St.dieđ. nr. 11 (2004-2005)

Sámedikki 2003’ doaibma

Sisdollui

4 Ráđđehusa sámepolitihkalaš bargu ja Sámedikki jahkedieđáhusáššiid čuovvoleapmi

4.1 Sámi mánát ja nuorat

4.1.1 Mánáidgárddit

Sámediggái juolluduvvojit ruđat mat adnojit doarjjan sámi mánáidgárddiide, ja diehtojuohkin-, bagadan- ja ovddidanbargguide mat doaimmahuvvojit sámi mánáidgárddiin ja mánáidgárddiin gos leat sámi mánát. Sámi mánáidgárddiid doarjaga ulbmil lea lágidit sámi mánáide vejolašvuođa ovddidit giela ja kulturduogáža mánáidgárddis. Sámediggi lea ráhkadan sierra doarjjanjuolggadusaid. Sámedikki jahkedieđáhusa kap. 3.3.14.1:s leat eanet dieđut dán birra. Sámediggi čájeha jahkedieđáhustis (kap. 2.8.) ahte lea juolluduvvon doarjja 45 sámi mánáidgárdái (70 ossodahkii) 2003:s.

Dasto lea juolluduvvon sámegieloahpahusdoarjja 16 dáčča mánáidgárdái. Sámediggi lágida riikkakonferánssaid ja mánáidgárdebargiid fierpmádatčoahkkimiid, ja juolluda doarjaga iešguđetlágán prošeavttaide, ee. oarjelsámi guovllus. Sámediggi lea galledan olu suohkaniid gos leat sámi mánáidgárddit, ja mánáidgárddiid main leat sámi mánát. Ulbmilin lea oažžut sealvvi dáid mánáidgárddiid hástalusain. Sámediggi galgá 2004’ čavčča lágidit davviriikkalaš bajásšaddandili konferánssa mas mánáidgárdesuorggi hástalusat leat erenoamáš guovddážis.

Mánáidgárdeláhka lea dal ođastuvvome. 1 Láhkarievdadusa odeldiggeproposišuvdna galgá ovddiduvvot Stuoradiggái 2005’ giđa. Láhkaođastanbarggus lea Sámediggi mávssolaš ovttasbargoguoibmin Mánáid- ja bearašdepartementii. Maiddái mánáidgárddi ođđa rámmaplánaid dáfus áigu departemeanta gulahallat Sámedikkiin.

Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea jámmadit doallan hálddahuslaš čoahkkimiid Sámedikkiin main hástalusat leat guorahallojuvvon. Sámediggi lea čilgen dárbbu eambbo deattuhit guovlluid olggobealde sámi guovddášguovlluid. Olu guovllut leat ođđasis ealáskeame, ja dárbbašit bágadusa ja dieđuid das movt heivehit ja čuovvolit sámi mánáid mánáidgárdefálaldaga. Hástalussan lea maiddái rekrutteret sámegielat bargiid.

4.1.2 Sámi mánáid ja nuoraid fálaldaga nannen suohkaniid olis

Sámediggi ja mánáid- ja bearašdepartemeanta nanneba ovttasráđiid suohkaniid sámi mánáid ja nuoraid fálaldaga. 2003:s almmuhuvvui ovttasráđiid gihpa sámi bajásšaddandili ja suohkaniid fálaldagaid birra

Departemeanta lea 1999 rájes jođihan bajásšaddanbirrasa ovdánahttinprográmma. 2 Deanu gielda lea oassálastán prográmmaáigodaga vuosttaš oasis, ovttas ovcciin iežá suohkaniin. Guovdageainnu suohkan lea dál fárus oktan gávcci suohkanis 2004 rádjái. Prográmma ulbmil lea nannet áŋgiruššama veahkaválddálašvuođa, givssideami, láhkarihkkumiid, gárrenmirkkoid ja rasismma vuostá.

Eurohparáđis leat iešguđetlágán doaimmat nuoraidpolitihkalaš suorggis, ja okta dain lea riikkaidgaskasaččat árvvoštallat Eurohparáđi 45 miellahttoriikka našovnnalaš nuoraidpolitihka. Norga árvvoštallojuvvui 2003’ maŋit jahkebealis. Dan oktavuođas doalai riikkaidgaskasaš joavku mii vieččai raportadieđuid, čoahkkima Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegottiin. Joavku deaivvadii iešguđet departemeanttaiguin ja stáhtalaš eiseváldiiguin mat barget nuoraidpolitihkalaš áššiiguin, suohkaniiguin ja fylkkasuohkaniiguin, ja eaktodáhtolaš suorggi ovddasteddjiiguin.

2003:s attii Mánáid- ja bearašdepartemeanta ekonomalaš doarjaga Davvi-Norgga mánáidsuodjalusa ovddidanguovddážii, ráhkadit njeallje temágihppaga mánáidsuodjalusa birra sámi oktavuođas, mat galget adnot geavatlaččat mánáidsuodjalusa olis ja muđui iešguđet oahpahusain. Temágihpabargu galgá plána mielde loahpahuvvot 2004:s.

4.1.3 Mánáidsuodjalus ja bearašsuodjalus

Sámediggi lea dieđáhusatis ovddidan dárbbu čalmmustuhttit sámi mánáid dárbbuid mánáidsuodjalusa ja bearašsuodjalusa hálddašeami ođastettiin.

Mánáidsuodjalusbálvalusa boahttevaš ulbmil lea oažžut áigái buori ja ollislaš doaibmaapparáhta mánáid ja nuoraid várás sihke suohkana ja stáhtalaš dásis. Ulbmil lea lágidit mánáide ja nuoraide dárbbašlaš ja vuoiggalaš veahki ja doarjaga, dalle go mánná dan divdna dárbbaša. Dát mearkkaša ee. mánáidsuodjalusa mii ovddida ja atnigoahtá veahkke- ja ovddasmorašdoaimmaid main bearaš ja lagasbiras leat fárus, ja mii deattuha bearašlahtuid ja guovddáš instánssaid ja báikkálaš birrasa resurssaid. Go mihttun lea hábmet mánáidsuodjalusa mii lea mánnái ávkin, de galgá dat maiddái leat sámi mánnái ávkin, ja das galgá sámegiella ja sámi kultuvra adnot mávssolažžan ja dásseárvosažžan. Jus dán galggaš olahit, de ferte buoridit mánáidsuodjalusbálvalusa máŋggakultuvrralaš gelbbolašvuođa.

Bearašráđđádallamis váldo bearaš- ja lagasbiras fárrui ráđđádaladettiin, ja dán vuogi ulbmil lea hukset doarjaga hearkkes dili mánáide ja bearrašiidda sin iežaset lagasbirrasis. Dát vuohki adno go stuora bearaš (fuolkkit ja lagas olbmot) čoahkkana, ja háhká doaibmabijuid mánnái ja bearrašii. Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea dorjon našovnnalaš prošeavtta dán vuogi implementerema, ovddideami ja oahpaheami várás. Bearašráđđádallan lea oahpahuvvon Finnmárkku suohkaniin.

Sámediggi oaivvilda eambbo fertet veahkehit hearkkes dili mánáid ja nuoraid geain lea sámi duogáš. Dasto ferte vuoruhit doaimmaid daid sámi mánáid ja nuoraid várás geat sirdojuvvojit eret ruovttus, vai sin giella ja kultuvra áittarduvvo. Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea addán dieđuid Sámediggái Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta ásaheami birra.

Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea Váhnenbagadus-prográmma bokte ráhkadan materiála váhnemiidda ja dearvvašvuođaguovddážiidda, mii galggašii veahkehit váhnemiid ovddasmoraš- ja bajásgeassinrollas. Muhtun oassi dán materiálas lea jorgaluvvon sámegillii. Eambbo dieđut gávdnojit www.foreldreveiledning.dep.no

Mánáid- ja bearašdepartemeanta addá doaibmadoarjaga Davvi-Norgga mánáidsuodjalusa ovddidanguovddážii.Guovddáš dutká ja ovdánahttá ee. máŋggakultuvrralaš servodaga mánáidsuodjalusa, ja guorahallá erenoamážit mánáidsuodjalusa sámi oktavuođain. 2003:s juolludii Mánáid- ja bearašdepartemeanta doarjaga Davvi-Norgga mánáidsuodjalusa ovddidanguovddážii, ráhkadit njeallje temágihppaga mánáidsuodjalusa birra sámi oktavuođas, maid vuođđo- ja joatkkaoahpu studeanttat ja mánáidsuodjalusbálvalusa bargit sáhttet atnit ávkin. Gihppagat gárvvistuvvojit 2004:s.

Sámedikki doarjaga vehkiin lea Sis-Finnmárkku bearašsuodjaluskantuvra čađahan prošeavtta Metodeutvikling og kompetanseheving i arbeid med par og familier med rusrelaterte problemer I Sápmi («Metodaovddideapmi ja gelbbolašvuođalokten sámi bárragottiid ja bearrašiid divššus geain leat gárrenmirkováttisvuođat»). Prošeakta lea dál loahpahuvvon, ja raporta lea válbmaneame. Dát prošeakta lea addán ávkkálaš dieđuid mat sáhttet adnot vuosttašbálvalusas, ja prošeavttas sáhttá leat ávki ja árvu maiddái eará kultuvrraide dákkár tabuaáššiid oktavuođas.

