Gulaskuddan - Sámelága Ođasteapmi - Ovtta sadjái čohkket sámi jienastuslogu čáliheami

Almmustahttináigodat

Almmustahtti: Kommunal- og regionaldepartementet

Stáhtus: Ferdigbehandlet

Gulaskuddanáigemearri:

linkinthøringsinstanserGulaskuddanásahusat

Din čuj.:

Min čuj.:

Dáhton:

02/5617 GUH

07.07.2003

Sámedikki mearrádusa vuođul čakčamánu 19.b.2002:s mas evttohedje ođastit sámelága ja Sámedikki válganjuolggadusaid, ovddida Gieldda- ja guovludepartementa evttohusa rievdadit sámelága. Evttohus mielddisbuktá ahte eai leat šat iešguđet suohkanat mat čálihit sámi jienastuslohkui, muhto ahte dat čohkkejuvvo Sámediggái mii doaimmaha čáliheami. Sámedikkis lea ovddasvástádus ollislaš jienastuslogu čáliheapmái ja ahte jienastuslogu čáliha suohkaniid vuođul. Evttohus mielddisbuktá rievdadusa sámelága § 2-6:s Sámi jienastuslohku, ja rievdadusaid Sámedikki válgaláhkaásahusain.

Rievdadusevttohus sáddejuvvo gulaskuddamii Sámediggái, departementtaide, suohkaniidda ja sámi organisašuvnnaide. Gulaskuddanásahusaid listu čuovvu fárus.

Mii bivdit oažžut vejolaš mearkkašumiid evttohussii golggotmánu 6.b.2003 rádjái.

Dearvuođaiguin

Petter Drefvelin
ekspedišuvdnahoavda

Máret Guhttor
ossodatdirektevra

2 mildosa

Gulaskuddanásahusat

Departemeanttat

Sámediggi

Sentralkontoret for folkeregistrering

Suohkanat

Organisašuvnnat:

Norgga Sámiid Riikasearvi

Norgga Boazosápmelaččaid Riikasearvi

Sámiid Eadnansearvi

Sámiid Álbmotlihttu

Sáráhkká

Sámi Nissonforum

Davvi Nuorra

Goahte Gearret

Gulaskuddan – Sámelága Ođasteapmi – Ovtta sadjái čohkket sámi jienastuslogu čáliheami

Álggahus ja čoahkkáigeassu

Láhka geassemánu 12.b. 1987 nr. 56 Sámedikki ja eará sámi riektedilálašvuođaid birra (sámeláhka) bođii fápmui 24.2.1989. Ođđa kapihttal 3 sámegiela birra bođii fápmui 1.1.1992. Válgganjuolggadusaid rievdadusat bohte fápmui 28.2.1997 das mot registreret politihkalaš joavkkuid/bellodagaid sámediggeválggas, geavahit álbmotregisttara sámi jienastuslogu oktavuođas ja rievdadusat eavttuin go galgá čálihit sámi jienastuslohkui. Maŋŋel dan bođii fápmui 1.6.2001 rievdadus ahte ásahit guovddáš válgalávdegotti, Sámedikki válgalávdegotti, biiresámeválgastivrraid sadjái mat leat riikka 13 válgabiires.

Sámediggi mearridii 19.9.2002:s áššis 35/02 evttohusa ahte ođastit sámelága ja njuolggadusaid go galgá válljet Sámedikki, sierra válganjuolggaduslávdegotti guorahallama vuođul, mii lea geahčadan lagabut válgaortnega ja válganjuolggadusaid.

Gielda- ja guovludepartemeanta ovddida evttohusa rievdadusaid sámelága § 2-6:i vai čuovvola Sámedikki evttohusa ahte galgá leat čohkken ovtta sadjái sámi jienastuslogu čáliheami, nu ahte bargu láhčit jienastuslogu čáliheami rievdadusa sáhttá álgit buori áiggis ovdal boahtte sámediggeválgga mii lea 2005:s.

Sámediggi lea maiddái evttohan rievdadusaid jienastuslogu čáliheapmái ja válgaortnegii. Departemeanta lea árvvoštallame rievdadusevttohusaid. Vejolaš rievdadusaid ovddidit maŋŋil, vrd. čuokkis 2.2 vuolábealde.

