Sámegiella ja GT – giellateknologiija

Almmustahttináigodat

Almmustahtti: Bargo- ja searvadahttindepartemeanta

Buot DGT-ovddideapmi almmolaš suorggis galgá čuovvut vuođđojurdaga juohkelágan atnui hábmema birra. Dát galgá leat ávkin buohkaide geat geavahit teknologiija. Sámi oktavuođas dat mearkkaša ahte gávdnojit čovdosat sámegiela čállinmearkkaid geavaheapmái, ahte sámi namat čállojuvvojit riekta almmolaš registariin, ahte ráhkaduvvojit prográmmat mat dohkkehit sámegiela, ja ahte almmolaš dieđut leat gávdnamis sámegillii.

Buot DGT-ovddideapmi almmolaš suorggis galgá čuovvut vuođđojurdaga juohkelágan atnui hábmema birra. Dát galgá leat ávkin buohkaide geat geavahit teknologiija. Sámi oktavuođas dat mearkkaša ahte gávdnojit čovdosat sámegiela čállinmearkkaid geavaheapmái, ahte sámi namat čállojuvvojit riekta almmolaš registariin, ahte ráhkaduvvojit prográmmat mat dohkkehit sámegiela, ja ahte almmolaš dieđut leat gávdnamis sámegillii.

Eatnašiidda ođđa teknologiija, nu mo ovdamearkka dihtii bálvalusaid automatiseren interneahtas, álkkásmahttá árgabeaivvi. Teknologiija sihkkarastit sámiide ge lea hui mávssolaš go sii oassálastet servodagas, ja dat lea mávssolaš sámegiela ovdáneapmái. Almmolaš suorgi berre fuolahit ahte DGT- ja neahttavuđot bálvalusat eai dagat ođđa hehttehusaid. 

Čállinmearkkat mat dagahit hástalusaid leat Áá, Čč, Đđ, Ŋŋ, Šš, Ŧŧ, Žž (davvisámegielas), Áá (julevsámegielas), Ïï (oarjelsámegielas) (ja dan lassin eará mearkkat duoid eará sámegielain mat eai geavahuvvo Norggas). Ovdáneapmi lea leamaš buorre das mii guoská sámi čállinmearkkaid ja DGT ovttasdoaibmamii. Sámegiela válljen lea dál čađahuvvon eanemusat geavahuvvon operatiivavuogádagain.

Stuorámus hástalus odne lea sámegiella almmolaš registariin. Dát guoská earret eará Brønnøysund-registariidda, álbmotregistarii ja NAVii. Boares vuogádagat eai leat heivehuvvon hálddašit sámi bustávaid, ja dat dagaha ahte namat ja čujuhusat main leat sámi bustávat eai registarastojuvvo riekta registariidda, ja ahte ii leat vejolaš gulahallat sámegillii geavaheddjiiguin, ovdamearkka dihtii elektronalaš skoviid bokte.

 

Gáibádusat geavahit oktasaš čállinmearkkaid stáhtalaš doaimmain

Almmolaš suorggi DT-standárda referánsakataloga lea ásahuvvon buoridit ovttasdoaibmama DT-vuogádagaid gaskka almmolaš suorggis, ložžet čanastumiid ovttaskas lágideddjiide ja váikkuhit dasa ahte buot ássit galget meannuduvvot ovttadássásaččat ja sáhttet geavahit vuogádagaid beroškeahttá das makkár prográmmaid dahje prográmmavuogádagaid iešguhtege geavaheš. Referánsakataloga sisttisdoallá gáibádusaid maid buot stáhtalaš doaimmahusat fertejit doahttalit ovddidettiin iežaset DT-bálvalusaid, ja gielddalaš suorgi lea maid ávžžuhuvvon dán geavahit. Ođasmahttin- ja hálddahusministtar leage mearridan referánsakataloga gos almmuhuvvo ráđđehusa DT-politihkka. Mearrádusa vuođđun leat Standárdaráđi ávžžuhusat, mii lea viiddis ráđđeaddi orgána mas leat mielde áirasat stáhtalaš ja gielddalaš doaimmahusain.