Kompetansetiltak for familievernet («Bearašsuodjalusa gelbbolašvuođadoaimmat») nammasaš raportta vuođul álggahuvvojit dađistaga iešguđet vuoruhuvvon doaibmabijut. Guovddáš áŋgiruššansuorgi lea nannet etnihkalaš unnitlogu bearrašiidda fálaldaga, dás maiddái fálaldaga sámi álbmogii.

4.2 Sámegiella, diehtojuohkin ja čalmmustahttin

4.2.1 Sámegiela aktiivvalaččabut atnit

Ráđđehus atná giellagažaldaga hui deaŧalaš sámepolitihkalaš áššin. Ráđđehus dáhttu sámegiela leat ealli giellan mii maiddái galgá adnot almmolaš oktavuođain.

Kultur- ja girkodepartemeanta, Oahpahus- ja dutkandepartemeanta ja Gielda- ja guovlodepartemeanta leat 2004:s juolludan 6 mill. kruvnno elektrovnnalaš áššegieđahallama sámi dárkkistanprográmma ráhkadeapmái. 3 Sámediggi jođiha barggu, ja lea ieš juolludan 5,3 mill. kruvnno prošektii. Ollislaš juolludus lea dalle 11,3 mill. kruvnno. Dát teknologiija mas leat grammatihkka, stávendárkkisteapmi, sátnejuohkinprográmma ja synonymasátnegirji, šaddá hui mávssolaš veahkkeneavvun sámegiela ovddidanbarggus.

2003:s rábai Gielda- ja guovlodepartemeanta sámegielsiidduidis ODIN olis, mii lea ráđđehusa diehtojuohkinkanála. 4 2005 giđa mielde mielde galget buot departemeanttain ja Stáhtaministara kantuvrras leat dieđut ODIN:is sámegillii.

Vai almmolaš doaimmaide šattašii álkit atnit sámegiela, de lea Sámegiela ja IT gelbbolašvuođabása dál ásahuvvon 5 . www.samit.no , «SamIT» lea oassin ráđđehusa barggus stáhtalaš etáhtaid guovdu, ja ulbmil lea láhčit dili sámegielgeavaheapmái IT-oktavuođain, ja dieđuid juohkit stáhtalaš doaimmaid birra sámegillii. Boahttevaš deaŧaleamos hástalussan lea dovddusin dahkat ja čalmmustahttit «SamIT» hálddašeami oktavuođas, mii maiddái galgá čadnot departemeantta oppalaš bargui nannet sámegiela hálddašeamis.

Ráđđehus dáhttu eanet lágaid ja láhkaásahusaid jorgaluvvot sámegillii. Hálddašanlága ja almmolašvuođalága lea Justiisadepartemeanta jorgalahttán sámegillii. Jorgalusat leat biddjon Justiisadepartemeantta ODIN-siidduide. Jorgalusat gávdnojit maiddái Gielda- ja guovlodepartemeantta sámegielsiidduin. Buot departemeanttat galget geahčadit lágaid ja láhkaásahusaid, ja ráhkadit daidda jorgalanplána ovdal njukčamánu 1.b. 2005. Maiddái vuollásaš etáhtat ávžžuhuvvojit jorgalit eanet láhkaásahusaid ja dieđáhusaid.

Sosiála- ja dearvvašvuođadepartemeanta lea 2004:s sámegillii jorgalahttán Pasientavuoigatvuođalága oktan láhkaásahusaiguin.

Ráđđehus dáhttu buoridit vejolašvuođa geavahit dulkkaid almmolaš oktavuođain. Oassin dán olaheamis lea Sámi Allaskuvla 2004 mielde ovdánahttán dulkaoahppofálaldaga.

4.2.2 Davviriikkalaš sámi giellabálkašupmi – Gollegiella

Davviriikkalaš sámeministarat ja sámediggepresideanttat leat Norgga Gielda- ja guovlludepartemeantta ávžžuhemiid mielde ásahan davviriikkalaš sámegielbálkášumi man bokte sámegiela áŋgiruššan ja bargu galgá dohkkehuvvot ja čalmmustuhttot. Bálkášupmi sáhttá juolluduvvot ovttaskas olbmuide, joavkkuide, organisašuvnnaide ja ásahusaide dain riikkain gos sámit ásset. Bálkášupmi juolluduvvo vuohččan 2004’ čavčča.

4.2.3 Sis-Finnmárkku diggegoddi ja sámi juridihkalaš terminologiija

Stuoradiggi mearridii 2001’ giđa ásahit ođđa duopmostuolu, namalassii Sis-Finnmárkku diggegotti (Indre Finnmark tingrett). 6 Duopmostuollu lea biddjon sámi gildii Deatnui, ja lea doaibman ođđajagimánu 1.b. 2004 rájes. Dát lea dábálaš vuosttašinstánsa duopmostuollu mii galgá leat iežas riekteguovllu ássiid bálvalussan. Riekteguvlui gullet Kárášjoga, Guovdageainnu, Unjárgga, Porsáŋggu ja Deanu gielddat. Dát gielddat gullet sámegiela hálddašanguvlui, ja Sis-Finnmárkku diggegoddi lea riikka vuosttaš guovttegielalaš duopmostuollu. Ođđa sundi lea deatnulaš ja sámegielat.

Duopmostuoluide galgá ráhkaduvvot ođđa áššemeannudanvuogádat, ja das galgá sámegiella heivehuvvot čállingiellan. Sis-Finnmárkku diggegotti ásaheapmi lea buorren ággan ain ovddidit sámegiela. Dál lea álggahuvvon prošeakta man ulbmilin lea ráhkadit sámi juridihkalaš terminologiija, ja prošeavtta jođihit Justiisadepartemeanta ja Deanu gielda. Leat nammaduvvon fágajoavkkut mat barget terminologiijja čohkkemiin ja systematiseremiin. 2002:s juolludii Justiisadepartemeanta 250 000 NOK dán prošektii. Seamma mađe juolluduvvui 2003:s. Gielda- ja guovlodepartemeanta juolludii 300 000 NOK prošektii 2003:s.

Sis-Finnmárkku diggegotti ásaheami ja giellaovddidanprošeavtta ulbmil lea dahkat riektevuogádaga eambbo olahahttin sápmelaččaide, ja buoridit riektevuogádaga máhtu sámi vieruid ja riekteipmárdusaid birra. Sis-Finnmárkku diggegotti ásaheapmi lea maiddái Eurohparáđi unnitlogugielaid soahpamuša Norgga ratifiserema mearkka-šumiid oskkaldas čuovvoleapmi.

4.2.4 Sámegiela hálddašanguovlu

Sámegiella ja dárogiella leat dásseárvosaš gielat, vrd. Sámelága kap. 3. Sámegiela hálddašanguovllus (Gaivuona, Guovdageainnu, Kárášjoga, Porsáŋggu ja Deanu gielddain) leat sámegiella ja dárogiella dásseárvosaš gielat. Divttasvuona suohkan lea ohcan beassat sámegiela hálddašanguvlui. Sámediggi meannudii ášši 2002:s ja, lea dáhtton Kultur- ja girkodepartemeantta rievdadit sámelága giellanjuolggadusaid vai suohkan sáhtášii beassat hálddašanguvlui. 7

Ráđđehus áigu čuovvolit mearrádusa 2004’ čavčča mielde, ja ovddidit odeldiggeproposišuvnna sámelága njuolggadusrievdadusa birra sámegiela hálddašanguovllus.

Departemeanttat leat maiddái ožžon ohcamuša Snoase suohkanis beassat mielde sámegiela hálddašanguvlui.

4.2.5 Sámelága giellanjuolggadusaid ođasmahttin

Sámediggi lea dáhtton Kultur- ja girkodepartemeantta ođasmahttit sámelága giellanjuolggadusaid. 8 Departemeanta lea ságastallagoahtán Sámedikkiin ja Gielda- ja guovlodepartemeanttain árvvoštallama mandáhta birra. Mihttun lea ođasmahttit sámelága 2005 mielde.

4.2.6 Báikenammaláhka

Kultur- ja girkodepartemanta bargá dál odeldiggeproposišuvnnain mas báikenammaláhka evttohuvvo rievdaduvvot. Ulbmil lea ovddidit proposišuvnna jagi 2004 mielde. 9

4.2.7 Sámi ofelaččat

«Sámi ofelaččat» nammasaš prošeavttain dáhttu ráđđehus barggahit sámi nuoraid diehtojuohkimiin sámegiela, sámi kultuvrra ja servodateallima birra. 10 Ofelaččat galget galledit oppa riikka skuvllaid. 2004’ Riddu Riđu oktavuođas nammaduvvojedje golbma ofelačča. Nuorat čadnojit hálddahuslaččat Sámi allaskuvlii Guovdageainnus, mas lea geavatlaš ovddasvástádus čađahit prošeavtta. Dát lea álggos jurddašuvvon golmma-jagi geahččalanprošeaktan. Dan maŋŋel árvvoštallojuvvo galgá go prošeakta joatkašuvvat.

4.2.8 Guovvamánu 6.b. almmolaš levgenbeaivin

Ráđđehus lea mearridan ahte Sámiálbmotbeaivvi galgá almmolaččat levgejuvvot. 11 Eanet ahte eanet almmolaš ásahusat čalmmustahttet Sámiálbmotbeaivvi levgemiin, juogo riikkaleavggain dahje sámileavggain. Guovvamánu 6.b. 2004:s lágiduvvojedje stuora kultuvrralaš doalut ráđđehusvisttis. Stáhtaráđđi Erna Solberg rabai doaluid. Sámeálbmotbeaivvi almmolaš levgen lea gutnálaš vuohki čalmmustahttit beaivvi, ja čájehit beroštumi sápmelaččaide ja sámi dilálašvuođaide.