2. Duogáš ja cealkámušat evttohussii

Čohkket ovttasadjái sámi jienastuslogu čáliheami – rievdadus § 2-6 Sámediggi evttoha ahte Sámediggái galgá čohkket sámi jienastuslogu čáliheami.

Čáliheapmi sámi jienastuslohkui lea ovdánan positiivvalaččat go 1989:s ledje 5497 olbmo čálihan jienastuslohkui ja 2001:s ges 9921 olbmo čálihan jienastuslohkui. Riikkas leat 13 válgabiirre. Badjel beali riikka suohkaniin leat olbmot geat leat čálihan iežaset jienastuslohkui. 9 válgabiirres 13 válgabiirres leat 3-15 suohkana, válgabiirres 12:s Máttasámiguovllus leat sullii 70 suohkana. Válgabiire 13 Mátta-Norggas leat lagabui 300 suohkana. Dain ledje sullii 140 gos olbmot ledje čálihan iežaset jienastuslohkui maŋemus válggas, eatnasiin ledje 1-5 persovnna. 2 válgabiirre, Kárášjohka ja Guovdageaidnu, leat ovtta-suohkan biirret.

2001 válga lea vuosttaš válga mii čađahuvvui elektruvnnalaš jienastuslogu vuođul. Duogážin go mearridedje EDB-čálihit jienastuslogu lei go dárbbašuvvui čáliheapmi mii čuovui oktagaslaš persovnna, mii dagai dárbbašmeahttumin fas ođđasit dieđihit jienastuslohkui go fárre ovtta suohkanis eará suohkanii. Čájehuvvo dattetge ahte EDB-čálihuvvon jienastuslohku iešalddis ii leat leamaš doarvái dasa ahte jienastuslohku šaddá čorges vuođđun sámediggeválgii. 2001 válgga dohkkeheamis, daddjo Sámedikki fápmuduskomitéa evttohusas Sámediggái áššis 27/01, ahte jus manuálalaččat buohtastahttá elektruvnnalaš sámi jienastuslogu jienastusloguin maid suohkanat leat sáddet Sámedikki válgalávdegoddái ávžžuhusa vuođul, de oaidná ahte erohus lea 400 persovnna. Erohus lea šaddan danin go persovnnat geat ledje registrerejuvvon elektruvnnalaš jienastuslohkui, eai lean registrerejuvvon suohkaniid jienastuslohkui ja nuppeládje. Dát gahččet dasto eret jienastuslogus danin go lei váilevaš ovttastahttin elektruvnnalaš jienastuslogus ja suohkaniid jienastusloguin.

Evttohus ahte čohkket ovttasadjái jienastuslogu čáliheami mielddisbuktá ahte Sámediggi galgá doaimmahit buot jienastuslogu čáliheami mii ovdal gulai juohke suohkanii.

Sámedikkis boahtá leat ollislaš jienastuslogu čáliheami ovddasvástádus ja ahte jienastuslohku čálihuvvo suohkaniid vuođul. Evttohus mielddisbuktá ahte ovddasvástádus dohkkehit gáibádusaid čálihuvvot jienastuslohkui dahje das sihkkojuvvot sirdojuvvo iešguđet suohkanis Sámediggái. Galgá váldit oktavuođa Sámedikkiin jus áigu gáibidit čálihuvvot sámi jienastuslohkui. Suohkanat mat vuostáiváldet gáibádusaid, berrejit fuolahit ahte daid dađistaga sáddejit Sámediggái. Sámediggi áigu ovttas Álbmotregistrerema guovddáškantuvrrain, doaimmahit čálihemiid guovddáš čohkkejuvvon álbmotregistarii ja fuolahit ahte suohkanat ožžot ođastuvvon ja loahpalaš válgajienastuslogu sámediggeválgii.

Evttohus ahte čohkket ovtta sadjái sihke jienastuslogu čáliheami ja – hálddašeami buktá ovttalágan dagalduvvamiid ja ovttastahttojuvvon meannudeami go gáibidit čálihuvvot jienastuslohkui dahje das sihkkojuvvot, ja sihkkarastá ahte jienastuslohkui čálihit dađistaga, dm. maiddái válgajagiid gaskkas. Ovtta sadjái čohkkejuvvon čáliheapmi maiddái kvalihtehtasihkkarastá jienastuslogu nu ahte sáhttá šaddat buorre bargoneavvun Sámediggái válgga ráhkkaneamis go galgá dohkkehit listoevttohasaid ja evttoheddjiid ja go galgá čađahit ja loahpahit válgga.