Geassemánu 2009 referánsakatalogas gáibiduvvo ahte UTF-8, mii lea mearkačoahkki mii heive  sámi čállinmearkkaide, galgá álo geavahuvvot go fágavuogádagaid stuorát nuppástuhttimat, ođđa ásaheamit dahje viidásat ovddideamit, čađahuvvojit. Dát mielddisbuktá ahte hálddahusa fágavuogádagat dađistaga ollásit heivejit sámi čállinmearkkaide.

Muhto dát ádjána guhkes áiggi, dannego almmolaš DT-vuogádagaid eallinahki lea guhkki ja bargu daid molsut lea čuolbmái ja divrras. Altinn ja Brønnøyundregistarat leat ovdamearkka dihtii bárisin ráhkkaneamen UTF-8-molsumii, muhto eai sáhte dattetge fállat sámi čállinmearkkaid ovdalgo jagi 2015.

UTF-8-molsun ferte oktiiordnejuvvot vai dat addá oktiiheivehallanávkki. Danne lea ge standárdakataloga mearridan ahte almmolaš doaimmahusat 1.1.2012 rájes galget dieđuid lonohallat ráddjejuvvon UTF-8 veršuvnnain, ollistuvvon 6 sámi čállinmearkkain stuorát ja unnit ovddastemiiguin. Dát ii dáhkit ahte sámi čállinmearkkat heivejit almmolaš registariidda ja vuogádagaide, muhto dat váikkuha ahte oktasaš mearkavuogádat nuppástuhttojuvvo johtileappot. Dán láhkai buot fágavuogádagat ja dieđuid lonohallamat daid gaskka guhkibu vuollái dorjot sámi čállinmearkkaid.

Gáibádus lea árvaluvvon šaddat oassin láhkaásahussii DT-standárddaid birra almmolaš hálddahusas. Dat lea leamaš gulaskuddamis. Go dat doaibmagoahtá, de gusto gáibádus sihke gielddaide ja fylkkagielddaide.  

 

Giellateknologiija

Giellateknologiija lea diehtagiidrasttideaddji bargosuorgi ja dan vuođus leat earret eará diehtojuohkinteknologiija máhttu, gielladieđamáhttu, dahkuvitmatvuođa máhttu, jietnadatdieđamáhttu ja kognitiiva psykologiija máhttu. Giellateknologiija juhkkojuvvo dábálaččat dáhtalingvistihkkan ja hállanteknologiijan. Dáhtalingvistihkas guorahallojuvvo čállojuvvon teaksta mii earret eará rahpá viiddiduvvon vejolašvuođaid ohcat Interneahtas ja vejolašvuođaid viiddiduvvon automáhtalaš jorgaleapmái.

Hállanteknologiijas lea sáhka olbmo hállama dáhtagieđahallamis, dat mearkkaša hállandovdámis ja hállansyntesas. Lea vásihuvvon ahte hállan lea bevttolaš diehtojuohkin. Hállanprográmmat sáhttet fállat olbmuide geain leat lohkan- ja čállinváttisvuođat, máŋggalágan teavsttaid, fágagirjjiin ja aviissain. Sámegiela oktavuođas sáhttá hállansyntesa geavahuvvot lasseneavvun ovttas dábálaš divodanprográmmaiguin ja leat veahkkin sihke lohkan- ja čállinprosessii. Dan lassin sáhttá hállansyntesa geavahuvvot máŋgga suorggis ođđaáigásaš bálvalusfálaldaga ovddideami vuođđun.

Giellateknologiija lea hui ávkkálaš giellaovddidanbargui. Dat guoská veahkkeneavvuide maiguin sáhttá váldit olggos ođđa terminologiija, ráhkadit ođđa sátnegirjjiid ja viiddidit sátnegirjjiid, ráhkadit ođđa veahkkeneavvuid giellaoahpahussii buot dásiide (ovdamearkka dihtii digitála sátnegirjjiid), ja reaidduid maiguin sáhttá geavahit sámegiela ođđa oktavuođain. Giellateknologiija sáhttá leat hui dehálaš caggi sámegiela nannemis ja ealáskahttimis.

Giellaoahppavuđot giellateknologiija nu go teakstačállinprográmmat, pedagogalaš prográmmat, digitála sátnegirjjit ja syntehtalaš hállan leat eaktun dasa ahte giella galgá seailut geavahangiellan dálá digitála máilmmis. Gielas fertejit leat ollu resurssat jus dat galggaš doaibmat hálddahus- ja gulahallangiellan. Dán oktavuođas leat unnitlohkogielat áibbas eará dilis go eanetlohkogielat. 

