Boazodoallošiehtadusa 2017 šiehtadallamiid loahppabeavdegirji

Stáhta, Eanandoallo- ja biebmodepartemeantta (EBD) bokte ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi (NBR) leat šiehtadallan 2017/2018 boazodoallošiehtadusa.

Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi (NBR) ovddasteaddjit:

Šiehtadallanlávdegoddi           Ellinor Marita Jåma (jođiheaddji)
                                                     Inge Even Danielsen
                                                     Per John Anti 

Áššedovdit/ráđđeaddit             Randi Skum
                                                      Asgrim Opdal 

Stáhta ovddasteaddjit: 
Šiehtadallanlávdegoddi            Anne Marie Glosli (jođiheaddji)
                                                      Marit Myklevold
                                                      Magnar Evertsen 

Áššedovdit/ráđđeaddit             Lisa Jåma (Eanandoallo- ja                                                                                         biebmodepartemeanta)
                                                      Tone Seppola (Eanandoallodirektoráhtta)
                                                      Wenke Brenna (Gielda- ja
                                                      ođasmahttindepartemeanta)
                                                      Morten Gluva (Dálkkádat- ja                                                                                     birasdepartemeanta) 

            Áicilahttu                         Marit Meløy (Sámediggi) 
            Čálli                                   Morten Floor


1. BOAZODOALLOŠIEHTADUSA 2016/2017 BUŠEAHTTARIEVDADUSAT 

1.1 Heađuštusat Ruoŧabeale dálveguohtumiid geavaheamis

Ruhtadan dihte doaibmabijuid daidda orohagaide mat eai beasa geavahit Ruoŧabeale dálveguohtumiid áigodagas 2016/2017, árvaluvvo Stuoradikki 2017/2018 Boazodoallošiehtadusa meannudeapmái sirdit 2,1 miljovnna kruvnnu kapihttala 1142 poasttas  71 kapihttala 1151 postii 51 biebmandoaimmaide ja eará doaibmabijuide 2017:s. 

1.2 Ruhtadit jagi 2017 meroštallojuvvon badjelmeare ruhtagolaheami poasttas 75 

Gaskaboddosaš meroštallamat čájehit ahte jagi 2017 badjelmeare ruhtageavaheapmi gollounnideaddji doarjagiin ja njuolggodoarjagiin sáhttá šaddat 12-14 miljovnna kruvnnu. Váldosivvan eanet golaheapmái lea ahte njuovvanbohccot leat lassánan ovddit jagiid ektui. 

Dainna eavttuin ahte Stuoradiggi dan dohkkeha, de leat šiehtadallanbealit ovttaoaivilis das ahte gokčat badjelmeare geavaheami poasttas 75 jagi 2016 geavakeahtes ruđaiguin,   oktiibuot 1.550.000 kruvnnu, ja árvaluvvo vel sirdit 350.000 kruvnnu sturrosaš geavatkeahtes ruđaid poasttas 79 Čálgoortnegat. Ruhtadan dihte buot goluid ovddiduvvo árvalus sirdit 11,0 miljovnna kruvnnu Boazodoalu ovddidanfoanddas kapihttalii 1151 postii 75 Njuolggodoarjagat. Ruhtasirdin Boazodoalu ovddidanfoanddas ruhtaduvvo 7,0 miljovnna kruvnnuin Ovddidanprográmma geavatkeahtes ruđaiguin, ja 4,0 miljovnna kruvnnu foandaruđaiguin. 

Jos čájehuvvo ahte árvaluvvon ruhtasirdin ii govčča buot goluid, de galget šiehtadallanbealit čoahkkanit ja gávdnat ruđaid Boazodoallošiehtadusa 2016/2017 ekonomalaš rámma siskkobealde.  

2. BOAZODOALLOŠIEHTADUS 2017/2018

Šiehtadallanbealit leat dohkkehan 2017/2018 boazodoallošiehtadusa, mii gusto suoidnemánu 1.b.2017 rájes geassemánu 30.b.rádjai 2018. Šiehtadusteaksta lea dárkkistuvvon ja vuolláičállojuvvon. 

Šiehtadallanbealit leat šiehtadan čuovvovaš poasttaid ja ortnegiid: 

2.1 Poasta 51: Boazodoalu ovddidanfoanda (BOF)

2.1.1  Doaibmabijut nissonolbmuid várás 

Boazodoallošiehtadusas 2017/2018 eai várrejuvvo sierra ruđat nissonolbmuid

doaibmabijuide, muhto šiehtadallanbealit deattuhit ahte boazodoalu nissonolbmot sáhttet ain ohcat BOF prošeaktaruđaid, dahje NBR sáhttá organisašuvdnan ohcat doarjaga ovddidanprošeavttaide. 

