea diekkár stáhtalaš orgánaid ráđđeaddi ja lágastalli, juoga mii mearkkaša ahte Ráđđehusadvokáhtta ii sáhte veahkehit Sámedikki go eará stáhtalaš beroštusat guoskkahuvvojit dahje stáhtalaš mearrádusat fallehuvvojit.

Sáhttá jearrat sáhttágo Ráđđehusadvokáhtta veahkehit Sámedikki eanet ráddjejuvvon duovdagis, áššiin mat gusket Sámedikki doibmii hálddahusorgánan (ovdamearkka dihtii virgeoapmahašáššiin dahje lanjaid láigohemiin). Diekkár čovdosiin šaddá almmatge eahpečielga avádat mas leat váttes rádjagažaldagat. Sáhttá muđui čujuhuvvot ahte Ráđđehusadvokáhtta ii atte jurdihkalaš ráđiid Stuorradiggái, ii gažaldagainge mat čatnasit administrašuvdnii.

Dán vuođul oaivvilda ráđđehus ahte Sámediggi ii sáhte geavahit Ráđđehusadvokáhta bálvalusaid. Dán árvvoštallamis deattuha ráđđehus Sámedikki iehčanas ja sorjjasmeahttun sajádaga ráđđehusa ektui. Dát sorjjasmeahttunvuohta doahttaluvvo eanemusat go Sámediggi ieš vállje ášševuddjiidis.

5.2 Sámediggi ja gaskavuohta báikkálaš ja guovlluguovdasaš stivrendássái

Sámedikkis leat geavadis eanemus gaskavuođat stáhtii ja muhtun muddui fylkkaide. Sámediggi buktá oainnuid Finnmárkku, Romssa, Nordlándda, Davvi- ja Mátta-Trøndelága ja Hedmárkku fylkkaplánaid hábmemii. Gielddain gos sámit leat eanetlogus veahkadagas lea sámi váikkuhanfápmu gielddalaš politihkas ja hálddahusas lunddolaččat stuoris. Eanaš gielddain ja fylkkagielddain leat almmatge sámit unnitlogus. Joavkun leat sámiin hárve vejolašvuođat oažžut mearrideaddji váikkuhanfámu gielddaid ja fylkkagieldddaid eanádatmearrádusaide.

Sáhttá leat čuolmmalažžan ahte sámi gažadagat dávjá šaddet dušše oktan suorgin máŋgga eará suorggi gaskkas báikkálaš dásis. Prinsihpat mat leat nannejuvvon sámelágas ja vuođđoláhkaparagráfas sámiid vuoigatvuođadilálašvuođa birra doibmet beare unnán njuolggadeaddjin báikkálaš politihkkii ja hálddahussii. Máŋgga gielddas sáhttet maiddái leat iešguđetlágan oaivilat sámi kultuvrra saji birra almmolaš oktavuođas. Dat sáhttá mielddisbuktit ahte lága hágut eai ollašuhttojuvvo. Guovdilis gažaldat lea danne mo buoremusat galgá váfistit sámepolitihkalaš ulbmiliid čađaheami ja sámepolitihkalaš doaibmabijuid bálddalastima guovlluguovdasaš ja báikkálaš dásis.

Gielddat galget áimmahuššat deastta sihke álbmotstivrras ja čálggus. Demokráhtalaš oassálastin, eanetlohkoprinsihppa ja gielddaid rolla politihkalaš institušuvdnan leat guovdilis doahpagat dán oktavuođas. Lassin sáhttet gielddat gehččojuvvot stáhta giehtaguhkibun riikkagottálaš politihka fápmuibidjamis. Ovdamearkan dása lea ahte sámelága giellanjuolggadusat, oahpahusláhka ja báikenammaláhka geatnegahttet gielddaid sámi giellapolitihka riikkagottálaččat mearriduvvon standárddaid vuođul. Gielddain lea rolla ássiid politihkalaš reaidun. Dat galget maiddái leat sámi ássiid politihkalaš reaidun. Stuorra mearkkašupmi šaddá das man olu gielda ieš deattuha vuoruhit sámi giela ja kultuvrra nannema ja gárgedeami. Sámediggi oaivvilda ahte sámi beroštusaide ferte váfistuvvot buoret coakci politihkalaš vuogádagas ja hálddahusas muđui. Danne evttohuvvoge dálá sámediggeplánas (s 47) ahte seahtá árvvoštallojuvvot skihkket gielddaid ja fylkkagielddaid sámepolitihkalaš dahkamušaide.

