Sámeláhka

Láhka geassemánu 12. b. 1987 nr. 56: Sámedikki ja eará sámi vuoigatvuođaid birra (sámeláhka)

Lága ulbmil lea lágidit diliid nu ahte sámi álbmot Norggas sáhttá sihkkarastit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima.

Kapihttal 1. Dábálaš mearrádusat.

 

§  1-1. Lága ulbmil.
Lága ulbmil lea lágidit diliid nu ahte sámi álbmot Norggas sáhttá sihkkarastit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima.

§  1-2. Sámediggi.
Sámi álbmogis galgá leat iežas riikkaviidosaš sámediggi, masa sámit leat válljen sámiid.

§  1-3. Sámedikki jahkedieđáhus.
Sámedikki jahkedieđáhus sáddejuvvo Gonagassii.

§  1-4. Stáhta ruđalaš ovddasvástádus.
Stáhta gokčá fylkkagielddaid ja gielddaid sierranas goluid  Sámediggeválggain

Gonagas addá njuolggadusa vuosttaš lađđasa čađaheapmái. 

§  1-5. Sámegiella
Sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat. Dat galget leat dássálagaid 3. kapihttala mearrádusaid mielde.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78.

§ 1-6 Sámi leavga
Sámi leavga lea dat leavga, man Sámiid 13. konferánsa dohkkehii borgemánu 15. b. 1986:s.

Sámediggi sáhttá láhkaásahusa bokte addit dárkilet mearrádusaid sámi leavgga geavaheami birra.

Lasihuvvon lága bokte cuoŋománu 11. b. 2003 nr. 22.

 

Kapihttal 2. Sámediggi
 


§ 2-1. Sámedikki barggut ja váldi.
Sámedikki barggut leat buot áššitmat dikki mielas erenoamážit gullet sámi álbmogii.

Sámediggi sáhttá ieš bidjat ja buktit cealkámušaid buot Sámedikki bargosurggiin. Sámediggi sáhttá maiddái ieš ovddidit áššiid almmolaš eiseválddiide dahje priváhta ásahusaide ja earáide.

Sámediggái sáhttá fápmuduvvot váldi hálddašit juolludusaid, mat juolluduvvojit sámi ulbmiliidda jahkásaš stáhtabušeahta bokte. Departemeanta mearrida njuolggadusaid Sámedikki ekonomiijahálddašeapmái

Sámedikkis lea mearridanváldi go nu čuovvu eará láhkamearrádusain dahje eará láhkái lea nu mearriduvvon.

Rievdaduvvon lága bokte guovvamánu 28 .b. 1997 nr. 18.

§  2-2. Sámedikkis cealkámuša viežžat.
Eará almmolaš ásahusat berrejit Sámediggái addit vejolašvuođa iežas oainnu čilget ovdalgo mearridit maidege áššiin mat gullet Sámedikki bargosurggiide. 

§  2-3.  Válljenvuohki, válljenáigi ja válgaáigodat.
Sámediggeválga lea njuolggoválga.

Válga lágiduvvo gorrelohkkoválgan go válgabiires leat eanet dohkkehuvvon listtat go okta. Muđui lágiduvvo válga eanetlohkoválgan.

Válga lea seamma beaivvi go stuoradiggeválga.

Sámediggi válljejuvvo njealji jahkái háválassii. Válgaáigodat álgá golggotmánu vuosttas beaivvi válgajagis.

§  2-4.  Válgabiiret ja áirrasjuohku.
Sámediggái válljejuvvojit iešguđet birres golbma lahtu ja guđege lahttui vel sadjásaš. Válgabiiret leat: 

