Ođđa soahpamušárvalus Deanu čázádaga guolásteami birra lea dál sáddejuvvon gulaskuddamii
Historjjálaš arkiiva
Almmustahttináigodat Solberga ráđđehus
Almmustahtti: Dálkkádat- ja birasdepartemeanta
Ođas | Almmustahtton: 30.06.2016 | Maŋimuš ođasmahttojuvvon: 04.07.2016
Dálkkádat- ja birasdepartemeanta lea odne sádden ođđa Deanu guolástansoahpamušárvalusa gulaskuddamii. Árvalus sáddejuvvo gulaskuddamii seamma eavttuid mielde maiddái Supmii.
-Guolástansoahpamuš mearkkaša ahte sáhttit oažžut ceavzilis ja bissovaš guolásteami dehálaš ja hearkkes luossanáliin Deanu čázádagas. Árvalus addá maid vejolašvuođaid buorebut dárkkistit viiddis turistabivddu, mii eanet ja eanet leamaš hehttehussan báikkálašolbmuid árbevirolaš bivdui, muitala dálkkádat- ja birasministtar Vidar Helgesen.
Soahpamušas leat guokte váldomihttu: Láhčit dili dohkkehahtti guolásteapmái buoridit luossanáli. Dan sáhttá dušše olahit jos geahpeda guollebivddu, ja ođđa guolástannjuolggadusain árvaluvvo geahpedit bivddu sullii 30%. Nubbi mihttu lea buorebut dárkkistit turistabivddu čázádagain, vai ii hehtte báikkálašolbmuid árbevirolaš bivddu. Olahan dihte dan de ferte ráddjet galle bivdinkoartta sáhttá vuovdit guossebivdiide, ja árvaluvvo ahte ii galgga lohpi vuovdit eanet go 22 000 jándorkoartta, mii juogaduvvo Norgga ja Suoma gaskka nu ahte goabbáge oažžu seamma ollu. Plána mielde galgá soahpamuš fápmuduvvot ovdal guolástanáigodaga 2017.
Høring av forslag til ny avtale mellom Norge og Finland om fisket i Tanavassdraget
Duogáš/Dieđut Deanu guolásteamis
Deanu čázádat lea rádjačázádat Norgga ja Suoma gaskka, ja lea okta dain máilmmi deháleamos čázádat Atlánta-lussii. Sullii 70% čázádagas lea Norggas. Čázádagas leat ollu smávva ja stuora oalgejogat gosa luossa goargŋu, ja meroštallojuvvo ahte gávdnojit sullii 30 iešguđetlágan luossanáli dán čázádagas. Deanus bivdojuvvo jahkásaččat eanemus Atlánta-luossa go muđui eará čázádagain. Muhtun jagiin lea Deanus bivdán 20% Eurohpá johkabivddus ja 50% Norgga johkabivddus. Čázádat lea okta dain maŋimuš stuorimus luossajogain gos olbmot leat dušše bivdán ja oggon. Deanu čázádaga erenoamáš dovdomearka lea ahte doppe leat geavahuvvon árbevirolaš bivdovuogit gitta bivdoreaidduiguin, nugo buođđu, golgadeapmi ja fierpmástallan. Guollebivdu dán čázádagas lea leamaš hui dehálaš báikkálaš ássiide ja sámiide nugo eamiálbmogin.
Deanu čázádaga guolásteapmi lea 1873 rájes regulerejuvvon Norgga ja Suoma riikkaidgaskasaš guolástansoahpamuša bokte. Dálá soahpamuš dahkkui 1990. Luossanálli Deanu čázádagas lea áiggi mielde geahppánan ollu eanet go eará luossajogain dán guovllus. Garra bivdu lea dasa sivalažžan. Dan vuođul álggahii Norga šiehtadallat Suomain guolástansoahpamuša jagi 2010 loahpas. Norgga šiehtadallanlávdegoddi nammaduvvui gonagaslaš resolušuvnna bokte giđđat 2012, mas ledje mielde Dálkkádat- ja birasdepartemeantta (jođiheapmi), Olgoriikadepartemeantta, Birasdepartemeantta, Sámedikki ja Deanu čázádaga guolástanhálddašeami áirasat. Šiehtadallamat álggahuvvojedje geassit 2012 maŋŋil go buohkat dasa ledje ráhkkanan