5.2.1 Sámedikki oktavuohta stáhtalaš guovlluguovdasaš etáhtaiguin

Sámedikkis leat jeavddalaš čoahkkimat Finnmárkku fylkkamánniin.

Golbmii jagis leat ovttasbargočoahkkimat golmma davimus oahppodirektora ja Sámedikki gaskkas main ságaškuššet áigeguovdilis áššiid mat gusket sámi oahpaheapmái. Guktii jagis leat čoahkkimat golmma davimus oahppodirektora, Sámedikki ja Stáhtalaš erenoamášpedagogoalaš doarjjavuogádaga (Statped) gaskkas main ságaškuššet sámi erenoamášpedagogalaš oahpaheami. Davvi-Norgga ráđđeaddi orgána, Statped:a olis, gávnnada sullii guhttii jagis.

Eanadoalu siskkabealde lea guovlluguovdasaš ovttasbargu plánabarggu hárrái. Eanadoalu ja boazodoalu boahtti árvoduddjonprográmma oktavuođas lea Sámediggi mielde prográmmabarggus ovttas guovlluguovdasaš eiseválddiiguin.

5.2.2 Sámediggi ja fylkkagielddat

Sámedikki politihkalaš jođihangottis leat čoahkkimat golmma davimus fylkka fylkkasátnejođiheddjiiguin. Sámedikkis lea ovttasbargu fylkkagielddaiguin Sis-Finnmárkku nuppástuhttinprográmma, EU Intereg-prográmma, guovlluguovdasaš gárgedanprográmmaid, Sámi riddo- ja vuotnaguovlluid doaibmaplána, sámi eanadoalloplána ođđa árvvoštallama ja ráđđehusa Davvi-Norgga-barggu hárrái. Sámediggi lea dárkojeaddjin Davvi-Norgga riikkaoasselávdegottis. Sámedikkis lea maiddái oktavuohta guđa davimus fylkkagielddain kulturmuitoáššiin.

Romssa fylkkagielda lea virgádan sámekonsuleantta ráđđealbmáetáhttii. Sámekonsuleanttas lea vásedin ovddasvástádus sámi gažaldagaid plánemis, gárgedeamis ja buohtalastimis. Sámekonsuleanta lea Sámi gažaldagaid ráđđeaddi lávdegotti čállin. Lávdegoddi addá cealkámušaid fylkkagielddalaš plánaid, budjeahtaid, gulaskuddamiid ja eará deaŧalaš áššiid birra. Romssa fylkkagielda gullá sámelága giellanjuolggadusaid vuollái, ja oažžu jahkásaččat juolluduvvot stáhtalaš guovttegielatvuođadoarjaga Sámedikki bokte. 2001 bargojuvvo doaibmaplánain Romssa fylkkagieldda ollislaš rahčamuššii sámi giela ja sámi giela ja kultuvrra gelbbolašvuođaloktema beales.

Nordlándda fylkkagielda lea maiddái bidjan virgái sámekonsuleanta. Sámi nammagoddi lea ráđđeaddi orgánan fylkkagielddas. Nammagoddi addá cealkámušaid mat gusket sámi beroštusaide, ja sáhttá maiddái iežas álgaga vuođul ovddidit áššiid fylkkagildii. Sámi nammagoddi lea ožžon delegerejuvvot válddi hálddahit fylkkagielddalaš ruđaid sámi kulturdoaibmabijuide, doarjagiid sámi organisašuvnnaide ja oahppostipeanddaid sámiide geat váldet alit oahpu. Fylkkas dollojuvvo sámekonfereansa juohke jagi. Nordlándda fylkkagieldda sámi politihka doaibmaplána lea dárkkistuvvomin, ja biddjojuvvo fylkkadikki ovdii čakčamánus 2001.