4.3 Oahpahus

Čujuhit Sámedikki jahkedieđáhusa kapihttaliidda 2.9. ja 3.14.5.

4.3.1 Guovddášhálddahusa organisatoralaš rievdadeamit sámegiela ja sámegillii vuođđooahpahusa áššiid meannudeamis

Guovddáš stáhtalaš skuvlahálddahusa ođđaorganiserema oktavuođas lea ásahuvvon oahppodirektoráhtta. Oahppodirektoráhtta galgá leat departemeantta doaibmi orgánan, mas fágalaš ja hálddahuslaš barggut deattuhuvvojit. Dákkár ásahusa váldoulbmil lea doaibmat Norgga vuođđooahpahusa kvalitehtaovddideami stivrenorgánan. Ovddeš Oahpahusguovddáš ja Statped leat sirdojuvvon Oahppodirektoráhttii. Dasto leat maiddái muhtun Oahpahus- ja dutkandepartemeantta bargit sirdojuvvon direktoráhttii.

Barggu sáhttá čilget ná:

  • analiisa ja árvvoštallan

  • ovdánahttin, bagadeapmi ja doarjja

  • bearráigeahččan ja hálddašeapmi

Direktoráhtas lea alddistis, ja searválaga báikkálaš instánssaiguin ja Sámedikkiin, ovddasvástádus ovddidit sámi skuvlla kvalitehta. Lea deaŧalaš ahte sámi oahpahusdoaimmat ožžot seamma guovddáš árvvu go doaimmat eanetlogu álbmoga várás, vai stáhtalaš doaibmagaskaoamit gehččojuvvojit oktan. Direktoráhta gelbbolašvuohta sámi oahpahussuorggis nannejuvvo ee. danne go departemeantta erenoamáš fágagelbbolašvuohta dán suorggis lea sirdojuvvon direktoráhttii.

4.3.2 Dásseárvu

Sámi nissonolbmuid ja dievdoolbmuid dálá oahppodásis lea stuora vealla. Olu nissonolbmot válljejit váldit alit oahpu, olu dievdoolbmot ges válljejit sámi árbevirolaš ealáhusaid. 2003’ čavčča ledje Sámi allaskuvlla 177 studeanttas 148 nissonolbmo. Go sámi dievdoolbmot eai vállje alit oahpu váldit, de šaddá dat stuora dásseárvopolitihkalaš hástalussan. Ođđa lohkanfálaldagaid ráhkadettiin áigu Sámi allaskuvla deattuhit dakkáriid maiguin rekrutterešii dievdoolbmuid studeantan. 2004:s lea Sámi allaskuvla ožžon ruđaid bargat studeantarekrutteremiin.

4.4 Sámi dutkan

Sámi dutkama ovddasvástádus guoskkaha buot surggiid. St. dieđ. nr. 34:s (2001–2002) Kvalitehtaođastus – sámi alit oahpu ja dutkama birra, celko ahte sámi dutkan ja rekrutteren sámi dutkamii galgá nanusmahttojuvvot. Dieđáhusa čuovvoleapmin lasihuvvui Norgga dutkanráđi sámi prográmma 4,6 mill kruvnnos 8,2 mill. kruvdnui 2003’ stáhtabušeahtas. 8,2 mill kruvdno juolluduvvui maiddái 2004:s. Dasa lassin lea Gielda- ja guovlodepartemeantta bušeahta bokte 2004 várás juolluduvvon 1 miljovdna kruvdno lassin Norgga dutkanráđi sámi prográmmii nannet sámegiela originála giellan sámi dutkamis.

Ráđđehussii lea sámegiela nannen dutkangiellan deaŧalaš. Danne lea Ráđđehus 2005 bušeahtas evttohan lasihit juolludusa 1 mill kruvnnoin Gielda- ja guovlodepartemeantta bušeahta bokte, ja ollislaš juolludas šaddá dalle 9,2 mill kruvnno.

Prográmma váldoulbmil lea rekrutteret sámi dutkiid ja movttiidahttit dutkamii, mii sáhtášii buktit ođđa dieđuid ja ođđa perspektiivvaid, ovdánahttit sámegiela dieđalaš giellan ja ovdánahttit fágaidrasttideaddji ja ásahusgaskasaš ovttasbargui sámi dutkama oktavuođas sihke našovnnalaš, davviriikkalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Go prográmmaáigodat nohká, de áigu Dutkanráđđi árvvoštallat prográmma mihttomeari ja áŋgiruššama ovttasráđiid sámepolitihkalaš ja sámifágalaš birrasiiguin, ja dasto joatkit prográmma dálá hámis dahje vejolaččat heivehit prográmmaplána. Prinsihpas lea Dutkanráđđi maiddái geatnegas árvvoštallat lea go sámi áššesurggiid relevánta dutkat eará dutkanprográmmaid olis.

4.5 Kultuvra, valáštallan, media

4.5.1 Ráđđehusa ja Sámedikki kulturovttasbargu

Buori oktavuođa ja buriid ságastallamiid nannema várás leat Kultur- ja girkodepartemeanta ja Sámediggi doallan hálddahuslaš čoahkkimiid guovtte geardde jagis. 12 2002:s sirddii Kultur- ja girkodepartemeanta olu kulturásahusaid ja doaimmaid hálddašeami Sámediggái, ee. Sámi sierrabibliotehka, johtti girjerájusbálvalusa, sámi dáiddárstipeandda, sámi dáiddaásahusaid čájáhusbuhtadusa, báikenammabálvalusa ja sámi giellalága čuovvoleami ja dasto vel sámi museaid, sámi arkiivva, sámi musihkkafestiválaid ja Beaivváš Sámi Teáhtera. Sámediggi hálddaša dál kulturulbmiliid rámmajuolludusa, ja lea Sámedikki ovddasvástádus vuoruhit doaimmaid dán rámma siskkobealde.

4.5.2 Sámi kultuvra

Ráđđehusa giella- ja kulturpolitihkka lea ollislaččat čilgejuvvon st. dieđ. nr. 48:s (2002–2003) Kulturpolitikk fram mot år 2014 (Kulturpolitihkka 2014 rádjái). Dieđáhusas ovddiduvvo boahttevaš logi jagi giella- ja kulturpolitihkka, maiddái sámi kultuvrra ja giela dáfus.

2004:s mearridii Sámediggi dáhttut Kultur- ja girkodepartemeanta sirdit sámi arkiivva hálddašeami Riikkaarkivárii, vai sámi arkiiva šaddá oassin stáhtalaš arkiivadoaimmas. 13 2005’ bušeahtas evttohuvvo sirdojuvvot 0,7 mill kr stáhtalaš Arkiivadoaimmahahkii, sámi arkiivadoibmii.

4.5.3 Sámi kulturvisttit 14

Árran julevsámi guovddáža Divttasvuonas, II huksenoassi loahpahuvvui 2003’ čavčča. 2002’ reviderejuvvon bušeahta oktavuođas juolluduvvui dása 5 mill kr, ee. Gieldalávdegotti mearkkašumiid geažil (vrd. B. árv. S. nr. 5 (2000–2001) ja B. árv. nr. 5 (2001–2002)).

Kultur- ja girkodepartemeantta 2005–2008 investerenplánas (vrd. st. prp. nr. 1 (2004–2005) lea Njávdáma nuortasámi museii juolluduvvon 26,2 mill kruvnno doarjjan. 15 Stáhta lea ovdal addán 3,8 mill kruvnno dán huksenprošektii. Ája sámi guovddážii, Gáivuonas, lea ollislaš doarjja 21,3 mill kruvnno, ja vuosttaš oassi lea plánejuvvon juolluduvvot 2006:s (10 mill kruvnno). 16 Sámi dáiddamuseii juolluduvvo 2006:s 1 mill kruvdnosaš plánendoarjja, ja 2007:s 10 mill kruvnno. Eaktuduvvo ahte dáiddamusea šaddá Sámi Vuorkádávviriid ossodahkan.

30 mill kruvdnosaš doarjjarámma lea gaskaboddosaš merošteapmi. Ája sámi guovddáža ja Sámi dáiddamusea prošeavttain leat logut gaskaboddosaš plánalogut, go ferte vuhtii váldit prošeavttaid viidáset guorahallama ja jahkásaš bušeahttameannudemiid.

