Vuoigatvuohta viessosadjebuhtadussii luondduvahátdáhkádusortnega bokte

Ráđđehus háliida viiddidit luondduvahátdáhkádusortnega nu ahte ortnet fátmmasta maiddái viessosadjebuhtadusa. –Mihttomearri lea buorebut suddjet sin geat váruhuvvon ođđa luondduvahágiid geažil eai beasa divvut ja ođasmahttit vahágahttojuvvon viesuid, cealká justiisa- ja gearggusvuođaministtar Anders Anundsen (OvB).

Láhkaárvalus mii odne ovddiduvvo čájeha ahte ráđđehus háliida ulbmillaš doaibmabijuiguin suddjet  luondduvahágiid vuostá. 

-Ráđđehus vuoruha servodatsihkkarvuođa ja gearggusvuođa hui bajás, ja árvaluvvon ortnet dahká vejolažžan veahkehit luondduvahágiid gillájeddjiid váttis dilis, dadjá Anundsen.  

-Eanemus vahágahttojuvvon viesuid sirdin sáhttá mielddisbuktit ahte vejolaš ođđa luondduvahágat geahpeduvvojit, joatká stáhtaráđđi. 

Dárbu viessosadjebuhtadusortnegii ovddiduvvui maŋŋil dulvviid mat dahke ollu vahágiid Kvam báikkis Davvi-Fron gielddas jagiid 2011 ja 2013. Viessosadjebuhtadus árvaluvvo gustot dáhkiduvvon ássanviesuide ja astoáiggeviesuide. Jos gáibádusat čuvvojuvvojit, de galget sihke viessu ja vejolaš dáhkiduvvon olgovisttit buhtaduvvot, lassin viessosaji. 

Ráđđehus árvala ahte dáhkádusfitnodat, soahpamuša vuođul dáhkideddjiin, galgá oažžut vejolašvuođa sihkkarastit eatnamiid ja opmodaga dan sadjái go máksit viessosadjebuhtadusa, jos sihkkarastindoaibmabijut doarvái bures suddjejit ođđa luondduvahágiid vuostá.