Duohta dieđut sámegielaid birra

Sámegielaid dilli almmolaš dihtomielas lea nannoseabbo go goassege ovdal. Sámegielaid árvu bures vuhtiiváldojuvvo lágaid ja ortnegiid bokte ja vejolašvuođat oahppat sámegielaid eai leat leamaš goassige nu buorit go dál. Olu almmolaš ásahusat barget dehálaš barggu sámegielaid ovddideames, ja sámegielat leat oidnosis eanet go goassige ovdal. Almmatge lea dábálaš áddejupmi dat ahte sámegielaid geavaheapmi beaivválaš giellan lea hedjonišgoahtán.

Riikkaidgaskasaš oktavuođas buot sámegielat árvvoštallojuvvojit uhkiduvvon dahje nohkan giellan. Uhkiduvvon giellan čilgejuvvo dat giella man mánáidlohku geat máhttet hupmat giela njiedjá, ja duođaid uhkiduvvon giella ipmirduvvo dakkár giellan man dušše rávisolbmot  hupmet. Daid sámegielain maid norgga bealde dál hupmet ja ovdal leat hupman lea UNESCO ”rukses listui” merken ahte nuortasámi, bihtánsámi ja upmisámegielat leat jávkan gielat, julevsámi ja lullisámi gielaid duođalaš uhkiduvvon giellan , ja davvisámegiela ges uhkiduvvon giellan.

Davvisámegielas lea maŋimus logijagiid máŋgga dáfus leamašan positiiva ovdáneapmi. Ovdánahttimis sámegielat vuoigatvuođaid nu movt sámelága giellanjuolggadusain mearriduvvo, vuoigatvuohta oažžut oahpahusa sámegielas ja sámegillii oahpahuslága ektui, sámi mediat ja girjjálašvuohta ja ollu doaimmat main ulbmil lea nannet sámegiela leat dagahan ahte davvisámegielas lea nannoset sajádat servodagas.

Julevsámi ja lullisámi gielat leat unnitlohkogielat maiddái sámi oktavuođas ja lea danin bázahallan davvisámegiela ovdáneami ektui. Dat lea dagahan ahte dát gielat eai báljo obage leat oidnon go servodat lea áŋgiruššan sámi gielaid ovddas. Julevsámi ja lullisámi giellageavaheaddjit leat danin ožžon heajut vejolašvuođa oaidnit ja gullat iežaset gielaid girjjálašvuođas, filmmas, musihkas, medias ja almmolašvuođas go maid davvisámegielagat leat ožžon.

Dábálaš ipmárdus lea ahte sámi gielaid geavaheapmi beaivválaš giellan ja njiedjan. Dát lea earenoamážit daid guovlluin gos sámegiella lea gillán eanetlohkoservodaga garra váikkuheami ja smávit sámegielat servodagain. Nu lea dilli earenoamážit julevsámi ja lullisámi guovlluin ja márkosámi ja mearrasámi guovlluin.

Ain leat stuorra hástalusat jus galgá seailluhit ja ovdánahttit sámegiela ealli geavahan- ja ovttastallangiellan maiddái ovddasguvlui.

Sámediggi lea 2008 čađahan giellaiskkadeami mas leat iskan movt sámegiella geavahuvvo  válljejuvvon ásahusain ja ossodagain sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde, ja soames suohkaniin hálddašanguovllu olggobealde. Sámediggi lea maiddái geahčadan makkár beroštupmi lea válljemis sámegiela Norgga skuvllain ja mánáidgárddiin. Giellaiskkadeapmi čađahuvvo juohke njealját jagi. Iskkadeapmi duođaštii ahte eai lean stuorra erohusat sámegiela geavaheami ektui daid guovlluin maid dál iske 2004 iskkadeami ektui.

Dál eai gávdno statistihkat mat duođaštivčče man galle bearraša dahje ovttaskas olbmot beaivválaččat hupmet sámegiela, iige man galle olbmo hálddašit sámegiela. Sámediggi, Máhttodepartemeanta ja Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanttat áigot 2011:s iskat movt ja man muddui sámegiella geavahuvvo.