Giellateknologiija álkkásmahttá ja jođálmahttá sámegiela giellabargiid barggu ja sámegiela giellageavaheddjiid doaibmama. Ovdamearkka dihtii lea divvunreaidduin vejolaš gávdnat čállinmeattáhusaid johtileappot, elektronalaš korpusiiguin lea álkit gávdnat ođđa geavahahtti tearpmaid ja jorgalanovdamearkkaid (nu ahte álkit šaddá čállit sátnegirjjiid), dat leat ávkin dulkkaide, mášiinnain jorgalit ovdamearkka dihtii davvisámegielas julevsámegillii ja nu álkidit julevsámegiel oahppogirjjiid buvttadeami, ja mašiinnain jorgalit sámegielas dárogillii vai lea vejolaš geavahit sámegiela hálddahusgiellan máŋgga oktavuođas. Giellateknologiijain galgá leat vejolaš čađahit eambbo uhcit bargguin. 

Sámegielaid riektačállinreaiddut leat dehálaččat sihkkarastimis sámi gielaid saji ođđaáigásaš DGT-servodagas, ja leat ávkkálaččat olu sámegielagiidda geat ovdal eai leat máhttán dahje duostan čállit iežaset gillii .

 

Divvun – Sámegiela riektačállinreaidu    

Máhttodepartemeanta, Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeanta ja Sámediggi leat jagi 2004 rájes ruhtadan Divvun-prošeavtta.

Divvun lea ovddidan giellareaiddu mas lea elektronalaš stávendárkkástus, teakstagieđahalli divodanprográmma ja pedagogalaš prográmma iešguđet sámegielaid várás. Divvun lea maid bargamin hállanteknologiijain. Vuosttas sámegielat riektačállinreaiddut (veršuvdna 1.0) almmuhuvvojedje juovlamánus 2007.  Riektačállinreaiddut leat stávendárkkástus ja sátnejuohkin davvi- ja julevsámegillii. Divvun 2.0 veršuvdna oarjelsámegiela várás almmuhuvvui juovlamánus 2010.

Sihkkarastin dihtii davvi-, julev- ja oarjelsámegiela ealli geavahangiellan lea juolluduvvon 4,7 milj. kruvnnu jagi 2011 Ođasmahttin-, hálddahus- ja girkodepartemeantta bušeahtas ásahit bissovaš doaibma- ja ovddidanorganisašuvnna Divvuma várás. Divvun gullá Sámi giellateknologiija guovddážii Romssa universitehtii. Sámedikkis galgá ain leat guovdilis doaibma Divvuma stivremis.

Divvuma buktagat leat neahtas, ja daid lea vejolaš geavahit nuvttá, geahča dás:  

  

Sámi giellateknologiija guovddáš Romssa universitehtas

Sámi giellateknologiija guovddáš – Giellatekno – sierra ossodat Gielladiehtaga Instituhtas, Romssa universitehtas. Giellatekno ja Divvun doaibmaba seamma sajis.

Sámi giellateknologiija guovddážis lea ulbmil giellaoahpa vuođul ráhkadit vuđolaš analysareaidduid sámegielaid várás, ja ráhkadit prográmmaid ja giellaresurssaid ávkin dutkamii, oahpahussii ja muđui sámi giellabargiide. Giellatekno lea maid ráhkadeamen reaidduid vai sáhttá mášiinna bokte jorgalit teavsttaid. Reaiddut mat juo leat ráhkaduvvon:

Åarjelsaemien-daaroen digibaagkoeh, oarjelsámegiela-dárogiela digitála sátnegirji, almmuhuvvui guovvamánu 5.beaivve 2010, oktasašprošeakta Divvun ja Giellatekno gaskka.

OAHPA! lea interaktiivalaš  giellaoahppaprográmma ráhkaduvvon davvisámegiela várás, mas dárogiella ja suomagiella leat veahkkegielat. Jagi 2011 mielde gárvvistuvvojedje máŋga oasseprográmma oarjelsámegillii, mas dárogiella, ruoŧagiella ja davvisámegiella leat veahkkegielat.