Dásseárvu boazodoalus gáibida stuorit áŋgiruššama oasálaččain. Dat guoská sihke eiseválddiide go hábmejit almmolaš váikkuhangaskaomiid, ja ealáhussii alcces ja áinnas ealáhusorganisašuvdnii. 

NBR lea ráhkadan dásseárvostrategiija boazodoalu várás, mas leat konkrehta čuovvulanulbmilat. Ovddasguvlui lea mávssolaš, ahte NBR bargá aktiivvalaččat ja ulbmillaččat strategiijain, ja ahte NBR vuoruha iešguđet doaimmaid.

Erenoamážit deattuhat man mávssolaš lea ahte NBR láhčá saji eanet nissoniidda iežas organisašuvnnas. Dat guoská sihke NBR stivrii ja báikkálaš servviide. Šiehtadallanbealit leat organisašuvdnadoarjaga juolludusa oktavuođas soahpan čuovvut dásseárvolága sohkabealovddastusprinsihpaid mat gusket nammademiide ja válljejumiide. Dákkár gáibádus organisašuvdnadoarjaga juolludeapmái čuovvu maid Sámedikki mearrádusa ahte ásahusain ja organisašuvnnain mat ožžot ekonomalaš doarjaga Sámedikkis, galgá leat unnimusat 40-60% sohkabealovddasteapmi. Dát ođđa gáibádus mii guoská sohkabealovddasteapmái gustogoahtá ođđajagimánu 1.b.2018. 

Vai boazodoallošiehtadusa guoskevaš ortnegat boazodoalu nissoniid várás šaddet eanet dovddusin, ja vai geavaheddjiide šaddá álkit čuovvut iešguđet ortnegiid ohcanáigemeriid, de áigu Eanandoallodirektoráhtta buoridit diehtojuohkindoaimmaid mat gusket boazoealáhussii.  NBRa áigu maid heivvolaš vugiiguin fuolahit ahte ealáhus oažžu eanet dieđuid  boazodoallošiehtadusa ortnegiid birra.  

2.1.2  Dutkan ja ovdánahttin

2017:s eai várrejuvvo sierra ruđat dutkan- ja ovdánahttindoaimmaide.  Eaktuduvvo ahte BOF-stivra farggamusat čielggada movt dán jagi juolludeapmi geavahuvvo.

Eanandoallodirektoráhtta galgá ain čalmmustahttit boazodoallofágalaš dutkandoaimmaid ja dutkanbohtosiid iežas neahttabáikkis, ja áŋgiruššat diehtojuohkima ovdii oppalohkái. 

2.1.3  Riidoeastadandoaibmabijut 

Riidoeastadandoaibmabijuid mihttomearri lea geahpedit riidduid boazodoalu ja eará eanadoalu gaskka. Šiehtadallanbeliid mielas lea dehálaš ahte Lulli-Trøndelága Fylkkamánni vuđolaččat bargá kvalitehtasihkkarastimiin, go vuoruha sisaboahtán ohcamušaid ortnega ulbmiliid ektui. Šiehtadallanbealit čujuhit dasa ahte stuorimus doarjjamearri lea 80 pst., muhto Lulli-Trøndelága Fylkkamánni sáhttá earuhit doarjjameari doaibmabiju viidodaga ja meroštallojuvvon bohtosa ektui. 

Šiehtadallanbealit bidjet vuođđun ahte čuovvovaš Eanandoallošiehtadallamiid oktavuođas juolluduvvo Fylkkamánnái unnimusat 1,45 miljovnna kruvnnu vástideaddji ulbmiliidda boahte Eanandoallošiehtadusas.   

2.1.4  Ovddidanprográmma

Boazodoallošiehtadusa 2014/2015 šiehtadallamiid oktavuođas sohpe šiehtadallanbealit  ovttastahttit Boazoprográmma ja Ruoná mátkeealáhusa ja báikkálaš borramuša Ovddidanprográmma  (Namma lea rievdaduvvon Eanadoalu ja boazodoalu ovddidanprográmma – ahtanuššan ja árvoráhkadeapmi).  Duogáš ovttastahttimii leai ahte goappaš prográmmain leai sullasaš áigumuš, gávppálaččain ledje seamma hástalusat ja  bohccobiergofitnodagaide leai ávkin jos prográmmat ovttastahttojuvvojit. Prográmmaid ovttastahttindoaibma čuovvula maid ráđđehusa mihttomeari ahte álkidahttit Eanandoallobyrokratiija ja gaskaoapmeapparáhta. 

