Bivdu

Almmustahttináigodat Solberga ráđđehus

Almmustahtti:

Norggas leat guhkes bivdoárbevierut. Eiseválddit galget nu bures go sáhttet láhčit dilálašvuođaid dasa ahte bivdu galgá čađahuvvot ceavzilis ja elliidehtalaš rámmaid siskkobealde.

Dálkkádat- ja birasdepartemeanttas lea fuođđohálddašeami bajimuš ovddasvástádus. Departemeanttas lea ovddasvástádus bušeahtas ja lágain. Birasdirektoráhtas lea fágalaš ovddasvástádus nationála dási fuođđohálddašeamis.

Buot fuođđut leat álgovuolggalaččat ráfáidahttojuvvon, muhto lea lohpi bivdit dihto fuođđošlájaid jos buvttadit badjebáhcaga. Das ferte maid vuhtiiváldit šlája doaimma ekovuogádagas ja dan man láhkai bivdu váikkuha biologalaš šláddjivuhtii muđui. Birasdirektoráhtta dat mearrida bivdoáigodagaid. Gielda sáhttá muddet  bivdoáigodagaid daid rámmaid siskkobealde maid direktoráhtta mearrida.

Eanaeaiggádis lea bivdovuoigatvuohta. Fylkkagielddas lea  ovddasvástádus šlájain maid lea lohpi bivdit, earret goddebivddus. Gielddat leat báikkálaš fuođđoeiseválddit. Fylkkamánnis lea ovddasvástádus gottiid hálddašeamis, ja sáhttá earret eará váidit gieldda dahkan mearrádusaid.  

Dábálaččat sirrejit smávvafuođđobivddu ja stuorát fuođđuid bivddu. Stuorát fuođđuid maid lea lohpi bivdit, leat stuorát njiččehasat, nugo ruksesgoddi, villaspiidni ja njeallje stuora boraspirešlája. Smávvafuođđobivddus bivdet unnit luondduviđa njiččehasaid ja lottiid, ovdamearkka dihte njoammiliid ja rievssahiid. Norggas lea dábálaš bivdit smávvafuođđuid.  Erenoamážit rievssatbivdu buktá dihto guovlluin stuora tietnasa eanaeaiggádii ja sutnje, geas lea vuoigatvuohta bivdit. 2014/15 godde Norggas sullii 222 000 rievssaha. Norggas lea lohpi bivdit váile 60 lodde- ja njiččehasšlája.

Leat iešguđetlágan gáibádusat bivdiide, geat bivdet sierralágan šlájaid Norggas. Buot bivdu galgá dattetge leat humána. Dat mearkkaša, ahte eallit eai galgga dárbbašmeahttumit gillát. Bivdit beassá go lea ceavzán bivdigeahččaleamis, go lea registrerejuvvon bivdiid logahallamii, ja go lea máksán bivdodivada dan bivdojahkái, goas áigu bivdit. Geahča eanet dieđuid Bivdoregistara neahttabáikkis. Dasa lassin ferte leat ožžon eanaeaiggádis lobi.

Loga eanet fuođđohálddašeamis.

Sarvvafuođđut

Sarvafuođđobivddus lea stuorámus mearkkašupmi servodahkii, sihke bivdolobiid vuovdima dáfus ja fuođđobierggu vuovdima dáfus. Norggas gávdnojit njeallje šlája, mat gullet sarvvafuođđuide. Vuovderuoigu, ruksesgoddi ja sarvva/ealga orrot vuolládagain, boazu fas várreguovlluin. Dasa lassin leat Hankøs ja Østfoldas, Glomma oarjjabealde, luostegottit (dådŧr), muhto dat leat báhtaran giddagasas, ja Norggas dat lea amas šládja.  

Sihkkarastin dihte buorre hálddašeami sarvvafuođđuid várás, de sávvat ahte ráhkaduvvojit doaibmaplánat. Dat gáibida dábálaččat ahte máŋga eanaeaiggáda čoahkkanit ja ovttasbarget stuorát geográfalaš guovlluin. Daid fylkkain gos leat gottit, bargá goddelávdegoddi hálddašemiin. Goddelávdegottis leat mielde sii, geain leat eanavuoigatvuođat aiddo dan guovllus. Goddebivdoeriid galgá stáhta goddelávdegoddi dohkkehit.

Sarvvafuođđobivdu lea hui bivnnut. 2015 godde 31 131 sarvva/ealgga, 33 763 ruksesgotti, 26 590 vuovderuoiggu (2014/2015 logut) ja 6509 gotti Norggas. Dain lea stuora ruđalaš árvu eaiggádiidda ja bivdovuoigatvuođalaččaide – sihke bivdolobiid dáfus ja fuođđobierggu ja das ráhkaduvvon buktagiid dáfus. Sarvva/ealga lea ruđalaččat mávssoleamos fuođđošládja. Norggas goddojuvvon sarvvaid/ealggaid árvu lea badjel 330 miljovnna kruvnnu, ja dahká 70% buotlágan sarvvafuođđuid árvvus.

Eanet dieđuid sarvvafuođđuid birra gávnnat sarvvafuođđuid neahttabáikkis.

Lágat ja njuolggadusat

Luonddušláddjivuođaláhka ja fuođđoláhka leat deháleamos lágat fuođđohálddašeamis. Norggas muddejuvvo buot bivdu fuođđolágain. Mávssoleamos láhkaásahusat leat bivdoláhkaásahus ja bivdoáigeláhkaásahus.

Bivdoáigodaga guoskevaš láhkaásahus muddejuvvo juohke viđát jagi, ja muddejuvvo ođđasit jagi 2017.

Loga eanet fuođđohálddašeami njuolggadusain