Evttohus gáibida ahte ferte rievdadit sámelága § 2-6. Vuosttaš lađđasis sihkkut " orrunsuohkanis". Ođđa nubbe lađasin lasihuvvo: " Sámi jieanastuslohkui sisačálihan gáibadus galgá sáddejuvvot Sámediggái". Dálá nubbi lađas šaddá ođđa goalmmát lađasin mas dárkkuha ahte lea Sámediggi mii ráhkada sámi jienastuslogu go " Sámediggi" lasihuvvo vuosttaš cealkagii. Dán lađđasis lasiha maŋemus cealkkan: " Sámi jienastuslogu galgá čálihit suohkaniid vuođul". Dálá goalmmát lađas šaddá ođđa njealját lađasin mas " departemeantta" sadjái boahtá " Sámediggi". Rievdadusat biddjojit fárrui Sámedikki válgaláhkaásahusaide.

Eará rievdadusevttohusat maid Sámediggi lea ovddidan

Sámediggi lea maiddái ovddidan válgaortnega evttohusa biire- juogu dáfus, mandáhttajuogu mas váldá atnui dássenmandáhtaid sohkabeallái mas leat áirasat unnitlogus, sohkabealejuogu gáibádus válgalisttu evttohasaid gaskkas, gáibádus ahte galget eanet vuolláičállagat go galgá ásahit báikkálaš válgalisttuid ja evttohus ahte jienastuslohkui čálihuvvon váhnemiid mánát galget automáhtalaččat čálihuvvot sámi jienastuslohkui. Sámediggi mearridii seammás ásahit áššedovdi-lávdegotti mii viidát galgá árvvoštallat sámediggeválggaid buot beliid. Departemeanta lea árvvoštallame Sámedikki evttohusa ja boahtá ovddidit vejolaš rievdadusevttohusaid maŋŋil.

3. Ekonomalaš ja hálddatlaš váikkuhusat

Hálddatlaš čuovvoleami ja ovttasadjái čohkkema sámi jienastuslogu čáliheamis boahtá Sámediggi dahkat ovttas Álbmotregistrerema guovddáškantuvrrain. Lassigoluid meroštallet šaddat sullii 0,5 milj. ruvnno jahkásaččat. Supmi gokčet Sámedikki bušeahta bokte.

Sámelága evttohuvvon rievdadus gáibida ahte Sámedikki válgaláhkaásahusa ferte seammaládje ođastit. Láhkaásahusa rievdadus dahkkojuvvo lagas ovttasbarggus Sámedikkiin.

4. Rievdadusevttohus

Lágas geassemánu 12.b. 1987 nr. 56 Sámedikki ja eará sámi riektedilálašvuođaid birra (sámeláhka) dahkkojit dát rievdadusat:

§ 2-6, 1. lađas galgá leat ná:

Buohkat geat duođaštit ahte sii atnet iežaset leat sápmelažžan, ja geain lea juogo

  1. sámegiella ruovttugiellan, dahje
  2. lea dahje lea leamaš váhnen, áhkku/áddjá dahje máttaráhkku/máttaráddjá geas lea sámegiella ruovttugiellan, dahje
  3. lea mánná persovdnii gii čuožžu dahje lea čužžon jienastuslogussáhttet gáibidit čálihuvvot sámi jienastuslohkui.

Ođđa 2. lađas galgá leat ná: " Sámi jieanastuslohkui sisačálihan gáibadus galgá sáddejuvvot Sámediggái". Dálá 2. lađas šaddá ođđa 3. lađasin ja galgá leat ná:

" Sámediggi ráhkada sámi jienastuslogu suohkana álbmotregisttara, maŋemus válgga sámi jienastuslogu ja čálihemiid ja sihkkumiid gáibádusaid vuođul mat leat boahtán maŋemus válgaáigodagas. Sámi jienastuslogu galgá čálihit suohkaniid vuođul."

Dálá 3. lađas šaddá ođđa 4. lađasin ja galgá leat ná:

" Go persovdna lea čálihuvvon sámi jienastuslohkui, de sáhttá dan registreret álbmotregisttarii. Dát registreren galgá leat olámuttos dušše dan eiseváldái mas lea ovddasvástádus čađahit Sámedikki válgga, dahje go Sámediggi dan lea mieđihan.