Buoret ruhtadanortnet priváhta mánáidgárddiide

Ráđđehus rievdada ruhtadanortnega priváhta mánáidgárddiide, muhto bisuha dálá gielddalaš máksomearrevuogádaga. Ortnet galgá sihkkarastit ahte buot mánát seammá gielddas ožžot buorre fálaldaga, beroškeahttá lea go priváhta dahje gielddalaš mánáidgárdi.

-Ođđa ruhtadanortnegiin sihkkarastá ráđđehus ahte seammá gieldda mánáidgárddiin leat ovttalágan vejolašvuođat addit mánáide oadjebas ja buriid fálaldagaid, cealká máhttoministtar Torbjørn Røe Isaksen. 

Gielddalaš vuoruheamit

Guokte ruhtadanmálle priváhta mánáidgárddiid várás leat leamaš gulaskuddamis, málle mii eaktuda nationála máksomeari ja nubbi málle fas gielddalaš máksomeari. Ráđđehus lea mearridan geavahit málle mii eaktuda gielddalaš máksomeari, mii buorre muddui mearkkaša ahte dálá vuogádat joatkašuvvá. 

-Mii háliidat unnidit stáhta bienalaš stivrejumi ja nannet báikkálaš demokratiija. Ráđđehusa mearrádus sihkkarastá ahte gielddat ain besset čađahit báikkálaš vuoruhemiid ja fuolahit ollislaš mánáidgárdepolitihka iežaset gielddas, dadjá Røe Isaksen.

Ođđa ruhtadanortnet fápmuduvvo ođđajagimánu 1.b.2016. 

Sihkkarastá ovttalágan meannudeami ja álkidahttima

Ráđđehus lea maŋimuš beivviid dieđihan máŋga rievdadusa mat gusket mánáidgárddiid ruhtadeapmái. Rievdadusat mearkkašit oppalohkái ahte ráđđehus beassá ollašuhttit ollu dehálaš ulbmiliid. 

-Go lasihat doarjaga priváhta mánáidgárddiide 98 proseanttas 100 prosentii, seamma maid gielddalaš mánáidgárddit ožžot, de sihkkarastit ahte gielddalaš ja priváhta mánáidgárddit meannuduvvojit seammá láhkai. Dalle mii leat juksan  dehálaš olahusa.  Mii máid álkidahttit njuolggadusaid, ja fuolahat ahte priváhta mánáidgárddit buorebut besset einnostit ekonomalaš dili, cealká Røe Isaksen. 

Deaivileappot

Mánáidgárdedoarjja šaddá deaivileappot. Dálá kapitáladoarjagiin ožžot priváhta mánáidgárddit gokčojuvvot iežaset goluid. Ja dát mánáidgárddit ožžot dál eanet doarjaga stuorit goluid geažil. 

Dan lassin ásahuvvo penšuvdnalasáhus mii buorebut dávista mánáidgárddiid duohta penšuvdnagoluide.  

-Kapitála- ja penšuvdnadoarjagiid meroštallanrievdadusat mielddisbuktet ahte priváhta mánáidgárdegolut šaddet eanet dássálagaid gielddadoarjagiin.  Priváhta mánáidgárddit gos leat erenoamáš stuora penšuvdnagolut, sáhttet ohcat liigedoarjaga, čilge Røe Isaksen. 

Dál leat priváhta mánáidgárddiin gaskamearálaččat uhcit penšuvdnagolut go gielddalaš mánáidgárddiin, ja muhtun mánáidgárddit leat dan geažil ožžon doarjaga gokčat goluid mat sis eai leat leamaš.   

Nationála máksomearri mielddisbuktá erohusaid gieldda siskkobealde

Lagabui 1100 gulaskuddancealkámušas, háliidedje gielddaid beroštusorganisašuvdna KS ja 80 proseantta gielddain geat vástidedje gielddalaš máksomeari. Priváhta mánáidgárddit dahke 85 proseantta gulaskuddancealkámušain, ja eanaš sis háliidedje nationála máksomeari. Nationála máksomearri livččii mearkkašan dan ahte doarjja livčče šaddan seamma stuoris beroškeahttá man gielddas mánáidgárdi lea. 

Ráđđehus dattege ballá ahte nationála máksomearri sáhttá mielddisbuktit stuora erohusaid mánáidgárddiid gaskka seamma gielddas. Jos gielda ferte uhcidit goluid, de sii vuosttamužžan uhcidit gielddalaš mánáidgárddiin, ja priváhta mánáidgárddit sestojuvvojit. 

-Nationála máksomearri addá ovttadássásaš meannudeami gielddalaš ja priváhta mánáidgárddiid gaskka nationála dásis, muhto ii fal gieldda siskkobealde. Guokte mánáidgárddi mat leaba lahkalaga sáhtašedje oažžut guovttelágan ekonomalaš rámmaeavttuid. Ráđđehus ii hálit gielddaide ráhkadit A- ja B-mánáidgárddiid, loahpaha máhtoministtar Torbjørn Røe Isaksen.