Aktiver Javascript i din nettleser for en bedre opplevelse på regjeringen.no

Historjjálaš arkiiva

Heterofiila ja homofiila páraid oktasaš náittosláhka

Historjjálaš arkiiva

Almmustahttináigodat Regjeringen Stoltenberg II

Almmustahtti: Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta

Ráđđehus ovddida odne oktasaš náittoslága evttohusa. Láhka addá homofiillaide seamma vuoigatvuođa náitalit go heterofiillain ge lea. Seammás sihkkarastá láhka lesbalaš páraid mánáide guokte juridihkalaš váhnema jo eallima álggu rájes, ja homofiila náittospárat ožžot vejolašvuođa árvvoštallojuvvot adoptiivaváhnemin seamma láhkai go heterofiila náittospárat ge. – Ovttadássásašvuođa barggu historjjálaš lávki, dadjá mánáid- ja dásseárvoministtar Anniken Huitfeldt.

Ráđđehus ovddida odne oktasaš náittoslága evttohusa. Láhka addá homofiillaide seamma vuoigatvuođa náitalit go heterofiillain ge lea. Seammás sihkkarastá láhka lesbalaš páraid mánáide guokte juridihkalaš váhnema jo eallima álggu rájes, ja homofiila náittospárat ožžot vejolašvuođa árvvoštallojuvvot adoptiivaváhnemin seamma láhkai go heterofiila náittospárat ge. – Ovttadássásašvuođa barggu historjjálaš lávki, dadjá mánáid- ja dásseárvoministtar Anniken Huitfeldt.

- Ođđa náittosláhka lea seamma dehálaš ovdánanlávki go dábálaš jienastanvuoigatvuođa ja dásseárvolága mearrideapmi ge, dadjá mánáid- ja dásseárvoministtar. 

Ulbmil lea dahkat heterofiila ja homofiila páraid ovttadássásažžan. – Homofiila ja heterofiila ovttaseallin leat ovttaárvosaččat. Danne fertejit homofiillat oažžut seamma vejolašvuođa náitalit go heterofiillat. Seammás lea dehálaš sihkkarastit mánáid vuoigatvuođaid, dadjá Anniken Huitfeldt.

Ráđđehusa eanetlohku evttoha dan ge ahte lesbalaš párat ožžot seamma vejolašvuođa árvvoštallojuvvot oažžut veahkkesahkkehusa seamma láhkai go heterofiila párat ge ožžot. Dát váikkuha dasa ahte lesbalaš páraid mánát ožžot seamma vejolašvuođa dovdat iežaset biologalaš váhnemiid go heterofiillaid mánát ge. Seammás sihkkarastá evttohus ahte mánná oažžu guokte juridihkalaš váhnema riegádeami rájes jo.

- Ođđa láhka ii raššut náittosdili ásahussan, muhto baicce nanosmahttá dan. Náittosdilli ii šatta unnit árvvolaš dannego eanebut dasa besset searvat, dadjá Anniken Huitfeldt.

Stáhtaráđi-guovttos Magnhild Meltveit Kleppa ja Liv Signe Navarsete leaba cealkán iežaska leat proposišuvnna ovtta čuoggá vuostá. Stáhtaráđi-guovttos eaba doarjjo evttohusa viiddidit vejolašvuođa oažžut veakkesahkkehusa dál, ja danne soai eaba doarjjo evttohusa rievdadit bioteknologiijalága. Soai doarjuba buot mii muđui čuožžu proposišuvnnas.

Duohtadieđut:
Od. prp. nr. 33 (2007-2008) náittoslága, mánáidlága, adopšuvdnalága, bioteknologiijalága jna. rievdadeami birra.

Ulbmil
• Ráđđehus áigu sihkkarastit homofiillaid ja lesbalaččaid vuoigatvuođaid, doarjut homofiillaid ja lesbalaččaid rabas eallima ja árjjalaččat vuostálastit vealaheami.
• Seammás lea dehálaš sihkkarastit mánáid vuoigatvuođaid.
• Ollašuhttit Soria Moria-julggaštusa
• Dát lea ođasmahttin ja addá eanebuidda vejolašvuođa searvat náittosdillái. 
• Dát ii mielddisbuvtte náittusvuođa raššudeami, muhto dan nanosmahttima.