Kultur- ja girkodepartemeanta lea maiddái juolludan 1 mill kruvnno oasseruhtadeapmin sámi multidáiddára Nils-Aslak Valkeapää-rohki opmodaga oastima várás. 17

4.5.4 Sámi valáštallan

Sámedikki 2003’ jahkedieđáhus čájeha ahte sámi valáštallamis leat olu doaimmat, ja ahte doarjja dárbbašuvvo valáštallandoaimmaide ja dáid doaimmaid organiseremii. Sámediggi ja Sámi valáštallanlihttu (SVL-N) leat Kultur- ja girkodepartemeanttas dáhtton jahkásaš doarjaga spealloruhtasisaboađuin. KGD lea bivdán Sámedikki ovddidit ohcamuša, vai lea vuođđu ášši meannudit. Sámi valáštallamis lea maiddái vejolašvuohta dálá rusttetdoarjjaortnegiid bokte ohcat spealloruđain juolludeami ásahit alcceseaset dárbbašlaš infrastruktuvrra. Dasa lassin sáhttet sámi valáštallansearvvit ohcat doarjagiid báikkálaš servviid doarjjaortnega bokte. 18

4.5.5 Sámi media

Nu movt Sámediggi čujuha kapihttalis 3.13.1, de juolluduvvui sámi almmuhemiid vuođđodoarjja 2003:s maiddái Gába nissonbláđđái, Leavvedolggi mánáidbláđđái ja risttalaš Nuortanáste bláđđái. Sámediggi čujuha ahte lea ain dárbu nannet dáid almmuhemiid vai dat sáhttet almmuhuvvot sávahahtti kvalitehtain ja eanet gerddiid jagis.

Sámi aviissaid doarjjaortnet joatkašuvvá Kultur- ja girkodepartemeantta bušeahtas, ja lea oktiibuot 11,6 mill kr 2004:s. Ráđđehusa 2005’ bušeahttaevttohusas lea evttohuvvon 12,9 mill kr doarjja, mii lea 11,6 % lassáneapmi 2004 ektui. Gieđahallamis St. dieđ. nr. 33 (2001–2002) Lassidieđáhus stuoradiggedieđáhussii nr. 55 (2000–2001) Sámepolitihka birra, ávžžuhii Stuoradiggi ee. rievdadit sámi aviissaid doarjjameriid ortnega sámegielaviissaide buorrin, ja árvvoštallojuvvui heive go doarjaga hálddašanovddasvástádusa sirdit Sámediggái. Gieldalávdegotti eanetlohku dáhtui maiddái rahpat vejolašvuođa juolludit almmolaš doarjaga báikkálaš dárogielaviissa julevsámegiel siidduide. Departemeanta lea dál bargame čuovvolit stuoradiggedieđáhusa evttohusaid. Departemeanta áigu árvalit rievdadit doarjjaortnega njuolggadusaid, mii mielddisbuktá ahte árvaluvvon bušeahttalassáneapmi várrejuvvo sámegiel aviissaide. Dasto addá departemeanta vejolašvuođa addit doarjaga julevsámegiel čállimii aviissain mat iešalddiset eai leat doarjjavuoigatvuođalaččat sámi aviisan. Departemeanta lea maiddái váldán oktavuođa Sámedikkiin ságaskuššat sámi aviissaid doarjjaortnega hálddašanovddasvástádusa vejolaš sirdima.

Davvi-Norgga filbmaguovddáš OS oažžu 2004:s oktiibuot 5,9 mill kruvnno. Juolludus lea doarjjan sihke guovddáža doibmii ja oanehisfilmmaid buvttadeapmái. Juolludusa eaktun lea ahte Davvi-Norgga filbmaguovddáš OS doarju unnimusat ovtta sámi filbmabuvttadeami jahkásaččat. Jagi 2005’ bušeahttaevttohusas lea juolludeapmi unniduvvon 0,5 mill. kruvnnuin, mii mearkkaša ahte Davvi-Norgga filbmaguovddáš oččošii seamma doarjjadási oanehisfilmmaid buvttadeapmái go Vestnorsk filmsenter.

4.6 Sámelága rievdadeapmi

4.6.1 Sámi jienastuslogu guovddáš hálddaseapmi

Stuoradiggi lea ráđđehusa evttohusa mielde rievdadan sámelága § 2–6 vrd. od. prp. nr. 26 (2003–2004) Geassemánu 12.b. 1987’ láhka Sámedikki ja eará sámi riektedilálašvuođaid (sámelága) láhkarievdadusaid birra. Dát lea maiddái čilgejuvvon Sámedikki jahkedieđáhusas kapihttalis 2.4. Duogážiin lei Sámedikki evttohus beassat hálddašit sámi jienastuslohkui čáliheami.

Láhkarievdadeapmi mielddisbuktá ahte jienastuslogu hálddašeapmi lea sirdojuvvon suohkaniin Sámediggái, ja sámediggi atná dál ovddasvástádusa olles jienastuslogu dáfus ja fuolaha ahte sámi jienastuslohku ráhkaduvvo suohkaniid mielde. Dán rádjái galggai suohkanii sáddet gáibádusa iežas čálihit sámi jienastuslohkui. Láhkarievdadeapmi mielddisbuktá ahte čálihemiid ja sihkkumiid gáibádusaid dál galgá sáddet Sámediggái. Suohkanat mat vuostáváldet gáibádusaid, galget daid dađi mielde sáddet Sámediggái. Sámediggi ráhkada sámi jienastuslogu álbmotregistara, maŋimuš válgga sámi jienastuslogu ja čálihan- dahje sihkkungáibádusaid vuođul, mat leat boahtán válgaáigodagas.

Sámi jienastuslogu guovddáš hálddahuslaš čuovvoleami ja heiveheami doaimmaha Sámediggi ovttasráđiid Álbmotregistrerema guovddáškantuvrrain. Vejolaš lassigolut leat meroštallojuvvon 0,5 mill kruvdnui jahkásaččat. Sámelága rievdadeapmi gáibida maiddái Sámediggeválggaid láhkaásahusaid rievdadeami. Láhkaásahusrievdadusat dahkkojuvvojit ovttasráđiid Sámedikkiin.

4.6.2 Sámediggái njeallje dássenmandáhta

Ráđđehus lea ovdidan evttohusa rievdadit sámelega § 2–4 ulbmiliin ásahit Sámediggái njeallje dássenmandáhta, nu ahte Sámediggái oktiibuot šaddet 43 áirasa. Áigumušaid mielde galgá láhkarievdadeapmi leat gustovaš juo 2005 válgga rájes. Eanet dieđut leat Ot.prp. nr. 21 (2004–2005).

4.7 Dearvvašvuođa- ja sosiálabalvalusat sápmelaččaid várás

Dearvvašvuođaministtar lea dán áigodagas doallan guokte čoahkkima, Kárášjogas ja Oslos, sámi álbmoga dearvvašvuođabálvalusa birra. Dáid ságastallamiid bokte leat ee. olahan ovttamielalašvuođa ásahit ovttasbargoorgána mii áittarda sámi álbmoga fuolaid dearvvašvuođaásahusaid ektui. Sámediggi ja Dearvvašvuođadepartemeanta ráđđádallet muđui nai jámmadit dearvvašvuođabálvalusa guoskevaš diliid birra.

Čuovvoleamis plána Mangfold og likeverd («Girjáivuohta ja dásseárvu») – mii lea Ráđđehusa dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid doaibmaplána sámi álbmoga guovdu Norggas 2002–2005 19 eaktuda departemeanta lagas ovttasbarggu Sámedikki ja Sosiála- ja dearvvašvuođa-direktoráhta gaskka. Doaibmaplána gusto 2002–2005 áigodahkii, ja boahttevaš čuovvoleapmi čielgá 2005 mielde.

Dearvvašvuođadepartemeanta lea juolludan ruđa (10,7 mill kr 2004:s) geahččalan- ja ovddidanbargguide NAČ 1995: 6 «Sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusa plána Norggas» ( Plan for helse- og sosialtjnester til den samiske befolkning i Norge ) vuođul, ja «Girjáivuohta ja dásseárvu» doaibmaplána vuođul. Dáin ruđain lea 5,1 mill kr sirdojuvvon Sámediggái. Eanas oassi dán submis manná doarjjaruđaid hálddašeapmái ja guovtti áššemeannudanvirgái Sámedikkis. 2002’ árvvoštallama mielde lea Sámedikkis iešheanalis ovddasvástádus hálddašit doarjjaruđaid.

Reastaruđa hálddaša Sosiála- ja dearvvašvuođadirektoráhta plána eará doaibmabijuid álggaheami várás. Sámi dearvvašvuođadutkama guovddáš lea 2004:s ožžon 4,3 mill kruvnno dábálaš doaimma várás ja sámi guovlluid dearvvašvuođa- ja eallindiliiskkadeami loahpaheami várás. Loahppa adno sámi diehtojuohkinbálvalusa ásaheapmái, jorgalemiide, dulkaoahpahusa ovdaprošekteremii ja Ráissas Sonjatuna dearvvašvuođaguovddáža sámi logopedavirggi ruhtadeapmái.

Fálaldat sápmelaččaide geat psykalaččat gillájit galgá nannejuvvot, ja danne viiddiduvvo Kárášjoga ja Leavnnja psykalaš dearvvašvuođasuodjalus našovnnalaš gelbbolašvuođabásan sámi álbmogii, nu movt lea ovddiduvvon Psykalaš dearvvašvuođa viiddidanplánas mas daddjo ahte fálaldat daidda sápmelaččaide geat gillájit psykalaččat, galgá nannejuvvot gelbbolašvuođaguovddáža ásaheami bokte ja dikšofálaldaga huksema bokte. Ollislaš juolludeapmi ulbmilii lea su. 13 mill. kruvnno 2004:s (6 mill. lassáneapmi 2003 ektui).

