Norgalaččaid neahttagávppašeapmi Eurohpá njunnošis

Sullii duppal geardde eanet norgalačča gávppašit neahta bokte go veardida Eurohpá ektui. - Norga ovdána digitálalaččat ja ođđahutkamušat lassánit neahttagávppašeami  bokte, mii illudahttá, muitala ođasmahttinministtar Rigmor Aasrud  cealkámušastis SGD (SSB) analysa ektui.

Sullii 70% Norgga álbmogis gávppašit Interneahta bokte , ja EO-álbmot gávppaša fas 37%.

- Neahttagávppašeapmi lasiha ođđaáigásaš DGT- bálvalusaid ja gálvo- ja bálvalusealáhusaid ođđahutkamušaid. Elektronalaš gávppašeapmi dahká sullii 20% olles ealáhusdoaimma gávpejođus dán áiggi. Mun jáhkán ahte mii guhkkin eret leat geavahan buot gávppašan vejolašvuođaid dán suorggis, cealká ođasmahttinministtar Aasrud.     

Jagi 2009 diehtojuohkinservodaga čoavddalogut čájehit ahte 43 proseantta álbmogis gávppašedje mátkkiid ja idjasajiid neahta bokte. 38 proseantta oste bileahtaid, ja jagi 2009 osttii juohke njealját  olmmoš biktasiid, girjjiid, filmmaid ja musihka Interneahta bokte. 

Neahttagávppašeddjiid lohku lea lassánan ovcci proseanttain jagi 2006 rájes jagi 2009 rádjái.  Bealli sis geat eai gávppaš neahta bokte, čilgejit ahte sii háliidit persovnnalaččat gávppašit.  Muhto  ballu máksinsihkkarvuhtii, ja personsuodjalus ja váilevaš dieđut maid ráddjejit neahttagávppašeami, čájeha analysa. Analysas maid boahtá ovdan ahte báris ahkásaččat dávjjibut gávppašit neahta bokte gálvvuid ja bálvalusaid. Jagi 2006 gávppašii juohke logát báris ahkásaš neahta bokte, muhto jagi 2009 lea dát lohku lassánan golmmain gerddiin.  

Ollislaš statistihka gávnnat SGD (SSB) neahttasiidduin (girjegillii)