Sisaváldin mánáidgárdái

Das rájes go mánná deavdá ovtta jagi ja maŋimusat dan jagi borgemánu rájes go ohcet mánáidgárdesaji lea dus vuoigatvuohta oažžut mánáidgárdesaji mánnái.

Bilde fra garderoben
Govva: KD

Vuoigatvuohta galgá ollašuhttojuvvot dan jagi borgemánu rájes go ohcet mánáidgárdesaji. Mánná guhte lea riegádan čakčamánus dahje maŋŋelis lea riekti oažžut saji mánáidgárdái čuovvovaš jagi borgemánu rájes. 

Sisaváldin mánáidgárdái – suohkana ovddasvástádus

Lea suohkana ovddasvástádus fuolahit ahte mánáidgárdesaji vuoigatvuođa  ollašuhttojuvvo. Go suohkan láhče mánáidgárdesajiid, de sii fertejit váldit vuhtii sisafárrema, geavaheddjiid sávaldagaid ja mánáidgárdesaji dárbbu sihke vuolil ja badjel golmmajahkásaš mánáide. 

Buot dohkkehuvvon mánáidgárddit mat lea suohkanis galget ovttasbargat mánáid sisváldimis mánáidgárdái. Suohkan galgá láhčet ovttastahtton sisaváldinproseassa, mas vuhtiiváldet mánáidgárddiid girjáivuođa ja iešvuođa. Geavaheddjiid sávaldagat ja dárbbut galget deattuhuvvot sisaváldimis. Ovttastahttojuvvon sisaváldinmannolat galgá sihkkarastit ahte suohkanlaš ja priváhta mánáidgárddit meannudit mánáid seamma ládje.

 Mánáidgárdelága § 12 

Mánáidgárddi ulbmil, sisaváldinbire, sisváldineavttut ja eaiggátvuohta galget doahttaluvvot. Oktasaš sisváldinváldi ja oktasaš sisaváldineavttut sáhttet leat vuohkkasat ja daid sáhttá lihtodit.  Muhto geatnegahttojuvvon ovttasbargu sisaváldimis, gal ii gáržžit mánáidgárddi rievtti njuolggadusain hábmet sisaváldinbiriid, ja iešnai  sisaváldit ovttaskas mánáid áššemeannudannjuolggadusaid láhkaásahusa vuođul. 

Eanet vuoruheami birra sisaváldimis mánáidgárdái mánáidgárdelága § 13 mielde

Eanet njuovžilis sisaváldin mánáidgárdái

Ollu smávvamánnáolbmuin leat praktihkalaš hástalusat gitta dassážii go vuosttašjahkásaš oažžu mánáidgárdesaji. Ráđđehus mihttomearri lea láhčet eanet njuovžilis sisaváldima mánáidgárdái. 2015 stáhtabušeahtas evttoha ráđđehus juolludit 307 miljovnna ruvnno njuovžileappot sisaváldima mánáidgárddiide. Dani go leat suohkanat mat galgat fuolahit mánáidgárdesajiid, de ruđat biddjojit oppalaš juolludanrámmii suohkaniidda.

Evttohus lea dehálaš vuolgga ollašuhttimis ráđđehusa politihkalaš vuođu lohpádusa mas daddjo ahte sii áigot láhčet njuovžileappot sisaváldima mánáidgárddiide.