Mátta-Trøndelága fylkkagielda lea 2001 vuođđudan sámi gažaldagaid ráđđeaddi lávdegotti áššiin mat gusket sámi dilálašvuođaide fylkkas. Lávdegoddi galgá veahkehit nannet dialoga fylkkagieldda ja sámi birrasiid gaskkas. Lávdegottis leat vihtta miellahtu, geain unnimustá guovttis galget leat čáláhallan Sámedikki válgajienastuslohkui.

5.2.3 Oktavuođavuogit Sámedikki ja gielddaid gaskkas

Sámegiela hálddahanguovllu guđa gieldda ovttasbargoorgánas leat čoahkkimat 3–4 jagis main ságaškuššet skuvlagažaldagaid mat gusket oahpaheapmái O97 Sámi mielde ja eará áigeguovdilis áššiid. Sámediggi ja Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanta bohtet čoahkkimii dárbbu ja gielddaid sávaldaga mielde. Sámediggi lea maiddái ožžon vejolašvuođa leat mielde bajilgeahččooahppaladdamiin sámegiela hálddahanguovllus vai oažžu buoret várddu das mo gielddat organiserejit oahpaheami O97 Sámi mielde.

2002 rájes Sámediggi juohká 10,2 milj. kr. lassigoluide mat čuvvot guovttegielatvuođas sámi giela hálddahanguovllu gielddaide. Gielddat leat dán oktavuođas dovddahan ahte háliidit bissovaš ráđđádallamiid Sámedikkiin. Gielda- ja guovlodepartemeanta jođiha bargojoavkku mas lea leamaš dahkamuššan dárkileappot geahčadit guovttegielatvuođagoluid (vrd. kap. 7.3.).

Hálddahanguovllu gielddaid giellakonsuleanttat lea vuođđudan oktasaš giellaforuma mii čoahkkana guktii jagis. Sámediggi oassálastá čoahkkimiidda.

Váikkuhangaskaomiid oktavuođas maid Sámediggi hálddaša Sámi ovddidanfoandda (SOF) bokte, lea Sámedikkis viiddis ovttasbargu báikkálaš dásiin, erenoamážit gielddalaš ealáhusfoanddaiguin. Sámediggi háliida lagat ja eanet geatnegahtti ovttasbarggu jeavddalaš čoahkkimiid bokte gielddaiguin mat leat SOF:a doaibmaguovllu siskkabealde. Vuosttas čoahkkin lea juo dollojuvvon.

Sámedikkis lea oktavuohta njealji davimus fylkka buot gielddaiguin, ja 15 gielddain Mátta-Trøndelágas ja 5 gielddain Hedmárkkus areálasisabahkkemiid áššiid hárrái kulturmuitolága ja plána- ja huksenlága mielde.

5.2.4 Sámedikki váldi ja gielddalaš iešstivrejupmi

Gielddaláhka addá nana suoji stáhtalaš bajilstivrema vuostá gielddalaš dahkamuščoavdima hárrai. Riidu gielddalaš iešstivrejumi prinsihpa ja Sámedikki válddi lasihanjuksanmeari gaskkas sáhttá bohciidit go dahkamušat mat gusket sámiide erenoamážit, evttohuvvojit biddjojuvvot Sámediggái, dahje juos gielddaide skihkkejuvvojit dahkamušat doibmiibidjat stáhta sámepolitihka.

Stáhta ovddasvástádus das ahte sámiid vuoigatvuođat eamiálbmogin áimmahuššojuvvojit duhtadahtti vuogi mielde ii sáhte delegerejuvvot vuolit hálddahusdásiide nugo gielddaide ja fylkkagielddaide. Stáhta ovddasvástádus han lea atnit doarvái váikkuhangaskaomiid váfistit ahte geatnegasvuođat dollojuvvojit. Gažaldagain mat gusket vuđolaš vuoigatvuođaide sáhttet dihto stáhtalaš stivremat dárbbašuvvot vái stáhta sámepolitihkalaš geatnegasvuođat váfistuvvojit buot hálddahusdásiin.