4.8 Guolástusgažaldagat

4.8.1 Guolástus- ja riddodepartemeantta ja Sámedikki oktavuohta

Sámediggi ja Guolástus- ja riddoministtar dollet jámmadit čoahkkimiid. Nu dovddiida Guolástusdepartemeanta Sámedikki oaiviliidda, ja sámi riddo- ja vuotnaguovlluid problematihka sámi belii-de. Oppalaččat addá dát oktavuohta Sámediggái vejolašvuođa váikkuhit guolástuspolitihka. Guolástus- ja riddoministtar galledii Sámedikki Kárášjogas 2004’ čavčča.

4.8.2 Gonagasreabbábivdu

Vai gonagasreabbá oarjjás leavvama galggai sáhttit ráddjet, fertii Norga ovttas Ruoššain 2004:s mearridit gonagasreabbá oktasašhálddašeami oarjjabealráji, ja dat lea 26 guhkkodatgráda nuortan (26° Ø) (Ø = øst = nuorta). 20 Borgemánu 6.b. 2004:s dohkkehii Guolástusdepartemeanta gonagasreabbábivddu njuolggadusaid 26° Ø oarjjabealde, mii rahpá friddja bivddu ja bidjá luoitingildosa olles Norgga siskkit mearaid, mearraterritoriija ja ekonomalaš avádaga reabbábivdui 26° Ø oarjjabealde. Bivdolohpi 26° Ø oarjjabealde ii leat ráddjejuvvon. Vai gonagasreabbát mat leat bivdojuvvon 26° Ø nuorttabealde eai galgga seahkánit oarjjabeallái, de eai beasa fatnasat main lea gonagasreabbáearri dán ráji nuorttabealde seammás bivdit gonagasreabbá 26° Ø oarjjabealde.

Suoidnemánu 8.b. 2004:s mearridii Guolástus- ja riddodepartemeanta láhkaásahusa 26° Ø nuorttabeale gonagasreabbábivdui. 280.000 sturrosaš reabbáearis juolluduvvojit 270.000 reabbá gávpebivdui ja 10.000 dutkanbivdui. Finnmárkku mátkeealáhusa háldui biddjo 2.000 reabbáearri. Bivdoáigi lea čakčamánu 27.b. rájes juovlamánu 31.b. 2004 rádjái, ja lea dušše lohpi bivdit varisreabbáid main lea unnimusat 137 mm guhkkosaš skálžu.

Buohkat geat besse searvat gonagasreabbábivdui 2003:s, besset maiddái bivdit 2004:s. Fatnasat mat servet bivdui bohtet lassánit 2004:s, danne go bivdoguovlu lea viiddiduvvon, referánsaáigodat leat rievdan ja danne go guhkimus fanasguhkkodatmearri lea rievdaduvvon 21 mehterii ja unnimus fanasguhkkodatmearri lea rievdaduvvon 6 mehterii.

Bivdofatnasiidda oanehet fanasguhkkodatmearri mielddisbuktá ahte eanet sámi guovlluid guolásteaddjit dál sáhttet bivdit gonagasreabbá. Departemeanta oaivvilda ahte kvalitehta- ja sihkarvuođa ákkaid geažil ii leat áigeguovdil dohkkehit vel oanehit fatnasiid.

4.8.3 Riddodorskebivdu 21

Miessemánu 1.b. 2004:s mearriduvvojedje Norgga riddodorski ráddjejuvvon suodjalanguovllut, go dalle gessojedje guolástanráddjema vuotnarájit. Fatnasat mat leat guhkibut go 15 mehtera ja mat guolástit dábálaš bivdoneavvuiguin, fertejit leat dáid vuotnarájiid olggobealde go bivdet dorski. Seammás mearriduvvui ahte lobálaš gávpedorski jorbadeaddu ii galgga leat eambbo go 3.000 kg daidda guolásteddjiide geat eai leat guolástuslogus. Juohke olbmo nammii biddjo 25 kg guoli olggosfievrredanrádjin. Dát mearrádusat suodjalit unnimus riddofatnasiid guovllu, ja nu maiddái sámi vuotnabivdiid guovllu.

Norgga riddodorskki máddodatdilli lea dutkiid dieđuid mielde hui heittot maiddái 2004:s. Vejolaš lassidoaibmabijut 2005:s eai leat vel árvvoštallojuvvon, muhto vejolaš doaibmabijut guorahallojuvvojit ovdal 2004’ loahpa.

4.8.4 Lagasvuođa- ja sorjavašvuođaprinsihppa

Sámediggi čuoččuha (jahkedieđáhusa čuoggás 3.3.13.2 Ealáhusovdánahttin) ahte sápmelaččain álgoálbmogin eai leat vuđolaš vuoigatvuođat beassat hálddašit ja bivdit guoli. Sámediggi čujuha vuosttažettiin daidda hálddašanortnegiidda mat dagahit ahte guolásteaddjit masset historjjálaš guolástanrivttiideaset.

Sámediggi ohcala lagasvuođa- ja sorjavašvuođaprinsihpa hálddašeami vuođđun. Guolástus- ja riddodepartemeanta čujuha (vrd. st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 7.1.) ahte lagasvuođa- ja sorjavašvuođaprinsihppii ii leat dálá searvanlágas gustovašvuohta, jus lagasvuođa- ja sorjavašvuođaprinsihppa mearkkaša ahte searvanlohpi galggašii juolluduvvot geográfalaš gullevašvuođa vuođul, go dakkár eavttuid vuođul ii leat dál váldi juolludit searvanlobiid.

4.8.5 Regulerenráđđái searvan

Sámediggi čujuha jahkedieđáhusastis (kap. 3.3.12.2) ahte lea leamaš váttis oažžut Regulerenráđi doarjaga Sámedikki oaiviliidda reguleremiid hárrái.

GRD dáhttu deattuhit (vrd. st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 7.1.) ahte Regulerenráđđi doaibmá dábálaš gulaskuddanproseassa sajis, ja lea Guolástus- ja riddodepartemeantta ráđđeaddi orgána. Regulerenráđđi buktá rávvagiid dasa movt Norgga eriid juogadit Norgga guolásteddjiid gaskka, ja movt guolásteami doaimmahit. Guolástusdirektoráhtta ráhkkanahttá Regulerenráđi čoahkkimiid, ja ovddida rávaevttohusaid. Evttohusat digáštallojuvvojit Regulerenráđis, ja Regulereneráđđi addá jienasteami bokte rávvagiid Guolástus- ja riddodepartementii. Ráđis lea 12 miellahtu, ja Sámedikkis lea okta lahttu.

4.9 Boazodoallu

4.9.1 Ráđđádallamat ja šiehtadallamat

Čujuhit Sámedikki jahkedieđáhusa čuoggái 3.2.1 ráđđádallamiid birra. Eanandoallodepartementii lea deaŧalaš ja dárbbašlaš ovddidit buriid ráđđádallan- ja šiehtadallanprosedyraid sámi beroštumiid guovdu. Dál lea boazodoalloláhka rievdaduvvome, ja dan oktavuođas áigot Eanandoallodepartemeanta ja Biebmodepartemeanta ráđđádallat sihke Sámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin. 22

4.9.2 Dásseárvohástalusat

Čujuhit Sámedikki jahkedieđáhusa kapihttalii 3.2.5 dásseárvopolitihkalaš hástalusaid birra. Ealli sámi servodagaid ovddideamis eaktuduvvo ahte nissonolbmuin leat posišuvnnat ja váikkuhanfápmu buot dásiin. Boazodoallopolitihkalaš barggus lea danne deaŧalaš láhčit nissonolbmuide ulbmillaš dili boazodoalus. Boazodoallošiehtadusa juolludeapmi nissondoaibmabijuide lea veahkkin dása. Dál lea nissonolbmuid dilli boazodoalus árvvoštallojuvvome, maiddái ekonomalaš gaskaomiid geavaheapmi árvvoštallojuvvo. Ulbmil dáinna bargguin lea boazoealáhussii ovddidit ođastuvvon ja eanet ulbmillaš dásseárvopolitihka, mas nissonolbmot beasaše eambbo oassálastit ja váikkuhit. Boazodoallolága rievdadeami oktavuođas áigu Eanandoallodepartemeanta deattuhit dásseárvogažaldagaid ja daid geatnegasvuođaid maid ON’ nissonkonvenšuvdna bidjá.

4.9.3 Kultuvra ja ealáhuseallin

Jahkedieđáhusas čujuhuvvo ahte Sámediggi dál oassálastá observatoran boazodoallošiehtadallamiin (kap. 3.2.10). Sámediggi oaivvilda dán rolla fertet rievdadit vai Sámediggi oažžu duohta váikkuhanvejolašvuođa, sihke boazodoallošiehtadallamiin ja eanandoallošiehtadallamiin.

Earret šiehtadallamiid observatoradoaimma, de ovddida Sámediggi boazodoallošiehtadallamiid dálá ortnega mielde cealkámušaid boazodoal-lošiehtadusa stuoradiggeproposišuvdnii ovdal go Stuoradiggi dan loahpalaččat meannuda. Sámedikki cealkámuš lea dán láhkái oassin Stuoradikki meannudanvuođus. Eanandoallošiehtadallamiid oktavuođas galgá ságastallojuvvot Sámedikkiin oppalaš eanandoallopolitihka hábmema hárrái, ja erenoamážit sámi eanandoalu hástalusaid hárrái, ovdal go jahkásaš eanandoallošiehtadusat čađahuvvojit.

Ealáhus- ja sámepolitihkalaš ovddideami oktavuođas áigu Ráđđehus, ovttasráđiid ealáhusorganisašuvnnaiguin, jámmadit árvvoštallat Sámedikki rolla.