  1. Várjjat  (Mátta-Várjjaga, Unjárgga, Čáhcesullo, Várggáid ja Báhcavuona gielddat)
  2. Deatnu  (Deanu, Bearalvági ja Gáŋgaviikka gielddat)
  3. Kárášjohka  (Kárášjoga gielda)
  4. Guovdageaidnu  (Guovdageainnu suohkan)
  5. Porsáŋgu  (Porsáŋggu, Davvesiidda, Nordkapp ja Muosáid gielddat)
  6. Áltá/Fálesnuorri (Fálesnuori, Hámmerfest, Álttá, Ákŋoluovtta ja Láhpi gielddat
  7. Davvi Romsa (Návuona, Ráissa, Skiervvá, Gáivuona, Omasvuona ja Ivgu           gielddat)
  8. Gaska Romsa (Gálssa, Romssa, Báhccavuona, Málatvuomi, Beardu,           Leaŋgáviikka, Birggi, Doaskku ja Ránáidsullo gielddat)
  9. Lulli Romsa (Ráisavuona, Divrráid, Siellaga, Loabága, Rivttága, Skániid, Ivvárstáđiid, Harstad, Bjarkøy ja Giehtavuona gielddat).
  10. Davvi Nordland (Ánddasullo, Ikšnášši, Bieváid, Suortta, Válafierdda, Voagaj, Vestvågøy, Flakstad, Moskenes, Værøy, Røst, Lodegiid, Dielddanuori, Evenášši ja Narvik gielddat)
  11. Gaska Nordland (Bálága, Divtasvuona, Hábmera, Stájgo, Oarjjelij Foalda, Bådådjo, Fuosko, Skerrestátte, Sáláda, Oarjelij Bájddára, Bájddára ja Meløy gielddat)
  12. Lullisámeguovllut  (Nordland fylkka gielddat Ruovada ja Raavta rájis lulás, Davvi Trøndelag ja Lulli Trøndelag fylkkat ja Engerdal gielda Hedmark fylkkas)
  13. Lulli Norga  (Fylkkat Møre og Romsdal, Sogn og Fjordane, Hordaland, Rogaland, Vest-Agder, Aust-Agder, Telemark, Buskerud, Vestfold, Akerhus, Østfold, Oppland, Hedmark (earret Engerdal gielda) ja Oslo)

Rievdaduvvon lága bokte geassemánu 1. b. 2001 nr.29 (biddjojuvvui fápmui geassemánu 1. b. 2001. geassemánu 1. b. 2001 nr. 625  res. mielde)

Dasa lassin válljejuvvojit 4 dássenmandáhtat maid juohká dan njealji válgabiirii mat leat ožžon eanemus dohkkehuvvon jienaid válggas. Sámedikki válgalávdegoddi nammada dássenmandáhtaid ja buot sadjásaš áirasiid.

Rievdaduvvon lága bokte skábmamánu 19.b. 2004

§  2-5.  Jienastanvuoigatvuohta.

Vuoigatvuohta jienastit Sámediggeválggas lea buohkain geain lea jienastanvuoigatvuohta gielddastivrraválggain  biires, ja guđet válgabeaivvi leat sámi jienastuslogus biires (vrd. 2-6 §).

§ 2-6 Sámi jienastuslohku
Buohkat geat duođaštit ahte sii atnet iežaset leat sápmelažžan, ja geain lea juogo

a) sámegiella ruovttugiellan, dahje

b) lea dahje lea leamaš váhnen, áhkku/áddjá dahje máttaráhkku/máttaráddjá geas lea sámegiella ruovttugiellan, dahje

c) lea mánná persovdnii gii čuožžu dahje lea čužžon jienastuslogus sáhttet gáibidit čálihuvvot sámi jienastuslohkui.

Galgá váldit oktavuođa Sámedikkiin go áigu gáibidit čálihuvvot sámi jienastuslohkui.

Sámediggi ráhkada sámi jienastuslogu álbmotregisttara, maŋemus válgga sámi jienastuslogu ja čálihemiid ja sihkkumiid gáibádusaid vuođul mat leat boahtán maŋemus válgaáigodagas. Sámi jienastuslogu galgá čálihit suohkaniid vuođul.

Go persovdna lea čálihuvvon sámi jienastuslohkui, de sáhttá dan registreret álbmotregisttarii. Dát registreren galgá leat olámuttos dušše dan eiseváldái mas lea ovddasvástádus čađahit Sámedikki válgga, dahje go Sámediggi dan lea mieđihan.

Sáhttá EDB:in čállit sámi jienastuslogu.