Ovttastahttima oktavuođas bidje šiehtadallanbealit eaktun ahte boazodoallu galgá beassat searvat Ovddidannprográmma stivrenjovkui. Viidásat ahte Innovašuvdna Norga aktiivvalaččat áŋgiruššá ja láhčá dili prográmma bohccobiergoostiide, ja bidjá erenoamáš návccaid dasa ahte ovddidit daid vejolašvuođaid mat prográmmas ja Innovašuvdna Norggas muđui gávdnojit.  

Stáhta šiehtadallanlávdegoddi eaktuda ahte Ovddidanprográmma stivrenjoavku ja hálddahus čuovvula šiehtadalliid mearriduvvon láidestusaid. Muđui čuovvulit šiehtadallanbealit Innovašuvdna Norgga ovddiduvvon ulbmillaš doaibmabijuid maid árvaledje šiehtadusjahkái 2017/2018 go bukte cealkámušaid Boazodoallošiehtadusa 2017/2018 šiehtadallamiidda.  

Ovddidanprográmma várrejuvvon ruhta boazodoalu várás ii leat buot geavahuvvon, ja dan sivas leat šiehtadallanbealit mearridan sirdit 7,0 miljovnna kruvnnu sturrosaš geavakeahtes ruđa ruhtadit dán jagi meroštallojuvvon liigegeavaheami poasttas 75.  Geahča 1.2 čuoggá gos dat lagabui čilgejuvvo. 

2.1.5  Fágareiveortnet

Šiehtadallanbealit registrerejit ahte Oahpahuskantuvra ii leat gávdnan eará ruhtagálduid fágareiveortnegii. Hehtten dihte ahte ortnet heaittihuvvo, leat šiehtadallanbealit mearridan várret 2,0 milj.kruvnnu Boazodoallošiehtadusa 2017/2018 bokte. 

2.1.6  Márkandoaimmat

Márkanlávdegotti váldobargu lea sihkkarastit norgga bohccobirgui positiiva fuopmášumi ja addit loahppageavaheaddjái oastinmovtta. Dan lassin galgá Márkanlávdegoddi gaskkustit márkanii relevánta áššiid eará aktevrraide. Márkanlávdegoddi galgá ain geavahit moniid ja bierggu diehtojuohkinkantuvrra (OEK) strategalaš ovttasbargoguoibmin válljejuvvon márkandoaimmaid čađaheamis. 

Márkanlávdegoddi lea ovttasbarggus Ovddidanprográmmain jahkásaččat čađahan seminára bohccobiergofitnodagaid várás. Márkanlávdegoddi áigu Ovddidanprográmmain ovttas lágidit oktasašdoaluid maiddái jagi 2018. 

Šiehtadallanbealit dorjot Márkanlávdegotti jagi 2017 doaibmaplána ja bušeahta. Márkanlávdegotti geavakeahtes ruhta sirdojuvvo jahkái 2017. 

Márkanlávdegotti jagi 2018 doaimmat galget heivehuvvot mearriduvvon juolludemiide ja vejolaš geavakeahtes ruđaid ektui mat sirdojuvvojit 2017:s. 

Márkanlávdegottis leat leamašan eanet doaimmat go álggos vurdojuvvui. Dat lea leamašan dárbbašlaš go vuhtiiváldá sajádaga mii bohccobierggus lea leamaš gávpemárkanis. Sihke miellahtuin ja čállingottis leat leamaš eanet doaimmat go vurdojuvvon. Ain gáibiduvvo alla doaibmadássi Márkanlávdegotti miellahtuin ja čállingottis. Šiehtadallanbealit leat soahpan ahte Márkanlávdegoddi oažžu vejolašvuođa eará atnui geavahit gitta 50.000 kruvnnu 2017 bušeahtas buhttet liige bargonoađi ja eanet mátkkoštallamiid. Dasa lassin sáhttá vel 150 000 kruvnnu geavahuvvot eará atnui, vai čállingoddi beassá čuovvolit daid bargguid maid lávdegoddi mearrida čađahit. 

2.1.7  Boazosuvdimat

Bargojoavku lea árvvoštallan boazosuvdinortnega, ja bargojoavkku árvalusa vuođul mearriduvvui Boazodoallošiehtadusas 2016/2017 unnidit suvdináigodaga 50 jándoris 24 jándorii. Dat mielddisbuvttii ahte suvdingolut njidje 5,3 milj.kruvnnus 3,2 milj.kruvdnui. Dan sivas go suvdináigodat oaniduvvui, de eai beassan buot boazoeaiggádat geavahit suvdinortnega nu go ovdal. 