4.9.4 Areálasuodjaleapmi ja areálahálddašeapmi ja ealáhusovdánahttin

Finnmárkku boazologu heiveheapmi lea ášši masa čájehuvvo stuora beroštupmi ovddosguvlui. Leat álggahuvvon áŋgiruššamat dasa movt dili lágidit nu ahte doarvái njuovvojuvvo, ja biergojohtu buorránivččii. (Ášši ságaskuššo Sámedikki jahkedieđáhusas čuoggás 3.13.2.)

4.10 Riektedilit ja sámi guovlluid eanan- ja luondduriggodathálddašeapmi

Čujuhit oassái «vuoigatvuođat» Sámedikki jahkedieđáhusa kapihttaliin 3.2.2 ja 3.2.3. Sámediggi gieđahallá Finnmárkkolága maiddái «iešmearrideami» vuolde čuoggás 3.2.2.

4.10.1 Finnmárkkoláhka

Cuoŋománu 4.b. 2003:s ovddidii Ráđđehus od. prp. nr 53 Finnmárkku fylkka riektedili ja vuođđo- ja luondduriggodathálddašeami láhkaevttohusa (Finnmárkkoláhka) Stuoradiggái. 23 Stuoradikki justiisalávdegoddi lea čađahan gulaskuddamiid, ja lei golggotmánus 2003 mátkkošteame Finnmárkkus, ja doalai čoahkkimiid Sámedikkiin ja Finnmárkku fylkkadikkiin, ja viđa sámi suohkana sátnejođiheddjiiguin. Cuoŋománus 2004 lei justiisalávdegoddi oahppomátkkis Canadas ovttas sámediggepresideanttain ja fylkkasátnejođiheddjiin.

Justiisalávdegoddi ovddidii geassemánu 19.b. 2003’ reivvestis olu gažaldagaid justiisaministarii ráđđehusa Finnmárkkoláhkaevttohusa birra. Lávdegoddi dáhtui ee. láhkaevttohusa árvvoštallojuvvot bealakeahtes álbmotrievttálaš vuogi mielde. Justiisadepartemeanta bálkáhii professoriid Hans Petter Gravera ja Geir Ulfsteina guorahallat láhkaevttohusa álbmotrievtti ektui. Professoriid raporta sáddejuvvui justiisalávdegoddái skábmamánu 3.b. 2003.

Professorat oaivvildeigga ahte láhkaevttohus ii doarvái bures doahttal álbmotrievtti gáibádusaid eamiálbmogiid eananvuoigatvuođaide, ja vuođuš-teigga dán ILO-konvenšuvdnii nr. 169 artihkkala 14 nr. 1 eamiálbmogiid birra.

Skábmamánu 18.b. 2003’ reivves ovddidii justiisalávdegoddi eanet gažaldagaid ráđđehussii. Lávdegoddi dáhtui earet eará ráđđehusa oaivila professoriid Gravera ja Ulfsteina álbmotrievttálaš guorahallamii. Dán gažaldaga vástidii justiisaministtar čuoŋománu 6.b. 2004’ reivves, ja Olgoriikkadepartemeantta riekteossodaga álbmotrievttálaš guorahallamis mii sáddejuvvui justiisalávdegoddái cuoŋománu 22.b. 2004. Justiisalávdegotti eará gažaldagat vástiduvvojedje geassemánu 14.b. 2004’ reivves.

Justiisalávdegoddi mearridii golggotmánus 2003 ahte sii Finnmárkkoláhka barggus maiddái áigot ráđđádallat Sámedikkiin ja Finnmárkku fylkkadikkiin. Ovdal 2004’ geasi leat ráđđádallamat čađahuvvon guovtte geardde.

4.10.2 Sámi vuoigatvuođalávdegotti bargu Finnmárkku lulábealde

Sámi vuoigatvuođalávdegoddi joatká iežas barggu riektedili hárrái ja sámi guovlluid vuođđo- ja luondduriggodathálddašeami hárrái Finnmárkku lulábealde. Justiisadepartemeanta lea dan oktavuođas juolludan ruđa stuorát dutkanprošektii.

4.11 Sámi guovlluid birassuodjalus

4.11.1 Areálasuodjalus ja areálahálddašeapmi

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa kapihttalii 3.3.11.1. Suodjalanplána bargu luonddugáhttenlága mielde, čađahuvvo lága áššemeannudannjuolggadusaid § 18 mielde, ja dárkilet áššemeannudannjuolggadusaid mielde Birasgáhttendepartemeantta johttočállosis T-3/99. St. dieđáhusas nr. 10 (2003–2004) Sámedikki 2002’ doaibma , mii čuodjá ná:

«Birasgáhttendepartemeanta áigu váldit oktavuođa Sámedikkiin dainna ulbmiliin ahte lagabui guorahallat movt meannudanrutiinnaid sáhtášii buoridit, luonddusuodjalanlága rámmaid siskkobealde, vai sámi beroštumit áittarduvvojit buoremus lági mielde.»

Sámediggepresideanta ja birasgáhttenministtar čuovvoleigga dán čoahkkimis ođđajagimánus 2004. Maŋŋel leat Sámediggi ja Birasgáhttendepartemeanta doallan hálddahuslaš čoahkkima, namalassii cuoŋománu 27.b. 2004. Dán vuođul galgá sámediggi konkrehta evttohit buoridemiid plánaproseassas. Departemeanta áigu dasto 2004:s evttohit dárkilet áššemeannudannjuolggadusaid, mat buoremus lági mielde sihkkarastet ahte sámi beroštumit váldojit fárrui luonddusuodjalanlága suodjalanproseassain.

Birasgáhttendepartemeanta dáhttu maiddái čujuhit dasa ahte Divttasvuona-Oarjevuona suodjalanplána proseassa dál fas lea johtui boahtán, maŋŋel go bisánii 2001:s. Stuoradiggi meannudii 2003’ giđa suodjalanplána ođđasis álggaheami. Stuoradiggi mearridii ovddidit čuovvovaš ávžžuhusa (mearrádus nr. 367 (2002–2003)) st. dieđ. nr. 55 (2000–2001) ja st. dieđ. nr. 33 (2001–2002) meannudeami olis, vrd. Árv. S. Nr. 110 (2002–2003) cuoŋománu 1.b.:

Stuoradiggi dáhttu Ráđđehusa váikkuhit dasa ahte Divttasvuona-Oarjevuona suodjalanplánabargu šattašii našovnnalaš proseassan, mas Birasgáhttendepartemeanta ja Sámediggi doalahit njuolgga oktavuohta. Bargu galgá organiserejuvvot ovttasráđiid Sámedikkiin, ja galgá sihkkarastot ahte eai dahkko mearrádusat Divttasvuona-Oarjevuona- guovllu hárrái, almmá julevsámi beroštumiid guorahallama ja áittardeami haga.

Ovttasráđiid ee. Sámedikkiin lea ráhkaduvvon áššemeannudanplána ja prográmma, mii boahtá ovdan Birasgáhttendepartemeantta reivves ođđa-jagimánu 16.b. 2004 Nordlándda Fylkkamánnái. Mandáhta vuođđun lea ahte viidáset bargu galgá leat našovnnalaš proseassan, ja plánenvuogit galget sihkkarastit ahte julevsámi beroštumit čielggaduvvojit ja váldojit fárrui ráđđádallamiidda. Bargojoavku mas leat ovddastuvvon sihke iešguđet báikkálaš beroštumit ja suohkaniid ja stáhtalaš beroštumit báikkálaš/-regionála dásis, galgá ovddidit organiseren- ja plánenevttohusa ovdal čakčamánu 1.b. 2005.

4.11.2 Kulturmuitoláhka

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa kapihttalii 3.11.2.

Birasgáhttendepartemeanta sirddii 2001:s válddi Sámediggái hálddašit kulturmuitolága gaskaboddosaččat 3 jahkái. NIBR (Norsk Institutt for by- og regionforskning) ja Norut Finnmárku árvvoštalle hálddašanortnega 2003’ čavčča, ja čielggadeapmi lea leamaš ráddjejuvvon gulaskuddamii 2003/2004 jahkemolsumis. 2004:s guhkiduvvui hálddašanortnet 2005’ lohppii.

Ráđđehus boahtá ovddidit sierra stuoradiggedieđáhusa kulturmuitopolitihka birra, mas ee. sámi kulturmuitohálddašeapmi čielggaduvvo.

4.12 Minerálaláhka

Sámedikki jahkedieđáhusa čuoggás 3.7.2 addojit lassikommentárat Ealáhus- ja gávpedepartemeantta ovddasvástádussuorggi vuolde. Čuokkis lea minerálalága birra.