Rievdaduvvon lága bokte juovlamánu 19.b. 2003

§ 2-7.  Gean lea vejolaš válljet ja evttohanvuoigatvuohta.
Sámediggái lea vejolaš válljet vaikko gii guhte lea čállojuvvon sámi jienastuslohkui válgabiires. Guđet galget válljejuvvot, fertejit dasto vel leat čállojuvvon álbmot-registarii biire ássin válgabeaivvi. Sámedikki hálddahusa bargiid ii leat dattetge vejolaš válljet.

Buohkain geat leat čállojuvvon sámi jienastuslohkui  biires, lea evttohanvuoigat-vuohta. Evttohuvvon válgalisttu fertejit unnimustá vihttanuppelohkái sápmelačča geain lea vuoigatvuohta evttohit, vuolláičállán iežaset gieđain.

Joavku, bellodat dahje sullasaš čoahkádat sáhttá ohcat lobi Sámedikkis registrerjuvvot dihto bellodatnamain. Registrerengáibádusa mielde galget leat vuolláičállagat unnimus 200 olbmos geain lea jienastan- ja evttohanvuoigatvuohta Sámediggeválggain. Registrerenmearrádusa ii sáhte váidit. Gonagas sáhttá addit dárkilet mearrádusaid registrereneavttuid ja registrerenvuogi birra.

Rievdaduvvon lága bokte guovvamánu 28. b. 1997 nr. 18.

§ 2-8 Geatnegasvuohta vuostáváldit válgga, vealtadansivat ja geatnegasvuohta boahtit čoahkkimii.
Buohkain geaid lea lohpi válljet Sámediggái, lea geatnegasvuohta dohkkehit iežaset válljejumi, jos eai beasaš bessejassii nuppi lađđasa njuolggadusaid mielde.

Vuoigatvuohta gáibidit iežas bessejassii válljejumis, lea buohkain guđet

a.      leat deavdán 60 jagi ovdalgo válgajahki nohká, dahje

b.      guđet leat doaibman Sámediggelahttun maŋimuš njeallje jagi, dahje

c.      Sámedikki válgalávdegotti ektui duođaštit ahte sii eai sáhte doaimmahit iežaset geatnegasvuođaid Sámedikki miellahttun váttisvuođaid haga.

Olmmoš, gii lea válljejuvvon lahttun Sámediggái dahje Sámedikki namahan orgánii, lea geatnegas oassálastit Sámedikki dáhje guoskevaš orgána čoahkkimiin, jus sus ii leat gustojeaddji viibu.

Bargis lea vuoigatvuohta oažžut friija barggus nu guhká go lea dárbbašlaš geatnegasvuođaid geažil, mat sus leat Sámedikkis dahje orgánas, masa som lea namahuvvon lahttun.

Rievdaduvvon lágaid bokte guovvamánu 28. b. 1997 nr. 18 , geassemánu 1. b. 2001 nr.29 (biddjojuvvui fápmui geassemánu 1. b. 2001 geassemánu 1. b. 2001. nr. 625 res mielde)

§ 2-9.  Bessejassii beassan ja luohpan válgaáigodagas.
Sámediggeáirasiid guđet eai nagat doaimmahit iežaset geatnegasvuođaid sámedigge-áirrasin almmá badjelmearálaš váttisvuođaid haga, sáhttá Sámediggi sin ohccamiid vuođul luoitit bessejassii muhtun áigái dahje juo válgaáigodaga lohppii.

Áirasat guđet manahit jienastanvuoigatvuođaset Vuođđolága 53. §  mielde, dahje guđet biddjojuvvojit virgái Sámedikki hálddahussii, guđđet Sámedikki válgaáigodaga lohppii.

§ 2-10.  Válgaeiseváldi.
Sámediggi lea bajimus válgaeiseváldi Sámediggeválggain.

§ 2-11.  Lassimearrádusat válgga birra.
Gonagas addá lassimearrádusaid Sámediggeválgga birra.

§ 2-12 Sámedikki hálddahus, organiseren ja áššemeannudeapmi.
Sámedikkis galgá leat sierra hálddahus. Sámediggi bidjá olbmuid hálddahusa virggiide.