Šiehtadallanbealit leat ovttaoaivilis ahte boazosuvdin galgá čađahuvvot 40 suvdinjándora rámma siskkobealde, ja dat galgá almmuhuvvot boahttevaš boazosuvdima haddefálaldagain. Šiehtadallanbealit bidjet vuođđun ahte Eanandoallodirektoráhtta ovddida fálaldatteakstaárvalusa maid šiehtadallanbealit besset digaštallat miessemánu/geassemánu 2017 njuolggadusčoahkkimis.  

Ortnega hálddahusgolut leat lassánan daid maŋimuš jagiid. Šiehtadallanbealit leat soahpan lasihit iešmávssu 3 kruvnnuin juohke bohcco ovddas, nu ahte iešmáksu lassána 12 kruvnnus 15 kruvdnui. 

Boazosuvdinortnegii galget sierra njuolggadusat ráhkaduvvot. 

2.1.8  Boazodoallorusttegat

Gustovaš njuolggadusat ja doarjjamearit mat gusket rusttegiidda galget bissut rievddakeahttá. Boazodoallošiehtadusas 2017/2018 eai várrejuvvo ruđat boazodoallorusttegiidda. 

2.1.9  Oahppan- ja fuolahusvuđot bálvalusat

Šiehtadallanbealit leat ovdal soahpan várret ruđaid boazodoallošiehtadusas golbma jagi prošektii dainna ulbmilin ahte čohkket dieđuid maid vuođul sáhtašii árvvoštallat galget  go oahppan- ja fuolahusvuđot bálvalusat boazodoalus ásahuvvot bistevaš ortnegin.  

Prošeakta álggahuvvui jagi 2016, ja loahpahuvvo de jagi 2018.

Prošeavttas leat dál ollu doaimmat jođus, sihke gielddain ja boazodoalus. 

Šiehtadallanbealit leat soahpan ahte prošeakta galgá čađahuvvot dohkkehuvvon prošeaktaplána vuođul.    

2.1.10  Ođđa klassifiserenvuogádat

Ođđa klassifiserenvuogádat ásahuvvui čakčat 2015. Njuolggadusat leat ráhkaduvvon ođđa klassifiserenvuogádahkii. Njuolggadusat leat čohkkejuvvon Njuovvanbohccuid klassifiserengiehtagirjái. Njuolggadusat sisttisdollet maid movt buhtistit bohccogoruda, ja movt bohccogorut galgá leat go vihkkejuvvo,  ja njuolggadusat čilgejit maid movt gorut galgá vihkkejuvvot ovdal galmmiheami, ja liegga goruda geahppuma birra ja movt bohccogorudiid galgá sirret. Maiddái leat mearriduvvon njuolggadusat aspirántaoahpahussii ja ođđa šláddjejeddjiid dohkkeheapmái, dohkkehuvvon šláddjejeddjiid lassioahpahussii ja njuolggadusat klassifiseren- ja buhtisvuođadárkkistemiide boazonjuovahagain.

Animalia galgá vástidit šláddjejeddjiid oahpahusa ja lassioahpahusa mat gullet bohccobiergosuorgái, dárkkistit klassifiserendoaimmaid ja fuolahit ahte oažžu raporttaid boazonjuovahagain. Animalia lea dahkan bargošiehtadusa NBR:in. 

Šiehtadallanbealit leat soahpan várret ruđaid Boazodoallošiehtadusas 2017/2018  klassifiserenvuogádaga jođiheapmái. 

Šiehtadallanbealit dihtet ahte leat leamaš váttisvuođat ođđa vuogádaga geavaheamis, ja šiehtadallanbealit atnet dehálažžan bargat árjjálaččat ollašuhttin dihte vuogádaga mihttomeriid. Dan oktavuođas áigu NBR doaibmevaččat nannet diehtojuohkindoaimmaid  klassifiserenvuogádaga birra boazoeaiggádiidda. Muđui áigu Animalia vuoruhit čuovvulan- ja dárkkistandoaimmaid njuovahagain.  

Go klassifiserenvuogádat ásahuvvui ožžo njuovahagat 50.000 kruvnnu sturrosaš doarjaga oastit ođđa terminálarusttegiid. Šiehtadallanbealit dihtet ahte leat vel guokte smávva njuovahaga main ii leat ođđa klassifiserenvuogádat sajis. Šiehtadallanbealit leat soahpan  0,85 milj. kruvnnu sturrosaš várrejuvvon ruđas juolludit eanemusat 100.000 kruvnnu oastit terminálarusttegiid dien guovtti njuovahahkii mat eai leat ožžon sadjái rusttegiid vai besset ođđa klassifiserenvuogádaga geavahišgoahtit.