Sámegiella mánáidgárddiin ja skuvllain

Sámi allaskuvla almmuha jahkásaččat golggotmánus čielggaduvvon sámi statistihkka. Rapportta ráhkada Fágalaš lađastallanjoavku man Sámediggi ja Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanta nammada. “Sámi logut muitalit 3” 7. kápihttal lea sámi giela birra mánáidgárddiin ja skuvllain. Lađastallanjoavku čállá ahte čielgaseamos sodju go lea sáhka sámegiela anu birra mánáidgárddiin ja skuvllain jagi 2009-10, lea ahte vuođđoskuvlaohppiid lohku geain lea sámegiela fágasuorggis joatká njiedjamis. Dát lohkku lea njiedjan oktiibuot 23%:in  2005 rájes. Lea vuosttažettiin ohppiidlohku geain lea davvisámegiella nubbingiellan oahpahus mii lea njiedjan. Dát lohku lea njiedjan 39%:in 2005 rájes. Lađastallanjoavku čujuha dasa ahte sámegiela nannema mihttomeari ektui de dát lea hui negatiiva tendeansa.

Sámis mánáidgárddit ja mánáidgárddit main lea sámi mánát
Jagi 2009:s ledje oktiibuot 37 sámi mánáidgárddit. Davvisámegielat mánáidgárddiin ledje 752 máná, 27 máná julevsámi mánáidgárddiin ja 10 máná lullisámi mánáidgárddiin.

Viidáset ožžo 34 mánáidgárddi doarjaga sámegielat oahpahussii mánáidgárddis. Dáin mánáidgárddiin ledje oktiibuot 73 máná geat ožžo davvisámegielat oahpahusa ja 21 máná geat ožžo lullisámegielat oahpahusa. Ii oktage mánáidgárdi ožžon doarjaga julevsámegielat oahpahussii.

Mánát sámi mánáidgárddiin ja mánát geat ožžot giellaoahpahusa:

  2006 2007 2008 2009 2010
Mánát sámi mánáidgárddiin  900 1000 950 789 773
Mánát geat ožžot giellaoahpahusa  40 50 40 94 56
Oktiibuot 940 1050 990 883 829
           
Davvisámi mánát           825 787
Julevsámi mánát        27 27
Lullisámi mánát           31 15
Oktiibuot       883 829

Gáldu: Sámediggi

  

Vuođđoskuvla
Oktiibuot 2336 oahppi ožžo 2009-2010 skuvlajagi sámegielat oahpahusa vuođđoskuvllas. Dain ledje 924 oahppi geat ožžo oahpahusa sámegillii.
 
Ohppiid lohku geain lea sámegiella vuođđoskuvllas:

  2006-2007 2007-2008 2008-2009 2009-2010
Davvisámegiella vuosttašgiellan  971 984 997 964
Davvisámegiella nubbingiellan  689 536 573 547
Davvisámegiella goalmmát giellan  819 834 769 647
Davvisámegiella 2479 2354 2339 2158
Julevsámegiella vuosttašgiellan  31 25 27 26
Julevsámegiella nubbingiellan  30 40 36 23
Julevsámegiella goalmmát giellan  16 14 14 32
Julevsámegiella 77 79 77 81
Lullisámegiella vuosttašgiellan  18 18 19 20
Lullisámegiella nubbingiellan  78 75 68 58
Lullisámegiella goalmmát giellan  20 16 14 19
Lullisámegiella 116 109 101 97
Submi 2672 2542 2577 2336

Gáldu: Vuođđoskuvllaid diehtojuohkinvuogádat (GSI)

  

Joatkkaskuvla
Skuvlajagi  2009-2010 ledje oktiibuot 215 oahppi geat ožžo oahpu sámegiela vuosttašgiela fágasuorggis, mearkkašahtti lassáneapmi mannán jagi ektui.