Sámedikki virgáibiddjojuvvon bargit galget leat láhkamearrádusaid vuollásaččat, mat gustojit stáhta virgeolbmuide nu guhkás go dat heive.

Sámediggi sáhttá cegget stivrraid, ráđiid dahje lávdegottiid, maid Sámediggi gávnnaha ulbmillažžan ja, jus eará ii boađe ovdan, fápmudit válddi dáidda.

Mearridanváldi  2-9, 2-10 ja 2-14 §§ mielde ii sáhte fápmuduvvot.

Eaŋkilmearrádus maid Sámedikki namahan stivrrat, ráđit dahje lávdegottit leat dahkan, sáhttet hálddahuslága mearrádusaid mielde váidaluvvot Sámediggái dahje sierra váidalusnammagoddái, man Sámediggi lea namahan.

Rievdaduvvon lága bokte guovvamánu 28. b. 1997 nr.18.

§ 2-13.  Šiehtadallangiella.
Sámedikki čoahkkimiin lea buohkain vuoigatvuohta juogo sámástit dahje dárostit iežaset dáhtu mielde.

§ 2-14.  Čoahkkinortnet.
Sámediggi mearrida čoahkkimngohččumiid ja bargoortnegiid.

§ 2-15. Sámedikki miellahtuin, geat leat luohttámušdoaimmas ollesáiggis, lea vuoigat-vuohta penšuvdnii sierra penšuvdnaortnega mielde. Gonagas sáhttá láhkaásahusas mearridit, ahte maiddái eará Sámedikki miellahtuin galgá leat vuoigatvuohta penšuvdnii.
Gonagas addá dárkilet láhkaásahusa penšuvdnavuoigatvuođaid birra ja penšuvdnaortnega čađaheami birra.

Lasihuvvon lága bokte geassemánu 15. b. 2001 nr. 69. 

 

Kapihttal 3.  Sámegiella. 


 

§ 3-1. Definišuvnnat 
Dán kapihttalis oaivvilduvvo:

  1. sámegiela hálddašanguovlluin: dat gielddat maid Gonagas láhkaásahusa bokte lea mearridan galget gullat sámegiela hálddašanguvlui
     
  2. almmolaš orgánain: juohke stáhta ja gieldda orgána
     
  3. báikkálaš almmolaš orgánain hálddašanguovllus: juohke gieldda, fylkkagieldda ja stáhta orgána mas lea bálvalanviidodahkan olles gielda dahje oassi gielddas sámegiela hálddašanguovllus,
     
  4. guovllu almmolaš orgánain hálddašanguovllus: juohke fylkkagieldda ja stáhta orgána mas lea bálvalanviidodahkan ollásit dahje muhtun muddui gielddat sámegiela hálddašanguovllus, muhto mii aŋkke ii leat riikkaviidosaš.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 17. beaivvi 2004.

§ 3-2. Láhkaásahusaid jorgaleapmi. Dieđáhusat ja skovit
Lágat ja láhkaásahusat maidda oppa dahje oassi sámi álbmogis lea erenoamáš beroštupmi, galget jorgaluvvot sámegillii.

Dieđáhusat almmolaš orgánain mat galget olles dahje osiide álbmogishálddašan-guovllus, galget leat sihke sámegillii ja dárogillii.

Skoviid maid galgá atnit báikkalaš dahje guovllu almmolaš orgánaide hálddašan-guovllus galget leat sihke sámegillii ja dárogillii. Gonagas addá dárkilet njuolgga-dusaid dán mearrádusa fápmuibidjamis.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78.

§ 3-3.  Vuoigatvuohta oažžut vástádusa sámegillii.
Sus gii sámegillii váldá oktavuođa báikkálaš almmolaš orgánain mii lea hálddašan-guovllus, lea vuoigatvuohta oažžut vástádusa sámegillii. Dát ii dattetge gusto go njálmmálaččat váldojuvvo oktavuohta virgeolbmuin guhte lea doaibmamin eará sajis go orgána kantovrras.