2.1.11  Čorget boares áideávdnasiid ja lobihis áiddiid

Buot boazodoalloguovlluin gávdnojit ollu boares áideávdnasat maid lea dárbu čorget eret. Šiehtadallanbealit leat soahpan ahte sii geat leat ceggen lobihis áiddiid galget maid daid čorget eret, muhto dat gal ii dahkkojuvvo nu ollu orohagain. Áideávdnasat mat báhcet lundui heađuštit ja vahágahttet sihke elliid ja olbmuid geat vánddardit luonddus. Boares áideávdnasat mat gullet boazodollui billistit maid boazodoalu beaggima.

Boazodoallošiehtadusa 2015/2016 oktavuođas sohpe šiehtadallanbealit álggahit prošeavtta dainna ulbmilin ahte čorget boares áideávdnasiid. Ortnet galggai áigeráddjejuvvot 2015/2016 doaibmajahkái ja guoskat Romssa ja Nordlándda boazodoalloguovlluide. Doaibmajagi 2016/2017 ledje maid Davvi-Trøndelága boazodoalloguovllut mielde dán ortnegis.

Šiehtadallanbealit leat soahpan ahte Oarje-Finnmárkku boazodoalloguovllut galget maid leat mielde dán ortnegis doaibmajagi 2017/2018. 

Boazodoallošiehtadusas 2017/2018 lea 1,0 milj.kruvnnu várrejuvvon dán ortnegii, ja lassin sirdojuvvo vel ortnegii Romssa, Nordlándda ja Davvi-Trøndelága geavakeahtes ruhta. 

2.1.12  Bohccuid indiviidamerken  

Šiehtadallanbealit leat soahpan ásahit ođđa doarjjaortnega bohccuid indiviidamerkendoaimmaide, nu go oastit sihke plástamearkkaid ja elektronalaš mearkkaid. Daid galgá sáhttit geavahit árbevirolaš bealljemearkkaid lassin.  

Ortnet ásahuvvo Boazodoalu ovddidanfoandda doarjjaortnegin. Áigumuš lea ahte dárkilis njuolggadusat ja ruhtamearit mearriduvvojit njuolggadusaid dohkkeheami oktavuođas. 

2.1.13  Viidáset ovddidit boazodoalu areálageavahankárttaid

Boazodoallošiehtadusa 2014/2015 oktavuođas šiehtadallanbealit sohpe álggahit prošeavtta dainna ulbmilin ahte ovddidit boazodoalu areálageavahankárttaid. Prošeavtta ulbmil leai ráhkadit kárttaid mat čalmmustahttet ja oppalaččat čájehit makkár huksendoaimmat leat čađahuvvon juohke ovttaskas orohaga siskkobealde. Viidáseappot leai dehálaš ráhkadit dievaslaš ja dynámalaš kárttáid mat leat ávkin sihke boazoealáhussii, almmolaš hálddašeapmái ja huksejeddjiide. 

Muhton doaimmat leat vel báhcán barggakeahttá ovdalgo šiehtadallanbeliid kártaovddidandoaimmat leat ollásit gearggahuvvon. Eanandoallodirektoráhtta ovddasvástida dán doaimma, ja prošeakta ruhtaduvvo direktoráhta bušeahttaruđaiguin. Almmatge leat šiehtadallanbealit soahpan ahte čuovvovaš oasseprošeavttat galget ruhtaduvvot Boazodoallošiehtadusa 2017/2018 bokte:     

  • Doahpagiid čielggadanprošeakta. Doahpagiid ja čilgehusaid guorahallat mat gusket boazoealáhusa  areálageavahankárttaide, dainna ulbmilin ahte hálddašeamis, ealáhusas ja servodagas muđui lea oktasaš áddejupmi doahpagiid geavaheamis.
  • Láhčit dili nu ahte Kilden neahttabáikkis gávdnojit iešguđetlágan dieđut maid lea vejolaš geavahit
  • Árvvoštallat vejolašvuođaid heivehit ja fievrridit historjjálaš dieđuid boazoealáhusas  Kilden neahttabáikái, maid vuođul sáhtašii analyseret nuppástuhttimiid boazodoalu areálageavaheamis guhkit áiggi badjel. 

Eanandoallodirektoráhtta jođiha prošeavtta. Ásahuvvon bargojoavku joatká barggustis mas leat mielde áirasat sihke Fylkkamánnis ja NBR:s, ja dat galgá divaštallat áigeguovdilis áššečuolmmaid prošeavtta olis. Bargojoavku galgá maid searvat direktoráhta eará doaimmaide areálageavahankártabarggu oktavuođas, jos dat lea lunddolaš. Jos bargojoavku árvala divodit mearriduvvon prošeaktaplána, de galgá árvalus ovddiduvvot šiehtadallanbeliid ovdii. Eanandoallodirektoráhtta galgá  miessemánu/geassemánu 2017 njuolggadusčoahkkimis addit stáhtusraportta, ja maiddái čilget prošeavtta viidáset doaimma.