Gielddalaš iešstivrejupmi ferte vihkkedallojuvvot vuoigatvuođaid vuostá maid stáhta addá boargáriidda – lei dal vuoigatvuohta dearvvasvuođaveahkkái, vuoigatvuohta oahpaheapmái, dahje veahádatsuodjalus ja eamiálbmogiid sajádaga suodjalus seailluheami ja viidáset gárgedeami dihtii identitehta ja oami kultuvrra. Váttis lea albmadit guđe muddui vuoigatvuođat berrejit bajilstivret gielddalaš iešstivrejumi. Viiddis vuoigatvuođanannen addá unnán lihkadanmuni báikkálaš árvvoštussii ja politihkkahábmemii. Juos dahkamušat vuos biddjojuvvojit gielddaide, de vuorrástuhttá dat go stáhta stivre dahkamuščoavdima, go juo vuođustus bidjat dahkamušaid gielddaide vuolggasajis čatnašuvvá aiddo fal vejolašvuhtii ja háliidussii báikkálaččat heivehit čovdosiid.

Go biddjojuvvojit dahkamušačoavdimat gielddaide ja fylkkagielddaide, de arvvosmahttojuvvo báikkálaš demokratiija nu ahte gieldda ja fylkkagieldda álbmotválljejuvvon ovddasteddjiide addojuvvo vejolašvuohta ieža gávdnat čovdosiid dahkamušaide. Diekkár váikkuhangaskaoamit čalmmustahttet ja čielggasmahttet báikkálaš ovddasvástádusa. Eanet bienalaš 9 ásahallamat čalmmustahttet stáhtalaš riikkagottálaš ovddasvástádusa, muhto sáhttet leat mielde geahpedeamen báikkálaš ovddasvástádusa. Gievrras stáhtalaš stivren muhtun duovdaga siskkabealde sáhttá dainna mielddisbuktit ahte gielddasuorgi guhki vuollái massá álggadahkkirolla 10 duovdagis, nu ahte báikkálaš indu nohká.

Gielddat berrejit danne ávžžuhuvvot atnit deastta sámi beršotusain iežaset álgaga vuođul. Gielddat fertejit oažžut doarvái informašuvnna virggálaš sámepolitihka birra ja rievttálaš standárddaid birra mat leat ásahuvvon. Stáhta geatnegasvuohta lea fuolahit ahte dárbbašlaš informašuvdna addojuvvo almmolaš virgeolbmuide buot dásiin. Ráđđehusa ulbmil lea lasihit dieđu sámepolitihka birra hálddahusas – sihke báikkálaččat, guvlluguovdasaččat ja guovddášlaččat.

5.2.5 Mearrádusat mat ásahallet ja bidjet gáibádusaid Sámedikki ja gielddaid ovttasbargui

Sámeláhka, mánáidgárdeláhka ja oahpahusláhka sisdollet mearrádusaid main leat njuolggo čuvvosat gielddaide, ja veahkehit dieinna lágiin ásahallat muhtun gaskavuođaid Sámedikki ja gielddaid gaskkas.

Fylkka- ja gielddaplánemis leat stuorra čuvvosat sámi beroštusaide, ealáhusaide ja kultuvrii guovlluin gos ásset sámit. Plána- ja huksenláhka lea guovdileamos láhkamearrádusat luonddu- ja valljodatvárrehálddaheapmái, vrd. máinnašemiin kapihttalis 15.

Sámi servodatberoštusaid deasta ii leat čielgasit namahuvvon lágas. Dát perspektiiva gessojuvvo sisa guovtti johtočállosis Birasgáhttendepartemeanttas. Johtočálus T-2/98 dadjá ahte fylkkagielddat ja gielddat berrejit buktit Sámedikki plánaid fylkka- ja gielddaplánemii duovdagiidda main leat sámi beroštusat. Johtočállosis T-3/98 čuožžu ahte fylkkaplánen maiddái galgá veahkehit váfistit ja gárgedit sámi kultuvrra oktan servodagain ja ealáhusaiguin, ja ahte Sámediggi galgá váldojuvvot mielde fylkkaplánemii ráđđeaddi orgánan fylkkain gos leat sámi geavahan- ja ássanguovllut (Hedmárkkus, Mátta-Trøndelágas, Davvi-Trøndelágas, Nordlánddas, Romssas ja Finnmárkkus).