EGD’ politihkalaš njunnožiid ja Sámedikki várrepresideantta čoahkkima vuođul, dáhtui EGD doallat čoahkkima Sámedikkiin guorahallan dihte Sámedikki oaiviliid ođđa minerálalága birra. Ollesbeaivvi čoahkkin dollojuvvui Kárášjogas njukčamánus, ja dasa searvvai maiddái GGD. Ovdal čoahkkima sáddii departemeanta čálalaš duogášmateriála mii lei vuođđun ságastallamiidda. Čoahkkimis lea čállojuvvon referáhta. Sihke Sámediggi ja EGD atne čoahkkima konstruktiivvalažžan ja ávkkálažžan. 24

4.13 Petroleumdoaibma Barentsábis

Nu movt namuhuvvon st. dieđáhusas nr. 38 (2003–2004) petroleumdoaimma birra, de čoahkkinaste eiseváldit ja sámi beroštumiid ovddasteaddjit, dalle go Lofuohta guovllu – Barentsábi birrajagi petroleumdoaimma čielggadeapmi lei gulaskuddamis. Čoahkkimii serve Oljo- ja energiijadepartemeant-ta, Gielda- ja guovlodepartemeantta, Eanandoallodepartemeantta, Sámedikki, Norgga Boazosápme-laččaid Riikkasearvvi ja Boazodoallostivrra ovddasteaddjit. Čoahkkimis ságastallojuvvojedje iešguđet doaimmat maiguin «Lofuohta – Barentsábi petroleumdoaibma ja sámi dilálašvuođat» nammasaš čielggadeami sáhtášii čuovvolit. Dán oktavuođas lei ovttamielalašvuohta muhtun čuoggáide maid eiseváldit galget čuovvolit.

OED’ ovddasvástádus lea:

  • Fealtahuksemiid váikkuhusčielggademiid bagadusas galgá čilgejuvvot ahte sámi beroštumiid ja boazodoalu beroštumiid váikkuhusat galget váldot fárrui váikkuhusčielggadeapmái, dalle go dat lea áššáigullevaš, vai dakko bokte sihkkarastá ahte sámi dilálašvuođat čuvgejuvvojit petroleumriggodagaid huksemiid oktavuođas.

  • Go Snøhvit-buvttadeapmi lea muhtun jagiid bistán, de galgá čađahuvvot máŋggafágalaš dutkanprošeakta man bokte Snøhvit-huksema duohta váikkuhusat sámi ealáhusaide, kultuvrii ja servodahkii čielggaduvvojit. Ovttasráđiid Sámedikkiin ja boazodoalo organisašuvnnaiguin, árvvoštallojuvvojit buhtadeaddji doaibmabijut maiguin ráddje vejolaš negatiiva váikkuhusaid sámi ealáhusaide, kultuvrii ja servodahkii. Stuoradiggi dohkkehii Snøhvit-huksema 2002:s, ja buvttadeapmi galgá plána mielde leat jođus 2006 rájes.

Ráđđehus lea juovlamánu 15.b. 2003’ mearrádusainis, birrajagi petroleumdoaimma joatkašuvvama birra dain guovlluin mat leat juo rahppon dasa Lulli-Barentsábis, geažuhan ahte dáhtošii áŋgiruššat ovddidit Barentsábi petroleumdoaimma. Dákkár áŋgiruššama eaktun leat garra sihkarvuođa- ja birasgáibádusat doaimmaid dáfus dán guovllus. Go petroleumdoaibma Barentsábi Norgga guovlluin ná deattuhuvvo, de dáhttu ráđđehus ovddidit dán doaimma dakkarin mii positiivadit ovdánahttá olles Barentsábi, ja lágidit ovttasbarggu petroleumriggodagaid sihkkaris ja beaktilis ávkkástallamii Barentsábi Norgga ja Ruošša guovlluin.

4.14 Bieggafápmu

Sem-julggaštusas nannii ráđđehus mihttomearrin ahte galget leat bieggafápmorusttegat mat jahkásaččat buvttadit 3 TWh 2010 rádjái. Ulbmil lea huksejuvvon Stuoradikki mihttomeriid ala energiijanuppástumi hárrái, mearriduvvon Stuoradiggedieđáhusas nr. 29 (1998–1999) Om energipolitikken (Energiijapolitihka birra). Eiseválddit leat ovddidan ekonomalaš váikkuhandoaimmaid dása. Norgga luonddudilálašvuođaid geažil sáhttá bieggafápmu leat mearkkašahtti ávkin ođasmahtti energiija ovdánahttima dáfus.

Ráđđehusa mihttomearrin lea ahte bieggafápmohuksen dahkko guoddevaš vuogi ja ollislaš perspektiivva mielde, mas eará earála- ja servodatberoštumit vuhtii váldojuvvojit bures. Eanas plánejuvvon bieggamillorusttegat leat Trøndelágas davás. Dát mearkkaša ahte rusttegiid ásaheapmi sáhttá guoskkahit sámi beroštumiid, ja erenoamážit boazodoalu.

Boazodolliin lea álgoálbmogin rievttálaš suodjalus mearkkašahtti sisabahkkemiid vuostá, mat váikkuhit sin vejolašvuođaid joatkit iežaset árbevirolaš ealáhusadoaimma. Dát nannejuvvo sihke álbmotrievttis, muhto maiddái Norgga rievtti mearrádusain. Stuoradiggedieđáhusas nr. 33 (2001–2002) – Lassedieđáhusas St.dieđáhussii nr. 55 (2000–2001) Sámepolitihka birra deattuha Ráđđehus dárbbu nannet boazodoalu areálaid suodjaleami. Lea dehálaš čielggadit iešguđet bieggamilloprošeavttaid váikkuhusaid ja čađahit heivvolaš proseassaid maid olis sáhttá unnidit vejolaš negatiiva váikkuhusaid boazodoalu guovdu.

Dála njuolggadusat bieggafápmoprošeavttaid birra mielddisbuktet juohke áidna prošeavtta vuđolaš árvvoštallama energiijalága ja plána- ja huksenlága KU-mearrádusaid olis, ja addet nu buori vuođi árvvoštallat juohke prošeavtta váikkuhusaid. Ráđđehus atná dárbbašlažžan ahte addo vuođđu eanet ollislaččat árvvoštallat plánejuvvon bieggamillorusttegiid váikkuhusaid oppalaččat. Dan oktavuođas háliida Ráđđehus ásahit temahtalaš vuostelasvuođaárvvoštallama vuogádaga, earret eará boazodoalu dáfus, gos sihke dieđihuvvon ja váikkuhusiskkaduvvon bieggamilloprošeavttaid geahčča oktanis.

Vuostelasvuođaárvvoštallama boazodoalu beroštumiid ektui sáhttá boazodoallohálddahus čađahit dárkilet eavttuid mielde. Dieđihuvvon prošeavttaid árvvoštallama hárrái sáhtášii diekkár čielggadeami čađahit jođánit ja njuovžilit. Vuogádat sáhttá hálddašit sihke dálá plánaid ja ođđa prošeavttaid mat dieđihuvvožet. Vuostelasvuođa-árvvoštallamat galget leat oassin dieđihuvvon prošeavttaid doaibmalohpe- ja plánagieđahallama vuođus.

Bieggafápmorusttegiid ásaheami oktavuođas lea váldonjuolggadus ahte gáibiduvvo lohpi sihke energiijalága mielde ja ahte ráhkaduvvo regulerenplána plána- ja huksenlága mearrádusaid mielde. Plána- ja huksenlága mearrádusaid olis sihkkarasto boazodollui stuorát vejolašvuohta váikkuhit proseassaid. Ráđđehus oaivvilda ahte dábálaččat ii berre addot dispensašuvnda plána- ja huksenlága mearrádusain doaimmaide mat gáibidit nu viiddis eatnamiid go bieggafápmorusttegat. Dát lea erenoamáš dehálaš guovlluin gos leat sámi beroštumit ja boazodoalloberoštumit.

Ráđđehus áigu ráhkadit njuolggadusaid bieggafápmorusttegiid plánema ja huksenbáikki válljema birra. Oktan ulbmilin njuolggadusaiguin lea movttiidahttit suohkanlaš ja guovllulaš dásiid iežaset váldo areálaplánain aktiivvalaččat árvvoštallat heivvolaš guovlluid bieggafápmuhuksemii. Dasa lassin galget njuolggadusat čilget máid galgá vuhtii váldit bieggafápmorusttegiid huksemis ja lokaliseremis. Njuolggadusain čujuhuvvo maiddái movt bieggafápmoáššiid gieđahallan plána- ja huksenlága mielde ja energiijalága mielde sáhttá ovttastahttojuvvot vuohkkasit.

4.15 Riikkaidgaskasaš áŋgiruššan

Riikkaidgaskasaš eamiálbmotlogijagis (1995–2004) lea ON eambbo deattuhan iešguđet máilmmiguovlluid eamiálbmogiid váttis dili. New Yorkas lea ásahuvvon Eamiálbmotáššiid bistevaš forum. Forum gullá ECOSOC vuollái, das lea viiddis mandáhtta ja čoahkkinastá jahkásaččat. Genèvas čađahuvvojit šiehtadallamat eamiálbmot-vuoigatvuođaid ON-julggaštusa birra. Eamiálbmotáššit leat maiddái deaŧalaččat ON’ Generálačoakkámis ja ON’ Olmmošvuoigatvuođakommišuvnnas. Eamiálbmotdilálašvuođat gieđahallojuvvojit maiddái olu eará oktavuođain ON-vuogádaga siskkobealde.

4.15.1 ON’ eamiálbmotáššiid bistevaš forum

Bistevaš Forumas (BF) leat 16 ovttaskas miellahtu. Bealli sis leat eamiálbmogat. Buot BF’ miellahtut oassálastet eamiálbmotáššiid bealakeahtes áššedovdin. Earret miellahtuid de leat maiddái stáhta, ON-orgánaid ja –organisašuvnnaid ja eamiálbmotorganisašuvnnaid ovddasteaddjit forumas observatoran sátnevuorrolobiin.