2.1.14  Boazodoallofágalaš mielváikkuheapmi ja searvan regionála hálddašeapmái

Guovllustivrraid heaittiheami oktavuođas ja go boazodoalu regionála hálddašeapmi lea sirdojuvvon fylkkamánnii, de mearriduvvui ahte fylkkamannit galget ásahit ortnegiid mat čáhkkejit vejolašvuođa sámi ja boazodoallofágalaš birrasii searvat ja váikkuhit regionála hálddašeamis. 

Šiehtadallanbeliid mielas lea dehálaš láhčit boazodoallošiehtadusas vejolašvuođaid čađahit čoahkkimiid boazodoalu ja fylkkamanniid gaskka. Dainna vuolggasajiin leat šiehtadallanbealit ovttaoaivilis várret ruđaid BOF bokte, maid boazodoallit sáhttet ohcat ruhtadit mátkegoluid go servet čoahkkimiidda maid fylkkamannit lágidit. 

Dan sivas go stuora oassi jagi 2016 várrejuvvon ruđain ii leat geavahuvvon, de leat šiehtadallanbealit mearridan vuolidit juolludeami 200.000 kruvdnui Boazodoallošiehtadusas 2017/2018.

2.1.15  Eará ortnegat maid BOF hálddaša

Šiehtadallanbealit leat soahpan ahte BOF stivra galgá doaimmahit fámustis juolludusrámmaid vuođul, ja ahte stivra galgá ieš ráhkadit plána movt geavahit ruđaid mat eai leat várrejuvvon erenoamáš doaimmaide dainna ulbmilin ahte čuovvut ja doarjut boazodoallopolitihka mihttomeriid. 

Dainna eavttuin ahte šiehtadallanbealit eai mearrit eará, de galget ovdalis mearriduvvon juolludeamit foanddas várrejuvvot nannet foandda ieškapitála. 

2.2  Čielggadeamit

2.2.1  Čielggadit vejolašvuođaid čatnat miessenjuovvandoarjaga klassifiserenvuogádahkii

Čakčat 2015 ásahuvvui ođđa raporteren- ja klassifiserenvuogádat bohccobierggu várás. Ođđa klassifiserenvuogádat galgá bálkkašit buriid njuovvanbohccuid. Dat movttiidahttá fas boazoeaiggádiid buvttadit eanet juohke bohcco ovddas.

Šiehtadallanbealit leat soahpan čađahit čielggadanbarggu guorahallat vejolašvuođaid čatnat miessenjuovvandoarjaga klassifiserenvuogádahkii.

Šiehtadallanbealit leat soahpan čuovvovaš mandáhta čielggadanbargui:

  1. Kártet ja árvvoštallat dálá ortnega váikkuhusaid.
  2. Kártet miessenjuovvandoarjaga máksámušaid ollislaččat ja boazoguohtunguovlluid mielde maŋimuš vihtta doaibmajagi. 
  3.  Čohkket oppalaš dieđuid klassifiserenvuogádaga birra mii guoská misiide.
  4. Árvvoštallat movt klassifiserenvuogádat misiid ektui lea doaibman ja vejolaččat árvalit doaibmabijuid jos dálá vuogádat ii doaimma bohccobierggu oktasaš klassifiserenvuogádaga ulbmiliid mielde.
  5. Klassifiserendieđuid vuođul, ráhkadit oppalaš dieđuid miessedeattuid birra ja čilget movt miessedeaddu lea ovdánan njuovvanáigodagas.
  6. Árvvoštallat sáhttá go ja vejolaččat árvalit movt miessenjuovvandoarjaga sáhttá čatnat klassifiserenvuogádahkii.
  7. NIBIO galgá čađahit čielggadeami. NIBIO bargu galgá dahkkot lagas ovttasbarggus Animaliain ja Eanandoallodirektoráhtain, mat galget háhkat vuođđomateriálaid dán bargui.
  8. NIBIO galgá referánsajoavkku bokte bargat lahkalagaid šiehtadallanbeliiguin lonuhan dihte oaiviliid ja oažžun dihte evttohusaid.
  9. Referánsajoavkkus galget leat 4 olbmo, main guoktása nammada EBD ja guoktása fas NBR.
  10. NIBIO ráhkada raportta mii ovddiduvvo šiehtadallanbeliide ovdal golggotmánu 1.b.2017.
  11. Prošeakta ruhtaduvvo Eanandoallo- ja biebmodepartemeantta bušeahta bokte, dasa gullet maiddái mátkerehkegat NBR áirasiidda geat leat mielde referánsajoavkkus. 

