Mánáidgárddiid ruhtadeapmi

Ráđđehusa mihttun lea ahte mánáidgárddit galget leat olámuttus buot mánáide váhnemiid ekonomiijas beroškeahttá

Bilde av barn
Govva: Sveinung Ystad

Mánáidgárdedoarjja ruhtaduvvo gieldda friija sisaboađuin (rámmadoarjja ja vearrosisaboađut). Dat mearkkaša ahte gielddat mearridit man ollu sii geavahit mánáidgárddiide iežaset gielddabušeahtain. 

Gielddat addet doarjagiid dohkkehuvvon priváhta (priváhta, fylkkagielddalaš ja stáhtalaš mánáidgárddiide) ja mánáidgárddit galget meannuduvvot ovttaárvosažžan doarjjajuohkimis. 

Ráđđehusa mihttun lea ahte mánáidgárddit galget leat olámuttus buot mánáide váhnemiid ekonomiijas beroškeahttá. 

Ođđa ruhtadanortnet priváhta mánáidgárddiide 

Gonagas mearridii stáhtaráđis golggotmánu 9. beaivve 2015 ođđa láhkanjuolggadusa priváhta mánáidgárddiid doarjagiidda. Láhkanjuolggadus joatká váldoprinsihpa ahte doarjja galgá meroštuvvot goluid vuođul gielddalaš mánáidgárddiin iešguđet gielddas. Seammás leat dahkkon rievdadusat ealáhat- ja kapitálagoluid kompensašuvnnaid merošteamis sihkkarastin dihtii vástideami gaskal priváhta mánáidgárddiid olggosgoluid ja doarjagiid maid gielddas ožžot. Ođđa láhkanjuolggadus bođii fápmui ođđajagimánu 1. b. 2016. 

Ortnet galgá sihkkarastit ahte buot mánát seamma gielddas ožžot buori fálaldaga, beroškeahttá leatgo sii priváhta vai gielddalaš mánáidgárddis. 

Doarjja priváhta mánáidgárddiide meroštuvvo gielddalaš mánáidgárddiid gaskamearálaš goluid vuođul. 2015 rájes lea doarjaga rehkenastinvuođđu sirdojuvvon gielddabušeahtas gieldda rehketdollui guokte jagi ovdal doarjjajagi. Sirdin mearkkaša ahte doarjja meroštuvvo oktii jagis, mii dagaha ortnegii buoret einnostahttivuođa priváhta mánáidgárddiid hárrái. 

Priváhta mánáidgárddiin lea gáibádus oažžut 100 proseantta almmolaš doarjaga maid gielddamánáidgárddit ge ožžot. 

Láhkanjuolggadusmearrádus doarjagis priváhta mánáidgárddiide

Liŋka láhkanjuolggadussii priváhta mánáidgárddiid doarjagiid juogadeamis

Oanehis oahpisteapmi priváhta mánáidgárddiid ruhtadeami ođđa ortnegii 

Váhnenmáksu 

2017:s lea alimus máksu 2 730 ruvnnu mánus ja 30 030 ruvnnu jagis. 

Eanet alimus mávssus

Nationála unnimus gáibádusat geahpeduvvon váhnenmáksui 

Ráđđehus lea dahkan mánáidgárddi hálbbibun bearrašiidda main lea vuollegis sisaboahtu ja lea ásahan buoret sosiála profiilla váhnenmáksui. Dietnasa mielde sirrejuvvon váhnenmávssu bokte eanebut ožžot vejolašvuođa geavahit mánáidgárdesadjefálaldaga. 

Miessemánu 1. b. 2015 rájes lea ásahuvvon nationála unnimusgáibádus geahpeduvvon váhnenmávssus bearrašiidda geain lea vuollegis sisaboahtu. Vuosttas máná váhnenmáksu lea eanemusat guhtta proseantta dállodoalu oppalaš kapitála- ja persovdnasisaboađus, ráddjejuvvon bajás guvlui váhnenmávssu alimusmáksui. Nuppi ja goalmmát mánnái ja eanet mánáide lea dálá oappášvuolideapmi jotkojuvvon nu ahte haddi šaddá nuppis 70 proseantta ja goalmmádis ja eanebuin 50 proseantta vuosttas máná váhnenmávssus. 

Juovlamánus 2016 ledje 25 900 dállodoalu ja 33 300 máná geat ožžo vuoliduvvon váhnenmávssu dán ortnega mielde. Dat leat 5 500 dállodoalu ja 8 000 máná eanet go 2015:s. 

Eanet váhnenmávssus ja vuolidanortnegiin 

Nuvttá váimmusáigi 3-, 4- ja 5-jahkásaččaide bearrašiin main lea vuollegis sisaboahtu 

Borgemánu 1. beaivvi 2015 rájes lea ásahuvvon ortnet mas lea 20 diimmu nuvttá váimmusáigi vahkkui 4- ja 5-jahkásaččaide bearrašiidda main lea vuollegis sisaboahtu. Borgemánu 1. beaivvi 2016 rájes viiddiduvvui ortnet nu ahte maiddái 3-jahkásaččat vuollegis sisaboađu bearrašiin ožžot vuoigatvuođa nuvttá váimmusáigái. Mánáidgárdejahkái 2016-2017 lea sisaboahtorádjá 417 000 ruvnnu. Juovlamánus 2016 ledje 18 200 máná mat ožžo nuvttá váimmusáiggi. Mánáidgárdejahkái 2017/2018 lea sisaboahtorádjá 450 000 ruvnnu.