5.3 Sámi beroštusaid áimmahuššan hálddahusas

Sámelága § 2–2 dadjá ahte «Eará almmolaš lágádusat berrejit Sámediggái addit vejolašvuođa iežas oainnu čilget ovdalgo mearridit maidege áššiin mat gullet Sámedikki bargosurggiide.». Mearrádus lea oaivvilduvvon almmolaš orgánaide buot dásiin – guovddášlaččat, guovlluguovdasaččat ja báikkálaččat.

Guovdilis gažaldat lea váfistago sámelága ráva almmolaš orgánaide gullat Sámedikki oaiviliid ovdal go mearrádusat dahkkojuvvojit, doarvái bures geatnegasvuođaid áimmahuššama mat hálddahusas leat sámi álbmotjoavkku hárrái. Dán oktavuođas čujuhuvvo ILO-soahpamuša artihkkalii 6 ja 7, mat skihkkejit eiseválddiid ráđđádallat ja ovttasbargat eamiálbmogiiguin ovdal go dáid álbmogiidda guoski mearrádusat dahkkojuvvojit, ja addá eamiálbmogiidda vuoigatvuođa oassálastit mearrádusproseassaide. ON-konvenšuvdna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra, art. 27, navdojuvvo addit láhkavuđđosa gáibádussii ahte eamiálbmogiiguin galgá ráđđádallojuvvot proseassain mat gusket sidjiide. Sámi beroštusaid váilevaš áimmahuššan báikkálaš ja guovlluguovdasaš dásis dahká stuorra čuvvosiid sámi kultuvrra gárgedanvejolašvuođaide.

Gažaldat eará almmolaš orgánaid geatnegasvuođas diktit Sámedikki addit cealkámuša, ságaškuššojuvvui Sámi vuoigatvuođalávdegottis NA— 1984: 18, vrd, maiddái ot. prp. nr. 33 (1986–87). Lávdegoddi oaivvildii ahte bákkolaš gulaskuddan lassin váttes ráddjenčuolmmaid dahkamii, maiddái bohciidahttá prinsihpalaš eahpádusaid guđe áššiid gieđahallamii Sámediggi galgá geavahit návccaid. Lávdegoddi čujuhii ahte Sámedikkis alddes seahtá leat vejolašvuohta válljet makkár áššiid háliida váldit ovdan, iige vuoliduvvot earáid álgagiid vuostáváldin. Muđui gusto dál juo dábálaš čielggadangeatnegasvuohta hálddahusas, vrd. hálddahuslága §§ 17 ja 37.

Ráđđehusa oaidnu lea ahte dálá láhkamearrádusat dán duovdagis leat doarvái. Almmatge dárbbašuvvo eanet informašuvdna ja nevvodeapmi almmolaš orgánaid geatnegasvuođaid birra sámepolitihkalaš duovdagis, nu ahte gielddat ja fylkkagielddat šaddet vel dihtomielalaččabun dáid hárrái. Danne áigu ráđđehus vuoruhit eanet informašuvnna olggosaddima gustojeaddji láhka- ja njuolggadusmearrádusaid birra iešguđetlágan surggiin Norggas ja olmmošvuoigatvuođaid birra main lea mearkkašupmi eamiálbmogiidda. Earret eará addojuvvo informašuvdnagihpa ILO-soahpamuša nr. 169 birra, mii lea oaivvilduvvon báikkálaš, guovlluguovdasaš ja stáhtalaš hálddahussii. Ráđđehus áigu maiddái ráhkadit oaivadusa sámi áššiid gieđahallamii.

5.3.1 Sámi beroštusaid dálá áimmahuššanortnegat báikkálaš ja guovlluguovdasaš hálddahusas dearvvasvuođa- ja sosiálasuorggi siskkabealde

Muhtun fylkkagielddain ja gielddain leat meannudanvuogit mat mielddisbuktet ráđđádallamiid báikkálaš sámepolitihkalaš nammagottiiguin ja organisašuvnnaiguin, dahje ahte sámi bargiin suorggis lea eahpehámolaš ráđđeaddi rolla. Sii leat veahkehan lasihit diehtomielalašvuođa sámi veahkadaga dárbbuid hárrái, ja miellaguottut orrot earáhuvvamin máŋgga gielddas. Almmatge lea ain váttis oažžut álgui projeavttaid mat gáibidit gielddalaš iešruhtadeami. Sámi dárbbut eai leat oppalaččat doarvái bures áimmahuššojuvvon bálvalusfálaldagaid plánemis, ovdamearkka dihtii boarrásiidfuolahusas. Stuorradiggemearrádus spesiálistadearvvasvuođabálvalusaid stáhtalaš badjelassiiváldima birra dahká ođđa rámmaeavttuid sámi beroštusaid áimmahuššamii. Dát máinnašuvvo kapihttalis 11.