2.2.2  Čielggadit DBS-doaimmaid ja organiserema boazodoalus

Boazodoallu lea daid maŋimuš jagiid dađibahábut vásihan ollu duođalaš lihkohisvuođaid. Šiehtadallanbealit leat ovttaoaivilis dasa ahte lea dárbu čielggadit movt dearvvašvuođa, birasáššiid ja sihkkarvuođa boazodoalus galggašii buorebut organiseret ja doaimmahit. Barggu mihttomearri lea oažžut sadjái DBS-bálvalusaid mat heivejit boazodollui, ja mat bagadivčče ja veahkehivčče boazoeaiggádiid.  

Šiehtadallanbealit leat soahpan nammadit bargojoavkku mas leat mielde 8 olbmo, ja daid gaskkas vállje NBR 2 lahttu, EBD 2 ja Sámediggi 1. Bargojovkui bovdejuvvojit vel  SANKS (Sámi nationála gealbobálvalus – psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen ja gárrendilledikšu), Norgga Eanandoalloráđđeaddinbálvalus ja Matmerk/KSL. EBD jođiha bargojoavkku ja čállingoddin doaibmá Eanandoallodirektoráhtta. 

Bargojoavku galgá čielggadit movt DBS-doaimmaid boazodoalus galggašii doaimmahit ja organiseret. Guovddáš doaibma čielggadanbarggus šaddá guorahallat movt DBS-doaimmat čađahuvvojit eanadoalus, maiddái makkár vejolašvuođat Norgga Eanandoallobagadanbálvalusas leat čuovvulit DBS-doaimmaid boazodoalus. 

Bargojoavku galgá ráhkadit raportta mii ovddiduvvo šiehtadallanbeliide ovdal golggotmánu 1.b.2017. 

Juohke ásahus/organisašuvdna máksá iežas áirasa/áirasiid goluid bargojoavkku barggu oktavuođas. 

2.2.3  Iešstivrenraportta čuovvuleapmi

Boazodoallolága 2007 vuođđu lea ahte boazodollui ásahit heivvolaš siskkáldas organiserema ja hálddašeami. Viidáset galgá boazodoallu lága vuođul, siskkáldas iešstivrejumi bokte, ieš aktiivvalaččat leat mielde ja váldit ovddasvástádusa ja nu sihkkarastit guoddevaš boazodoalu. Boazodoalus leat stuora hástalusat go ovddasguvlui galgá sihkkarastit ekologalaš, ekonomalaš ja kultuvrralaš guoddevaš boazodoalu. Šiehtadallanbealit leat ovttaoaivilis ahte lea dárbu viidáset ovddidit báikkálaš  iešstivrejumi juksan dihte mearriduvvon boazodoallopolitihkalaš mihttomeriid. 

Boazodoallošiehtadusa 2015/2016 šiehtadallamiid olis sohppojuvvui álggahit prošeavtta nannet boazodoalu iešstivrennávccaid ja siskkáldas bearráigeahččandoaimmaid. Bargojoavku nammaduvvui ja Eanandoallodirektoráhtta leai das jođiheaddji.  Bargojoavku geigii raporttastis juovlamánus 2016. 

Bargojoavku árvala moanat doaibmabijuid sihke ealáhussii ja hálddašeapmái. Šiehtadallanbealit leat soahpan ahte árvalusaid ferte čuovvulit máŋgga oasis, muhto siskkáldas hálddašeami guoskevaš doaibmabijuid sáhttá čuovvulit oktanaga ealáhusa doaibmabijuiguin.  

Boazoealáhusa iešstivrennávccaid ja siskkáldas bearráigeahččandoaimmaid buorideapmái gáibiduvvo lassi gelbbolašvuohta. Boahtte njuolggadusčoahkkimii áigu bargojoavku ráhkadit bušeahttaplána mas leat mielde gealbudahttindoaibmabijut maid berre čađahit, ja áigu maid árvalit movt doaibmabijuid galgá čuovvulit ealáhusas. Plána ovddiduvvo šiehtadallanbeliid dohkkeheapmái miessemánu/geassemánu 2017 njuolggadusčoahkkimis.  

Bargojoavkkus galget leat 6 olbmo, ja daid gaskkas nammada NBR 3 olbmo, EBD 2 olbmo ja Sámediggi nammada 1 olbmo. NBR jođiha bargojoavkku ja Eanandoallodirektoráhtta doaibmá joavkku čállingoddin. 

