Nannosut rádjegozáhus ja beaktilut almmolaš suorgi

Ráđđehus áigu beavttálmahttit ja álkidahttit almmolaš sektora. Dál Ráđđehus čuovvula áigumuša Duollo- ja divatetáhta ja Vearroetáhta ođđasit organiseremiin. Ulbmilin lea beaktilut ja buoret vearro- ja divathálddašeapmi. Vearroetáhta oažžu ollislaš ovddasvástádusa vearuin ja divadiin, ođđa duolloetáhta fas nannejuvvo ja dan doaibma gáržžiduvvo rádjegoziheapmái ja gálvofievrrideami hálddašeapmái.

Ráđđehus áigu beavttálmahttit ja álkidahttit almmolaš sektora. Dál Ráđđehus čuovvula áigumuša Duollo- ja divatetáhta ja Vearroetáhta ođđasit organiseremiin. Ulbmilin lea beaktilut ja buoret vearro- ja divathálddašeapmi. Vearroetáhta oažžu ollislaš ovddasvástádusa vearuin ja divadiin, ođđa duolloetáhta fas nannejuvvo ja dan doaibma gáržžiduvvo rádjegoziheapmái ja gálvofievrrideami hálddašeapmái.

- Ulbmilin lea beavttálmahttit resurssaid geavaheami ja nannet rádjegozáhusa vai dan láhkai hehttet rihkolašvuođa. Mii ođasmahttit, buoridit ja beavttálmahttit vearro- ja divathálddašeami. Oktiibuot doaimmat leat mávssolaš vuohkin lasihit almmolaš suorggi buvttadannávccaid, ruhtadanministtar Siv Jensen dadjala.

Árvalus mielddisbuktá čuovvovaš rievdadusaid:

  • Rádjegozáhus nannejuvvo
  • Sierradivadiid ovddasvástádus, ee. biiladivadiid ovddasvástádus, sirdojuvvo Duollo- ja divatetáhtas Vearroetáhtii
  • Ovddasvástádus lassiárvodivadis dan oktavuođas go gálvvut buktojuvvojit riikii, sirdojuvvo Duollo- ja divatetáhtas Vearroetáhtii

- Go čohkket vearuid ja divadiid ovddasvástádusa ovtta etáhtii, de sáhttit doaimmahit bargguid buorebut ja beaktileappot. Bálvalusat ealáhusaide leat eanet čoahkis ja vearro- ja divatáššiid meannudeapmi šaddá ollislabbon ealáhusaide. Seammás nannejuvvon rádjegozáhus suddje buorebut Norgga servodaga. Mii oažžut guokte beaktilis, ođđaáigásaš ja boahtteáigái ráhkkanan etáhta, ruhtadanministtar Siv Jensen cealká.

Vearroetáhta ollislaš ovddasvástádus vearuin ja divadiin geahpeda hálddahuslaš goluid, luvve návccaid, buktá stuorát doaimma ovdduid ja geahpeda ođđa IT-čovdosiid goluid. Go čohkket máŋgga divatšlája bearráigeahču ja hálddašeami, de šaddá Vearroetáhtii maid álkit oaidnit daid ollislašvuohtan. Rievdadusa boađusin sáhttit maid geahpedit čáhppes ekonomiija ja vearro- ja divatbeaitimiid, ja addit vearro- ja divatgeatnegasaide buoret bálvalusaid ja bálvaleami.

Duolloetáhta rádjegozáhus nannejuvvo. Etáhta doaimmaid galgá ráddjet nu ahte dat sáhttá atnit ávkki strategalaš sajádagas rájáid alde ja bargat beaktilit rádje- ja gálvogozihemiin, ja láhčit ealáhusaide ja mátkkošteddjiide dilálašvuođaid gálvvuid lobálaš fievrrideapmái riikii ja olgoriikii. Etáhta oažžu eanet duolláriid rájáide, buoret rusttegiid ja eanet gaskaomiid. Duolláriid ráddjejuvvon politiijaváldi veahkeha Norgga buorebut birget organiserejuvvon rihkolašvuođa vuostá.

Maŋimuš jagiid leat johtigoahtán ja jođihišgoahtán mealgat eanet gálvvuid min rájáid rastá, erenoamážit stuorra rádjerasttildansajiin, nu movt Gardermoenis ja Svinesundas. Dan čuovvumuššan lea eanet bearráigeahčču. Geahčču lea šaddan máŋggadáfogabbon, erenoamážit danin go interneahta geažil fievrridit eanet gálvvuid riikii ja vuvdet lobihis gálvvuid. Danin dárbbašuvvojit doaimmat, maiguin nannet etáhta rádjegozáhusa. Árvalusain čuovvulit Sundvolden-cealkámuša čuoggá dan hárrái, ahte Duollo- ja divatetáhtii addojuvvo ráddjejuvvon politiijaváldi. Duollo- ja divatdirektoráhta bargun šaddá árvalit mo rádjegozáhusa sáhtášii nannet.

Vearroetáhta ja Duollo- ja divatetáhta galget ovttas čielggadit mo buoremus lági mielde sirdit sierradivadiid ja riikii fievrrideami lassiárvodivada hálddašeami. Sirdin galgá leat čađahuvvon maŋimusat ođđajagemánu 1. b. 2016.