Sus gii čálalaččat váldá oktavuođa guovllu almmolaš orgánain mii lea hálddašan-guovllus, lea vuoigatvuohta oažžut vástádusa čálalaččat sámegillii. Gonagas sáhttá erenoamáš dáhpáhusain čoavdit dihto guovllu almmolaš orgánaid dán gáibádusas.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78 (biddjojuvvui fápmui ođđajagimánu 1. b. 1993).

§ 3-4. Viiddiduvvon vuoigatvuohta atnit sámegiela riekteásahusas
Duopmostuoluid várás main lea ámmátbiire mii ollásit dahje muhtun muddui gokčá hálddašanguovllu, gustojit lassin čuovvovaš njuolggadusat sámegiela anu birra: 

  1. Juohkehaččas lea vuoigatvuohta sámegillii ovddidit proseassačállosiid oktan čuvvosiiguin, čálalaš duođaštusaid dahje eará čálalaš oktavuohtaváldimiid sámegillii. Jos duopmostuollu áigu vuostebealláigaskkustit oktavuohtaváldimiid, de doaimmaha daid jorgaleami dárogillii. Jorgaleamis lea vejolaš vealtat jus vuostebeallimiehtá dasa.
     
  2. Juohkehaččas lea vuoigatvuohta njálmmálaččat č váldit oktavuođa duopmostuoluin jos diggelágat addet vejolašvuođa váldit oktavuođa njálmmálaččat dan sajis go čálalaččat. Jos duopmostuollu lea geatnegahttojuvvon čállit oktavuođaváldima, de sáhttá olmmoš, gii váldá oktavuođa, gáibidit ahte čállojuvvo sámegillii. Dákkár gáibádus ii rihko mange áigemeari. Ovtteža nubbi ja goalmmát čuokkis gustojit seamma láhkái.
     
  3. Juohkehaččas lea vuoigatvuohta sámástit dikkiin. Jos muhtun guhte ii máhte sámegiela, lea šiehtadallamiin mielde, de adnojuvvo dulka gean diggi lea nammadan dahje dohkkehan.
     
  4. Go áššái gulli bealli dan sihtá, de sáhttá rievtti ovdaolmmoš mearridit ahte šiehtadallangiella lea sámegiella. Golmmeža nubbi čuokkis gusto seamma láhkái.
     
  5. Jos sámegiella lea šiehtadallangiella, de sáhttá rievtti ovdaolmmoš mearridit ahte maiddái diggegirjáige čállojuvvo sámegillii. Duopmostuollu doaimmaha jorgaleami dárogillii.
     
  6. Duopmostuollu bearráigeahččá ahte diggegirjjit mat leat čállojuvvon dárogillii, jorgaluvvojit sámegillii go áššái gulli bealli nu gáibida. Dákkár gáibádus ii rihko mange áigemeari.

Politiija- ja sivahallaneiseválddi várás mas lea bálvalanbiire mii ollásit dahje muhtun muddui gokčá hálddašanguovllu, gustojit lassin čuovvovaš njuolggadusat sámegiela anu birra:

  1. Juohkehaččas lea vuoigatvuohta sámástit dutkkahaladettiinis orgána kantovrras.
     
  2. Juohkehaččas lea vuoigatvuohta sámástit njálmmálaš váidima ja duopmováidaleami oktavuođas.

Romssa ja Finnmárkku vearrodahkoeastadanásahusaid várás gustojit lassin čuovvovaš njuolggadusat sámegiela anu birra:

  1. 3-5 § gusto seamma láhkái giddagasas čohkkájeddjiid várás.
     
  2. Giddagasas čohkkájeddjiin lea vuoigatvuohta sámástit gaskaneaset ja lagamuččaideasetguin.
     
  3. Giddagasas čohkkájeddjiin lea vuoigatvuohta sámegillii ovddidit njálmmálaš duopmováidalusa giddagasbáikki eiseváldái.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78, rievdaduvvon lága bokte geassemánu 20. b. 2003 nr. 45 (fámus suoidnemánu 1. b. 2003 geassemánu 20. b. 2003 nr. 712 res. mielde).