5.4 Sámepolitihka bargo- ja ovddasvástádusjuohku

Dasgo Sámedikki ovddasvástádusduovdagat leat dál sakka viidábut go ovdal, de lea ráđđehusa oainnu mielde dárbu ođđasis ja vuđolaččabut árvvoštallat Sámedikki rolla ja dahkamušaid.

Almmolaš hálddahusa váldoulbmil lea áimmahuššat boargáriid beroštusaid ja čoavdit vuđolaš servodatdahkamušaid. Gažaldat dahkamuš-, ovddasvástádus- ja doaibmajuohkimis hálddahusdásiid gaskkas lea guovdil maiddái sámepolitihkalaš oktavuođas. Gažaldagas lea sáhka geas berre leat váldi áimmahuššat makkár dahkamušaid almmolaš hálddahusa siskkabealde. Muhtun muddui lea árvvoštallamis sáhka guđe dásis – riikkagottálaččat, guovlluguovdasaččat dahje báikkálaččat – dihto almmolaš dahkamuš berre čovdojuvvot, ja muhtun muddui das galgetgo stáhtalaš hálddahusorgánat vai gielddat ja fylkkagielddat main galgá leat ovddasvástádus dahkamuščoavdimis.

Stáhtas han leat álbmotrievttálaš geatnegasvuođat sámi veahkadaga hárrái, ja dainna das lea váldoovddasvástádus láhčit dilálašvuođaid nu ahte sámit sáhttet seailluhit ja gárgedit iežaset giela, kultuvrra ja servodateallima. Geavatlaš dahkamušat mat čuvvot dán ovddasvástádusas fertejit almmatge maiddái doibmiibiddjojuvvot vuolit hálddahusdásiin. Mearrádusain mat dahkkojuvvojit gielddalaš ja fylkkagielddalaš dásis lea stuorra mearkkašupmi vejolašvuođaide bisuhit ja viidáseappot gárgedit sámi kultuvrra. Danne ferte deasta sámi veahkadagas leat mielde politihkalaš vuoruhemiin mat dahkkojuvvojit báikkálaččat.

Sámi vuoigatvuođalávdegoddi evttohii NA— 1984: 18 Sámiid vuoigatvuođaid dilálašvuođaid birra láhkadit ahte fylkkagielddat ja gielddat galget skihkkejuvvot čađahit sámepolitihkalaš doaibmabijuid. Ráđđehus ja Stuorradiggi eai guorrasan dása. Biddjojuvvui strategiija mas leat positiiva doarjjaortnegat dan sadjái go oppalaš skihkkenláhkavuođus. Dát vuođustuvvui dainna ahte láhkaskihkken ja rávvagat seaguhit iežaset gielddalaš iešstivrejupmái (vrd. ot. prp. nr. 33 (1986–87), s 103).

Sámediggi lea jahkedieđáhusastus 1999 bivdán ahte dikki rolla čielggaduvvo dárkileappot Sámedikki ja iešguđet hálddahusdásis ovddasvástádusgaskavuođa aiddostahttimiid 11 bokte. Sámediggi háliida ahte geahččaluvvojit ortnegat mo diggi galgá oassálastit fylkkaplánema bargui, ja čađaheapmái. Sámediggi gáibida maiddái ahte gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádus sámi áššiin ferte meroštallojuvvot čielgaseappot.