Náittosláhka
• Ođđa mearrádus náittoslágas dadjá čielgasit ahte dat guovttos guđet áiguba náitalit, sáhttiba leat ovttasohkabeallásaččat dahje almmái ja nisu. (Náittoslága § 1: Dat guovttos guđet áiguba náitalit, sáhttiba leat ovttasohkabeallásaččat dahje almmái ja nisu.)
• Buohkat ožžot seamma vuoigatvuođa náitalit virgeolbmo luhtte.
• Náittoslágas ii gáibiduvvo čatnaseapmi Norgii beassat náitalit Norggas. Dálá náittoslágas ii leat mihkkige gáibádusaid ahte olbmos galgá leat čatnaseapmi Norgii jus son galggaš beassat náitalit. Eallinguoibmelágas lea gáibádus ahte dat olmmoš guhte galggaš beassat lihtodit eallinguoibmevuođa, galgá leat Norgga stáhtalahttu dahje ássat Norggas. Čatnasangáibádus ii evttohuvvo bisuhuvvot go dat gáržžidivččii vuoigatvuođa náitalit.

Náitin ja girku/osko- ja eallinoaidnočearddat
• Girkus ja oskočearddain lea vuoigatvuohta muhto ii geatnegasvuohta náitit homofiila páraid. Láhka lea gárvvis go girku lea gárvvis.
• Girku dat ferte ieš Girkočoahkkimis mearridit galgá go ráhkaduvvot liturgiija nu ahte báhpat sáhttet náitit ovttasohkabeallásaš páraid ja juohke oskočearda dat ieš ferte mearridit háliida go náitit ovttasohkabeallásaš páraid.
• Ráđđehus atná árvvus ahte dát lea oluide oskogažaldat, ja ahte girku ieš Girkočoahkkimis dat ferte mearridit galgá go ráhkaduvvot liturgiija homofiila páraid várás. Seammá guoská juohke oskosearvái.
• Dat guđet háliidit náitalit oskuvaš dahje humanisttalaš meanuiguin, gohččojuvvojit dan dahkat dain osko- ja eallinoaidnočearddain mat addet dakkár vejolašvuođa.
• Gustojeaddji biehttalanvuoigatvuohta náittosvuođalágas girkolaš náitiide ja ovddasčuožžuide oskočearddain viiddiduvvo nu ahte dat maiddái guoská ovttasohkabeallásaš náittospáraide. Náitis dat lea biehttalanvuoigatvuohta, ii ge olles girkočearddas.

Eallinguoibmelihttu/náittus
• Dálá eallinguoibmeláhka fámohuhttojuvvo.
• Registarastojuvvon eallinguoibmelihtolaččat geat nu háliidit, sáhttet rievdadahttit iežaset eallinguoibmelihtu náittosvuohtan. 
• Eallinguoibmelihtolaččat geat eai háliit dákkár rievdadahttima, besset doalahit iežaset stáhtusa registarastojuvvon eallinguoibmelihtolažžan.
• Ii leat šat vejolaš dahkat eallinguoibmelihtu maŋŋágo láhka lea doaibmagoahtán.

Adopšuvdna
• Ásahuvvo seamma vuoigatvuohta homofiila náittospáraide árvvoštallojuvvot adoptiivaváhnemin go heterofiila náittospárain lea odne.   
• Váhnemiid fuolahannákca ii ge váhnemiid sohkabealli dat mearrida leaba go soai buorit váhnemat.
• Dál sáhttet ovttaskas olbmot adopteret mánáid. Lesbalaččat ja homofiillat sáhttet adopteret goabbat guoimmiska máná mánnabeallin, ja doaibmat fuollaváhnemin.