§ 3-5. Viiddiduvvon vuoigatvuohta atnit sámegiela dearvvasvuođa- ja sosiálasuorggis

Sus guhte háliida sámegiela atnit suodjalan dihtii beroštumiidis báikkálaš ja guovlulaš almmolaš dearvvasvuođa- ja sosiálalágádusain, lea vuoigatvuohta oažžut bálvalusa sámegillii.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78.

§ 3-6. Ovttaskas olbmui girkobálvalusa.
Juohkehaččas lea vuoigatvuohta sámegillii oažžut oktagaslaš girkobálvalusaid Norgga girku searvegottiin hálddašanguovllus.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78. 

§ 3-7. Vuoigatvuohta oahppovirgelohpái
Sis guđet barget báikkálaš dahje guovllu almmolaš orgánas mii lea hálddašan-guovllus, lea vuoigatvuohta oažžut bálkáhuvvon virgelobi háhkan dihtii alcceseaset sámegielmáhtu go orgána dárbbaša dakkár máhtu. Lea vejolaš mearridit ahte vuoigatvuohta geatnegahttá bargi joatkit orgánas bargat dihto áiggi maŋŋá oahpu. Gonagas mearrida dárkileabbo njuolggadusaid dáid mearrádusaid čađaheami birra.

Lasihuvvon lága bokte juolamánu 21. b. 1990 nr. 78.

§ 3-8. Vuoigatvuohta oažžut oahpu sámegielas
Juohkehaččas lea vuoigatvuohta oažžut oahpu sámegielas. Gonagas sáhttá addit dárkileabbo njuolggadusaid dán mearrádusa čađaheami birra.

Vuođđoskuvlla ja joatkkaskuvlla sámegiela ja sámegillii oahpaheami várás gustojit dat njuolggadusat mat leat vuođđoskuvlalágas ja joatkkaoahpahuslágas (oahpahuslágas), ja dat njuolggadusat mat leat daidda lágaide lassin.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78. Rievdaduvvon lága bokte suoidnemánu 17. b. 1998 nr. 61 (biddjojuvvui fápmui borgemánu 1. b.1999  skábmamánu 27. b. 1998  nr. 1096 res. mielde).

§ 3-9. Sámegiella gieldda hálddahusas
Gielddastivra sáhttá mearridit ahte sámegiella galgá leat dássálagaid dárogielain olles dahje muhtin osiin gieldda hálddahusas.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78.

§ 3-10. Njuolggadusaid doaibmaguovllu viiddideapmi

Gonagas sáhttá mearridit ahte dán kapihttala mearrádusat mat leat ráddjejuvvon hálddašanguovllu báikkálaš dahje guovlulaš almmolaš orgánaide, galget ollásit dahje muhtun muddui gustot maiddái earáge almmolaš orgánaide dahje priváhta riektesubjeakta go dat mearridit stáhta dahje gieldda beales.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78.

§ 3-11. Váidin
Jos almmolaš orgána ii čuovo dán kapihttala mearrádusaid, de sáhttá son geasa ášši njuolga guoská, váidit dan orgánii mii lea dasttá bajábealde dan  orgána masa váidda guoska. Fylkkamánni lea dat ásahus masa váidojuvvo go váidda guoská gieldda dahje fylkkagieldda orgánii.

Maiddái riikkaviidosaš sámi organisašuvnnain ja riikkaviidosaš almmolaš orgánain main leat doaimmat main lea erenoamaš mearkkašupmi oppa sámi álbmogii dahje osiide sámi álbmogis, lea vuoigatvuohta váidit dakkár áššiin. Nu lea maiddái áššiin mat eai čuoze njulgestaga ovttaskas olbmui.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78.

§ 3-12. Sámi giellabarggu organiseren
Sámediggi galgá suodjalit ja ovddidit sámegiela Norggas. 

Sámediggi dieđiha juohke njealját jagi Gonagassii mo sámegiela dilli lea Norggas.

Lasihuvvon lága bokte juovlamánu 21. b. 1990 nr. 78, rievdaduvvon lága bokte juovlamánu 13. b. 2002 nr. 81  (biddjojuvvui fápmui  ođđajagimánu 1. b. 2003juovlamánu  13. b. 2002 nr. 1394 res. mielde).

  

Áššái gullevaš láhkaásahusat