Jahkedieđáhusas 2000 čuoččuha Sámediggi ahte sámi áššit fertejit áimmahuššojuvvot buorebut norgalaš politihkalaš vuogádagas go dál. Sámedikki mielas geahččalit máŋga gieldda ja fylkkagieldda dodjalit earáide ovddasvástádusa sámi doaibmabijuin. Sámediggi cealká ahte leat sihke ráddjenčuolmmat sámi doaibmabijuid hárrái ja negatiiva doaladumit 12 sámi gažaldagaide máŋgga gielddas (Sámedikki gulaskuddancealkámuš Dahkamušjuohkinlávdegotti árvalussii (Oppgavefordelingsutvalgets innstilling, NOU 2000: 22, ášši 45/00)).

Danne Sámediggi lea, jahkedieđáhustastis 2000 ja gulaskuddancealkámušastis Dahkamušjuohkinlávdegotti árvalussii, bivdán ahte dahkamušjuohkingažaldagat guorahallojuvvojit, prinsihpaid mielde maidda riikka sámepolitihkka vuođđuduvvá.

Sámediggi atná deaŧalažžan ahte sámepolitihkka hámádahttojuvvo nu ahte oassádallit iešguđet dásis ožžot čielgasit meroštallojuvvon ovddasvástádusa. Vuosttažettiin ferte ovddasvástádusgaskavuohta stáhta ja Sámedikki gaskkas čielggaduvvot. Dasto fertejit gielddaide ja fylkkagielddaide addojuvvot konkrehta geatnegasvuođat ja raporterengáibádus dahkamušaid čađaheami birra.

Ráđđehus lea ovttaoaivilis ahte lea dárbu árvvoštallat ja čielggadit ovddasvástádus- ja dahkamušjuohkima almmolaš eiseváldeorgánaid ja –dásiid gaskkas vai stáhta sámepolitihkalaš juksanmearit ollašuvvet. Sámedikki rolla ja dahkamušaid juohkin mat gusket sámiide erenoamážit, eai leat árvvoštallojuvvon Dahkamušjuohkinlávdegottis (NOU 2000: 22 Om oppgavefordelingen mellom stat, region og kommune (Dahkamušjuohkima birra stáhta, regiovnna ja gieldda gaskkas) iige i st.meld. nr. 31 (2000–2001) Kommune, fylke, stat – en bedre oppgavefordeling (Gielda, fylka, stáhta – buoret dahkamušjuohkin). St.meld. nr. 31 (2000–2001) dadjá ráđđehus čuovvovaččat:

«Sámedikki váldi ja sajádat norgalaš hálddahusas ferte gehččojuvvot ovddasvástádus- ja dahkamušjuohkima ektui stáhta, fylkkagieldda ja gieldda gaskkas. Dát gažaldat galgá ságaškuššojuvvot prinsihppadieđáhusas norgalaš sámepolitihka birra mii plána mielde galgá biddjojuvvot ovdan maŋŋelis dán jagi, ja danne ii máinnašuvvoge dán dieđáhusas.»

Ii leat vejolaš čielggadit buot gažaldagaid mat čatnasit Sámedikki váldái dán stuorradiggedieđáhusas. Ráđđehus oaivvilda danne ahte lea dárbu viidábut árvvoštallat gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádusa ja dahkamušaid sámi áššiid hárrái, ja rolla- ja dahkamušjuohkima Sámedikki ja eará almmolaš hálddahusa gaskkas. Maiddái lea dárbu oppalaččat árvvoštallat guđe politihkkaduovdagiid badjel Sámediggi berre oažžut lasihuvvon válddi, ja makkár čuvvosat dás leat.

5.4.1 Bargo- ja ovddasvástádusjuogu árvvoštallan, sámi perspektiivvas

Gávdnojit máŋga molssaeavttu mo sáhttá árvvoštallat dahkamuš- ja ovddasvástádusjuohkima sámi gažaldagain. Okta vejolašvuohta lea nammadit govdadit čoakkáduvvon almmolaš lávdegotti mas leat ovdamearkka dihtii mielde sorjjasmeahttun ekspearttat, Sámediggi, departemeanttat ja Gielddaid Guovddášlihttu (Kommunenes Sentralforbund) (sihke gieldda- ja fylkkadásis). Dákkár lávdegotti mandáhtta berre siskkildit:

  • Eará almmolaš orgánaid ovddasvástádusa sámi áššiin – dahkamuš- ja ovddasvástádusjuohkin guovddášlaš, guovlluguovdasaš ja báikkálaš dási gaskkas.