Veahkkesahkkehus – evttohus rievdadit bioteknologiijalága
• Lesbalaš párat geat leat náitosis dahje ovttasorrut náittossullasaš dilis ožžot vuoigatvuođa árvvoštallojuvvot oažžut veahkkesahkkehusa seamma láhkai go heterofiila párat ge árvvoštallojuvvojit.
• Fuolahannákca dat mearrida.
• Ii galgga leat mii ge erohusaid lesbalaš ja heterofiila páraid iešmávssu sturrodagas ja sahkanangeahččalemiid logus, ii ge sin vuoruheamis divššu dáfus. 
• Buot párat geat ohcet veahkkesahkkehusa, galget árvvoštallojuvvot ja vuoruhuvvot seamma eavttuid vuođul.
• Vástida máŋgga eará riikka mearrádusaide (earret eará Ruoŧa, Suoma, Danmárkku, Stuorrabritánnia mearrádusaide).

Váhnenvuohta – evttohus rievdadit mánáidlága
• Ulbmil: Sihkkarastit lesbalaš náittosbeallalaččaid dahje ovttasorruid dakkár mánnái gii riegáda veahkkesahkkehusain, guokte juridihkalaš váhnema riegádeami rájes jo. Dál fertejit dát mánát adopterejuvvot mánnabeallin, ja dat lea áddjás ášši ja eiseválddit sáhttet ášši mearridit aivve árvvoštallanáššin. 
• Ovttadássásašvuohta daiguin mánáiguin geaid heterofiila váhnemat leat riegádahttán.
• Mánnái áddojuvvojit oadjebas juridihkalaš rámmat jo riegádeami rájes. Dat mielddisbuktá earret eará ahte mánná oažžu árbenvuoigatvuođa ja eatni náittosguoibmi/ovttasorru oažžu váhnenovddasvástádusa ja fuolahangeatnegasvuođa máná hárrái.
• Evttohuvvo gohčodit dan eatni guhte ii riegádahte máná, mieleadnin. 
• Mieleadnivuohta gáibida ollašuhttojuvvot guokte eavttu:
• Náittosguoibmi/ovttasorru ferte leat ovddalgihtii čálalaččat miehtan veahkkesahkkehussii.
(Dát lea eaktun oažžut veahkkesahkkehusa Norggas odne ja dat eaktu doalahuvvo.)
• Veahkkesahkkehus ferte leat čađahuvvon dohkkehuvvon dearvvašvuođalágádusas Norggas dahje olgoriikkas. Láhka ii guoskka dáhpáhusaide main nisu lea ožžon inseminašuvnna dearvvašvuođalágádusas dearvvašvuođaeiseválddiid dárkkisteami olggobealde. Dát galgá caggat nissoniid geavaheames váraleabbo inseminašuvnna (ovdamearkka dihtii oastimis dakkár donorasiepmana neahtas mii ii leat dárkkistuvvon).
• Mieleadnivuohta galgá mearriduvvot seamma láhkai go áhččivuohta mearriduvvo mánáidlága vuođul odne, dat mearkkaša:
– Automáhtalaččat jus guoimmi guovttos leaba náitalan.
– Mieđihemiin jus guoimmi guovttos leaba ovttasorrut.

• Galgá leat vejolaš mearridit mieleadnivuođa dušše dalle go mánná lea sahkkehuvvon donorasiepmana vehkiin. Eará dáhpáhusain ii sáhte son guhte lea etniin náitalan dahje lea su ovttasorru šaddat mieleadnin mánáidlága vuođul. Dat livččii meddo ollu vuostá biologalaš prinsihpa, dannego álot lea dat vejolaš ahte áhčči dagašii dan iežas áhččivuohtan. Son guhte lea náitalan etniin, sáhttá dain dáhpáhusain, go lea vejolaš áhčči doppe dahje go inseminašuvdna lea čađahuvvon dakkár báikkis maid dearvvašvuođalágádus ii sáhte dárkkistit, šaddat váhnemin dušše vejolaš mánnabealleadopšuvnnain.


 

Bajás