Ohppiidlohku geain lea sámegiella joatkkaskuvllas:

Fága 2009-2010
Sámegiella vuosttašgiellan  217
Sámegiella vuosttašgiellan, sámegiella 1 davvisámegiella  190
Sámegiella vuosttašgiellan, sámegiella 1 lullisámegiella  4
Sámegiella vuosttašgiellan, sámegiella 1 julevsámi  23
Sámegiella nubbingiellan  160
Sámegiella nubbingiellan, sámegiella 2, davvisámegiella  142
Sámegiella nubbingiellan, sámegiella 2, lullisámegiella  9
Sámegiella nubbingiellan, sámegiella 2, julevsámi  9
Oktiibuot sámi gielat  377

 Gáldu: Oahpahusdirektoráhtta/Vigo, ohppiidlohkan 01.10. 

Skuvlaeaiggát sáhttá fállat sámegiela vierisgiellan, jus dan háliidit. Dat sáhttá fállojuvvot oktasašfágan, prográmmafágan ja čiekŋudanprošeaktan. Dát mearkkaša ahte skuvlaeaiggát sáhttá fállat sámegiela seamma ládje go jus mat fállet espánnjagiela, ruoššagiela  jna.

 

Ohppiid lohku geat lohket juogo davvi-, julev- dahje lullisámegiela vierisgiellan, prográmmafágan dahje oktasašfágan, skuvlajagi 2009-2010:

Fága  
Davvisámegiella prográmmafágan  

6

Davvisámegiella oktasašfágan 

98

Julevsámegiella oktasašfágan 

5

Lullisámegiella oktasašfágan 

-

 

 

Lullisámegiella

Norggabeale lullisámi ássanguovlu lea Sáltoduoddara rájes ja luksa gitta Elgå rádjai Hedemárkui. Lullisámegiella lea dálá sámegielaid gaskkas lulimus giella. Ássanminsttar lea bieđgguid go viiddis guovllus ásset. NAČ 1984:18 geažida ahte Norggas ja Ruoŧas gávdnojit badjelaš 2000 lullisápmelačča, ja dain ásset sullii bealli Norgga bealde. Navdimis vuolil beali lullisámiin hálddašit gielaset.

Unescos uhkiduvvon gielaid listtus lea lullisámegiella šláddjejuvvon duođaid uhkiduvvon giellan. Unnán geavaheaddjit ja guhkes gaskkat dagaha gáibideaddjin bargat lullisámegiela giellabargguin. Servodat dárbbaša olbmuid geain lea lullisámegielat gelbbolašvuohta. Dát dárbu lea earenoamážiid oahpaheaddjifidnus, oahpponeavvuid ovdánahttimis ja almmolaš hálddahusain ja bálvalusfáluin.

Lullisámi guovllus leat odne guokte sámeskuvlla, Árbordes Nordlánddas ja Snoasas Davvi-Trøndelagas. Dát guokte sámeskuvllat addet fálaldaga ohppiide geat iežaset ruovttusuohkaniin lohket lullisámegiela. Brekken bajásšaddanguovddáš Plassje suohkanis lea ovttas sámeskuvllaiguin  Snoasas ja Árbordes nammaduvvon lullisámegieloahpahusa resursaskuvlan. Elgå bajásšaddanguovddáš Hedemárkkus álggahii 1995-1996 lullisámegielat fálaldaga.

Plassje ja Grong joatkkaskuvllat fállet lullisámegiela 2. giela fálaldaga iežaset skuvllain, ja fállet maiddái seamma eará skuvllaide sihke siskkobealde ja olggobealde lullisámi guovllu.

Skuvlajagi 2009-2010 ledje oktiibuot 97 oahppi geat ožžo lullisámegielat oahpahusa vuođđoskuvllas. Dain ledje 20 oahppi geat ožžo lullisámegiela vuosttašgiela oahpahusa. Joatkkaskuvllain ožžo 4 oahppi lullisámegielat oahpahusa vuosttašgiela dásis ja 9 ges nubbingiela dásis.

Davvi-Trøndelaga allaskuvllas lea ovddasvástádus fállat lullisámegielat oahppofálaldaga.

Aajege – sámi giella- ja gealboguovddáš ásahuvvui Plassjes jagi 2005:s ja fállá earret eará rávisolbmuidoahppofálaldaga.

Báikkálaš aviisa Snåsningen almmuha aviisasiidduid lullisámegillii.

