Mánáidgárddiid ruhtadeapmi

Ráđđehusa ulbmil lea ahte mánáidgárddit galget leat olámuttos buot mánáide, beroškeahttá váhnemiid ekonomalaš dilis.

Bilde av barn
Govva: Sveinung Ystad

Mánáidgárdedoarjja juolluduvvo gielddaid friddja tietnasiid bokte  (rámmajuolludeapmi ja vearrosisaboađut). Dat mearkkaša ahte leat gielddat mat ieža mearridit man ollu ruđaid sii várrejit mánáidgárddiide gieldda bušeahta bokte.

Gielddat juolludit doarjaga dohkkehuvvon mánáidgárddiide (priváhta, fylkkagielddalaš ja stáhtalaš mánáidgárddit) ja mánáidgárddit galget  meannuduvvot seamma dásis go doarjagiid galget juohkit. Ráđđehusa ulbmil lea ahte mánáidgárddit galget leat olámuttos buot mánáide, beroškeahttá váhnemiid ekonomiijas.

Ođđa ruhtadanortnet priváhta mánáidgárddiide

Gonagas mearridii stáhtaráđis golggotmánu 9.b.2015 ođđa láhkaásahusa priváhta mánáidgárddiid doarjjaortnega birra. Láhkaásahus joatká váldoprinsihpa ahte doarjja galgá meroštallojuvvot gielddalaš mánáidgárddiid goluid ektui mat leat juohke gieldda siskkobealde. Penšuvdna- ja kapitáladoarjagiid meroštallanrievdadusat mielddisbuktet ahte priváhta mánáidgárdegolut šaddet eanet dássálagaid gielddadoarjagiin. Ođđa láhkaásahus fápmuduvvui ođđajagimánu 1.b.2016.

Ortnet galgá sihkkarastit ahte buot mánát seamma gielddas ožžot buorre fálaldaga, beroškeahttá lea go priváhta dahje gielddalaš mánáidgárdi.

Doarjja priváhta mánáidgárddiide meroštallojuvvo gielddalaš mánáidgárddiid gaskamearálaš goluid ektui mat leat juohke ovttaskas gielddas. 2015 rievdadusa mielde galgá gieldda rehketdoallu adnot vuođđun meroštallet mánáidgárdedoarjaga.  Rievdadus mearkkaša ahte doarjja meroštallojuvvo oktii jagis, mii lea eanet einnosteaddji priváhta mánáidgárddiide. Priváhta mánáidgárddit galget oažžut 100 proseantta doarjaga, seamma maid gielddalaš mánáidgárddit ožžot.

Váhnenmáksu

Jagi 2016 rájes lea dievashaddi 2 655 kruvnnu mánnui ja 29 2015 jahkái.

Nationála unnimusgáibádus geahpiduvvon váhnenmáksui

Ráđđehus lea mearridan geahpedit mánáidgárdemávssu daid bearrašiidda geain lea vuollegis bálká ja lea maid mearridan buoret sosiála hámi váhnenmáksui. Bálkáearuhuvvon váhnenmávssu bokte ožžot eanebut  vejolašvuođa ávkkástallat mánáidgárdefálaldagain. 

Miessemánu 1.b.2015 mearriduvvojedje rievdadusat mat bidjet nationála unnimusgáibádusa geahpiduvvon váhnenmáksui daid bearrašiin main leat vuollegis bálkkát.  Váhnenmáksu vuosttaš máná ovddas galgá eanemusat leat guhtta proseanta bearraša oppalaš kapitála- ja persovdnasisaboađus ráddjejuvvon váhnenmávssu dievashatti rádjai. Nuppi, goalmmát ja eanet mánáid ovddas bisuhuvvo dálá oappáid/vieljaid haddevuoládus mearrádus nu ahte haddi lea 70 proseanta ja 50 proseanta váhnenmávssu vuosttaš máná sturrodaga ektui.

Nuvttá váimmusáigi 3,4- ja 5-jahkásaččaide daid  bearrašiin geain leat vuollegis bálkkát

Borgemánu 1.b.2015 álggahuvvui ortnet, mii mielddisbuktá ahte bearrašat, geain leat vuollegis bálkkát ožžot 4- ja 5-jahkásaččaide 20 diimmu nuvttá váimmusáiggi vahkus. Mánáidgárdejagis 2015-2016 leai sisaboahtorádjá 405 000 kruvnnu. Stuoradiggi lea mearridan joatkit ortnega nu ahte dat gusto maid 3-jahkásaččaide borgemánu 1.b.2016 rájes. Gonagas stáhtaráđis mearridii cuoŋománu 29.b.2016 váhnenmávssu láhkaásahusrievdadusa.  

Mánáidgárdejagis 2016-2017 lea sisaboahtorádjá 417 000 kruvnnu.