BF’ goalmmát čoahkkin dollojuvvui miessemánus 2004. Earret dábálaš čoahkkináššiid (ekonomalaš- ja sosiála ovdáneapmi, kultuvra, biras, oahpahus, dearvvašvuohta ja olmmošvuoigatvuođat), deattuhii forum erenoamážit mánáid ja nuoraid áššiid. Sámediggi lei mielde Norgga sáttagottis. Ráđđehus ja Sámediggi dolle oktasaš sártni kultuvrra birra Bistevaš Foruma čoahkkimis. Ráđđehus lea čađat dorjon Bistevaš Foruma ásaheami, sihke politihkalaččat ja ekonomalaččat.

4.15.2 Bargu ON’ eamiálbmotvuoigatvuođaid julggaštusa hárrái

Bargojoavku maid ON’ Olmmošvuoigatvuođakommišuvdna lea nammadan doaimmahit barggu ON’ eamiálbmotvuoigatvuođaid julggaštusain, doalai jahkásaš sešuvnna Genèvas čakčamánus 2003. Vuohččan bargojoavkku historjjás dorjo riikkat ja eamiálbmotovddasteaddjit kompromissaid mat sulastahttet julggaštusa álgoárvalusa. Dat joavkkut mat gáibidedje olles árvalusa dohkkehuvvot, dahje mat gáibidedje olles árvalusa rievdaduvvot, lea hirbmadit unnon. Danne menestuvai oažžut áigái duohta šiehtadallamiid julggaštusa materiálalaš sisdoalu hárrái. Šiehtadallamat čađahuvvojedje davviriikkaid evttohusa vuođul. Šiehtadallamiid ovdáneapmi addá doaivaga oažžut julggaštusa dohkkehuvvot lagamus moatti jagi sisa. Sámediggi lei mielde Norgga sáttagottis. Bargojoavkku 10. sešovdnačoahkkimii 2004:s ovddidedje davviriikkat ovttas Estteeatnamiin, New Zealánddain ja Šveiccain vel ovtta bargoevttohusa julggaštusa rievdadeami hárrái. Maiddái dát bargoevttohus biddjui šiehtadallamiid vuođđun ja dagahii ahte ášši ain ovdánii.

4.15.3 Eamiálbmotbargu biologalaš šláddjivuođa konvenšuvnna (CBD) hárrái

Norga lea árjjalaččat mielde eamiálbmotguoskevaš barggus biologalaš šláddjivuođa konvenšuvnnain (CBD). Muhtun doaimmat CDB’ eamiálbmotbarggus leat earret eará árbevirolaš máhtu iešguđet bealit, ollislaš ja beaktilis oassálastin, biogirjáivuođa oskku ja kultuvrralaš árvvuid doahttaleapmi ja ollislaš ekovuogádathálddašeapmi.

CBD oktavuođas lágidii Norga njealját riikkaidgaskasaš Troandinkonferánssa biologalaš šláddjivuođa birra 2003’ geasi. Fáddán lei teknologiijaovttasbargu ja teknologiijasirdin. Árbevirolaš máhtu birra ságastallojuvvui máŋggain logaldallamiin.

Bargojuvvo eamiálbmotguoskevaš čuolmmaid integreremiin buot konvenšuvdnabargosurggiide, ja muđui biddjojit návccat čuovvolit eamiálbmotguoskevaš áššiid bargoprográmma. Lea ásahuvvon bargojoavku man doaibman lea čuovvolit bargoprográmma álgoálbmotáššiid.

Eamiálbmotguoskevaš áššiid bargojoavkkus biddjojit eamiálbmotjoavkkut «buohtalaga» konvenšuvdnabeliiguin sátnevuoruid ja ságastallanáiggi hárrái.

Fáttát mat gieđahallojuvvojedje 2003:s ledje earret eará:

  • Eaktodáhtolaš njuolggadusaid ráhkadeapmi dasa movt searvat areálaplánaproseassaide, ja váikkuhusanalysaide mat váraváldet eamiálbmogiid kultuvrralaš, biraslaš ja sosiála dili.

  • Ovddidit struktuvra- ja čađahanplána raportta dáfus, mii guorahallá eamiálbmogiid árvvuid ja trenddaid sin máhtu, praksisa ja vásáhusaid vuođul, mat leat áigeguovdilat biologalaš girjáivuođa áittardeamis ja guoddevaš geavaheamis.

  • Ovddidit Sui generis -vuogádagaid (mat leat eará go pateantavuogádagat) árbevirolaš máhtu suodjaleami várás.

  • Ovttasbargu ON’ Eamiálbmogiid bistevaš forumain.

Sámediggi lea mielde Norgga sáttagottis biokonvenšuvnna áššeoasálaščoahkkimiin, ja eamiálbmotprográmma bargojoavkkuid čoahkkimiin.

4.16 Buhtadus sápmelaš ja kveana oahppováillagiidda 25

Ráđđehus ovddidii suoidnemánu 2.b. 2004, Stuoradiggedieđáhusa nr. 44 (2003–2004) Erstatningsordning for krigsbarn og erstatningsordning for romanifolk/tatere og eldre utdanningsskadelidende samer og kvener ( Soahtemánáid buhtadusortnet ja buhtadusortnegat romaniálbmogii/tateriidda ja boarráset sápmelaš ja kveana oahppováillagiidda). Dieđáhusas árvala ráđđehus ahte sápmelaččat ja kveanat geat leat erenoamážit vahágahttojuvvon váilevaš oahpahusa geažil soađi ja dáruiduhttinpolitihka geažil, galget sáhttit oažžut doarjaga šállobuhtadusortnega heiveheami bokte. Ráđđehus atná vuođđun ahte sii guđet erenoamážit vahágahttojuvvojedje, leat olbmot geain lei sámegiella dahje kveanagiella/suomagiella eatnigiellan, eai ge hálddašan dárogiela dan mađe bures ahte dalá oahpahus livččii ávkin leamaš. Ráđđehus oaivvilda maiddái ahte rájit fertejit biddjot dan mielde man galle jagi oahpahusa lea massán, ja evttoha danne ahte rádjin biddjo 1,5 jagi skuvlamassin dahje eanet. Ráđđehus ii ane dárbbašlažžan ođđasis ohcat buhtadusa jus ovdal juo lea ohcan. Ovddeš ohcamušaid berre baicca USKAV searvi ja searvi Tapt skolegang dohkkehit. Ođđa ohccit geat oaivvildit iežaset deavdit eavttuid, sáhttet sáddet ohcamušaid njuolga šállobuhtaduslávdegoddái.

Ráđđehus vuordá ahte Sámedikki eavttut vuostáváldit Sámeálbmot foandda dál leat ollašuvvan, ahte foandda njuolggadusat viimmat sáhttet dohkkehuvvot, ja ahte reantu adno daidda ulbmiliidda maid Sámediggi dáhttu vuoruhit.

Mielddus: Sámedikki 2003’ rehketdoallu. Mielddus lea seamma go Sámedikki 2003’ jahkedieđáhusa 4. kapihtal.

Juolgenohta

1.

Geahča st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 3.

2.

St. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 4.2.

3.

Sámedikki jahkedieđáhus kap. 3.2.6.

4.

Geahča st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 4.3.

5.

St. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 4.3.

6.

Geahča ee. st. dieđ. nr. 23 (2000–2001) Førsteinstansdomstolene i fremtiden (Boahttevaš vuosttašinstánsa duopmostuolu)t ja st. dieđ. nr. 55 (2000–2001) kap. 4.2.

7.

Vrd. st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 4.2.

8.

Vrd. Sámedikki jahkedieđáhusa kap. 3.10.

9.

Sámedikki jahkedieđáhus kap. 4.2.3. (Geahča milddusa)

10.

Sámedikki jahkedieđáhus kap. 4.6. (Geahča milddusa)

11.

Sámedikki jahkedieđáhus kap. 4.7. (Geahča milddusa)

12.

Geahča St. dieđ. nr. 10 (2002–2003) kap. 3.

13.

Sámedikki jahkedieđáhus kap. 3.9. (Dás kap. 3.3.9.)

14.

Geahča Sámedikki jahkedieđáhusa kap. 3.12. (Dás kap. 3.3.9.)

15.

Geahča Sámedikki jahkedieđáhusa kap. 3.12. (Dás kap. 3.3.9.)

16.

Geahča Sámedikki jahkedieđáhusa kap. 3.1.3.1. (Dás kap. 3.3.9.)

17.

Sámedikki jahkedieđáhus kap. 3.13.1. (Dás kap. 3.3.9.)

18.

Geahča maiddái st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 4.5.

19.

Geahča st. dieđ. nr. 10 (2002–2003) kap. 4.3. ja st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 6.

20.

Geahča Sámedikki jahkedieđáhusa kap. 3.13.2.

21.

Geahča st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 7.1 duogášdieđuid dáfus.

22.

Geahča maiddái st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 7.2.

23.

Vrd. st. dieđ. nr 10 (2003–2004) kap. 9.1.

24.

Geahča maiddái st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 9.3.

25.

Geahča st. dieđ. nr. 10 (2003–2004) kap. 12. Sámediggi ovddidii ášši 2002’ jahkedieđáhusastis kap. 3.3.

Bajás
"Áššemeannudeapmái/ovdasiidui"