  • Sámedikki boahttevaš válddi/dahkamušaid.

Nubbi vejolašvuohta lea ahte departemeanttaidgaskasaš bargojoavku mas lea ovddastus Sámedikkis čađaha diekkár árvvoštallama man Sámediggi lea bivdán.

Goalmmát molssaeaktu lea dutkan- ja čielggadanbargu . Bargu sáhttá vaikko čađahuvvot «ovttaolbmo čielggadussan» . Olmmoš geas lea almmolaš rievtti gelbbolašvuohta sáhttá ráhkadit čielggadusa oanehis áiggis mii sáhttá dahkat vuđđosa politihkalaš árvvoštallamiidda.

Moadde molssaeavttu sáhttet ovttastuvvot. Ráđđehus áigu dialogas Sámedikkiin gávdnat ulbmillaččamus vuogi čađahit árvvoštallama man Sámediggi lea bivdán. Lassin sámi áššiide guoski dahkamušjuohkima ollislaš árvvoštallamii áigu ráđđehus joatkit ja nannet dálá dialoga mii ovttaskas deapartemeanttain lea Sámedikkiin. Dát dáhpáhuvvá jeavddalaš ráđđádallamiid veagas čuožžovaš 13 fágaduovdagiin.

Boksa 5.6 Dutkan váldegaskavuođaid birra

Válde- ja demokratiijačielggadus Romssa universitehta bokte galgá kártet muhtun buvttadahkkiid mat váikkuhit váldegaskavuođaid norgalaš eanádatveahkadaga ja sámi veahkadaga gaskkas, ja sihke norgalaš álbmotstivrra eavttuid ja sámiid iešmearrideami vejolaš-vuođaid. Dasto galgá projeakta earret eará čuvget guđe láhkai ja guđe muddui mearridangelbbolašvuođa duođalaš juogadeapmi Sámedikki ja guovddášlaš institušuvnnaid gaskkas váikkuhit sámi iešmearrideami eavttuid. Projeakta álggahuvvui cuoŋománus 2000 ja plánejuvvo gárvvistuvvot 2002. Norgga dutkanráđđi ja Gielda- ja guovlodepartemeanta ruhtadit projeavtta.

5.5 Doaibmabijut

  • Ráđđehus áigu dieđihit eanet olmmošvuoigatvuođaid birra main lea mearkkašupmi eamiálbmogiidda, ja áigu dán olis olggosaddit informašuvdnagihppaga ILO-soahpamuša nr. 169 birra. Gihppaga ulbmiljoavkun lea gielddalaš, guovlluguovdasaš ja stáhtalaš hálddahus.

  • Ráđđehus áigu ságaškuššat iešguđetlágan molssaeavttuid dasa mo sáhttá guorahallat sámi gažaldagaid dahkamuš- ja ovddasvástádusjuogu Sámedikkiin.

  • Ráđđehus áigu joatkit ja nannet dialoga mii iešguđet departemeanttas lea Sámedikkiin.

Juolgenohta

1.

lobálaš = legitima; lobálašvuohta = legitimitehtta

2.

delegašuvdna = fápmudeapmi, sirdin; delegeret = sirdit, fápmudit (válddi birra)

3.

ovdadahttivuohta = einnostahttivuohta; ovdadit = einnostit

4.

ođđasisdahkangelbbolašvuohta = gelbbolašvuohta ođđasis gieđahallat ja mearridit

5.

ovddastuslaš = representatiiva

6.

čuolmmalaš = problemáhtalaš; čuolbma = problema; čuolbmabidjan = problemabidjan/-ásaheapmi

7.

dárkojeaddji = áici, observáhtor

8.

dialoga = vuorrohálešteapmi, gaskaneas sártnodeapmi/humadeapmi

9.

bienalaš = detaljerejuvvon

10.

álggadahkki = initiatiivadahkki, álgi

11.

aiddostahttin = presiseren; aiddostahttit = presiseret; aiddolaš = presiisa

12.

doaladumit = áššeguottut, oainnut

13.

čuožžovaš = relevánta; čuožžovašvuohta = relevánsa

"Áššemeannudeapmái/ovdasiidui"