Snoasa suohkan searvvahuvvui sámegiela hálddašanguvlui 2008:s.

Snoasas lea lullisámegielat báhppa ja báhpakantuvra. 2009 rájes álggahuvvui 3-jagi prošeakta man olis ásahuvvui sierra lullisámi searvegoddi.

Áigeguovdilis čujuhusat:

 

Bihtánsámegiella

Bihtánsámi norggabeale giellaguovllu rádji vuolgá davvin Sáltovuona rájes luksa Ruovatvuona (Ranfjorden) rádjai, ja fátmmasta Báidára, Sálát, Gildeskål, Meløy ja Rødøy suohkaniid, ja oasi Bådåddjo ja Fuosku suohkaniin. Ruoŧa bealde ráji lea bihtánsámi guovlu davvi Árvvesjávrri ja Árjjátluovis Bihtáneanu rádjai ja nuorttas Sattajávrri rádjai Norrbotten leanas.

Bihtánsámegiela hupmet bihtánsámit Norggas ja Ruoŧas. Ethnologues giellakataloga mielde ledje jagi 2000:s 20 geat ruoŧa bealde hupme dán giela, iige oktage Norggas.
Bihtánsámi guovddáš  Raffe, Báidár suohkanis barget ealáskahttimis bihtánsámi giela ja kultuvrra.

Áigeguovdilis čujuhusat: 

 

Julevsámegiella

Norgga beale Divttasvuona, Hápmira ja Sørfold suohkanat Davvi Sálttus dagahit guovddáš julevsámi guovllu. Norgga beale ráji leat sullii 2000 julevsápmelačča, ja sullii 600 dain leat aktiivvalaš giellageavaheaddjit. Skuvlajagi 2009-2010 ledje vuođđoskuvllas oktiibuot 81 oahppi geain lei julevsámegielat oahpahus. Dain ledje 26 oahppi geain lei julevsámegiella vuosttašgiellan. Joatkkaskuvllain ožžo 23 oahppi julevsámegiela oahpahusa vuosttašgiela dásis ja 9 julevsámegiela nuppi giela dásis.

Unesco uhkiduvvon gielaid listtus lea julevsámegiella šláddjejuvvon duođaid uhkiduvvon giellan.
Servodat sakka dárbbaša julevsámegielat gelbbolašvuođa sihke oahpahussuorggis ja almmolaš hálddahusain ja bálvalusfálus. Oahpponeavvut váilot ja maiddái oahpaheaddjit geain livččii gelbbolašvuohta čađahit giellaoahpahusa.

Árran – julevsámi guovddáš fállá julevsámegiela gáiddusoahpahusa máŋga vuođđo- ja joatkkaskuvllaide Hordaland, Davvi-Trøndelagas, Lulli-Trøndelagas ja Nordlánddas. Lassin dasa Árran čađaha máŋggalágan ja iešguđetlágan gielladahkosiid, nugomat giellalávgumiid ja giellagurssaid fitnodagaide.
Guovddážis lea maiddái julevsámi mánáidgárdi - Árran mannagárdde. Julevsámegiella lea váldogiellan mánáidgárddis.

Ájluovtta skuvla lea guovtti kultuvrralaš skuvla, mas dárogiella ja sámegiella leat seammadássásaš gielat. Viidáset lea Ájluovtta skuvla ožžon ovddasvástádusa ovddasmanniprošektii mas ulbmilin lea ovdánahttit julevsámi oahpponeavvuid. Sámediggi ruhtada prošeavtta.

Universitehta Nordlánddas fállá julevsámegielat oahppofálaldaga
Nuortta-Sállto báikkálaš aviisa almmuha aviisasiidduid julevsámegillii.
Divttasvuona suohkan searvvai 2006 ja šattai nu oassin sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguvlui.