Bargojoavkku čoahkkimiid dohkkehuvvon doaibmaplána čuovvuleapmi ruhtaduvvo go sirdit 200.000 kruvnnu várrejuvvon ruđaid buoridan dihte siskkáldas iešstivrejumi ja siskkáldasbearráigeahččandoaimmaid.

2.2.4  Njuovvanbohccuid raporteren

Šiehtadallanbealit dihtet ahte leat leamaš hástalusat oažžut raporttaid njuovvanbohccuin  mearriduvvon gáibádusaid mielde. Váilevaš raporttat addet ee. Eanandoallodirektoráhttii váttisvuođaid go čađahit hálddašanbearráigeahču, ja Márkanlávdegoddái dievasmeahttun vuođđodieđuid go galget biergomárkandoaimmaid plánet ja čađahit. 

Šiehtadallanbealit leat soahpan ahte Animalia, vuogádatlágideaddji Meats, Eanandoallodirektoráhtta ja klassifiserenlávdegotti jođiheaddji guorahallet vejolašvuođaid geavahit Animalia raporttaid sihkkarastin dihte dievaslaš raporterema njuolggadusaid ulbmiliid ja gáibádusaid mielde. Árvalusat dán guorahallamis galget ovddiduvvot šiehtadallanbeliid miessemánu/geassemánu 2017 njuolggadusčoahkkimis.

2.3 Poasta 75: Gollounnideaddji- ja njuolggodoarjagat

Šiehtadallanbealit čujuhit dasa ahte boazodoallošiehtadusa rámma ii leat makkár ge sulliijuolludus. Sihkkarastin dihte ahte doarjjaortnegat eai šatta eanet go Stuoradikki mearriduvvon ekonomalaš rámma, de galget Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta ovttas NBR:in mearridit loahppa máksomeriid go buot ohcamušat leat registrerejuvvon ja dárkkistuvvon. 

3. NJUOLGGADUSAT

Šiehtadallanbealit eaktudit ahte EBD ovttasráđiid NBR:in hábmejit ja mearridit Boazodoalu ovddidanfoandda njuolggadusaid ja njuolggodarjagiid guoskevaš ortnegiid ja čálgoortnegiid. 

Šiehtadallanbealit leat soahpan ráhkadit njuolggadusaid maiddái čuovvovaš ortnegiidda:

  • Ruhtadit doaibmabijuid daidda orohagaide mat eai beasa geavahit dálveguohtumiid Ruoŧabealde.
  • Boazosuvdimat
  • Bohccuid indiviidamerken 

Viidáset leat šiehtadallanbealit soahpan fievrridannjuolggadussii lasihit mearrádusa ahte fievrrideddjiin geat fievrridit ealli bohccuid ja fievrruin mat geavahuvvojit, galget leat dárbbašlaš dohkkeheamit ja duhtadit buot njuolggadusčállosa mearrádusaid go elliid fievrridit ealáhuslaš oktavuođas. Dasto lea áigumuš álkidahttit raporterennjuolggadusaid. Dan lassin ferte maid árvvoštallat movt galgá meroštallat  referánsatietnasa boazodolliid árrapenšunnjuolggadusaid vuođul, dasa gullá maid árvvoštallat  mii rehkenastojovvo eará lassiealáhussan, gč. láhkaásahusa § 7 nuppi lađđasa. 

4. ČOAHKKIMAT EARÁ DEPARTEMEANTTAIGUIN

Čuovvovaš čoahkkimat NBR:in ja eará departemeanttaid politihkalaš jođihangottin galget lágiduvvot giđđat 2017:

Dálkkádat- ja birasdepartemeanta – Bohccuid massimat boraspiriid geažil ja njuovvanbázahusaid gieđahallanvejolašvuođat 

Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta/Dálkkádat- ja birasdepartemeanta ja Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta - CWD  

5. DOAIBMABIJUT RÁDIOAKTIIVA NUOSKIDEMIID GEAŽIL

5.1 Ruhtadit doaibmagoluid rádioaktiiva nuoskkidemiid geažil  

  1. Kapihttalis 1142 leat várren 0,5 milj.kruvnnu goluide, ruhtadit goluid mat gusket bohccobierggu rádioaktivitehttii 2017.
  2. Njuovvanáigodaga 2017/2018 rádioaktivitehtadoaimmaid njuolggadusat mearriduvvojit seamma bargovuogi mielde go boazodoallošiehtadusa guoskevaš njuolggadusat. 

Oslo, guovvamánu 28.b. 2017

Ellinor Marit