Áigeguovdilis čujuhusat:

 

Davvisámegiella


Davvisámegiella lea stuorimus sámi giellajoavku ja leat sullii 25 000 olbmo Norggas geat hupmet davvisámegiela. Davvisámegiela hupmet vuosttažettiin Finnmárkku ja Romssa fylkkain, ja Dielddanuori ja Evenášši suohkaniin Nordlánddas. Skuvlajagi 2009-2010 ledje oktiibuot 2158 oahppi vuođđoskuvllain geat ožžo davvisámegiela oahpahusa. Dain ledje 964 oahppi geat ožžo davvisámegielat oahpahusa vuosttašgiela dásis. Joatkkaskuvllain ledje 190 oahppi geain lei sámegielat oahpahus vuosttašgiela dásis ja 142 geain lei sámegiela oahpahus nubbingiela dásis.

Kárášjoga gieldda ja Guovdageainnu suohkana álbmoga eanetlohku (birrasiid 90%) hupmet davvisámegiela.

Dalle go sámelága giellanjuolggadusat mearriduvvojedje 1992:s de hálddašanguovlu dušše fátmmastii davvisámi suohkaniid – Kárášjoga, Guovdageainnu, Porsáŋggu, Deanu, Unjárgga ja Gáivuona. Jagi 2009:s Loabát suohkan, mii lea olggobealde davvisámi giellaguovllu, searvvai hálddašanguvlui. Go lea searvan sámegiela hálddašanguvlui ja áŋgiruššan sámegiela oahpahusa mánáidgárddis, vuođđoskuvllas, joatkkaskuvllas ja rávisolbmuid oahpahusas de dat lea dagahan ahte davvisámegiella dáid suohkaniin lea nanosmuvvan.

Davvisámegiella geavahuvvo hálddahusain máŋggaid suohkaniin davvisámi giellaguovllus. Sámediggi geavaha vuosttažettiin davvisámegiela ja dárogiela iežas hálddašeamis. Viidáset leat davvisámegiela hálddašanguovllus dehálaš almmolaš ásahusat  nugomat NRK Sápmi, Sámi allaskuvla, Guovddáš Boazodoallohálddahus ja Sis-Finnmárkku diggegoddi. Daid ásahusain lea dehálaš sajádat davvisámegiela ovdánahttimii .
Sámegielat aviisa Ávvir almmuhuvvo davvisámegillii.

Unescos uhkiduvvon gielaid listtus lea davvisámegiella šláddjejuvvon uhkiduvvon giellan. Ollu guovlluin olggobealde sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguovllu lea davvisámegiella ain vártnuhis dilis. Dát dilli lea earenoamážiid máŋga mearrasámi guovlluin Romssas ja Finnmárkkus ja márkosámi guovllus Lulli-Romssas ja Davvi Nordlánddas.

Servodaga oahpahussuorggis, oahpponeavvoovdánahttimis, almmolaš hálddahusain ja bálvalusfálus dárbbašuvvo ain davvisámegielat gelbbolašvuohta.

Davvisámi giellaguovllus leat dál ásahuvvon 8 sámi giellaguovddáža. Guovddážat leat Álttás, Deanus, Unjárggas, Porsáŋggus, Gáivuonas, Moskavuonas, Evenášis ja Loabágis.

Leat maiddái 2 sámi joatkkaskuvllat mat leat Kárášjogas ja Guovdageainnus.
Sámi allaskuvla fállá oahppofálaldagaid davvisámegillii.

Áigeguovdilis čujuhusat:

 

Nuortasámegiella

Nuortasámit/skoaltasámit orrot Mátta-Várjjat suohkanis, vuosttažettiin Njávdámis, muhto maiddái Girkonjárggas ja Báhčaveaileagis. Nuortasámi joavku lea olmmošlogu dáfus smávva joavkun ja sii leat áidna nuortasámi/skoaltasámi giela ja kultuvrra guoddit Norggas. Suoma bealde orrot nuortasámit/skoaltasámit Čeavetjávrris ja Njellim guovlluin Anárjávrri lahka. Ruoššabeale rájá leat máŋga nuortasámi ássanguovllu. Odne eai Norggas leat beare gallis geat máhttet nuortasámi/skoaltasámi giela.

 
Nuortasámi musea Njávdámis ja Anár musea Suomas ovttasbargaba 3-jagi rádjerasttildeaddji prošeavttain mas ulbmil lea nannet ja ovdánahttit nuortasámi/skoaltasámi kultuvrra, giela ja gullevašvuođa.